Co se děje v literatuře? Jakou právě vycházející knihu byste neměli minout? Spisovatelé, překladatelé, redaktoři a další osobnosti literárního světa v týdeníku U zavěšené knihy. S Jiřím Podzimkem, Petrem Vizinou, Kristýnou Večeřovou a Karolínou Kočí
Staša Fleischmannová: Vrstvami — Opilé povídky: rozhovor s T. Glancem
Premiéra: Středa 10. 12. 2014 na ČT art00:00:24 -Dobrý večer.
00:00:25 Jak se praví v Ostrovského dramatu Talenty a ctitelé:
00:00:29 "Nevstávej od stolu, dokud je místnost v pohybu."
00:00:32 -Svět je v pohybu, tím spíše nevstávejte od ZAVĚŠENÉ KNIHY.
00:00:35 Čeká nás ponor do jezera samohonky, jak říká Michail Bulgakov,
00:00:39 aneb průlet alkoholizovanou ruskou literaturou.
00:00:42 -Jak se u našich byvších sousedů říká:
00:00:46 "Vodka mysl rozjasní, historii objasní."
00:00:49 -Objasnit, prosvítit!
00:00:52 Vrstvami Staši Fleischmannové se prosvítíme do minulosti.
00:00:55 Čeká na nás jímavý, strhující text s úžasným obrazovým,
00:00:59 najmě fotografickým doprovodem.
-Solí knižní země jsou knihkupci.
00:01:03 Například pardubický knihkupec Petr Bažant
00:01:06 přísahá na knihu Michela Fabera Kvítek karmínový a bílý.
00:01:09 Líčí osud nadobyčej vzdělané prostitutky Sugar,
00:01:13 jež se dokáže vymanit z pout své společenské končiny,
00:01:17 a zároveň obraz viktoriánského Londýna s jeho barvami,
00:01:20 leskem, ale také pachy a špínou.
00:01:23 19. století vypadá už hodně vzdálené,
00:01:26 přesto mi postavy románu připadají skutečné a plnokrevné,
00:01:29 říká Petr Bažant.
00:01:31 -Knihkupectví v Poličce prostřednictvím Martina Dolejše
00:01:35 vzkazuje: Potěšil mě dotisk knihy Nový svět od Shauna Tana.
00:01:39 Jedná se o grafický román, nádherné obrázky bez textu.
00:01:43 Aby člověk vstoupil do příběhu, musí zpomalit
00:01:46 a nechat na sebe působit jeden obrázek za druhým.
00:01:49 -Naše oduševnělá oblíbenkyně, knihkupkyně Alice Horová z Náchoda,
00:01:53 doporučuje: Fridrich Bridelius, Jesličky, staré nové písničky.
00:01:58 Graficky sličná kniha obsahuje adventní a vánoční písně
00:02:01 v nádherné, dnes již málo známé a jednoduché formě.
00:02:04 Jde o písně z barokního kancionálu.
00:02:08 Obsahuje notové záznamy, texty skladeb
00:02:11 a také líčí historické souvislosti jejich vzniku a používání.
00:02:15 -Staše Fleischmannové, autorce knihy, nazvané Vrstvami, je 95 let.
00:02:21 -Jako dívkám jí a její sestře kreslili do památníku
00:02:24 skvělí čeští malíři.
00:02:26 Jako fotografky si se sestrou Olou založily fotoateliér.
00:02:30 Jejich prvním zákazníkem byl Karel Čapek.
00:02:39 -Mě ta knížka dost nadchla.
00:02:42 A je to docela paradoxní, protože matka o tom mluví,
00:02:47 co jsem se narodil. Takže docela mě překvapilo,
00:02:51 že jsem byl ještě schopen si to vůbec přečíst
00:02:54 a že jsem to vlastně měl z toho stálého vyprávění,
00:02:58 jsem to mohl nenávidět.
00:03:04 -Matka pochází z toho rodu dejme tomu těch Grégrů,
00:03:09 což nemůžeme pojmenovat jinak než jako českou buržoazii.
00:03:13 Dokonce to byl přední představitel této,
00:03:17 protože to byl zakladatel první jakoby buržoazní strany
00:03:21 zde v Čechách, člověk, který vlastně de facto je vlastník, majitel,
00:03:25 s bratrem Národních listů,
00:03:27 organizátor třeba sbírky na Národní divadlo.
00:03:35 -Já se musím na to koukat taky z kontextu nejenom mé matky,
00:03:39 ale taky otce.
00:03:41 Já si myslím, že táta v tom zahrál ohromnou roli.
00:03:52 Protože ten formulátor věcí,
00:03:54 ta schopnost dát tomu vyprávění nějakou obrazotvornost, čtivost,
00:03:58 to je určitě ten vliv táty, to popisování,
00:04:01 jakým způsobem se dopisy, ty slavné dopisy Kafky
00:04:05 dostávaly k Mileně přes babičku.
00:04:11 A to tam ještě nevypráví máma o tom, jak Bětuška,
00:04:14 která se starala o domácnost, neměla toho Kafku ráda,
00:04:18 protože vlastně zvonil na ty dveře a ona musela běžet otevřít,
00:04:23 takže ji otravoval.
00:04:25 -V její knize je vidět,
00:04:27 jak ty dějiny prostě se odvíjely trošku jinak,
00:04:30 než tak jak je vysvětlují nebo interpretují
00:04:33 různá publicistická či jiná taková zjednodušující klišé.
00:04:43 -Ona nekomentuje, ona jednoduše popisuje,
00:04:45 ale dává tomu, celá ta kniha tomu dává
00:04:48 nějakou strašně podle mého důležitou úroveň toho historična,
00:04:53 viděno člověkem, který u toho byl a který ty lidi znal.
00:05:00 Ale tohle líp určitě popíše brácha,
00:05:02 protože on je historik, já ne.
00:05:05 -Je to těžké od synů, vůbec všechno od synů mluvit o matce.
00:05:09 I když jsou to už synové v pokročilém věku,
00:05:12 takže ten Oidipus už je možná trošičku překonán či potlačen.
00:05:20 Matka prostě žije v prostředí, které je neuvěřitelně zajímavé.
00:05:25 To znamená, že ona se setkává s lidmi,
00:05:27 to jsou její soukromé vzpomínky, kteřížto lidé potom,
00:05:31 jaksi už v době, kdy ona je poznává, ale i později,
00:05:35 vlastně se stávají to, čemu se dá říci osobnostmi.
00:05:38 Jsou to často osoby, které potkává v době,
00:05:41 kdy ještě těmi osobnostmi nejsou.
00:05:50 -My jsme z toho Československa,
00:05:52 které má prostě tvrdé, jasné umělecké intelektuální základy
00:05:57 a jsme nějací pokračovatelé.
00:05:59 A tato kniha mně osobně dává tu jistotu,
00:06:02 ten popis té jistoty toho, že vím, odkud pocházím.
00:06:09 -Zachytit, projasnit, uchovat. Naše touha a rovněž úkol editora.
00:06:13 Hostem v dnešní vrstevnaté ZAVĚŠENÉ KNIZE je Tomáš Vrba.
00:06:18 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:06:20 -V reportáži jsme viděli syny Staši Fleischmannové.
00:06:23 Kdo je Staša Fleischmannová a z jaké ona pochází rodiny?
00:06:27 -Staša Fleischmannová je především mimořádná bytost,
00:06:34 je to 95letá dívka, která má sestru dvojče.
00:06:36 Je to mimořádný úkaz, sestry jsou si velmi podobné,
00:06:40 každá jiná, doplňují se.
00:06:42 A co je důležité, jejich rodiče byli za první republiky,
00:06:46 protože děvčata se narodila v roce 1919,
00:06:49 součástí kulturních elit tehdejšího mladého Československa.
00:06:57 Rudolf Jílovský, slavný zpěvák Červené sedmy,
00:07:00 jako tatínek.
00:07:02 Matka Staša Jílovská, dcera také slavné ženy Staši Jílovské,
00:07:06 jejíž nejbližší přítelkyní byla Elena Jesenská.
00:07:12 -A jsme v dopisech Mileně,
00:07:14 adresovaných této ženě od Franze Kafky.-Přesně tak.
00:07:19 -Teď jste vzpomenul na první republiku.
00:07:22 Je to takový ztracený a zároveň sněný, vysnívaný svět.
00:07:26 Co z toho světa v těch vzpomínkách Staši Fleischmannové najdeme?
00:07:30 -Já bych řekl,
00:07:32 že tam je zcela autentický obrázek té první republiky,
00:07:35 protože dětství a mládí sester Jílovských
00:07:38 šlo synchronně s vývojem první republiky,
00:07:42 s jejím kulturním vzmachem.
00:07:46 A vzhledem ke kulturnímu prostředí, kde obě dívky vyrůstaly,
00:07:50 to bylo cosi jako zcela organické sepjetí.
00:07:56 Mladý stát, mladé dívky, emancipované, stát se emancipuje.
00:08:00 Dívky když jim bylo 15, začaly studovat fotografii.
00:08:05 A to, že se staly fotografkami,
00:08:07 jejich pozdější život velice ovlivnilo.
00:08:10 A i pro tu knihu obrazová část jako doplněk té textové
00:08:14 myslím je nesmírně důležitý.
00:08:19 -Dalo by se říct, že jsou to memoáry.
00:08:22 Kdo přišel s tím nápadem,
00:08:24 ty memoáry nebo tyto paměti zapsat, zachytit?
00:08:28 -S tím nápadem přišla autorka, když někdy po 90. roce věku svého
00:08:32 si řekla, že by nějaké paměti napsat měla.
00:08:35 Možná ji k tomu inspirovaly tenounké knížečky rodinných historií,
00:08:40 které zapisovala,
00:08:42 a soukromým nákladem pro rodinu a přátele vydala její sestra Ola.
00:08:46 A začala psát. Ale jak to tak bývá uvnitř rodin,
00:08:50 nikdo neměl příliš času se tomu věnovat.
00:08:53 Pak jedna z příbuzných pár těch kapitolek drobných
00:08:57 původně psaných rukou opsala na stroji.
00:09:02 A pak se stalo něco zajímavého a myslím,
00:09:05 že tu knihu provázely náhody.
00:09:07 Byli jsme na Šímovském večeru v Památníku národního písemnictví,
00:09:12 někdy před třemi roky, a paní Staša tam také byla,
00:09:16 přinesla jeden obrázek Šímův,
00:09:18 který nakreslil pro ně pro dvě do památníku.
00:09:23 A zmínila se mé ženě, že píše takové paměti a že to nikoho nezajímá.
00:09:28 A má žena vyhrkla, tak já vám to opíšu.
00:09:31 A tak to začalo, má žena to začala opisovat
00:09:35 a pak jsem se toho ujal já, začal jsem ty texty redigovat.
00:09:39 A tak se postupně, aniž jsme ještě tušili,
00:09:42 že to skutečně bude kniha určená k vydání,
00:09:45 tak jsme se toho v podstatě takto přirozenou cestou ujali.
00:09:49 -V čem spočívalo vaše redigování, editování?
00:09:53 Do jaké míry jste škrtal, měnil? Pokud nejsem příliš intimní.
00:10:01 -Ale překvapivě škrtů nebo doplňování bylo minimum.
00:10:04 Co jsem se snažil, pokud jsem zasahoval do textu,
00:10:08 zachovat autorčin styl, protože ten je velmi svébytný.
00:10:11 Má zajímavé takové odstíny suchého humoru,
00:10:14 a to i v těch kapitolách tragických.
00:10:20 Pokud jsem texty přeskupoval,
00:10:22 tak možná jsem někdy nějaký delší souvislý text rozdělil
00:10:26 na několik menších, aby to odpovídalo kompozici těch ostatních,
00:10:30 některé byly skutečně jenom několikařádkové.
00:10:33 A tak postupně se rodila ta textová část.
00:10:36 -Jaký vztah k jazyku má žena,
00:10:39 která se zabývala celý život obrazem
00:10:41 a vlastně v 95 letech napsala první knížku?
00:10:45 -Já myslím, že ten její vztah k jazyku vyrůstal zcela přirozeně
00:10:49 a spontánně zase z toho kulturního prostředí
00:10:52 první republiky československé
00:10:55 a z souvislostí a kontextů rodinných.
00:11:01 Její maminka byla již ve svých 19 letech či dvaceti redaktorkou,
00:11:06 překladatelkou, dům byl plný knih.
00:11:09 Později dům rodiny Fleischmannových byl také plný knih.
00:11:13 Čili neměla k textům daleko, dříve však nepsala,
00:11:18 skutečně toto je literární debut.
00:11:23 -Knížka má fantastický světový rozměr, možno říct.
00:11:26 V té reportáži jsme viděli Louise Aragona, André Bretona,
00:11:31 koneckonců i vy jste se tam mihnul na několika obrázcích.
00:11:35 Ale zároveň je tady ještě jedna fantastická věc
00:11:38 a pro mě mimořádně, a jistě nejen pro mě, objev.
00:11:42 Fotka Borise Pasternaka, kterou viděl celý svět.
00:11:45 A tu fotku udělala Staša Fleischmannová,
00:11:48 když byli v Pěredělkinu za Pasternakem v roce 1956.
00:11:52 Která fotka vás zaskočila, překvapila?
00:11:55 -Samozřejmě ty portréty jsou úžasné.
00:11:58 A i když jsou mnohé z nich poprvé publikovány, jako ten Breton,
00:12:02 k tomu se váže krásná historka,
00:12:04 jak tehdy 16leté sestry Jílovské jdou Paříží a říkají si,
00:12:08 to je nějaký zajímavý obchod, to jsme někde viděli v novinách,
00:12:12 to bude možná ten surrealistický krámek. Co kdyby tam byl Breton?
00:12:17 Zašly tam, vytáhly ho na chodník a vyfotily ho.
00:12:20 A teď ta fotografie vychází.
00:12:22 Pokud jde o mne, tak mě možná nejvíce...
00:12:25 Na mě nejvíce zapůsobily školní fotografie,
00:12:28 které obě sestry pořizovaly ještě jako studentky Státní školy grafické
00:12:33 v ateliéru profesora Funkeho.
00:12:36 Mají dokonalou kompozici, zachycují motivy všedního dne,
00:12:40 čili je to v podstatě jako reportáž,
00:12:43 po 70 letech či po 80 letech objevená reportáž,
00:12:47 čerstvá reportáž z první republiky.
00:12:53 A ty myslím té knize dodávají taky zcela autentický tón.
00:12:57 To byla pro mě novinka.
00:13:01 -Pane Vrbo, děkujeme mnohokrát.
00:13:03 Podílíte se na velkém čtenářském zážitku. Díky.
00:13:07 -Já děkuji vám.
-Na shledanou.-Na shledanou.
00:13:10 V otázkách ale pokračujeme.
00:13:12 Náš drahocenný reportér Martin Langer
00:13:15 se paní Fleischmannové zeptal, jestli lze život popsat v kostce.
00:13:21 -No jo, v kostce, do jedné kostky se mi to nevejde.
00:13:26 No prostě ten život jako děti mladý jsme měli úplně dokonalý, báječný.
00:13:35 Maminka měla společnost, to bylo kolem Peroutky.
00:13:44 Já jsem jí začala psát vlastně, abych si to zapamatovala.
00:13:48 A sice to, jak jsem byla na Pankráci zavolaná.
00:13:57 My jsme bydleli ve Štěpánské ulici 42.
00:14:03 A tam jsme takhle sešli jenom kousek a bylo to do Jámy.
00:14:07 A tam bylo Osvobozené divadlo.
00:14:14 No a maminka tam byla zaměstnaná jednu dobu,
00:14:17 dělala tu Vest pocket revue.
00:14:22 Tak jsme tam chodily za ní,
00:14:25 no a tam jsme si s nimi taky seznámily.
00:14:28 Bez Voskovce a Wericha já bych neměla žádné vzdělání.
00:14:34 Ta doba, ve které jsem žila, je celá Republika československá,
00:14:39 až bez toho konce, kdy nám něco ukradli.
00:14:45 A bez toho začátku, kdy jsem tam ještě nebyla.
00:14:48 To bylo tam, kde popisuju otce svého,
00:14:51 jak dělal tu Červenou sedmu ještě za Rakouska.
00:14:59 Když kdykoli se přijelo do Paříže, tak se napřed šlo k Šímovi.
00:15:04 A když Ivo tam byl ten kulturní rada,
00:15:07 tak Šíma byl...
00:15:14 No, Hoffmeister byl...
-Velvyslanec.
00:15:20 -Velvyslanec. A Šíma byl rada, kulturní rada.
00:15:24 -Ano, to bylo v tom roce 1945.
-V pětačtyřicátém.
00:15:30 Pro emigraci jsme se rozhodli velmi těžce.
00:15:34 Pořád jsme to nechtěli.
00:15:43 Ale Ivo chtěl teda, můj manžel chtěl emigrovat.
00:15:47 A já jsem pořád mu to vymlouvala.
00:15:50 Protože já jsem věděla, jsem to pochopila,
00:15:54 on si to pořád upíral, že ho hned zavřou.
00:16:02 A já jsem si ho nedovedla představit ve vězení.
00:16:06 Hoši, vemte mě.
00:16:11 -Tady pojď, tady pojď.
-To měli nafilmovat.
00:16:15 Já jak jsem seděla, tak se nemůžu rozchodit.
00:16:20 -Velké události? Mocná slova?
00:16:23 Snad sám kouzelník Kostěj Nesmrtelný
00:16:26 nás teleportoval do Ruska.
00:16:28 Nad Opilými povídkami si pohovoříme s rusistou Tomášem Glancem.
00:16:33 Dobrý večer. -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:16:35 -Pane Glanci, máte před sebou Opilé povídky,
00:16:38 my máme Opilé povídky. Je to zvláštní,
00:16:41 v Čechách vycházejí jedna za druhou knihy o ruském alkoholismu
00:16:45 a Češi se tomu zběsile ďábelsky chechtají.
00:16:48 Co to má znamenat?
00:16:51 Na druhém konci Evropy se upíjejí k smrti a my se řehtáme.
00:16:54 -Ruská klasika, jak ji máme rádi.
-Píše se v anotaci.
00:17:01 -Já bych řekl, že ten výbor obsahuje spoustu krásných textů,
00:17:05 včetně autorů, kteří nejsou tak úplně běžně notoricky známí,
00:17:09 jako je Averčenko nebo Arcybašev. A je dobře, že se připomínají.
00:17:14 A ty povídky nejsou jenom o nějakých karikaturních podobách opilství,
00:17:18 ale představují svérázný průřez ruskou literaturou,
00:17:22 který je tématický a který má právo na svou existenci.
00:17:28 Kdyby se to nějak banalizovalo a přetvářelo v nějaký výsměch,
00:17:33 tak to by určitě byla dezinterpretace,
00:17:36 a byla by to velká škoda.
00:17:38 Ale samotné téma alkoholu a role alkoholu v ruském umění
00:17:42 a v ruské literatuře, to mně připadá téma legitimní.
00:17:46 I když často se to přehání samozřejmě.
00:17:49 V Rusku se zaprvé nechlastá tolik, jak si často lidé myslí.
00:17:53 A kromě toho ani v literatuře
00:17:55 to alkoholické opojení nehraje nějakou určující roli.
00:18:01 Nicméně konzumace vodky a její přenesené významy,
00:18:05 to je téma, které mi nepřipadá pro takový knižní výbor
00:18:09 nijak zvrácené ani nepatřičné.
00:18:16 -Když se podíváme na ten...
00:18:18 Vlastně když si přečteme všechny ty povídky,
00:18:21 každá má jiný ráz, je to z jiné doby.
00:18:24 -Od Gogola po Zachara Prilepina.
-Ano.
00:18:27 Jak vlastně oni to vnímají, ten fenomén alkoholu?
00:18:30 Je to pro ně něco jako fakt, který je nezvratitelný,
00:18:34 který neodvratně patří prostě k ruské duši?
00:18:37 Nebo se stydí? Jak to mají?
00:18:40 -Je to sebedestruktivní anebo bujaré jako u nás víceméně?
00:18:46 -Ta otázka opilství a právě já bych řekl jeho přenesených významů,
00:18:51 které souvisejí jednak vůbec se změněnými stavy vědomí,
00:18:55 to se týká i drog třeba i halucinací
00:18:59 a jiných způsobů vlastně literární fantastiky,
00:19:03 to je určitě téma relevantní stejně jako ten sociální aspekt.
00:19:11 Co vlastně opilství znamenalo, nebo pití alkoholu co znamenalo
00:19:16 v ruském undergroundu, co znamenalo za stalinismu,
00:19:19 co znamenalo z hlediska dějin vlastně státní moci.
00:19:23 V určitých chvílích nastává,
00:19:26 to je i historické téma velmi pozoruhodné,
00:19:29 například na začátku první světové války
00:19:32 propuká taková rasantní prohibice.
00:19:35 Potom ti z nás, kteří jsou dostatečně staří,
00:19:38 tak si pamatují třeba
00:19:41 tu masivní prohibici za Gorbačova v druhé polovině 80. let.
00:19:45 A to jsou i pro historiografii,
00:19:48 když se podíváme na takový historiografický proud,
00:19:52 který se zabývá dějinami každodennosti,
00:19:55 tak to jsou pozoruhodná témata.
00:19:58 Protože ta vodka často není jenom vodkou,
00:20:01 ale něčím vlastně ještě úplně jiným,
00:20:04 jako to dobře známe třeba z toho románu,
00:20:08 který tu před námi leží ve třech vydáních,
00:20:11 Moskva - Petušky od Venědikta Jerofejeva,
00:20:14 který je do češtiny překládán každých pár let.
00:20:17 -To vlastně vede k otázce...
-Úplně základní. -Ano.
00:20:21 -Co vlastně z ruské literatury...
00:20:24 Vy v knize Souostroví Rusko jste se ptal řady,
00:20:27 ať už tedy zprostředkovaně nebo přímo,
00:20:30 řady ruských literátů mladší generace, řekněme,
00:20:33 a také tam padla otázka,
00:20:36 co považují za nejvýznamnější román desetiletí.
00:20:39 -No tak já myslím, že vzhledem k tomu,
00:20:45 jak velká je u nás taková vzdělanější čtenářská obec,
00:20:49 která se zajímá o takovouhle náročnější překladovou literaturu,
00:20:53 takže ta situace zdaleka není tak špatná.
00:20:56 Do češtiny se překládá,
00:20:59 dokonce se do češtiny překládají díla jako úplně první překlady,
00:21:03 dříve než jsou přeložené do francouzštiny nebo do němčiny,
00:21:07 jako se to nedávno stalo se Sergejem Lebeděvem,
00:21:11 autorem vynikajícího románu o gulagu z perspektivy člověka,
00:21:15 který se ale narodil v 80. letech.
00:21:18 Také jako vůbec první překlad ze všech světových jazyků
00:21:22 vyšla v češtině Telurie Vladimíra Sorokina,
00:21:25 která určitě patří k tomu nejdůležitějšímu,
00:21:28 co v současné ruské literatuře se píše.
00:21:31 A je také teď nominovaná
00:21:34 na jednu z nejvýznamnějších ruských literárních cen.
00:21:37 Když půjdeme dál až k tomu Venediktu Jerofejevovi,
00:21:41 který svůj román napsal na konci 60. let,
00:21:44 takže to už jsme velmi daleko v minulosti.
00:21:48 Tak já bych řekl, že to resumé není tak katastrofální,
00:21:52 i když samozřejmě my, kterým na tom záleží,
00:21:56 bychom si přáli,
00:21:58 aby některé knihy ještě v kvalitních překladech přibyly.
00:22:05 -Který titul konkrétně vám tady schází?
00:22:08 -Já třeba se svými mladšími kolegy teď pracujeme na překladu
00:22:12 takového výboru z díla Dmitrije Alexandroviče Prigova,
00:22:17 takového multimediálního básníka, ale i velmi pozoruhodného esejisty
00:22:22 a grafika, který píše velmi rafinovaně,
00:22:25 i když se to také dá číst jako prostě humorné texty,
00:22:30 ale těch významů, které jsou za tím, je celá řada.
00:22:38 A u něj právě, nebo jeho prostřednictvím
00:22:41 narážíme na problém, který je myslím vážný
00:22:44 a kterých bych považoval za velký nedostatek
00:22:48 českého překladatelství ruské literatury, a to je překlad poezie.
00:22:52 Protože v Polsku třeba nedávno vyšla velká monografie,
00:22:56 která podává přehled důležitých básníků posledních 30 až 40 let,
00:23:01 to znamená té generace po Josifu Brodském.
00:23:05 A to nám strašně chybí,
00:23:07 protože překládat ruskou poezii je náročné a málo se to děje.
00:23:16 -Děkujeme za rozhovor.
-Díky, že jste nás navštívil.
00:23:20 -Děkuju za pozvání.
00:23:22 -Teď by se šiklo nějaké šikézní Alibi.
00:23:33 -Co mě velice zaujalo, je tato knížka, taky už je pár let vydaná.
00:23:38 Je to Michal Ajvaz a Ivan Havel, je to jejich rozhovor o snech.
00:23:42 Do dnešní doby, víte, když se lidi baví buď o politice,
00:23:47 o kšeftu, kam pojedou na dovolenou, je strašně hezké,
00:23:51 že někdo dokáže se rok bavit, sdělovat si sny, interpretovat je,
00:23:55 a vlastně vůbec nežije v té někdy až znehodnocené přítomnosti.
00:24:05 Tak to jsou věci, kterých já si velice vážím.
00:24:12 Pamatuji se, že jedna z prvních knížek,
00:24:15 která mě velice zaujala, byl Zola, Emil Zola, jeho Germinal.
00:24:19 A asi to bylo proto, že...
00:24:22 Víte, byl to román sociální, byl to cizinec, teda Francouz,
00:24:26 já to četla samozřejmě v překladu.
00:24:33 A ta paralela, že jsem věděla, že on se zastával Dreyfuse,
00:24:37 tak jako se Masaryk zastával tedy Hilsnera,
00:24:40 tak to mě tehdy velice zaujalo. A si taky to bylo proto,
00:24:45 protože to bylo koncem druhé světové války,
00:24:48 a samozřejmě to bylo něco, co bylo dvakrát na indexu.
00:24:54 Zaprvé že se zastávali židů a zadruhé že tedy to byl Francouz
00:24:58 a tamto že byl Masaryk.
00:25:00 Tak to byla knížka, která mě hodně orientovala.
00:25:10 Alkohol se vyskytuje ve všech románech.
00:25:15 A já bych řekla, že je to jakýsi zlidšťující prvek
00:25:19 a spojující různé vrstvy, které byly vždycky, a třídy,
00:25:23 v Rusku, v carském Rusku.
00:25:27 Proto, protože tam tedy v těch románech -
00:25:31 promiňte mi ten výraz - pijí jako duha, chlastají
00:25:35 jak tedy ti vysocí páni důstojníci, tak tedy ten plebs, tedy ten mužik.
00:25:45 Ono to zkracuje život, samozřejmě, ale víte,
00:25:48 asi tomu člověku to dodává v tom jeho relativně krátkém bytí
00:25:53 možnost vstoupit lacino do jiné dimenze.
00:26:00 -Leč všeho s mírou.
00:26:02 Neboť při pohledu na východ se nám vybavují rozličná nebezpečí.
00:26:06 -Mimochodem v Rusku se obchodu s alkoholem říká mavzoléj,
00:26:10 mausoleum. Dobrou noc.
-Dobrou.
00:26:14 Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2014