Mozaika z regionů: Ctěnice, Krkonošské vodopády, Muzeum čokolády a marcipánu Tábor, Kryštofovo údolí, Muzeum mlýnků v Ostravě, Z Manětína do Teplé na kole.
Obsah dílu
Ctěnice
Do zámeckého areálu ve Ctěnicích na kraji Prahy jsme se už před časem vypravili nejen kvůli jeho dlouhé historii, ale hlavně za sbírkou kočárů a povozů. Dnes zavítáme nejen do zámeckých komnat, ale také do sklepení, kde nás čeká nová expozice. Připomeneme si, že v místech zámku stávala kdysi dávno gotická tvrz. Na zdejším panství se vystřídala řada majitelů, k těm nejznámějším bezpochyby patřili Valdštejnové či Windisgrätzové. Dnes patří celý areál Muzeu hlavního města Prahy a do komnat a sálů se stěhují zajímavé exponáty. Ve sklepení vítá návštěvníky expozice věnovaná našim jeskyním. Hlavně děti určitě potěší noví obyvatelé zámeckých prostor, postavičky z dílny výtvarnice Šárky Váchové. Napočítali bychom jich kolem půl druhé stovky a malým návštěvníkům jistě připomenou jeden z oblíbených Večerníčků.
Ctěnice
Krkonošské vodopády
Nejen krásné výhledy a vrcholky hor nabízejí Krkonoše. Na své si v našich nejvyšších horách přijdou i milovníci vodopádů. V celých Krkonoších bychom jich napočítali půl druhé stovky, my se ale spokojíme se zastávkou u pěti, které patří v mnoha ohledech k těm nej. Na cestu vyrazíme z Horní Rokytnice nad Jizerou a první čarování vody nás čeká u Huťského vodopádu. Je to vodopád kaskádového typu a patří k nejkrásnějším v západních Krkonoších. K turisty nejvyhledávanějším patří Labský, na který narazíme nad hlubokou Labskou roklí. Předtím se ale ještě zastavíáme na Dvoračkách, kde se v letních boudách hospodařilo už na konci 17. století. Na konci století předminulého tu hrabě Harrach nechal vystavět hostinec, který si oblíbil i prezident Beneš s manželkou. A jistě by oba potěšil i nejvyšší vodopád u nás, který dostal jméno Pančavský a který při našem toulání samozřejmě nemineme.
Krkonošské vodopády
Muzeum čokolády a marcipánu
Blíží se čas mlsání a tedy i sladkostí, naše návštěva v jednom z táborských muzeií se k němu skvěle hodí. Mapují tu totiž historii čokolády a marcipánu. Takže se dozvíme, že kakaové boby znali už staří Olmékové zhruba tři tisíce let před naším letopočtem. Do Evropy je přivezl mořeplavec Cortéz v 16. století. Čokoláda se stala luxusem, který nejprve okouzlil španělský dvůr. Pak se rozšířila do Francie a dalších zemí a v 19. století dorazila i k nám. V počátcích se jednalo o nápoj, teprve později objevili naši předci cestu, jak se dopracovat k nám známým tabulkám. V táborském muzeu nás ale čeká nejen poučení. Místní mistr cukrář umí s čokoládou i marcipánem hotová kouzla. Takže se můžete těšit na model historického centra města husitů a v adventním čase také na marcipánový betlém.
Muzeum čokolády a marcipánu
Kryštofovo údolí
Někteří lidé říkají Kryštofovu údolí na Liberecku podještědský disneyland. I když se místním nejspíš moc nelíbí, vystihuje tohle označení skutečnost, že tady návštěvníci najdou na poměrně malé rozloze celou řadu atrakcí – muzeum betlémů, vesnický orloj a v poslední době mohou zavítat i na místo trochu neobvyklé – do márnice. Martin Chaloupka, který stál u zrodu všech místních turistických atrakcí, tam půjde s námi a vysvětlí nám, proč se rozhodl turistům zpřístupnit právě ji. Dřív tu prý bývalo docela rušno. A taky tu visela série zajímavých obrazů, takzvaný Tanec smrti. Dnes si prohlédneme alespoň kopie. A abychom navodili i trochu optimističtější téma, zajdeme ještě do letos otevřeného muzea, které mapuje historii Kryštofova údolí.
Kryštofovo údolí
Mlynářské muzeum
Když vás pozveme do Ostravy, hned se vám určitě vybaví doly. Ale než uhlí dalo městu přívlastek černá, dařilo se tu dlouho řemeslu bílému, tedy mlynářskému. Stávalo tu prý až osm mlýnů. Jak to všechno bývalo, to se dozvíme v muzeu, které dal dohromady Eduard Riedl. Koneckonců v jeho žilách ještě koluje trocha mlynářské krve. Připomeneme si, jak mlýny v Ostravě fungovaly, co všechno se v nich mlelo a těšit se můžeme i na sbírku, která nemá u nás obdoby. Pan Riedl totiž shromáždil na tři stovky starých mlýnků a šrotovníků. Pocházejí z Evropy, ale i z Ameriky a je mezi nimi spousta vzácností. Kuriozitou je mlýnek, který se pyšní stříbrnou medailí z výstavy v Paříži v roce 1855. Pomáhal lidem, kteří nemohli kousat tuhou stravu.
Mlynářské muzeum
Na kole z Manětína do Teplé
Na cyklovýlet tentokrát vyrazíme do západních Čech. Odstartujeme v Manětíně, barokní perle západních Čech. Dozvíme se, že zdejší první kostel postavili johanité, kteří si tu zřídili komendu s klášterem. Tyhle časy už připomínají jen historické záznamy, zato věhlasný zámek je nejen místní chloubou dodnes. Jeho vybudování je zásluhou Lažanských, kteří na něm bývali pány. Po prohlídce zámku i krásných soch vyrazíme na cestu. Zastavíme se například v Úterý. Historické centrum města stojí za prohlídku nejen v den, který mu dal název. Mimochodem v úterý se tu prý pravidelně konaly trhy, tak odtud neobvyklé jméno. Dál budeme šlapat směrem k Teplé, kde naše putování skončíme. A jak jinak než u známého kláštera. Řeholníci odtud před mnoha staletími šířili nejen křesťanství, ale také vzdělanost, kulturu a dokonce i zemědělství.