Hostem Antonína Přidala je spisovatelka Ludmila Klukanová (1997)
Ludmila Klukanová
Sobota 12. 8. 2017 po půlnoci na ČT2
Přehrát
00:00:14 -Byly časy, kdy jste nesměla nic,
00:00:17 než pracovat v zemědělství.
00:00:19 Dnes jste autorkou už devíti knih.
00:00:22 Prozaických i básnických.
00:00:25 Počátkem 90. let jste pomáhala obnovit Jihlavské listy
00:00:29 a pracovala v jejich redakci.
00:00:32 Předtím jste byla účetní v několika jihlavských podnicích.
00:00:37 A v tomtéž městě ještě dřív prodavačkou v knihkupectví.
00:00:42 A úplně na začátku jste byla nejstarší dcera
00:00:45 ze selské usedlosti na Vysočině.
00:00:50 Kdyby se po 48. roce všechno tak neobrátilo,
00:00:55 byla byste bohatá nevěsta?
00:00:59 -Možná ano. Jistě přiměřeně bohatá.
00:01:04 Ale protože se to všechno obrátilo, moje věno bylo jiné.
00:01:11 A bylo to všechno to,
00:01:12 co jsem si odnesla z výchovy z rodiny.
00:01:19 Hlavně z výchovy svého otce.
00:01:22 Z těch prvních pohledů na život, na svět, které on mi dal.
00:01:29 -Ale vy jste stejně nechtěla být selkou.
00:01:32 Mířila jste na knihovnickou školu do Prahy.
00:01:36 -Ano, mířila.
00:01:37 To moje toužení po vzdělání bylo utnuto velmi surově
00:01:44 verdiktem ze školy,
00:01:46 že se na žádné gymnázium a školu hlásit nemohu,
00:01:51 že mě nepustí.
00:01:53 -Protože váš otec byl kulak.
-Ano.
00:01:55 Z toho titulu po dvou letech,
00:01:59 kdy jsem si myslela, že se to vše uvolnilo,
00:02:04 a že uniknu z třebíčského okresu, kde ten verdikt byl vydán,
00:02:10 tak jsem se pokoušela dostat do Prahy,
00:02:13 do knihovnické školy, kterou jsem nalezla v inzerátu.
00:02:18 Ale potřebovala jsem být propuštěna ze zemědělství.
00:02:22 A to mohl jenom krajský národní výbor.
00:02:26 Tam mně řekli, že do Prahy v žádném případě.
00:02:30 Na školu, když velmi mnoho chci, tak ano,
00:02:34 ale jenom na zdravotnickou do Jihlavy,
00:02:37 kde bylo málo žákyň.
00:02:38 -Nakonec jste se ke knihám dostala.
00:02:41 Jednak jako prodavačka v knihkupectví,
00:02:44 jednak jako spisovatelka.
00:02:46 Četla jste hodně ještě předtím,
00:02:48 než vás napadla ta knihovnická škola?
00:02:51 -My měli velkou knihovnu, byla školní i obecní knihovna.
00:02:58 To jsem měla přečteno velmi brzy.
00:03:00 A když už bylo vše přečteno,
00:03:03 tak jsem si v těch 8, 9 letech začala psát svoje.
00:03:07 -Když vám to nestačilo. A váš otec byl čtenář?
00:03:11 -Veliký čtenář,
00:03:12 ale dříve spíš takového písmáckého charakteru.
00:03:16 Takový člověk byl na každé vsi a ten znal dějiny toho kraje,
00:03:25 vesnice, národa více než ostatní. Nebo se o to víc zajímal.
00:03:30 A tatínek to podědil zřejmě rodem.
00:03:34 Po chalupě, jak se říká.
00:03:36 Já možná po něm,
00:03:37 proto mně ta láska k literatuře byla už dána.
00:03:41 -Ve vaší nejnovější knize, v románě Zemský ráj,
00:03:44 se píše o sedlákovi,
00:03:46 který v mládí vídával Otokara Březinu.
00:03:49 Je to zkušenost vašeho tatínka?
00:03:51 -Ano, je.
00:03:52 Skutečně ho vídal a několikrát za ním i šel,
00:03:56 když Otokar Březina na tu procházku odcházel.
00:03:59 A nikdy se ho neodvážil oslovit, protože to byl takový velikán,
00:04:04 že obyčejný človíček neměl právo ho zdržovat.
00:04:12 -Ty hovory sedláka s dcerou,
00:04:16 které tvoří několik kapitol ve vaší knize,
00:04:21 zvláštní dějové pásmo,
00:04:23 ty jsou založeny na vaší zkušenosti s otcem?
00:04:28 -Jsou, ale nejsou to autentické záznamy těch hovorů.
00:04:33 Jsou to témata nebo myšlenky, o kterých jsme spolu hovořívali,
00:04:39 když jsme chodili po procházkách venku,
00:04:42 nebo v zimě sedali u kamen.
00:04:45 Ale aby byly přepsány doslova, to ne.
00:04:50 -Ale ta témata jsou hodně nevšední.
00:04:53 Lidská duše.
00:04:54 To, že člověk může zemřít dřív, než se to na něm pozná.
00:04:58 Nebo hloupost lidského plemene.
00:05:02 O tom jste mluvívali?
00:05:05 -Právě o takových zajímavostech jsme mluvívali.
00:05:09 To mě velmi interesovalo.
00:05:12 A potom, tatínek tyhle věci promýšlel,
00:05:16 když oral, dělal v lese, na poli.
00:05:21 Pro něho to nebyla jenom práce, ale byl to i čas k přemýšlení.
00:05:27 A ono se venku skutečně nádherně přemýšlí.
00:05:30 -Myslel si váš tatínek,
00:05:32 že jednou vy budete psát o těchto věcech?
00:05:36 Dožil se některých vašich knížek?
00:05:39 -Dožil se mé první knížky Jezírka.
00:05:42 Druhé knížky se, bohužel, nedožil.
00:05:46 A téměř kvůli němu,
00:05:49 protože jsem moc chtěla, aby se jí dožil,
00:05:52 tak jsem připustila, aby z ní bylo vypuštěno 6 kapitol,
00:05:56 které v té době byly inkriminované.
00:05:59 -To byla knížka Na štítu bylo vytesáno kolo.
00:06:02 -Ano.
00:06:03 -Lyrická kronika dětství na selské usedlosti?
00:06:06 -Lyrická kronika vesnice.
00:06:09 A to ještě jenom do roku 47, protože jsem věděla,
00:06:13 že nemohu v žádném případě psát o událostech,
00:06:17 které se na vesnici staly potom.
00:06:19 Ale i tak ten 45. rok a některé ty příběhy
00:06:23 nebo osudy lidí, které tam jsou zachyceny,
00:06:26 se tak nelíbily,
00:06:28 anebo nebylo žádoucí, aby se tehdy tiskly,
00:06:32 tak z té knihy byly vyházeny.
00:06:34 -Statek vaší rodiny skončil v JZD.
00:06:39 Jak dlouho váš tatínek odolával kolektivizátorům?
00:06:43 -Do roku 1995 se snažil udržet...
00:06:49 -Do roku 1995?
-1959. Promiňte.
00:06:54 Ale protože byl na to sám,
00:06:57 pracovala tam ještě moje nejmladší sestra,
00:07:02 tak pro 3 lidi nebylo takové hospodářství k utažení.
00:07:08 To nešlo.
00:07:09 -Co s tím domem dnes je?
00:07:12 -Stalo se to, že jeho jeden potomek, vnuk,
00:07:19 kterému se už asi nezdál ten dům dost dobrý,
00:07:23 tak ho rozboural a postavil si tam novostavbu.
00:07:27 -Vy tedy píšete o světě, který zmizel,
00:07:30 který v knize Zemský ráj nazýváte "zátopovým územím“.
00:07:36 Ale zátopy netrvají věčně.
00:07:39 O kterou zátopu šlo vám,
00:07:43 když jste přemýšlela o krajině svého dětství?
00:07:48 -Je to metafora.
00:07:49 Zátopové území byl celý ten čas,
00:07:55 který zahlazoval tou svou současnou skutečností všechno,
00:08:06 co bylo předtím.
00:08:08 Tzn. v té vodě jako by zmizelo všechno,
00:08:14 celý život té staré vesnice,
00:08:17 a uhladilo se do podoby poloměsta, polovesnice.
00:08:26 Je to takový hybrid, který není to ani to.
00:08:29 -Píšete o něčem, co nenávratně zmizelo?
00:08:34 -Píši, ano, co už je pryč, dá se říct.
00:08:41 Ale myslím si, že všechny ty hodnoty...
00:08:45 Že to, co zmizelo, mělo své hodnoty,
00:08:50 a že by bylo škoda, aby zmizely naprosto,
00:08:54 měly by se připomenout.
00:08:56 -Která z těch hodnot se vám zdá nejcennější?
00:09:01 -Nejvíc jsem považovala za takový až hřích dnešní doby,
00:09:10 že se proklamuje: Všechno je dovoleno.
00:09:15 Že nemáme nad sebou žádného soudce,
00:09:21 nikoho, komu bychom se zodpovídali.
00:09:24 Právo je v lidských rukách
00:09:26 a spravedlnost je vždycky záležitostí lidí,
00:09:30 a tudíž je omylná.
00:09:33 Právě to, co dřív,
00:09:35 teď mluvím o vesnici a o svém náhledu na ni,
00:09:38 to, co dřív tu vesnici drželo v tom řádu,
00:09:42 tak to bylo to,
00:09:44 že tomu nejvyššímu se museli zodpovídat svými činy,
00:09:48 myšlenkami, slovy, vším.
00:09:50 Tzn., že ten život tam byl uměřenější
00:09:56 a byl v těch stopách dejme tomu i toho desatera,
00:10:01 které dnes už nikdo nezná.
00:10:04 -Proč si tohle dali lidé, které jste znala, vzít?
00:10:14 -Dali si to vzít...
00:10:16 Myslím si, že pokrok civilizace, jak přicházel,
00:10:22 tak přicházel z města i do té vesnice.
00:10:27 Ty vesnice byly v blízkosti města.
00:10:29 Myšlenky, které se tam rodily, tak přicházely na tu ves.
00:10:34 Ale hlavní příčinu já vidím v první světové válce,
00:10:40 která pohnula celým životem těch lidí.
00:10:45 Jednak že se ztratila posvátnost života.
00:10:49 Že ty masakry byly tak obrovské, že to ty lidi poznamenalo.
00:10:54 Pak teda byla otřesena ta víra,
00:10:56 protože jako by se Bůh od těch lidí vzdálil.
00:10:59 A nakonec si myslím, že i ta propaganda,
00:11:04 která šla,
00:11:05 to rovnostářství,
00:11:07 které se zavádělo v těch líbivých frázích,
00:11:11 např. všichni máme stejné žaludky.
00:11:16 Tam šlo o to,
00:11:21 že se ztrácela opravdovost toho života.
00:11:30 Tzn., že když tam byla ta řemesla a ti lidé,
00:11:34 tak rody v tom řemesle pokračovaly.
00:11:38 To nebyla jenom práce,
00:11:40 ale radost, hrdost, čest toho člověka.
00:11:43 A to všechno tím,
00:11:45 že přecházeli na prefabrikovanou práci
00:11:49 pro fabriky,
00:11:51 to bylo najednou nic.
00:11:53 Ta vesnice se měnila, vrstvila, bylo to poznenáhlé.
00:11:58 -Přes všechno to krásné, co o dřívější vesnici říkáte,
00:12:05 mám z vašich knih tu zkušenost, že venkov neromantizujete,
00:12:13 nepředstavujete ho jako idylu,
00:12:16 jako svět složený z ryzích Janů Cimburů nebo Janů Kozinů.
00:12:23 A zdá se mi,
00:12:25 že jste možná uvažovala taky o tom,
00:12:27 proč stačilo tak málo,
00:12:31 aby tento svět během několika desetiletí
00:12:36 podlehl náporu válečné atmosféry,
00:12:42 politické propagandy.
00:12:44 Nemyslíte, že měl v sobě už nějaké slabiny sám předtím?
00:12:51 -Určitě měl.
00:12:53 A potvrzuje mi to vyprávění jednoho mého známého,
00:13:05 jehož život se snažím zaznamenat.
00:13:09 -To je někdo starší než vy?
00:13:12 -Je pochopitelně starší a je to velmi významná osobnost.
00:13:16 Jeho život je zajímavý,
00:13:18 protože prošel celou první republikou,
00:13:21 válkou a poválečným obdobím, únorem, Jáchymovem
00:13:26 a potom v těžkých zaměstnáních, když se vrátil.
00:13:30 A tenhle člověk pracoval v zemědělství už za první republiky
00:13:36 A ten měl takový termín na některé sedláky
00:13:43 a říkal jim, že to jsou zelení materialisté.
00:13:47 Zelení materialisté z toho důvodu,
00:13:50 že se víc než o svůj duševní život
00:13:56 starali o výtěžnost půdy, hospodářství, výdělek.
00:14:02 Nebylo jich mnoho,
00:14:05 ale protože špatné případy jsou víc vidět,
00:14:09 tak i táhly.
00:14:17 Špatný příklad,
00:14:18 který měl výsledek ten, že víc vydělal,
00:14:22 tak na podobnou cestu se pak dávali i ostatní.
00:14:26 -To byli současníci vašeho tatínka.
00:14:28 Jaké příklady měl on? Ty dobré.
00:14:33 -Jednak ve svém otci.
00:14:35 To byl sedlák typu Jana Cimbury,
00:14:39 i když měl i furiantské kousky ze svého mládí za sebou.
00:14:44 Můj otec měl filosofii naprosto jinou.
00:14:52 Pro něho výdělek, peníze, to bylo až to druhořadé.
00:14:57 Bylo to nutné, ale bylo to druhořadé.
00:15:00 Důležité bylo, aby se neublížilo přírodě,
00:15:05 aby se žilo ve shodě s tou přírodou a lidmi,
00:15:09 aby ten život byl bohatý, spokojený, klidný.
00:15:19 -Kromě této selské poctivosti připomínáte ve své poslední knize
00:15:26 hodnoty spojené s historickými postavami
00:15:29 jako jsou třeba Jan Hus, Jan z Nepomuku, Komenský,
00:15:34 ale taky Cyril a Metoděj.
00:15:38 To jsou vzory,
00:15:39 které se v současné beletrii objevují opravdu už jen výjimečně.
00:15:43 Koneckonců i v našem veřejném životě jsou spojeny
00:15:47 spíše s oslavami různých výročí.
00:15:50 Pro vás nemají ještě tuto povahu symbolického znaku?
00:15:56 -Naprosto ne.
00:15:58 Pro mě to jsou naši předci,
00:16:01 i když Cyril a Metoděj k nám přišli.
00:16:04 Ale naši předci přijali jejich víru
00:16:06 a jejich kulturu.
00:16:11 Vlastně to byl i kulturní počin,
00:16:13 že jsme se o pár století jako by posunuli dál.
00:16:19 A myslím si,
00:16:21 že když to dokázali naši předci pochopit,
00:16:24 že přinášejí tito lidé něco velkého a nového,
00:16:27 tak když my bychom to zamítali,
00:16:30 tak nemáme ani hodnotu těch našich předků.
00:16:34 A měli bychom být zase my o kousíček dál.
00:16:38 -Mě zaujala kapitola, ve které píšete,
00:16:42 jak vypravěčka veze svoji dceru
00:16:46 podívat se na pohřebiště z doby Velkomoravské říše.
00:16:52 Považujete opravdu za důležité
00:16:55 poznat krajinu těchto starých hradišť na místě?
00:17:01 -Já osobně ano, protože ke mně ta krajina mluví.
00:17:05 Já tam cítím přímo životy těch lidí.
00:17:09 Nebo ty události, které se tam staly,
00:17:15 poznamenaly to místo
00:17:16 a to místo je tím jako by naplněno.
00:17:20 Ve mně to vyvolává takový silný prožitek,
00:17:32 že pak o tom mohu i psát.
00:17:36 -Pak se vám to ale lépe vnímá, když tam jedete sama
00:17:40 nebo jenom se svými dětmi,
00:17:42 než když se účastníte nějakých velkých slavností
00:17:46 nebo zájezdů.
00:17:47 -To rozhodně.
00:17:48 Já tu samotu velmi potřebuji,
00:17:51 protože dav nebo množství mě ruší, pochopitelně.
00:17:59 -Tyto mravní hodnoty,
00:18:02 které se vám spojují s lidmi velmi určitými,
00:18:06 nikoliv s čítankovými postavami?
00:18:08 -Naprosto.
00:18:10 -Souvisí to i s tím, co jste v té knize napsala?
00:18:14 Patrně je to citát z té otcovské postavy,
00:18:18 že každý člověk přichází na svět se svým posláním
00:18:22 a má je rozeznat a splnit?
00:18:29 -To poslání považuji za velmi důležité,
00:18:33 aby je člověk poznal.
00:18:35 -Ale zároveň dodáváte,
00:18:37 že ve vřavě světa téměř nelze nalézt sebe.
00:18:42 -To je ta potíž.
00:18:43 Každý by právě měl umět nalézt si místo,
00:18:47 čas nebo způsob, jak se k sobě dobrat,
00:18:52 a jak se uslyšet.
00:18:53 -Obecně se to pěkně řekne,
00:18:56 ale rozpoznala jste svoje poslání vy?
00:18:58 -Částečně snad ano.
00:19:00 -V čem?
00:19:01 -V tom, že jsem se věnovala tomu svému psaní.
00:19:06 Poslechla jsem to, co mě nutí,
00:19:09 abych si k tomu psaní sedla a psala.
00:19:13 -Ale vy zřejmě připisujete literatuře ještě jinou hodnotu
00:19:17 než estetickou.
00:19:19 Poslání.
00:19:21 -Samozřejmě.
00:19:23 Já mám jednu oblíbenou myšlenku jednoho křesťanského filosofa,
00:19:30 který říká, že jsme tady pro udržování lásky.
00:19:39 Ale myslí tím asi lásky křesťanské jak k Bohu, tak k lidem.
00:19:44 Protože tenhle cit je dobrodárný, zesiluje, rozmnožuje dobro.
00:19:57 Jestliže je ho víc, tím to dobro sílí.
00:20:05 A sílí tím i Bůh, protože se říká,
00:20:07 a jak je v Bibli: Bůh je láska.
00:20:11 -Takže mít někoho rád neznamená jenom...
00:20:16 -Mít rád je velmi osobní a ta nejjednodušší asi láska,
00:20:23 ale milovat bližního svého je zřejmě něco tak obrovského,
00:20:29 k čemu my jako lidstvo jsme ještě nedospěli.
00:20:32 Ale asi bychom měli dospět. Možná, že to je náš cíl,
00:20:36 a že jsme předurčeni k jakémusi,
00:20:39 až bych řekla kosmickému úkolu.
00:20:44 Protože to tvoření dobra je velmi nutné.
00:20:51 -Chtěl jsem se zeptat,
00:20:53 jestli ten individuální zážitek nebo skutek lásky podle vás
00:21:01 přispívá k něčemu širšímu než jen prostředí partnerskému,
00:21:05 rodinnému.
00:21:07 Je to jakýsi vklad, podle vás, skoro do vesmíru?
00:21:10 -Ten osobní, pokud má člověk rád jen svého partnera
00:21:17 nebo své děti, a není to úplně sobecká láska,
00:21:21 tak snad ano.
00:21:22 Snad tím je člověk i přívětivější na ostatní.
00:21:28 Já bych tomu tak věřila.
00:21:30 Zamilovaný člověk má rád asi i ostatní.
00:21:34 -Vy jste ještě mluvila o té energii.
00:21:36 -Já jsem chtěla říct,
00:21:38 že právě mít rád toho, koho mít rád nemusím,
00:21:46 ale tím, že přenesu a překonám svoje výhrady,
00:21:54 prostě ho mít rád jako člověka, neubližovat mu, ne nenávidět ho,
00:22:02 ne mu přát cokoliv zlého,
00:22:05 tak tento cit, kdyby se povýšil,
00:22:09 tak ta energie dobra by se mohla zvětšit.
00:22:12 -Vy jste před 5 lety napsala o svém pocitu,
00:22:16 že naše duchovní prostředí je zamořenější
00:22:20 než prostředí životní.
00:22:22 A dokládala jste to neláskou, nevírou, skepsí k Bohu a člověku.
00:22:28 Taky tím, že z minulé doby zůstalo mnoho zločinů nepotrestáno.
00:22:34 Změnil se od té doby váš náhled?
00:22:41 -Tehdy, když jsem to psala,
00:22:43 byla jsem ještě zaměstnaná v Jihlavských listech.
00:22:47 A v té době skutečně po Jihlavě ještě chodil estébák, vyšetřovatel,
00:22:53 který se chlubil svými nelidskými způsoby vyšetřování.
00:22:57 A otravoval tím i spolupacienty, když ležel v nemocnici.
00:23:01 Skutečně i ti lidé si stěžovali k nám do novin,
00:23:05 aby se o tom psalo, aby se tohle stíhalo.
00:23:08 Skutečně také nakonec byl obviněn a nalezli se 3 žijící svědci,
00:23:15 kteří byli ochotni jít proti němu svědčit.
00:23:18 Ale když konečně někdo z Prahy přijel to vyšetřovat,
00:23:23 přijel na Konfederaci politických vězňů do Jihlavy,
00:23:27 tak ten člověk právě zemřel.
00:23:30 Takže vyšetřování bylo bezpředmětné.
00:23:34 Tím chci říct, že spousta těchto zlých věcí,
00:23:41 co se dály, nebylo potrestáno.
00:23:44 Zůstalo to v lidech jako nepěkná věc,
00:23:50 co není vyřešena, co není pojmenováno.
00:23:54 -Ve vašem kraji se rozpoutalo mnoho politických procesů
00:24:00 s venkovany i ostatními lidmi. Babický případ.
00:24:06 Existuje tu už jakési vyrovnání?
00:24:16 -Jsou tam lidé, kteří nebyli popraveni,
00:24:23 byli jenom v těch Jáchymovech, v různých lágrech,
00:24:26 vrátili se.
00:24:27 Dneska jsou to členové Konfederace politických vězňů.
00:24:34 U nás se postavil pomník těm popraveným
00:24:38 a u těch kamenů se scházejí na památku.
00:24:43 Myslím, že i u babického pomníku se sešli.
00:24:47 V Třebíči mají také pobočku a také se na to pamatuje.
00:24:53 Ale to jsou staří lidé.
00:24:55 Tady je potřeba, aby i ta veřejnost a ti mladší,
00:24:59 kterých se to tehdy nedotklo, aby si uvědomili,
00:25:02 co to bylo za dobu.
00:25:04 -Vy jste napsala o jednom soudním případu
00:25:07 novelu Remonta.
00:25:09 Co je to remonta?
00:25:10 -Remonta znamená výcvik. Výcvik koně.
00:25:14 Ale pro mě je to zase metafora pro výcvik celé té vesnice
00:25:22 k té tzv. kolektivizaci,
00:25:24 výcvik toho mladého člověka tou dobou,
00:25:28 v tomto případě selského hocha.
00:25:30 A je tam i výcvik mladého koně k tomu tahu,
00:25:34 k té dennodenní dřině.
00:25:37 -Když mnohé zlé činy a zločiny z doby kolektivizace
00:25:43 zůstávají nepotrestány,
00:25:45 jaká spravedlnost je kdy postihne?
00:25:50 -Věřím tomu, že Boží mlýny melou pomalu, ale jistě,
00:25:54 a že každému bude vyměřeno, co si zaslouží.
00:25:58 -Vy byste se obávala,
00:26:00 že nepotrestané přečiny a zločiny zakládají
00:26:05 něco špatného do budoucnosti?
00:26:08 -Rozhodně takovou nevíru v tu společnost,
00:26:12 která se s tím nedokázala vypořádat,
00:26:15 nebo říct: Toto bylo špatné. Od toho my odcházíme.
00:26:19 Tito lidé a tito lidé nemohou stát na předních místech,
00:26:25 protože dělali to a to.
00:26:28 Je samozřejmé, že tohle by mělo být jasné.
00:26:33 -Pokud jde o ten příklad pro ostatní,
00:26:36 přece lidé, kteří prošli takovou zkušeností
00:26:40 jako vaše rodina,
00:26:43 vědí, že i když zločiny zůstávají nepotrestány,
00:26:48 tak nejsou následováníhodné.
00:26:51 Že člověk má svou vlastní orientaci
00:26:56 a nemůže spoléhat jenom na to,
00:26:58 jestli se pokaždé podaří dopadnout viníka.
00:27:01 -To je samozřejmé, že v tomhle...
00:27:08 Člověk má svoje svědomí a podle toho by měl konat.
00:27:12 A myslím, že lidé, kteří byli na straně...
00:27:17 Já jsem vždycky byla na té opačné straně,
00:27:20 ale ti, kteří se vezli, nebo byli na té straně,
00:27:24 která prosperovala, kterým bylo všechno umožněno,
00:27:28 že tihle lidé by se měli toho svého svědomí zeptat,
00:27:34 jestli to tak bylo v pořádku.
00:27:36 Pokud je slyší. Pokud je mají.
00:27:39 -Je zájem o tato témata, ve kterých vy jste se našla?
00:27:45 Je snadné najít pro ně nakladatele?
00:27:50 -Myslím si, že ne. Není to tak snadné.
00:27:53 Já tedy jsem dost nepraktický tvor,
00:27:55 takže dřív jsem vždycky ty knížky udávala tak,
00:28:00 že jsem někoho znala a ten mně pomohl.
00:28:03 I dnes si myslím,
00:28:07 že k té známosti přibývají ještě finanční problémy.
00:28:14 -Kdo vyřeší ty finanční problémy,
00:28:16 když např. třebíčské nakladatelství Arca Infa
00:28:20 vydává váš román Zemský ráj?
00:28:24 -Byli dotováni Ministerstvem kultury.
00:28:28 Dostali dotaci.
00:28:33 -Kdyby vám nakladatelství řeklo: "Najděte si zámožného sponzora.“
00:28:38 -Byla by to pro mě veliká obtíž,
00:28:41 protože žádat o peníze je pro mě velmi těžká věc.
00:28:47 Kdyby to bylo velmi nutné, tak bych to asi musela udělat.
00:28:54 Asi bych velmi vážila, za kým mám jít.
00:28:56 -Podle čeho byste vážila, za kým jít?
00:29:00 -Jednak podle toho, jak bych toho člověka znala,
00:29:04 jakou měl minulost, a jak ty peníze vydělává.
00:29:08 -Tzn., že byste rozlišovala mezi špinavými a nešpinavými penězi
00:29:12 které by podpořily vaši knihu?
00:29:16 -Rozhodně bych uvažovala o tom člověku,
00:29:21 jak ty peníze získává.
00:29:25 Skryté titulky: K. Komárková Česká televize, 2014
00:29:36 .