Chleba není nikdy dost, pečeme ho pro radost (2008). Co všechno nevíme a víme o tom, co pijeme a jíme
Obecně platí, že směrem na jih Evropy jsou chleby světlejší, „pšeničnější“ a chuťově méně výrazné. Naopak severněji se větší oblibě těší pečivo tmavší. Tak jako Francie nedá dopustit na své bagety a croissanty, Skandinávci upřednostňují hlavně žitné druhy pečiva. A jak je to s výběrem pečiva u nás?
Recept v tomto dílu
Obecně platí, že směrem na jih Evropy jsou chleby světlejší, „pšeničnější“ a chuťově méně výrazné. Naopak severněji se větší oblibě těší pečivo tmavší, „kyselejší“ a hrubozrnější. Tak jako Francie nedá dopustit na své bagety a croissanty. Skandinávci zase dávají přednost svým šrotovým, hlavně žitným druhům.
Dnes se u nás v obchodě setkáme převážně s pšeničným pečivem. Bohužel dnešní bílá mouka už zdaleka není tím, co bývala. Pro větší trvanlivost je při drcení zbaveno obilí obalových zrn, a tady i vitamínů, minerálních látek veškeré vlákniny, tuku a enzymů. A tak nám po tepelné úpravě zůstává jen lepek a škrob.
Naopak zdravé jsou pro nás celozrnné výrobky. Jsou důležitým zdrojem vitamínů skupiny B, bílkovin a vlákniny. Pozor bychom si ale měli dávat na nadměrně tmavé zbarvení pečiva. Snadno můžeme totiž narazit na zcela pšeničný výrobek jen obarvený praženým žitem, ječmenem, čekankou, nebo karamelem. Takže se mějte na pozoru a čtěte složení.