Přísný ústavní režim místo náhradní rodinné péče. Dokument z cyklu o unikátních nápadech, projektech a objevech, které za minulého režimu nesměly spatřit světlo světa (2009). Připravili P. Janošec a J. Novák
00:00:21 SOS dětské vesničky.
00:00:24 To je unikátní projekt rodinné péče pro opuštěné děti.
00:00:27 Ne každý ví, že není vymožeností poslední doby.
00:00:30 Objevil se u nás už v 60. letech minulého století.
00:00:33 A mohl být dnes mnohem dál, kdyby ho komunisté
00:00:36 v době normalizace nezastavili.
00:00:40 To byla obrovská událost i vzhledem k tomu,
00:00:42 že najednou vzniklo něco nového v péči o děti.
00:00:46 Pokud jde o myšlenku SOS dětské vesničky ve východním bloku,
00:00:50 Československá republika tehdy byla 1. zemí,
00:00:55 která takovou myšlenku realizovala.
00:00:58 Každý projekt, který má přerušení a nepokračuje, zastavuje se,
00:01:04 znova se obnovuje - tak to pro projekt dobré není.
00:01:08 Vedoucí lidé byli odsunuti.
00:01:10 Odsunuli mě a Matějíčkovi byla zakázána návštěva vesničky.
00:01:22 Budu vám vyprávět příběh známého dětského psychologa
00:01:26 prof. Zdeňka Matějíčka a jeho kolegy dr. Jiřího Dunovského.
00:01:29 Jako první ve východní Evropě rozjeli projekt SOS dětských vesniček.
00:01:53 Péče o nezaopatřené děti, děti bez rodičů.
00:01:57 Vizitka vyspělosti každého moderního státu.
00:02:00 Poválečné Československo mělo v této oblasti na co navázat.
00:02:04 Mělo, ale únor 1948 násilně zpřetrhal prvorepublikové trendy
00:02:09 rodinné výchovy.
00:02:12 V 50. letech skončila u nás pěstounská péče,
00:02:16 která byla velmi rozšířena.
00:02:18 Od té doby byla prosazována výchova v dětských domovech.
00:02:22 Byl převzat vzor našeho bratra SSSR, kde byla péče kolektivní,
00:02:28 a ne založená na rodinné péči.
00:02:31 Takže byly školky, dětské domovy, kam byly děti brány z rodin
00:02:37 z jakýchkoliv důvodů, i politických. A dávány do dětských domovů.
00:02:42 U nás byly děti dávány do dětských domovů podle věku.
00:02:47 Bylo to velmi rozdělené.
00:02:49 Byly v kojeneckém ústavu, pak do 3 let, do 6 let. Děti se stěhovaly.
00:02:55 Měly pokaždé jiné tety, jiné prostředí, jiný domov.
00:02:57 A prakticky nebylo možné dávat sourozenecké dvojice dohromady.
00:03:02 Řada psychologů, kteří se zabývali právě tím, jak děti prospívají
00:03:07 v těchto zařízeních, došla k závěru, že jsou tam značné problémy.
00:03:12 Že děti strádají.
00:03:15 Pan prof. Matějíček s doc. Gmeinerem tehdy zpracovali studii,
00:03:20 která ukázala následky psychické deprivace v dětství.
00:03:26 Ukazovalo to hrůzu. Sociální hrůzu, biologickou hrůzu.
00:03:31 Nedostatečná péče, špatné sociální vedení.
00:03:36 Problémy s osvojením, pěstounskou péčí.
00:03:45 A to byl začátek snahy o změnu v systému náhradní rodinné péče.
00:03:52 ARCHIV
00:03:53 Domov mladého provinilce. Tři židle, TV a stůl.
00:03:59 Kresby příznačné pro děti, které v útlém věku citově strádaly.
00:04:04 Domov jako vězeňská cela, domov - opuštěný pokoj.
00:04:24 Na počátku 60. let minulého století se do popředí odborníků
00:04:27 hledajících optimální cestu výchovy nezaopatřených dětí
00:04:31 dostává dětský psychiatr prof. Matějíček a prof. Dunovský.
00:04:37 Pan profesor Matějíček byl významný dětský psycholog
00:04:41 a zajímal se o problematiku dětí, které strádají.
00:04:44 Které mají nedostatek podnětů, které potřebují ke svému zdravému vývoji.
00:04:50 Jeho původní povolání byla návštěva dětských domovů a vyšetřování v nich.
00:04:55 Začínal jako mladý doktor objíždět a sbírat materiál a tam to získával.
00:05:03 Měl toho plnou hlavu, ale zas tak moc se mi nesvěřoval.
00:05:08 To spíš naše děti pochopily potom.
00:05:13 Když táta začínal projekt, byl vždycky nadšený.
00:05:16 A uměl do toho nadšení strhnout ostatní lidi.
00:05:20 A dokázal nadchnout lidi kolem, strhnout.
00:05:23 Otevíral jim svou domácnost, rodinu, svůj byt.
00:05:29 Takže se velmi často scházeli u nás, byly společné večeře.
00:05:34 Někdy se stávalo, že stačil mamince zavolat tak 2 hodiny předtím.
00:05:38 Zavřel se, měl svou práci a ta mu vyčerpávala čas, co měl doma.
00:05:47 Já jsem ho dala do kojeneckého ústavu.
00:05:50 -Proč?
-Já jsem byla sama.
00:05:54 Myslela jsem si, že mu tam bude lépe.
00:05:58 A nikoho jste doma neměla?
00:06:01 Maminku, ale ta se o něj starat nemohla.
00:06:04 Tehdy se kolem dětských domovů, jeslí a dalších zařízení
00:06:09 utvořila skupina lidí, kteří se zabývali touto problematikou.
00:06:15 Tito lidé přicházeli na to, že není možné,
00:06:19 aby kojenec žil v ústavu bez jakékoliv škody.
00:06:24 Že není možné, aby větší děti byly bez pomoci a záštity rodiny.
00:06:30 Pan profesor Dunovský byl v té době
00:06:33 pracovníkem ministerstva zdravotnictví a měl možnost
00:06:36 v jednotlivých zemích Evropy sledovat,
00:06:39 jakým směrem se náhradní rodinná péče odebírá.
00:06:44 Tehdy začala velká snaha použít zkušenosti ze zahraničí
00:06:48 i naše zkušenosti.
00:06:51 1 z možností byly SOS dětské vesničky, které založil dr. Gmeiner
00:06:58 v Rakousku po válce, kdy bylo mnoho osamělých žen, vdov, a mnoho sirotků.
00:07:05 Tehdy přišel na tu myšlenku dát dohromady tyto 2 skupiny
00:07:09 pod 1 střechu a vytvořit z domečku společenství dětské vesničky.
00:07:16 Můj muž byl ve světě a setkal se tam s SOS vesničkami.
00:07:21 Takže si to vzal za své, že by se o to tady pokusil
00:07:26 a získal na to další spolupracovníky.
00:07:31 Místo u rodinného stolu neznamená jen jídlo.
00:07:36 Rodinný kruh, to je také neotřesitelná jistota,
00:07:40 ze které se čerpá po celý život.
00:07:44 Základem rodiny bylo dítě, maminka a do toho přichází 3. princip, domek.
00:07:52 Rodina v domečku bydlící.
00:07:55 A 4. princip bylo společenské začlenění do života obce, vesničky.
00:08:02 A prolínání všech těchto aktivit.
00:08:06 Což v tehdejších dětských domovech nebyla šance zažít.
00:08:12 Příprava na normální život.
00:08:28 Lidé kolem pana Matějíčka a Dunovského věděli, co chtějí
00:08:33 a co bylo pro děti nejlepší.
00:08:35 Jenže v ČSR měl neustále primát sovětský model ústavní péče.
00:08:39 A tak pan Matějíček přišel s nápadem natočit film,
00:08:43 který by veřejnosti ukázal všechny nedostatky dětských domovů
00:08:46 a kojeneckých ústavů.
00:08:48 Film se jmenoval "Děti bez lásky".
00:08:53 Byly tam ukázky a srovnání dětí z jeslí, z týdenních jeslí,
00:08:56 z dětského domova.
00:09:00 A byly tam dojemné scény dětí, jak si žádají pozornost dospělých.
00:09:06 S celým komentářem to vyznělo, že ty děti to nemají lehké.
00:09:12 A byl to na tu dobu velice odvážný film.
00:09:19 Loučí se s domovem a s maminkou, kterou už nikdy neuvidí.
00:09:25 S ní pocestuje jen několik stránek posudků a záznamů, jinak nemá nic.
00:09:35 I ty květované šatičky se po převozu vrátí.
00:09:43 Natočení bylo počátkem zájmu veřejnosti o problematiku dětí,
00:09:49 které vyrůstají mimo vlastní rodinu.
00:09:52 Dokument, který nebyl příliš brán tehdejšími představiteli státní moci,
00:09:59 byl tak zlomový, že byl přijat zákon o pěstounské péči.
00:10:08 Přijmutí zákona o pěstounské péči bylo důležitým kamenem,
00:10:12 který umožňoval další kroky k založení SOS vesniček v republice.
00:10:17 Dalším strategickým krokem byl vznik Klubu přátel dětských SOS vesniček,
00:10:22 jakéhosi občanského sdružení.
00:10:25 Impuls, aby sdružení bylo založeno, byl v hlavě prof. Matějíčka.
00:10:31 A také veřejnost byla připravena podpořit finančně,
00:10:35 aby sdružení mohlo fungovat a aby se postavily domky
00:10:39 a vesnička pro budoucí maminky.
00:10:45 A potom přišel další film. Jmenoval se "Na inzerát".
00:10:50 Byly podány fiktivní inzeráty ve znění "vyměním dítě za automobil"
00:10:55 a ozvalo se 400 rodičů.
00:10:57 Odvysílání tohoto dokumentu v Československé televizi
00:11:00 spustilo stavidla reakcí veřejnosti
00:11:03 a proti vůli státních orgánů zesílilo volání po SOS vesničkách.
00:11:08 Chlapec je to.
00:11:12 -Jak starý?
-Asi 2,5 roku.
00:11:15 Já sám to vychovávat nemůžu, protože za jedno bych na to nestačil,
00:11:19 když bych dělal v práci, tak to musí být nějak hlídaný.
00:11:25 A když to ženská opatruje, je to jiný.
00:11:30 A vy máte manželku?
00:11:32 Mám, ale nevím o ní už od listopadu. Prostě nám to chtěli vzít.
00:11:39 Po tomto filmu se přihlásili hned druhý den na spořitelnu
00:11:44 manželé Semelákovi s 500 Kčs na první dar SOS dětských vesniček.
00:11:52 Oni nevěděli, co s tím mají dělat, tak volali mně.
00:11:56 A já jsem jim říkal, že nemůžu od nich nic vzít,
00:11:58 protože to nejsou moje peníze.
00:12:00 A oni za půl hodiny volali, že zřizují konto,
00:12:03 které bude realizováno ve skutečné konto,
00:12:06 když budou vesničky prohlášeny jako dobrovolná a řádná organizace,
00:12:11 která byla první tohoto typu v republice.
00:12:15 Vytvořilo se sbírkové konto 777, na kterém se sešlo 28 milionů.
00:12:21 Bylo to dáno i atmosférou, která kolem r. 68 byla.
00:12:26 Lidi byli naprosto nadšení pro tuto myšlenku
00:12:30 a pomohli realizaci vesničky.
00:12:35 Peníze pro SOS dětskou vesničku posílejte opět k nám do televize.
00:12:39 My je sdružení všechny předáme.
00:12:41 Děkujeme za pozornost a těšíme se na shledanou při dalším pořadu
00:12:46 Volá konto 777.
00:12:52 Lidi opravdu odkazovali větší i menší částky.
00:12:56 Třeba se pamatuji, tenkrát byla úžasná věc -
00:13:00 nějaká paní odkázala veškerý svůj majetek dětským vesničkám
00:13:06 a byla tam spousta šperků.
00:13:08 A tak bylo rozhodnuto, že každá dívka, až dosáhne plnoletosti,
00:13:15 dostane na památku 1 šperk z této pozůstalosti.
00:13:31 První vesnička byla otevřena v r. 1969.
00:13:35 Když se vesnička začala stavět, vybíraly se první maminky.
00:13:41 Pamatuji se, že chod začal probíhat v ještě nedostavěné vesničce.
00:13:49 Dostavělo se prvních pár baráků.
00:13:52 Mám dojem, že první 4 domy byly dostavěné
00:13:55 a další se dostavovaly později.
00:13:58 Vesnička Doubí oficiálně zahájila svou činnost v r. 1972.
00:14:02 V r. 1972 byl dokončen poslední domeček, tedy 12. domek.
00:14:07 Souběžně se začala stavět 2. vesnička ve Chvalčově,
00:14:12 která byla dokončena těsně před likvidací sdružení.
00:14:19 Vesnička měla být udělaná tak, že tam bude maminka s 8 - 10 dětmi.
00:14:25 Takže aby tam měli dostatečný prostor.
00:14:27 Byl tam velký obývací pokoj a v patře byly pokoje jednotlivých dětí.
00:14:33 Takže tam bylo 8 pokojíčků a pak měla pokoj maminka.
00:14:37 Někdy mívala 1 z nejmladších dětí u sebe.
00:14:41 Pro maminky bylo výběrové řízení uspořádáno
00:14:46 a prošly nejen psychologickými testy,
00:14:49 ale i otázkou prošetření zdravotního stavu, osobnostních rysů atd.
00:15:02 1 krásný příběh tam je, kdy maminka se nemohla sblížit s holčičkou.
00:15:10 Holčička zlobila, dělala naschvály.
00:15:13 Maminka se s ní nemohla dostat do kontaktu,
00:15:16 a tak udělala úžasnou věc, táta nám to tehdy vyprávěl.
00:15:20 Vzala si ji na noc do postele.
00:15:22 Ani jedna nespala a ráno byla holka jak vyměněná.
00:15:39 V r. 1974 stát rozhodl o tom, že vesničky budou převedeny
00:15:43 pod pravomoc státu.
00:15:45 Následně v letech 1975 a 1976 byla ukončena
00:15:49 činnost sdružení jako takového.
00:15:52 Sdružení bylo zrušeno a veškerý majetek, který sdružení mělo,
00:15:57 tedy především ony vesničky a finanční prostředky na účtech
00:16:02 byly převedeny na stát.
00:16:04 Jak se obrátila ta doba a situace, tak se obrátil i postoj k nám.
00:16:11 Začali nás rušit s tím, že nejsme socialistická organizace.
00:16:16 Ta nechuť mít zde vesničku vyplývala jednak z toho,
00:16:20 že to byl pozůstatek r. 1968.
00:16:23 To byla 1 z hlavních příčin.
00:16:25 A potom že se vracíme ke kolektivní výchově.
00:16:29 Právě ze strany některých pracovníků dětských domovů bylo poukazováno
00:16:34 na to, že je tady vesnička, že tam děti žijí v přepychu.
00:16:37 Za přepych byl považován koberec, tehdy jekor.
00:16:42 Vedoucí lidé byli odsunuti.
00:16:45 Odsunuli mě a Matějíčkovi byla zakázána návštěva vesničky.
00:16:50 Byl jsem vyhozen.
00:16:52 Poté, co se tady stabilizoval normalizační režim
00:16:56 na začátku 70. let, takové sdružení, které suplovalo funkci státu,
00:17:03 řešilo problémy, které stát nebyl podle některých lidí schopen řešit.
00:17:10 A navíc bylo inspirováno ze západu. Ta myšlenka přišla z Rakouska.
00:17:16 To byla kombinace, která pro SOS vesničky byla smrtící.
00:17:29 Sdružení sice po revoluci dostalo zpět zabavený majetek,
00:17:32 ale oněch 10 milionů Kč, které kdysi byly na účtě,
00:17:36 už nikdy nikdo nevrátil. Peníze se prostě nenašly.
00:17:39 A prof. Matějíček si plné slávy dětských vesniček také příliš neužil.
00:17:46 Zemřel v říjnu r. 2004.
00:17:48 Rok poté, co byla otevřena vesnička v Brně-Medlánkách.
00:17:57 Skryté titulky: Věra Mikulenková Česká televize, 2009
Přísný ústavní režim místo náhradní rodinné péče