Původní české písničky a humor v hudebně zábavném pořadu Karla Šípa a Jaroslava Uhlíře (1989). Dále účinkují: P. Bobek, J. Korn, P. Muk, Olympic, Turbo, AG Flek, Oceán a další. Scénář K. Šíp. Kamera F. Procházka. Režie J. Hanuš
00:00:34 ZPĚV
00:00:36 -Když jsou na to dva, PÍSKNUTÍ
00:00:40 -tak vichřicím se lépe čelí.
00:00:44 -Když jsou na to dva, PÍSKNUTÍ
00:00:48 -ať nikdy nic je nerozdělí.
00:00:52 -Když jsou na to dva, PÍSKNUTÍ
00:00:56 -do všeho se můžou dát.
00:01:00 -A zpívat a zpívat a všem trablům se smát.
00:01:08 Kdo zpívá své písně sólo, ať nezpívá tuhle tu,
00:01:16 -já neladím,
-ty neladíš,
00:01:20 -což se ztratí v duetu.
00:01:24 Nahoře a pak zas dóle, jsme jak hráči rulety,
00:01:32 dělíme se rovným dílem o úspěch i úlety.
00:01:41 Když jsou na to dva, PÍSKNUTÍ
00:01:44 -tak vichřicím se lépe čelí.
00:01:48 -Když jsou na to dva, PÍSKNUTÍ
00:01:52 -ať nikdy nic je nerozdělí.
00:01:56 -Když jsou na to dva, PÍSKNUTÍ
00:02:00 -do všeho se můžou dát.
00:02:04 -A zpívat a zpívat a všem trablům se smát.
00:02:13 Navzájem se máme rádi, hlavně jsme však na ženský,
00:02:20 krásný jsme jak Alan Delon, chytrý jsme jak Komenský!
00:02:29 Kára se má ve dvou táhnout, jen tak jede dýl a dál,
00:02:37 boty taky žijou v páru, než je někdo rozšmajdá.
00:02:45 Když jsou na to dva, PÍSKNUTÍ
00:02:48 -tak vichřicím se lépe čelí.
00:02:53 -Když jsou na to dva, PÍSKNUTÍ
00:02:56 -ať nikdy nic je nerozdělí.
00:03:01 Když jsou na to dva, PÍSKNUTÍ
00:03:04 -do všeho se můžou dát.
00:03:09 -A zpívat a zpívat a všem trablům se smát.
00:03:17 A zpívat a zpívat a všem trablům se smát.
00:03:25 PÍSKNUTÍ
00:03:28 -Tak dneska jsme, přátelé, začali písní. Netradičně.
00:03:31 Ovšem veselou písní. Zkrátka jsme začali optimisticky.
00:03:36 -Začínat pracovní dobu s písní na rtech, uznejte,
00:03:40 existuje něco krásnějšího?
00:03:42 No schválně, přátelé, zkuste to zítra na svém pracovišti také.
00:03:46 Co říkáte?
00:03:48 -Jednoznačně, přátelé, pryč s pesimismem. No samozřejmě!
00:03:52 Přátelé, pryč s nějakým kaboněním, pryč s nějakými
00:03:56 zachmuřenými tvářemi! Pryč... Kam jdeš?
00:04:02 -Pryč.
-Ale ne, ty tady hezky zůstaň.
00:04:06 Sem si stoupni. Zpátky. A uprav se, spad' ti motýlek.
00:04:09 A tvař se optimisticky. Usmívej se optimisticky.
00:04:13 Aspoň do tý doby, než dokončím agitku. Tak jedem.
00:04:17 Přátelé, pryč tentokrát dokonce i s bezduchým humorem!
00:04:22 Pryč s plytkou pop-music! Pryč... pryč s nekonstruktivní kritikou!
00:04:27 Pryč...
-Vejde se to tam všechno vůbec?
00:04:30 -Kam?
-Já nevím kam, proto se ptám.
00:04:33 -A co aby se vešlo? Nebo kam? Nebo co?
00:04:37 -Tak ty věci musej pryč, ale neřeklo se kam.
00:04:40 A jelikož už je toho dost, no tak mám strach,
00:04:44 aby se to tam všechno vešlo.
00:04:46 -Ale, prosím tě, když říkám pryč, tak samozřejmě je mi jedno kam.
00:04:51 Ne? Pryč!
00:04:53 Myslím tím pryč jako z očí, pryč z našeho života!
00:04:59 -Ale jak neřekneš konkrétně kam, tak vznikne chaos.
00:05:03 Znáš lidi, začnou to vyhazovat před barák jak o Železný neděli.
00:05:07 -No pozor, to nevíš ty, ale lidi vědí, kam tyhle ty věci patřej.
00:05:11 Na smetiště dějin, samozřejmě!
00:05:14 -Uvedu příklad. Mám doma něco málo otřepaných frází.
00:05:19 Chci se jich zbavit, kam s tím mám jít?
00:05:24 -Prosím tě, běž s tím třeba už...
00:05:27 -Tam trefím. Ale na smetiště dějin netrefím.
00:05:30 -Tak vidíš, a to místo je shodou okolností úplně stejný.
00:05:34 No teda opravdu, s tebou je práce, to je výborný.
00:05:37 Tak my se konečně jednou domluvíme, že tady celej
00:05:39 tenhle fundus prodchneme bezbřehým optimismem, že tady nebudou
00:05:44 žádný poťouchlosti, dvojsmysly, že tady budeme dneska vyslovovat
00:05:49 jenom jasný a nádherný myšlenky.
00:05:52 A jen začneme, tak ty se v tom už začneš rejpat:
00:05:56 "A kam vlastně? A co a proč?" Ne, kamaráde, ne.
00:06:00 Dneska tady bude všecko jasný. Všecko vesele, jasně, optimisticky.
00:06:05 Dneska tady nebude žádná záporná myšlenka, ani žádný záporný prvek!
00:06:10 Tady dneska, přátelé, bude samá kladná postava,
00:06:14 všecko optimisticky, pamatuj na to.
00:06:17 Dneska tady poteče optimismus, že z toho ještě budeš brečet.
00:06:28 -Mám tě nejraděj, chyby tvý mi nevaděj,
00:06:34 ty však moji lásku odmítáš a nemáš mě ráda.
00:06:40 Rád bych věděl, čím tvoje srdce obměkčím,
00:06:46 proč přede mnou pořád utíkáš a nemáš mě ráda?
00:06:52 Budu možná nešťastnej a pár dnů špatně spát,
00:06:57 obávám se ovšem, jé, že nepřestanu tě mít rád.
00:07:04 Nic jíst mě netěší, zítra budu moudřejší,
00:07:10 zítra na to možná přijdu sám, proč nemáš mě ráda.
00:07:25 Proč nemáš mě ráda.
00:07:37 Proč nemáš mě ráda.
00:07:40 Tohle jsem jí říkal já v roce šedesát,
00:07:45 Buddy Holly k tomu hrál, a ona nechtěla mě vážně brát.
00:07:51 Kéž ji potěším, že nejsem o nic moudřejší,
00:07:56 dodnes nevím, čím to mohlo být,
00:08:00 že neměla mě ráda. Hó hó, že neměla mě ráda,
00:08:05 hó hó, že nechtěla mě ráda mít.
00:08:13 -Nyní si vezmeme na mušku některé klady naší současné vesnice.
00:08:18 Jednak jsme vesnici na mušce ještě neměli - a pak,
00:08:21 kde jinde hledat onen kýžený optimismus
00:08:24 než právě na české vesnici?
00:08:27 ŤUKÁNÍ NA STROJI, DECHOVKA
00:08:33 -Buď zdráv, mzdový účetní našeho družstva.
00:08:37 -Ale vždyť já jsem zdráv, zootechniku našeho družstva.
00:08:40 Zcela zdráv.
00:08:42 Jsem zdráv jako ta řípa, které se nám letos tolik urodilo.
00:08:46 Jsem zdráv jako ta rybička, která si vesele plave
00:08:50 v průzračné říčce za naší celulózkou.
00:08:54 -Seš zdráv jako ten dobytek, o který tady v družstvu osobně pečuji.
00:08:59 -Jsem jako ten dobytek.
00:09:01 Mimochodem, naší stračeně se prý narodilo telátko.
00:09:06 Jak vypadá, povídej.
00:09:09 -Jak vypadá? Jako by ti z oka vypadlo, Karásku.
00:09:12 -A co mi říkáš? Odkdypak telátka vypadávají z oka?
00:09:16 Několikrát jsem viděl krávu, jak se tetelí.
00:09:20 -Tetelí? Počkej, účetní, telí!
00:09:23 Když se kráva telí, tak se zrovna moc netetelí.
00:09:27 Říká se telí, neboť rodí telátko.
-A to máš pravdu.
00:09:31 Taky jsem viděl prase, jak se selí, protože rodí selátko.
00:09:37 Ale vždycky ten drobeček vypadne z opačného konce, než je oko.
00:09:42 -Podívej, když jsem řekl, jako by ti z oka vypadlo,
00:09:46 tak jsem myslel, že se ti podobá tak nějak svými vlastnostmi,
00:09:51 to telátko. Že se mu dobře daří, zrovna tak jako tobě,
00:09:55 že pije jenom mléko, zrovna tak jako ty.
00:09:59 Že je na svůj věk velice inteligentní, jako ty.
00:10:05 -Poslyš, zootechniku, ty kujóne, jak ty poznáš u telete inteligenci?
00:10:11 -Je to moje specialita.
00:10:13 Podívej se, já jsem v našem kravíně nechal udělat úplně nová vrata.
00:10:18 A vždycky z dálky pozoruju, jak to tele na ta vrata kouká.
00:10:22 Jednoduché, ne?
00:10:26 -Poslyš, jak se ti líbí ta nová dojička?
00:10:31 -Dojička? Je docela pěkná.
-Hm, mně se taky líbí.
00:10:36 -Dokonce jsem ji už i vyzkoušel.
-No a?
00:10:42 -Ale jó! Tak je na ní ještě vidět, že je nová.
00:10:46 Ale jakmile se dostane do obrátek, pracuje spolehlivě.
00:10:53 -Máš ty ale zvláštní metody prověřování nových pracovnic.
00:11:01 -Pracovnic? Ptal ses přeci na dojičku.
00:11:05 -Myslel jsem tu dvacetiletou.
00:11:08 -Ach tak! Já zase myslel tu elektrickou.
00:11:14 Víš, když jsem ji tuhle v neděli pozval do kina, trochu zčervenala.
00:11:19 -Ta elektrická.
-Ta dvacetiletá!
00:11:24 -Mně už to nebaví.
-Ale no dobře.
00:11:27 -Ale dyť já nevím, co mám říkat dál?
00:11:30 Když nechci o nedostatcích, tak o čem mám povídat?
00:11:33 -Ale dyť bys klidně moh, ale copak tady v tom družstvu nějaký jsou?
00:11:36 Nejsou žádný problémy.
00:11:38 -Já ti právě říkám, že bez konfliktu je ten dialog jalovej jako kráva.
00:11:42 -Ale no dobře...
00:11:44 No tak, přátelé, letmou zmínkou o družstevních jalovicích končíme
00:11:49 toto dnešní Družstevní okénko.
00:11:53 Děkuji vám za pozornost.
00:12:12 -S kouskem křídy po kapsách
00:12:17 městem chodím, zkouším psát
00:12:22 po zdech jméno, které pálí, když jsem sám.
00:12:31 Marně schránku otvírám,
00:12:35 propadám těm náladám,
00:12:40 scházíš mi jak klíč ke starým hodinám.
00:12:49 Já nevěřím, že byl to jen sen,
00:12:53 který zdál se jednu noc jen
00:12:57 a navždy goodbye.
00:13:04 Snad v této chvíli netuším, jak zvítězit mám,
00:13:12 zamknout se na devět západů,
00:13:17 nebo mám přestat jíst a začít pít?
00:13:23 Já nevěřím, že byl to jen sen,
00:13:27 který zdál se jednu noc jen,
00:13:32 nevěřím, že byl to jen sen a navždy goodbye.
00:13:59 S kouskem lásky po kapsách
00:14:03 městem chodím, zkouším psát,
00:14:08 tajně jméno, které pálí, když jsem sám.
00:14:17 Žiju dál, tak, jak se má,
00:14:22 jiným dívkám otvírám,
00:14:27 já blázen pak jim šeptám jméno tvý.
00:14:35 Jak jsem jednou potkal sen,
00:14:40 spoustu lásky vzal mi pak den
00:14:44 a já tak zůstal sám.
00:14:50 Snad v téhle chvíli
00:14:53 netuším, jak zvítězit mám,
00:14:58 nezamknu na devět západů,
00:15:03 musím si poradit sám.
00:15:10 Že to asi byl jenom sen,
00:15:14 a pro jeden překrásný sen
00:15:19 nezastaví slunce svůj den
00:15:22 a život, ten jde dál.
00:15:28 Že to asi byl jenom sen,
00:15:32 a pro jeden překrásný sen
00:15:37 nezastaví slunce svůj den
00:15:40 a život, ten jde dál.
00:15:46 Že to asi byl jenom sen,
00:15:50 a pro jeden překrásnej sen
00:15:55 nezastaví slunce svůj den
00:15:58 a život, ten jde dál.
00:16:04 Že to asi byl jenom sen...
00:16:10 -To je pořád optimismus, pak si člověk vezme noviny
00:16:15 a v Černý kronice se to hemží samejma defraudantama, lupičema,
00:16:19 recidivistama a chudákama, kteří v sebeobraně umlátili
00:16:23 vlastní manželku.
00:16:25 -Ale svůj díl na tom má taky televize. Si vem ty programy.
00:16:27 To je samej horor, samej krvák, vraždy, a mládež nám to pak
00:16:31 chce napodobovat.-To je pravda, tady se nám to míjí účinkem.
00:16:35 Místo aby si brali příklad z chytrejch kriminalistů,
00:16:38 tak si berou příklad z blbejch lupičů.
00:16:40 -No jistě! To je velkej dluh, kterej je třeba mladý generaci splatit.
00:16:45 Když chce vidět na obrazovce vzory, pořádný vzory,
00:16:48 měla by je mít.
00:16:50 A kdo jinej by jim ty..., že jo? Hele, pojď, dáme se do toho.
00:16:54 Pojď tady do dekorace...
00:16:58 Tak a ukážeme vzory.
00:17:01 Prosím vás, rozsviťte nám to tady! Tak, v pořádku.
00:17:04 Hele, vlez si do postele a jedem.
00:17:06 -Počkej, a to mám jít mládeži příkladem?
00:17:08 -Lehni si, budeš tady hrát vokradenýho.
00:17:11 -A co mám dělat?
-Nic, lehni si a budeš jako spát.
00:17:14 -A tak to je hezká rolička. To by mně mohlo jít.
00:17:18 -A budeš spát, nebudeš se nechávat ničím rušit.
00:17:21 Tak lehni, honem, jako, nemusíš se zouvat.
00:17:24 -Ale musím, to by byl vandalismus. To já právě se zuju.
00:17:27 -Tak, jo? A jako spíš, rozumíš?
00:17:30 Jako nic netušíš, a já jako lupič vlezu voknem, rozumíš,
00:17:33 a vtom ty se probudíš.
00:17:36 A vtom ty toho lupiče vyrušíš a překvapíš.
00:17:40 -Koho? Toho lupiče?
00:17:42 -No toho lupiče, kterýho právě budu hrát já. Je ti to jasný?-Jo.
00:17:45 -Tak jedeme, zavři oči, spi. Začínáme!
00:17:48 -Jo, já si zavřu oči, takhle... A už spím.
00:17:54 Á, to se mi to spí.
00:17:56 CHRÁPÁNÍ
00:18:05 -Jo...
00:18:09 Jo...
00:18:13 Ach...
00:18:17 Tak.
00:18:20 KAŠLÁNÍ
00:18:26 -Spí.
00:18:29 RÁMUS
00:18:32 -Tak haló, haló, máte tady lupiče! Pane, je tu zloděj! No.
00:18:41 -Buďte zdráv, zloději. Co si přejete?
00:18:45 -Ale nic si nepřeju, naopak, něco jsem vám přinesl.
00:18:48 Podívejte se, poznáváte je?
00:18:50 -To jsou moje hodinky! Byly mi kdysi ukradeny!
00:18:54 -To jsou opět vaše.-A jdou!
-Sám jsem je nechal spravit.
00:18:58 -Jé, hodinky moje...
00:19:01 -Ale to nic není, počkejte, to budete koukat,
00:19:04 kdyby jenom hodinky. Co tohle? Hi-fi.
00:19:06 -Není možná!
00:19:08 -Je to vaše. Helejte se, já to nebudu zdržovat.
00:19:11 Tady v tom pytli jsou všecky věci, který vám byly kdysi ukradený.
00:19:14 Tady mi jenom podepište převzetí těch věcí, prosím vás, jo?
00:19:17 -Tomu nerozumím, vypravujte.
00:19:20 Posaďte a sundejte si punčošku, je tady horko.
00:19:24 -Ano, děkuju. Podívejte se, to máte tak.
00:19:29 Já jsem teda původním povoláním lupič, zloděj, víte.
00:19:32 Moje specializace je bytař.
00:19:35 Ale já jsem teďka to řemeslo pověsil na hřebík, víte.
00:19:38 A takhle postupně vracím všem okradeným ty jejich věci.
00:19:42 -Pardon, že vás přerušuju, pane zloději. Nedáte si kávičku?
00:19:45 -Ale víte, že kávičku bych si docela dal.
00:19:48 Ale abych vám dopověděl ten svůj příběh.
00:19:51 Víte, já jsem vám tak nějak najednou pochopil nesmyslnost
00:19:56 toho svýho počínání.
00:20:00 Proč kradu?
00:20:04 Co vůbec vím o těch lidech, který já vykrádám?
00:20:10 Dokázal bych vůbec ještě žít poctivě?
00:20:14 Víte, takhle jsem o sobě začal přemejšlet.
00:20:17 A náhle mi to všecko došlo.
00:20:20 Víte, ve mně se najednou probudila touha stát se
00:20:24 poctivým občanem. HUDBA
00:20:27 Víte, já jsem najednou, ani nevím, jak to přišlo, ale já jsem najednou
00:20:32 zatoužil rozběhnout se ranním větrem a zapojit se
00:20:36 do pracovního procesu.
00:20:39 Ano, tam, u soustruhu, u frézy!
00:20:44 Tam mě potřebují, tam na mě určitě čekají.
00:20:48 Tam začnu nový život!
00:20:51 Tam mě čeká jenom radost, odborářská dovolená.
00:20:55 Ano, rozhodl jsem se.
00:20:59 Budu se živit prací!
00:21:27 -Tak už jsi zase zpátky, to je teda síla,
00:21:32 zase ty sladké hádky, kde jsi to vlastně byla.
00:21:37 Uklidím hned svůj svět
00:21:42 a zadními vrátky projdem
00:21:47 až do těch let.
00:22:02 Zase si dáme pusu, až bude peří lítat,
00:22:07 a ráno v trolejbusu nad Svitem bude svítat.
00:22:12 Snad je to všechno jen sen,
00:22:17 tak se mi zdá, že jsem zas polapen.
00:22:27 Jistě se ti o mně zdálo,
00:22:30 celé ty roky v dálce,
00:22:32 pamatuju si tak málo
00:22:35 o té naší válce.
00:23:02 Tak a jsme zase zpátky,
00:23:05 kde už jsme spolu byli,
00:23:08 povíme si pohádky,
00:23:10 jak jsme bez sebe žili.
00:23:13 A uklidíme svůj svět,
00:23:18 kdo ví,
00:23:22 možná už naposled.
00:23:59 KROKY
00:24:05 -Já nevím, vyrábět takhle optimismus laboratorní cestou,
00:24:09 odtržený od skutečnýho života.
00:24:12 -Ale protože divák má po krk pořadů, kde jsou pořád
00:24:16 samý problémy.
00:24:18 Naopak, divák chce vidět bezproblémovou selanku.
00:24:22 Chce vidět úsměv, takovou tu nakažlivou radost ze života.
00:24:27 -No, tak si radši odsedni, ať tu nakažlivou radost
00:24:30 ze života od tebe nechytnu.
00:24:32 Já na nějakej infekční optimismus nejsem zavedenej.
00:24:35 Pojďme se podívat do ulic, jak se lidi smějou.
00:24:39 -Ale proč ne? Správně.
00:24:41 Pojďme s kamerou v pět hodin ráno do rozesmátých pražských tramvají.
00:24:45 -A kam bysme se cpali?
00:24:47 Tady mám takový kukátko a tím já se podívám.
00:24:50 No a už si to šteluju, už to vidím. Tam se dějou věci.
00:24:54 Přátelé, pojďte se s námi podívat do kukátka,
00:24:58 třeba se tam někteří i poznáte.
00:25:04 DOPRAVA
00:25:21 FUNĚNÍ
-A sakra...
00:25:30 -Ty tady měníš kolo, jo?
-No co mi jinýho zbejvá?
00:25:36 -A to to nejde dát na stranu?
-Jak vidíte, nemám kam.
00:25:40 -Jo, nemáte kam?
00:25:42 To jsem tedy ještě neviděl, takhle u silnice dělat kolo.
00:25:47 -Vidíte to.
00:25:51 Největší malér je, že ani ten hever to nějak nebere.
00:25:58 Ježišmarjá.
00:26:02 Teď s tím něco dělejte, pane, no...
00:26:16 FUNĚNÍ
00:26:26 Kdo to utahoval, ty šrouby? To nejde ani povolit pořádně...
00:26:36 Tak. ZUŘIVÉ TROUBENÍ
00:26:45 -Netrub, dyť vidíš, že makám, co to de.
00:26:59 -Jste zarazil tady provoz. Tady čekají...
00:27:03 -Tak, už je to hotový, pánové.
-No jo, ale tady čeká fůra aut.
00:27:07 -Co mám dělat? Přece nenechám zničit kolo, když pojedu, ne?
00:27:13 -A oni kvůli vám tady nebudou stát do zejtřka.-Dobře.
00:27:18 NADÁVKY, TROUBENÍ
00:27:20 FUNĚNÍ ŘIDIČE
00:27:41 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:27:43 -Mně se něco stalo s kolem. S tím druhým, já nevím...
00:27:47 -Píchlý?
-Asi jo.
00:27:59 Já nevím ani, kde je hever ale...
-Tady.-Aha.
00:28:25 -A kde je klíč?
-Od čeho klíč?-Od toho kola.
00:28:30 -Ježišmarjá, to já právě nevím. Ten bude někde taky...
00:28:36 -Jedete na nějakej mejdan?-Co?
-Že tam máte pivo.-To ne.
00:28:45 -Tak to zkusíme tady kousek stranou, ať to může jezdit. Jo?
00:28:49 -A nemáte klíč? Oni to kdyžtak vyjedou.
00:28:53 -Já klíč nemám, ale musíme to hodit stranou,
00:28:57 abysme to nespravovali tady.
00:28:59 Aby mohli jezdit, tady je velkej provoz.
00:29:01 -Oni to můžou objet tam zadem.
-No, tady to bude za chvilku plný.
00:29:06 -Radši ne, aby mi to neprodřelo tu gumu.
00:29:09 -Tady to projedou.
00:29:18 -Tak jste to viděli.
00:29:20 Každý je tak trochu komik, leč ne každý to přizná.
00:29:24 -Ukaž, to je dobrý, to bych nevyhazoval.
00:29:26 Příště se tím kukátkem zase můžeme někam kouknout.
00:29:28 -Ano, přátelé, buďte ostražití.
00:29:31 Příště v tomhle kukátku můžeme zahlédnout třeba i vás.
00:29:38 -Sám nesmíš vstát, jenom v trávě ležet dál,
00:29:45 chtěl bys obeplout
00:29:49 ve snech na lodích
00:29:54 ten jediný ostrov louky rozkvetlý,
00:30:01 nemocný si přál,
00:30:05 květiny hynou”
00:30:11 Jaa hou...
00:30:15 A jeden z narcisů
00:30:22 září tu sám.
00:30:26 Jaa hou...
00:30:30 Nevstáváš z trávy rád,
00:30:34 Jaa hou, jaa...
00:30:44 v louce na lodích,
00:30:48 v louce na lodích,
00:30:52 v louce na lodích,
00:30:56 v louce na lodích,
00:31:00 v louce na lodích,
00:31:04 v louce na lodích.
00:31:33 Sám nesmíš vstát,
00:31:36 jenom v trávě ležet dál,
00:31:40 chtěl bys obeplout
00:31:43 ve snech na lodích.
00:31:49 Ten jediný ostrov louky rozkvetlý
00:31:55 nemocný si přál,
00:31:59 květiny hynou.
00:32:05 Jaa hou...
00:32:09 A jeden z narcisů,
00:32:13 jaa hou...
00:32:17 září tu sám.
00:32:21 Jaa hou...
00:32:25 Nevstáváš z trávy rád,
00:32:29 jaa hou, jaa...
00:32:39 V louce na lodích,
00:32:43 v louce na lodích,
00:32:46 v louce na lodích,
00:32:50 v louce na lodích,
00:32:54 v louce na lodích,
00:32:58 v louce na lodích.
00:33:07 -No tak, to je teda krásný, všechno je tady jenom jako.
00:33:11 Hergot, když už tady ta pípa je, tak snad by z ní mělo týct pivo!
00:33:15 -A proč?
-Proč, protože mám žízeň. Proč.
00:33:19 -Ale to není jen tak. Taky tady nejsme kvůli tomu.
00:33:22 My tady máme přeci dneska jiný poslání, vyšší poslání.
00:33:26 My tady dneska vlejváme do diváků optimismus.
00:33:29 -Tak by do nás televize mohla vlejt pár piv.
00:33:31 Já vypadám hrozně pesimisticky, když mám žízeň.
00:33:35 A nemohu plnit svěřené úkoly. Tak.
-Musíš to mít napřed v roli!
00:33:39 Když máš k tomu roli, tak je to hned něco jinýho.
00:33:43 Ukaž, a takhle máš k tomu pivu hned blízko.
00:33:47 -A stejně to neteče, tak to je na houby.
00:33:50 -Dobře, tak to uděláme jinak.
00:33:53 -S tím kroutím jak šílenec, a nic neteče.-Moment!
00:33:56 Kamera!
00:33:58 Klap!
00:34:00 Přátelé, úroveň našeho pohostinství není ještě na požadované úrovni.
00:34:05 To všichni víme, proto také jdeme poslední dobou
00:34:08 cestou soukromých pronájmů.
00:34:10 S kamerou a mikrofonem jsme zašli za jedním takovým šílencem,
00:34:14 který si nedávno pronajal hospodu.
00:34:16 Řekněte televizním divákům, s čím jste do toho šel?
00:34:20 -S holou řití.-Počkej, to nemůžeš takhle v televizi mluvit.
00:34:24 -Dyť Palivec ve Švejkovi je sprostej jak dlaždič,
00:34:27 tak proč bych nemoh' já?
00:34:30 -Přátelé, zdejší hostinský Jaroslav Grobián je v celém okolí
00:34:33 znám jako takový dobrosrdečný sprosťák.
00:34:37 Takže omluvte jeho případné vulgarity. Děkuji vám za pochopení.
00:34:41 Vy jste asi chtěl být odjakživa hostinským, že?
00:34:45 -A tak ne, já jsem chtěl bejt původně hoteliér, jo.
00:34:49 Požádal jsem Národní výbor, aby mi dali do soukromýho
00:34:53 provozování hotel Alcron.
00:34:56 Jenomže oni mi řekli, že jsem na špatný adrese.
00:35:00 -Kam vás s tím poslali?
-Můžu?
00:35:03 -Ne, radši ne. Já vím, já si to umím představit.
00:35:06 Vidíte, a je to přitom škoda, Praha potřebuje každou
00:35:10 ubytovací kapacitu, a vy jste chtěl jenom vylepšit situaci, že?
00:35:14 -Ano, já jsem chtěl vylepšit hlavně svoji situaci.
00:35:18 -Dobře, pane Grobián, připusťme, že by vám byl hotel Alcron svěřen
00:35:22 do soukromého opatrování, s čím byste začal?
00:35:25 Řekl bych, že s rekonstrukcí, ne?
00:35:27 -Samozřejmě. Jistě, že bych začal s rekonstrukcí, to jako...
00:35:32 Že jo, třeba jsem chtěl nad vanama, jak jsou kohoutky, tak já bych tam
00:35:37 dával montovat tři místo dvou, víte. Tam by tekla studená voda,
00:35:41 teplá voda, šampáňo.
00:35:43 -To je užitečný nápad, hlavně cizincům
00:35:45 byste tím jistě vyšel vstříc.
00:35:48 V takovém hotelu by jistě byla radost dělat i kotelníka.
00:35:51 -No a nakonec mi dali tuhle tu hospodu.
00:35:53 -Ale, nebuďte smutnej, hospoda je to docela hezká.
00:35:56 Jen tak mimochodem, jaképak se tady točí pivo?
00:35:58 -Netočí se.
00:36:00 -Počkej, ale to nemůžeme takhle pesimisticky skončit ten rozhovor.
00:36:04 Netočí se. To musí skončit nějak optimisticky.
00:36:07 -To je fakt, oni se pak lidi do těch pronájmů moc nepohrnou.
00:36:09 -Právě. Prosím vás, režie, slyšíte nás?
00:36:12 Udělejte s tím něco, povolte nám trošku ventil.
00:36:16 -Je povolenej!
-Je povolenej, tak pozor.
00:36:19 Tak ještě ten konec rozhovoru uděláme jednou.
00:36:22 Nebuďte smutný, hospoda je to opravdu hezká.
00:36:25 Jen tak mimochodem, jaképak se tady točí pivo?
00:36:29 -Netočí se. Točí! Točí!
00:36:33 A přece se točí! A přece se točí!
00:36:39 HUDBA
00:37:03 -Bejval to chlap, před kterým každej se třás',
00:37:07 dokázal vždycky, co chtěl.
00:37:11 Zamával s každým, klidně zlámal i vaz
00:37:14 tomu, kdo něco chtěl.
00:37:18 Za každejch okolností dokázal svý,
00:37:22 na nic se neohlížel,
00:37:26 Křičel a říkal spoustu pitomostí,
00:37:29 a teď je v negližé.
00:37:33 Kvílí sám nad malou penzí,
00:37:36 ty tam jsou úrodný dny,
00:37:41 nemá erární benzín,
00:37:44 je to prapodivný.
00:37:48 Každej chvilku tahá pilku!
00:37:55 Každej chvilku tahá pilku!
00:38:03 Takovejm chlapíkům, jak bejvával on,
00:38:07 poupata neodkvetly.
00:38:10 Co místo argumentů maj' megafon
00:38:14 a tím, jak vše vysvětlí.
00:38:18 Zbrunátněj při každým slově,
00:38:21 co nemaj ve slovníku,
00:38:25 každou upřímnou zpověď
00:38:29 šoupnou do šuplíku.
00:38:33 Každej chvilku tahá pilku!
00:38:40 Každej chvilku tahá pilku!
00:39:03 V hospodách tohle to řeší
00:39:06 zásadně nebeskej mlejn,
00:39:10 jenže tím si my pěší
00:39:14 sotva pomůžeme.
00:39:18 Každej chvilku tahá pilku!
00:39:25 Každej chvilku tahá pilku!
00:39:32 Každej chvilku tahá pilku!
00:39:39 Každej chvilku tahá pilku!
00:39:48 Zas šlapu po schodech ke kanceláři,
00:39:51 a když jsem tam, pocit mám,
00:39:55 že jsou jen jiný čísla v kalendáři
00:39:59 a on tam sedí dál,
00:40:03 a on tam sedí dál,
00:40:06 a on tam sedí dál,
00:40:10 a on tam sedí dál...
00:40:17 -My bysme měli oslovovat především mládež. Mladou generaci, rozumíš.
00:40:22 Tamhle se starejme už moc nehneme, ale mládež je třeba včas odchytit.
00:40:26 -To je pravda, protože mládež může snadno uklouznout po šikmé ploše.
00:40:30 -No jistě.
00:40:31 -Že jo? Dyť na ni číhá spousta nástrah. Alkohol, drogy, pop-music.
00:40:37 -Právě, my musíme ukázat zhoubnost těchle těch škodlivin.
00:40:40 Ukázat dokonce i ty drastické konce, kam až to všecko může dojít.
00:40:45 Co kdybysme si teďka vzali na paškál třeba drogy.
00:40:48 Já vím, nebudeme zdaleka první, ale určitě nebudeme ani poslední.
00:40:52 Já bych tady teďka třeba hrál takovýho těžkýho feťáka,
00:40:56 a ty bys mě z toho dostal.
00:40:59 V tom je právě ten optimismus pro diváka, že ty mě vyvedeš
00:41:02 z těch bludnejch temnot.
00:41:05 -No ale jak? Já nevím jak?
00:41:13 -Doktore, prosím vás...,
00:41:15 doktore, už to na mě zase přišlo.
00:41:18 Vy mně musíte něco dát. Aspoň jednu dávku.
00:41:22 Prosím vás, doktore, nebo vám tady opravdu... já vám tady chcípnu...
00:41:28 Ale teda takovej toxikoman, to je herecká příležitost.
00:41:31 Teď se teprve můžu blejsknout.
00:41:34 Tak víš co, já se jdu tamhle zmítat na postel
00:41:38 a ty mě z toho schválně dostaň.
00:41:40 VÝKŘIKY
00:41:50 -No jo, tak co já ti dám, člověče?
00:41:54 Lékárnička tady je, ale jsou v ní jenom knihy.
00:42:00 -Počkej, knihy jako droga? To zase není tak špatnej nápad ale.
00:42:04 -Jo, že bys hrál feťáka totálně závislýho na literatuře?
00:42:07 A to by mohlo mládež zaujmout.
00:42:11 -Doktore! Krize! Už mě to zase bere.
00:42:14 Doktore, okamžitě, prosím vás, do mě něco nacpěte!
00:42:18 -Tak můžu do tebe nacpat Filosofskou historii.
00:42:22 -Ne! Prosím vás, Jiráska ne. Jirásek mně už nezabírá!
00:42:27 -Ale zase není tak návykovej. Já nevím co?
00:42:32 Nebo tohle by mohlo pomoct - Marjánka.
00:42:37 -Marjánka? Ale jo, doktore, aspoň šluka mi dejte.
00:42:43 -Marjánka, matka pluku.
00:42:46 -Marjánka je matka nějakýho pluku? Počkej, co to tam máš?
00:42:50 To je nějaká zfetovaná armáda, nebo co? Určitě americká, ne?
00:42:55 -Ale ne, to je Marjánka, matka pluku,
00:42:59 hra od Josefa Kajetána Tyla.
00:43:01 -Tyl ne! Tyla ne! Ten mně neza..., ten je slabej.
00:43:05 Doktore, prosím vás, doktore..., neměl byste tam aspoň
00:43:09 nějakýho Šrámka? Jednoho Šrámka.
00:43:13 Doktore, dejte mně čichnout ke Stříbrnýmu větru, prosím vás.
00:43:18 -To je těžký, tak větry tady nemám vůbec žádný.
00:43:22 -Doktore, mě ta závislost na literatuře úplně zabije.
00:43:26 Na co jsem se to dal?
00:43:29 Že já jsem nezůstal aspoň u toho starýho dobrýho chlastu.
00:43:35 Doktore, prosím vás, jestli já si něco nepřečtu, já okamžitě chcípnu!
00:43:40 -Seš těžkej případ, milý feťáku, velice těžkej případ.
00:43:45 Pětkrát ses nám vloupal do knihkupectví,
00:43:48 dvakrát jsme tě ve svěrací kazajce přivedli z univerzitní knihovny.
00:43:54 -Ježiš, já jsem tam měl rozečtenej tlustej a silnej lexikon!
00:43:59 -No jo, protože seš těžkej lexikoman.
00:44:03 -Doktore, ale mně už nic jinýho nezabírá.
00:44:07 -Hele, něco pro tebe můžu udělat. ÚPĚNÍ
00:44:13 Tohle ti pomůže. Dostaneš utišující báseň od Jana Nerudy.
00:44:19 -Á!
00:44:21 -A když to nezabere, tak ti dám vejprask řemenem.
00:44:24 A basta!
00:44:26 Milí tatínkové, na výprask řemenem se poslední dobou dost zapomíná.
00:44:31 A přitom by to na ty pacholky platilo asi nejvíc.
00:44:34 Protože, jak říká sám klasik:
00:44:38 "Bude-li každý z nás s řemenem, je celý národ z kádrů."
00:44:51 HUDBA, PÍŠŤALKA
00:44:53 -Mám snědou pleť, pohlednou tvář,
00:44:57 vždyť Varaderro je má oblíbená pláž,
00:45:00 právě jsem připlul jachtou z Cote D'azur,
00:45:05 víš, v casinu hrát je prostě plezír.
00:45:10 Ruletu v Monte Carlu znám
00:45:14 a v Riu sambu někdy tančívám,
00:45:19 i v Paříži u Maxima jím rád
00:45:23 a bydlim v Ritzu, kde jinde se dá spát?
00:45:27 Tak se dál, baby, ptej
00:45:31 a další drink si dej,
00:45:35 v apartmá také mám šampaňské.
00:45:45 Říkej mi Samba Lulu, baby,
00:45:49 tak ve světě mě každý zná,
00:45:54 říkej mi Samba Lulu, baby mý,
00:45:58 -Jak je atletický, jak je sympatický, jak je zcestovalý!
00:46:16 -Slanou chuť Pacifiku vítám,
00:46:20 když pobřežím Mexika procházím,
00:46:24 a po tvé tváři se mi, děvče, stýská,
00:46:28 jen tequilla mou cestu provází.
00:46:33 Tak se dál, baby,
00:46:35 ptej a další drink si dej,
00:46:41 a jak dál půjdem k nám, kam odcházíš?
00:46:51 Říkej mi Samba Lulu, baby,
00:46:55 tak ve světě mě každý zná,
00:46:59 říkej mi Samba Lulu, baby mý,
00:47:04 -Jak je sympatický, jak je zcestovalý, jak je dokonalý!
00:47:22 -A z Trinidadu pro parádu,
00:47:26 z lásky ti sváteční mantilu dám.
00:47:30 A pohlednici, jak po Pradu jdu.
00:47:35 -Jak je atletický, jak je sympatický,
00:47:39 jak je zcestovalý, jak je dokonalý,
00:47:45 je naozaj úžasný!
00:47:58 -Snad se nám podařilo přinést na obrazovky
00:48:01 onen kýžený zdravý optimismus.
00:48:04 A teď už jen doufáme, že se to projeví v plné míře zítra
00:48:07 na vašich pracovištích zvýšenou produktivitou práce.
00:48:11 -A o to nám šlo, přátelé.
00:48:13 A pokud se nám to nepodařilo, zkusíme to příště znovu!
00:48:17 -A do té doby, na shledanou!
-Na shledanou!
00:48:31 Dobře se mu podívejte do tváře, je to totiž tvář autora scénáře.
00:48:42 -Své maximum jsme tu odvedli, když jsme vás pořadem provedli!
00:48:52 -Kdopak čas a nervy ztrácí při hudební spolupráci?
00:49:02 -Krásná scéna, kdekdo se ptá, co je to za architekta?
00:49:13 -Nechyběli ani... kameramani!
00:49:24 -Ptáte se, kdo byl ten kluk, co měl tak kvalitní zvuk?
00:49:34 -Rytmus, tempo, spád a švih, od toho tu máme střih!
00:49:45 -Bez nich pořad nežije, asistenti režie!
00:49:55 -U pramene peněz máme žábu - vedoucí výrobního štábu!
00:50:07 Žije v mracích nikotinu, k tomu pije kávu, turka,
00:50:11 na všem vždycky nese vinu, to je úděl dramaturga.
00:50:27 -A teď už jenom ti slavní, nejdřív kameraman hlavní!
00:50:38 -Všemu dával správný směr geniální režisér!
00:50:48 -Titulek tu jeden zbyl,
-kdo to všechno vyrobil?
00:50:53 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská Česká televize, 2014
V druhé polovině 80. let vznikl v Československé televizi hudebně zábavný cyklus Karla Šípa a Jaroslava Uhlíře Klip Klap. Televizním divákům pravidelně přinášel směs hudebních klipů populárních zpěváků a hudebníků různých stylů a také originální humorné scénky v podání moderátorů Šípa a Uhlíře a jejich původní písničky. Dnešní díl se jmenuje Optimistická komedie. Můžete se těšit na hudební klipy Pavla Bobka, Jiřího korna, Petra Muka a dalších.