Americký dokumentární cyklus

Video bylo možné přehrát do 6. 11. 2014
Litujeme, ale video není dostupné

Korintský záliv v Řecku je hluboký, široký a dlouhý. Ideální vlastnosti pro námořní dopravu, ale noční můra pro ty, kdo cestují po souši. O přemostění nejužšího místa zálivu se uvažovalo déle než 100 let. Propojit města Rion a Antirion se však podařilo teprve nedávno. Konstrukce vypadá na první pohled docela jednoduše: 368 lan, 4 kuželové věže a žlutá stuha mostovky. Opravdový obdiv však zasluhuje způsob, jakým se projektanti vyrovnali s nesmírnými potížemi.

Navrhli vyztužit mořské dno zapuštěním třicetimetrových kovových válců. Pod každým pylonem by jich byly stovky. A v případě zemětřesení by podloží fixovaly. Bylo to zcela nové a nevyzkoušené řešení. Každá z výztuží byla 30 metrů vysoká a v průměru měřila 180 centimetrů. A protože pylony musely stát na dokonale rovném podkladu, na dno bylo ještě třeba přidat 3 metry silnou vrstvu štěrku.

Když bylo mořské dno vyztuženo a srovnáno, mohla začít stavba pylonů. Ty ale nejsou ke dnu nijak ukotveny. Při zemětřesení se celá konstrukce o kousek posune a otřesy se proto nepřenášejí do ostatních částí mostu. Podle propočtů se základy mohou odchýlit až o 180 centimetrů, aniž by byla narušena integrita stavby. V létě roku 2003 zasáhlo Korintský záliv silné zemětřesení. Otřesy dosáhly 6,2 stupně Richterovy stupnice. Stavba ale přestála zemětřesení bez následků.

Most doslova změnil mapu regionu. Výrazně přispěl ke zlepšení dopravy a obchodu v Řecku a okolních státech. V době svého dokončení to byl nejdelší zavěšený most na světě. Průběžná mostovka měří více než dva kilometry. Má největší a nejhlouběji umístěné základy, 50 metrů pod hladinou moře. Most byl otevřen pro dopravu v roce 2004 se čtyřměsíčním předstihem. Díky tomu přes něj mohla putovat olympijská pochodeň do Atén.