Historie kmenů starověké Evropy, jejichž potomky jsou současné národy hovořící germánskými jazyky. Německý dokumentární cyklus
00:00:04 Z temnoty dávnověku se vynořil tajuplný národ:
00:00:08 Germáni.
00:00:13 Římané je nazývali barbary
00:00:15 a považovali je za nekulturní divochy.
00:00:19 Vždyť neznali nic než boj a válčení!
00:00:23 V co věřili, čeho se báli? Jaký vztah měli k římské velmoci?
00:00:29 Co nám odkázali? A co o nich víme?
00:00:36 Kdo byli Germáni?
00:00:40 Česká televize uvádí dokumentární cyklus
00:00:43 GERMÁNI
00:00:47 Bitva v Teutoburském lese
00:00:55 V roce 1956 učinili stavební dělníci
00:00:58 nedaleko Hamburku překvapivý objev:
00:01:03 germánské pohřební pole z prvního století po Kristu.
00:01:07 Archeologové byli nadšeni.
00:01:10 V jedné rozbité urně vědci našli pozoruhodný předmět:
00:01:14 špičku kopí římských legionářů zvaného pilum.
00:01:20 Jak to, že se římská zbraň objevila v germánském hrobě?
00:01:24 Nevíme, komu patřila.
00:01:28 Z této doby se nedochoval ani jeden osobní životní příběh.
00:01:36 Ale na základě archeologických nálezů
00:01:39 a nových vědeckých poznatků
00:01:41 si můžeme udělat obrázek o životě germánského válečníka.
00:01:46 Říkejme mu Notker.
00:01:49 Od Caesarových časů se Germáni stále častěji
00:01:53 utkávali v boji s římskými legionáři.
00:01:56 Zdálo se, že Řím je neporazitelný.
00:01:59 Jeho moci se musely podrobit další a další kmeny.
00:02:04 Ale v roce 9 po Kristu se Germáni postavili na odpor.
00:02:08 Jejich boj změnil chod dějin.
00:02:15 Byl jsem tělesným strážcem Arminia, našeho vůdce v boji za svobodu.
00:02:20 Chránil jsem ho svým životem.
00:02:29 Před bezmála dvaceti lety, ještě jako děti,
00:02:32 jsme museli opustit naši vlast, zemi Cherusků.
00:02:41 V roce 8 před Kristem, po dlouhé krvavé válce,
00:02:45 byl kmen Cherusků nucen podrobit se Římu.
00:02:49 Císař mu vnutil spojenectví.
00:02:51 Avšak kníže Cherusků musel zaplatit vysokou cenu:
00:02:55 vydat vlastního syna.
00:02:57 Daleko od vlasti, v Římě,
00:03:00 měl Arminius jako rukojmí ručit za věrnost kmene.
00:03:10 Podobný osud sdíleli Cheruskové s dalšími germánskými kmeny
00:03:15 mezi Rýnem a Labem.
00:03:17 Všechny musely respektovat rozkazy Říma
00:03:21 a odvádět vysoké poplatky.
00:03:23 Cožpak Arminius nepotřeboval právě teď pomoc přítele?
00:03:27 Nemohl jsem ho nechat jít samotného,
00:03:29 chtěl jsem sdílet jeho osud.
00:03:32 A tak se stalo, že mne i Arminia odvedli do Říma.
00:03:35 Mysleli jsme, že se s vlastí loučíme navždy.
00:03:45 Legionáři na nás byli hodní.
00:03:47 Slibovali, že na svou vlast zapomeneme.
00:03:50 Prý nás čeká život v přepychu,
00:03:53 gladiátorské zápasy a vozatajské závody
00:03:56 v úchvatném Římě, kde vládl císař Augustus.
00:04:01 Takový výjev je vyobrazen na jedné římské minci,
00:04:04 uložené v berlínském Boden - Museu.
00:04:07 Pro Řím bylo braní dětí podmaněných kmenů jako rukojmí
00:04:12 běžnou praxí.
00:04:18 Augustus bral potomky poražených germánských knížat jako rukojmí
00:04:22 ze dvou důvodů:
00:04:26 malé děti především sloužily k zajištění míru.
00:04:31 Kmenový vládce, který ví,
00:04:33 že by své dítě vystavil smrtelnému nebezpečí,
00:04:36 kdyby rozpoutal válku,
00:04:38 se k takovému kroku určitě hned tak neodhodlá.
00:04:43 A za druhé byl císař přesvědčen,
00:04:47 že knížecí děti, které budou vychovány v Římě,
00:04:50 se stanou opravdovými Římany.
00:04:55 Dostaly se přímo do rodiny císaře nebo jeho nejbližších příbuzných
00:05:00 a tam vyrůstaly jako příslušníci nejvyšších vrstev,
00:05:03 učily se latinsky, účastnily se slavností
00:05:07 a byly začleňovány do římské společnosti.
00:05:11 Z lesů na severu do Říma:
00:05:13 pro knížecího synka Arminia to byl kulturní šok.
00:05:17 Hlavní město říše bylo v té době "pupkem světa".
00:05:21 Impozantní chrámy, nádherné paláce a lázně
00:05:25 byly výrazem obrovské moci a velikosti impéria.
00:05:32 Kilometry akvaduktů přiváděly do hlavního města pitnou vodu.
00:05:40 Působivé svědky římského bohatství,
00:05:43 jako třeba Forum Romanum, obdivujeme dodnes.
00:05:47 Vděčíme za to stavebnímu programu císaře Augusta.
00:05:52 "Nalezl jsem město z cihel, zanechávám město z mramoru."
00:06:00 "Oltář míru" oslavoval počátek nové epochy za Augustovy vlády.
00:06:06 Také rukojmí jsou zobrazena
00:06:09 jako garanti míru mezi Římem a jeho poraženými nepřáteli.
00:06:13 První římský císař zajistil říši
00:06:16 vnitřní i zahraniční politickou stabilitu.
00:06:21 Bohyně míru Pax byla uctívána procesím.
00:06:24 V čele kráčela císařská rodina a římští patricijové.
00:06:28 Do této elitní společnosti záhy patřil i Germán Arminius.
00:06:35 Spolu s Arminiem jsme jako mladí muži vstoupili do římské armády.
00:06:39 Osvědčili jsme se ve válce proti vzbouřeným kmenům v Panonii.
00:06:44 Na znak vděčnosti byl Arminius jmenován římským rytířem,
00:06:48 což byl po senátorovi nejvyšší stav.
00:06:52 V očích Římanů byli Germáni jen divocí "barbaři".
00:06:56 Teď jsme se konečně stali součástí jejich světa.
00:07:03 O Arminiovi se s velkým uznáním vyjadřoval i jeden z jeho přátel:
00:07:10 "Byl to mladý muž vznešeného původu, nesmírně chrabré povahy,
00:07:15 rychlého myšlení a na barbara neobyčejného nadání."
00:07:20 Arminius byl římský občan,
00:07:22 dokonce povýšený do rytířského stavu.
00:07:26 To mu dávalo skvělé vyhlídky do budoucna.
00:07:29 Na jednu stranu mohl klidně zůstat
00:07:32 vůdčí osobností ve svém kmeni Cherusků.
00:07:36 Nadále by byl velel cheruskému vojsku
00:07:39 místo římským pomocným oddílům.
00:07:42 Na druhou stranu měl před sebou skvělou kariéru
00:07:45 i jako římský rytíř.
00:07:48 Byl by začleněn do struktury Římské říše a její správy.
00:07:54 Tak jako mnozí jiní s podobným osudem,
00:07:58 kteří dokázali udělat kariéru jako kmenoví vůdcové
00:08:02 uvnitř Římského impéria.
00:08:12 Arminiova vlast se za vlády císaře Augusta
00:08:16 stala římskou provincií.
00:08:18 Na Rýnu a dalších řekách Římané vybudovali vojenské tábory,
00:08:22 aby si zajistili vládu v podmaněné oblasti.
00:08:27 Řeka Lippe se stala strategicky významnou dopravní tepnou.
00:08:32 Po této řece a dalších tocích byly přepravovány římské zásoby,
00:08:36 protože v Germánii neexistovaly zpevněné silnice.
00:08:41 Pro Římany to stále ještě byl hrozivý svět,
00:08:45 jak píše letopisec Tacitus:
00:08:49 "Lesy v Germánii jsou hrůzostrašné, její bažiny děsivé."
00:09:03 Přímo na Lippe, nedaleko dnešního města Haltern,
00:09:07 stál rozlehlý římský komplex.
00:09:10 V samém srdci germánského světa vyrostl vojenský tábor,
00:09:14 který v době Augustově dokázal pojmout celou legii,
00:09:18 tedy asi 6000 elitních vojáků římské armády.
00:09:25 Avšak Haltern - latinský název tábora se nedochoval -
00:09:29 neměl jen vojenský význam.
00:09:32 Byl zde také neobvykle vysoký počet civilních budov.
00:09:36 Archeologové se proto domnívají,
00:09:39 že Haltern byl správním střediskem nové provincie.
00:09:43 Odsud držela Římská říše Germánii v šachu.
00:09:48 Země Cherusků, naše vlast; téměř dvacet let jsme byli vzdáleni.
00:09:53 Náš bůh hromu Thor nám připravil náležité přivítání.
00:09:59 Vše nám připadalo důvěrně známé. Bezmála jsme zapomněli,
00:10:03 že jsme se do Germánie vrátili na rozkaz Říma.
00:10:09 Arminia poslali do rodné země zřejmě proto,
00:10:13 aby velel jednotce germánských pomocných oddílů.
00:10:16 Od dob Caesara musely spojenecké germánské kmeny
00:10:20 poskytovat římské armádě vojáky.
00:10:24 Byli oceňováni zejména jako bojovníci na koních,
00:10:28 neboť Řím neměl vlastní jízdu.
00:10:32 Kronikář Cassius Dio chválil Germány jako "výtečné jezdce".
00:10:38 U jízdních jednotek římských pomocných oddílů
00:10:41 byly nalezeny maskové přilby z bronzu.
00:10:45 K čemu sloužily? Pro boj se asi příliš nehodily.
00:10:51 Maskové přilby zřejmě sloužily k ochraně obličeje
00:10:55 při výcviku a při gladiátorských zápasech.
00:10:59 Jezdci nosili tyto masky zřejmě i při vojenských přehlídkách.
00:11:03 Možná měli cizinci při veřejných vystoupeních
00:11:07 ukrýt před Římany své "barbarské" vzezření.
00:11:18 Arminius měl podpořit místodržícího Vara
00:11:22 při budování provincie.
00:11:24 Řím měl totiž s Germánií velké plány.
00:11:28 V roce 1993 objevili archeologové u obce Waldgirmes
00:11:33 v hessenském údolí řeky Lahn
00:11:36 zbytky římského ležení z doby císaře Augusta.
00:11:40 Od té doby přinášejí vykopávky jedno překvapení za druhým.
00:11:48 Práce řídí archeolog Armin Becker.
00:11:51 Dosavadní výsledky výzkumu vrhají zcela nové světlo
00:11:54 na politiku Římské říše v Germánii.
00:11:57 Vrstvu za vrstvou zkoumal tajemství jílovité půdy
00:12:01 a učinil tak rozhodující objev.
00:12:08 Z prvních průzkumů půdy se zpočátku dalo usuzovat
00:12:12 na další vojenský tábor z doby císaře Augusta.
00:12:16 Archeologické vykopávky však potom nastínily zcela odlišný obraz.
00:12:22 Osídlená část byla členěna dvěma ulicemi.
00:12:27 Ty byly lemovány dřevěnými budovami,
00:12:31 jež vyvolávaly dojem bloků - na rozdíl od vojenských táborů,
00:12:36 kde jsou kasárna postavena v řadách vedle sebe.
00:12:41 Waldgirmes bylo ryze civilní římské město
00:12:45 uprostřed nedávno dobyté Germánie.
00:12:49 Nález vyvolal senzaci,
00:12:52 neboť taková možnost byla předtím dlouho zpochybňována.
00:12:55 Až do dnešního dne
00:12:58 je to jediné římské město nalezené východně od Rýna.
00:13:02 Antický název města neznáme,
00:13:05 ale vědci mohou z půdních nálezů zrekonstruovat jeho podobu.
00:13:12 Město bylo ještě rozestavěné a mělo se dál rozrůstat:
00:13:16 očekával se příliv římských obchodníků a řemeslníků.
00:13:24 Bylo to město podle římského vzoru,
00:13:27 jakási výkladní skříň vyspělé civilizace:
00:13:30 atriové domy s lázněmi a tekoucí vodou,
00:13:34 nádherné zahrady a fórum z kamene.
00:13:37 Proč Římané vůbec vložili tolik úsilí
00:13:40 do výstavby města v zemi germánských barbarů?
00:13:44 Waldgirmes je názornou ukázkou,
00:13:47 jak Řím v nově dobytém území usiloval o to,
00:13:50 aby z něj vytvořil římskou provincii.
00:13:55 Nejprve bylo nutné oblast obsadit vojensky.
00:13:58 Pak Řím přešel do druhé fáze,
00:14:01 kdy už si byl očividně natolik jist, že v oblasti založil město.
00:14:07 Město jako zřetelné znamení,
00:14:10 že je Řím odhodlán prosadit svou nadvládu natrvalo.
00:14:16 Naleziště ve Waldgirmesu však vydalo ještě další tajemství.
00:14:22 Armin Becker a jeho tým při výkopových pracích dokumentují
00:14:26 všechny stopy pro pozdější vyhodnocení.
00:14:31 Přitom se uplatňuje kreslicí přístroj, takzvaný pantograf.
00:14:38 S jeho pomocí lze pořídit
00:14:40 půdorysy studní, domů a náměstí v příslušném měřítku.
00:14:49 Do těchto plánů archeologové zakreslují každý předmět,
00:14:53 který najdou v nalezišti.
00:14:56 Začíná se tak rýsovat obraz o životě obyvatel tohoto města.
00:15:07 Každý, byť nenápadný nález v jílovité půdě
00:15:11 vyvolává pozornost archeologů.
00:15:14 I střepy dokážou mnohé prozradit o tom, kdo zde bydlel.
00:15:19 Byli to pouze římští osadníci?
00:15:22 Anebo v nově založeném městě žili i Germáni?
00:15:34 Střepy jsou důkladně zkoumány, aby mohly být později složeny.
00:15:43 Archeoložka Gabriele Rasbachová
00:15:46 určuje podle způsobu výroby keramiky,
00:15:49 zda jde o nádoby římské nebo germánské.
00:15:53 Na rozdíl od Římanů
00:15:55 tvarovali Germáni svou keramiku bez hrnčířského kruhu.
00:15:58 Ukazuje se,
00:16:00 že téměř každý sedmý střep pochází z germánské dílny.
00:16:04 Vědci nalezli také výrobky z kovu, například malou kovadlinu.
00:16:08 Ale kovové předměty zůstávají výjimkou,
00:16:11 na rozdíl od římských vojenských táborů v Germánii.
00:16:15 Nálezy z Waldgirmesu se vyznačují dvěma zvláštnostmi:
00:16:19 na jedné straně jsme tu našli pouze jednu římskou zbraň, pilum,
00:16:23 na druhé straně jsme zato opakovaně nalézali
00:16:26 římskou keramiku promíchanou s germánskou.
00:16:32 Obojí svědčí o mírumilovném spolužití Římanů s Germány
00:16:36 ve Waldgirmesu.
00:16:45 Římské výrobky vedle germánských symbolizují jisté přátelství.
00:16:50 Ve vyšších vrstvách Germánů
00:16:53 bylo luxusní zboží z Říma znamením vysokého postavení.
00:16:57 Jemně opracované skleněné perly a šperky
00:17:00 směňovali za potraviny.
00:17:02 Obzvlášť žádané byly i světlé vlasy Germánek,
00:17:06 z nichž se vyráběly příčesky pro římské dámy.
00:17:13 Nálezy ve Waldgirmesu
00:17:16 potvrzují tvrzení římského dějepisce Cassia Dia,
00:17:19 které byla dlouho zpochybňováno:
00:17:23 "Římané zakládali města a barbaři se podřídili jejich řádu.
00:17:28 Oblíbili si tržiště,
00:17:30 kde se setkávali na pokojných shromážděních."
00:17:38 Žasli jsme nad zbožím, jaké Germáni dosud neznali.
00:17:42 Byl to římský trh uprostřed Germánie.
00:17:51 Jenže potom jsme zahlédli legionáře
00:17:55 po boku římského výběrčího daní.
00:17:58 Když Řím svým poddaným něco dal, okamžitě od nich něco žádal zpět.
00:18:04 Odpovídalo to dohodám: Germánie teď byla římskou provincií.
00:18:09 Mír a bezpečnost měly svou cenu.
00:18:11 Kdo nezaplatil, musel počítat s odplatou.
00:18:19 Avšak Řím nesměl zacházet s našinci jako s otroky.
00:18:24 Znali jsme hrdost germánských kmenů.
00:18:32 Kvetoucí města jako Waldgirmes
00:18:35 měly Germánům ukazovat přednosti římské civilizace.
00:18:41 Chápal to už Tacitus:
00:18:44 "Stavbou náměstí, domů a lázní
00:18:47 byl podmaněný národ ukolébán ke klidu a míru."
00:18:58 V roce 2005 učinili archeologové ve Waldgirmes objev,
00:19:03 který mohl dát odpověď na dohady o přesném datu založení města.
00:19:11 Narazili na základy dřevěné studny,
00:19:14 která se v podzemní vodě zachovala přes dva tisíce let.
00:19:19 Dřevo se bude zkoumat v laboratoři zaměřené na dendro-chronologii,
00:19:23 tedy metodu určování stáří stromů.
00:19:28 Badatelé připravují ještě vlhké fošny na převoz.
00:19:32 Hlavní otázka zní: existuje pro dřevo srovnávací vzorek?
00:19:36 Průřez stromem ukazuje letokruhy, které strom každoročně vytváří.
00:19:41 Letokruhy mají u všech stromů ze stejné oblasti a stejné doby
00:19:46 totožný vzorek. Lze je zvýraznit křídou.
00:19:57 Letokruhy ze studny
00:19:59 jsou pod mikroskopem naskenovány do počítače.
00:20:02 Dendrolog Thorsten Westphal
00:20:05 je porovnává se vzorky letokruhů stromů ze stejné oblasti,
00:20:09 u nichž je stáří známo.
00:20:12 Badatelé měli štěstí. Na základě srovnávacího vzorku
00:20:17 lze přesně určit datum, kdy bylo pokáceno dřevo pro studnu:
00:20:23 Dřevo ze studny ve Waldgirmesu lze přesně časově zařadit.
00:20:28 Určili jsme, že bylo pokáceno v roce 4 před Kristem.
00:20:32 Máme tedy přesné datování.
00:20:36 Kmeny byly zpracovány zřejmě rok poté,
00:20:40 jak se to obvykle dělávalo.
00:20:42 Čerstvě pokácené dřevo se využilo k stavbě hned příští jaro,
00:20:46 protože se snáz opracovává.
00:20:48 Navíc jsme v dřevě nenašli žádné stopy po vysychání,
00:20:52 které by svědčily o tom, že bylo delší dobu skladováno.
00:20:56 Bylo to překvapení:
00:20:58 římské město Waldgirmes bylo založeno už v roce 4 před Kristem,
00:21:03 tedy v době, kdy se v jiných částech Germánie ještě bojovalo.
00:21:08 Archeologové však musí hledat odpověď na řadu dalších otázek.
00:21:12 Našli například 180 pozlacených bronzových úlomků. K čemu patřily?
00:21:19 Archeoložka Rasbachová je této hádance na stopě.
00:21:23 Zdá se, že všechny fragmenty pocházejí ze sochy,
00:21:26 která byla zřejmě svévolně zničena.
00:21:30 Úlomky byly rozptýleny po celém nalezišti.
00:21:35 Archeoložka objevila,
00:21:38 že jeden z fragmentů byl částí koňského udidla.
00:21:42 Šlo tedy o jezdeckou sochu. Koho však znázorňovala?
00:21:50 Jelikož byl Waldgirmes vybudován za vlády císaře Augusta,
00:21:54 pozlacená jezdecká socha na náměstí
00:21:58 mohla zobrazovat pouze "božského" imperátora.
00:22:02 Socha znázorňovala císaře jako symbol nového řádu.
00:22:06 Germánie měla navždy patřit říši.
00:22:09 Dohlížel na to místodržící, prodloužená ruka Říma v Germánii.
00:22:18 Od roku 7 po Kristu vládl v Germánii místodržící Varus.
00:22:24 Tvrdě přetvářel podmaněnou zemi v římskou provincii.
00:22:28 Kronikář Paterculus ho popisuje
00:22:31 jako arogantního muže, jemuž je moc vším.
00:22:36 "Varus vidí v Germánech divou zvěř,
00:22:39 kterou s člověkem spojuje jen hlas a tělesná stavba.
00:22:42 Jelikož bylo obtížné podmanit si je mečem,
00:22:46 musí se nyní zkrotit římským právem."
00:22:49 Vynášené tresty byly svévolné a přemrštěné.
00:22:53 Choval se k nám jako k porobenému kmeni,
00:22:56 ne jako k římským poddaným.
00:22:59 Arminius ho vyzval, aby neurážel čest a hrdost Germánů.
00:23:03 Ale místodržící ho odbyl:
00:23:05 on nejlépe ví, jak se má zacházet s barbary.
00:23:08 Arminius by neměl zapomínat, že Augustus jej povýšil na rytíře,
00:23:13 a že je teď Říman, ne Germán.
00:23:18 Arminius až do této chvíle věřil ve vlídnost Říma vůči Cheruskům,
00:23:23 jakož i v římskou spravedlnost.
00:23:37 Varův portrét se ocitl i na římských mincích:
00:23:41 v Římě se zřejmě těšil velké vážnost.
00:23:46 Měl výborné vztahy s císařskou rodinou - i příbuzenské.
00:23:51 Předtím působil v Sýrii
00:23:54 a podařilo se mu tam nastolit klid a pořádek,
00:23:57 samo sebou obvyklými brutálními prostředky.
00:24:02 Určitě si v tomto ohledu nekladl žádné meze.
00:24:06 Ale podařilo se mu to,
00:24:08 a Sýrie přestala být po této stránce obtížnou provincií.
00:24:16 Po setkání s Varem jsme chtěli konečně znovu vidět naše rodiny.
00:24:22 Jak si náš kmen vede pod římskou nadvládou?
00:24:29 Doufali jsme, že se mu daří dobře,
00:24:32 neboť mezitím k nám dolehly strašlivé zvěsti.
00:24:48 Hovořilo se o četných popravách.
00:24:51 Varus byl nechvalně proslulý nemilosrdnými zásahy;
00:24:55 už jako místodržící Sýrie
00:24:57 nechal po jednom povstání ukřižovat několik tisíc lidí.
00:25:02 Byl to obávaný trest,
00:25:04 při kterém oběť umírala pomalu a strastiplně.
00:25:08 Poslední potupou bylo,
00:25:10 že smrtelný zápas se odehrával před očima všech.
00:25:21 Konečně jsme dorazili do naší osady.
00:25:25 Ale bylo to smutné shledání.
00:25:27 Kmenový kněz právě připravoval knížete Cherusků
00:25:30 na poslední cestu k Wodanovi, našemu nejvyššímu bohu.
00:25:35 Arminiův otec Segimer umíral. Vyprávěl synovi o ponížování,
00:25:40 jež museli Cheruskové strpět pod římskou nadvládou.
00:25:45 Kníže trpce litoval, že s Římem uzavřel spojenectví.
00:25:49 Cítil se zrazen. Řím své sliby porušil.
00:25:54 Segimer syna zapřísahal,
00:25:56 aby již déle nestrpěl bezpráví a útisk.
00:25:59 Od této chvíle měl Arminius
00:26:01 převzít odpovědnost za kmen a jeho budoucnost.
00:26:05 Byl připraven: jako kníže převezme dědictví svého otce
00:26:09 a splní jeho poslední vůli.
00:26:19 Kníže Cherusků se do této chvíle osvědčil jako věrný spojenec Říma.
00:26:25 Jak napsal Tacitus:
00:26:28 "Žádný smrtelník nestojí, co se věrnosti týče, výš než Germán."
00:26:34 Jenže Řím znevažoval a hanil právo a zákony,
00:26:38 zvyky i morálku Germánů, děděné z generace na generaci.
00:26:42 Římané tak zašli příliš daleko.
00:26:45 Arminius se ujal odkazu svého otce.
00:26:52 Už nemohl déle zůstat přítelem a spojencem Římanů.
00:26:56 Jako kníže Cherusků
00:26:59 chtěl nyní bojovat za nezávislost svého národa.
00:27:02 Ale jakou měl šanci proti vojenské moci Říma?
00:27:09 Už o dvacet let dříve
00:27:11 se Germáni dlouho a urputně bránili proti římským dobyvatelům;
00:27:16 byl to však marný boj.
00:27:25 Na jednom římském sarkofágu jsou výjevy
00:27:27 oslavující vítězství nad barbary na severu.
00:27:31 V roce 4 po Kristu, po ničivé válce,
00:27:34 byla Germánie konečně dobyta, jak uvádí dobový svědek:
00:27:41 "V jedné bitvě padlo tolik Římanů a barbarů,
00:27:45 že mrtvá těla přehradila řeku a zastavila její tok."
00:27:51 Germáni se nakonec museli podvolit římským legiím.
00:27:56 "Běda poraženým!" ozývalo se z Říma.
00:28:00 Germánským bojovníkům byly adresovány otevřené výhrůžky:
00:28:04 "Pro tebe, Germáne, neplatí právo na milost.
00:28:08 Barbare, budeš pykat smrtí!"
00:28:14 Reliéfy z Mogontiaka, vojenské tvrze u dnešní Mohuče,
00:28:18 zobrazují germánské válečné zajatce.
00:28:24 V Římě jásali:
00:28:28 "Divoká Germánie je dobyta, stejně jako zbytek světa,
00:28:32 a na kolenou se musí podrobit císaři."
00:28:43 V kabinetu mincí v berlínském Boden-Muzeu
00:28:46 najdeme mince, které oslavují vítězství nad Germánií.
00:28:54 "Germania capta", "Germánie je poražena,"
00:28:58 hrdě hlásala císařská propaganda.
00:29:00 Jak zacházel Řím s podmaněnými kmeny?
00:29:05 Když vítěz řekne "Germania capta",
00:29:09 pak se na poraženého pohlíží jako na kořist.
00:29:13 Takový byl jeho postoj, tak Řím zacházel se všemi provinciemi.
00:29:18 Provincie Římu zajišťovaly blahobyt -
00:29:22 ale na vykořisťovaných územích docházelo k četným povstáním.
00:29:28 Stejné to bylo i v Germánii.
00:29:31 V roce 9 po Kristu zavládla velká nespokojenost s nadvládou Říma.
00:29:36 Historikové se domnívají, že Brutkerové, Marsové,
00:29:40 Chattové a Cheruskové se sešli na takzvaném thingu,
00:29:44 posvátném místě, aby se poradili o vzpouře.
00:29:48 Před příchodem Římanů
00:29:50 se řada germánských kmenů svářila ve vleklých válkách.
00:29:54 Nyní je stmelil společný nepřítel.
00:29:57 Kronikář Florus zaznamenal
00:29:59 rostoucí odpor Germánů proti římské nadvládě:
00:30:03 "Nemohli už déle snášet výstřelky a zpupnost Quinctilia Vara
00:30:09 stejně jako jeho krutost."
00:30:14 Arminius se snažil otevřít Germánům oči:
00:30:18 kdo ještě nevidí,
00:30:19 že zákony Římanů jsou ukrutnější než jejich zbraně?
00:30:23 Je načase přistoupit k činu,
00:30:25 dřív než germánské meče zrezavějí a jejich koně zeslábnou.
00:30:30 Avšak ne všichni uposlechli jeho výzvy ke vzpouře.
00:30:33 Segestes, další kníže Cherusků, byl s novými pány zadobře.
00:30:38 Sváry uvnitř kmenů narůstaly.
00:30:44 Jak uvádí Tacitus,
00:30:46 Arminius dal svým bojovníkům na vybranou:
00:30:53 "Pokud chtějí svou vlast osvobodit od římské nadvlády,
00:30:58 měli by ho následovat.
00:31:00 Slíbil, že je dovede ke slávě a svobodě,
00:31:03 zatímco Segestes k hanebnému vazalství."
00:31:07 Segestes však varoval:
00:31:10 "Proti Varovým legiím nemáme nejmenší naději.
00:31:13 Vzpoura proti Římu by byla sebevraždou.
00:31:16 Římané zpustoší naši zemi,
00:31:18 nás pobijí a ženy a děti odvlečou do otroctví.
00:31:22 Je tudíž lepší být s Římem zadobře, než si jej znepřátelit.
00:31:26 My všichni prý můžeme těžit z blahobytu a přepychu Římanů!"
00:31:31 Ale kmeny šly za Arminiem.
00:31:39 Tyto vztyčené kameny, známé jako "kamenný tanec",
00:31:43 lze vidět u Boitinu nedaleko Rostocku.
00:31:47 Za časů Germánů tu bylo posvátné shromaždiště - "thing".
00:31:52 Podobně snad vypadalo místo,
00:31:54 kde Arminius vyzval svůj lid ke vzpouře.
00:31:58 Svoboda, nebo smrt!
00:32:00 Tacitus popisuje, jak Germáni o takových otázkách rozhodovali:
00:32:04 "Všichni muži rozhodují
00:32:07 o důležitých otázkách kmene společně.
00:32:09 Přitom se uplatňuje spíše jejich výmluvnost než vlivné postavení.
00:32:13 Když se jim nějaký návrh nelíbí, bručením jej zavrhnou.
00:32:17 Když se jim naopak zamlouvá, řinčí zbraněmi."
00:32:20 Proč uposlechla většina kmenů Arminiovu výzvu?
00:32:24 Rozhodující byl podle mého názoru
00:32:26 pokus vnutit Cheruskům a dalším germánským kmenům římské právo,
00:32:31 římskou správu a všechno ostatní.
00:32:34 To způsobilo mezi lidmi nevoli a vyvolalo velký odpor.
00:32:38 Umím si představit, že to byl pro Arminia hlavní důvod.
00:32:43 Spojenectví germánských kmenů bylo zpečetěno. Arminius věděl,
00:32:48 že Germáni mohou proti římské moci obstát jen lstí.
00:32:53 Jen když se podaří vlákat Varovy legie do léčky,
00:32:57 mohou germánští bojovníci doufat ve vítězství.
00:33:01 Římští dějepisci uvádějí,
00:33:04 že Arminius byl blízkým důvěrníkem místodržícího Vara.
00:33:08 K tomu se sice donesly zvěsti o spiknutí,
00:33:11 na němž se měl podílet i Arminius, ale Varus nad tím mávl rukou.
00:33:17 Tacitus píše: "Varus podlehl osudu a vlivu Arminia."
00:33:27 Arminius informoval Vara o vzpouře,
00:33:31 která prý vypukla v jedné odlehlé končině Germánie.
00:33:34 Radil mu, aby tam vytáhl se svými legiemi
00:33:38 a vzpouru v zárodku potlačil.
00:33:40 A opravdu: Varus se nechal přesvědčit.
00:33:45 Byl Varus skutečně tak důvěřivý, jak tvrdí dějepisci?
00:33:50 Proč by měl v Arminiovi, římském rytíři,
00:33:53 vidět zrádce, a nikoliv spojence? Byl na Arminia odkázaný:
00:33:58 vždyť on jako velitel pomocných vojsk
00:34:01 nejlépe znal germánskou duši i zemi.
00:34:08 Varus vydal legiím rozkaz k pochodu,
00:34:11 přesně podle Arminiovy rady. Odvážný plán zatím vycházel.
00:34:17 Dějepisec Paterculus se mu později vysmál:
00:34:22 "Varus považoval domnělou Arminiovu laskavost za zaslouženou.
00:34:26 Avšak důvěřivost je nejčastějším počátkem neštěstí."
00:34:32 Na podzim roku 9 po Kristu se Varus vydal na pochod
00:34:36 se svou sedmnáctou, osmnáctou a devatenáctou legií,
00:34:40 aby potlačil údajné nepokoje.
00:34:42 Tři legie, záložní a zásobovací oddíly,
00:34:46 tedy na třicet tisíc mužů -
00:34:49 pochodovaly "jako na procházce spřátelenou zemí".
00:34:54 Varus zcela zanedbal průzkum a křídelní ochranu legií.
00:35:00 Doposud šlo vše podle plánu.
00:35:03 Jako přední voj jsme odvedli armádu do hustého polesí,
00:35:06 což byl pro Římany zcela neznámý terén.
00:35:09 Doufali jsme, že Varus ani teď nepojme žádné podezření.
00:35:13 Vydá se za námi po úzké pěšině?
00:35:16 V otevřeném poli bychom
00:35:18 proti technicky i takticky vyspělejším vojákům
00:35:21 neměli nejmenší naději.
00:35:23 Když volnou krajinu vystřídala úzká lesní stezka,
00:35:26 narušil se ukázněný pořádek pochodujících kolon.
00:35:30 A kázeň byla nejsilnější zbraní Římanů!
00:35:34 Varus a jeho legie následovaly Arminia se slepou důvěrou
00:35:38 stále hlouběji do hustého lesa.
00:35:41 Arminius dostal Římany tam, kam chtěl.
00:35:44 Legie byly odříznuty od veškerých ústupových cest.
00:35:49 Pochodující kolona legií se v lese rozptýlila
00:35:53 a roztáhla v délce několika kilometrů.
00:35:56 Při útoku z křídla
00:35:59 by Římané nemohli zaujmout bitevní postavení.
00:36:05 Přišlo nám vhod, že jsme dlouhé roky sloužili v římské armádě.
00:36:09 Věděli jsme, že při útoku ze zálohy
00:36:12 by byly Varovy legie naprosto ztracené.
00:36:17 Germáni čekali v lesích na znamení k útoku.
00:36:21 Past mohla sklapnout.
00:36:34 Letopisec Cassius Dio zaznamenal průběh bitvy:
00:36:41 "Vtom se vynořili domnělí poddaní jako nepřátelé
00:36:46 a způsobili strašlivou zkázu.
00:36:50 Nejprve z dálky házeli oštěpy,
00:36:53 ale posléze, když byli již mnozí Římané ranění,
00:36:57 došlo na boj zblízka. Nic nebylo krvavější
00:37:00 než ona katastrofa v bažinách a lesích Germánie."
00:37:10 Žádný z Římanů nemohl počítat s milostí.
00:37:13 Šlo o naši svobodu. Ale i Arminius byl v ohrožení.
00:37:17 Jako jeho přítel a tělesný strážce jsem jej chránil.
00:37:24 Paterculus napsal:
00:37:27 "V sevření lesů a bažin byli Římané jeden po druhém zabíjeni;
00:37:32 byl to týž nepřítel, jehož oni sami vždy poráželi jako dobytek."
00:37:52 Tacitus napsal:
00:37:55 "Lesy Germánie byly nasáklé krví tří legií."
00:38:05 Na bojišti zůstalo ležet téměř 20 000 římských elitních vojáků,
00:38:11 disciplinovaných a bojem zocelených mužů
00:38:15 nejsilnější starověké velmoci.
00:38:21 Následky bitvy byly pro Řím nedozírné:
00:38:25 hrozilo něco víc než jen ztráta Germánie.
00:38:28 Ohrožena byla i Galie, ba i samotný Řím.
00:38:32 Po rozprášení legií už neměl kdo zadržet Germány,
00:38:36 kterým se otevřela brána do římského impéria.
00:38:43 Konec místodržícího komentovali v Římě takto:
00:38:47 "Varus měl více odvahy zemřít než bojovat."
00:38:52 Jako místodržící i vrchní velitel
00:38:55 nesl Varus plnou odpovědnost za tuto neodčinitelnou potupu.
00:39:12 Určení místa bitvy zaměstnává vědce, archeology
00:39:16 i místní historiky už dlouhá staletí.
00:39:20 Ve více než sedmi stech lokalitách hledali stopy boje,
00:39:24 který později vešel do dějin jako "bitva v Teutoburském lese".
00:39:31 Až v roce 1987
00:39:33 objevili archeologové v Kalkriese u Osnabrücku
00:39:37 dosud jediné antické bitevní pole. Pochází z doby Augustovy vlády.
00:39:42 Že by se právě tady odehrála legendární bitva?
00:39:47 Archeologové zde nalezli na dva tisíce předmětů:
00:39:51 pozůstatek celé jedné armády!
00:39:54 Nálezy byly roztroušeny v délce více než 10 kilometrů,
00:39:58 což dokazuje, že armáda byla přepadena za pochodu.
00:40:03 Nejpozoruhodnějším nálezem byla římská jezdecká maska.
00:40:07 Bojoval ten voják na straně Říma, nebo patřil k povstalcům?
00:40:12 Jisté je jen to, že maska byla zasypána vrstvou hlíny.
00:40:21 Tak zůstala skryta před Germány, kteří po bitvě sebrali vše cenné,
00:40:26 zejména kovovou výstroj a zbraně.
00:40:34 Ukořistili však i cennosti z osobního majetku Římanů,
00:40:38 například proslulý stříbrný poklad z Hildesheimu,
00:40:42 skvostné římské stolní nádobí z doby císaře Augusta.
00:40:47 Zřejmě patřilo vysokému důstojníkovi Varových legií
00:40:51 a stalo se válečnou kořistí některého z vítězných Germánů.
00:41:04 Bitva byla u konce, ale krveprolévání ještě neskončilo.
00:41:08 Po letech útisku, vykořisťování a ponižování
00:41:12 si naši bojovníci vybíjeli hněv a nenávist.
00:41:16 Kněží obětovali římské zajatce našim bohům.
00:41:28 Oslavovali jsme Arminia, našeho vojevůdce.
00:41:31 Stal se naším nezpochybnitelným vůdcem.
00:41:36 "Již nikdy více," prohlásil,
00:41:39 "nepotupí Germánii žádný místodržící.
00:41:42 Nikdy více nebude Řím vládnout nad Germánií.
00:41:46 Konečně jsme svobodní."
00:41:50 Germánské kmeny se v tom shodovaly:
00:41:53 Arminius nechť nás vede vstříc budoucnosti!
00:42:11 Do Říma mezitím dorazil posel z Germánie.
00:42:15 Císař Augustus věděl, že v sázce je mnoho.
00:42:19 Ovládl říši a teď musel tuto samovládu potvrdit úspěchy.
00:42:24 Byl oslavován,
00:42:26 že rozšířil impérium až k Labi a Severnímu moři.
00:42:30 Jenže poselství z Germánie zmařilo všechny jeho naděje.
00:42:36 V hněvu a zoufalství prý zvolal:
00:42:40 "Quinctilie Vare, navrať mi mé legie!"
00:42:52 Jenže do Říma se nevrátil jediný voják.
00:42:56 Jejich příbuzní mohli postavit jen kámen nad prázdným hrobem.
00:43:01 Takový je například hrob římského centuriona Caelia:
00:43:05 sloužil v 18. legii, padl ve Varově bitvě.
00:43:10 Tento náhrobek byl dlouho
00:43:13 jediným archeologickým svědectvím o římské zkáze.
00:43:18 Obecně nelze Vara označit za neschopného muže.
00:43:22 Udělali z něj obětního beránka, protože to potřebovali.
00:43:26 Nikdo jiný se nedal označit za viníka než ten,
00:43:30 kdo už byl po smrti.
00:43:35 Po zdrcující porážce vpadly římské legie do Germánie,
00:43:39 aby se pomstily.
00:43:41 Šest let po Varově porážce objevili dějiště bitvy.
00:43:45 Na stromech ještě visely kostry mrtvých,
00:43:49 "potupně pro zrak i vzpomínky", jak napsal Tacitus.
00:43:54 Vojáci našli oltáře, na nichž byli obětováni římští zajatci.
00:44:00 Tacitus také popisoval "bělající se kosti",
00:44:04 které se vršily v hromadách nebo ležely roztroušené všude kolem.
00:44:11 Nikdo nevěděl, zda pohřbívá příbuzné nebo neznámé vojáky,
00:44:17 všichni byli spříznění svou smrtí.
00:44:27 Další a další nálezy
00:44:29 vědce přibližují k odhalení tajemství u Kalkriese.
00:44:33 Na bitevním poli objevili hluboké jámy s lidskými kostmi.
00:44:37 Jsou to ostatky padlých Římanů, o kterých psal Tacitus?
00:44:43 Touto otázkou se zabývá Birgit Grosskopfová
00:44:47 z univerzity v Göttingenu.
00:44:49 Velikost a tvar pánevních kostí prozrazuje pohlaví mrtvých.
00:44:54 Závěr je jednoznačný:
00:44:56 V jámách byly pohřbeny pouze mužské tělesné ostatky.
00:45:01 Jak byli staří, když zemřeli? O věku vypovídá stav chrupu.
00:45:06 Čím jsou zuby opotřebovanější, tím vyšší byl věk mrtvého.
00:45:11 I zde jsou výsledky jednoznačné:
00:45:13 všichni muži zemřeli jako dvaceti - až čtyřicetiletí,
00:45:17 tedy ve věku aktivních vojáků legií.
00:45:20 Rozbor kostí a zubů potvrzuje domněnky vědců:
00:45:23 u Kalkriese leží ostatky římských vojáků.
00:45:27 Ale jsou to oběti Varovy bitvy? Dají se najít ještě další stopy?
00:45:33 Máme také jasné stopy po zraněních,
00:45:37 což znamená, že k nim mohlo dojít během bitvy.
00:45:41 Například tady vidíme sečné zranění.
00:45:45 Došlo k silnému úderu do týla,
00:45:48 který prolomil velký kus klenby lebeční.
00:45:53 Kosti byly objeveny v jámě vyztužené vápencem.
00:45:57 Lebky a kosti byly pečlivě srovnány do masového hrobu.
00:46:02 Podle badatelů to svědčí o pietním pohřbení.
00:46:06 Že by tu padlé druhy pohřbili Římané?
00:46:09 Šest let po bitvě, jak napsal Tacitus?
00:46:14 Pokud ano, mělo by se zkoumáním kostí přijít na to,
00:46:18 že ležely delší dobu na bitevním poli, než byly pohřbeny.
00:46:28 Birgit Grosskopfová zkoumá i tuto stopu
00:46:32 a o výsledcích není pochyb:
00:46:34 praskliny a stopy po zubech dravé zvěře dokazují,
00:46:38 že kosti skutečně ležely několik let na bitevním poli.
00:46:44 Končí tím hledání místa bitvy v Teutoburském lese?
00:46:49 Souhrn všech poznatků nemůže být podle názoru vědců náhodný.
00:46:53 Bitva se skutečně odehrála u Kalkriese.
00:46:58 Po této osudové bitvě stáhl Řím z Germánie všechny legie.
00:47:03 Císařův rozkaz zaznamenal Tacitus:
00:47:08 "Cherusky a ostatní vzbouřené kmeny lze nyní,
00:47:12 kdy Řím dokonal pomstu, přenechat jejich vnitřním svárům."
00:47:22 A co se stalo s římským městem u Waldgirmesu,
00:47:26 s onou výkladní skříní římské civilizace?
00:47:34 Archeolog Armin Becker se pokouší zjistit,
00:47:38 kdy a jak město zaniklo.
00:47:41 V půdě objevil výrazně tmavě zbarvenou vrstvu.
00:47:45 Je to popel, důkaz o zničení města požárem.
00:47:51 Z řetězu důkazů Armin Becker vyvozuje,
00:47:54 že římští obyvatelé se po bitvě v Teutoburském lese
00:47:58 z Waldgirmesu odstěhovali,
00:48:01 aby se usadili někde v bezpečnější oblasti říše.
00:48:04 Své město obrátili v trosky a popel.
00:48:07 Nic nesmělo padnout do rukou Germánů.
00:48:11 "Kéž by jen Augustus tolik netrval na dobytí Germánie!
00:48:14 Hanba, s níž o ni Řím přišel,
00:48:17 je větší než sláva, s jakou ji získal."
00:48:20 ... tak bědoval římský spisovatel Florus
00:48:23 nad koncem snu o římské Germánii.
00:48:28 V roce 16 po Kristu se Řím stáhl.
00:48:31 Města jako Waldgirmes a vojenské tábory jako Haltern
00:48:35 byly spáleny.
00:48:37 Jedna jediná bitva změnila chod dějin.
00:48:46 Celá oblast se osvobodila od římské nadvlády.
00:48:51 Vzniklo germánské uskupení,
00:48:54 které o tři sta let později vedlo k velké expanzi Germánů.
00:49:03 Pro dějiny Evropy byly události z roku 16 po Kristu průlomové.
00:49:11 V 19. století oslavili Arminia národně uvědomělí Němci
00:49:16 pompézním Hermannovým pomníkem.
00:49:19 Hermann je poněmčené jméno Arminius.
00:49:23 Je historicky nesporné,
00:49:25 že Arminiovi se podařilo natrvalo zabránit romanizaci Germánů.
00:49:32 Tacitus o něm napsal:
00:49:36 "Byl bezesporu osvoboditelem Germánie."
00:49:40 Barbarské národy jej dodnes opěvují v písních.
00:49:45 Po vítězství nad Římany
00:49:47 znovu vypukly staré rozbroje mezi kmeny.
00:49:50 Jako král Germánů chtěl Arminius posílit svou moc
00:49:54 a sjednotit znesvářené kmeny.
00:49:58 Tím, že se Arminius prohlásil samovládcem,
00:50:02 skoncoval se starým germánským řádem.
00:50:05 Jeho touha po moci se mu stala osudnou, jak uvádí Tacitus:
00:50:11 "Arminius, bažící po královské moci,
00:50:15 popudil své soukmenovce a podcenil jejich smysl pro svobodu."
00:50:20 Několik kmenových vůdců
00:50:22 se zdráhalo podřídit rozkazům Arminia
00:50:25 s poukazem na germánské zvyky.
00:50:28 Jenže Arminius požadoval bezpodmínečnou poslušnost.
00:50:33 A tak ho zavraždil jeden blízký příbuzný.
00:50:37 Tentokrát jsem život přítele nedokázal ochránit.
00:50:43 Arminius zahynul ve věku 37 let.
00:50:47 Pod jeho vedením dosáhli Germáni rozhodujícího vítězství.
00:50:52 I v pozdějších dobách pak představovali
00:50:55 stálou hrozbu pro Řím.
00:51:52 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2010
V roce 1956 učinili stavební dělníci nedaleko Hamburku překvapivý objev: germánské pohřební pole z prvního století po Kristu. Archeologové byli nadšeni.
V jedné rozbité urně vědci našli pozoruhodný předmět: špičku kopí římských legionářů, zvaného pilum. Jak to, že se římská zbraň objevila v germánském hrobě? Nevíme, komu patřila. Z této doby se nedochoval ani jeden osobní životní příběh.
Ale na základě archeologických nálezů a nových vědeckých poznatků si můžeme udělat obrázek o životě germánského válečníka. Němečtí dokumentaristé ho pojmenovali Notker.
