Historie kmenů starověké Evropy, jejichž potomky jsou současné národy hovořící germánskými jazyky. Německý dokumentární cyklus
00:00:05 Z temnoty dávnověku se vynořil tajuplný národ:
00:00:08 Germáni.
00:00:10 Římané je nazývali barbary
00:00:12 a považovali je za nekulturní divochy.
00:00:15 Vždyť neznali nic než boj a válčení!
00:00:18 V co věřili, čeho se báli? Jaký vztah měli k římské velmoci?
00:00:24 Co nám odkázali? A co o nich víme?
00:00:28 Kdo byli Germáni?
00:00:39 Česká televize uvádí dokumentární cyklus
00:00:42 GERMÁNI
00:00:47 PAX ROMANA
00:00:56 V roce 1929 se v německém Švábsku u obce Wurmlingen
00:01:01 stavěla nová trať.
00:01:04 Dělníci dostali příkaz postupovat opatrně,
00:01:07 protože se předpokládalo,
00:01:09 že pod zemí leží germánské pohřebiště.
00:01:16 Stavební práce musely být skutečně přerušeny.
00:01:19 Muži narazili na hrob a s ním i na pozoruhodný nález:
00:01:24 hrot kopí se záhadným runovým písmem Germánů.
00:01:32 Kdo vyryl tyto znaky? Nevíme, komu kopí patřilo,
00:01:36 neboť Germáni po sobě nezanechali žádný písemný záznam.
00:01:41 Ale na základě archeologických nálezů a historických pramenů
00:01:45 si můžeme udělat obrázek o životě takového germánského válečníka.
00:01:52 Říkejme mu třeba Grifo. Toto by mohl být jeho příběh:
00:01:59 Už dlouho jsem stopoval kořist.
00:02:02 Nyní jsem cítil, že už nemůže být daleko.
00:02:12 Se svým kmenem jsem žil v pohraničí
00:02:15 sousedícím s Římskou říší. Dosud jsme žili v míru.
00:02:19 Avšak dneškem se všechno změnilo.
00:02:25 Dům mých předků byl v plamenech. Co se přihodilo?
00:02:35 Tlupa na koních přepadla můj kmen, aby prodala zajatce jako otroky.
00:02:45 Germánský svět se ve třetím století po Kristu
00:02:48 otřásal v základech.
00:02:50 Znesvářené kmeny vedly vleklé války.
00:02:53 Ozbrojené tlupy ohrožovaly mír.
00:02:57 Jejich vůdcové se obklopovali mladými válečníky
00:03:01 toužícími po dobrodružství a bohatství.
00:03:05 Své družiny vyzbrojili, začali loupit a kupčit s lidmi.
00:03:14 Největší nález zbraní z 3. století svědčí o válečném duchu té doby:
00:03:20 úchyty štítů, hroty kopí a čepele mečů patřily družině,
00:03:25 čítající přes tisíc válečníků.
00:03:28 Na tehdejší dobu to byla mocná armáda.
00:03:34 Zbraně byly objeveny v bažině u Illerupu v severním Dánsku.
00:03:39 Kdysi to bylo posvátné germánské obětiště.
00:03:42 Dnes je to pro archeology bezedná studnice objevů.
00:03:48 Podle cenného nálezu u Illerupu
00:03:52 si mohli badatelé poprvé udělat názornější představu
00:03:55 o germánské bojové družině z 3. století.
00:03:59 Našli přes 15 000 kusů výstroje,
00:04:02 od sedel až po zdobné přezky z opasku.
00:04:08 Jak se zbraně dostaly do bažiny?
00:04:11 A co nám prozrazují o svých majitelích?
00:04:14 Archeolog Jörgen Ilkjaer se domnívá,
00:04:17 že družinu pobili nepřátelé, cenné zbraně zničili
00:04:21 a na znak vděčnosti obětovali bohům.
00:04:27 Z nálezů lze také odvodit, jak vypadala struktura této armády:
00:04:36 Když si představíme vojenskou družinu
00:04:39 čítající přes tisíc válečníků a prohlédneme si jejich výzbroj,
00:04:44 uvidíme, že v ní vládla jasná hierarchie.
00:04:47 Určitě jí musel někdo velet.
00:04:50 Jinak by se taková masa nemohla ve válce uspět.
00:04:53 Na severu Dánska se sice těžila železná ruda,
00:04:57 ale zlato, bronz a stříbro se musely dovážet.
00:05:00 Tyto drahé kovy, které jsme našli mezi výzbrojí,
00:05:03 byly očividně vyhrazené válečným velitelům.
00:05:07 Ozbrojená družina tedy nebyla jen divokou hordou,
00:05:11 nýbrž dobře uspořádaným oddílem.
00:05:14 Asi tři čtvrtiny válečníků tvořila pěchota,
00:05:17 jak lze usuzovat z rozdělení zlata, bronzu a železa.
00:05:21 Jejich velitelé udržovali úzké styky s Římany.
00:05:25 Od nich dostávali zbraně.
00:05:27 Kdo byli tito bojovníci?
00:05:29 Jörgen Ilkjaer si myslí, že odpověď najde v hrotech kopí.
00:05:33 Každý typ kopí se totiž dá jednoznačně určit.
00:05:36 Archeolog se domnívá, že tato družina sem přišla z Norska,
00:05:40 a že její útok byl dobře připravený a naplánovaný.
00:05:44 Avšak teprve pod lupou Ilkjaer objevil hlavní důkaz:
00:05:48 runové znaky s jednoznačným poselstvím.
00:05:53 Runový nápis je dobře čitelný.
00:05:57 Na všech třech nalezených kusech je vyryto totéž: WAGNIJO.
00:06:02 To je jméno.
00:06:04 Stejný runový nápis označuje všechna kopí.
00:06:07 To svědčí o masové výrobě.
00:06:10 Jde o výzbroj celé jedné družiny čítající přes tisíc mužů,
00:06:15 která se vydala na válečné tažení do Dánska
00:06:19 a tam byla poražena.
00:06:22 Jsou to jejich zbraně, zbraně poražených,
00:06:26 které vítězové hodili do jezera jako oběť bohům války.
00:06:33 Zbraně nalezené u Illerupu svědčí o tom,
00:06:37 že se v Germánii odehrávala jedna dalekosáhlá změna.
00:06:42 Ve třetím století se rozpadla řada starých germánských kmenů.
00:06:46 Z malých válečných družin postupně vznikaly nové velké kmeny,
00:06:50 jako například Sasové, Frankové, Alemani, Burgundové či Gótové.
00:06:57 Tyto kmeny válčily nejen mezi sebou,
00:07:00 ale záhy začaly ohrožovat i Římskou říši.
00:07:11 Lovci hlav mi byli pořád v patách. Dlouho jsem před nimi prchal -
00:07:18 až jsem najednou před sebou uviděl hranici Římanů.
00:07:22 Zde končila naše země. Jenže co jsem mohl ztratit?
00:07:26 Neměl jsem na vybranou,
00:07:28 teď jsem musel vsadit všechno na jednu kartu.
00:07:31 Obchodníci s otroky mě nebudou pronásledovat na druhou stranu.
00:07:38 Jedna římská kronika uvádí:
00:07:43 "Císař Hadrián přikázal zatlouci do země kůly z velkých stromů
00:07:47 a svázat je, aby tak posílil hranici s barbary."
00:07:54 Na začátku druhého století
00:07:56 postavili Římané na severu říše mohutné hraniční opevnění,
00:08:00 takzvané "limes" s kůlovými ploty, příkopy a strážnými věžemi.
00:08:06 Tento val měl chránit říši před germánskými kmeny.
00:08:10 "Limes" s délkou 500 kilometrů
00:08:13 byl po Velké čínské zdi největší stavbou svého druhu na světě.
00:08:18 Germánům dával jasně na srozuměnou, že tady začíná moc Říma.
00:08:25 Zbytky Hadriánova valu na severu Anglie,
00:08:29 který byl vybudován krátce po tomto opevnění,
00:08:32 jsou i dnes působivým svědectvím o tom,
00:08:35 jak mohutný byl tento hraniční limes.
00:08:38 Je to zkamenělý symbol
00:08:40 nové zahraniční politiky za Hadriánovy vlády.
00:08:43 Řím už překročil zenit své moci
00:08:46 a teď se zabarikádoval uvnitř svých hranic.
00:08:51 Zbytky těchto valů v Germánii
00:08:54 lze objevit jen po důkladném pátrání,
00:08:56 jako například zbytky náspu a příkopů
00:08:59 v jedné oblasti Hessenska.
00:09:04 Na rozdíl od Anglie byl hornogermánský "limes"
00:09:08 vybudován jen z navršené hlíny a dřeva.
00:09:11 Kůlové ploty a strážné věže byly jeho důležitými součástmi.
00:09:16 Jakému účelu sloužilo toto hraniční opevnění?
00:09:23 Po drtivé porážce římských legií v Teutoburském lese
00:09:27 se Řím v roce 16 po Kristu navždy stáhl zpět za Rýn a Dunaj.
00:09:33 "Limes" pak uzavřel mezeru mezi oběma řekami.
00:09:37 Říše si zároveň přivlastnila velmi úrodnou oblast Germánie.
00:09:47 Ale dnes lze objevit jen zbytky římského hraničního opevnění.
00:09:52 Archeologové doufají, že z ptačí perspektivy jich objeví víc.
00:10:03 Klaus Bergmann se specializuje na archeologii
00:10:07 založenou na leteckých snímcích.
00:10:10 Z výšky 300 metrů umí zkušený odborník rozeznat
00:10:13 i tisíciletí staré stopy příkopů, základů a zdiva.
00:10:20 Archeolog má štěstí: světelné podmínky jsou příznivé.
00:10:25 Objevuje stopu, kterou rozezná jen cvičené oko:
00:10:29 tmavé zabarvení na jednom poli.
00:10:33 Tudy kdysi vedl "limes".
00:10:35 A tato světlá místa jsou základy dvou strážných věží.
00:10:40 Polohou opevnění se zabývá i archeolog Egon Schallmeyer.
00:10:47 Zkoumání římského hraničního valu
00:10:50 začalo v roce 1892 prací zvláštní komise,
00:10:53 která položila základy pro další výzkum.
00:10:57 Dnes je však nutné revidovat řadu domněnek:
00:11:02 Před sto lety převládal názor,
00:11:05 že limes byl hraniční linií určenou k poziční válce,
00:11:09 tedy k vojenské obraně proti vetřelcům, zejména Germánům.
00:11:15 Dnes jsme výrazně pokročili - a tak můžeme s jistotou říci,
00:11:19 že šlo o hospodářsko-politickou kontrolní linii.
00:11:24 Římané vlastně nasměrovali pohyby obyvatelstva i zboží,
00:11:29 které proudilo z okolních zemí do říše,
00:11:32 do několika konkrétních přechodů, kde vybírali clo
00:11:36 nebo alespoň prováděli kontroly poutníků.
00:11:46 Chtěl jsem se zachránit útěkem přes hranici.
00:11:50 Vběhl jsem však přímo do náruče římským strážím.
00:11:53 Dali mi na srozuměnou, že nošení zbraní je v říši zakázané.
00:11:57 Protože jsem neměl peníze, zatkli mě.
00:12:05 S Germány, kteří pronikli na římské území nelegálně,
00:12:09 zacházeli Římané jako s válečnými zajatci.
00:12:13 Riziko chycení bylo velké.
00:12:15 Římská hranice byla totiž hlídána důmyslným systémem.
00:12:21 Páteř hraniční čáry tvořily strážní věže.
00:12:25 Byly rozmístěné na dohled od sebe,
00:12:28 aby vojáci měli celou hranici jako na dlani.
00:12:31 Kvůli výhledu na předpolí hranice byl do lesa vykácen průsek.
00:12:37 Posádku strážní věže tvořilo až osm mužů.
00:12:41 Zůstávali na stráži několik týdnů,
00:12:44 zásoby skladovali ve věži a pekli si chleba.
00:12:48 Hlavní úlohou římských hraničářů
00:12:51 bylo troubit na poplach, když hrozil útok.
00:12:58 V noci udržovali spojení se sousedními věžemi
00:13:01 i s jízdními oddíly v týlu pomocí světelných znamení.
00:13:06 Byl to jednoduchý, ale účinný systém včasného varování.
00:13:10 Tento jakýsi "starověký radar"
00:13:13 byl důležitým prvkem římské obrany hranic.
00:13:26 Římané měli vojenské oddíly rozmístěné i na hranici,
00:13:30 odkud hlídali krajinu před sebou na vzdálenost několika kilometrů.
00:13:36 Když se tam něco přihodilo,
00:13:38 byl vyrozuměn i oddíl a mohl zasáhnout.
00:13:42 Vyrazil přes hraniční čáru na germánské území
00:13:46 a pokusil se tam obnovit pořádek.
00:13:50 Pokud se germánským oddílům přece jen podařilo hranici prolomit,
00:13:54 stráže zatroubily na poplach.
00:13:56 Z tvrze v týlu vyrazil jízdní zásahový oddíl
00:14:00 a vetřelce zadržel.
00:14:03 Pokud se Germáni i přesto prodrali na římské území
00:14:06 a pak zamířili zpět s bohatým lupem,
00:14:09 římský strážní systém znovu zalarmoval jízdní oddíly.
00:14:15 Vetřelce tedy zastavili nejpozději při návratu do Germánie.
00:14:22 Říšská vládní komise pověřená výzkumem opevnění
00:14:26 zrekonstruovala také jeden takový vojenský tábor:
00:14:30 Saalburg v Hessensku.
00:14:32 Tady byly římské jízdní oddíly v trvalé pohotovosti.
00:14:38 Avšak střety na hranici byly dlouho výjimkou.
00:14:42 Pravidlem byl klidný "drobný hraniční provoz",
00:14:45 který lze doložit z archeologických nálezů.
00:14:49 Klaus Bergmann objevil jednoznačné důkazy.
00:14:54 Jak je vidět z leteckého snímku,
00:14:56 je limes na jednom místě přerušený.
00:15:00 Za touto mezerou stála hláska.
00:15:02 Jde tedy o klasický hraniční přechod hlídaný ze strážnice.
00:15:07 Setkání na hranici si lze představit tak,
00:15:10 že když se přiblížila skupina germánských kupců
00:15:13 a chtěla se dostat do římského pohraničí,
00:15:16 vojáci zkontrolovali, co vezou a samozřejmě vybrali clo.
00:15:21 Když se vyřídily formality, mohli kupci přejít na římské území,
00:15:25 vyrazit na trh a prodat své zboží.
00:15:28 Na stejném místě se pak vrátili do vlasti.
00:15:33 Pro tento mírumilovný hraniční provoz
00:15:36 najdeme v antických pramenech mnohé příklady.
00:15:39 Třeba obchod s dobytkem
00:15:41 provozovaný s římskými vojáky na hranici.
00:15:45 Šlo o výměnný obchod, z něhož těžily obě strany:
00:15:48 římští vojáci potřebovali čerstvé maso,
00:15:51 Germáni měli zájem o kvalitní římské zboží.
00:15:57 Svědčí o tom hrob knížete v durynském Gommern.
00:16:02 Dokazuje, že germánská šlechta
00:16:05 měla velkou slabost pro římské luxusní zboží.
00:16:10 Je to poklad jako z pohádky:
00:16:13 římské mince a umělecky zpracované šperky,
00:16:16 ale i krásné stolní nádobí ze stříbra a zlata.
00:16:22 Jsou to cenné symboly, jež nenechávají nikoho na pochybách
00:16:25 o privilegovaném postavení jejich majitele.
00:16:29 Ale proč si Germán, vzdálený téměř 400 kilometrů od římské hranice,
00:16:33 vzal na cestu na onen svět zrovna římské nádobí?
00:16:39 Výkopové práce řídil Matthias Becker.
00:16:42 Poklad vnímá jako působivý důkaz
00:16:45 o čilých stycích Římanů a Germánů ve třetím století.
00:16:53 Římské předměty však také umožňují nahlédnout
00:16:57 do úrovně každodenní kultury germánské šlechty.
00:17:04 Vztah mezi Římany a Germány
00:17:06 se nevyznačoval pouze válečnými rozbroji,
00:17:10 ale i rozmanitými mírovými styky.
00:17:13 Ať už to šlo o výměnný obchod nebo dokonce o dary.
00:17:16 V každém případě z nálezů v Gommern jasně vyplývá,
00:17:19 že Germáni se pokoušeli napodobovat životní styl Římanů.
00:17:23 Kníže z Gommern měl na své tabuli římské číše,
00:17:27 vycházel z římského vzoru stolování a společného popíjení,
00:17:31 které možná odkoukal někde u Římanů.
00:17:35 Ve své vlasti to napodobil,
00:17:37 aby se před krajany blýskl životním stylem na úrovni.
00:17:40 Prostý lid mohl o takovém přepychu jen snít -
00:17:44 v Germánii stejně jako v Římské říši.
00:17:48 Na obou stranách hranice mohl mluvit o štěstí každý,
00:17:51 kdo si dokázal zachovat osobní svobodu.
00:17:55 Otroctví bylo stinnou stránkou všech starověkých civilizací.
00:18:01 Germánským lovcům hlav jsem unikl.
00:18:04 Teď mě však prodali do římské arény.
00:18:10 Ocitl jsem se mezi gladiátory. Jako retiarius neboli síťař,
00:18:16 zápasník s vrhací sítí a trojzubcem,
00:18:19 jsem už záhy měl bojovat o život.
00:18:21 Mezi zápasníky byli zajatci jako já,
00:18:24 ale i gladiátoři z povolání.
00:18:26 O mém soupeři bylo hned rozhodnuto:
00:18:29 byl jím těžce obrněný a dobře trénovaný secutor,
00:18:32 ozbrojený mečem. Měl jsem proti němu vůbec šanci?
00:18:38 Římané nabízeli lidu "chléb a hry" ve všech koutech říše,
00:18:43 například v Augusta Treverorum, dnešním Trieru.
00:18:49 Už od časného rána proudili diváci na svá místa v aréně.
00:18:54 Prodávaly se tam nejrůznější předměty denní potřeby
00:18:58 s gladiátorskými motivy: láhve s bojovými výjevy,
00:19:02 sklenice ve tvaru přilbice i zdobné lampy.
00:19:05 Svědčí o tom, že gladiátoři byli obletovanými idoly.
00:19:14 Do amfiteátru vcházeli diváci branami,
00:19:17 kterým se říkalo vomitoria, kudy proudili dovnitř a ven.
00:19:22 Odtamtud se davy rozptýlily do řad v očekávání zajímavé podívané.
00:19:28 Mezi gladiátory bylo mnoho zajatých Germánů,
00:19:32 tedy z druhé strany hranice.
00:19:43 Nadešel den her.
00:19:45 Kdo z nás vyjde z arény živý? A kdo se už nevrátí?
00:19:55 Po vstupu gladiátorů na scénu
00:19:57 začala krvavá hra na život a na smrt,
00:20:01 kterou římští patricijové usilovali o přízeň lidu.
00:20:11 "Morituri te salutant", "jdoucí na smrt tě zdraví".
00:20:17 Tak se gladiátoři obraceli k prominentním pořadatelům her,
00:20:21 senátorům a správcům provincie.
00:20:26 Germáni byli cenění jako mimořádně dobří bojovníci.
00:20:30 Proto se zámožní Římané
00:20:32 rádi obklopovali germánskou tělesnou stráží.
00:20:35 Až do pozdního starověku
00:20:37 byla po germánských tělesných strážích poptávka.
00:20:41 Jako cizincům jim byly lhostejné římské intriky a vražedné pikle.
00:20:46 Životopisec císařů Suetonius
00:20:49 obdivoval germánskou tělesnou stráž
00:20:52 jako "nejvěrnější ze všech jednotek".
00:20:55 Jedna římská mozaika zachycuje výjevy z arény.
00:20:59 Je na ní i zápas mezi secutorem a síťařem.
00:21:03 Mozaika byla nedávno objevena nedaleko Trieru.
00:21:11 Záliba v hrách na život a na smrt
00:21:14 byla vlastní všem vrstvám římské společnosti.
00:21:22 Čekal jsem, až na mě dojde řada. Bylo to čekání na smrt?
00:21:29 Zvenčí ke mně doléhal hluk boje a křik davu.
00:21:40 Diváci toužili po krvi...
00:21:43 a dočkali se jí.
00:21:54 V celách čekali gladiátoři na svůj výstup.
00:21:58 Nepochybně tam vládla zoufalá beznaděj.
00:22:01 Jeden historik popisuje třicet germánských zajatců,
00:22:05 kteří se navzájem zardousili.
00:22:07 Poslední z nich spolkl houbu, kterou se omývali.
00:22:12 Dobrovolnou smrtí chtěli uniknout krvavé podívané v aréně.
00:22:16 Jenže hry pokračovaly přísunem stále nových zápasníků.
00:22:31 Zapřísáhl jsem se, že má krev dnes půdu arény nesmáčí.
00:22:36 Mým soupeřem byl veterán, který patřil k prvotřídním šermířům.
00:22:43 Věděl jsem, že mě může zachránit jen hbitost a obratnost.
00:22:55 Gladiátorské hry nikoho nepohoršovaly;
00:22:58 výjimkou v Římě byl jen filozof Seneka:
00:23:04 "Je to čiré vraždění!
00:23:06 Zápasník se neměl čím bránit. K čemu taky?
00:23:10 To by jen oddalovalo smrt. Proč jen tak nerad umírá?"
00:23:16 Když gladiátor padl raněný k zemi,
00:23:19 řadami arény se rozlehl křik: "Dostal to!"
00:23:22 Diváci rozhodovali o životě a smrti.
00:23:30 Byl jsem odepsaný. Ale nevzdával jsem to.
00:23:34 Bleskurychle jsem využil příhodný okamžik.
00:23:40 Wodan mi dopřál vítězství.
00:23:49 Tím jsem získal i svobodu.
00:23:56 Mimořádně úspěšní gladiátoři byli vyznamenáni a dostali svobodu.
00:24:01 Dochovaly se i zprávy o prémiích,
00:24:04 vyplacených vítěznému gladiátorovi,
00:24:07 ale byla jen hrstka těch,
00:24:09 kteří se mohli radovat ze šťastného konce.
00:24:17 Často jsem slýchal vyprávění o velikém městě na Rýnu,
00:24:21 Colonia Agrippina.
00:24:23 Kdo měl peníze, mohl si tam prý splnit každé přání.
00:24:27 Nikdy jsem takové město neviděl, byl jsem zvědavý.
00:24:33 Kolín byl ve starověku největším městem severně od Alp.
00:24:39 Na katedrálním náměstí
00:24:41 zůstal dodnes zachován průchod římské severní brány.
00:24:45 Tudy vedla jedna ze dvou hlavních cest na fórum.
00:24:52 Ve třetím století
00:24:54 dosáhlo město Colonia Agrippina největšího rozmachu.
00:24:58 Z bezvýznamné osady, postavené pro germánský kmen Ubiů,
00:25:02 vyrostla zmenšená kopie Říma,
00:25:05 v níž mírumilovně žilo na 40 000 místních i Římanů.
00:25:10 Byla to výkladní skříň římské civilizace.
00:25:24 Z Ubiů se postupně stali občané Římské říše.
00:25:29 Česali se podle římské módy,
00:25:31 mluvili latinsky a usilovali o římské úřady.
00:25:36 Nikdo si už neuměl představit jiný než městský život,
00:25:40 nikdo netoužil po germánských lesích.
00:25:48 Už v roce 50 po Kristu
00:25:51 bylo město založené Augustem povýšeno na kolonii.
00:25:55 Jeho název zněl Colonia Claudia Ara Agrippinensium.
00:26:01 Motorem rozvoje byla pravnučka císaře Augusta Agrippina.
00:26:07 Lze právem tvrdit,
00:26:10 že bez Agrippiny by dnes nebyl Kolín,
00:26:13 rozhodně ne podle názvu.
00:26:15 Agrippina se totiž v tomto městě narodila,
00:26:18 a když se později, v roce 48,
00:26:21 provdala za svého strýce, císaře Claudia,
00:26:23 chtěla se svému muži vyrovnat i něčím okázalým.
00:26:28 Claudius se narodil v Lyonu,
00:26:31 v římské kolonii, která nesla jeho jméno:
00:26:34 v názvu Lyonu bylo slovo Claudia.
00:26:37 A tak Agrippina chtěla,
00:26:39 aby i její rodné město získalo statut kolonie
00:26:42 a neslo její jméno: Colonia Claudia Ara Agrippinensium.
00:26:53 Pozoruhodné na tom je,
00:26:56 že to byla jediná římská kolonie v celé Římské říši,
00:26:59 která nesla ženské jméno.
00:27:06 Říše tolerovala víru podmaněných národů;
00:27:10 tento přístup se Římu osvědčil i v Colonii Agrippina.
00:27:14 Ubiové zde mohli nadále uctívat své matky-bohyně,
00:27:18 tzv. "matrony".
00:27:20 Tento kult Římané dokonce později přijali za svůj.
00:27:25 V Kolíně archeologové odkryli
00:27:28 rozlehlý palác římského místodržícího;
00:27:31 císařův zástupce v kolonii na Rýnu sídlil v takzvaném pretoriu,
00:27:35 které bylo střediskem vládní čtvrti.
00:27:42 Impozantní komnaty se plnily davy prosebníků, diplomatů
00:27:46 a císařských poslů.
00:27:49 Pretorium však mělo i symbolický význam:
00:27:54 Řím se všude tam, kde to bylo možné,
00:27:57 pokoušel vyjádřit svou velikost i napohled.
00:28:01 Tento účel splňovalo pretorium,
00:28:04 zejména svým 180 metrů dlouhým průčelím na břehu Rýna.
00:28:13 Když si představíme, že právě tady rozmlouvali
00:28:17 poslové germánských kmenů s římským místodržícím,
00:28:22 nejprve na ně zapůsobila stavba zvenčí, a potom i zevnitř,
00:28:29 neboť interiér byl stejně přepychový a impozantní,
00:28:34 samý mramor a mozaiky.
00:28:37 A právě taková stavba
00:28:40 ztělesňovala moc a silu Říma vůči cizím národům.
00:28:46 Zřejmým cílem této ukázky moci
00:28:49 byly germánské kmeny na druhém břehu Rýna.
00:28:52 Řím se považoval za průkopníka civilizace.
00:28:57 Jeden básník to vyjádřil slovy:
00:29:00 "Ze všech měst říše vyzařuje půvab a elegance.
00:29:04 Slovo Říman se stalo názvem pro jeden národ.
00:29:08 Všichni se slévali do jednoho proudu, jako na tržišti,
00:29:11 a každý si přišel pro to, co mu náleželo."
00:29:18 Když jsem dorazil do Kolonie Agrippina,
00:29:21 zastavil jsem se v jedné krčmě. Seděli tam římští vojáci
00:29:25 a krátili si dlouhou chvíli hrou v kostky.
00:29:30 Římané se domnívali,
00:29:32 že s takovým Germánem jako já si lehce poradí.
00:29:36 Nevěděli, že hra v kostky patří mezi naše oblíbené kratochvíle.
00:29:43 Tacitus napsal:
00:29:47 "Germáni hrají v kostky zcela střízliví,
00:29:50 jako kdyby šlo o vážný obchod."
00:29:56 Toho dne mi štěstěna přála, vyhrával jsem jednu hru za druhou.
00:30:01 Když Římané prohráli všechny peníze,
00:30:04 položili na poslední sázku kamínky, které se žlutě leskly.
00:30:13 Legionáři jim říkali "zlato z Germánie".
00:30:17 Ale i to záhy padlo do mých rukou.
00:30:27 Římský přírodovědec Plinius napsal o původu tohoto drahého
00:30:31 a v Římě nesmírně žádaného kamene toto:
00:30:36 "Víme, že jantar se těží na ostrovech v Severním moři,
00:30:41 a že Germáni jej nazývají 'glaesum'".
00:30:44 Z germánského slova glaesum
00:30:47 vznikl německý i anglický výraz pro sklo: Glas.
00:30:51 Ve starověkém Římě se jantar prodával i kupoval za vysoké ceny.
00:30:56 Po obroušení a vyleštění v římských dílnách
00:31:00 zdobil jantar i zámožné germánské ženy,
00:31:03 například kněžnu z Hasslebenu.
00:31:08 Mince mezi zuby dokládá, že přijala římskou víru.
00:31:13 Byla to odměna pro převozníka,
00:31:16 který převážel duše zemřelých přes řeku Styx do říše mrtvých.
00:31:22 Pohřeb podle římských zvyklostí byl ve třetím století
00:31:25 u germánské šlechty považován za znak bohatství a moci.
00:31:30 Colonia Agrippina, dnešní Kolín nad Rýnem,
00:31:33 byla významným obchodním střediskem šperků.
00:31:38 Chtěl jsem si koupit jantar,
00:31:40 ale vtom jsem viděl, že se na trhu prodávají i otroci.
00:31:44 Zahlédl jsem pohlednou mladou ženu a zželelo se mi jí.
00:31:50 Prodávající chtěl smlouvat, jako na dobytčím trhu.
00:31:57 Ale já se dlouho nerozmýšlel a zaplatil jsem mu, kolik žádal.
00:32:06 Jmenovala se Fara. Pocházela z Germánie jako já.
00:32:13 Poptávku po otrocích
00:32:15 uspokojovali zejména germánští zajatci zpoza hranice.
00:32:19 Ten, kdo padl do rukou obchodníka s otroky,
00:32:23 neměl naději, že bude ještě někdy svobodný.
00:32:28 Byla vyděšená. Ale když viděla, že to s ní myslím dobře,
00:32:32 začala mi důvěřovat.
00:32:39 Společně jsme se vydali na cestu přes hranici,
00:32:42 zpět do vlasti.
00:32:46 Šli jsme mnoho dní, než jsme doputovali do země mých otců.
00:32:56 Náhle jsme byli přepadeni. Počíhala si na nás nějaká tlupa.
00:33:01 Ale byli to mladí válečníci z mého kmene.
00:33:07 Jak záhadné jsou cesty osudu!
00:33:10 Naše radost z nenadálého setkání byla veliká.
00:33:14 Vyprávěl jsem mladým bojovníkům
00:33:16 o svých dobrodružstvích v Římské říši, na druhé straně hranice.
00:33:22 Stejně jako já i oni utekli obchodníkům s otroky
00:33:25 a žili teď v lese.
00:33:30 Té noci jsme uzavřeli spojenectví; já jsem se měl stát jejich vůdcem.
00:33:44 Náš svazek zpečetilo heslo.
00:33:46 Magickými symboly jsem vzýval Wodana, našeho nejvyššího boha.
00:33:52 Runové znaky do nás měly vlít jeho božskou sílu.
00:34:02 Runy jsou písemné znaky, ale mají také kultovní význam.
00:34:07 Lingvistka Edith Maroldová
00:34:10 se už dlouhé roky pokouší rozplést tajemství runových znaků.
00:34:15 Vědcům se dosud nepodařilo rozluštit runové písmo.
00:34:19 Některá slova totiž ztratila význam a jsou nesrozumitelná;
00:34:24 jiná však lze přeložit i po 1700 letech.
00:34:29 Klíčová pro rozluštění jsou slova,
00:34:31 která se v němčině zachovala dodnes.
00:34:34 Německý jazyk se totiž vyvinul
00:34:36 především z jazyka germánských kmenů.
00:34:40 Slova, která jsou vyrytá na sedátku,
00:34:43 můžeme najít i v našem jazyce.
00:34:47 "Skamella", Šémel (Schemel), sedátko, a "algu skadi"
00:34:52 můžeme přiřadit k slovům "Elch", česky "los",
00:34:56 a "skadi" jako "škoda".
00:34:59 Poškození losa nebo jelena znamená lov na jelena,
00:35:02 který je zobrazený na sedátku.
00:35:06 Tyto výjevy potvrzují runový nápis.
00:35:10 Na kostech mají často magický význam.
00:35:13 Starogermánské slovo "runa" znamená "nápis",
00:35:16 ale také "poselství" nebo "tajemství".
00:35:21 Jeden runový znak se skládá ze tří grafických prvků:
00:35:25 "větve", "háku" a "hole".
00:35:27 Znaky byly často vyryté do bukového dřeva,
00:35:30 německy "Buche",
00:35:31 z čehož vzniklo slovo "Buchstabe", písmeno.
00:35:36 Runy jsou vyryté i do tohoto úlomku lebky.
00:35:39 Sloužil jako amulet.
00:35:41 Co nápis znamená? Věřili starověcí Germáni,
00:35:45 že jsou schopni vyléčit nemoci runovými znaky?
00:35:51 Edith Maroldové se podařilo rozluštit runový nápis
00:35:55 a přeložit jej: "Ulf a Odin a Vysoký Tyr".
00:36:06 "Pomoc je díra proti bolesti. A skřítek je poražen."
00:36:12 Nápis na úlomku lebky je léčivým zaklínadlem,
00:36:17 zřejmě - jak lze soudit podle obsahu nápisu -
00:36:21 proti bolestem hlavy,
00:36:23 které způsobuje onen na konci přemožený skřítek,
00:36:26 jehož patrně tím otvorem chtěli dostat z hlavy ven.
00:36:32 Zaklínadlo se nejen odříkalo nebo odzpívalo,
00:36:36 ale bylo i zapsáno,
00:36:39 nikoli proto, aby si ho dotyčný lépe zapamatoval,
00:36:42 ale poněvadž mu připisoval určitou sílu;
00:36:45 věci, které se zapsaly, měly dvojnásobnou účinnost,
00:36:49 jejich síla se znásobovala.
00:36:54 I hrot kopí z Wurmlingenu zdobí runový nápis:
00:37:03 "Idorih", což v překladu znamená "učiň mě mocným a uznávaným".
00:37:09 Runy měly posilovat přání o božskou pomoc.
00:37:14 Germánský svět se hemžil množstvím bohů.
00:37:18 Ale jak si představovali tyto vyšší bytosti?
00:37:21 Předměty zachycující jejich podobu jsou vzácné.
00:37:26 Amulety ze zlata, takzvané brakteáty,
00:37:29 jsou jedinými nálezy zobrazujícími germánské bohy.
00:37:33 Jezdec, který táhne do války.
00:37:36 Na koňském hřbetu se tyčí postava, která vede jeho kopí.
00:37:39 Je to Wodan, božský nositel vítězství,
00:37:42 který měl jezdci dopomoci porazit nepřátele.
00:37:47 Brakteáty zobrazují svět bohů v tajuplné obrazové řeči.
00:37:52 Význam těchto vyobrazení dnes jen zřídkakdy chápeme.
00:37:57 Alexandra Peschová se snaží tajemství run rozluštit.
00:38:02 Překvapující je, že všechny germánské národy
00:38:05 si vyprávěly stejné příběhy a stejné pověsti -
00:38:09 od Skandinávie až k Rýnu. Dochovávaly se jen ústní tradicí;
00:38:14 teprve v raném středověku jich bylo několik zaznamenáno písemně.
00:38:22 Setkáváme se zde s obrazy,
00:38:25 které zachycují klíčové výjevy z germánského náboženství.
00:38:30 Chceme-li tyto obrazy vysvětlit, potřebujeme k tomu kontext,
00:38:34 příběhy, které se za nimi skrývají a z nichž tyto obrazy čerpají.
00:38:39 Je to, jako bychom chtěli hovořit o křesťanském kříži,
00:38:42 aniž bychom znali příslušný příběh.
00:38:44 To by nešlo.
00:38:46 Je tedy nutné tyto příběhy v pozadí znovu najít.
00:38:49 Zde pomáhají paralelně tradované příběhy z jiné kultury,
00:38:53 neboť Germáni o sobě nezanechali žádné písemné svědectví,
00:38:57 jako například druhé Merseburgské zaklínadlo.
00:39:02 Rukopis vypráví příběh o zázračném vyléčení koně.
00:39:08 Hříbě a Wodan vjeli do lesa.
00:39:10 Tam si hříbě Balders poranilo kotník.
00:39:14 Wodan je zaklínal, jak nejlépe uměl:
00:39:17 "Když kosti, krev či údy se pochroumají,
00:39:21 kost ke kosti, krev ke krvi, úd k údu nechť se opět spojí!"
00:39:27 Tento motiv lze ve stylizované podobě
00:39:30 skutečně spatřit na jednom zlatém amuletu:
00:39:33 Wodan léčí raněného koně.
00:39:37 Od Norska až po Dunaj bylo nalezeno na 900 amuletů.
00:39:42 Stále znovu se vynořují tytéž motivy.
00:39:45 Měly snad všechny germánské kmeny jeden společný kult?
00:39:52 Dosud jsme se domnívali,
00:39:55 že existovaly malé izolované družiny,
00:39:58 které se sdružovaly kolem jednoho vůdce.
00:40:01 V takovém případě by se dalo očekávat,
00:40:04 že každá skupina vyvine vlastní obrazovou řeč,
00:40:07 i vlastní typ písma. A přesto zde máme
00:40:10 jedinou obrazovou řeč a jediné runové písmo,
00:40:13 které používaly všechny kmeny.
00:40:16 Germáni tedy měli vlastní, jednolitý styl,
00:40:20 dnes bychom jej nazvali "corporate design",
00:40:23 aby se vymezili vůči sousedním kulturám.
00:40:31 Je to překvapivý poznatek: i přes neshody a konflikty
00:40:35 spojovala germánské kmeny jedna víra.
00:40:39 Jak silně byli bohové zakořenění u všech germánských kmenů,
00:40:43 dokazují i německé názvy dnů:
00:40:47 bohyně Freya dodnes zní v slově "Freitag" - pátek,
00:40:52 bůh Thor či Donar v slově "Donnerstag" - čtvrtek,
00:40:57 Wodan pak zůstal zachován v anglickém "Wednesday".
00:41:01 "Učiň mě mocným a obávaným!"
00:41:04 S Wodanovým požehnáním jsme přímo hořeli touhou po rychlé kořisti.
00:41:08 Ukázal jsem svým druhům poslední zlatou minci, která mi zbyla.
00:41:13 Vyprávěl jsem o nezměrném bohatství,
00:41:17 které na nás čeká v Římské říši.
00:41:19 Ale předtím jsme museli nepozorovaně překročit limes.
00:41:30 Germánské tlupy skutečně podnikaly loupežné výpravy
00:41:34 na římské území. Loupily všechno, co se dalo odnést.
00:41:38 I proslulý "Poklad barbarů" z Neupotzu pochází z lupu.
00:41:43 Byl objeven v Rýnu.
00:41:47 Tvoří jej asi tisíc kusů o celkové váze přes 700 kilogramů.
00:41:52 Jak hluboko pronikli loupeživí Germáni na římské území?
00:41:57 Odpověď na tuto otázku dal archeologovi Matiasu Kolbovi
00:42:01 jiný takový lup: poklad z Hagenbachu.
00:42:09 Votivní předměty ukořistěné z jednoho chrámu
00:42:12 jsou jednoznačným důkazem: vidíme na nich vyrytá jména dárců,
00:42:17 neboť kdysi byly vystaveny na znak poděkování bohům.
00:42:22 Archeolog zjistil, že většina jmen se vyskytovala
00:42:26 jen v oblasti Akvitánie, na úpatí Pyrenejí.
00:42:30 Na své výpravě museli Germáni proniknout
00:42:33 až dva tisíce kilometrů hluboko na římské území.
00:42:42 U předmětů z ušlechtilých kovů nešlo lupičům o uměleckou cenu,
00:42:47 i když byly dokonale zpracované a zdobené,
00:42:50 nýbrž jen o materiální hodnotu.
00:42:54 Je to patrné na tomto talíři. Vidíme, že byl rozpůlen,
00:42:58 to znamená, že se dva Germáni o něj podělili.
00:43:04 Udělali to, než se přepravili přes Rýn.
00:43:08 Pozoruhodné je nejen to, že se našly oba díly,
00:43:11 ale že se našly sotva 80 metrů od sebe při těžbě štěrku.
00:43:22 Lupiči se chtěli i s kořistí dostat přes Rýn na vorech.
00:43:26 Vory se možná převrhly, anebo je potopily římské hlídky.
00:43:36 Loupežné výpady na území Římanů
00:43:39 byly pro Germány riskantním podnikem,
00:43:42 ale luxusní předměty římské civilizace byly příliš lákavé.
00:43:50 Kořist, která nás lákala, ležela na druhé straně hranice,
00:43:54 v Římské říši.
00:43:56 Nebyli jsme si jisti, zda se nám podaří překročit limes.
00:44:01 Široko daleko nebyl nikdo, ani jediný římský voják.
00:44:07 Co když to byla léčka?
00:44:10 Nechtěli jsme nic riskovat, a tak jsme se vydali na průzkum.
00:44:19 Nechtělo se mi věřit vlastním očím: strážní věž byla prázdná.
00:44:24 Nebyla v ní jediná hlídka. Ale proč?
00:44:34 Historikové se dlouho domnívali,
00:44:37 že římský limes byl dobyt rozsáhlým útokem germánských hord.
00:44:42 Dnes však víme, že se stalo něco zcela jiného.
00:44:46 V roce 260 zajali císaře Valeriána Peršané.
00:44:50 To byla první pohroma v dlouhém sledu neblahých událostí,
00:44:54 které otřásly Římskou říší.
00:45:02 Všechny pohraniční oddíly byly staženy.
00:45:05 V době největší krize, jaká kdy říši postihla,
00:45:09 jich bylo zapotřebí jinde.
00:45:12 O uvolněný trůn se rozhořela občanská válka.
00:45:24 Původní limes na hranici s Germánií
00:45:27 byl v roce 260 po Kristu opuštěn. Řím se opět stáhl za Rýn a Dunaj.
00:45:33 Vyklizené území okamžitě zabrali Alemani.
00:45:37 Říše se opevnila novou hranicí za oběma řekami.
00:45:48 Když nastalo ráno, uviděli jsme za hranicí lákavý cíl:
00:45:52 římský statek.
00:45:56 Jenže někdo nás předběhl.
00:46:06 Po vyklizení pohraničí
00:46:08 se výrazně zvýšil počet germánských nájezdů.
00:46:12 Dokládají to četné stopy zkázy z té doby.
00:46:15 Hlavním cílem Germánů se staly bohaté statky Římanů.
00:46:24 Jaký osud asi stihl rodiny římských statkářů?
00:46:28 Bez ochrany pohraničních oddílů
00:46:30 byli ponecháni napospas germánským lupičům.
00:46:35 Archeologové objevují další a další hrůzné nálezy
00:46:39 pocházející z třetího století:
00:46:41 římské kostry a lebky se stopami krutého násilí.
00:46:50 Ve vídeňském Ústavu soudního lékařství zkoumají,
00:46:54 jak tito Římané zemřeli.
00:47:02 Soudní lékař Christian Reiter dostal k prozkoumání
00:47:06 několik římských lebek z doby germánských nájezdů.
00:47:14 Pokouší se zjistit, co se odehrálo
00:47:17 mezi germánskými vetřelci a římskými usedlíky poté,
00:47:20 co Řím stáhl vojska z opevněné hranice:
00:47:25 Tady, na této dětské lebce,
00:47:27 lze rozeznat zlomeninu v oblasti temene.
00:47:31 Došlo k ní úderem tupého předmětu, zřejmě obušku.
00:47:39 Tento nález lze srovnat s jedním z našich muzejních exponátů,
00:47:44 kde došlo k proražení levé strany lebky tímto klackem.
00:47:58 Na lebce jedné Římanky si vědec všiml jisté zvláštnosti,
00:48:02 kterou lze pouhým okem snadno přehlédnout.
00:48:06 Pod lupou však objevil na hlavě drobné rýhy:
00:48:15 Na této ženské lebce
00:48:18 je zajímavý nález tenkých rýh na kosti jařmové.
00:48:23 Rýhy lemují lebku po celém obvodu,
00:48:27 z čehož můžeme usuzovat, že kůže na hlavě byla skalpována,
00:48:31 a vlasy i s kůží ženě strženy jako trofej.
00:48:45 Na této mužské lebce jsou patrné stopy po dvou silných úderech,
00:48:51 a to v oblasti levého a pravého spánku.
00:48:57 Oba otvory vedou ve tvaru "V" zepředu ven
00:49:03 a došlo k nim působením ostrého předmětu, zřejmě meče.
00:49:08 Je zde patrné ostré seříznutí kosti.
00:49:12 Jednou byl úder veden tudy, podruhé tudy.
00:49:17 To také dokazuje, že onen člověk nemohl změnit polohu,
00:49:21 a že byl nejspíš spoutaný a vleže na zádech
00:49:25 usmrcen dvěma ranami meče.
00:49:37 Ale při srážce obou kultur na hranici
00:49:40 nebylo vraždění pravidlem.
00:49:45 Většina Germánů nechtěla římský svět zničit, chtěla v něm žít.
00:49:50 Nikoliv jako poddaní, a už vůbec ne jako otroci,
00:49:54 ale jako svobodní válečníci.
00:49:58 S Farou jsme zabrali jeden statek v pohraničí,
00:50:01 který Římané opustili.
00:50:03 Jednoho dne bude domovem našich dětí.
00:50:11 Když byl opuštěn limes,
00:50:14 skončila i římská nadvláda na pravém břehu řeky.
00:50:17 Úrodný kraj mezi Rýnem a Dunajem padl opět do germánských rukou.
00:50:22 Římští osadníci měli na vybranou:
00:50:25 buď se s Alemany nějak dohodnou, anebo navždy opustí své statky.
00:50:38 Ve švábském Wurmlingenu, kde se našlo kopí s runovým nápisem,
00:50:43 učinili archeologové důležitý objev:
00:50:50 odkryli kůlové jámy, typický znak germánských stavení.
00:50:56 Uprostřed kamenné zříceniny Villy Rustika
00:50:59 musel tedy stát germánský dům.
00:51:03 Postupně se tak usazovali na ruinách římské civilizace
00:51:07 a upravovali si je podle svých zvyklostí.
00:51:11 Vyklizením staré hranice nastala nová epocha.
00:51:15 Germáni se chopili odkazu Říma
00:51:19 a vedli Evropu vstříc budoucnosti ve znamení kříže.
00:52:20 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2010
V roce 1929 se v německém Švábsku u obce Wurmlingen stavěla nová trať. Dělníci dostali příkaz postupovat opatrně, protože se předpokládalo, že pod zemí leží germánské pohřebiště. Stavební práce musely být skutečně přerušeny. Muži narazili na hrob a s ním i na pozoruhodný nález: hrot kopí s vyrytými runy, záhadným písmem Germánů. Kdo vyryl tyto znaky? Nevíme, komu kopí patřilo, neboť Germáni po sobě nezanechali žádný písemný záznam. Ale na základě archeologických nálezů a historických pramenů si můžeme udělat obrázek o životě takového germánského válečníka. Němečtí dokumentaristé mu dali jméno Grifo. Ve třetí epizodě čtyřdílného cyklu vyprávějí jeho příběh.
