Boj o zdroje a odbytiště vedl ke smrtonosné válce. Dokumentární cyklus BBC
00:00:05 Japonsko, září 1877.
00:00:12 Samurajové se připravují ke své poslední bitvě.
00:00:16 Tato stará třída bojovníků ovládala Japonsko po celá staletí.
00:00:26 Jenomže svět starých tradic a respektu pomalu mizel.
00:00:32 Nyní stáli samurajové proti nepříteli,
00:00:36 jehož nemohli nikdy porazit.
00:00:40 Průmyslový věk zmodernizuje jejich národ a přemění celý svět.
00:00:49 Průmyslová revoluce,
00:00:52 která zasáhla nejen obě Ameriky a Rusko,
00:00:55 ale také dospěla z Evropy až na Dálný východ,
00:00:58 všude měnila způsob, jak lidé po celá staletí žili.
00:01:02 Smetla naši zemědělskou minulost a vytvořila moderní svět.
00:01:15 Protože se nám podařilo spoutat sílu strojů,
00:01:18 mohli jsme teď vyrábět víc, cestovat dál a bohatnout tak,
00:01:23 jako nikdy předtím.
00:01:25 Jenomže rozvoj průmyslu rovněž rozpoutá bitvu
00:01:28 o odbytiště a zdroje,
00:01:31 bitvu, která se změní v nejsmrtonosnější válku,
00:01:34 jakou do té doby lidstvo poznalo.
00:01:46 Česká televize uvádí 8dílný cyklus BBC
00:01:49 "Dějiny světa"
00:01:57 Kapitola sedmá: Průmyslový věk
00:02:01 V roce 1839 byly brány Číny pro zahraniční zboží
00:02:04 už téměř 300 let zavřené.
00:02:07 Přesto Číňané na vývozu svých produktů do celého světa
00:02:11 nesmírně bohatli.
00:02:14 Průmyslové státy jako Británie nyní dychtily po tom,
00:02:18 aby mohly prodávat zboží vyráběné ve svých nových továrnách
00:02:22 400 milionům Číňanů.
00:02:26 Jenomže Číňané chtěli, aby peníze proudily do a nikoli z jejich země.
00:02:38 Kanton, 1839.
00:02:42 Číňané omezili obchod s cizinci na jednu malou čtvrť tohoto města,
00:02:48 která ležela přímo u jeho přístavu.
00:02:54 Evropští obchodníci se při prodeji vlastního zboží
00:02:58 setkávali s přísným omezením, zato si směli dle libosti kupovat
00:03:01 veškeré čínské produkty, a to včetně jednoho,
00:03:05 jehož se Britové nemohli nabažit: čaje.
00:03:09 Britové čaj milovali a ani britská vláda k němu nebyla lhostejná.
00:03:15 Desetina jejích příjmů totiž pramenila z daní uvalených na čaj,
00:03:20 který se prodával po celém britském impériu.
00:03:24 -Jeden šilink, prosím. Jeden a půl.
00:03:28 -Já vám dám jeden a tři. Šilink a tři pence.
00:03:31 -Jeden a půl.
00:03:33 Jenomže Číňané žádali platby ve stříbře,
00:03:36 což britské rezervy silně vyčerpávalo.
00:03:40 Aby Britové dostali své stříbro zpátky,
00:03:42 potřebovali nějaký produkt, který by Číňanům mohli prodávat zase oni.
00:03:46 -Dobře. Díky.
-Díky.
00:03:53 A podařilo se jim ho najít. Navíc byl poněkud návykovější než čaj.
00:04:03 Indické opium se do Číny pašovalo na britských lodích
00:04:08 a nelegálně se prodávalo překupníkům.
00:04:16 V roce 1839 už bylo na opiu závislých 12 milionů Číňanů.
00:04:29 Poprvé v historii Čína dovážela víc, než vyvážela.
00:04:37 Čínský císař s nelibostí pozoroval,
00:04:41 jak neblahý dopad to má na jeho poddané a zisky.
00:04:45 A tak vydal proti opiu edikt.
00:04:48 Opium je jed, který podkopává naše dobré zvyky a morálku.
00:04:53 Jeho užívání se zakazuje zákonem.
00:04:58 Jenomže Britové si z jeho ediktu nedělali těžkou hlavu.
00:05:02 Obě říše se ocitly na cestě ke vzájemnému střetu.
00:05:11 Císař vyslal do Kantonu
00:05:14 jednoho ze svých nejdůvěryhodnějších úředníků,
00:05:18 vysokého komisaře Lina.
00:05:23 Původní představitelé Kantonu se nechali snadno uplatit,
00:05:27 ale Lin byl neúplatný.
00:05:30 Vydal se pátrat po obchodní čtvrti.
00:05:34 Peking následně vydal ještě přísnější edikt:
00:05:38 cizí dovozci opia budou trestáni stětím,
00:05:42 čínští překupníci uškrcením.
00:05:46 Obchodníci mu ale opium odmítli předat.
00:05:53 A tak Lin nechal celou kantonskou obchodní čtvrť uzavřít.
00:06:03 Nikdo do ní nesměl vstoupit.
00:06:08 Použil psychologickou válku, aby maximálně vystupňoval tlak.
00:06:14 Stovky vojáků neustále pochodovaly ulicemi.
00:06:20 Celou noc zněly obří gongy.
00:06:32 O 24 hodin později se obchodníci vzdali.
00:07:02 Lin zničil přes 20 tisíc beden opia,
00:07:05 které by dnes měly cenu 300 milionů dolarů.
00:07:10 Jenže čínský císař se nebude radovat dlouho.
00:07:15 Brity takové zacházení s jejich obchodníky rozzuřilo,
00:07:20 a tak vyslali své válečné loďstvo.
00:07:25 Čínská flotila dřevěných džunek nyní stála tváří v tvář
00:07:29 nové zbrani průmyslového věku:
00:07:32 proti flotile parou poháněných dělových člunů
00:07:36 včetně první obrněné bitevní lodi Nemesis.
00:07:41 Města podél čínských břehů se ocitla pod těžkou palbou.
00:07:59 Britské útoky trvaly přes 2 roky.
00:08:09 V roce 1842 už císař naléhavě prosil o mír.
00:08:15 Byl přinucen zaplatit ušlý zisk za opium a uhradit válečné náklady.
00:08:27 Zahraničním obchodníkům se muselo otevřít 5 čínských přístavů
00:08:32 a ostrov Hong Kong byl předán Britům.
00:08:37 Získali tak zcela novou kolonii,
00:08:40 která navíc ležela přímo na dohled Číny.
00:08:47 Poselství od první evropské průmyslové mocnosti
00:08:51 celému světu bylo jasné:
00:08:54 otevřete své trhy, jinak na vás udeříme moderními zbraněmi.
00:08:59 Čína ponížení z této opiové války nikdy nezapomněla.
00:09:04 Dnes je největším vývozcem zboží a zároveň nejrychleji
00:09:08 se rozvíjející ekonomikou na světě.
00:09:15 Britové za své vítězství v Číně vděčili síle uvolněné
00:09:19 průmyslovou revolucí, která byla největším skokem
00:09:23 v lidském pokroku od příchodu zemědělství o 9 tisíc let dříve.
00:09:29 Pokud se lidé chtěli někam přemisťovat nebo něco vytvářet,
00:09:33 museli se až doposud spoléhat jen na sílu svalů, vody a větru.
00:09:37 Jenomže pak jeden mladý skotský mechanik v roce 1765
00:09:41 odstartoval průmyslovou revoluci.
00:09:46 Dobrý den.
00:09:49 James Watt se snažil vylepšit výkon jednoduchého parního stroje.
00:09:55 Jak se tak procházel kolem místní prádelny,
00:09:58 napadla ho průlomová myšlenka.
00:10:01 Když sledoval páru vycházející z prádelny, uvědomil si,
00:10:05 že by ji mohl ochlazovat v prostoru mimo válec.
00:10:11 To přidá stroji na výkonu.
00:10:16 Vyvine stejnou sílu,
00:10:19 ale spotřebuje při tom pouze čtvrtinu uhlí.
00:10:32 Wattův vynález ovlivní téměř každý aspekt lidského života
00:10:38 a popožene svět do moderní doby.
00:10:42 Na počátku 19. století už parní stroje poháněly přádelny bavlny
00:10:48 a slévárny po celém světě.
00:10:51 Otevíraly se tisíce uhelných dolů,
00:10:54 aby dokázaly uspokojit prudce rostoucí poptávku po uhlí,
00:10:58 které parním strojům dodávalo teplo.
00:11:02 Jenomže dopravovat uhlí do továren v nákladních člunech
00:11:06 nebo po cestách byl velmi zdlouhavý proces.
00:11:10 Bylo třeba přijít na nějaký mnohem rychlejší systém dopravy.
00:11:16 George Stephenson, který byl až do 18 let negramotný,
00:11:21 byl konstruktér samouk.
00:11:24 Roku 1825, po mnoha letech pokusů,
00:11:27 přišel s velmi podivně vypadajícím vynálezem.
00:11:36 Nazval ho Locomotion.
00:11:41 Nikdo nevěděl, jestli vůbec bude ten vynález fungovat.
00:11:46 Někteří se dokonce domnívali, že dojde k obrovskému výbuchu.
00:12:10 Přesto se však našlo pár odvážných místních obyvatelů,
00:12:14 kteří se zkušební jízdy zúčastnit chtěli.
00:12:18 Stephenson pro význačné hosty postavil speciální osobní vagon,
00:12:24 který nazval Experiment.
00:12:27 Ostatní museli cestovat ve vagonech na uhlí.
00:12:31 Tato první 42 kilometrová cesta
00:12:34 mezi městečky Stockton a Darlington na severovýchodě Anglie
00:12:39 změnila běh dějin.
00:12:44 Železnice dodaly průmyslové revoluci ještě vyšší obrátky.
00:12:52 Suroviny a vyrobené zboží se už brzy proháněly po celé Británii,
00:12:57 pak po zbytku Evropy, USA a nakonec i po Asii a Jižní Americe.
00:13:08 Lidé teď mohli cestovat rychleji a dál než kdy předtím,
00:13:12 a tak zamířili do měst.
00:13:20 Jak továrny rostly,
00:13:22 byla pro obsluhu strojů potřeba nová pracovní síla.
00:13:27 Nastal začátek mohutné migrace.
00:13:32 Během 25 let už většina Britů žila ve městech.
00:13:39 V roce 2008 už totéž platilo pro celou planetu.
00:13:50 Svět se díky vynálezům průmyslové éry posunul od parolodí
00:13:55 a ocelových mostů po telegramy a nádherně ozářené ulice.
00:14:03 USA, Německo, Francie, Švýcarsko a Belgie se rychle připojily
00:14:09 k závodu o industrializaci a rozpoutaly tak divokou tahanici
00:14:14 o suroviny a nová odbytiště.
00:14:18 Dřív vznikala impéria pouze na základě vojenské síly.
00:14:22 Nyní to byl průmysl, kdo poskytoval peníze a zbraně
00:14:27 potřebné k získání nové nadvlády nad světem.
00:14:35 Evropské národy prudce odstartovaly závod o ovládnutí celého světa.
00:14:41 Američané na druhé straně Atlantiku stanuli na pokraji války,
00:14:46 která určí jejich vlastní průmyslový osud.
00:14:52 Jižní Karolína, 1860.
00:15:07 "Na polích s bavlnou na rozrůstajících se plantážích
00:15:11 po celém americkém Jihu dřely 4 miliony otroků.
00:15:17 Měli větší hodnotu než všechny farmy a půda na Jihu dohromady
00:15:23 v dnešní měně nějakých 75 miliard dolarů."
00:15:29 Jak se národ rozpínal dál na Západ,
00:15:32 plantážníci na Jihu chtěli tento výnosný podnikatelský model
00:15:37 zavést i do nových teritorií.
00:15:41 Jenomže obyvatelé Severu s tím nesouhlasili.
00:15:45 Většina jich považovala otroctví za nemorální.
00:15:49 V roce 1860 žilo na průmyslovém Severu 19 milionů lidí.
00:15:54 Na Jihu jich žilo jenom 8 milionů,
00:15:58 z čehož navíc téměř polovinu tvořili otroci.
00:16:01 Víc lidí znamenalo víc hlasů a větší politickou moc.
00:16:06 Republikánský kandidát na prezidenta
00:16:09 byl seveřan Abraham Lincoln.
00:16:13 Jedním z jeho předvolebních slibů bylo, že zastaví šíření otroctví.
00:16:17 Můžeme navzdory slibům, které jsme dali voličům, dopustit,
00:16:22 aby se otroctví šířilo i do nových teritorií?
00:16:26 Dovolit mu, aby se valilo i v těchto svobodných státech?
00:16:33 Pakliže nám to náš smysl pro povinnost zakazuje,
00:16:37 pak tuto povinnost vykonávejme důrazně.
00:16:42 Pro Jih bylo zvolení Lincolna příslovečnou poslední kapkou.
00:16:47 Ve chvíli, kdy byl uveden do úřadu,
00:16:51 už se 7 jižních států oddělilo od Unie a vytvořilo nový stát.
00:16:55 Nazvaly ho Konfederované státy americké.
00:17:00 Stát Mississippi shrnul své důvody v prohlášení, že napadení otroctví
00:17:06 je napadení obchodu a civilizace.
00:17:10 Lincoln se Jižany snažil ujistit slovy, že otroctví ve státech,
00:17:15 kde již existuje, nezakáže, ale na druhou stranu,
00:17:20 že ho v kterémkoli novém státu Unie ani nepovolí.
00:17:24 Už bylo příliš pozdě. Jih se rozhodl.
00:17:30 12. dubna 1861 napadli vojáci z Jižní Karolíny
00:17:34 federální vojenskou posádku ve Fort Sumter
00:17:38 a prohlásili ji majetkem Konfederace.
00:17:43 Lincoln vyhlásil válku.
00:17:48 Pro Američany to byla bitva mezi jejich zemědělskou minulostí
00:17:54 a jejich průmyslovou budoucností.
00:17:59 Lincoln mobilizoval výrobní síly Severu
00:18:02 k boji v první moderní válce.
00:18:06 Jenomže Jih měl lepší generály a zanícené dobrovolníky
00:18:11 bojující za svůj způsob života.
00:18:35 Na obou stranách padly statisíce mužů.
00:18:43 Jak se válka protahovala, bylo Lincolnovi čím dál jasnější,
00:18:47 že musí provést nějaký zásadní krok,
00:18:51 má-li se Sever vzchopit a rozdrtit Jih.
00:18:56 Proto na Nový rok 1863 zaručil v rebelujících státech
00:19:00 svobodu všem otrokům.
00:19:06 Byl to účinný tah, jímž si získal obrovskou podporu na Severu
00:19:10 a přísun černých rekrutů pro armádu Unie.
00:19:24 Otroctví, zdroj bohatství a moci Jihu, bylo poraženo.
00:19:36 Dne 9. dubna 1865 se Konfederace vzdala.
00:19:42 Padlo 620 tisíc vojáků, téměř stejně jako ve všech ostatních
00:19:47 amerických válkách dohromady.
00:19:52 Jenomže poražený Jih připravoval ještě poslední akt krveprolití.
00:20:01 -Napadá mě nejméně jeden způsob,
00:20:04 jak vaši rodinu o tento majetek nepřipravit.
00:20:07 -Například?
00:20:10 -Provdat vaši dceru za věřitele.
-Za vás?
00:20:16 Pět dní po porážce Jihu
00:20:19 šel Abraham Lincoln se svou ženou Mary
00:20:22 do divadla ve Washingtonu oslavovat vítězství Unie.
00:20:26 -Viděl jste ho?
-Ne, ale vidím JEHO.
00:20:38 Jenomže Lincoln nebyl jedinou celebritou,
00:20:41 která toho večera divadlo navštívila.
00:20:47 Přišel tam také slavný herec a přívrženec Konfederace
00:20:50 John Wilkes Booth.
00:20:54 -Vážený pane...
00:20:56 Chtěl porážku Jihu pomstít.
00:21:04 -Vy mě přímo šokujete!
00:21:26 Booth vykřikl latinské moto státu Virginie.
00:21:32 "Tak vždy tyranům!"
00:21:37 -Pomozte mi!
00:21:50 Sever oplakával svého politického hrdinu. Na Jihu slavili.
00:22:01 Jedny texaské noviny dokonce napsaly,
00:22:04 že jsou "smrtí našeho utlačitele nadšeny".
00:22:16 Jenomže díky Lincolnovi byla Unie zachována a země otroctví zrušila.
00:22:25 Od této chvíle bude Spojené státy na cestě k prosperitě
00:22:29 pohánět průmysl nikoli zemědělství, takže se vydají na cestu,
00:22:33 na jejímž konci se stanou jednou ze supervelmocí moderního světa.
00:22:46 Na druhé straně zeměkoule žil národ, jenž se jednou stane
00:22:51 také světovou supervelmocí,
00:22:54 stále uvězněn ve své zemědělské minulosti.
00:22:59 Polovinu všech ruských venkovanů tvořili nevolníci.
00:23:03 Dohromady to bylo 22 milionů lidí, kteří patřili místním pánům.
00:23:08 Stejně jako američtí otroci byli i tito lidé nuceni k fyzické práci,
00:23:13 jinak je stihl přísný trest.
00:23:20 Rusové byli nedávno poraženi v Krymské válce prostřednictvím
00:23:24 výkonných nových střelných zbraní, parním lodím a dělostřelectvu,
00:23:30 jimiž disponovali jejich francouzští a britští protivníci.
00:23:35 Car Alexandr II. si uvědomil, že má-li Rusko prosperovat,
00:23:40 bude muset modernizovat, což znamenalo osvobodit nevolníky,
00:23:45 aby se mohli stát hybnou silou nového průmyslu.
00:23:50 Ruská šlechta dát svým nevolníkům svobodu rozhodně nehodlala,
00:23:55 tedy až na jednoho.
00:24:02 Smůla, Lve.
00:24:07 Ten mladý statkář, též velký hráč a sukničkář,
00:24:11 se jednoho dne stane titánem ruské literatury a autorem Vojny a míru.
00:24:18 Lev Nikolajevič Tolstoj rovněž sehraje zásadní roli
00:24:22 v ruském boji o modernizaci.
00:24:32 Tolstoj vyrůstal na panství svých rodičů
00:24:36 o rozloze 12 tisíc čtverečních kilometrů,
00:24:40 které leželo na jih od Moskvy.
00:24:43 V 11 vesničkách obklopujících sídlo jeho rodiny žilo na 300 nevolníků.
00:24:50 V roce 1856, poté, co bojoval v Krymské válce,
00:24:54 však Tolstoj politicky prozřel.
00:25:03 Nespravedlnost nevolnictví nedokázal už dál snášet.
00:25:15 Pokračujte! Pokračujte! Chci vám pomoct.
00:25:25 Rozhodl se pracovat s nimi na polích a žít životem mužika.
00:25:32 Tolstoj sadařil a oral pole, pracoval po boku svých nevolníků
00:25:38 a žil, jak on tomu říkal, opravdový život.
00:25:47 Byl přesvědčen, že Rusko se nikdy nepohne kupředu,
00:25:51 nebude-li většina jeho obyvatel umět číst a psát.
00:25:55 A tak v říjnu 1859 založil pro své mužiky školu.
00:26:01 Během následujících 3 let Tolstoj otevřel 13 škol.
00:26:10 "Nakonec svým nevolníkům nabídl svobodu.
00:26:14 Každý měl dostat bezmála 50 tisíc čtverečních metrů půdy,
00:26:19 něco zdarma, něco za mírnou cenu."
00:26:22 Budete volní. Tak co na to říkáte?
00:26:28 Jenže nevolníci se kdesi doslechli, že jim car hodlá dát nejen volnost,
00:26:33 ale i mnohem víc půdy, navíc zcela zdarma.
00:26:36 Ne!
00:26:55 Dne 3. března 1861 car oznámil svůj plán na osvobození nevolníků.
00:27:06 Alexandr II. ale musel rozzuřené šlechtě učinit obrovské ústupky.
00:27:17 Nevolníkům sice byla nabídnuta svoboda,
00:27:22 ale museli svým pánům za půdu zaplatit přemrštěné ceny.
00:27:27 Většina z nich tak byla přinucena i dál dřít pro aristokracii.
00:27:33 Byla to svoboda vlastně jen na papíře.
00:27:43 A tak Rusko zůstalo zemědělským národem bohatých velkostatkářů
00:27:48 a chudých mužiků, čímž uvízlo v minulosti,
00:27:52 místo aby se posunulo k průmyslové budoucnosti.
00:27:56 O 50 let později však pracující chudina povstane
00:28:01 a staré Rusko odstraní.
00:28:15 "Podobně jako Čína i Japonsko se rozhodlo
00:28:19 izolovat se od zbytku světa, a to na víc než 200 let.
00:28:24 Stejně jako Rusko se dál drželo svých prastarých tradic.
00:28:29 Byl to národ pánů a rolníků, rituálů a cti."
00:28:35 Jenomže průmyslový svět lačnil po dalším novém odbytišti.
00:28:40 Tentokrát na brány Japonska jako první zabušily Spojené státy.
00:28:48 Když Japonci odmítli obchodní smlouvu,
00:28:52 kterou jim americká vláda nabízela, americký prezident na Edo,
00:28:58 dnešní hlavní město Tokio, vyslal moderní bitevní lodi.
00:29:07 Japonští vládci dobře věděli co se během opiových válek stalo Číňanům.
00:29:13 Aby se vyhnuli námořnímu bombardování,
00:29:17 raději americkým požadavkům ustoupili,
00:29:21 ale toto ponížení se nesmělo již nikdy opakovat.
00:29:25 Japonsko se vydalo na cestu rychlé industrializace.
00:29:29 Rád bych vám ukázal naše plány.
00:29:32 Toto je možné především díky nové spalovací komoře.
00:29:36 Mottem dne bylo: "Dohonit a předhonit."
00:29:41 Japonci si zvali západní inženýry a učitele, aby jim radili.
00:29:47 Během 10 let už se po Japonsku táhly železnice a telegrafní dráty
00:29:51 a všude vyrůstaly továrny.
00:29:56 Kimona vyměnili za obleky.
00:30:00 Jedna třída japonské společnosti však toto nové celonárodní nadšení
00:30:05 pro vše západní odmítala: samurajové.
00:30:19 Tato třída bojovníků po staletí ovládala v Japonsku život.
00:30:24 Pouze samurajové směli nosit meče a vstupovat do armády.
00:30:29 Rovněž se na ně nevztahovaly žádné daně.
00:30:42 Jenže Japonsko v tomto novém průmyslovém světě
00:30:46 středověké bojovníky se zvláštními výsadami už nepotřebovalo.
00:30:52 Armáda se teď otevřela všem
00:30:56 a samurajové pozbyli svých práv a výsad.
00:31:00 Přesto se nadále považovali za ochránce tradičních hodnot.
00:31:10 Samurajové se odmítli svého postavení vzdát,
00:31:14 a tak se tito dávní bojovníci obrátili na největšího z nich,
00:31:17 aby je vedl.
00:31:19 Dnes ho známe jako Posledního samuraje. Byl to Saigo Takamori.
00:31:31 Saigo byl po celém Japonsku znám jako hrdinný bojovník.
00:31:39 Japonsko se teď ale obracelo proti němu a jeho třídě,
00:31:44 což považoval za akt zrady.
00:31:50 V roce 1877 Saigo vedl proti modernizující vládě v Tokiu
00:31:56 povstaleckou armádu 40 tisíc samurajů.
00:32:00 Narazili však na drtivou sílu moderní průmyslové armády:
00:32:04 na válečné lodě, dělostřeleckou palbu, kanony
00:32:08 a tisíce nových branců.
00:32:11 Po 6 měsících krutých bojů už zbylo jen 300 samurajů.
00:32:21 Jsme odhodláni bojovat až do úplného konce.
00:32:26 Tak naplníme naši morální povinnost bojovat za vznešenou věc.
00:32:32 To je náš úkol!
00:32:35 Brzy ráno 24. září 1877 se střetli s císařskou armádou
00:32:41 čítající 30 tisíc vojáků.
00:32:45 Japonské válečné lodě zahájily smrtonosnou dělostřeleckou palbu.
00:33:18 O 3 hodiny později už bylo na živu pouhých 40 samurajů.
00:33:26 Za rozbřesku se vydali na pochod vstříc jisté smrti.
00:33:39 Uprostřed stráně byl Saigo zasažen do boku.
00:33:49 Saigo spáchal seppuku, rituální samurajskou sebevraždu.
00:34:12 Japonsko teď mohlo volně přijímat průmysl a moderní svět.
00:34:20 "Japonsko Západ brzy dohonilo
00:34:23 a zanedlouho už bylo připravené všechny předhonit.
00:34:27 V roce 1905 nové japonské válečné námořnictvo rozdrtilo
00:34:32 ruskou flotilu 8 bitevních lodí. Bylo to poprvé od středověku,
00:34:36 kdy země z Východu porazila národ ze Západu.
00:34:41 Japonsko se stalo dílnou Asie a vytvořilo mocné korporace,
00:34:45 které světu vládnou dodnes."
00:35:00 V 19. století prožívaly průmyslové národy obrovský rozmach.
00:35:06 Aby jejich zisky i nadále rostly,
00:35:09 neustále hledaly nová odbytiště a suroviny.
00:35:13 V Africe proto docházelo k nejbezohlednějšímu
00:35:17 uzurpování půdy v dějinách lidstva.
00:35:20 Byla to doslova rvačka o Afriku.
00:35:24 A tak v roce 1900 zůstala volná
00:35:27 už jen jedna rozsáhlá oblast neproniknutelné džungle.
00:35:30 Ze všech stran ji obklopovaly evropské kolonie,
00:35:34 které ovládali Francouzi, Němci, Britové,
00:35:38 ale také Italové a Portugalci.
00:35:49 Tato kmenová půda známá jako Kongo byla pokladnicí surovin.
00:35:59 V roce 1877 se britsko-americký průzkumník
00:36:03 Henry Morton Stanley stal prvním člověkem ze Západu,
00:36:07 který zmapoval celou, bezmála 4700 kilometrů dlouhou řeku Kongo.
00:36:14 Cesta mu trvala 999 dní a zahynulo při ní 242 mužů.
00:36:26 Jenomže se tím zároveň otevřelo to,
00:36:30 čemu Stanley říkal velká obchodní cesta do srdce Afriky.
00:36:49 Zprávy o Stanleyho objevu rychle dorazily do Evropy.
00:36:58 A zaujaly i belgického krále Leopolda II.
00:37:05 Stěžoval si, že problém Belgie je v tom,
00:37:09 že je to malá země s přízemními lidmi.
00:37:15 Leopold chtěl vládnout mnohem mocnějšímu národu,
00:37:19 a to znamenalo získat si novou půdu.
00:37:24 Belgická vláda odmítla jeho plány podpořit,
00:37:27 ale jeho už nemohlo nic zastavit.
00:37:37 Leopold nic nedbal a byl odhodlán získat, jak on říkal,
00:37:42 alespoň kousíček toho nádherného afrického dortu.
00:37:52 Založil organizaci s názvem Mezinárodní africká společnost.
00:37:58 Tvrdil, že jeho humanitární mise má přivést do Afriky
00:38:03 západní civilizaci a náboženství,
00:38:06 a tak najal Henry Mortona Stanleyho jako svého hlavního zástupce.
00:38:16 Stanley dostal příkaz
00:38:19 vytvořit po celém toku řeky síť obchodních stanic.
00:38:25 Leopold bude mít přírodní zdroje Konga na dosah.
00:38:33 Přivážím vám dary od svého krále, krále Leopolda.
00:38:39 Afričtí náčelníci netušili, že se vlastně vzdávají
00:38:43 kmenového území výměnou za evropské luxusní zboží a džin.
00:38:48 Na prosperitu a na krále Leopolda.
00:38:53 Ani ne za 9 let už Leopold kontroloval v Kongu oblast,
00:38:58 která byla 76krát větší než sama Belgie.
00:39:05 Rád s vámi budu obchodovat.
00:39:09 "Leopold se nyní zval svrchovaným králem svobodného konžského státu.
00:39:15 Obelstil belgickou vládu a zbytek světa,
00:39:18 takže všichni věřili,
00:39:21 že Kongo je svobodný národ pod ochranou charity.
00:39:25 Ve skutečnosti to byla kolonie,
00:39:28 která patřila jedinému člověku, bylo to jeho osobní panství."
00:39:36 Leopoldovi stačilo sedět se založenýma rukama a sledovat,
00:39:41 jak mu peníze padají do klína.
00:39:52 Žoldáci v Kongu nutili k otrocké práci
00:39:57 na Leopoldových kaučukových plantážích miliony Afričanů.
00:40:25 Pokud to nějaká vesnice odmítla, byla zcela vypálena.
00:40:31 Postupně tak byla vyhlazena polovina konžské populace,
00:40:36 nějakých 10 milionů Afričanů.
00:40:43 V roce 1901 ale prosákla pravda o Leopoldově africké kolonii
00:40:47 na veřejnost, což způsobilo celosvětový skandál.
00:41:02 Král tvrdil, že o těch hrůzách nemá ani ponětí.
00:41:08 V roce 1908 převzala belgická vláda Leopoldovo konžské panství.
00:41:23 V roce 1960 získalo Kongo od Belgie nezávislost.
00:41:28 Krvavou koloniální historii
00:41:32 bohužel brzy vystřídala diktatura a občanská válka.
00:41:37 Evropská touha po zisku v celé Africe napáchala dalekosáhlé škody.
00:41:46 Průmyslová revoluce po sobě zanechala pokrok a růst,
00:41:50 jenomže její temnou stránkou byl hlad po zisku a expanzi.
00:41:56 Zničila celý jeden kontinent.
00:42:01 Jednou ohrozí zkázou celý svět.
00:42:12 Počátkem 20. století vyústilo horečné soupeření
00:42:16 mezi industriálními mocnostmi v nejsmrtonosnější konflikt
00:42:20 v dosavadní historii lidstva, v takzvanou Velkou válku.
00:42:26 Průmyslový věk začal v Británii,
00:42:29 ale Německo ji už brzy dohánělo stavbou továren
00:42:33 a dosud nevídanou výrobou zbraní, munice a válečných lodí.
00:42:37 V roce 1914 se německý císař rozhodl tato aktiva otestovat
00:42:42 s jediným cílem: ovládnout Evropu.
00:42:47 Německo spojené s Rakousko-Uherskem
00:42:51 vyhlásilo válku Francii, Rusku a Británii.
00:42:57 Průmyslová revoluce vytvořila stroje na zabíjení
00:43:01 s dosud nevídanou účinností.
00:43:04 Kulomety, granáty, letadla, ponorky a tanky
00:43:12 zabily přes 9 milionů vojáků.
00:43:23 Přesto v roce 1917, téměř po 3 letech hrozivých bojů,
00:43:28 stále nebyla válka světová.
00:43:31 Prezident Woodrow Wilson přísahal, že zabrání tomu,
00:43:36 aby se v této, podle něj evropské potyčce,
00:43:40 Amerika přiklonila na kteroukoli bojující stranu.
00:43:45 Jenomže Němci mu udržování tohoto postoje čím dál víc ztěžovali.
00:43:51 Jejich vojenská elita se rozhodla Británii vyhladovět,
00:43:56 a tak navrhla neomezenou ponorkovou válku
00:44:00 proti všem obchodním lodím plujícím do Británie.
00:44:05 Byla to riskantní strategie.
00:44:08 Mnohé z těchto lodí byly americké a jejich potopení
00:44:12 by mohlo Spojené státy přinutit, aby vyhlásily Německu válku.
00:44:20 Němci potřebovali něco, čím by pozornost Američanů odvedli jinam.
00:44:28 A jeden muž se domníval, že přišel na dokonalý plán.
00:44:33 Byl to nový německý ministr zahraničí, Arthur Zimmermann.
00:44:48 Zimmermannovým tajným plánem bylo přimět Mexiko,
00:44:52 aby vzneslo nároky na rozsáhlá území Texasu, Nového Mexika
00:44:56 a Arizony, o něž je Spojené státy připravily.
00:45:01 Pane Zimmermanne, jen pojďte.
00:45:05 Navrhuji přimět Mexiko, aby bojovalo po boku Německa.
00:45:11 Američané nebudou vědět, odkud ten úder přichází.
00:45:15 To je dobrý nápad.
00:45:17 Děkuji mnohokrát.
00:45:21 Kdyby se mu podařilo ten výjimečný plán uskutečnit,
00:45:24 Američané by zapomněli na německé ponorky
00:45:28 a Zimmermann by se stal národním hrdinou.
00:45:34 Zaslal tedy telegram s nástinem svého plánu
00:45:37 německému velvyslanci v Mexiku.
00:45:41 Ačkoli jej poslal po bezpečné lince z Berlína, ukázalo se,
00:45:45 že ta linka zase tak bezpečná, jak se Zimmermann domníval, nebyla.
00:45:50 Britská námořní rozvědka jeho telegram zachytila a dešifrovala.
00:45:55 Pak o tomto německém spiknutí informovali prezidenta Wilsona.
00:45:59 Někteří Američané to považovali za britský trik,
00:46:03 jak je zatáhnout do války,
00:46:06 ale když se na Zimmermanna sesypali němečtí novináři,
00:46:10 musel přiznat, že dotyčný telegram napsal.
00:46:14 Vaše excelence celý příběh samozřejmě popře, že?
00:46:18 To nemohu, protože je to pravda.
00:46:22 Zimmermannovo přiznání a poprask, který celá aféra způsobila,
00:46:26 vyvolaly přesný opak toho, co Němci chtěli.
00:46:30 Spojené státy se teď přidaly na stranu Spojenců proti Německu.
00:46:35 Z Velké války se nyní stala válka světová.
00:46:43 Avšak Zimmermannovi jeho diplomatické faux pas
00:46:47 nezabránilo v tom, aby kul další pikle.
00:46:50 Pouhé 3 měsíce po skandálu s telegramem už zaměřil
00:46:54 svou pozornost na nepřítele Německa na východě.
00:46:58 V únoru 1917 se ruští stávkující dělníci vzbouřili proti carovi.
00:47:05 Jedním z jejich požadavků bylo okamžité stažení Ruska z války,
00:47:09 což by udělalo německému nejvyššímu velení obrovskou radost.
00:47:15 Aby se z jejich požadavků mohla stát politická realita,
00:47:19 potřebovali ruští rebelové vůdce.
00:47:23 Arthur Zimmermann pro tuto práci vhodného kandidáta našel.
00:47:28 Jmenoval se Vladimír Iljič Uljanov. My ho známe pod přezdívkou Lenin.
00:47:36 Lenin byl ruským exulantem žijícím ve Švýcarsku a chtěl,
00:47:40 aby jeho bolševická strana v Rusku nastolila komunismus.
00:47:45 V dubnu 1917 Zimmermann tajně vyslal vlak,
00:47:49 který propašoval Lenina a jeho stoupence z Curychu zpět do Ruska.
00:47:54 Budeme žádat okamžitý mír s Německem
00:47:58 a předání moci do rukou dělníků a vojáků.
00:48:08 Tentokrát bude Zimmermannův plán fungovat.
00:48:15 Jenže to už bylo pro intrikařícího ministra zahraničí příliš pozdě.
00:48:20 Kvůli onomu osudnému telegramu byl donucen rezignovat.
00:48:25 Za 3 měsíce zažehl Lenin s bolševiky Říjnovou revoluci
00:48:29 a vytvořili první socialistický stát.
00:48:33 Následujícího roku Sovětský svaz zanechal bojů,
00:48:37 ale pro Německo už to bylo příliš pozdě.
00:48:42 Díky americké pomoci ho Spojenci brzy donutili ke kapitulaci.
00:48:52 Spojené státy a Sovětský svaz se na světovém jevišti
00:48:56 vynořily jako nové mocnosti.
00:49:02 Ve 20. století tyto dva národy průmyslového věku
00:49:06 ovládané nesmiřitelnými systémy kapitalismu a komunismu
00:49:11 rozdělí a podmaní si moderní svět.
00:49:17 V poslední epizodě uvidíme totální válku.
00:49:25 Kulturní revoluci.
00:49:32 A zázraky digitálního věku.
00:49:53 Skryté titulky : Eva Honzíková, Česká televize 2014
Japonsko, září 1877. Samurajové se připravují ke své poslední bitvě. Tato stará třída bojovníků ovládala Japonsko po celá staletí. Jenomže svět starých tradic a respektu pomalu mizel. Nyní stáli samurajové proti nepříteli, jehož nemohli nikdy porazit. Průmyslový věk zmodernizuje jejich národ a promění celý svět. Průmyslová revoluce, která zasáhla nejen obě Ameriky a Rusko, ale také dospěla z Evropy až na Dálný východ, všude měnila způsob, jak lidé po celá staletí žili. Smetla naši zemědělskou minulost a vytvořila moderní svět.
