Šestnácté století bylo pro Evropu drsným časem vpádů a průzkumů. Dokumentární cyklus BBC
00:00:05 16. století bylo dobou objevů a průzkumů.
00:00:11 Evropští dobrodruzi vyplouvali vstříc neznámu.
00:00:16 Měli jediný cíl: co nejrychleji zbohatnout.
00:00:24 Drancovali vzdálené světy, z nichž po tunách odváželi zlato a stříbro.
00:00:38 Bohatli na kožešinách, květinách a exotickém koření.
00:00:46 Z těchto dravců se posléze stávali podnikatelé a obchodníci,
00:00:51 kteří ke svým milionům přišli prostřednictvím krádeží,
00:00:55 zrad a vražd.
00:00:58 A tak piráti, králové a dobyvatelé položili základy kapitalismu.
00:01:07 Toto byl věk drancování.
00:01:19 Česká televize uvádí 8dílný cyklus BBC
00:01:23 "Dějiny světa"
00:01:26 Díl pátý: Věk drancování
00:01:35 Leta Páně 1492.
00:01:40 Z jihu Španělska vyplouvají 3. srpna tři lodě.
00:01:46 Nebojácní mořeplavci doufají,
00:01:49 že najdou námořní cestu k Dálnému východu,
00:01:52 ke končinám bohatým na hedvábí a koření.
00:01:58 Kdyby uspěli, přineslo by jim to bohatství,
00:02:02 o jakém se jim nezdálo ani v nejdivočejších snech.
00:02:06 Jedinou v té době známou cestou do Číny byla nebezpečná,
00:02:10 8 tisíc kilometrů dlouhá Hedvábná stezka,
00:02:14 zdroj obrovských zisků pro asijské obchodníky.
00:02:19 Evropan, který by na Východ dokázal doplout přímou cestou po moři,
00:02:25 by nepotřeboval překupníky a nesmírně by zbohatnul.
00:02:31 Tuto výpravu vedl ctižádostivý italský kapitán
00:02:35 ve španělských službách Kryštof Kolumbus.
00:02:42 "Měl v úmyslu vydat se z Kanárských ostrovů na západ
00:02:47 podle tehdejších map mířil až za hranice známého světa."
00:02:58 Kolumbus neměl o existenci amerického kontinentu
00:03:01 sebemenší ponětí, takže svou posádku přesvědčil,
00:03:06 že doplout do Číny jim zabere nanejvýš 4 týdny plavby.
00:03:11 To bylo až přehnaně optimistické tvrzení.
00:03:20 Ačkoli Kanárské ostrovy opustili už před 4 týdny,
00:03:25 zatím nebylo po zemi ani vidu.
00:03:34 Dál je poháněl jenom sen o nepředstavitelném bohatství.
00:03:40 Španělský král a královna slíbili tomu, kdo první spatří zemi,
00:03:45 štědrou odměnu: 10 000 stříbrných ročně až po zbytek života.
00:03:56 Druzí dva kapitáni se po 5 týdnech začali obávat,
00:04:00 že jejich cesta je odsouzena k nezdaru.
00:04:03 -Vím, že už jsme blízko.
00:04:05 Chtěli se obrátit.
00:04:11 -Věřte mi!
00:04:15 Jenomže Kolumbus je přesvědčil, aby pokračovali ještě pár dní.
00:04:21 -Tak je to dobře.
00:04:40 12. října 1492 spatřil jeden námořník v dálce záblesk světla.
00:04:50 -Země! Země!
00:04:57 Země! Země! Země!
00:05:01 Vidím zemi! Vidím Zemi.
00:05:04 Rodrigo de Triana byl prvním Evropanem, který spatřil Nový svět.
00:05:28 Byl přesvědčen, že mu náleží královská odměna,
00:05:34 ale jeho naděje se záhy rozplynuly.
00:05:37 -Slyšte!
00:05:40 Kolumbus prohlásil,
00:05:42 že světlo na vzdáleném břehu spatřil 4 hodiny před de Trianou.
00:05:49 Uzurpoval si královskou odměnu pro sebe.
00:05:59 De Triana se přes tuto zradu nikdy nepřenesl.
00:06:04 Prý se o pár let později oběsil.
00:06:36 Kolumbus se domníval, že doplul na Dálný východ.
00:06:41 Ve skutečnosti ale přistál někde na Bahamách.
00:06:57 Kolumbus nové území prohlásil za území Španělska.
00:07:11 Místní ostrovu říkali Guanahani.
00:07:16 On ho přejmenoval na San Salvador, Svatý Spasitel.
00:08:02 -Stop!
00:08:04 -Klid. Klid.
00:08:07 Kolumbus okamžitě pochopil,
00:08:11 že Evropě nadvládu nad Novým světem zajistí tři věci:
00:08:15 otroctví, křesťanství a lepší výzbroj. Do deníku si zapsal:
00:08:20 Budou z nich dobří a zruční sluhové, neboť hbitě opakují vše,
00:08:25 co jim řekneme.
00:08:28 Nejspíš se budou dát snadno křtít,
00:08:31 protože zřejmě žádné náboženství nemají.
00:08:34 Nemají ani zbraně, neboť když jsem jim ukázal meč,
00:08:39 uchopili ho z neznalosti za ostří a pořezali se.
00:08:43 Dokázal bych si je podmanit s pouhými 50 muži
00:08:47 a neomezeně jim vládnout.
00:08:56 Kolumbus sice vyplul pátrat po obchodní cestě,
00:09:00 ale už teď přemýšlel, jak Nový svět pro Evropu získá silou.
00:09:05 Španělští námořníci lačnili po zlatých kroužcích,
00:09:09 které místní nosili v nose.
00:09:13 -Chceš to vyměnit? Vvyměnit?
00:09:20 Měnili skleněné korálky za co největší množství zlata.
00:09:37 Domorodci za toto setkání zaplatili krutou daň.
00:09:42 Za pouhých 20 let z jejich původní populace zbyla jen hrstka.
00:09:50 Evropské nemoci zabily 95% původního obyvatelstva
00:09:54 Severní a Jižní Ameriky.
00:09:59 Evropané však také museli zaplatit vysokou daň.
00:10:03 Domorodci ze Střední Ameriky na ně přenesli
00:10:06 dosud nepříliš známou nemoc syfilis a ta pak začala řádit i v Evropě.
00:10:12 Kolumbus ze své první cesty přivezl jediný podnos šperků,
00:10:17 ale i to stačilo na to, aby vzplála zlatá horečka.
00:10:24 V příštím století budou Kryštofa Kolumba následovat
00:10:28 desítky tisíc Evropanů bažících po bohatství,
00:10:32 ochotní zabít každého, kdo se jim postaví do cesty.
00:10:37 Celý svět byl brzy protkán sítí námořních cest.
00:10:42 Věk drancování právě začal.
00:10:51 Hrobka Kryštofa Kolumba v sevillské katedrále je památkou na muže,
00:10:56 který znovuobjevil Ameriku.
00:11:06 Sám Kolumbus ale neměl sebemenší ponětí, čeho vlastně dosáhnul.
00:11:13 Do poslední chvíle zarputile trval na tom, že doplul do Číny.
00:11:26 Řím, 1517.
00:11:30 Část z vydrancovaného bohatství,
00:11:33 které do Evropy převezli dobrodruzi a piráti,
00:11:37 skončila v rukou všemocné katolické církve.
00:11:43 Papež Lev X. sháněl finanční prostředky na stavbu tehdy
00:11:47 největšího svatostánku na světě, baziliky Svatého Petra.
00:11:54 Její dostavba bude trvat ještě 150 roků.
00:11:59 Byl to nákladný symbol moci katolické církve.
00:12:06 Papež ale přišel na nový způsob,
00:12:10 jak finanční prostředky snadno získávat:
00:12:13 pomocí víry obyčejných křesťanů.
00:12:21 Většina Evropanů v té době žila ve světě chudoby,
00:12:25 nevědomosti a strachu.
00:12:28 Jedinou nadějí na lepší život byl život posmrtný.
00:12:33 Jenomže vstup do nebeské brány přísně kontrolovala církev
00:12:38 a spása nebyla bezúplatná.
00:12:41 -Děkuji. Prosím, přistupte a připojte se.
00:12:48 Papežovi vyslanci začali prodávat spásu
00:12:53 ve formě tištěných certifikátů proslulých jako odpustky.
00:12:58 Měly to být vstupenky do nebe, na nichž papež písemně sliboval
00:13:04 zproštění hříchů výměnou za peníze.
00:13:09 Další dary mohly z muk očistce osvobodit rovněž zesnulé příbuzné.
00:13:16 V Německu byl nejúspěšnějších prodejcem odpustků Johann Tetzel.
00:13:21 Dokonce měl i svůj vlastní obchodní slogan.
00:13:24 "Jako mince v truhle zní, z očistce duše vychází".
00:13:32 Jednoho odvážného mnicha však toto cynické zneužívání víry rozzuřilo.
00:13:43 Rozhodl se učinit chamtivosti a zkorumpovanosti Říma přítrž.
00:13:51 Dne 31. října 1517 Martin Luther přibil na chrámové dveře
00:13:56 v saském Wittenbergu několik svých tezí.
00:14:03 Uvedl zde 95 tezí proti církvi.
00:14:09 -Papež je nesmírně bohatý.
00:14:12 Proč si tedy stavbu baziliky Svatého Petra
00:14:15 nefinancuje sám,
00:14:17 místo aby k tomu využíval peněz chudých věřících?
00:14:21 Lutherův protest mohl skončit tady,
00:14:25 ale díky novému vynálezu zažehl revoluci.
00:14:30 Tiskařský stroj pocházel z Číny a v Německu ho zdokonalili.
00:14:36 Za dva týdny už Lutherových tezí Německem kolovaly tisíce kopií.
00:14:49 A během dvou měsíců se Lutherova výzva katolické církvi
00:14:53 už šířila po celé Evropě.
00:15:09 Katolická církev mu úder vrátila.
00:15:16 Papež Luthera prohlásil za kacíře a vydal bulu o jeho exkomunikaci.
00:15:23 Jeho duše se měla smažit v pekle. Luther se nemínil podvolit.
00:15:30 Bulu spálil a papeže označil za Antikrista.
00:15:41 Luther byl v roce 1521 zatčen a souzen pro kacířství.
00:15:48 V té době byla každá třetí z 15 milionů knih
00:15:52 kolujících Německem z jeho pera.
00:15:57 Jeho proces sledoval nejmocnější vládce Evropy,
00:16:01 římský císař Karel V.
00:16:05 -Jsi Martin Luther z Wittenbergu?
-Jsem.
00:16:11 Luther otevřeně přiznal, že je autorem rouhačských knih.
00:16:17 -Ano.
00:16:19 Odmítl odvolat.
00:16:22 -Kaješ se?
-Ne.
00:16:27 -Odmítáš tyto knihy?
00:16:30 Lutherovi bylo nařízeno, aby spisy zavrhl.
00:16:34 -Nemohu se zříci ničeho.
00:16:37 Kdybych své knihy popřel, jen bych tím posílil tyranii.
00:16:48 Bůh mi pomáhej, amen.
00:16:52 Žádný pokus utišit tohoto mnicha neuspěl.
00:16:59 Jeho protest rozdělil církev a lid.
00:17:02 Někteří panovníci se této příležitosti vymanit se
00:17:07 z politické a ekonomické moci Říma okamžitě chopili.
00:17:11 Připojili se k revoltě a stali se z nich takzvaní protestanti.
00:17:16 Jedním z nich byl například Bedřich saský.
00:17:20 Zachránil Luthera před upálením a odvezl ho na zámek Wartburg.
00:17:33 Luther tam žil v utajení a pokračoval ve své práci.
00:17:38 Překládal Bibli z latiny do pro lid srozumitelné němčiny.
00:17:44 Poprvé jí tak mohli číst všichni.
00:17:48 Každý si tak teoreticky mohl začít vykládat slovo Boží po svém.
00:17:57 Jenomže vlna protestu, který sám inspiroval,
00:18:01 se Lutherovi vymkla z ruky.
00:18:04 V roce 1524 vypukla v mnoha oblastech
00:18:07 střední Evropy selská povstání.
00:18:13 Zmasakrováno bylo přes 100 tisíc lidí.
00:18:27 Evropa se rozštěpila.
00:18:31 Většina severních zemí se vzbouřila proti Římu
00:18:35 a přidala se k protestantům.
00:18:38 Většina jižní Evropy zůstala katolická.
00:18:43 V krvavých náboženských válkách, které následovaly,
00:18:47 zemřely miliony lidí.
00:18:50 Mnohé Evropany teď lákal Nový svět a příslib bohatství.
00:18:57 Už 40 let poté, co sem Kolumbus poprvé vkročil, drancovali
00:19:01 španělští conquistadoři rozsáhlé oblasti Střední a Jižní Ameriky.
00:19:10 Jejich nejnovějším cílem teď byla říše Inků.
00:19:16 Cajamarca, 16. listopadu 1532.
00:19:30 Tlupa ziskuchtivců pod velením Francisca Pizarra vyčkávala
00:19:36 na centrálním náměstí města Inků.
00:19:43 Naproti nim mířil panovník největší říše obou Amerik,
00:19:48 incký císař Atahualpa.
00:19:58 Pizarro ho tam pozval na jednání, ale byla to léčka.
00:20:05 "Atahualpa měl armádu čítající 80 tisíc mužů,
00:20:10 Pizarro jen 168 ostřílených bojovníků,
00:20:15 měl však mnohem vyspělejší zbraně."
00:20:21 Atahualpa přišel k vousatým mužům oděným v lesklém kovu
00:20:26 na znamení přátelství neozbrojen.
00:20:44 Mnich Vicente de Valverde vyšel z úkrytu.
00:20:50 Pomocí tlumočníka Atahualpovi sdělil, že kniha, kterou nese,
00:20:55 obsahuje svaté slovo Boží.
00:20:58 -Tato kniha, tato kniha je slovo Boží.
00:21:02 Papež prohlásil,
00:21:04 že s národy Nového světa se má jednat s respektem,
00:21:08 ale že musejí přijmout křesťanství a slovo Boží.
00:21:37 -Vystupte! Vystupte, křesťané!
00:21:41 Atahualpovo odmítnutí Bible poskytlo Pizarrovi záminku k útoku.
00:22:33 2 000 Inků byly zmasakrovány. O život nepřišel ani jeden Španěl.
00:22:43 Atahualpa byl vzat jako rukojmí.
00:23:04 Atahualpa pochopil, co Pizarro chce.
00:23:13 -Zlatem naplním tuto místnost, až sem.
00:23:20 Nabídl plnou místnost zlata a k tomu ještě dvakrát tolik stříbra,
00:23:26 pokud ho Pizarro pustí na svobodu.
00:23:38 Nahromadění výkupného trvalo několik měsíců.
00:23:42 Bylo to přes 6 tun zlata a 12 tun stříbra.
00:23:52 Španělé teď už Atahualpu nepotřebovali.
00:23:58 Vládce stanul před krutou volbou:
00:24:01 konvertovat ke křesťanství a zemřít zardoušením,
00:24:06 nebo odmítnout a být spálen zaživa.
00:24:10 Vybral si provaz.
00:24:13 -A postaráte se o mou rodinu?
-Ano.
00:24:22 Těsně před smrtí Atahualpa požádal Pizarra,
00:24:26 aby se postaral o jeho potomky.
00:25:06 Po Atahualpově smrti se říše Inků zhroutila
00:25:11 a drancování Jižní Ameriky pokračovalo.
00:25:27 V příštích 100 letech bylo do Španělska převezeno
00:25:31 přes 45 tisíc tun zlata a stříbra.
00:25:37 Zlato Inků bylo použito na vyzdobení paláců a kostelů,
00:25:42 včetně nejnákladnějšího oltáře na světě v sevillské katedrále.
00:25:49 Španělům toto drancování vyneslo v přepočtu 10 bilionů dolarů
00:25:55 a prostřednictvím tohoto bohatství z Nového světa se Španělsko stalo
00:26:00 největší mocností západní Evropy.
00:26:05 Avšak toto zlato se používalo také k financování nákladných válek
00:26:10 bránících katolickou Evropu před reformací.
00:26:15 V roce 1596 proto Španělsko již poněkolikáté zbankrotovalo.
00:26:21 Zatímco Španělsko utrácelo,
00:26:24 většina Evropy stále bojovala o holé přežití.
00:26:29 V roce 1570 ruský panovník pátral po novém zdroji bohatství.
00:26:35 Car Ivan Hrozný v moskevském Kremlu toužil po rozšíření své říše.
00:26:48 Jenomže Rusko byla chudá země s hrstkou lodí.
00:26:53 -A přece tady stojíte v drahých kožešinách. Odkudpak je máte?
00:27:00 Na jeho územích bylo primitivní zemědělství,
00:27:04 nemnoho přírodního bohatství a jen máloco,
00:27:08 s čím by se se zbytkem Evropy dalo obchodovat.
00:27:12 Jenomže změna v zemském klimatu otevřela nové ekonomické možnosti.
00:27:19 Kolem roku 1550 došlo k poklesu globální teploty.
00:27:24 Toto období je známé jako Malá doba ledová a trvalo asi 300 let.
00:27:33 Po celé Evropě vzrostla poptávka po kožešinách.
00:27:38 Mezi bohatými se staly symbolem společenského postavení.
00:27:44 -Jak může Rusko růst?
00:27:48 Bratři Stroganovové byli nejúspěšnějšími ruskými obchodníky.
00:27:52 Poradili Ivanovi Hroznému,
00:27:55 aby na východ od Moskvy vyslal skupinu žoldáků hledat kožešiny.
00:28:01 Vedl je kozák Jermak Timofějevič.
00:28:17 Nejsnazší cestou,
00:28:20 jak se Jermak mohl ke kožešinám dostat, bylo ukrást je.
00:28:29 Jermakovi muži se v táborech lovců kožešin
00:28:33 setkávali jen s chabým odporem.
00:28:46 Jenomže Jermak po čase překročil pohoří Ural a vkročil na Sibiř.
00:28:52 To bylo nepřátelské území,
00:28:55 jemuž vládl přímý potomek Čingischána Kučum chán ze Sibiře.
00:29:05 Aby Jermak uspěl a splnil úkol, který mu Kreml dal, musel bojovat.
00:29:11 Byl se svými muži v menšině,
00:29:15 ale stejně jako conquistadoři i oni měli lepší výzbroj.
00:29:27 Bitva o Sibiř se rozpoutala 23. října roku 1582.
00:29:34 Kučumovi muži se střetli s palbou kulek.
00:29:41 Jeden z účastníků boje popsal jejich šok a zmatek.
00:29:48 -Spatříte záblesk ohně. Pak kouř a slyšíte ránu.
00:29:54 Nevidíte žádné šípy. Před tímhle vás nic neochrání.
00:30:13 Vyspělá technika tak Evropanům znovu zajistila snadné vítězství.
00:30:20 Sibiřský chán zmizel v lese.
00:30:31 Jermak poslal Ivanovi Hroznému jeho odměnu:
00:30:35 přes 5 000 nejlepších sibiřských kožešin.
00:30:40 Jediná vzácná kožešina stála tolik,
00:30:43 kolik by si tehdy obyčejný člověk vydělal za 100 let.
00:30:50 Sibiř byla zdrojem bohatství a teď patřila Kremlu.
00:31:02 Ivan Jermakovi jako odměnu zaslal brnění.
00:31:15 Jermaka teď všichni znali jako sibiřského prince.
00:31:21 Dva roky se svými muži pronikal hlouběji
00:31:25 a hlouběji do sibiřské divočiny.
00:31:30 V srpnu 1584 byly Jermakovi muži už vyčerpaní a docházely jim zásoby.
00:31:44 Kučum jim byl v patách a čekal na příhodný okamžik k pomstě.
00:32:42 Jermak se pokusil utéct, ale brnění,
00:32:47 odměna od Ivana Hrozného, ho stáhlo pod hladinu.
00:33:10 Kučumovo vítězství nemělo dlouhého trvání.
00:33:15 Na Sibiř začalo proudit množství ruských lovců kožešin a osadníků.
00:33:22 Během 60 let se Rusové posunuli o 8 tisíc kilometrů
00:33:27 přes Asii až k Tichému oceánu.
00:33:33 Ivan Hrozný tak položil základy k rozsáhlé nové říši.
00:33:46 Sibiř je pokladnicí přírodních zdrojů.
00:33:50 Obsahuje 80% ruské ropy
00:33:53 a 90% obrovských zásob plynu a uhlí Ruska.
00:34:00 Po dobytí Sibiře se Rusko stalo největší zemí na světě
00:34:05 a budoucí supervelmocí.
00:34:12 Zatímco Rusko rozšiřovalo své území,
00:34:16 dva malé evropské národy soupeřily na místě vzdáleném tisíce kilometrů
00:34:21 od svých domovů o obchodní nadvládu.
00:34:25 Tady, v dnešní Indonésii, bojovaly o jeden maličký ostrov.
00:34:32 V roce 1617 byly Bandské ostrovy jedinými místy na světě,
00:34:37 kde rostl muškátový oříšek.
00:34:40 Tento malý tvrdý plod si Evropané cenili jako lék
00:34:44 na mnoho běžných neduhů,
00:34:47 ale když ho angličtí doktoři prohlásili, že léčí i mor,
00:34:51 stalo se z muškátového oříšku nejvyhledávanější zboží na světě.
00:35:00 Obchodníci a piráti kvůli němu riskovali život.
00:35:05 A než do Londýna či Amsterdamu dorazila pouhá hrstka oříšků,
00:35:11 cena vzrostla natolik, že se dala vyměnit za dostatek zlata,
00:35:16 aby si člověk mohl pořídit pěkný dům i se služebnictvem.
00:35:21 Na začátku 17. století
00:35:24 měla Nizozemská východoindická společnost
00:35:27 největší loďstvo na světě.
00:35:31 Amsterdam byl centrem světového obchodu s kořením.
00:35:36 Nizozemští obchodníci své zisky znovu investovali do lodí
00:35:40 a do ještě lukrativnějších výprav.
00:35:50 Nizozemci časem ovládli takřka všechny Bandské ostrovy.
00:35:55 Jenomže nizozemskou nadvládu
00:35:59 začala ohrožovat konkurenční námořní síla.
00:36:05 Angličané měli též svou Východoindickou společnost,
00:36:09 která si činila nároky na ostrov Run
00:36:13 jako na svou zámořskou državu.
00:36:16 Jenže Nizozemci chtěli ten ostrov také.
00:36:25 Anglický kapitál Nathaniel Courthope
00:36:29 byl odhodlán ostrov udržet.
00:36:32 Nizozemci ho obklíčili s desítkami lodí a tisícovkou mužů.
00:36:47 Courthope měl pouhé dvě lodi a padesátku mužů,
00:36:52 navíc s minimem zásob.
00:37:15 Někteří vyhladovělí Courthopeovi muži se vzbouřili.
00:37:21 Zmocnili se jedné z lodí
00:37:24 a pokusili se prorazit nizozemskými liniemi,
00:37:28 aby se dostali k potravě a čerstvé vodě.
00:37:32 Muži i jejich loď padli do zajetí. Pak dezertovala další skupina.
00:37:39 Vzali si druhou loď, ale i oni padli do zajetí.
00:37:44 Obléhání trvalo měsíce.
00:38:09 -Klid.
00:38:13 Pak se na ostrově objevil nizozemský dezertér
00:38:17 a požádal o ochranu.
00:38:21 Courthopeovi muži měli podezření, ale nakonec s tím souhlasili.
00:38:38 Angličané se po třech letech obléhání dozvěděli,
00:38:42 že jim domorodci ze sousedních ostrovů
00:38:45 chtějí v boji s Nizozemci pomoci.
00:38:51 Courthop se vydal na setkání s domorodci na tajné místo.
00:39:03 Jenže mířil přímo do pasti.
00:39:07 Dezertér je celou dobu špehoval a Nizozemci na něj už čekali.
00:39:45 Když jejich velitel zemřel, Angličané se vzdali.
00:39:54 Nizozemci nyní měli monopol nad celosvětovým obchodem s kořením.
00:40:03 Ostrůvek Run však hrál důležitou roli v historii světa i nadále.
00:40:12 Nizozemci sváděli s Angličany o tento ostrůvek potyčky
00:40:16 až do roku 1667, kdy nakonec uzavřeli dohodu.
00:40:21 Výměnou za Run dali Nizozemci Angličanům
00:40:25 u břehů Severní Ameriky jiný ostrůvek: Manhattan.
00:40:37 Amsterdam, 1637.
00:40:49 Nizozemská východoindická společnost vytvářela novou
00:40:53 bohatou třídu kupců a obchodníků.
00:41:02 Stavěli si velkolepé domy, kupovali drahé oblečení, obrazy a porcelán.
00:41:16 Dne 1. února jistý holandský obchodník s textilem Pieter Wynants
00:41:21 pozval rodinu a přátele na oběd do svého domu v Haarlemu.
00:41:31 Geertruydt Schoudtová nedávno ovdověla
00:41:34 a nyní očekávala značné dědictví.
00:41:40 Rozhovor se posléze stočil
00:41:44 na nejnovější nizozemské luxusní zboží: tulipány.
00:41:50 Tulipány pocházejí z hor na západě Číny.
00:41:55 Jejich cibulky s sebou do Evropy přivezli osmanští kupci.
00:42:02 Nizozemští pěstitelé postupně vytvořili
00:42:07 přes 1 000 druhů tulipánů v desítkách barev
00:42:11 a obchodování s nimi se stalo celonárodní posedlostí.
00:42:20 Roku 1608 byla v Amsterdamu založena první burza na světě.
00:42:27 Obchodníci sem přicházeli kupovat a prodávat podíly
00:42:31 v Nizozemské východoindické společnosti.
00:42:35 Tato nová instituce
00:42:38 poposune lidstvo k věku komerčního podnikání a spekulací.
00:42:45 Obchodníci začali na burze vydělávat astronomické částky,
00:42:51 a po takto snadných ziscích samozřejmě zatoužili
00:42:55 i ostatní Nizozemci. Nabídl jim je obchod s tulipány.
00:43:03 Cena jediné cibulky už brzy rostla z hodiny na hodinu.
00:43:08 Zbohatnout tu mohl každý.
00:43:15 Hendrick Jan Wynants nabídl Geertruydt Schoudtové
00:43:19 libru vzácného druhu cibulek tulipánů za sumu,
00:43:24 za kterou se tehdy dal ve městě koupit dům.
00:43:30 Cena těchto cibulek za posledních 6 týdnů stoupla 11krát.
00:43:35 Geertruydt to lákalo.
00:43:40 Většina kšeftování s tulipány
00:43:43 se odehrávala v zadních místnostech hospod,
00:43:47 jako byl například Zlatý hrozen v Haarlemu.
00:43:50 Holanďané milovali veškerý hazard
00:43:54 a tulipánové šílenství bylo tou nejlukrativnější hrou ze všech.
00:44:06 Každý prodej začal rundou na účet prodávajícího.
00:44:19 Většina kupujících dokonce neměla ani peníze,
00:44:23 aby za cibulky zaplatili.
00:44:26 A tak si vzájemně vyměňovali dlužní úpisy, a čím víc pili,
00:44:31 tím rychleji ceny rostly.
00:44:35 Geertruydt u nedělního oběda stále váhala.
00:44:44 Nebyla si jistá, jestli bude dědictví vyřízeno včas,
00:44:49 aby za cibulky zaplatila.
00:44:53 A pak se další host, Jacob de Block nabídl,
00:44:56 že jí bude 8 dní ručitelem, než dá požadovaný obnos dohromady.
00:45:07 Geertruydt s nákupem cibulek tulipánů nakonec souhlasila.
00:45:18 Za pár okamžiků jí další host nabídl zisk sta florinů,
00:45:23 jestliže mu cibulky přeprodá.
00:45:33 Jenže Jacob de Block ji přesvědčil, ať si je ponechá.
00:45:40 Dobře věděl, že když mu nezaplatí, budou cibulky jeho,
00:45:45 avšak za 8 dní starou cenu.
00:45:55 Jelikož cena tulipánů stále raketově rostla,
00:45:59 de Block na tom mohl nesmírně vydělat.
00:46:15 O dva dny později ceny cibulek stále rostly.
00:46:23 Teklo ještě víc peněz a alkoholu.
00:46:31 Dražebník nabídl libru vzácnějších cibulek za cenu 1 250 florinů.
00:46:40 Zkusil to za 1 200 florinů.
00:46:45 1 150... 1 100...
00:46:56 1 000 florinů.
00:47:03 Důvěra náhle opadla.
00:47:10 Jelikož z ruky do ruky neputovaly žádné peníze,
00:47:14 šílené nakupování a prodej se náhle zhroutilo.
00:47:19 První světová finanční bublina splaskla.
00:47:37 Wynantsovi povolali notáře.
00:47:40 Jacob de Block stáhl svou nabídku zaplatit za cibulky.
00:47:45 Geertruydt zůstaly dluhy a cibulky.
00:47:52 Nikdo neví, jestli je někdy viděla vykvést.
00:48:09 Tulipánová mánie zničila tisíce lidí,
00:48:14 ale nizozemská ekonomika bujela dál.
00:48:18 Globální obchod, mezinárodní společnosti a burza
00:48:22 začaly vytvářet nový ekonomický řád.
00:48:26 Dnes mu říkáme kapitalismus.
00:48:32 Evropa během 150 let
00:48:34 přešla z drancování a plenění na soukromé podnikání.
00:48:40 Nová vrstva obchodníků odmítla moc katolické církve a bohatla.
00:48:46 A evropská prosperita bude mít na celý svět nečekané dopady.
00:48:53 V příští kapitole se podíváme na věk revolucí.
00:49:00 Na rebelie otroků a na to,
00:49:04 jak věda měnila životy milionů lidí.
00:49:28 Skryté titulky : Eva Honzíková, Česká televize 2014
Evropští dobrodruzi vyplouvali vstříc neznámu. Měli jediný cíl: co nejrychleji zbohatnout. Drancovali vzdálené světy, z nichž po tunách odváželi zlato a stříbro. Bohatli na kožešinách, květinách a exotickém koření. Z těchto dravců se posléze stávali podnikatelé a obchodníci, kteří ke svým milionům přišli prostřednictvím krádeží, zrad a vražd. A tak piráti, králové a dobyvatelé položili základy takzvaného kapitalismu.