Santiago Calatrava a venkovské nádraží pro TGV

Litujeme, ale video není dostupné
Litujeme, ale video není dostupné

Rok 1986. Rychlovlak TGV slaví úspěchy. Francouzské státní dráhy se rozhodly prodloužit první linku Paříž-Lyon až do Valence. Aby dráhy ušetřily čas, objede nová linka Lyon z východu, ve vzdálenosti dvacet kilometrů od města. Vlak tak nemusí zpomalovat a v cestě na jih bude pokračovat rychlostí tři sta kilometrů za hodinu. Nepočítalo se tady s žádnou zastávkou. A přesto tady vyrostlo nádraží Satolas. Regionální rada přišla s nápadem propojit letiště, TGV a dálnici. Region si ale ze všeho nejvíc přál symbol: architektonický počin, který by území trvale poznamenal. V roce 1989 byl vyhlášen konkurz a vítězem se stal španělský architekt Santiago Calatrava. Ten z nádražní haly vytvořil monumentální symbol. Má výrazný tvar, dobře viditelný ze všech stran, přezdívá se jí „Ptáče“. Její tvar vychází ze sochařského díla, které architekt vytvořil o deset let dříve. To ovšem neznázorňovalo ptáka, nýbrž oko. Dnes je nádraží pozoruhodný artefakt. Pouze půl druhého procenta cestujících z letiště Satolas sem dopraví TGV. V Satolas chybí propojení s regionální železniční sítí a také letecké spojení s Amerikou a Asií. Spojení vzduch-koleje, tedy jádro projektu, se dosud neprobudilo k životu. Zbyl jen výstavní monument.