Mozaika z regionů: Středověké umění na Českolipsku, Komorní Hůrka, Houslaři z Lubů, Karlštejn, Muzeum Karla Zemana v Praze, Fojtka.
Obsah dílu
Výstava středověkého umění
Do středověku se alespoň na chvíli přesuneme při naší návštěvě v České Lípě. Vydáme se totiž na výstavu unikátních středověkých uměleckých děl, která pocházejí z regionu. V ambitu augustiniánského kláštera budeme obdivovat například ostatkový kříž, který se původně nacházel v kostele sv. Kříže v České Lípě. Pak byl ale zřejmě odcizen a prodán ve starožitnictví. Naštěstí nakonec skončil v muzejních sbírkách. Sakrální tematika byla inspirací autorů vělké části vystavených děl, ale najdeme tu i některá se světskými motivy. A když už se budeme toulat v České Lípě, nemůžeme vás nepozvat třeba na českolipský hrad spojený s jedním dramatickým příběhem nebo do už zmiňovaného kostela sv. Kříže, na jehož stavbě možná měl svůj podíl i Petr Parléř a jeho huť.
Výstava středověkého umění
Komorní hůrka
Komorní hůrka mezi Františkovými Lázněmi a Chebem je dnes vlídným poklidným vrchem. Před stovkami tisíciletí by ale bylo zřejmě velmi nebezpečné jen se k ní přiblížit. Tehdy totiž chrlila žhavou lávu. Ta prý létala do výšky a ještě ve vzduchu tak stihla chladnout a tuhnout. Tomuhle způsobu sopečné činnosti se říká havajská fontána, ale žádná romantika to asi nebyla. Díky Komorní hůrce můžete na západě Čech zažít také malé, ale zato prý pěkně hlučné zemětřesení. Pokud vás zajímá, co je jeho příčinou, tak pozorně poslouchejte. V časech, kdy už sopka dávno lávu nechrlila, staly se zdejší kameny vzniklé z ní oblíbeným stavebním materiálem, použity byly například při budování černé věže chebského hradu. Moc jich tu tedy nezbylo, ale zato byste tu prý mohli narazit na trpaslíky.
Komorní hůrka
Luby
Luby na Chebsku bývaly kdysi známé pod názvem Schönbach. Jejich dnešní jméno připomíná dlouholetou tradici výroby hudebních nástrojů, hlavně houslí. Za jejími začátky bychom se museli vypravit až do 16. století, kdy sem přicházeli horníci, ale také muzikanti, kteří si výrobou instrumentů přivydělávali. Později pak tahle práce řadu lidí začala živit. Ve městě najdeme továrnu, kde nástroje vznikají ve velkém, ale také hned několik mistrů houslařů. A od nich se dozvíme, jak dlouho trvá a co všechno je potřeba udělat, aby mohli z nově vytvořených houslí vyloudit první tón. Smrkové dřevo na výrobu se kdysi získavalo na Šumavě, dnes dávají odborníci přednost dovezenému třeba ze zemí bývalé Jugoslávie. Ale až několik desítek let po pokácení stromu se mohou pustit do práce. I ta pak trvá pěkně dlouho.
Luby
Karlštejn
Karlštejn asi netřeba příliš představovat. Patří k nejznámějším českým hradům a k významným stavebním počinům Otce vlasti Karla IV. Napsáno a natočeno toho o něm bylo už hodně, ale při každé návštěvě se dá objevit spousta zajímavostí. My naši prohlídku začneme v kapli sv. Kříže, která byla pro Karla IV. nejen místem modliteb. O tom, jak významným místem byla, svědčí i výzdoba. Strop připomíná oblohu s hvězdami, Měsícem i Sluncem, stěny pak zdobí nejucelenější soubor gotické deskové malby vytvořený Mistrem Theodorikem. Kaple je v zimním období uzavřená, ale do dalších prostor návštěvníci mohou i v této době. Třeba tam, kde jsou k vidění repliky říšské i české královské koruny. Nebo do míst, kde císař přijímal návštěvy.
Karlštejn
Muzeum Karla Zemana
Za filmové plátno nahlédneme díky expozici nového muzea věnovaného tvorbě režiséra Karla Zemana. U jeho zrodu stáli dva obdivovatelé slavného tvůrce, na konečné podobě pak pracoval už více než stočlenný tým. Při prohlídce muzea se dozvíme o filmových začátcích Karla Zemana. Jeho kariéra za kamerou začala po návratu ze studií ve Francii. Nejprve pracoval v reklamním oddělení, pak začal sám reklamy točit a ještě o něco později dostal nabídku na práci ve studiu krátkometrážních filmů. Jeho prvním výraznějším počinem byl film Inspirace, v němž uplatnil unikátní animaci skleněneých loutek. Všichni jeho fanoušci znají ale hlavně Cestu do pravěku, Vynález zkázy nebo Barona Prášila. Jak tyhle filmy vznikaly a jaké metody a techniky pan režisér dokázal využívat, o tom si samozřejmě budeme povídat také.
Muzeum Karla Zemana
Fojtka
Přehradní nádrž Fojtka najdeme v Jizerských horách. Nepatří sice k nejznámějším vodním dílům u nás, ale pozornost si rozhodně zaslouží. Už proto, že byla vybudována před víc než stoletím a pořád spolehlivě funguje. Odolala i při velké povodni v roce 2010. Povíme si něco o jejím vzniku a pak se vydáme do okolí. Můžeme využít cyklostezku nebo naučnou stezku Fojtecké tisy. Ta nás zavede k přírodní památce Pod Dračí skalou, kde najdeme přes pětistovku chráněných tisů červených. Některé z nich rostou už déle než čtyři stovky let. Zajímavou podívanou si užijeme i u Oldřichovských skal. Některé skalní útvary tu dostaly svá jména a někdy ve 13. století tu vyrostl i skalní hrad. Historických údajů o něm moc k dispozici nemáme, ale zato se o něm vypráví hned několik legend.