Co se děje v literatuře? Jakou právě vycházející knihu byste neměli minout? Spisovatelé, překladatelé, redaktoři a další osobnosti literárního světa v týdeníku U zavěšené knihy. S Jiřím Podzimkem, Petrem Vizinou, Kristýnou Večeřovou a Karolínou Kočí
U zavěšené knihy
Premiéra: Středa 17. 12. 2014 na ČT art00:00:27 -Kdyby neexistovaly Vánoce, knižní trh by se zhroutil.
00:00:32 -V prosinci se každoročně prodá třikrát víc titulů
00:00:34 než v jakémkoli jiném měsíci.
00:00:36 -Pokud se v té záplavě těžko orientujete,
00:00:39 zorientujeme vás.
00:00:41 Autor Kvítku karmínového a bílého,
00:00:43 románu o prostitutce za doby viktoriánské Anglie,
00:00:46 se zastavil v Praze.
00:00:48 -Podle Michela Fabera měla ovšem kniha končit jinak.
00:00:52 -V první verzi knihy na samém konci přejede Sugar drožka,
00:00:55 jako v řecké tragédii.
00:00:56 Čtenář to měl dávno předvídat, moje žena nesouhlasila:
00:00:59 "To je vyloučené."
00:01:01 -Z Londýna 19. století do Paříže věku dvacátého.
00:01:04 Od jedné fatální ženy ke druhé.
00:01:06 -Doporučujeme knihu o múze filmařů,
00:01:08 básnířce femme fatale pařížského exilu Vladimíře Čerepkové.
00:01:12 -Byla nejenom krásná a strašně talentovaná,
00:01:15 ale byla i sebedestruktivní,
00:01:17 a tu destrukci kolem sebe tak šířila.
00:01:20 -Ještě jednou destrukce a ještě jednou Francie.
00:01:23 -Goncourtovu cenu obdržel román o první světové,
00:01:26 i tuto knihu představí samotný autor Pierre Lemaitre.
00:01:30 -Setkal jsem se s názorem,
00:01:32 že Francie nechala válečné veterány bez pomoci naprosto vědomě.
00:01:36 Ale historicky to bylo trochu jinak.
00:01:38 -A historicky si připomeneme
00:01:40 zítřejší výročí muže v krátkých kalhotách.
00:01:48 -Jsou tu knižní tipy. Matěj Hořava, Pálenka.
00:01:53 -Co všechno o sobě zjistí český učitel,
00:01:55 když odejde do Banátu učit tamní krajanské děti číst a psát.
00:01:59 Osobní příběh na pozadí podmanivých scenérií.
00:02:03 -Douglas Rushkoff, Život, s.r.o.
00:02:05 -Jak se zbavit korporátní logiky, že všechno v životě je investice.
00:02:10 Můžeme znovu získat bezprostřední vtah k lidským hodnotám?
00:02:14 Autor říká povzbudivé ano.
00:02:16 Auslander Shalem, Naděje: Tragédie.
00:02:19 -Představte si, že by Anna Franková přežila,
00:02:22 zestárla a stala se z ní protivná babice.
00:02:25 Není to trochu chucpe?
00:02:33 V Tlustých a hubených moderní klasik.
00:02:36 John Updike: Tátovy slzy a jiné povídky.
00:02:39 -Povídky Johna Updika portrétují muže na dráze:
00:02:42 dospívání, vysoká škola, manželství, otcovství,
00:02:46 rozvod a stáří.
00:02:48 S odstupem času se dají zároveň číst jako kronika
00:02:52 středostavovských Spojených států.
00:02:54 Kdo jiný by mužské břicho popsal jako presbyteriánské?
00:02:58 Půl století psal pro časopis New Yorker,
00:03:01 středostavovské čtenářstvo zase zůstalo věrné jeho povídkám.
00:03:05 Updikův pokyn pro literární kritiky -
00:03:07 "uveď dostatek přímých citátů, alespoň jednu delší pasáž,
00:03:11 aby si čtenář mohl vytvořit svůj vlastní dojem" -
00:03:14 teď rádi plníme.
00:03:16 -"Žijeme obklopeni svěcenou vodou; veškerá voda,
00:03:20 naše chemická matka je svatá.
00:03:24 Když letím z Bostonu do New Yorku,
00:03:26 mám ve zvyku si vybírat sedadlo na pravé straně,
00:03:30 ale onehdy jsem seděl nalevo a dostalo se mi odměny,
00:03:33 bylo to v ranních hodinách a odrazy slunce na vodách Connecticutu,
00:03:38 nejen na hladině řek a moře, ale i malých jezírek a rybníků
00:03:42 a třpytivých vláken potůčků,
00:03:44 mi vždy na pár vteřin vmetly do očí blesky.
00:03:47 I tátovy slzy tehdy zachytily takové světlo,
00:03:50 proto jsem je uviděl.
00:03:52 Po jeho smrti jsme se s Deb rozvedli.
00:03:55 Proč? Těžko říct.
00:03:57 "Každý máme jiný bod varu," napsal Emerson.
00:04:00 A já jsem se potkal se ženou, která měla stejný bod varu jako já.
00:04:05 Zajímavé je, že ty snímky s nahatou Deb
00:04:08 chtěla ona získat jako součást majetkového vyrovnání.
00:04:11 Já měl za to, že patří mně, vždyť jsem je sám dělal."
00:04:15 -John Updike: Tátovy slzy a jiné povídky.
00:04:23 -"Jestli tohle není literatura, tak už nevíme,
00:04:26 co by jí tak mohlo být,"
00:04:28 tvrdí nakladatel trochu fanfarónsky nakladatel knihy Michela Fabera
00:04:33 Kvítek karmínový a bílý.
00:04:35 Objemný román o prostitutce Sugar ztěžka dosedl na pulty knihkupců,
00:04:39 spisovatel sám přistál v Praze.
00:04:44 -Nejdůležitější postavou knihy je patrně Sugar.
00:04:47 Děvče, které potkáme na začátku, je 19letá prostitutka,
00:04:51 sledujeme její vzestup z ulice.
00:04:53 Jsem si moderní spisovatel a kniha počítá se vším,
00:04:56 co jsme se dozvěděli za posledních 100 let.
00:04:59 Jsem ale vypravěč ze staré školy.
00:05:06 Úlohou fikce je vtáhnout vás do příběhu, sžít se s postavami,
00:05:10 na nichž vám záleží.
00:05:18 Nejsem postmodernista, nevěřím,
00:05:20 že jde jen o jemné odchylky v intelektuálních vrstvách textu.
00:05:24 Ty tam jsou taky, pokud je chcete hledat.
00:05:32 -Ta knížka mně připomíná dejme tomu Umberta Eca a jeho Jméno růže.
00:05:37 knížku, kterou můžete číst jako pouhou detektivku,
00:05:40 jako historický román a mnoho dalšího,
00:05:43 a dozvědět se zcela mimochodem spoustu o té historické době.
00:05:47 To znamená, všechny historické detaily sedí.
00:05:50 A ti lidé, kteří jsou v té knížce, jsou skutečně jako opravdoví lidé.
00:05:55 Dýchají, Londýn opravdu smrdí.
00:06:01 -Tyhle mapy dávají turistům z Japonska.
00:06:04 Zkraje 80. let jsem žil v Londýně, chvíli bez domova,
00:06:08 orientoval se podle ní.
00:06:19 A na základě téhle nepříliš kvalitní mapy města rozdávané zdarma,
00:06:23 jsem načrtl příběh Kvítku karmínového a bílého.
00:06:30 Když se snažíte vysedět knihu,
00:06:32 nejdůležitější by měl být příběh a postavy.
00:06:38 S rešeršemi se to nesmí přehánět.
00:06:41 Pokud jich uděláte spoustu dřív, než začnete,
00:06:44 jste v pokušení všechna zjištění do knihy vložit.
00:06:47 Hlavní je příběh a postavy.
00:06:49 Ale jakmile jsem popsal první verzi, začal jsem s rešerší.
00:06:57 Myslím, že dnes nedoceňujeme, jak moderní byla viktoriánská doba.
00:07:06 Každá kultura odnepaměti sama sebe považuje za tu nejpokročilejší,
00:07:11 avantgardní, přelomovou.
00:07:13 Viktoriáni si to o té své mysleli taky.
00:07:15 V jistém smyslu byli neuvěřitelně moderní.
00:07:18 Když čtete viktoriánskou pornografii, což vám doporučuju,
00:07:22 je velmi odvážná.
00:07:24 Přesto si představu o viktoriánech děláme z textů,
00:07:27 které se staly oficiálními pro tehdejší éru.
00:07:33 Ve viktoriánské době žil výzkumník Charles Booth,
00:07:36 se svým týmem procházel všechny domy v Londýně.
00:07:40 Zaklepali na dveře a obhlíželi, jaký mají nábytek,
00:07:43 pokládali dotěrné otázky, čím se živí.
00:07:52 Výsledkem výzkumu byla tahle mapa londýnské chudoby.
00:08:06 Barvami vyznačili ulice podle toho, jak byly bohaté nebo chudé.
00:08:18 -Jakou morálkou vidíte své postavy, viktoriánskou nebo svou vlastní?
00:08:27 -Jeden z důvodů, proč jsem chtěl psát viktoriánský román,
00:08:31 byl můj zájem o pozitivní stránky viktoriánské morálky.
00:08:38 Často dnes vnímáme viktoriány jako pokrytce,
00:08:41 kteří svou morálkou utlačovali druhé.
00:08:45 To je zčásti pravda.
00:08:47 Zároveň ale investovali obrovskou energii
00:08:50 do zlepšení života chudých a odstrčených.
00:09:01 Většina institucí, které v té oblasti dodnes působí,
00:09:04 vznikla právě v 19. století.
00:09:15 V první verzi knihy na samém konci přejede Sugar drožka,
00:09:19 jako v řecké tragédii. Čtenář to měl dávno předvídat.
00:09:23 Moje žena nesouhlasila: "To je vyloučené.
00:09:28 Lidi s tvými postavami strávili kolik? 800 stránek.
00:09:31 Zamilovali si je.
00:09:33 Neomlouvej to svou malou řeckou tragédií."
00:09:36 Snažil jsem se jí vysvětlit, že nechápe viktoriánské melodrama.
00:09:41 A tak jsem tak blábolil. A moje žena říká:
00:09:44 "Pitomost, prostě jí dej šanci."
00:09:50 -Zítra uplynou tři roky od smrti
00:09:53 spisovatele a presidenta Václava Havla.
00:09:56 Divadlo Alfréd ve dvoře pořádá čtení z jeho textů.
00:09:59 Více nám o tom řekne jeden z organizátorů, Ondřej Buddeus.
00:10:03 Hezký večer.-Hezký večer.
-Dobrý večer.
00:10:06 Představuju si to, že lidé přijdou,
00:10:08 přinesou si s sebou oblíbené Havlovy texty
00:10:11 a budou tam mít publikum. Představuju si to správně?
00:10:15 -Představujete si to správně, zároveň je to tak,
00:10:18 že ti kdo přijdou, tak budou tvořit to publikum.
00:10:24 My jsme tuhle akci koncipovali jako otevřené čtení.
00:10:27 Má to takový jakoby lehký podtitul
00:10:29 Texty Václava Havla jako otevřená platforma.
00:10:32 A ta ideální představa je taková, že člověk před tím,
00:10:36 než do toho divadla přijde, mezi čtvrtou a devátou,
00:10:39 vlastně kdykoli, kdy se to hodí, jsou Vánoce, takže času je málo,
00:10:43 ale na tu havlovskou vzpomínku si ji snad člověk najde,
00:10:47 pokud to považuje za důležité. Takže vlastně přijde kdykoliv...
00:10:51 -S vlastním textem nebo tam máte texty připravené?
00:10:55 -Přijde vlastně s textem vlastním, ale zároveň někdo,
00:10:58 kdo nebude mít čas si to připravit, tak na místě budou knížky,
00:11:03 my jsme je půjčili,
00:11:05 bude tam taková malá knihovnička spisů Václava Havla,
00:11:08 nejrůznější vydání z různých dob.
00:11:11 A vlastně si může vybrat i tak jako bez přípravy na místě,
00:11:15 na co mu zrovna padne zrak.
00:11:17 -Dá se tomu dát nějaký koncept, nějaká dramaturgie,
00:11:20 nebo je to opravdu - uvidíte, jak to bude plynout?
00:11:23 -Uvidíme, jak to bude plynout.
00:11:26 A já jsem vlastně sám strašně zvědavý,
00:11:28 k jakým textům lidi sáhnou
00:11:30 a jakou to bude mít vnitřní dynamiku.
00:11:33 Ona ta akce původně vznikla úplně spontánně,
00:11:36 tak trochu sama od sebe.
00:11:38 Byl to nápad Matěje Chytila před třemi lety.
00:11:40 Byla to prostě akce pod koněm, pod sochou sv. Václava v Praze.
00:11:44 A samozřejmě v tu chvíli byla
00:11:47 velmi jakoby vypjatá emotivní atmosféra
00:11:49 a fungovalo to samo od sebe.
00:11:51 Mělo to průběh naprosto živelný, trvalo to strašné hodiny.
00:11:55 Jaké tohle čtení, není to první ročník, je to druhý ročník,
00:12:00 byť tři roky po Havlově smrti, jaký bude mít průběh teď,
00:12:04 tak to je velká neznámá a já se na to teda ohromně těším.
00:12:09 -Ondřeji, jaký text, jakého Havla si vyberete vy?
00:12:12 Protože je mnoho Havlů.
00:12:15 Havel dramatik, Havel experimentální,
00:12:17 autor experimentální poezie, autor úvah.
00:12:22 -Já budu mít jako "moderátor" takovou vyplňovací funkci,
00:12:26 kdyby nastalo to, že vlastně zrovna nikoho nemáme
00:12:29 nebo že spíš se třeba někdo stydí a nemáme toho čtenáře.
00:12:32 Takže já mám celou paletu textů
00:12:35 a snažil jsem se jakoby tam zahrnout právě všechny možné.
00:12:38 Strašně rád bych přečetl úvod Letního přemítání,
00:12:42 protože tam je krásně pojmenované to,
00:12:45 jak vlastně Havel se přerodil z toho spisovatele,
00:12:48 kterým se cítil být celý svůj život, v prezidenta
00:12:52 a jak on sám to vnímá.
00:12:54 A potom samozřejmě pro mě je důležitý Havel jako básník.
00:12:58 On byl mezinárodně uznávaným experimentálním básníkem.
00:13:02 No a mezi Antikódy,
00:13:05 které vyšly hned dvakrát v posledních myslím 15 letech,
00:13:09 tak je několik textů, které se dají přečíst i hlasem,
00:13:13 které nejsou jenom na papíře. A já bych to strašně rád udělal.
00:13:20 -Jak máte přichystanou situaci, kdy přijde někdo,
00:13:24 kdo tu show chce ukrást.
00:13:27 To se stává, když dáte otevřenou platformu,
00:13:30 tak musíte riskovat trapnost a musíte riskovat únos.
00:13:34 Nechci to přivolávat, jenom tak na závěr,
00:13:37 jak to máte vymyšlené?
00:13:39 -No tak samozřejmě budeme muset reagovat improvizovaně.
00:13:47 Ale moje první reakce v podobných situacích bývá taková,
00:13:50 že toho člověka velmi důrazně, ale velmi slušně poprosíte.
00:13:54 A "prosím stručně" by mohl být v tomhle případě
00:13:57 takový jako dobrý havlovský obrat.
00:14:03 -Tak zítra.
-Tak zítra, těšíme se.
00:14:06 -Taky se těším.
00:14:14 -Režisérka Andrea Sedláčková má alibi.
00:14:17 Je jím jedna básnická femme fatale.
00:14:20 -Vladimíra Čapková byla básnířka, která se narodila v roce 1946
00:14:24 a v roce 1968 emigrovala do Paříže,
00:14:26 kde žila až do své smrti před dvěma lety.
00:14:29 Já jsem tam s ní strávila spoustu let v blízkém přátelství,
00:14:36 takže proto ta knížka je pro mě taky velmi důležitá.
00:14:39 Protože jsem se o Vladimíře dozvěděla věci,
00:14:41 které jsem o ní nevěděla.
00:14:43 Ale ta knížka může být skvělá i pro lidi,
00:14:46 kteří v životě o Vladimíře neslyšeli,
00:14:48 protože to je jedinečný osud ženy. Ta knížka se jmenuje Femme fatale
00:14:52 a Vladimíra byla opravdu fatální žena v mnoha smyslech.
00:14:55 Byla nejenom krásná a strašně talentovaná,
00:14:58 ale byla i sebedestruktivní, a to destrukci kolem sebe šířila.
00:15:01 No, je to zajímavé.
00:15:08 -Další knižní tip, Hana Lundiaková:
00:15:10 Imago. Ty trubko!
00:15:13 -Předešlá kniha Hany Lundiakové Černý Klarus,
00:15:16 dostala trochu podezřelé přízvisko eroticko-sentimentální novela.
00:15:21 V tomto duchu se Imago. Ty trubko dá nazvat
00:15:24 třeba společensko-surrealistickým románem.
00:15:27 I to je trochu podezřelé.
00:15:29 Neměl by společenský román být radši realistický?
00:15:33 Lundiaková si to zřejmě nemyslí.
00:15:35 A tak je tu Houžvička, Houžvice, Houžvinus Jeldokrámus,
00:15:39 totiž hlavní postava knihy.
00:15:41 Tahle svobodná matka a pošťačka, kolem které se děje
00:15:44 vše představitelné i nepředstavitelné.
00:15:47 -"Štveš mě jako smutnou antilopu tvrdými nárazníky zornic.
00:15:51 Neštvi mi! Vypusť lva dřív, než vypustíš obtloustlého kocoura
00:15:55 unaveného nešikovnými zhýralostmi a strachem,
00:15:58 v útrobách už jen zbytek slizké kyseliny.
00:16:01 O čem nevíš, to se dozvíš,
00:16:03 zabloudil jsi do tarotu namísto mariáše
00:16:06 a v domě ti po přátelích zůstaly
00:16:08 pouze negativy kyselých ksichtů a flekatá prostěradla.
00:16:12 V rozích tvého pokoje,
00:16:14 kde už je i omítka omasturbovaná samotou, si jen oni rozbili stany:
00:16:18 křižák, moucha, smrtihlav
00:16:21 a tritol, který se už brzy chystáš použít.
00:16:24 Jako kdyby to někoho zajímalo,
00:16:26 že jseš brilantně a do puntíku naplánovanej.
00:16:29 -Hana Lundiaková: Imago. Ty trubko!
00:16:37 Autorka knihy, spisovatelka, hudebnice a zpěvačka
00:16:40 Hana Lundiaková je teď naším hostem. Hezký večer.
00:16:44 -Hezký večer.
-Dobrý večer.
00:16:46 První, s čím se čtenář vždy setká, je titul.
00:16:49 Co si ale může představit pod Imago. Ty trubko!
00:16:52 -Já začnu u toho druhého, u toho podtitulu Ty trubko!
00:16:55 Každý z nás asi občas se setkal s tím oslovením "ty trubko."
00:17:01 Je to používané, když se někomu něco nepovede
00:17:04 nebo prostě se nedaří,
00:17:07 tak je označen nebo někoho označí "ty trubko."
00:17:10 A je to vlastně taková moje glosa a je to můj styl humoru.
00:17:16 -To si člověk říká většinou sám.
00:17:18 -Ne, já myslím, že "ty trubko" nebo "trubko,"
00:17:21 říkáme, i v rodině si to říkáme.
00:17:26 A ten titul Imago, význam je ten, že je to prostě dospělec.
00:17:31 Používá se to u hmyzu, je to dospělý jedinec.
00:17:34 A zároveň je to i výraz, je tam obsažený výraz "imago dei."
00:17:41 A prostě ten podtitul spolu s tím titulem
00:17:44 mají už rovnou toho čtenáře vrhnout do nějaké nejistoty
00:17:48 anebo prostě do toho mého stylu psaní,
00:17:51 který je na jedné straně hodně vážný až patetický,
00:17:54 a na druhé straně vlastně sebeironický
00:17:57 nebo ironický, zesměšňující a je tam prostě snaha o humor.
00:18:00 Nevím, jestli bude pochopen.
00:18:02 -My jsme si tady z té knihy četli před chvílí.
00:18:05 Jak byste ji vy sama popsala tomu, kdo ji ještě nečetl,
00:18:09 když se vás někdo zeptá, cos to vlastně, Hano, napsala?
00:18:14 -Já bych mu asi řekla,
00:18:16 že jsem se pokusila udělat nějaký hodně současný obrázek
00:18:19 o světě, o tom, jak může člověk prožívat
00:18:22 nebo mladý člověk prožívat Prahu.
00:18:28 A jak může prožívat nebo jak prožívá to,
00:18:31 co je právě teď.
00:18:33 Asi nejdůležitější je tam to, že se tam vlastně problematizuje
00:18:37 a vlastně asi kritizuje, hodně kritizuje současný stav.
00:18:44 Podle mého je to, můj názor, současný stav světa,
00:18:48 který je založený na náhražkách, závislostech.
00:18:52 Závislost na práci, na penězích, na alkoholu, gambleři,
00:18:56 závislosti na sexu.
00:18:58 A pod tím se ztrácí úplně bazální hodnoty,
00:19:01 jako je rodina, láska, pomoc bližnímu,
00:19:04 domov, který je hrozně důležitý.
00:19:11 Je tam postava bezdomovkyně, mladé holky, která bere drogy.
00:19:15 Pak se prodává. Pak se pokusí vrátit do normálního života.
00:19:19 Ale ztratí se,
00:19:21 ztratí se jako bezdomovkyně a zemře jako bezdomovkyně.
00:19:24 -Říkala jste váš názor.
00:19:26 Znamená to, že ta Houžvička má autobiografické prvky?
00:19:30 -Určitě má, ale řekla bych,
00:19:33 že ty autobiografické prvky jsou především v té první části,
00:19:37 která je takovým pozvolným, jde to od dětství,
00:19:40 takovým pozvolným, prostě je tam popsané dospívání
00:19:43 a spíš ty pozitivnější věci jsou k té Houžvičce.
00:19:46 V okamžiku, když se to v té druhé polovině
00:19:48 začne překlápět vlastně v takovou dystopii,
00:19:51 ta druhá půlka se odehrává v byznyscentru,
00:19:54 tady v BB Centru v Brumlovce,
00:19:56 tak v tom okamžiku asi už je to opravdu fikce.
00:20:01 -A jenom možná poslední věc krátce.
00:20:03 Po té vaší předchozí erotické novele Černý Klarus,
00:20:07 ta Houžvička navazuje na ty erotické závislosti,
00:20:11 které jste popsala předtím?
00:20:15 -Ne. V této knize, pokud si někdo chce užít nějaké lechtivé scény,
00:20:19 tak si jich tam příliš neužije.
00:20:21 A já doufám, že rozkoš bude mít čtenář
00:20:24 nikoliv z nějakého hledání erotických scén,
00:20:27 ale z toho textu samotného, protože pro mě je důležité psaní
00:20:31 pro ten styl a pro to, jak si to čtenář může užít.
00:20:37 Proto je to hodně poetické,
00:20:40 jsou tam dokonce i básnická intermezza,
00:20:42 která jsou v podstatě básně v próze, nikoliv próza.
00:20:45 -Děkujeme a knize i vám přejeme hodně štěstí.
00:20:49 -Paní Lundiaková, hezký večer.
-Děkuju pěkně.
00:20:55 -Prestižní Goncourtovu cenu
00:20:57 loni získal Pierre Lemaitre za román Na shledanou tam nahoře.
00:21:01 U nás vyšel letos.
00:21:07 -Našel jsem svazek dopisů,
00:21:09 které psali vojáci na konci první světové války.
00:21:14 A mezi nimi byl dopis psaný vojákem jménem Jean Blanchard.
00:21:18 Napsaný velmi jednoduchou francouzštinou,
00:21:20 protože ten člověk jistě neměl vzdělání.
00:21:22 Psal svojí ženě den před tím,
00:21:24 než byl pro výstrahu zastřelen jako zběh.
00:21:26 Jeho dopis je pro mě velmi dojemný, loučí se s ní a píše:
00:21:30 "Na shledanou tam nahoře, moje drahá ženo.
00:21:32 V nebi se potkáme."
00:21:34 Hned jsem věděl, že to bude titul knihy,
00:21:37 i když jsem ještě neměl ani řádku.
00:21:39 Je hodně románů o tom,
00:21:41 co se dělo před válkou nebo v průběhu.
00:21:43 A tak jsem se snažil prozkoumat dobu bezprostředně po ní
00:21:46 a objevil jsem, že dva tři roky po válce nastala ve Franci situace,
00:21:50 kterou považuji za přinejmenším zajímavou.
00:21:52 -Myslíte to, o čem píšete?
00:21:54 Tedy že Francie po válce slavila padlé,
00:21:56 ale na přeživší chtěla raději zapomenout?
00:21:58 -Setkal jsem se s názorem,
00:22:00 že Francie nechala válečné veterány bez pomoci naprosto vědomě.
00:22:04 Ale historicky to bylo trochu jinak.
00:22:06 Musíte si uvědomit, že Francie po válce byla zničená země
00:22:09 bez dostatku prostředků na to,
00:22:11 aby se postarala o všechny vojáky, kteří se vrátili domů.
00:22:14 Ukazuji ve své knize právě tohle poválečné bezvládí a bezmoc,
00:22:18 politickou, ekonomickou i administrativní,
00:22:21 kdy Francie prostě nevěděla, co si s veterány počít.
00:22:24 Je to tudíž příběh o ztrátě iluzí. Psal jsem ho jako detektivku.
00:22:28 Když jsem ho napsal,
00:22:29 studoval jsem dlouho historické dokumenty.
00:22:32 Ne ale jako historik.
00:22:34 Fakta jsem využil jen jako základ pro svoji románovou iluzi.
00:22:37 Chci, aby si čtenář vytvořil svoji vlastní představu o té době.
00:22:41 Historik by vytvořil naprosto přesný popis.
00:22:43 Já si realitu samozřejmě přikrášlil.
00:22:46 Ale základ je historie, jinak by to nepůsobilo věrohodně.
00:22:49 -Vnímala jsem váš román
00:22:51 jako svého druhu výpověď o ztracené poválečné generaci.
00:22:54 Má smysl v něm něco podobného hledat?
00:22:58 -Ano, snažil jsem se o takový výsledek,
00:23:00 takže jestli se to povedlo, jsem hrdý.
00:23:02 Romanopisec má totiž vždycky ten známý problém,
00:23:05 že vlastně píše pro lidi, které vůbec nezná.
00:23:07 Moje kniha se bude číst, jak doufám,
00:23:09 za 5 či 10 let a taky v jiných jazycích.
00:23:11 Takže svůj příběh nemohu vyprávět nikomu konkrétnímu.
00:23:14 Nemohu si při psaní představovat žádného čtenáře,
00:23:17 což je pro mě frustrující. Snažím se proto psát alespoň tak,
00:23:20 jako kdybych to vyprávěl nahlas větší skupině.
00:23:23 Používám místy hovorové prostředky,
00:23:25 různé vycpávky, přerušení, komentáře.
00:23:28 Prostě jako teď, když si tu spolu povídáme.
00:23:30 Snažím se předstírat,
00:23:32 že i s tím neznámým vzdáleným čtenářem mám nějaký vztah.
00:23:36 -Spisovatelé obvykle tvrdí,
00:23:38 že Goncourtova cena změnila jejich život.
00:23:41 Máte podobnou zkušenost?
00:23:43 -Ta kniha mi dala všechno, slávu, peníze, prestiž.
00:23:46 Umožnila mi třeba rozhovor pro Českou televizi, jak vidíte.
00:23:50 Jednoduše opravdu změnila můj život.
00:23:52 A právě proto jsem začal cítit, že si od ní musím udělat odstup.
00:23:56 Tak jsem natočil audioknihu, abych jí řekl sbohem.
00:23:59 Četl jsem knihu nahlas, stránku po stránce, stál nad ní.
00:24:03 A to byl můj způsob, jak se s ní rozejít.
00:24:05 Je to ale taky splněný dětský sen.
00:24:07 V dospívání jsem moc rád četl romány spisovatelů,
00:24:11 kteří za první světové války sloužili jako vojáci.
00:24:14 Jejich knihy byly samozřejmě o válce,
00:24:16 ale napsané velmi živým přitažlivým jazykem.
00:24:19 Tehdy jsem si sliboval, že kdybych se stal spisovatelem,
00:24:23 musím napsat taky něco takového. A je to tady.
00:24:25 -A teď se vás určitě všichni ptají na vaši příští knihu.
00:24:28 -Ano. Jak jinak?
00:24:30 Už mám ale první stránky a vím, o čem chci psát.
00:24:33 Jen je to teď trochu komplikované,
00:24:35 protože hodně cestuji a nemám čas se soustředit.
00:24:38 Moje příští kniha se bude odehrávat v současnosti.
00:24:41 Začal jsem tvořit fresku 20. století,
00:24:43 která bude začínat rokem 1915 a skončí rokem 2015.
00:24:46 Na shledanou tam nahoře je první kniha,
00:24:48 takže teď píšu závěrečnou. A potom se pustím do těch mezi nimi.
00:24:52 Jenže jsem dost pod tlakem úspěchu a očekávání.
00:24:55 Psal jsem celý život jen detektivní romány
00:24:57 a neplánoval jsem jakoukoli změnu.
00:25:00 Ale pak jsem narazil na tenhle zajímavý příběh a zjistil jsem,
00:25:03 že to úplně jako detektivka nepůjde napsat.
00:25:06 A měl jsem dvě možnosti,
00:25:08 nechám si příběh a opustím žánr detektivky, anebo naopak.
00:25:11 A pak už jsem si oblíbil hrdiny,
00:25:13 tak jsem se rozhodl vykašlat se na škatulky.
00:25:16 Chápu, že pro teoretiky i čtenáře je velmi praktické,
00:25:19 když si může zařadit knihu jako historický román
00:25:22 nebo detektivní román, milostný román.
00:25:24 Ale smůla, tohle je prostě jenom román.
00:25:29 -Snad jsme vám aspoň trochu poradili,
00:25:31 jakou knihu na Vánoce vybrat.
-Klidné svátky.
00:25:35 Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2014