Mozaika z regionů: Polička, Sopečné stopy v Českém středohoří, Výstava telefonů v Olomouci, Cyklotrasa Přílepy -Chrášťany, Sběratelka ořezáváte, Kyselky v okolí Teplé.
Obsah dílu
Polička
Polička patří k nejzajímavějším městům na pomezí východních Čech a Vysočiny. Pro mnohé z nás je spojena hlavně s hudebním skladatelem Bohuslavem Martinů, který se tu narodil. Polička se ale může pochlubit i hodně dlouhou historií. Založena byla už v době vlády Přemysla Otakara II. Nejstarší časy připomínají městské hradby, které patří k nejdochovalejším u nás. Zastavení si zaslouží i náměstí s řadou zajímavých domů. Jeho nepřehlédnutelnou dominantou je radnice, jedna ze tří nejhonosnějších v Čechách. Poličtí neměli zámek, proto si dopřáli vskutku reprezentativní sídlo královského rychtáře a důsledně o něj pečovali. Do dějin města nahlédneme v muzeu, kde se dozvíme například, jak obyvatelé bránili své město před nebezpečím, jak to vypadalo na tržišti a seznámíme se také s horáckým sklem.
Polička
Sopky v Českém středohoří
Za sopkami ohrožujícími svými výbuchy všechno živé v okolí se tentokrát vypravíme do Českého středohoří. Ale nemusíte se bát, žádné nebezpečí nám nehrozí. K tomu, abyste místo zelených vršků zahlédli jícny vulkánů, musíte hodně popustit uzdu své představivosti. Před dávnými časy tak ale opravdu tenhle kraj vypadal a dodnes řada zajímavých přírodních útvarů dokazuje, že tu bylo v tomhle ohledu hodně rušno. My naše putování začneme v Homoli u Panny, kde se narodil jeden z nejvýznamnějších evropských vulkanologů Josef Emanuel Hibsch. Díky němu si můžeme i dnes prohlédnout například slavné Varhany u Kamenického Šenova. Na jejich vzniku se podílela chladnoucí a tuhnoucí láva. Jenže nechybělo moc a tenhle skvost byl vytěžen. Zachránil ho právě J. E. Hibsch, který vykoupil pozemek a dosáhl zastavení těžby.
Sopky v Českém středohoří
Výstava telefonů
V Olomouci vás zavedeme do Veterán arény. Ale nečekejte vysloužilce na dvou či čtyřech kolech. Čeká nás tam vynález pana Alexandra Grahama Bella ve stovkách různých podob. Na výstavě historických telefonů z období od poslední třetiny 19. století až do sedmdesátých let století dvacátého se dozvíme, jak se dřív telefonovalo. V dnešní době chytrých mobilních telefonů nám některé věci přijsou neuvěřitelné. Třeba to, že telefon býval v počátcích vymožeností dostupnou jen bohatým. Povídat si budeme také o tom, kdy na začátku telefonických hovorů nahradilo nám známé slovo prosím původní haló. A pak samozřejmě budeme obdivovat unikátní exponáty. Můžete se třeba těšit na lízátko. Ale pozor, žádné olizování. Tohle označení získaly podle tvaru telefony americké výroby, které patří na výstavě k nejcennějším.
Výstava telefonů
Cyklo z Kněževse do Lužné
V chmelařské oblasti mezi Žatcem a Rakovníkem nemyslí jen na zelené zlato, ale také na cyklisty. Budují tu síť cyklostezek, díky níž mohou milovníci výletů na bicyklech poznávat zdejší krásy. My se vydáme na cestu z Kněževse. Zastavíme se na náměstí, které je druhým největším u nás, pak v depu kolejových vozidel muzejní železnice Kolešovka. Prozradíme vám vše podstatné o historii této trati a dozvíte se i to, kdy a čím se na ní můžete svézt v současnosti. Pak se přesuneme do Chrášťan. Víte jak přišly ke svému jménu? Tak o tom vypráví jedna zajímavá pověst, která souvisí s kapličkou svaté Barbory. A putovat budeme i kolem Olešné. Když se budeme pečlivě rozhlížet, určitě narazíme na sošku některého ze svatých, které kraj zdobí a určitě i chrání. Naši cestu pak můžeme ukončit třeba v Lužné, kde bychom asi neměli minout velké železniční muzeum.
Cyklo z Kněževse do Lužné
Sběratelka ořezávátek
Na první pohled docela obyčejné ořezávátko na tužky už v časném dětství učarovalo paní Zdeně Piroltové z Choliny na Olomoucku. Už ve školních lavicích se mohla chlubit tím, že těchto školních pomůcek má stovky. A sběratelská vášeň ji neopustila ani v dospělosti. Dodnes si ze svých cest po světě vozí různé zajímavé kousky, spolehlivě ví, jak se řekne ořezávátko v mnoha světových jazycích. V její sbírce už je dnes skoro pět tisíc pokladů. Našli bychom tam opravdové kuriozity. Zemi svého původu například připomíná červený autobus, stejně tak Eifellovka nebo Socha svobody. Bude nás samozřejmě zajímat i historie ořezávátek, první patenty se totiž objevily už v 19. století. Ořezávátkům z různých materiálů i různé velikosti zřídila paní Zdena doma dokonce muzeum, kde vás po předchozí domluvě ráda přivítá.
Sběratelka ořezávátek
Kyselky v okolí Teplé
Procházku přírodou, kterou ještě zpestříme ochutnáváním vyhlášených minerálek, si dopřejeme v okolí Teplé na Karlovarsku. Kyselek tu prý vyvěralo ohromné množství, Bohuslav Balbín před víc než třemi stovkami let napsal, že je jimi Tepelsko doslova přesyceno. Nedávné časy nebyly pro prameny příliš přiznivé, ale dnes už jsou jich asi tři desítky obnoveny a zájemce mezi nimi provede naučná stezka. My svou cestu začneme u Otročínského pramene. Voda tu vyvěrá z dutého kmene jedle, která byla do vývěru osazena v roce 1819. Nejkvalitnější místní minerálku pak najdeme kousek od Teplé směrem na Mariánské Lázně. Jmenuje se Oriona. Za druhé světové války ji tu prý čepovali pro německé vojáky a zájem o ní byl dokonce až v Africe.