60 S Jaromírem Hanzlíkem si tentokrát připomeneme vývoj reklamního vysílání a dopisových ohlasů v historii Československé televize. Režie P. Vantuch
00:00:25 Ne, ne, ne. Žádná koťata, žádná štěňata,
00:00:28 žádné přestávky - teď je čas na Úsměvy.
00:00:34 Vlastně - přestávky byly poměrně důležitou součástí
00:00:36 televizního programu. Že jo, Pavle?-Samozřejmě.
00:00:41 Protože bylo potřeba například
00:00:43 přestavět dekorace, v těch prvopočátcích...
00:00:45 Tady byla přestávka. Ta trvala tak dlouho,
00:00:47 dokud ten kluk nevypil tu li-mo-ná-du!
00:00:52 Proč byla přestávka? Přestavovali jsme dekorace.
00:00:57 No a potom, protože diváci mají rádi, když ten pořad
00:01:00 začne v tom plánovaném čase, tak aby mohl začít
00:01:05 v tom plánovaném čase, tak se samozřejmě
00:01:08 musela vyrobit přestávka.
00:01:15 Zvláště tehdejší ředitel Zelenka razil zásadu:
00:01:20 Pořad může být kratší třeba o pět minut,
00:01:23 ale nesmí být o vteřinu delší.
00:01:26 A těch pět minut musel vyplnit takzvaný REŽISÉR DNE,
00:01:29 který měl na starosti odbavování celého denního programu.
00:01:33 A proto se vyráběly PŘESTÁVKY.
00:01:36 A dokonce přestávky se začaly vyrábět i ke konkrétním pořadům.
00:01:40 Takže já vím, že jsme byli například točit
00:01:43 k nějaké budovatelské inscenaci v hutích na Kladně
00:01:47 a taky v dělnické kolonii!
00:02:03 No a pak vznikaly takzvané přestávkové filmy.
00:02:07 Ty už byly koncipované. A to vlastně bylo kvůli tomu,
00:02:11 že režiséři dne, protože seděli každý den v kanceláři,
00:02:15 jenom říkali: "Teď to rozjeď, teď to tam střihni..." A tak dále.
00:02:20 Měli pocit, že nejsou vytíženi, tak přišli s nápadem,
00:02:24 že se budou dělat PŘESTÁVKOVÉ FILMY.
00:02:26 A teď - kam je zařadit?
00:02:29 Protože to už pak mělo delší stopáž.
00:02:32 A mně se podařilo, že jeden můj film se odvysílal
00:02:37 v tom nejlepším vysílacím čase, mezi I. a II. třetinou
00:02:41 hokejového zápasu na MS, kde jsme hráli se Sovětským svazem.
00:02:48 No to byla sledovanost!
00:02:53 I dnes máme ve vysílání přestávky, ovšem říkáme jim REKLAMY.
00:02:58 A reklama má v televizi dlouholetou tradici.
00:03:01 A o tom, jak se vlastně reklama na televizní obrazovku dostala,
00:03:04 si budu povídat s pane Alexandrem Nardellim.
00:03:07 -Já vás tady, Sašo, srdečně vítám.
-Dobrý den.
00:03:10 Pan Nardelli je produkční. Vy jste produkoval
00:03:14 mnoho zábavných pořadů - TELEVARIETÉ, SILVESTRY,
00:03:18 ale začínal jste...?
-V reklamě.-To je dnešní téma.
00:03:22 Já jsem do reklamy přišel, dá se říct, brzy po jejím vzniku,
00:03:26 v roce 1967, ale reklama vznikla o rok dříve.
00:03:31 A celé to začalo velmi zajímavým způsobem.
00:03:34 František Marvan, který byl později naším šéfredaktorem,
00:03:40 tak pracoval ve velké krásné budově naproti Karlovým lázním, kde sídlil
00:03:44 Svaz československo-sovětského přátelství.
00:03:47 A tma kdysi, v přízemí tohoto nádherného paláce
00:03:51 byla kavárna Belevue. A v té době,
00:03:54 kdy tam byl tenhle ten svaz, tak to bylo nějakým způsobem nevyužívaný
00:03:58 a ten František Marvan, který byl velmi podnikavý člověk,
00:04:03 tak dostal úžasný nápad a přišel za tehdejším
00:04:06 Ústředním ředitelem Československé televize,
00:04:08 panem Pelikánem, a říkal mu: "Pane řediteli, poslechněte -
00:04:11 filmaři mají svůj klub na Národní třídě.
00:04:15 Každý divadlo má někde svůj klub a tak dále.
00:04:18 My máme jediný ve Vladislavské ulici,
00:04:21 kde sídlila Československá televize, takzvaný KUFR,
00:04:25 který byl asi tak ve velikosti dvou kufrů, když se otřely,
00:04:28 takový špinavý bufet, a já si myslím, že by si TELEVIZE
00:04:32 zasloužila mít taky nějaký pěkný televizní klub."
00:04:36 A Pelikán říkal: "No, to určitě ano. Máte nějaký návrh?"
00:04:40 A ten Franta Marvan otevřel celu složku plánů,
00:04:45 kde bylo přesně už od architekta v celém tom přízemí tohohle toho
00:04:51 Svazu československo-sovětského přátelství namalovaný klub,
00:04:55 což prezentovalo velkou restauraci s kuchyní, dva salonky,
00:04:59 projekční sál a tak dále - čili naprosto dokonalý.
00:05:02 A Pelikán říkal: "Tak to je úžasný. To je výborný.
00:05:06 Ale co za to?" A Franta Marvan říkal:
00:05:09 "No, já myslí, že by mě slušelo takový místo šéfredaktora."
00:05:14 A Pelikán říkal: "Ale my máme všechny místa obsazený."
00:05:17 "Ale já bych dělal šéfredaktora reklamy."
00:05:20 No a plácli si. A tak vznikla reklama.
00:05:23 A ten František Marvan, který už přišel do TELEVIZE s přezdívkou
00:05:27 Franta Rozruch, protože to přesně odpovídalo
00:05:30 jeho naturelu - byl tak trošku hromotluk,
00:05:34 měl pronikavý hlas, byl naprosto energický,
00:05:37 jemu se těžko dalo nějakým způsobem odporovat,
00:05:40 tak tenhle ten Franta Rozruch začal tu reklamu budovat.
00:05:44 A musím říct, že se mu to velmi dařilo.
00:05:49 Já si myslím, že v prvé řadě je třeba si uvědomit,
00:05:51 že je podstatný rozdíl, proč a jak děláme televizní reklamu
00:05:55 u nás, a jak se dělá například na Západě,
00:05:58 kde už se dělá delší dobu. Zatímco v Americe
00:06:00 je to například takový bombastický a nesmlouvavý útok
00:06:04 na city a pocity televizních diváků, kde se všemi způsoby snaží
00:06:09 je televizními reklamami nějakým způsobem ovlivnit
00:06:13 ke koupi nebo k tomu, aby využili určitých služeb,
00:06:17 tak u nás je televizní reklama spíše míněna
00:06:20 jako naprosto seriózní informace, kterou chceme dát
00:06:23 našim televizním divákům o nových výrobcích,
00:06:26 nebo nových službách. Pochopitelně se snažíme
00:06:28 tuto seriózní informaci podat někdy s větším,
00:06:31 někdy s menším úspěchem, určitou - někdy humornou,
00:06:35 někdy zábavnou formou, ale stále zůstává ta podstata v tom,
00:06:39 že to má být opravdu jen a jen informace.
00:06:44 On mněl velké obchodní nadání, takže postupně
00:06:47 v jedné velké místnosti, kde jsme byli na Gorkého náměstí,
00:06:50 nyní Senovážném, jsme se rozrůstali.
00:06:52 Dostali jsme se do Jindřišské ulice, kde už jsme měli
00:06:55 asi šest místností, potom se pronajalo divadlo Máj,
00:06:58 kde byl ateliér, kde byl trikový ateliér...
00:07:02 Zkrátka rozrostli jsme se do nebývalého
00:07:04 kapitalistického rozmachu v rámci Československé televize.
00:07:09 Takže takhle vlastně začala v roce 66 reklama.
00:07:19 V samém srdci Čech zvedá své věže majestátní hrad Kokořín,
00:07:24 svědek dávné slávy.
00:07:27 Leč poslyšte, jaký hrůzostrašný příběh
00:07:30 se odehrál v jeho zdech. VYHRÁVAJÍ FAMFÁRY
00:07:37 -Kdysi dávno obýval tento hrad strašlivý loupežný rytíř Petrovský.
00:07:44 Jednou se tento lotr zle rozhněval,
00:07:47 když se jeho chasa vrátila zle zřízená
00:07:50 z nájezdu na blízký mlýn.
00:07:54 I pojal Petrovský plán strašlivé pomsty.
00:07:58 Sličné Lidmile, mlynářově dceři prohlásil se za hraběte.
00:08:03 A když nebohá slovům jeho uvěřila a na hrad s ním odešla,
00:08:06 dal tuto uvrhnout do hladomorny!
00:08:11 A s celou svou rotou se dal do nemírného hodování
00:08:17 a ještě nemírnějšího popíjení, těše se na nadcházející veselku.
00:08:35 Leč Lidmila, předstírajíc náhlou nevolnost
00:08:41 obelstila bábu hlídací
00:08:45 a bídák Petrovský...
00:08:51 ...vzal svůj strašný konec!
00:08:57 Leč...?
00:09:01 -Proč podnikat taková dobrodružství,
00:09:03 abychom si popřáli sklenku dobrého vína?
00:09:06 Nejen na Kokoříně, ale kdekoliv jinde se o vás postará
00:09:10 PRAMEN svým bohatým sortimentem našich i zahraničních značek!
00:09:15 -Na vaše zdraví, přátelé!
00:09:28 Asi všichni diváci, nejenom pamětníci znají PANA VAJÍČKA.
00:09:32 Tady ta figurka vznikla na popud Franty Marvana-Rozrucha.
00:09:38 Ujal se toho výtvarník a skvělý člověk Eduard Hoffmann,
00:09:42 který tenkrát ještě pracoval v TELEVIZI v oddělení,
00:09:45 kde dělali VEČERNÍČKY, v Jindřišské ulici v ateliéru.
00:09:49 A později, když jsme si vybudovali vlastní trikový ateliér,
00:09:52 tak tam se potom točily i animované reklamy.
00:09:55 A ten PAN VAJÍČKO, velmi populární postava,
00:09:58 se nakonec rozrostl, když začalo vysílání DRUHÉHO PROGRAMU.
00:10:01 Tak aby se to odlišilo, tak tam byla PANÍ VAJÍČKOVÁ.
00:10:07 My hledáme, samozřejmě, nové formy a nové způsoby vyjadřování.
00:10:11 -Jako je například ten PUMPRDLÍK.
-Jako je například ten pumprdlík.
00:10:15 -To je taky jeden z nových nápadů.
-To je nový nápad,
00:10:17 který prakticky od nového roku používáme.
00:10:21 Mezi šoty používáme toho pumprdlíka.
00:10:23 Potřebujeme asi deset těch akcí toho panáčka denně.
00:10:26 -Čili vám dělá značné starosti.
-Dělá nám značné starosti.
00:10:29 Vymýšlí už to kdekdo a pomalu nápady vysychají.
00:10:38 Je zajímavé, že stejně jako dneska,
00:10:40 tak i tehdy reklamy režírovali významní režiséři.
00:10:45 Například paní Chytilová, Janík Roháč, Juraj Herz...
00:10:49 A v těch reklamách taky hráli významní umělci!
00:10:52 Ano, významní umělci. A hráli tam, aniž by to považovali
00:10:56 za něco deklasujícího, že účinkují v reklamě.
00:11:00 A dělali tam za úžasný peníze! Protože, jak třeba pamatujete,
00:11:04 v TELEVIZI byly takové tabulky. Špičkový herec -
00:11:08 třeba Höger, Kopecký nebo Hanzlík si mohli vydělat za den
00:11:12 až 1 200 korun, byla to pátá kategorie, nejvyšší.
00:11:17 Tak u nás dělali i za míň, třeba za 600.
00:11:23 Řekl bych - sledujte reklamu, to je ohromně zajímavý.
00:11:25 Co všechno se člověk z reklamy doví!
00:11:27 Například jsem slyšel tuhle v rozhlase -
00:11:29 někdo tvrdil, že SANA je rodná sestra MÁSLA.
00:11:33 Já už nevím, kdo to říkal, ale byl to takový milý hlas,
00:11:36 tak jsem si to rád poslechl. A tuhle jdu zase po ulici a čtu:
00:11:39 MÁSLO NEMÁ SOUROZENCŮ.
00:11:42 Já nevím, co ten člověk bude teď říkat.
00:11:44 Jestli bude říkat: SANA, adoptovaná sestra MÁSLA.
00:11:48 Ale já zase myslím, že ta podoba je taková,
00:11:51 mezi tím naším MÁSLEM a tou naší SANOU,
00:11:54 že to na první pohled a dokonce na první ochutnání
00:11:56 leckdo přehlídne. Ale sledujte reklamu.
00:11:59 Reklama je zajímavá věc.
00:12:01 Každá doba měla svůj způsob reklamy.
00:12:02 Copak tenkrát, tady mám ty starý reklamy.
00:12:05 Tenkrát, když jedna firma potírala druhou
00:12:08 a bojovaly spolu, no to se to potíralo, to se to bojovalo,
00:12:11 ale dneska vlastně titíž doporučují SANU a titíž MÁSLO.
00:12:16 Vždyť jsme to pořád my!
00:12:18 -V kalendáři léto...
-V kalendáři léto...
00:12:21 -Blízko řeku máš...
-Blízko řeku máš...
00:12:25 -Vedle řeky této...
-Vedle řeky této...
00:12:30 Pláaaaaž!
00:12:34 -Na ní těla dívek...
-Na ní těla dívek...
00:12:38 -V plavkách akorát...
-V plavkách akorát...
00:12:42 -Na kterou se dříve...
-Na kterou se dříve...
00:12:46 Smááááát?
00:12:50 -Krásu tvou napoví...
-A pálí, rázem zrůžoví.
00:13:04 PRODEJNY TEXTIL SE TĚŠÍ NA VAŠI NÁVŠTĚVU.
00:13:11 Reklamní vysílání bylo po všech stránkách výhodné.
00:13:14 Bylo výhodné pro Československou televizi,
00:13:17 protože my jsme TELEVIZI nic nestáli.
00:13:19 My jsme byli zcela soběstační. Nejenom že jsme si
00:13:22 vydělali na mzdy, ale na všechny náklady a tak dále.
00:13:25 Samozřejmě jsme účtovali zákazníkovi
00:13:27 ziskovou přirážku a to šlo do televize.
00:13:30 My jsme s tím neměli nic společného.
00:13:32 Takže televize s náma neměla žádný problémy,
00:13:35 kromě závisti, protože nám samozřejmě záviděli,
00:13:37 protože jsme si vydělali, pravda, víc peněz,
00:13:39 než si vydělali naši kolegové, kteří dělali umění.
00:13:43 A ten Franta to vedl opravdu velmi kapitalistickým způsobem,
00:13:46 protože u nás byla pracovní doba od 8 do 16.
00:13:50 A když se točilo do půlnoci, tak se točilo do půlnoci,
00:13:52 ale ráno jsme tam museli být v osm hodin,
00:13:54 protože pracovní doba byla od osmi hodin.
00:13:57 Tam se točily desítky a desítky reklam.
00:13:59 Šlo to jak na běžícím páse. Přes den se točilo,
00:14:02 v noci se předělala dekorace, druhý den se znova točilo.
00:14:05 A my jsme byli v podstatě přínosem i pro podniky,
00:14:08 protože příkladně, když nepřijel parník z Kuby
00:14:11 a nepřivezl pomeranče, a naopak ve skladech v ZELENINĚ
00:14:14 hnila mrkev, tak zavolal zástupce OVOCE-ZELENINY:
00:14:18 "Potřebujeme rychle mrkev." Dramaturg napsal okamžitě scénář,
00:14:21 ten nechal schválit, druhý den se udělal rozpočet
00:14:24 a večer už se to třeba točilo.
00:14:28 S jarem a létem přichází čas k doplnění
00:14:30 tolik potřebných vitamínů!
00:14:33 -Naleznete je také v malé ředkvičce.
00:14:36 -Ředkvičky nepotřebují zvláštní úpravu.
00:14:38 Stačí chléb s máslem a osvěžující přesnídávka
00:14:41 pro děti i dospělé je připravena.
00:14:45 -Nešetřete na zelenině! Ušetříte si zdraví.
00:14:54 Jste si jisti dosahem reklamy, nebo je to pouze vaše domněnka?
00:14:57 -My jsme si jisti dosahem reklamy.
-Máte příklad?
00:15:00 -Já mám příkladů moc. Jeden mám tady v kapse.
00:15:04 To bylo na jaře minulého roku, například.
00:15:08 Do veřejnosti se dostal přípravek SPOFAVIT.
00:15:13 My jsme tehdy měli připravený film o SPOFAVITU.
00:15:16 Bylo to zrovna v chřipkovém období a měli jsme ten film
00:15:18 vysílat asi pětkrát. Ovšem hned po prvním uvedení
00:15:22 jsme dostali tento dopis, ze kterého cituji:
00:15:25 "Děkujeme Vám za pochopení naší situace a ochotu,
00:15:28 s kterou jste nám vyšli vstříc a odložili jste další vysílání.
00:15:33 Ohlas již první televizní propagace je tak silný,
00:15:36 že musíme provést mimořádná opatření ve výrobě,
00:15:40 abychom nezklamali důvěru našich odběratelů
00:15:42 a nevyvolali nežádoucí situaci na trhu."
00:15:47 Ale samozřejmě jsme spolupracovali s tou dobou.
00:15:49 Kupříkladu pamatuji na scénku, kdy jsme ráno
00:15:52 v Jindřišské ulici v kanceláři a přišel Franta Rozruch,
00:15:55 běžel kole mě, a říká:
00:15:57 "Řekni všem, že ve tři je schůze ROH."
00:16:00 Já říkám: "Ale, pane Marvane, tady nikdo v ROH není."
00:16:04 Franta Rozruch se zarazil, běžel zpátky ke svý sekretářce,
00:16:08 Erně Kutálkový. A za chviličku přišla Erna Kutálková
00:16:13 a všem 35 zaměstnancům rozdala přihlášky
00:16:17 do REVOLUČNÍHO ODBOROVÉHO HNUTÍ. A odpoledne
00:16:19 byl nejvyšší nábor v historii ODBORŮ,
00:16:22 protože všichni korporativně vstoupili do odborů.
00:16:26 Takže my jsme byli i uvědomělí.
00:16:51 PROZPĚVUJE SI
00:16:56 Gentleman nikdy nepije sám, dědo.
00:16:59 -Pardon. Vidíš, a tohle to se dřív
00:17:05 pilo jenom v moc nóbl rodinách! Na zdraví.
00:17:17 -No vidíš. A dneska patří sekt ke slavnostním příležitostem
00:17:20 ve všech rodinách. GONG
00:17:28 Ta určitá závist vůči našemu reklamnímu vysílání,
00:17:33 tak tam třeba byla i po jiné stránce.
00:17:36 My jsme samozřejmě točili i reklamy na potraviny.
00:17:40 A když se dotočilo, tak jsme pískli, seběhli se ostatní
00:17:42 a to se samozřejmě snědlo. A pak vedení
00:17:46 Československé televize přišlo s takovým návrhem,
00:17:49 že to, co se nespotřebuje při tom natáčení,
00:17:53 že by se odvezlo do bufetu televize
00:17:56 a tam by se to za sníženou cenu prodávalo zaměstnancům.
00:18:00 A Franta Rozruch říkal: "Jo, samozřejmě!
00:18:02 To není žádný problém, ale musíte mi dát
00:18:05 potvrzení od hygienika, že potraviny, které jsou
00:18:08 různě osvícený světly a tak dále, že je možný to
00:18:12 z hygienických důvodů prodávat lidem.
00:18:16 Samozřejmě tohle to nikdo nesehnal, tak přišli s jiným nápadem.
00:18:20 Že se to tedy odveze do různých ředitelství,
00:18:24 náměstkům ředitelů a tak dále, když jim přijdou návštěvy,
00:18:29 tak že budou mít pohoštění. Tak Franta Rozruch říkal:
00:18:31 "Ano, samozřejmě." Hned dal rekvizitářům pokyn,
00:18:33 že po natáčení se to poveze k řiditelům.
00:18:37 Takže my jsme dotočili, najedli jsme se jako vždycky,
00:18:40 pak se vzala lorna, a: "Hoď tam řediteli kousek tohohle.
00:18:45 To mu bude taky ještě chutnat, tohle soudružce Balášové..."
00:18:50 Takže my jsme jim udělali takový pestrý jídelníček.-Raut.
00:18:54 Takový raut jsme jim udělali. Bylo to samozřejmě
00:18:56 trošičku pomačkaný. No a rekvizitáři to přivezli.
00:19:00 Sekretariát, otevřeli...: "Co to je? Tohle to."
00:19:03 "To jsme sem vezli. To je pohoštění."
00:19:05 "To jsou nějaký zbytky." "To je z natáčení."
00:19:08 "Tak to byl první pokus a pak už jsme to tam nevozili."
00:19:11 Sašo, když vás tak poslouchám jak to pod vedením
00:19:13 Franty Rozrucha pěkně šlapalo,
00:19:16 tak proč ta reklama v televizi skočila?
00:19:19 Reklama skončila v roce 75, ale to už tam Franta Rozruch nebyl.
00:19:23 Takže jsme byli snadno zranitelní.
00:19:26 A v tom roce 75 soudružka Balášová řekla,
00:19:30 že do socialistické společnosti nepatří reklama.
00:19:34 Že reklamu není třeba dělat, ale že je třeba
00:19:38 dělat reklamu stranického tisku, to bylo důležitý.
00:19:41 Takže nás rozpustili, já jsem přišel do zábavných pořadů.
00:19:44 A v té reklamě zůstali dva lidi a ti ještě dělali RUDÝ PRÁVO.
00:19:49 Do nového roku 1975, do jubilejního roku
00:19:52 naší socialistické republiky přeje mnoho
00:19:55 pracovních a osobních úspěchů všem čtenářkám a čtenářům
00:19:59 a všem svým pracovníkům a spolupracovníkům
00:20:02 vydavetelství RUDÉ PRÁVO!
00:20:10 Reklamní oddělení v Československé televizi
00:20:12 bylo zrušeno v roce 1975. A proti mně sedí
00:20:16 pan Zdeněk Křížek, který byl textařem firmy MERKUR.
00:20:21 Řekněte mi, tady v TELEVIZI se rušila reklama,
00:20:24 protože v socialismu reklama není potřeba.
00:20:28 Ten důvod, proč Československá televize zrušila reklamu
00:20:30 mi není úplně jasný, my jsme točili vesele dál.
00:20:36 Vyráběli jsme několik set reklam ročně, jako MERKUR.
00:20:39 Já si myslím, že reklama je vždycky potřeba.
00:20:42 Pokud se něco vyrábí, něco se prodává,
00:20:45 tak se o tom musí dát informace veřejnosti.
00:20:49 Samozřejmě že ta reklama měla za minulého režimu
00:20:51 trošku jinou podobu a možná i trošku jiný účel,
00:20:54 ale ten hlavní účel zůstával stejný.
00:20:58 I vzpomínka na léto je vhodným dárkem k Vánocům.
00:21:01 Připomene se vám všem, kteří dáváte,
00:21:04 i vám, kteří budete přijímat jako vánoční dar - badminton!
00:21:10 Badminton - dárek pro zdraví a krásu.
00:21:14 Badminton pro štíhlou linii a každý věk.
00:21:18 Badminton - dárek pro každého.
00:21:31 Badminton obdržíte ve všech sportovních prodejnách
00:21:34 z kvalitní výroby národního podniku SPORT PRAHA.
00:21:39 Vy jste textařem. Jak se vymýšlejí reklamní slogany?
00:21:43 Velmi těžko.-To věřím. Ono už to všechno v podstatě bylo.
00:21:48 Já mám takovou zásadu, že reklamní slogan
00:21:52 by měl říct něco konkrétního. To znamená - takové ty slogany
00:21:55 jako "jsme tu pro vás" nebo "právě teď právě pro vás"
00:21:58 a "bezkonkurenční nabídka" - to si myslím, že neprodává.
00:22:03 To jsou tak obecná vyjádření, že z toho si nikdo nic nevybere.
00:22:08 Čili ve sloganu by měl být aspoň název produktu nebo značka.
00:22:13 A pokud tam není, tak by se měl ten slogan
00:22:16 aspoň vázat na charakter toho produktu.
00:22:18 Prostě říct něco konkrétního. No a k tomu ještě
00:22:22 samozřejmě přistupuje to nejtěžší. A to je tvůrčí nápad.
00:22:24 Nějaká originální myšlenka.
-Nejlépe humor.
00:22:27 -Nejlépe humor. Ten prodává, ano.
00:22:37 MILOSTNÉ VZDECHY
00:22:45 -Miláčku, já bych chtěl ještě.
-Ale samozřejmě.
00:22:49 Vždyť jsem upekla dva plechy.
00:22:52 -Moučníky z jablek - to je věc!
00:22:56 MOUČNÍKY Z JABLEK
00:23:00 A můžete mi třeba říct z vaší praxe,
00:23:03 když jste vymýšlel nějaký reklamní slogan -
00:23:06 jaká k tomu je cesta?
-Někdy je to záležitost okamžiku.
00:23:10 A někdy to člověk musí vysedět.
00:23:12 Třeba 14 dní o tom přemýšlíte, volíte různé varianty.
00:23:16 My jsme v MERKURU měli takovou svoji
00:23:18 interní schvalovací komisi, kdy, než jsme to
00:23:21 pustili tomu klientovi, tak jsme vlastně ještě sami
00:23:24 přebírali, vybírali, dobrušovali, takže ten slogan
00:23:27 bývá někdy i kolektivní dílo.
00:23:30 Řekněte mně - byly nějaké texty, nebo slogany,
00:23:34 které byly takzvaně z ideologických důvodů "zaškrceny", nepovoleny?
00:23:39 Občas se to stávalo. Co si pamatuju,
00:23:41 tak třeba neprošel slogan, to byl výrobce klobouků.
00:23:45 A ten slogan zněl: HOLÁ HLAVA, HOLÉ NEŠTĚSTÍ.
00:23:48 Aby si lidé kupovali klobouky. To neprošlo, protože v té době
00:23:52 byl generálním tajemníkem ÚV KSSS soudruh Chruščov.
00:23:57 -Kvůli tomu, jo?
-Ano, kvůli tomu. On byl plešatý.
00:24:02 Nebo jsme vymysleli slogan, že KOBEREC POLOŽÍTE
00:24:05 ODE ZDI KE ZDI, to taky neprošlo.
00:24:08 Protože to je takový ten "odezdikezdismus".
00:24:12 A ti nahoře v tom viděli nějakou paralelu s něčím,
00:24:15 takže to prostě nešlo.
-Až takhle?-No, až takhle.
00:24:19 K nám chodíval i pán z televize, chodíval
00:24:23 na naše schvalovací komise,
00:24:25 kde se schvalovaly scénáře televizních reklam.
00:24:28 A občas nám radil, co projde a co neprojde.
00:24:31 My jsme ho měli docela rádi, protože kdyby se
00:24:34 ta reklama natočila, tak už v tom byly
00:24:36 poměrně vysoké finanční náklady, i když tehdy
00:24:38 to nebylo zdaleka tolik, jako je dnes.
00:24:41 Ale on nám vychytal věci, která nás nenapadly,
00:24:44 že by mohly být nějak problematické.
00:24:55 Květy! Týdeník pro celou rodinu!
00:25:01 Řekněte mi, když srovnáte tehdejší a dnešní reklamu?
00:25:04 Absurdity tehdejší a absurdity dnešní?
00:25:07 -Lze to nějak porovnat?
-Dneska je, podle mého názoru,
00:25:10 příliš agresivní, přináší málo informací.
00:25:13 Zejména ta televizní reklama. Dneska je to boj značek.
00:25:17 Tam je ten podstatný rozdíl, protože dřív ta reklama
00:25:19 přinášela informaci o produktu a ukazovala,
00:25:22 jak se s tím produktem zachází, k čemu je dobrý.
00:25:25 A trošku to připomínalo takový teleshoping,
00:25:28 i když ve zkrácené metráži. Bylo to asi kolem 30 sekund.
00:25:32 Ale byla tam ta věcná informace víc zdůrazňovaná.
00:25:36 Dneska je to boj značek. Prostě: kup si to, kup si to.
00:25:39 My jsme třeba v MERKURU měli zkušenost,
00:25:42 že lidé se na reklamu docela rádi dívali.
00:25:45 Kolikrát nám volali, nebo volali i do televize,
00:25:49 jestli ta reklama už zase půjde, že si tam zapomněli něco opsat.
00:25:53 Tam byly třeba recepty. Ten člověk si to nestačil
00:25:56 zapamatovat nebo opsat a pak nám psal nebo volal,
00:25:59 jestli to zas budeme vysílat, nebo jestli mu ten recept
00:26:02 můžeme poslat. Byla to taková zvláštní doba.
00:26:06 To už se asi dneska nestává.
00:26:10 Jestlipak víte, odkud se Československá televize dozvídala,
00:26:14 jak se vám, televizním divákům, pořady líbily?
00:26:17 No přece z vašich dopisů!
00:26:21 My jsme na návštěvě u soudružky Evy Kleinové,
00:26:23 to je vedoucí našeho ODDĚLENÍ DOPISŮ.
00:26:25 A jestli se nemýlím, tak tohle bude pošta tak za týden.
00:26:28 -Ne, ne, to je jenom dnešní pošta.
-Tady je dopis ze Vsetína.
00:26:33 Jeden divák si přeje, bychom vysílali pořad
00:26:35 složený ze všech špičkových zpěváků - Jožky Severína,
00:26:40 Gotta, Chladila, Nováka, Pilarové...
00:26:43 A to všechno dohromady by měl konferovat
00:26:45 doktor Pixa, Dvořák, Štuchal a Bohdalová.
00:26:48 A ještě jeden dopis z vesnice: "Možná mi řeknete,
00:26:50 co na vás chceme, když napíši, že bys někdy mohli dát i striptýz.
00:26:55 To je tak. Naše sloučené družstvo má 188 obyvatel
00:26:59 a z toho je tady svobodných mládenců 23,
00:27:02 ale ti jsou odkázáni zůstat svobodní do smrti.
00:27:05 Jsou ve věku od 19 do 55 let a za dobu, co družstvo jest,
00:27:10 se ani jeden neoženil."
00:27:13 -"Vážená redakce, jestli za něco stojíte, udělejte něco,
00:27:15 aby se v televizi nevysílaly takové blbiny jako včera večer."
00:27:19 -"Už dávno jsem vám chtěl napsat," píše divák,
00:27:21 "že nejen pořady pro děti, ale i večerní programy
00:27:24 po 19. hodně jsou prošpikovány filmy z divokého západu,
00:27:29 kriminálními příběhy a seriály o gangsterech.
00:27:32 A krásné filmy o zvířatech jsou až po 20. hodině,
00:27:36 kdy děti musí spát."
00:27:38 -Tady je dopis velmi, velmi stručný:
00:27:40 "Nejlepší byly přestávky."
00:27:44 -Aspoň tři věty z jednoho velmi zajímavého dopisu:
00:27:47 "Věčné pomlouvání programu už se mi zajídá.
00:27:51 Komu se něco nelíbí, ať televizor zavře a věnuje se
00:27:54 například některým svým koníčkům. Má-li nějaké mimo to pomlouvání."
00:27:59 Televize dopisy nejen dostávala, televize dopisy dokonce posílala!
00:28:04 Dneska to je jednoduché. Dneska si na internetu zadáte:
00:28:07 chci vidět ten a ten pořad v tolik a v tolik hodin
00:28:09 a ono se vám to samo objeví. Kdežto tehdy?
00:28:12 Televize poslala takovýhle lístek: Dne toho a toho
00:28:16 v tolik a tolik hodin vysíláme pořad takového znění.
00:28:20 Přejeme Vám obraz bez poruch.
00:28:24 Oni tenkrát moc dobře věděli, proč je tam ten dodatek.
00:28:29 ZNĚLKA POŘADU NAD DOPISY DIVÁKŮ
00:28:41 Dobrý večer. Dnešních deset minut
00:28:43 bude patřit těm z vás...
00:28:47 Jistě si všichni pamatujete pořad NAD DOPISY DIVÁKŮ.
00:28:49 A tak si jistě budete pamatovat moje další hosty.
00:28:52 -Paní Indru Vostrou. Já vás vítám.
-Děkuju, děkuju.
00:28:55 -A paní Boženu Jirků. Dobrý den.
-Děkuju, dobrý den.
00:28:59 Pořad NAD DOPISY DIVÁKŮ. To byl velmi populární pořad
00:29:03 a vy jste jeho tváře.
-Populární byl natolik,
00:29:06 že když přišel můj zeť žádat o ruku mojí dcery,
00:29:11 tak přišel s takovouhle kytičkou. A když mě uviděl, tak začal couvat.
00:29:17 On mě neměl strašně rád. A víte proč?
00:29:19 On říkal: To bylo vždycky o víkendu a pak se šlo do školy.
00:29:27 -Já o tom přemýšlela, když jsem sem šla.
00:29:29 On vlastně nahrazoval lidem internet, mobily -
00:29:31 všechno, co máte dneska. To je úplně normální!
00:29:34 Tak to bylo to DOPISOVÉ ODDĚLENÍ.
00:29:38 Naším dopisovým oddělením procházejí téměř všechny dopisy,
00:29:40 které do Československé televize docházejí...
00:29:43 Já jsem tam přišla jako 27letá holka.
00:29:46 A teď jsem viděla ten ansámbl. V životě jsem nikoho neřídila!
00:29:49 A teď tam bylo sedm kolegyň, zástupkyni bylo asi 55 let,
00:29:52 Jitce, viď?-Ano.
-Indra přišla po mně.
00:29:56 Dneska to je mladice, proti mně. 55letá žabka!
00:29:59 A teď jsem měla vymyslet koncept. My jsme nebyli první.
00:30:02 Před náma už byla Květa Kučerová a Zdena Brunclíková,
00:30:05 to musíme poctivě říct! A viděla jsem, jaká to je práce
00:30:09 a jakou ty lidi, ta veřejnost v to vkládá obrovskou...
00:30:14 Ten svůj život.
-Nebylo kam napsat.
00:30:19 Tak ono se tehdy považovalo, že televize je všemocná.
00:30:22 -Ano, přesně!
-Že všechno dokáže zařídit.
00:30:24 Jistě jste dostávaly kuriózní dopisy. Vzpomenete si na nějaký?
00:30:28 Určitě chodily, ale co třeba. Opička Judy, to si pamatuju,
00:30:33 to byly jeden čas opravdu koše dopisů.
00:30:36 Všichni chtěli Opičku Judy, která se někde vysílala.
00:30:39 Velká vlna dopisů třeba byla MATKA
00:30:42 pana profesora Antonína Dvořáka, který přeobsadil
00:30:45 Antonii Hegerlíkovou asi na 16letou žabku.
00:30:49 Byly tam taky některý legrační dopisy!
00:30:53 Vy jste na mě, soudružko, vostrá.
00:30:57 -Především je tu dopis Karla Soukeníka z Prahy-Čečenic.
00:31:02 Jeho pisatel se ptá na smysl přestávky...vůbec!
00:31:09 -Ano.
-Ano.
00:31:12 -Ano.
-Ano.
00:31:14 -Ano, s tím se setkáváme. Především je třeba si uvědomit,
00:31:19 že přestávky jsou dvojího druhu, že? -Ano.
00:31:22 -Přestávky plánované a přestávky neplánované. -Ano.
00:31:25 -Mezi přestávky neplánované patří například poruchy. -Ano.
00:31:29 -Tolik neoblíbené, že? Za ty ovšem neodpovídám já.
00:31:33 Za ty odpovídá kdekdo, hlavně mimo území našeho státu. -Ano.
00:31:38 -Všechny ostatní přestávky potom počítáme mezi přestávky plánované.
00:31:42 A to i včetně přestávek nepředvídaných. -Ano.
00:31:47 Tomu nerozumím.
-Nejste sama.
00:31:52 Ale když jsme četly dlouho ty dopisy, několik let,
00:31:56 tak tam byly takový gramatický chyby,
00:31:58 že my jsme si pak nebyly v těch odpovědích jistý,
00:32:01 jestli to píšeme správně nebo ne. Tam například jedna kolegyně
00:32:04 za mnou zaběhla a povídá: "Prosím tě, já už jsem tak pitomá,
00:32:07 že jsem napsala OBLIČEJ s měkkým "i"."
00:32:11 Já jsem vlastně dneska ředitelkou v nadaci,
00:32:14 já mám taky dopisový oddělení! Já mám vlastně
00:32:17 perfektní výcvik z toho DOPISOVÉHO ODDĚLENÍ.
00:32:19 Protože je to úplně stejné. VITRÍNY s "y"...
00:32:23 Chyby mi nevadí. Mně jedině vadí lži, pomluvy,
00:32:26 sprostý dopisy, anonymy... To jsme samozřejmě taky měly.
00:32:32 Ale neděláš to, co já. Když jsem pak přišla domů
00:32:35 a četla jsem noviny, tak jsem spočítala všechny ty stránky.
00:32:38 -Tak to já ne.
00:32:42 Odpovídat na dopisy není žádná svízel,
00:32:44 jenže právě ten váš dopis jaksi kamsi zmizel.
00:32:47 Ochotně vám dopovíme, proč byl program kratší,
00:32:50 ale proč se nepovedl neptejte se radši.
00:32:55 Tak a teď mi řekněte po pravdě. Když vy jste tehdy
00:32:58 na ty dopisy musely odpovídat, odpovídaly jsem kulantně,
00:33:03 nebo jste si vymýšlely nějaké ptákoviny?
00:33:05 Ne, ani ne. Ono bylo vždycky co odpovědět.
00:33:09 Je tedy pravda, že nás někdy nadzdvihli
00:33:14 takoví pisatelé, jako byli třeba - podepsal se inženýr.
00:33:17 Tem měl vždycky pravdu, strašně ošklivě nám psal.
00:33:21 Teďka my jsme tu naši televizi samozřejmě hájily,
00:33:25 takže jednou se mi stalo, že jsem odpověděla panu inženýrovi,
00:33:28 byla to kulantní odpověď, ale velice ironická.
00:33:32 Byla jsem na to strašně pyšná, jak ho dostanu!
00:33:35 A šla jsem ke kolegyni a říkala jsem:
00:33:37 "Tak podívej se, co jsem já napsala."
00:33:40 A ona říkala: "Je to krásný, ale neposílej to."
00:33:44 Řekla jsem: "Proč, prosím tě?! Takový úžasný dopis!"
00:33:47 Ona říkala: "Protože on ti bude furt odpovídat,
00:33:50 bude čím dál tím horší. A nejlepší bude,
00:33:53 když mu neodpovíš. Tím ho strašně naštveš."
00:33:57 Je to velká pravda. To platí doposud.
00:33:59 Ale víš co, Indro, já vlastně přemýšlím, pane Hanzlíku,
00:34:02 jak my jsme to mohly zvládnout, když dneska vezmu
00:34:04 bez počítače, na psacím stroji..." Sice 8 děvčat, každá psala,
00:34:08 měla to svý téma - je to neuvěřitelné.-Je.
00:34:12 -Vůbec si to neumím představit.
-Já si taky neumím představit,
00:34:14 jak jsme mohli žít bez mobilních telefonů!
00:34:17 Já mám ještě takovou kuriózní příhodu, která je trošku rodinná.
00:34:20 My jsme třeba dopisy, které chodily do ZPRAVODAJSTVÍ,
00:34:23 do TELEVIZNÍCH NOVIN - na ty jsme neodpovídaly.
00:34:26 Ty jsme předávaly jim.
-Do redakcí.
00:34:31 Nebo nám udělali modelovou odpověď. Trošku nám poradili.
00:34:33 My jsme chodily pravidelně na porady šéfredaktorů
00:34:36 a tam jsme také žalovaly, kdo nespolupracuje.
00:34:38 A na ZPRAVODAJSTVÍ jsem měla manžela v EKONOMICKÉ RUBRICE.
00:34:41 A na toho jsem takhle žalovala a on dostal obrovskou pokutu.
00:34:44 On dostal tu pokutu taky proto, že měl právě to, co říká Indra.
00:34:47 On měl takového diváka, který mu psal.
00:34:50 A psal mu vlastně velmi podobný dopisy.
00:34:53 A ty dopisy začínaly, rukou psaných třeba pět stran:
00:34:58 "Jirků, když je někdo mladej, to ještě neznamená,
00:35:01 že musí bejt blbej." A pak se ten člověk rozepsal
00:35:04 o nějakým problému. A asi to řešili podobným způsobem,
00:35:08 jako tady kolegyně Dana, prostě neodpovídali na to.
00:35:12 No a pak to nešlo.
00:35:16 Hele, já budu Božena Jirků a ty budeš šéfredaktor.
00:35:20 -Prosím tebe, čeho já můžu být šéfredaktor? -Čehokoliv.
00:35:31 -Počkej, počkej, to mi musíš blíž vysvětlit!
00:35:35 Jak to čehokoliv?
-Vždyť odpovídají všichni stejně!
00:35:41 Pořád se setkávám s NAD DOPISY DIVÁKŮ.
00:35:43 Nevím, jak Indra, ale já jsem pořád člověk v pracovním procesu.
00:35:47 Já taky, v mém věku, že si to ještě někdo pamatuje?!
00:35:50 Když přijdete k řediteli velké firmy,
00:35:53 a je to třeba 45letý člověk. Otevřu dveře a on řekne:
00:35:57 "Ježiš, paní Jirků, vždyť vy jste byla NAD DOPISY DIVÁKŮ!"
00:36:00 -No vidíš to.
-Já říkám: "Ale vy jste v té době
00:36:02 byl v mateřský školce." "Ale měl jsem to hrozně rád."
00:36:06 Ale co se nestalo mně! Zlomila jsem si čtyři žebra,
00:36:10 měla jsem odjet na dovolenou, přišla jsem do nemocnice,
00:36:14 dlouho jsem tam čekala, potom si mě vzal
00:36:16 takový mladý pan doktor a říká: "Paní Vostrá NAD DOPISY DIVÁKŮ."
00:36:22 A já jsem říkala: "Pane doktore, to jsem ještě k poznání?"
00:36:25 On říkal: "Ne, podle jména."
00:36:30 Tím se s vámi pro dnešek loučíme a těšíme se na shledanou
00:36:33 zase příště při tradičním pořadu NAD DOPISY DIVÁKŮ. -Na shledanou.
00:36:55 Skryté titulky: Alena Fenclová Česká televize 2013
V archivu Československé televize se zachovaly zvláštní pořady, kterým se pracovně říkalo „koťata“ a které vyplňovaly pauzy mezi pořady. Také reklama má v historii naší televize svoje místo a nad dopisy diváků se usedalo před kamery každý týden. Pořadem provází Jaromír Hanzlík.