Otto Wagner: „Nová věcnost“ vídeňské Poštovní spořitelny
00:00:02 Česká televize uvádí francouzský dokumentární cyklus
00:00:06 ARCHITEKTURA
00:00:27 Nová věcnost. Sídlo Spořitelny královské a císařské pošty ve Vídni
00:00:32 postavil Otto Wagner v letech 1903-1906.
00:01:01 Když se Otto Wagner v roce 1896 oficiálně přihlásí k principům
00:01:06 moderní architektury, mnoho Vídeňanů v tom spatřuje
00:01:11 provokaci a zradu. Wagnerovi je 50. Je úspěšný a vznešenou společností
00:01:16 uznávaný architekt.
00:01:19 Postavil už mnoho budov v novorenesančním stylu.
00:01:23 Vypracoval značný počet projektů oslavujících císařství a panovníka.
00:01:28 Většinou šlo o grandiózní vize, které nebyly nikdy realizovány.
00:01:33 Avšak v roce 1894 je Wagner pověřen stavbou vídeňského metra.
00:01:39 Tato konfrontace s funkčním zařízením velké moderní metropole
00:01:43 zcela zpřevrací jeho dosavadní koncepce.
00:01:47 Vydá svůj manifest moderní architektury
00:01:50 a stane se jednou z vůdčích osobností vídeňské avantgardy.
00:01:54 Jednou nohou stojí ve světě císařovny Sissi,
00:01:57 druhou ve světě Klimta či Schieleho, který namaloval
00:02:00 architektův portrét. Wagner měl za sebou novorenesanční budovy,
00:02:05 ale k vídeňské secesi a moderně dospěl až v relativně pozdním věku.
00:02:10 Ve své době se stal nejprogresivnějším a nejvlivnějším
00:02:14 středoevropským architektem. Architektura, proti níž Wagner
00:02:18 vytáhl do boje, tehdy na Ringstrasse,
00:02:20 prestižní třídě císařské Vídně budované postupně od poloviny
00:02:24 19. století, jednoznačně dominuje. Třída je lemována budovami
00:02:29 symbolizujícími moc a prosperitu říše.
00:02:33 Opera, divadlo, univerzita, radnice, parlament, pamětihodnosti
00:02:37 vzhledem připomínající gotické katedrály nebo řecké chrámy,
00:02:42 v nichž se podle Wagnerových slov směšuje archeologie s architekturou
00:02:48 Poslední část Ringstrasse, nejméně noblesní Stubbenring,
00:02:52 vzniká teprve počátkem 20. století.
00:02:57 A právě zde postaví Wagner v letech 1903-1906
00:03:01 svou Poštovní spořitelnu.
00:03:05 Avšak jediná moderní budova na celé Ringstrasse působí
00:03:08 na velké třídě poněkud nejednoznačným dojmem.
00:03:12 Je to teatrální efekt, umocňující překvapení z budovy samotné,
00:03:16 ale také způsob jak se vyhnout příliš brutálnímu kontrastu
00:03:20 mezi Wagnerovou fasádou a fasádami ostatních domů.
00:03:27 Poštovní spořitelna vznikla v roce 1880 za podpory císařských úřadů
00:03:32 a katolických kruhů. Má to být banka drobných střadatelů,
00:03:37 na rozdíl od velkých bank liberálního establishmentu.
00:03:41 Na přelomu století stále sídlí v prostorách dominikánského
00:03:45 kláštera, a to navzdory tomu, že spravuje více než 200.000
00:03:49 depozitních účtů. Nutně potřebuje sociální sídlo, které by dostálo
00:03:54 pověsti banky.
00:03:56 Wagnerův projekt vyhrává konkurz, jehož se zúčastnilo 37 architektů.
00:04:02 Někteří konkurenti podají soudní žalobu. Domnívají se totiž,
00:04:06 že Wagner byl vybrán už předem. Žaloba však neuspěla.
00:04:16 Pro Wagnera tu jde o významnou zakázku. Spořitelna je první velkou
00:04:20 oficiální budovou, jež mu byla svěřena.
00:04:24 Wagner má zároveň příležitost dokázat správnost svých teorií.
00:04:29 Moderní oko ztratilo smysl pro malé dimenze. Pro intimitu.
00:04:33 Uvyklo dlouhým, rovným liniím. Nabubřelým plochám,
00:04:36 obrovským masám, vyžadujícím omezené zásahy a jednoduché profily
00:04:47 Domy lemující Ringstrasse maskují skutečné rozměry nové stavby.
00:04:52 Svírají mezi sebou hlavní fasádu a skrývají 2 velká křídla,
00:04:56 rozbíhající se po každé její straně.
00:05:00 Budova se táhne i do hloubky a zaujímá ve skutečnosti obrovský
00:05:04 ostrov ve tvaru lichoběžníku, ohraničeném čtyřmi ulicemi.
00:05:08 Má dokonale symetrický plán a je koncipována kolem
00:05:12 5 velkých dvorů, přivádějících světlo do jejího nitra.
00:05:17 Aby se urychlilo otevření nového sídla spořitelny,
00:05:20 stavělo se ve dvou fázích. V první z nich, v letech 1904-1906
00:05:25 vznikla hlavní budova. V další její skromnější část,
00:05:30 plánovaná sice od samého počátku, ale realizovaná teprve v letech
00:05:35 1910-1912.
00:05:38 Stavba je zahájena v roce 1904 a dokončena v roce 1906.
00:05:43 Je to rekord, uvážíme-li, že se jedná o prestižní budovu.
00:05:47 Podle dobových požadavků má působit monumentálně.
00:05:51 Wagner zvolí moderní řešení. Zdi staví z cihel, sice skromného,
00:05:55 zato však ekonomického a rychleji použitelného materiálu.
00:06:01 Teprve potom oblékne cihlu do tenké mramorové nebo žulové slupky,
00:06:05 silné jen několik centimetrů. Působí to monumentálně,
00:06:10 ale zároveň to umožňuje značné časové i finanční úspory.
00:06:15 V nové společnosti již nelze hovořit o výběru stylu,
00:06:18 z něhož by architektonický výtvor vycházel.
00:06:21 Architekt bude muset vytvořit nové formy, nebo adaptovat ty,
00:06:24 které nejlépe vyhovují současným stavebním technikám
00:06:28 a požadavkům naší doby. To je jediný způsob, jak zaručit,
00:06:31 aby odpovídaly pravdě.
00:06:37 Wagner přichází s čistým stylem, ale zároveň se distancuje
00:06:41 od vůdčího principu moderní architektury, podle něhož má být
00:06:45 zvnějšku vidět stavební materiál i jeho struktura.
00:06:51 Architekt se k tomuto principu navrací jen v případě
00:06:55 nezakrytých kovových hřebů s hliníkovou hlavicí.
00:06:59 Připevňují žulové a mramorové desky k cihlovým zdem.
00:07:05 Ve skutečnosti jsou ale desky uložené na vrstvě malty
00:07:09 a k tomu, aby držely, hřeby nepotřebují.
00:07:13 Na první pohled jsou tak velice funkční hřeby pouhou dekorací.
00:07:17 O těchto 17.000 hřebech, jejichž přítomnost Wagner
00:07:21 nikdy nevysvětlil, se toho namluvilo hodně.
00:07:25 Někteří v nich vidí metaforický záměr a železo na fasádě
00:07:29 má evokovat stabilitu a pevnost budovy, opancéřované jako sejf.
00:07:33 Jiní se zase dohadují, že jde o připomínku vypouklých kvádrů
00:07:37 zdiva paláců italské renesance, období, které měl Wagner v oblibě.
00:07:42 Každopádně jde o pozoruhodný dekorační prvek,
00:07:45 umožňující oživit fasádu, aniž by jakkoli ztratila
00:07:48 na své plochosti a přísnosti.
00:07:55 Jediný výraznější prvek podtrhuje mírný výstupek
00:07:59 hlavní fasády.
00:08:01 Architekt se ji nesnaží příliš odlišovat od zbytku budovy.
00:08:07 Projekt, s nímž Wagner vyhrál konkurz, nicméně počítal
00:08:10 s mnohem vznosnějším pojetím hlavní fasády.
00:08:14 Polosvlečené sochy, symboly obchodu a spořivosti, měly čnít
00:08:17 nad barevnou keramickou stěnou, jako by poprášenou zlatým prachem
00:08:22 -obrazem prosperity. Říše ji rozsévá mezi svůj lid.
00:08:27 Konečná podoba budovy nenese po této symbolické štědrosti
00:08:31 žádné stopy. Rozkoš tu nahradila ctnost a alegorické skupiny
00:08:35 dvou nadmíru cudných soch, které na střeše budovy prokazují
00:08:40 minimální službu.
00:08:43 Znovu totiž převážilo ekonomické hledisko. Proč dělat něco víc,
00:08:47 když tyto sochy stejně jako dekorativní zakončení za nimi,
00:08:50 jsou tu jenom proto, aby byly vidět zdola?
00:09:20 Dva postranní dvory hlavní budovy slouží jako vchod
00:09:23 pro personál a vjezd pro automobily.
00:09:35 Wagnera fascinuje kancelářská budova. Vidí v ní jeden
00:09:38 ze základních prvků moderní metropole.
00:09:42 Kanceláře. V nich může pracovat 2.700 zaměstnanců.
00:09:47 Jsou projektovány tak, aby z budovy vytvořily
00:09:50 racionální a účinný pracovní nástroj.
00:09:52 Místnosti bez nosných zdí, jen se sádrovými nebo korkovými
00:09:56 přepážkami, umožňují upravovat prostor dle libosti.
00:10:00 Osvětlené okny, na svou dobu nevídaných rozměrů, mohly být
00:10:04 bez problémů uzpůsobeny dnešním pracovním podmínkám.
00:10:24 Do jednotlivých poschodí vedou mohutná železná a betonová
00:10:28 schodiště. Železo zůstává jasně patrné.
00:10:31 Je ale natřeno několika pečlivě nanesenými vrstvami bílé barvy.
00:10:36 Podobně jako fasáda jsou i betonové schody pokryté
00:10:39 tenkou vrstvou mramoru vykládané linoleem -
00:10:43 tehdy zbrusu novým materiálem, který se snadno vyměňuje
00:10:46 a čistí. Wagner je systematicky používá v celé budově.
00:10:56 Wagner je fanatickým zastáncem čistoty.
00:11:00 Ta je podle něj pro moderního člověka něco jako zákon.
00:11:03 V celé budově najdeme 25 šaten, 175 umyvadel, 178 klozetů
00:11:08 a 28 pisoárů. Díky tomu místy připomíná nemocnici.
00:11:15 Prostředí jako stvořené pro moderního disciplinovaného
00:11:19 a pracovitého člověka.
00:11:21 V těchto neposkvrněných prostorách poznamená tehdy
00:11:24 jeden novinář, nemá žádný ulejvák šanci uniknout bdělému oku
00:11:28 kontrolora.
00:11:51 Zcela na opačném konci je vše, co zůstává neviditelné:
00:11:55 sejfy uložené v podzemních prostorách v samém srdci budovy.
00:12:00 Peníze, skutečný motor celého podniku,
00:12:03 který - málem bychom zapomněli - byl bankou mnohem dříve,
00:12:07 než se stal kanceláří.
00:12:33 Vchod pro veřejnost signalizuje prostá stříška nesená
00:12:36 6 štíhlými sloupy obloženými hliníkem.
00:12:58 Uvnitř se nachází monumentální schodiště, opět betonové,
00:13:03 pokryté mramorem a vyložené linoleem, které zákazníka
00:13:06 přivádí do chodby sloužící jako předsíň a připravující ho
00:13:10 na vstup do nejposvátnějších prostor depozitní banky -
00:13:15 do bankovní dvorany, kam střadatelé chodí uložit plody své práce.
00:13:46 Tento prostor, zvenčí naprosto netušený,
00:13:49 je jedním z nejoriginálnějších, které byly na samém počátku
00:13:53 20. století v Evropě vybudovány.
00:13:57 Strop sálu tvoří velká zasklená plocha oblého tvaru.
00:14:01 Působí dojmem, že spočívá na železných sloupech,
00:14:04 jejichž průmyslový profil Wagner úmyslně zdůraznil.
00:14:14 Horní část sloupů však ve skutečnosti skleněným stropem
00:14:18 prochází a na druhé straně se díky transparentnosti
00:14:22 znovu objevuje v lehce tajemném obrysu.
00:14:25 Sloupy ve skutečnosti nenesou skleněný strop,
00:14:28 nýbrž druhou prosklenou plochu. Ta je totiž ze sálu neviditelná:
00:14:33 vnější skleněnou střechu sloužící k izolaci a ochraně.
00:14:47 V jednom z prvních projektů měla tato skleněná střecha,
00:14:50 zdobená dvojhlavým orlem, celou stavbu vygradovat.
00:14:56 Architekt však tuto verzi zavrhl, protože odporovala
00:15:00 jeho vizi střídmé a přísné stavby. Skleněnou střechu tedy ukryl
00:15:04 o tři poschodí níž do dvora, jehož zdi pokryly keramické kachle
00:15:09 umocňující jejich reflexivní schopnost.
00:15:13 Je to skromnější a ekonomičtější řešení a z hlediska osvětlení
00:15:17 zároveň i účinnější.
00:15:33 Ať už jakkoli působivá, Wagnerova bankovní dvorana
00:15:36 pouze aplikuje osvědčený recept bankovní architektury:
00:15:41 od poloviny 19. století přijímají velké evropské banky
00:15:45 své klienty v halách se skleněným stropem,
00:15:48 jež jsou ve skutečnosti krytými dvory podle vzoru
00:15:52 Crédit Lyonnais v Paříži.
00:15:54 Tato koncepce, původně vypracovaná pro obchodní domy,
00:15:57 umožňuje snadno získat velké objemy využívající
00:16:01 denního světla. Díky podlahám ze skleněných dlaždic
00:16:04 proniká až do podzemí.
00:16:07 Wagner ale stereotyp bankovní architektury mění.
00:16:10 Jeho bankovní dvorana, umístěná do zadní části
00:16:13 centrálního dvora, připomíná - více než přepychový prostor
00:16:16 obchodního domu - úsporný a funkční prostor
00:16:20 průmyslové dílny nebo železničního nádraží.
00:16:23 Jako kdyby architekt vzal jedno z těch malých nádraží,
00:16:27 která stavěl pro město Vídeň před deseti lety,
00:16:30 a ukryl je do nitra budovy.
00:16:36 I půdorys dvoran se liší od běžné typologie.
00:16:39 Jedná se o tzv. bazilikální půdorys, tradiční půdorys
00:16:43 křesťanských bazilik.
00:16:46 Vyšší centrální loď a po obou stranách dvě nižší lodě.
00:16:50 Od poloviny 19. století používají tento půdorys inženýři
00:16:54 při konstrukci továren, výstavních hal a nádraží.
00:16:58 Bankovní dvorana je očividně stejně funkční jako strojovna.
00:17:04 Peníze, s nimiž je svázána hlavní činnost banky,
00:17:07 jsou odsunuté na strany, jako kdyby neměly poskvrnit
00:17:10 čistotu centrálního prostoru, ohraničeného železnými sloupy.
00:17:20 Umělecká díla musí vždy odrážet svou dobu.
00:17:38 Po obvodu dvorany najdeme podivné neidentifikovatelné
00:17:42 předměty výrazně bojovného vzhledu.
00:17:45 Připomínají nikoli cínové, nýbrž hliníkové vojáčky.
00:17:49 Ve skutečnosti je to vyústění ústředního topení.
00:18:00 Hliník, jehož průmyslovou výrobu zahájil jeden rakouský chemik,
00:18:04 představuje v té době vrchol pokroku.
00:18:07 V celém světě se ho vyrábí pouze 6.000 tun ročně.
00:18:11 Je to jeden z Wagnerových oblíbených materiálů.
00:18:14 Oceňuje jeho moderní vzhled a fakt, že se snadno čistí.
00:18:18 Obkládá jím své železné sloupy. Přitom funkce nápadných nýtů,
00:18:22 které hliníkový obklad naoko přichycují, je stejně iluzorní
00:18:27 jako funkce hřebů na fasádě.
00:18:41 Moderní svět, sériově anonymní a rychlý, má ve Wagnerových očích
00:18:46 jedinou vadu: chybějí mu opěrné body, je nesnadné
00:18:51 se v něm orientovat.
00:18:53 Nazývá to "bolestná nejistota". Proto také věnuje velkou
00:18:57 pozornost značení na podlaze, pruhům a rýhám, které jsou spíš
00:19:01 než ozdobnými prvky skutečným ukazatelem
00:19:04 hlavního směru pohybu.
00:19:22 Nic, co není funkční, nemůže být nikdy krásné.
00:19:28 V praxi, jak jsme již viděli, Wagner často svá vlastní pravidla
00:19:32 nebere příliš vážně a přísně je aplikuje
00:19:35 pouze v pracovních prostorách.
00:19:37 Jako například zde, pod skleněnou podlahou dvorany,
00:19:40 v oddělení, kde se zpracovává pošta a kde nacházíme
00:19:44 stejné sloupy jako nahoře, ozdobené však pouze květináči,
00:19:48 které na ně současní zaměstnanci zavěsili.
00:20:11 Mramor, hliník, linoleum. Wagnerův svět je převážně
00:20:15 jednobarevný. Ve vstupní hale najdeme jedinou barevnou skvrnu,
00:20:20 a sice dlaždice, na jejichž pozadí se lépe vyjímá bysta
00:20:24 císaře Františka Josefa.
00:20:27 Toto použití není nikterak náhodné.
00:20:30 Pro Wagnera je barva znamením. Privilegium šéfa,
00:20:33 stejně tak jako pohovka u paty ředitelského schodiště
00:20:37 nebo koberec, nahrazující obvyklé linoleum.
00:21:02 Podobně jako jiní novátorští architekti na přelomu století
00:21:07 i Wagner pojímá svou budovu jako totální dílo.
00:21:10 Vše v ní je nakresleno jeho rukou.
00:21:14 Ve zpracování nábytku nacházíme vše, co obvykle vášnivě prosazuje:
00:21:19 extrémní formální jednoduchost a vrstvení jednoho materiálu
00:21:23 na druhý, jeho skutečný podpis.
00:21:26 Ten zde opět nachází své funkční opodstatnění:
00:21:30 teď jde o ochranu nejnamáhavějších míst sedačky.
00:21:36 Patrná je skutečná i formální snaha ušetřit.
00:21:40 Tyto kusy nábytku vycházejí z téhož konceptu, upravovaného
00:21:44 podle požadavků hierarchie:
00:21:46 křeslo s polstrováním pro ředitele,
00:21:49 křeslo bez polstrování pro jeho zástupce,
00:21:52 bez ochrany opěrek, bez opěrek.
00:21:55 A pak už stačí jen odstranit opěradlo
00:21:58 a vzniká základní stolička pro nejníže postavené
00:22:02 zaměstnance a pro veřejnost.
00:22:14 Použití barvy podléhá u Wagnera přísným pravidlům: žádné míšení;
00:22:19 jediná barva pro každé jednotlivé místo, vypovídající
00:22:23 o jeho důležitosti.
00:22:25 V kanceláři ředitele vládne červená, mnoho červené.
00:22:30 Návštěvník, který sem přichází poté, co opustil velké bílé
00:22:34 prostory banky, si je okamžitě vědom, kde se nachází.
00:22:39 Způsobí mu to jakýsi morální šok, který ho přinutí
00:22:44 náležitě se chovat.
00:22:48 Když šok pomine, může návštěvník obdivovat rafinovanost a péči,
00:22:53 jimiž se vyznačují i ty nejmenší detaily, jako třeba vypínač,
00:22:57 kliky u dveří a samozřejmě ústřední topení.
00:23:09 V roce 1910 realizuje Wagner podle plánu druhou část projektu.
00:23:14 Je s podivem, že stoupenec hladké fasády se nikterak nesnaží
00:23:19 zamaskovat spoj mezi oběma částmi, a naopak s chutí si pohraje
00:23:23 s trhlinou, jako by chtěl naznačit jejich rozdílnost.
00:23:28 Druhý trakt má vlastní vchod. Umožňuje klientům přístup
00:23:33 do oddělení cenných papírů, burzovních transakcí.
00:23:37 Je příznačné, že žádná komunikace nespojuje uvnitř
00:23:41 budovy oddělení cenných papírů, vyhrazené majetnějším klientům,
00:23:46 s dvoranou s přepážkami.
00:23:48 Pojetí tohoto prostoru je elegantní a zároveň originální.
00:23:52 Zejména pokud jde o typicky Wagnerovskou směs
00:23:56 broušeného skla a prostých mřížkovaných přepážek.
00:24:00 Nenajdeme zde však ducha a prostotu velké dvorany,
00:24:04 jejíž bezprecedentní strohost znamená obrat v dějinách
00:24:08 moderní architektury.
00:24:13 Architektura musí přestat servilně napodobovat styly minulosti.
00:24:17 Musí být věrným zrcadlem naší doby. Vyjadřovat prostotu, funkčnost,
00:24:22 a dokonce bych řekl vojenský smysl moderního života.
00:24:30 Proč si ale v roce 1903 Spořitelna královské a císařské
00:24:35 pošty na základě kontroverzního konkurzu vybírá právě tuto
00:24:39 architekturu? Nepochybně z praktických důvodů.
00:24:43 Wagner je známý tím, že staví rychle a laciněji solidní budovy,
00:24:47 které se snadno udržují.
00:24:50 Je také pravděpodobné, že výběr novátorského projektu vyjadřuje
00:24:54 vůli bankéřů radikálně se odlišit od konkurence.
00:25:00 Jde však pouze a jen o obchodní strategii?
00:25:04 Spořitelna má v té době blízko ke křesťansko-sociální straně,
00:25:08 antiliberální a antisemitské. Ta v nové bance vidí možnost
00:25:12 vybalancovat sílu židovských liberálních bankéřů,
00:25:17 kterým se tehdy říkalo Rotschildova strana.
00:25:20 Georg Coch, zakladatel spořitelny, jehož bysta
00:25:23 je s velkou slávou odhalena v roce 1913, je sám významným
00:25:28 představitelem antisemitského hnutí.
00:25:33 Bylo by možné zajít ještě dál a spatřovat za výběrem Wagnera
00:25:37 ideologické pozadí? Vůli postavit novou a střídmou
00:25:41 architekturu do protikladu k opulentnímu stylu tradiční,
00:25:45 kosmopolitní a židovské banky?
00:25:49 Revoluční architektonická stavba ve službách reakčního plánu.
00:25:53 A bylo by to tak překvapivé ze strany Otto Wagnera,
00:25:56 který snil o tom, že bude současně architektem staré říše
00:26:00 a stavitelem moderní doby?
00:26:03 Modernost sama o sobě není ještě hodnota.
00:26:06 Prostě v architektuře se za formálními konflikty
00:26:08 skrývá ještě mnoho jiných věcí.
00:26:12 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2011
Znamenitým příkladem „nové věcnosti“ je budova rakouské Poštovní spořitelny, jeden z nejfotografovanějších objektů ve Vídni, která byla vybudována ze železobetonu. Celá fasáda je pokryta čtvercovými mramorovými tabulkami a aplikacemi z hliníku. Toto řešení je krásnou syntézou funkčnosti a estetičnosti, která upoutá snad každého kolemjdoucího. Stavby průkopníka vídeňské moderny Otto Wagnera (1841–1918) se časem dokonale integrovaly do obrazu Vídně a dodnes poskytují okouzlující vizuální zážitek.
