S Tomášem Kočkem krkonošskými stezkami na Sněžku, k Velkému sněžnému kotli a na hrad Chojnik (2012). Připravili T. Kočko a J. Večeřa
S Tomášem Kočkem krkonošskými stezkami na Sněžku, k Velkému sněžnému kotli a na hrad Chojnik.
Foto: Tomáš Kočko
Karkonoski Park Narodowy (5/13)
Pondělí 29. 9. 2014 po půlnoci na ČT2
Přehrát
00:00:40 Jsme na nejvyšší hoře ČR, na Sněžce.
00:00:44 Pode mnou se rozkládá Krkonošský národní park,
00:00:49 Krkonoše pozvolna padají k jihu, a tady přede mnou je státní hranice.
00:00:53 Tady už je Karkonoski Park Narodowy.
00:00:57 Člověka napadá, mám tam vůbec jít, když naše Krkonoše jsou 4x větší
00:01:01 a příroda bude asi stejná?
00:01:04 Může, ale nemusí to být pravda.
00:01:07 Polské Karkonosze nabízejí věci, které u nás nenajdeme.
00:01:11 Ledovcová jezera, enklávy původních borových lesů,
00:01:15 čedičovou rokli a skály těch nejfantastičtějších tvarů.
00:01:19 Vítejte při sledování dalšího dílu Divočiny bez hranic.
00:01:31 Krkonoše. Karkonoski Park Narodowy
00:01:35 je 1 z nejstarších horských národních parků v Polsku.
00:01:38 Byl založen v r. 1959 a jeho rozloha činí 5580 ha.
00:01:44 Chrání vrcholové partie Krkonoš, kde se nacházení nejcennější ekosystémy.
00:01:49 Rašeliniště, houštiny kleče a trávy tvořící arktoalpinskou tundru.
00:01:54 Od r. 1992 je Karkonoski Park Narodowy
00:01:58 spolu s Krkonošským národním parkem součástí
00:02:01 bilaterální biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze.
00:02:05 ZPÍVÁ NĚMECKY
00:02:08 Blaue Berge, grüne Täler, mitten drin ein Häuschen klein.
00:02:17 Herrlich ist dies Stückchen Erde und ich bin ja dort daheim.
00:02:27 Původně jsem vám chtěl zahrát jinou písničku,
00:02:30 tady to ještě luštím z papíru,
00:02:32 protože tuto jsem dostal do rukou teprve nedávno a má úžasný příběh.
00:02:36 To bylo tak. Učitel z Ústí nad Labem v r. 1914 přišel na Petrovu boudu
00:02:42 a pod dojmem krásných krkonošských hor napsal do knihy hostů čtyřverší.
00:02:48 Rok nato na stejnou Petrovu boudu přišel jiný učitel z Dolního Slezska
00:02:53 a v knize hostů našel ono čtyřverší.
00:02:57 Zalíbilo se mu, vyhledal onoho učitele v Ústí nad Labem
00:03:01 a spolu vytvořili píseň Riesengebirge,
00:03:04 která se později stala doslova hymnou slezské části Krkonoš.
00:03:09 Zajímavé je, že písnička žije dodnes, protože nedávno dostala polský text.
00:03:15 Märchen Gebirge, meine liebe Heimat du!
00:03:25 Tahle kaple byla postavena v 17. století
00:03:28 majiteli tohoto panství, rodinou Schaffgotschů.
00:03:31 Byla zasvěcena sv. Vavřinci, který je patronem všech horských vůdců,
00:03:37 průvodců a členů horské služby.
00:03:42 Mě by zajímalo, Barbaro, jaké jsou počátky turismu
00:03:44 v polských Krkonoších.
00:03:53 Počátky turismu sahají až do 16. století.
00:03:55 Později v 17. stol. více a více turistů navštěvovalo Krkonoše
00:03:59 a především Sněžku.
00:04:02 18. stol. přineslo vývoj infrastruktury v oblasti cestování
00:04:07 a vzniklo tady v horách mnoho nových turistických cest a bud.
00:04:15 V 19. stol. vznikla krkonošská společnost,
00:04:21 která byla iniciátorem označování a vystavění nových turistických cest.
00:04:30 Tehdy a dnes jsou Krkonoše oblíbeným cílem turistů po celý rok.
00:04:39 Při vstupu do polského NP se platí vstupné.
00:04:47 Peníze z poplatků jsou využívány ke zlepšení bezpečnosti turistů v horách
00:04:51 a také na údržbu turistických cest apod. A ještě jedna věc.
00:05:01 Organizované skupiny jsou povinny cestovat v NP s horským průvodcem.
00:05:12 -Jaktože mluvíš tak dobře česky?
-Nevím. Mluvím dobře česky...
00:05:22 V polských národních parcích organizujeme projekt,
00:05:27 který je plánovaný na 4 roky.
00:05:31 V našem národním parku se učíme mluvit česky
00:05:35 a v českém KRNAPu učím české kolegy a kolegyně mluvit polsky.
00:05:41 ZPĚV S OZVĚNOU
00:05:44 Stojí kostel kamenný, stojí kostel kamenný,
00:05:51 stojí kostel kamenný, stojí kostel kamenný.
00:06:21 Cestou ze Sněžky po červené značce potkáme asi po 4 km
00:06:25 první výraznou skupinu skal.
00:06:28 Polední kameny, tak se jmenují z české strany, nebo polsky Slonecznik.
00:06:33 Oba názvy mají něco společného se sluncem. Není to náhoda.
00:06:37 Když viděli lidé v údolí slunce přímo nad Poledním kamenem,
00:06:42 nad Slonecznikem, věděli, že je pravé poledne.
00:07:03 Dole v Karpaczi jsem slyšel pověst, že když město Jelení Hora
00:07:08 začalo bohatnout a stavět nové kostely, znelíbilo se to čertovi.
00:07:16 A ten se rozhodl, že Jelení Horu zasype kamením.
00:07:19 Přes noc sbíral kameny a nevšiml si, že se blíží ráno.
00:07:23 Najednou vyšlo slunce, zakokrhal kohout a čert tady zkameněl.
00:07:28 A za ním zůstala ta hromada kamení.
00:07:45 Stojíme před vilou slezského německy píšícího dramatika, spisovatele,
00:07:50 básníka, krkonošského rodáka Gerharta Hauptmanna.
00:07:54 Které horstvo se může pochlubit tím,
00:07:57 že se stalo inspirací nositeli Nobelovy ceny?
00:08:02 Gerhart Hauptmann, slezský spisovatel a nositel Nobelovy ceny z r. 1912,
00:08:09 se narodil nedaleko odtud v Dolním Slezsku v obci Obersalzbrunn.
00:08:18 Byl fascinován okolím, Krkonošemi, a tak se na vrcholu své slávy rozhodl,
00:08:23 že se sem vrátí.
00:08:29 Tady v Jagniatkówě se rozhodl postavit velkou rezidenci,
00:08:32 kde pak prožil skoro půl století v letech 1901 ― 1946.
00:08:35 Tento dům byl pro něj útočištěm a místem, kde tvořil,
00:08:39 ale bylo to také místo setkávání se zástupci
00:08:42 kulturních a politických kruhů.
00:08:45 Gerhart Hauptmann byl ke Krkonoším silně připoután.
00:08:49 Odtud čerpá tvůrčí inspiraci.
00:08:52 Zbožňoval procházky Krkonošemi
00:08:55 a Sněžné jámy a Szrenica byly častými cíli jeho horských výletů.
00:09:06 Mnohé náměty, které se objevují v Hauptmannových dramatech,
00:09:11 jsou inspirovány skutečností, která ho tu obklopovala.
00:09:14 A dnes se v domě nachází muzeum věnované spisovatelově životu a dílu.
00:09:19 Literární muzeum, které má ve svých programových cílech
00:09:23 širší pole působnosti.
00:09:26 Popularizuje nejen samotnou osobnost nositele Nobelovy ceny, ale i hodnoty
00:09:31 spojené s naším polsko-česko-německým kulturním odkazem.
00:09:37 Gerhart Hauptmann chtěl tyto zvláštní fresky a výzdobu? Kdo to maloval?
00:09:43 V určitém smyslu ano.
00:09:47 Tento reprezentační Rajský sál plnil roli denního pokoje
00:09:53 a od začátku to tu nevypadalo jako dnes.
00:09:57 Vytvořením těchto maleb, které nás obklopují, pověřil Hauptmann
00:10:03 Hanse Maxmiliána Avenaria, umělce známého v našem regionu.
00:10:08 Nechal Avenariomi volnou ruku pro tématiku maleb.
00:10:13 Měl jen jedno přání, chtěl, aby Avenarius stvořil něco,
00:10:17 co by ho nikdy nezačalo nudit. Co by mohl vždy znovu interpretovat.
00:10:39 Kdyby se zvedly mraky za mnou, byla by tam vidět nádherně Sněžka.
00:10:44 Ale protože máme karkonoszske počasí, musíme se spokojit
00:10:49 s největším seskupením žulových skal v celých Krkonoších,
00:10:53 které se jmenuje Pielgrzymy ― Poutníci.
00:11:01 Historie vzniku těchto skalek je velmi zajímavá
00:11:05 a dá se rozdělit na 2 etapy.
00:11:07 První etapa vzniku žulových skal se odehrávala velmi hluboko
00:11:12 pod zemským povrchem. Bylo to před několika miliony let.
00:11:17 Když se tady na území Krkonoš rozkládala velká nížina
00:11:20 a bylo tu horké a vlhké klima.
00:11:23 Teplá voda, která dopadala na skálu, pronikala do žuly i do prasklin,
00:11:28 které v žule jsou.
00:11:30 Dostávala se i hluboko pod zem a rozkládala žulu na drobné částečky.
00:11:35 Ale tam, kde žula byla odolnější, zůstala tvrdší místa.
00:11:39 Něco jako rozinky v koláči, které v žule uvízly.
00:11:44 A pak během alpské orogeneze začala 2. etapa vzniku těchto skalek.
00:11:51 Během této velké orogeneze vznikaly na jihu a na východě Alpy a Karpaty,
00:11:57 ale také malé hory, jako jsou Krkonoše. Právě tady.
00:12:05 Když se pak zvedla celá oblast nahoru,
00:12:08 podél obrovských zlomů byla rozdrolená žula odplavena vodou
00:12:12 a zůstaly jen odolnější tvrdé části žuly v podobě těchto žulových skalek,
00:12:18 které dnes můžeme pozorovat na povrchu země.
00:12:37 Jestliže jsem lezec, můžu tady po skalách šplhat?
00:12:42 V hranicích národního parku ne, ale je mnoho skalek mimo národní park
00:12:47 a tam jsou připraveny horolezecké trasy vhodné ke sportovnímu lezení.
00:12:52 A tak horolezci můžou jet do Krkonoš a lézt po skalách.
00:13:06 Tak jako jsou Krkonoše se svou arkto-alpinskou tundrou
00:13:10 kouskem Arktidy ve střední Evropě,
00:13:13 je v Karpaszi kostelík Wang kouskem Skandinávie ve Slezsku.
00:13:21 Pane faráři, kde se uprostřed Krkonoš vzal kostel z Norska?
00:13:30 Kostel Wang je dlouhý příběh, který začal v Norsku.
00:13:33 Byl postaven ve 12. stol. u jezera Wang
00:13:36 a podle toho se mu říká kostel Wang.
00:13:40 V té době bylo v Norsku postaveno na tisíc podobných dřevěných kostelů
00:13:44 a dodnes se jich tam dochovalo kolem 30.
00:13:49 Tento kostel stál v Norsku do r. 1841.
00:13:53 Pak si farnost zbudovala nový chrám a nevěděla, co udělat se starým.
00:14:01 Tehdy se o něj začal zajímat Johann Christian Dahl,
00:14:05 profesor umění v Drážďanech.
00:14:09 Byl to Nor a moc mu záleželo na tom, aby se stavba zachránila.
00:14:14 Odjel do vlasti a tam se jej snažil zachránit, ale neuspěl.
00:14:18 Proto se obrátil na pruského krále Fridricha Viléma IV.,
00:14:22 který měl velký vztah ke kultuře, a ten rozhodl, že kostel koupí.
00:14:29 Chrám byl dopraven do Berlína
00:14:32 a měl být postaven na Pavím ostrově u Postupimi.
00:14:35 Pruskému králi však záleželo na tom, aby kostel nadále sloužil
00:14:39 jako Boží dům a ne jako atrakce pro jeho návštěvníky.
00:14:48 Tehdy se při návštěvě Krkonoš setkal s hraběnkou von Reder z Bukovce
00:14:53 a ta mu navrhla, aby kostel převezl a postavil právě zde,
00:14:57 na úbočí Černé hory v Krkonoších. Tak se jí to místo líbilo.
00:15:05 Právě odsud je výhled na palác pruských králů.
00:15:11 Když byl král v paláci,
00:15:14 mohl se dívat na krásné lesy a hory a zároveň vidět kostel Wang.
00:15:23 Všechny části kostela jsou původní?
00:15:26 Tak jak kostel vypadá dnes, tak byl převezen z Norska?
00:15:33 Tento kostel byl už v Norsku trochu zničený.
00:15:37 Scházely tam ochozy, rozbitá byla také apsida,
00:15:41 ale to co je na kostele nejhodnotnější, je původní.
00:15:45 Jsou tady původní portály z 12. století s motivy z mytologie,
00:15:51 můžeme tu vidět boj draků s hady, jsou tu trollové, hlavy Vikingů.
00:15:57 A také celá konstrukce je původní.
00:16:04 Jediné, co bylo dostavěno na místě, je ochoz a část apsidy.
00:16:11 Kostel se podobá převrácené vikingské lodi.
00:16:16 V kostele jsou některé pohanské prvky přenesené do křesťanství,
00:16:20 protože stavitelé chrámu byli čerstvě pokřtění křesťané.
00:16:25 Před vchodem do kostela vidíme 2 lvy, kteří vypadají jako kočky.
00:16:28 Přemýšleli jsme nad tím, jak mohli Vikingové vědět, jak vypadají lvi.
00:16:33 Ale byli to cestovatelé.
00:16:36 My těm lvům říkáme nordičtí a chrání chrám,
00:16:39 aby do něj nevstoupili zlí duchové.
00:16:53 Monumentalita Velkého sněžného kotle vám vezme dech i řeč.
00:16:58 Zdaleka to není jediné místo v Karkonoskim Parku Narodowym,
00:17:02 kde je příjemné mlčet a jen se dívat.
00:17:12 Roksano, proč jsi mě zavedla do Malého sněžného kotle,
00:17:15 když vedle je Velký sněžný kotel, který je impozantní a nádherný.
00:17:21 Tento je taky krásný, ale vedle je to hezčí.
00:17:25 Turistům může připadat, že Velký sněžný kotel je hezčí,
00:17:28 ale z přírodovědného hlediska je Malý sněžný kotel zajímavější.
00:17:31 Protože zrovna tady na protější straně kotle
00:17:34 se nachází ve střední Evropě nejvýše položené naleziště čediče.
00:17:39 Je to taková geologická zvláštnost.
00:17:42 A proč je to tak výjimečné,
00:17:45 když je to nejvýše položená čedičová žíla v Evropě?
00:17:48 Co je na tom tak zvláštního?
00:17:50 Čedičová skála je hodně zásaditá a má v sobě hodně vápníku a magnézia,
00:17:56 a proto půda vzniklá na bázi čediče je velmi bohatá na živiny, úrodná.
00:18:03 A tak na čediči můžou růst takové rostliny, které nerostou na žule.
00:18:07 Navíc je čedič tmavší než žula, a tak se rychleji nahřeje a rostlinám,
00:18:12 které na něm rostou, je prostě tepleji.
00:18:16 A právě na poměrně malé ploše na čediči se setkáváme
00:18:22 s velkým množstvím rostlinných druhů, mezi kterými najdeme endemity.
00:18:28 Tedy takové rostliny, které rostou pouze na jediném místě na světě,
00:18:32 a glaciální relikty, tedy rostliny, které tu zůstaly z období,
00:18:37 kdy tu ležel ledovec.
00:18:41 A které rostliny tady rostou?
00:18:45 Roste tam lomikámen pižmový, endemit,
00:18:49 který roste jen na tomto jediném místě na světě.
00:18:52 Vyskytuje se tu také lomikámen sněžný, který je glaciálním reliktem.
00:18:56 A jinak jej najdeme třeba na Špicberkách.
00:18:59 Takže tohle je vlastně ta pověstná Krakonošova zahrádka.
00:19:03 Tady jsme ji našli.
00:19:06 Ano, to je vlastně Krakonošova zahrádka.
00:19:13 Hrad Chojnik je jeden z nejvýše položených hradů v Dolním Slezsku.
00:19:17 Byl postavený při jižní hranici tehdejšího
00:19:20 Jaworsko-Svidnického knížectví a z něj pochází jedna z českých královen.
00:19:26 Kterápak to byla?
00:19:28 Správně, Anna Svidnická, manželka Karla IV.
00:19:32 Sňatkem s Annou Svidnickou byla nastoupena cesta k tomu,
00:19:34 aby se knížectví přidružilo ke Koruně české,
00:19:38 což se nakonec i stalo a čeští králové zavládli i tady.
00:19:44 Chojnik je symbolem kolonizace Krkonoš.
00:19:47 Odsud probíhalo řízení kolonizace nejen kraje pod horami,
00:19:52 ale i samotných nejvyšších poloh Krkonoš.
00:19:58 Také hrad Chojnik je z mnoha míst hlavního hřebene vidět.
00:20:02 Proto nám vždy připomíná, že tady seděli páni, kteří rozhodli o tom,
00:20:06 že Krkonoše budou z velké části kulturní krajinou.
00:20:12 Hrad byl založen ve 14. století knížaty Boleslavem I. a hlavně II.,
00:20:20 který tady zřídil konkrétní hrad na místě předchozí stavby.
00:20:26 Ale hlavní význam má rodina Schaffgotschů, kteří přišli v r. 1377
00:20:32 z pověření českého krále a římského císaře Karla IV.
00:20:39 A ti provedli kolonizaci kraje a vydrželi tu úctyhodných 568 let.
00:20:48 S jejich jménem je spojena i hranice mezi Polskou republikou a ČR.
00:20:55 Oni tvořili dějiny a podobu Krkonoš.
00:21:03 Narozdíl od české strany Krkonoš, kde měli všechno pod svou kontrolou,
00:21:08 nepřipustili vznik lučních enkláv,
00:21:12 jako známe v oblasti Pece pod Sněžkou,
00:21:17 Špindlerova mlýna, Harrachova a Rokytnice.
00:21:20 Oni tam ty lidi nepustili a nenechali je les vyklučit a zřídit louky.
00:21:23 Samozřejmě hraniční hvozd, tehdy se říkalo neprostupný,
00:21:29 chtěli posunout co nejdál do svého vlastnictví a vznikly hraniční spory.
00:21:35 Především díky zdatnosti a diplomacii Harrachů,
00:21:39 kteří mezitím koupili část jilemnickou od Harantů,
00:21:41 vyzráli nad Christopherem Leopoldem Schaffgotschem.
00:21:49 Ale všichni tito staří šlechtici a harcovníci museli vymřít,
00:21:53 aby jejich děti až v r. 1710 uzavřely závěrečnou smlouvu.
00:21:59 Oni tehdy nevěděli, že dělají hranici mezi státy.
00:22:03 Tehdy to byla hranice mezi panstvími a Dolním Slezskem a Čechami.
00:22:08 Ale od r. 1742, kdy Marie Terezie prohrála s Pruskem válku,
00:22:13 se to stalo státní hranicí a je to státní hranice
00:22:17 v téměř nezměněné podobě až dodnes.
00:22:28 Jak vy jako člověk vnímáte Krkonoše, Karkonoski Park Narodowy?
00:22:40 Přišel jsem tady před 30 lety a zpočátku jsem si myslel,
00:22:44 že to bude jen na chvilku.
00:22:46 Ale každý den jsem objevoval zdejší hory a ta krása a výjimečnost,
00:22:50 dynamika hor způsobila, že jsem se tady rozhodl žít.
00:22:58 Pro mě jsou tyto hory můj život.
00:23:01 Má práce, má rodina, pracují tady také mí synové a manželka.
00:23:05 Takže je to místo mého života.
00:23:11 Měl jsem možnost podívat se do různých horských oblastí
00:23:16 na různých kontinentech,
00:23:20 ale ve srovnání s jinými horami jsou Krkonoše nejkrásnější.
00:23:23 Je něco, co by mohlo Krkonoše ohrozit?
00:23:26 Největším nebezpečím pro Krkonoše je skutečnost, že jsou malé.
00:23:32 Jsou to malé hory a tlak z lokálních samospráv,
00:23:37 z turistických organizací je hodně velký.
00:23:46 Tyto hory jsou domovem i zdrojem obživy pro značný počet lidí,
00:23:50 kteří tu bydlí, ale musíme si dávat pozor,
00:23:53 abychom z nich čerpali rozvážně.
00:23:55 Aby zůstaly pro budoucí generaci takové, jaké jsou,
00:23:59 nebo dokonce lepší.
00:24:02 Piekne góry i doliny, maly domek pośród nich.
00:24:12 Cudny jest ten skrawek ziemi, w którym przyszło mieszkać mi.
00:24:23 Písnička Karkonosze ― Riesengebirge skupiny Sziszak je dokladem toho,
00:24:27 že místní lidé už nemají problém navázat na dědictví těch,
00:24:31 kteří odtud museli odejít.
00:24:34 A tak i místní pojímají tento kraj jako svůj vlastní.
00:24:38 Przez dziecinstwo, mlodosc ide, w kazdym dniu sie na nie wspiac.
00:24:44 Karkonosze, góry wspaniale, jak milo umrzec bedzie tu.
00:24:55 Karkonosze, góry wspaniale, jak milo umrzec bedzie tu.
00:25:03 Skryté titulky: Věra Mikulenková Česká televize, 2012