Původní české písničky a humor v hudebně zábavném pořadu Karla Šípa a Jaroslava Uhlíře (1989). Dále účinkují: V. Čok, M. Kocáb, P. Hapka, J. Ledecký, V. Martinová, M. Holanová, Žentour a další. Scénář K. Šíp. Kamera A. Kovács. Režie K. Smyczek
00:00:03 -Ty jsi tady uklízel, nebo co?
00:00:06 -Tohle to na úklid nevypadá. To vypadá na něco většího.
00:00:10 -No jo, ale když tady není fundus, tak my nemůžeme hrát!
00:00:15 -Já se právě bojím, že můžeme hrát akorát tak parašutisty.
00:00:19 -Nemůžeme! Dyť nemáme padáky!
-No právě. A co když je máme?
00:00:25 -To by tady někde musely bejt, to bych je musel vidět, ne?
00:00:29 -Jsou padáky, který kolikrát ani nepostřehneš.
00:00:34 -Jo, ty myslíš, že přímo až takhle?
-No jo.
00:00:38 -A má teda cenu, abysme se do něčeho pouštěli, když nevíme...
00:00:43 -Ale jo, já bych to klidně rozjel, to nám nic neudělá.
00:00:46 Jednak to nevíme určitě, že máme padáky.
00:00:48 A jestli je máme, tak si aspoň připíšeme k dobru
00:00:51 jednu brigádnickou hodinku.
00:01:25 Tak vás vítám u televizních obrazovek,
00:01:29 vážení televizní diváci...
00:01:54 E-e, začíná teďka právě další díl našeho
00:02:01 hudebně zábavného takového jakoby občasníku...
00:02:13 SPLACHOVÁNÍ
00:02:20 Občasníčku, kterýmu my říkáme KLIP KLAP.
00:02:23 -Prosím tě, co to děláš? Copak takhle se spíkruje?
00:02:26 To musí odsejpat, tempo, tempo, tempo!
00:02:28 -Ale tempo, copak jsi nebyl nikdy na brigádě?
00:02:32 -My to nevíme 100%, jestli máme padáky.
00:02:34 To je jen taková naše domněnka, naše nepodložená hypotéza.
00:02:38 -To je pravda, to nevíme, ani nevíme, jestli se to dneska vysílá?
00:02:42 -Ale vysílá. Tamhle se vidím na kontrolním monitoru.
00:02:45 -Ukaž! A jo, já jsem tam taky.
00:02:48 A sluší mně to, podívej se, zapnutý knof..., motýl, ukaž ksichtíček.
00:02:53 Jé, já jsem rozcuchanej! Podívej se.
00:02:57 -Jé, já taky!
-Tak to se učešu.
00:03:00 Počkej, pusť mě k tomu, ať se učešu.
00:03:02 A to je perfektní zrcadlo. Drahý. A málokdo si to může dovolit.
00:03:07 -A těch lidí, co teď to naše zrcadlo maj v domácnosti.
00:03:10 -Ano, co kontrolujou, jak já se tady češu.
00:03:13 Přátelé, taková otázka, co si myslíte, když už se češu,
00:03:17 měl bych si tu pěšinku nechat tak, jak si ji češu už dlouho?
00:03:20 A nebo bych, trošku změna, že bych to začal česat níž?
00:03:24 A nebo naopak vejš? To je otázka.
00:03:27 Přátelé, napište nám svůj názor na tuto problematiku.
00:03:31 Nebojte se toho, napište otevřeně, nebojácně,
00:03:34 zkuste i kriticky se vyjádřit.
00:03:38 Adresu znáte: tři jedničky padesát, Jindřišská 16,
00:03:42 do rohu napište heslo "Pěšinka". Nebo, co myslíte,
00:03:46 ještě vám dám inspiraci, co kdybych to najednou začal česat
00:03:50 takhle dozadu? Co říkáte? To by bylo.
00:03:53 -Jé, teď dávaj v naší televizi něco s Nicholsonem!
00:03:57 -A hele, to bude asi nějakej film pro pamětníky.
00:03:59 Tady je ještě mladej, hezkej kluk.
-Mladej a tlustej.
00:04:03 -Ale no tak, lesknu se trošku, Nicholson. A kdo by to byl řek,
00:04:06 že bude jednou Nicholson dělat v naší televizi brigádu.
00:04:10 Jen ať si to prubne Jack, že jo?
00:04:12 -Pusť mě taky k zrcadlu. Já se taky učešu.
00:04:16 Vážení televizní diváci, napište také svůj názor na můj účes.
00:04:20 Jestli mám nosit tenhle krátkej sestřih, a nebo,
00:04:23 jestli mám nasadit přehazovačku.
00:04:26 -Počkej, to musíš lidem vysvětlit, co je to přehazovačka.
00:04:29 -Rád vysvětlím.
00:04:31 To se vezme takovejhle chomáček vlasů, jestli to máte,
00:04:35 a nechá se růst.
00:04:38 Až je delší, ještě delší, a potom se přehazuje po celé hlavě
00:04:42 a tím nám zakrývá ta místa, která by nám jinak z tý hlavy
00:04:45 dělala koleno.
00:04:48 Tak to nám napište, adresa zůstává, akorát heslo bude "Přehazovačka".
00:04:53 -Tak tady se nacházíme v prostorách bývalého fundusu.
00:04:57 Fundus, tak říkáme my, televizní odborníci, skladům kostýmů,
00:05:01 rekvizit a dalších potřeb nutných k natáčení
00:05:04 pořadů a inscenací, o kterých nám pak vy diváci píšete,
00:05:08 za co stály.
00:05:10 Právě do těchto míst se často uchylovali i někteří diletanti,
00:05:14 aby odtud uváděli všelijaké ty videoklipy a fundusem
00:05:17 maskovali své minimální konferencierské schopnosti.
00:05:21 Naštěstí právě probíhající reorganizace zmařila
00:05:24 jejich další plány.
00:05:26 O osudu těchto prostor není dosud rozhodnuto. Tak dál.
00:05:30 Za těmito dveřmi se nachází oblíbené "Respirium",
00:05:33 odkud se rozlévá hudba již po celá desetiletí do vašich srdcí.
00:05:37 Respiria se naštěstí reorganizace ani v nejmenším nedotkla!
00:05:42 -Slyšel jsi? Není dosud rozhodnuto.
00:05:46 -Tak, a proto bychom měli teď dokázat, že sem doopravdy patříme.
00:05:52 PÍSKÁNÍ, HUDBA
00:06:09 -Zas ve mně dříme ten věčný žár, je to tak!
00:06:14 Jsme nejkrásnější pár. Oba dva ctíme svůj majestát,
00:06:19 je to tak! Spor nemůže se stát.
00:06:24 Zavřu jí ústa, kdy budu chtít, neříkám zůstaň,
00:06:29 sama nechce jít.
00:06:35 -Jen dál!
00:06:40 -V bocích je úzká, tělo hladké!
-Je to tak!
00:06:44 -Jen nohy má krátké. Rozkoš mi dává,
00:06:48 já jí však nic!
-Je to tak!
00:06:52 -Co člověk by chtěl víc?
00:06:55 Zavřu jí ústa, kdy budu chtít, neříkám zůstaň,
00:07:00 sama nechce jít!
00:07:06 Televize, televize,
00:07:09 není lepší vize, kdo je první v lize?
00:07:14 Televize, televize,
00:07:17 netváří se cize, dostane mě z krize!
00:07:37 Už jsem jako slunce, když zapadá!
-Je to tak!
00:07:42 -Večerní nálada roztouží duši, pohladí tvář,
00:07:48 -Je to tak!
-ta mihotavá zář.
00:07:52 Zavřu jí ústa, kdy budu chtít,
00:07:56 neříkám zůstaň, sama nechce jít.
00:08:03 Televize, televize,
00:08:07 není lepší vize, kdo je první v lize?
00:08:11 Televize, televize,
00:08:15 netváří se cize, dostane mě z krize!
00:08:34 Televize, televize,
00:08:37 není lepší vize, kdo je první v lize?
00:08:41 Televize, televize,
00:08:45 netváří se cize, dostane mě z krize!
00:09:01 Televize!
00:09:05 -No nevím, jestli nám tahle ta písnička pomůže upevnit
00:09:08 naše postavení.
00:09:10 -Samozřejmě, že ne, protože my bysme se měli blejsknout ve svým oboru.
00:09:14 Dokázat, co doopravdy umíme.
00:09:17 -A copak my něco doopravdy umíme?
-No...
00:09:20 Takhle, vem si, co je kostrou tohohle programu? Písničky.
00:09:25 No tak já myslím, že stačí, když budeme perfektně
00:09:27 bezchybně uvádět ty písničky. A je to.
00:09:31 Co tam je teďka za písničku?
00:09:34 -Toulavý džíny.
-Toulavý džíny...
00:09:39 Ale zkusím, počkej.
00:09:43 Toulavý džíny. Bude to voříšek trošku, ale... ehm, ehm, jo, dobrý.
00:09:52 Vážení televizní diváci, za malou chvíli uslyšíte
00:09:55 písničku Toulavý džíny.
00:09:58 Tato písnička nám reprezentuje v našem programu
00:10:01 hudební styl, kterému říkáme country.
00:10:04 Hudba country k nám pronikla někdy ve třicátých letech až z Ameriky.
00:10:09 Zpívat písničku bude zpěvačka Věra Martinová,
00:10:13 která k nám pronikla až z Dobrušky. Přeji vám hezký poslech.
00:10:19 -Tak v zásadě to bylo dobrý, ale moc chladný.
00:10:22 Víš, chybí tomu takovej ten lidskej hřejivej prvek,
00:10:27 na to si lidi hodně potrpěj.
-No tak zkus něco.
00:10:31 -To chce trošku teplejc do těch lidí, hřejivějc.
00:10:40 A teď, milí televizní diváci, ruku na srdce.
00:10:45 Kdo z nás se rád netoulal?
00:10:50 Toulali jsme se všichni. A rádi.
00:10:54 Ovšem oblečení pro potulku volil každý jiné.
00:10:58 Někdo má rád manžestr, někdo zase něco jiného.
00:11:04 Následující písnička se ovšem nejmenuje Toulavé manžestráky,
00:11:09 ani se nejmenuje Toulavé koverkotové kalhoty,
00:11:13 ale jmenuje se
00:11:15 Toulavý džíny.
-Ale jo, celkem dobrý.
00:11:19 Dobrý, to teplo lidský tam je, to je bezvadný,
00:11:22 ale zase se ti z toho vytratily ty informace.
00:11:25 Musíš říct divákům základní informace o autorech tý písničky.
00:11:29 Fakta. Musej tam bejt fakta, fakta.
-Fakta.
00:11:39 Toulavý džíny, to je písnička autorů hudby
00:11:43 Pavla Krejči a autora textu Michala Bukoviče.
00:11:46 Skladatel Pavel Krejča se narodil 26. července 1944 v Praze.
00:11:56 Již od mládí byl hudebně velice nadaný a spálený...
00:12:05 a Spálený Petr natočil jeho první písně dokonce na gramofonové desky.
00:12:11 Pavel Krejča jako dítě navštěvoval Lidovou školu umění.
00:12:17 Ovšem jeho hudební začátky nebyly tak úplně bez problémů.
00:12:22 Svými hbitými prstíky stále hmatal na hmatníku
00:12:26 hudebního nástroje někam, kam si to jeho učitelka
00:12:30 ani nepřála. Dnes už víme, proč tomu tak bylo - Pavel prožil
00:12:34 své dětství v padesátých letech.
00:12:38 Tedy v letech plných přehmatů.
00:12:43 -Není to ono.
00:12:45 Já vím, ty informace už tam teďka jsou, ale zase se nám z toho
00:12:48 vytrácí ta vřelost.
00:12:51 Dyť my si přeci musíme uvědomit, že na televizi se taky koukaj děti.
00:12:55 Proto my se musíme snažit z každý tý písničky vyvodit
00:12:59 pro děti nějaký poučení.
00:13:02 Počkej, já to zkusím trošku. Ehm, tak.
00:13:11 Za malou chviličku vám, milí kamarádi, zazpívá zpěvačka
00:13:16 Věrka Martinová písničku o toulavých džínách.
00:13:21 A hlavně si všimněte, kamarádi, jak ona má ta Věrka
00:13:25 ty svoje džíny velice čisté.
00:13:29 A ne jako ty, Frantíku!
00:13:32 A nebo ty, Lukáši.
00:13:36 Kolikrát máte ty džíny, děti, zmazané až hanba.
00:13:40 Čistota je půl zdraví, pamatujte si to.
00:13:44 Proto je třeba, abyste si správnou hygienou chránili to svoje zdraví,
00:13:49 jako si ho chrání i ta Věrka Martinová.
00:13:53 O čistotě si teď budeme trošičku povídat s mým hostem,
00:13:59 což je okresní hygienik, který by vám o hygieně dlouho
00:14:03 mohl vyprávět.
00:14:06 Vítám vás u nás.
00:14:08 Co byste řekl kamarádům u obrazovek k té situaci?
00:14:11 Jak ono to teďka všechno vypadá?
00:14:13 -No tak, podívejte se, situace není nijak tragická,
00:14:17 i když opatrnosti nikdy nezbývá. Víte, nejhorší je,
00:14:21 že ono se nám to šíří geometrickou řadou.
00:14:23 Zvláště u rizikových skupin.
00:14:26 -Mohl byste uvést nějaké konkrétní údaje?
00:14:29 Víte, aby se nám ti nezbedníci u obrazovek konečně chytili za nos.
00:14:34 -No tak za nos se nikdo chytat nemusí, z nosu bezprostřední
00:14:38 nebezpečí nehrozí. Já bych řekl, že ta pravá prevence začíná jinde.
00:14:43 -Já myslím, že jde o to včas si uvědomit to nebezpečí,
00:14:47 které číhá prakticky všude.
00:14:49 Víte, ono to často začíná, chlapci, tím vaším klouzáním po zadku.
00:14:54 -Kdyby jenom to, víte, ale souhlasím s vámi,
00:14:58 že teď jsme se k jádru problému přiblížili mnohem více,
00:15:02 než jsme byli předtím u toho nosu.
00:15:04 -Samozřejmě, řeknu vám, oni jsou chlapci kolikrát velice neukáznění.
00:15:09 -Teď s vámi plně souhlasím, bohužel nejrizikovější skupinu
00:15:13 nám tvoří stále homosexuálové.
00:15:17 -Tak to vidíte, chlapci.
00:15:19 Počkej, jaký homose... Co to sem taháš?
00:15:22 Vždyť jsme si řekli, že vysíláme pro děti.
00:15:25 -Ale já se přece jako hygienik nemůžu vyhnout hovoření o AIDSu.
00:15:30 To my teď varujeme při každé příležitosti.
00:15:33 -Ale já jsem chtěl z tý písničky vyvodit poučení.
00:15:36 Že když džíny, tak čistý. Rozumíš?
00:15:40 Aby se v nich někde neváleli.
-S kdekým, to souhlasím.
00:15:44 -Ale chtěl jsem říct, aby si tou správnou hygienou
00:15:48 chránili svoje zdraví.
00:15:50 -Ano, ochranné prostředky jsou jediná jistota.
00:15:54 -Tak vám teda, hygienik, pěkně děkuju za tenhle rozhovor.
00:15:58 A teď už snad konečně ta slíbená písnička.
00:16:11 -Modrý palác v oblacích,
00:16:17 zdobený zlatou věží,
00:16:22 slibovals mi v rozpacích,
00:16:28 prý ti právě o to běží.
00:16:36 Oblaka pak spláchl déšť,
00:16:42 zlato má příchuť mědi,
00:16:48 když se sejdu s oblohou, kam tvé kroky nemohou,
00:16:53 dělám jen to, co mi sedí.
00:16:59 Teď místo tvých slov
00:17:04 mám toulavý džíny,
00:17:10 téměř stále platnou vstupenku do všech míst,
00:17:16 jen cíl trochu jiný.
00:17:22 Teď místo tvých slov
00:17:26 znám světlo i stíny,
00:17:33 spím, když spánek přijde, jím, když mi chutná jíst,
00:17:38 mám toulavý džíny.
00:18:01 Světlem slunce minout stín
00:18:06 v hodinkách s vodotryskem,
00:18:12 hnát se v jedné z limuzín,
00:18:17 které jezdí jenom tryskem.
00:18:24 To byl tvůj krásný slib,
00:18:29 to jsi říkal jen tak z hlavy,
00:18:35 teď ti klesla ramena, slibům svítí červená,
00:18:41 teď si žiju, jak mě baví.
00:18:47 A místo tvých slov
00:18:51 mám toulavý džíny,
00:18:57 téměř stále platnou vstupenku do všech míst,
00:19:03 jen cíl trochu jiný.
00:19:09 Teď místo tvých slov
00:19:14 znám světlo i stíny,
00:19:20 spím, když spánek přijde, jím, když mi chutná jíst,
00:19:25 mám toulavý džíny.
00:19:48 -Prosím vás, pánové, ten klavír sem dáváte proč?
00:19:52 Ptám se, chlapi, sakra, přeci si můžeme...
00:19:56 -A nech je! Oni stejně nemůžou mluvit, když je reorganizace.
00:20:01 Zodpovědní činitelé v televizi vědí, že umím zahrát na klavír,
00:20:05 tak ho sem prostě poslali.
00:20:08 -No dobře, ale... činitelé, ale já neumím hrát na klavír.
00:20:12 -Tak se s tebou, hochu, asi už nepočítá, no.
00:20:15 -Počkej, a to ty bys tak nechal? Ty bys mě klidně nechal jako...
00:20:20 Tak snad ti tady můžu bejt v tvým novým
00:20:22 klavírním oboru nějak užitečnej? Tak mě můžeš zaměstnat.
00:20:26 Nemysli si, ani klavírista už dneska sám na všecko nestačí.
00:20:30 Budeš potřebovat lidi. Co kdybych ti tady dělal třeba obraceče not.
00:20:35 -Ty to umíš?
-Ne. Ale můžu se to snad naučit.
00:20:39 Tak co je k tomu zapotřebí, abych byl obraceč not?
00:20:43 -Musíš včas obrátit.
00:20:46 -To já klidně obrátím, hlavně, když se tu udržím.
00:20:49 -Nejenom jednou! Musíš obracet častějš, víš?
00:20:53 -Ty čekáš nějakej překotnej vývoj?
-Ale ne, já mluvím o notách.
00:20:57 Podle toho, jak klavírista hraje, tak ty musíš obracet.
00:21:01 -Aha. Tak dobře.
-Tak si to zkusíme.
00:21:04 -No tak zkusíme, jestli to budu umět.
00:21:09 Počkej, počkej, a jak já poznám to správný místo,
00:21:11 kde já mám ty noty obrátit?
00:21:13 -Čteš noty se mnou, jenže nehraješ, takže máš volný obě ruce.
00:21:17 Tak můžeš obracet, ne?
00:21:19 -Jo, no tak dobře.
-Tak jedem.
00:21:34 Teď jsi to prošvih'.
-A co?
00:21:36 -Teď jsi měl obrátit!
00:21:39 -Aha.
-Umíš ty noty vůbec?-Neumím.
00:21:42 -Aha, tak to nemůžeš dělat obraceče.
00:21:44 -Tak snad stačí, že je umíš ty!
00:21:47 Na mně nezáleží, já jsem tady jenom manuální síla na obracení not.
00:21:51 Snad jako obraceč nemusím mít hned akademii!
00:21:54 Tak když budeš potřebovat obrátit noty, huba ti neupadne,
00:21:57 tak mě o to požádáš, já ti ty noty obrátím!
00:22:00 -Dobře, tak to zkusíme.
-No.
00:22:13 -Byl bys tak laskav a otočil mně noty, ať můžu pokračovat
00:22:15 v té skladbě.
-Jo, rád ti posloužím.
00:22:18 -No prosím. Děkuji.
-Tady nahoře, jo?-Děkuji.
00:22:35 Můžu požádat znova?
00:22:37 -Ne. Ty poslední dva takty se mi moc nelíbily.
00:22:40 Jen si to přelouskni ještě jednou, to není úplně v pořádku.
00:22:42 -Tak to už přestává všechno.
00:22:44 Ty seš tady pomocná síla na obracení not!
00:22:47 Ty nemáš co kafrat do toho, jak já hraju!
00:22:52 -Tak ona ti kritika zdola moc nevoní?
00:22:55 Jako názor pomocnýho dělníka na obracení not ty chceš ignorovat?
00:23:00 Pomocný síly obyčejný?
00:23:02 Jenomže já nedokážu mechanicky obracet noty
00:23:04 bez vlastního názoru na finální výrobek.
00:23:07 Já to prostě nedokážu.
00:23:09 Tak to vem, že jsem tady jako taková
00:23:12 výstupní kontrola, která sleduje, jak ty noty...
00:23:15 Já nedokážu pustit noty ven, který nejsou úplně stoprocentní!
00:23:20 To se prostě na mě nezlob, ale takový šlendriánství
00:23:22 já nestrpím!
-Tak to je nádherný.
00:23:24 Tak já jsem tě tady před chvílí z lítosti zaměstnal,
00:23:27 a ty mi tady teď do toho kafráš?
00:23:29 Přitom vůbec neumíš noty a vůbec tomu nerozumíš.
00:23:32 -Jo, kafrám do toho, i když nic neumím.
00:23:34 Život mě naučil, kamaráde. Takový holt je kolo dějin.
00:23:47 -Ó jé jé jé!
00:23:52 Ohohohohó!
00:24:19 V hlavě mám nádraží, kde zmizel jízdní řád,
00:24:23 řekli mi, to chce klid.
00:24:28 Pár vlastních názorů, co trochu naráží,
00:24:31 si přece nenechám vzít.
00:24:36 Zatímco voda stoupá, čas běží na druhý dech,
00:24:41 svět se houpá, pomalu ztrácí se břeh,
00:24:45 co dál, co dál, co dál?
00:24:50 Máme svůj plán a na kopci loď,
00:24:53 co právě vyplouvá.
00:24:58 Máme svůj plán, svůj cíl, ohó,
00:25:03 utajený světadíl!
00:25:27 Už zase plánujou, jak tohle století ukončit o něco dřív,
00:25:35 úsměvy, objetí a hrané dojetí,
00:25:39 sám bych to nedoved líp.
00:25:44 Zatímco voda stoupá, čas běží na druhý dech,
00:25:48 svět se houpá, pomalu ztrácí se břeh,
00:25:53 co dál, co dál, co dál?
00:25:57 Máme svůj plán a na kopci loď,
00:26:00 co právě vyplouvá.
00:26:06 Máme svůj plán, svůj cíl, ohó,
00:26:10 utajený světadíl!
00:26:17 Nevěřte všemu, co je na mapách,
00:26:21 nevěřte tomu, kdo zůstává stát.
00:26:26 Pevná je loď a jméno Naděje má!
00:26:33 Voda stoupá, pomalu ztrácí se břeh,
00:26:36 co dál, co dál, co dál?
00:26:41 Máme svůj plán a na kopci loď,
00:26:44 co právě vyplouvá.
00:26:49 Máme svůj plán, svůj cíl, ohó,
00:26:54 utajený! Máme svůj plán a na kopci loď,
00:26:59 co právě vyplouvá.
00:27:05 Máme svůj plán, svůj cíl, ohó,
00:27:09 utajený světadíl!
00:27:17 -Tak teď jsem na to přišel.
00:27:19 Oni sem to piano možná dali proto, abych na něm skládal.
00:27:23 A to já na skládání žádnou pomocnou sílu nepotřebuju.
00:27:26 -Jé, hele, kostýmy. Proč jste sem teďka? No oni nemůžou.
00:27:30 Podívej se, co s tím uděláme? Jé, hele, vojenský uniformy!
00:27:35 Tak počkej, možná, že se chystá nějaký natáčení
00:27:37 z vojenskýho prostředí.
00:27:40 -A ty chceš zase škemrat o nějakou roli, viď? Tak s tím nepočítej.
00:27:44 Hele, na vojáka jsi málo chlapec a na důstojníka jsi málo chlap.
00:27:49 -Ale počkej, pojď si to oblíknout. Pojď, zahrajem si na vojáky.
00:27:54 Víš, abysme se blejskli herecky, že jsme docela dobrý,
00:27:58 tak se ukážeme, pojď.
00:28:00 -Kdepak, žádný takový. Já jsem skladatel.
00:28:06 -Tak kdepak je ten skladatel základní služby?
00:28:09 Tady je zašívárna, samozřejmě!
00:28:11 Okamžitě, chlape, slož nějakou hezkou písničku!
00:28:14 No honem, neflákej se, to musí lítat, ty noty musej zařezávat,
00:28:18 ty klapky se musej blejskat! Tak padám, padám, padám! Dělám!
00:28:22 -Provedu!
00:28:31 -Vojna chlapa naučí v zákrytu stát,
00:28:35 vojna chlapa naučí hodnosti znát,
00:28:39 vojna chlapa naučí vestoje spát,
00:28:43 vojna chlapa naučí i milovat.
00:28:51 Nepoznaly Michalovce za celý čas
00:28:59 takového srdcí lovce, já bejval ďas.
00:29:07 -Dodnes pro mě selzy roní ženy v celém Horehroní,
00:29:15 -in vino veritas.
00:29:27 Vojna chlapa naučí přes ploty lézt,
00:29:31 -vojna chlapa naučí snášet i trest,
00:29:34 -vojna chlapa naučí dát čelem vzad
00:29:38 -a vojna chlapa naučí i milovat.
00:29:47 -Nepoznaly Michalovce za celý čas
00:29:55 takového srdcí lovce, já bejval ďas.
00:30:03 Mám dvě dcerky díky lásce, byl jsem dvakrát na vycházce,
00:30:10 in vino veritas.
00:30:31 Dodnes pro nás slzy roní
00:30:34 ženy v celém Horehroní,
00:30:39 in vino veritas.
00:30:44 In vino veritas.
00:30:51 -Tak já nevím, člověče, co s tebou?
00:30:54 Obracet noty neumíš.
00:30:57 Zpívat taky neumíš.
00:30:59 -Ale no počkej, svý jsem si teďka uzpíval.
00:31:02 Tak já vím, trochu falešně, ale na to jsou posluchači už zvyklí.
00:31:06 -Ale naopak. Naopak, posluchači mají právo slyšet zpěváka
00:31:09 s kvalitním a příjemným hlasem.
00:31:13 Zpívat budu já.
00:31:26 Já vždycky někam dál dojít chtěl,
00:31:29 než tam, kde už jsem byl.
00:31:35 Vždycky jsem čekal překvapení
00:31:38 a vždycky objevil
00:31:42 dlouhý schody,
00:31:46 co je už léta znám.
00:31:51 Dlouhý schody,
00:31:55 a na nich jen já sám.
00:32:01 Taky jsem věřil, že jednou snad svou smůlu předhoním,
00:32:10 a když jsem málem byl na výhru, zas přišla, no a s ní
00:32:18 dlouhý schody,
00:32:21 co je už léta znám.
00:32:26 Dlouhý schody,
00:32:30 a na nich jen já sám.
00:32:35 Dlouhý schody,
00:32:39 jen dlouhý schody znám.
00:32:44 Chvíli stoupám
00:32:47 a chvíli padám.
00:32:53 Dlouho hledám
00:32:56 sílu, než můžu vstát.
00:33:01 Někdy bych všechno vzdal,
00:33:05 pak jsem zas rád, že vedou dál.
00:33:10 Dlouhý schody.
00:33:21 Týdny a roky úspěch i půst, jen písně se mnou jdou,
00:33:29 slyším svý kroky, jen jedno vím,
00:33:32 že dál mám před sebou dlouhý schody,
00:33:40 co je už léta znám.
00:33:45 Dlouhý schody,
00:33:49 a na nich jen já sám.
00:33:54 Dlouhý schody,
00:33:58 jen dlouhý schody znám.
00:34:03 Chvíli stoupám
00:34:06 a chvíli padám.
00:34:12 Dlouho hledám
00:34:15 sílu, než můžu vstát.
00:34:21 Někdy bych všechno vzdal,
00:34:24 pak jsem zas rád, že vedou dál.
00:34:30 Dlouhý schody.
00:34:38 Dlouhý schody,
00:34:42 jen dlouhý schody znám.
00:35:10 -Teda ale, proč sem dávaj ty buřty, to už doopravdy nevím.
00:35:14 -Dal bych si jedno pivo!
-Jedno pivo, jo?
00:35:18 Jo ale moment! My máme ještě zavříno.
00:35:21 Já se musím zeptat vedoucího! Tady z toho snad dělaj nějakou kantýnu?
00:35:25 -Ale to by nebylo zas tak špatný.
00:35:27 Kantýnu, dyť teďka je volná tvorba cen, to prej je výhodnej džob.
00:35:31 To bysme mohli zkusit. Kam jdeš?
00:35:34 -Jdu na plac, mám plnou hospodu lidí.
00:35:37 Tak jedno pivečko jste říkal, tady to je, prosím pěkně, ano.
00:35:42 Ták, kolik budete platit?
00:35:44 -To já nevím, co si za něj řeknete.
-Já to nechám na vás.
00:35:47 -Copak já vím, kolik u vás stojí pivo?
00:35:50 To máte vědět vy, když ho prodáváte.
00:35:52 -Ale vy ho pijete, jen řekněte, kolik za něj dáte?
00:35:54 -Já nevím, tak v hospodě myslím 4,70, ne?
00:35:58 -A jste ochoten dát 4,70 za pivo?
-Tak ne, že by to nebylo drahý.
00:36:03 -Tak, víte co? Tak to uděláme na tři.
00:36:05 Nebo půjdeme ještě níž s cenou?
00:36:08 -Moment, moment, jak to prodáváš?
00:36:12 -Dyť jsi říkal volná tvorba cen, tak ho nechám, ať tvoří.
00:36:15 -Ale ne on, ty máš tvořit ceny!
00:36:17 To sis špatně vyložil tu tvorbu cen, tu vyhlášku.
00:36:21 Pusť mě k tomu, to bysme dopadli. Tak, tužtičku, kde mám? Tady.
00:36:26 Tak co jste to? Pivečko, říkáte? Tak to máme, základní cena je 4,70.
00:36:31 Teďka plus, kde to jsme?
00:36:33 Kavčí hory, tak to je jasná horská přirážka, 2 korunky...
00:36:40 Potom, celkem tady máme luxusní interiér, to je 1,50.
00:36:44 Podtrženo, sečteno je to 8,20.
00:36:47 Ty drobný si nechte, takže to uděláme za 9.
00:36:50 -Tak jo. Tady jsou.
-Výborně.
00:36:53 -A co takhle něco k zakousnutí? Přišly čerstvý špekáčky!
00:36:58 -Prosím vás, dyť jsou zelený.
00:37:00 -Ale zelený, prosím vás, ty vám doma za dva tři dny dojdou.
00:37:03 Špekáčky jsou v tomhle jako banány.
00:37:06 -A co byste chtěl za ty špekáčky?
00:37:09 -Co bysme za ně chtěli? Pravda, my nevíme, kolik stojej.
00:37:13 -Co tak můžeme dostat za špekáčky?
-Já bych řek, že tak 1 - 3 roky.
00:37:18 -Tak to bych radši šel s cenou dolů.
-To je pravda.
00:37:21 Tak bysme to mohli... Moment, šéfíku, moment.
00:37:25 Kolik tak za tři špekáčky můžeme chtít? 8 korun? 8 korun.
00:37:31 Vyvolávací cena je 8 korun.
00:37:33 Tak, pánové, připravte se, pojedeme!
00:37:37 8 korun poprvé.
-Devět!
00:37:40 -9, výborně. 9 korun poprvé, 9 podruhé...-Deset!
00:37:45 -Ano, 10, výborně, začíná se nám to rozjíždět.
00:37:49 Takže 10 poprvé, 10...
-Patnáct!
00:37:52 -Výborně, ano, vidím, že jste znalec. Rozumíte uzeninám.
00:37:56 15 poprvé, 15 podruhé...
-Padesát!
00:38:00 -50, výborně. Vy jste už poznal, že ty špekáčky maj
00:38:04 i starožitnou hodnotu.
00:38:06 Výborně, 50 poprvé. Kdo si přihodí, pánové? Ano, 60.
00:38:10 Rozumím tomu gestu dobře. 60 poprvé, 60...
00:38:14 Budou asi vaše ty špekáčky. 60 podruhé...
00:38:17 -Sto!-100, výborně, ano, vy jste fajnšmekr.
00:38:21 100 poprvé, 100 podruhé, přihodíte si, pane?
00:38:25 Nemáte na to. 100 potřetí! Výborně, špekáčky jsou vaše!
00:38:28 Gratuluju vám, zvítězil jste.
00:38:32 Za stovku, ano, děkuji, výborně.
00:38:36 -Člověče, 100 korun za 3 špekáčky, není to moc?
00:38:42 -Je to moc. Ale jen ať si zvyká, chlapec.
00:38:52 -Hospůdka páté cenové skupiny,
00:38:55 na zemi bláto, ve stěnách pukliny.
00:38:57 To není bůhvíjaká,
00:39:01 to není bůhvíjaká,
00:39:05 to není bůhvíjaká.
00:39:11 Jenže mně stačí, jen žádný obavy,
00:39:13 s borcema pivo leju si do hlavy. Pijeme na stojáka.
00:39:20 Pijeme na stojáka.
00:39:25 Pijeme na stojáka.
00:39:31 Na jídelním lístku, co bych asi měl tak číst,
00:39:34 měl tak číst, měl tak číst?
00:39:38 Dávno vím, co na něm stojí: jenom buřty a pivo a nenávist.
00:39:44 V hospůdce páté cenové skupiny, v hlavě mám pivo, ale ne piliny.
00:39:50 Tam venku zmeškal jsem start,
00:39:54 tam venku zmeškal jsem start, zmeškal jsem start.
00:40:05 Co mi svět dává, nespletu do věnce,
00:40:07 to všechno vzal by bezrukej z kredence,
00:40:10 čmárám si na umakart.
00:40:14 Čmárám si na umakart.
00:40:19 Čmárám si na umakart.
00:40:24 Na jídelním lístku, co bych asi měl tak číst,
00:40:28 měl tak číst, měl tak číst?
00:40:31 Nabídka je pořád stejná, jenom buřty a pivo a nenávist.
00:40:38 V hospůdce páté cenové skupiny,
00:40:41 ať hodí šutrem ten, kdo je bez viny.
00:40:44 Šéfíku, ty to nejsi.
00:40:48 Šéfíku, ty to nejsi.
00:40:52 Ty to nejsi.
00:40:59 Jen si svý řeči nabouchej do kecek,
00:41:01 nezkoušej na mě, že nikdy nemáš vztek.
00:41:04 A na ten připijem si.
00:41:08 A na ten připijem si.
00:41:13 A na ten připijem si.
00:41:18 Z jídelního lístku tady nemá smysl číst,
00:41:22 ani jíst, ani nic.
00:41:25 Koukni kolem a co vidíš: jenom buřty a pivo a nenávist.
00:41:32 V hospůdce páté cenové skupiny,
00:41:35 nemám svou starou, jen od ní modřiny.
00:41:38 Jinak mi nedává nic.
00:41:42 Jinak mi nedává nic.
00:41:46 Nedává nic.
00:41:53 Pojďte se bavit, nebudem zdeptaný,
00:41:55 ruce té sochy z růžové fontány narveme do popelnic!
00:42:02 Narveme do popelnic!
00:42:07 Narveme do popelnic! A ty nóbl kabáty taky
00:42:11 narveme do popelnic!
00:42:16 Narveme do popelnic!
00:42:20 A ty nóbl autíčka narveme do popelnic!
00:42:26 Narveme do popelnic!
00:42:30 A lásku a všecko hezký narveme do popelnic,
00:42:35 do popelnic!
00:42:51 -Fuj, to byli ale voškliví chlapi v tý hospodě.
00:42:54 -To jo. A jak tak koukám, teď se to zase moc nezměnilo.
00:42:58 POVÍDÁNÍ
-Děvčata, co tady děláte?
00:43:02 -My tady čekáme, máme točit nějakou písničku.
00:43:05 -Tak to jste tady dobře. To tady zůstaňte, samozřejmě.
00:43:09 Zrovna jsme si říkali, kde se tak dlouho couráte?
00:43:13 Už jsme byli netrpěliví, nervózní. Já si myslím, že můžeme začít.
00:43:17 -A co začít? Jak začít?
-Volit budeme teď, volit. -Volit?
00:43:20 -Volit královnu krásy přeci, jak jsme se domluvili.
00:43:25 Budeme volit Miss...
00:43:28 Miss televize '89. Tak se to jmenuje. Tak začni.
00:43:36 -Tak budeme volit Miss televize. Která jste první na řadě?
00:43:42 Vy, pojďte sem. Tak nám řekněte, jaké máte míry?
00:43:48 -Jaké myslíte míry? V pase? No v pase mám 60.
00:43:54 -Ale pas nás nezajímá. Úhlopříčka!
-Aha.
00:44:04 Úhlopříčka 53.
00:44:06 -No dobrý. No tak dál!
00:44:09 Potřebuju slyšet další parametry, srovnatelný s televizí.
00:44:12 Tak pokračujte.
00:44:14 -Tak pokračujte.
-Já mám pokračovat?
00:44:17 -Ale ne vy, on má pokračovat. Ty pokračuj!
00:44:20 -Tak má střední i krátké vlny.
00:44:23 -Ale to má rádio snad, vlny, střední, krátký,
00:44:27 mluvíme o televizi.
-No, pak má uši.
00:44:31 Pěkný, asi bude přenosná. Řekněte á.
00:44:35 -Á.
-No, hlasitost dobrá.
00:44:39 A stereo je.
00:44:41 No, pak tady máme přípojku na video.
00:44:46 A zakončena je anténními svody, které svádějí perfektně
00:44:51 oba programy. HLÁŠENÍ
00:44:54 -Děvčata, tak co je s vámi? Natáčíme tu písničku, honem do Respiria!
00:44:59 Rychle!
00:45:01 -Ano, tak, děvčata, bohužel, dneska už toho víc nestihneme.
00:45:04 Příště to dokončíme. Přátelé, a vás budeme samozřejmě
00:45:08 o výsledcích volby Miss televize '89 informovat
00:45:11 v našich zpravodajských relacích.
00:45:19 -Já mít ten dar,
00:45:21 postavím pomník lásky,
00:45:28 mít sílu řek láskou svět zaplavím.
00:45:38 Já mít tu moc,
00:45:41 vyhlásím Den všech lásek,
00:45:48 mám vzácný lék, láskou svět vyléčím.
00:45:58 Své znamení
00:46:01 nazvu Láskou,
00:46:08 sám lásku jen splácej láskou.
00:46:17 Leť s tou láskou.
00:46:28 Já mít ten dar,
00:46:31 složím vám hymnu lásky,
00:46:38 zní shůry hlas,
00:46:41 láska zní, láska v nás.
00:47:18 Já mít ten dar,
00:47:21 složím vám hymnu lásky,
00:47:28 zní shůry hlas,
00:47:31 láska zní, láska v nás.
00:47:52 -Tak teď se nacházíme v prostorách, kterým my televizní odborníci
00:47:56 říkáme fundus.
-Ale tady jsme už jednou byli!
00:47:59 -Ano, jenomže tehdy ještě nebylo rozhodnuto,
00:48:01 co tady po reorganizaci bude.
00:48:04 -A co tady bude po reorganizaci?
-Zase fundus.
00:48:06 Jenomže teď se to nově jmenuje Centrum výtvarných složek.
00:48:10 -Takže se vlastně vůbec nic nezměnilo.
00:48:12 -Ale změnilo, přátelé, proběhla rozsáhlá reorganizace.
00:48:16 Ale pojďme dál. Tady máme naši chloubu - bufet.
00:48:22 -No vida, slyšels to?
00:48:25 Dovol, abych ti gratuloval k tvému znovujmenování.
00:48:28 -Díky za důvěru, i já jsem podpořil tvé znovujmenování.
00:48:33 -Díky! No vida. A dál si tu můžeme pouštět písničky.
00:48:49 -S cizí ženou v cizím pokoji,
00:48:53 zdá se, že tu pro mě končí jeden flám.
00:48:57 Na to, kde se začal, marně vzpomínám,
00:49:01 jsem jak vagón, když ho odpojí.
00:49:05 S cizí ženou v cizím pokoji,
00:49:09 když jsme jednou tady,
00:49:12 tak by nemělo být tu jinak, nežli pěkně veselo.
00:49:17 Proč oba dva teda chcem zívat až běda?
00:49:23 Jsme jak zašlí svatí v orloji,
00:49:27 já a cizí žena v cizím pokoji,
00:49:31 na na ná, na na ná, na na ná, na na ná.
00:49:57 S cizí ženou v cizím pokoji,
00:50:00 tam, kde starý fíkus tiše uvadá,
00:50:04 ani on už není, co byl zamlada,
00:50:08 takhle skončí, kdo se spokojí
00:50:12 s péčí ženy v tomhle pokoji.
00:50:17 Kdo mě zná, ten řek' by: To je k nevíře!
00:50:21 Budík, který tiká na dně talíře,
00:50:25 ten jako by věřil a nestranně měřil,
00:50:30 kdo se bojí a kdo nebojí,
00:50:34 když je s cizí ženou v cizím pokoji.
00:50:39 Na na ná, na na ná, na na ná, na na ná.
00:51:04 S cizí ženou v cizím pokoji,
00:51:08 nějak nejsem ve své kůži, řekl bych,
00:51:12 snad tu schází něha, snad tu schází hřích,
00:51:16 nejspíš mi tu schází obojí.
00:51:20 S cizí ženskou v cizím pokoji,
00:51:25 proč jsem předně vůbec a proč v pyžamu?
00:51:29 Proč se dívám, jak jí zbytek salámu, fuj!
00:51:32 Proč neřeknu: Madam, tak sbohem, já padám.
00:51:38 Vidím, že to za moc nestojí,
00:51:41 sbohem, cizí matko, v cizím pokoji.
00:51:47 Na na ná, na na ná, na na ná, na naná.
00:51:55 Jampa da da dam da dam pa dam da dam, já padám.
00:52:11 Proč ta žena v tomhle pokoji
00:52:14 mi však pořád tolik známá připadá?
00:52:19 Stejně jak ten pokoj, jak ta nálada,
00:52:23 jako rána, co se nehojí.
00:52:28 S cizí ženou v cizím pokoji
00:52:32 už jsem dlouho nebyl,
00:52:35 já to nějak splet'.
00:52:37 Byl jsem tam, kde bydlím nejmíň dvacet let,
00:52:41 a to, co mám v domě, je rozhodně pro mě.
00:52:45 Stejně jako chůze v postroji,
00:52:49 jsem tu se svou ženou ve svém pokoji.
00:52:55 Na na ná, na na ná, na na ná, na na ná...
00:53:06 PÍSKÁNÍ
00:53:22 DOZNÍVÁNÍ HUDBY
00:53:45 -Tak a tím končí náš dnešní paskvil.
00:53:48 A my už se teď těšíme na ten příští.
00:53:52 -Na shledanou příště, přátelé.
-Na shledanou.
00:53:56 -Uf, tak. Vlastně ani nevím, jestli to byla dneska brigáda,
00:54:01 nebo nebyla?-Já nevím. Ale zase máme z toho dobrej pocit.
00:54:05 -Ale pocit, taky by to někdo moh zaplatit.
00:54:08 -Ty myslíš prachy?
00:54:11 -No dřeli jsme se tady? No dřeli. Tak brigáda je hezká věc...
00:54:17 -Dobře se mu podívejte do tváře, je to totiž tvář autora scénáře!
00:54:27 -Své maximum jsme tu odvedli, když jsme vás pořadem provedli!
00:54:38 -Kdopak čas a nervy ztrácí při hudební spolupráci?
00:54:48 -Krásná scéna, kdekdo se ptá, co je to za architekta?
00:54:59 -Nechyběli ani... kameramani!
00:55:09 -Ptáte se, kdo byl ten kluk, co měl tak kvalitní zvuk?
00:55:20 -Rytmus, tempo, spád a švih, od toho tu máme střih!
00:55:30 -Bez nich pořad nežije, asistenti režie!
00:55:41 -U pramene peněz máme žábu - vedoucí výrobního štábu!
00:55:52 Žije v mracích nikotinu, k tomu pije kávu, turka,
00:55:57 na všem vždycky nese vinu, to je úděl dramaturga.
00:56:13 -A teď už jenom ti slavní, nejdřív kameraman hlavní!
00:56:23 -Všemu dával správný směr geniální režisér!
00:56:34 -Titulek tu jeden zbyl,
-kdo to všechno vyrobil?
00:56:39 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská Česká televize, 2014
V druhé polovině 80. let vznikl v Československé televizi hudebně zábavný cyklus Karla Šípa a Jaroslava Uhlíře Klip Klap. Televizním divákům pravidelně přinášel směs hudebních klipů populárních zpěváků a hudebníků různých stylů a také originální humorné scénky v podání moderátorů Šípa a Uhlíře a jejich původní písničky. Dnešní díl se jmenuje Brigádnická hodinka a začíná velice netradičně. Oba moderátoři se ocitnou v situaci, kdy byli zřejmě z televizního angažmá propuštěni. Nicméně se rozhodnou, že ještě vytvoří svůj poslední pořad formou brigády, která jistě pobaví diváky u televizních obrazovek napříč generacemi. Můžete se také těšit na hudební klipy Petra Hapky, Věry Martinové, Michala Kocába nebo skupiny Žentour s Jankem Ledeckým.