Setkání s populárními písničkami 50. a 60. let v podání jejich původních interpretů. ### Účinkují: L. Hermanová, J. Čeřovská, A. Janoušková, V. Průchová, E. Štaubertová, M. Oláryová, G. Hermélyová, K. Hála, G. Brom, R. Pellar a další. Uvádí J. Vala. Režie Z. Havlíček
00:01:38 -Dámy a pánové, přišli jste na pořad,
00:01:41 ve kterém máme v úmyslu vrátit se zpátky o 30 let
00:01:45 a některé písničky budou dokonce ještě starší.
00:01:52 Vracíme se zpátky do doby,
00:01:55 ve které neexistovala pop music a nevedly se spory o to,
00:02:00 zda střední proud ano, či ne,
00:02:02 protože této oblasti hudby se tehdy říkalo taneční hudba,
00:02:08 či dokonce jazz.
00:02:13 POTLESK
00:02:17 PÍSEŇ
00:02:18 -Říkej mi to, prosím, potichoučku.
00:02:22 Říkej mi to, prosím, potichoučku...
-Říkej mi to potichoučku.
00:02:28 -Že jsem tvoje ze všech jediná.
00:02:32 Že jen po mně stále toužíš, ty můj broučku,
00:02:38 že v mých loktech ráj tvůj začíná.
00:02:44 Už jde, už jde, už jde hacienda spát.
00:02:48 Kraj se stmívá.
00:02:53 -Zpívá píseň na rozloučenou, už vítr zpívá.
00:03:03 -Tak já nevím, je to láska?
00:03:07 -Láska? Nebo se mi něco zdá?
00:03:12 -Adios, můj drahý!
00:03:19 ZAKLEPÁNÍ
-Dále!
00:03:21 Že jen mě chceš věčně? Stačí jeden...
00:03:24 Jeho pohled...
-Stačí jeden jeho pohled!
00:03:29 Hacienda spí...
-Hacienda spí...
00:03:34 Psssst!
00:03:36 -V čem se pletu? Vidím, že ho ráda mám...
00:03:43 -Shůry na sta hvězd tam nocí svítí.
00:03:50 -Měsíc halí kraj do bledých sítí.
00:03:58 Láska utíká.
-Bim, bam!
00:04:05 -Říkej mi to, prosím, potichoučku...
-Říkej mi to potichoučku.
00:04:10 -Že jsem tvoje ze všech jediná.
00:04:15 Že jen po mně stále toužíš, ty můj broučku,
00:04:21 že v mých loktech ráj tvůj začíná.
00:04:26 -Říkej mi to, prosím, potichoučku.
-Říkej mi to stále!
00:04:31 -A tak dále...
-Jestli není láska tohle...
00:04:37 -Není lásky na zemi.
-Hacienda spí.
00:04:45 -Hacienda spí. Pssst!
00:04:49 POTLESK
00:04:54 -Zpíval vám Dobrý Večer Quintet
00:04:56 a zpíval vám písničky z repertoáru sester Allanových
00:04:59 a Jiřiny Salačové.
00:05:01 V této souvislosti musím připomenout,
00:05:04 že tvůrci pořadu to neměli vůbec jednoduché,
00:05:06 když hledali jednotlivé interprety.
00:05:09 Jejich kariéra kdysi nějakým způsobem skončila,
00:05:12 jejich telefonní čísla se proměnila,
00:05:15 jejich adresy se proměnily
00:05:17 a někteří už mezi námi bohužel nejsou.
00:05:21 Docela dobře se ovšem dařilo najít zpěvačku,
00:05:24 která za malou chvilku na jeviště vstoupí.
00:05:28 To proto, že byť poslední dobou zmizela z obrazovek,
00:05:32 někde v pozadí je stále, zpívá
00:05:36 a tak mi dovolte,
00:05:38 abych na pódium pozval Aťku Janouškovou.
00:05:42 POTLESK
00:05:44 PÍSEŇ
00:05:49 -Jednou prý v Kentucky pán k doktorovi šel,
00:05:52 měl nervy na cucky a vyléčit je chtěl.
00:05:56 Doktor ho proklepal a pak mu pověděl:
00:06:01 Uí uaá ding ding wala wala ding ding.
00:06:05 Uí uaá ding ding wala wala ding ding.
00:06:09 Uí uaá ding ding wala wala ding ding.
00:06:13 Uí uaá ding ding wala wala ding ding...
00:06:17 Ten pán však opáčil, že s nervama je kříž.
00:06:21 Pak krátce naznačil, co říkal dříve již.
00:06:25 Doktor se zamračil a objasnil věc blíž.
00:06:30 Uí uaá ding ding wala wala ding ding.
00:06:34 Uí uaá ding ding wala wala ding ding.
00:06:38 Uí uaá ding ding wala wala ding ding.
00:06:43 Uí uaá ding ding wala wala ding ding...
00:06:46 Pán si myslí, že ho smysly opustily asi,
00:06:50 ruce se mu začínají třást.
00:06:54 Z té ordinace bez legrace vstávají mu vlasy,
00:06:59 a ze svých nervů ztrácí další část.
00:07:03 Zeptá se raději, ač selhává mu hlas,
00:07:08 nemá-li naději, že uzdraví ho čas.
00:07:12 Doktor tím pevněji však říká zas a zas:
00:07:16 Uí uaá ding ding wala wala ding ding.
00:07:20 Uí uaá ding ding wala wala ding ding.
00:07:24 Uí uaá ding ding wala wala ding ding.
00:07:28 Uí uaá ding ding wala wala ding ding...
00:07:33 Když muž znova slyší slova páně psychiatra,
00:07:37 lahodněji už mu v uších zní.
00:07:41 Už nechce skákat ani nápad z 10. patra,
00:07:45 a přestává být náhle nervózní.
00:07:49 Když přijde k rodině, je kliďas hotový,
00:07:54 nevráží do tchyně, nespílá tchánovi.
00:07:58 A náhle nevinně svou ženu osloví.
00:08:02 Uí uaá ding ding wala wala ding ding.
00:08:06 Uí uaá ding ding wala wala ding ding.
00:08:10 Uí uaá ding ding wala wala ding ding.
00:08:14 Uí uaá ding ding wala wala ding ding...
00:08:19 POTLESK
00:08:26 HRAJE HUDBA
00:08:45 PÍSEŇ
00:08:50 -Já vím, kdo způsobil, že je dnes plno jara,
00:08:55 Alenka v kočárku se hihňá do dlaní.
00:08:59 Cink, cink a ratata!
00:09:01 To moje stará kára, Aerovka červená ulicí uhání.
00:09:08 Cink, cink a ratata, ulicí uhání.
00:09:21 Strážník mě pozdraví.
00:09:24 S úsměvem poznamená, než hodí zelenou,
00:09:27 tak kampak na výlet?
00:09:29 Cink, cink, my jenom tak jedeme do zelena.
00:09:33 S aerovkou červenou jedeme nadílet.
00:09:38 Cink, cink a ratata, jedeme nadílet.
00:09:47 Zubí se patníky, jak si to kolem šinu.
00:09:51 Chechtá se chocholouš a mává starý hrad.
00:09:55 Tak někdo rozváží mléko či zeleninu,
00:09:59 já vozím náladu, a to já strašně rád.
00:10:03 Cink, cink a ratata, a to já strašně rád!
00:10:10 POTLESK
00:10:16 -Rudolf Pellar.
00:10:19 Teď teprve si člověk uvědomuje, jaká je to škoda,
00:10:22 že jste těch písniček nenazpíval víc
00:10:24 a že jste se projevovat jako herec, chansonnier,
00:10:27 zpěvák nemohl víc.
00:10:29 Vy jste se projevoval jinak, to je pravda.
00:10:32 Řekněte, kolik let z Vašeho plodného uměleckého života
00:10:36 vlastně bylo bez problémů?
00:10:38 -Já patřím k těm lidem, se kterými problémy nejsou.
00:10:43 Já sám si problémy nedělám, ale nemám rád lidi,
00:10:47 kteří problémy jiným lidem dělají.
00:10:50 17 let jsem nesměl v televizi, 8 let jsem nesměl v rozhlase,
00:10:54 6 let jsem nesměl překládat, to je dohromady přes 30 let.
00:10:57 Ale vydržel jsem to, přežil jsem to,
00:11:00 a hlavně jsem se přátelé dožil!
00:11:03 -To je pravda!
00:11:04 POTLESK
00:11:11 Rudolf Pellar zároveň byl představitelem
00:11:14 pražských divadelníků a pražského zpívání,
00:11:17 kdežto muž, který za chvíli na pódium vstoupí,
00:11:20 ten se ozýval z Brna.
00:11:23 Milan Směták!
00:11:25 POTLESK
00:11:27 PÍSEŇ
00:11:31 -Hvězdy jsou jak sedmikrásky nad Brnem.
00:11:36 Dobrou noc, má milá, dobrou noc!
00:11:42 V ulicích jak na paloučku stříbrném...
00:11:46 Dobrou noc, má milá, chci ti dát!
00:11:52 Ten večer byl tak zamlklý a přece krásný byl,
00:11:57 Jakub odbíjí a já bych tě rád políbil.
00:12:02 A všechny hvězdy, jak ty sedmikrásky nad Brnem.
00:12:07 Má milá, chtěl k lůžku bych ti dát!
00:12:35 Hvězdy jsou jak sedmikrásky nad Brnem.
00:12:39 Dobrou noc, má milá, dobrou noc!
00:12:45 V ulicích jak na paloučku stříbrném...
00:12:50 Dobrou noc, má milá, chci ti dát!
00:12:54 Ten večer byl tak zamlklý a přece krásný byl,
00:13:00 Jakub odbíjí a já bych tě rád políbil.
00:13:05 A všechny hvězdy, jak ty sedmikrásky nad Brnem.
00:13:10 Má milá, chtěl k lůžku bych ti dát!
00:13:18 POTLESK
00:13:23 -Kdypak jste zpíval naposledy veřejně?
00:13:26 -Naposledy veřejně tak před 10 lety,
00:13:28 to mi bylo 60.
00:13:30 -To znamená, že dneska je Vám 70
00:13:33 a já dokonce prozradím, že úplně čerstvě,
00:13:35 že v tomto týdnu.
00:13:37 POTLESK
00:13:42 Dobře si žijete?
-Nestěžuji si.
00:13:46 Můj tatínek říkal:
00:13:47 "Co má shořet, shoří
00:13:49 a lepší shořet než doutnat a smrdět."
00:13:53 POTLESK
00:14:02 -Ljuba Hermanová!
00:14:04 POTLESK
00:14:11 Já bych to v podstatě nemusel dělat,
00:14:15 kdyby to nebyla mužská galantnost,
00:14:17 protože paní Ljuba je v takové formě,
00:14:19 že by seběhla mnohem větší schodiště.
00:14:22 Ono je to nejspíše tím, že...
-Nepřehánět, nepřehánět!
00:14:26 -No, ale jsem si jist, že Vy denně cvičíte, denně zpíváte.
00:14:29 Jaký je Váš denní režim?
00:14:31 -Když jste si jistý, tak to tak asi nějak bude.
00:14:33 To víte, že všechno chce svoje.
00:14:36 A když člověk pracuje,
00:14:38 tak pro to musí taky něco dělat.
00:14:40 Já hned od rána.
00:14:42 Já jednak špatně spím a málo spím,
00:14:44 takže jsem dost brzo vzhůru.
00:14:46 Vstávám kolem 7. hodiny, vidím budíka,
00:14:49 mám ho naproti sobě, v hlavě.
00:14:51 A tak si říkám, že si musím trochu zacvičit,
00:14:54 tak trochu protáhnu tělo, zoufale koukám na ten budík,
00:14:58 aby už těch 5 minut uplynulo.
00:15:01 Konečně to je, tak já vstanu z postele.
00:15:04 Bydlím na Národní třídě.
00:15:06 Otevřu okno, abych se nadýchala čerstvého vzduchu a omdlím, že jo.
00:15:11 Tak musím jít na kafe a k cigaretě patří kafe.
00:15:16 A podívejte, procvičeno.
00:15:19 -S takovouhle kondicí Vy budete zpívat
00:15:22 ještě dlouhá, dlouhá léta!
00:15:24 POTLESK
00:15:25 -Já Vám moc děkuji, ale já si myslím,
00:15:28 abychom to nepřeháněli, protože se říká,
00:15:30 že co je moc, to je příliš.
00:15:32 Já na to teda nedám, protože já jsem si jistá,
00:15:34 že ještě je nějaký čas.
00:15:36 Řekněme takových 10-20 let jo, ale pak už půjdu od toho.
00:15:40 Pak už jdu od toho.
00:15:42 SMÍCH
00:15:43 -Ljuba Hermanová!
00:15:45 POTLESK
00:15:46 PÍSEŇ
00:15:48 -Já mám ráda políra on furt na mě dotírá,
00:15:56 abych s ním šla do Edenu, že to takhle nemá cenu.
00:16:04 Teď to ale popírá.
00:16:09 Ten rošták!
00:16:15 V sobotu po vejplatě, přišel v novým kabátě.
00:16:22 Líbil se mi, jak se nese, tak povídám:
00:16:28 No tak de se, když jseš v novým kabátě.
00:16:34 Byl fešák!
00:16:37 Ježíš, Maria!
00:16:41 Byl fešák!
00:16:49 Vykvajznem se na Eden, necháme to na leden,
00:16:56 řek mi polír v půli cesty a hned vytáh pětku z vesty,
00:17:04 do Edenu nejedem.
00:17:09 Byl vykuk, no!
00:17:17 A šel se mnou k muzice do sousední ulice.
00:17:25 Po muzice u ohrady bála jsem se o svý vnady,
00:17:32 divokej byl velice.
00:17:36 Ten divoch!
00:17:43 Já jsem holka svedená, chtěla jsem do Edena.
00:17:51 Teď jsem v pekle místo v ráji,
00:17:55 naši se mě pořád ptají, z čeho jsem tak zvedená.
00:18:03 Můj Bože!
00:18:11 Nechtějte jít do ráje, i když chlap, jak hora je.
00:18:19 Mužský jsou jako ten jeden, když vám chtěj ukázat Eden,
00:18:27 pošlete je do háje.
00:18:31 Hele je, ty lumpy!
00:18:34 Ty lumpy!
00:18:36 Ty lumpy...
00:18:42 Ty lumpy!
00:18:46 POTLESK
00:18:50 -Já děkuji!
-Já taky děkuji.
00:18:52 -To jsou závratně hluboké úklony,
00:18:55 které by mohly ublížit zdravému mladému.
00:18:59 -Já přidám, ale k tomu Vás tedy potřebuji.
00:19:03 Prosím vás, neomdlete, jo...
00:19:05 POTLESK
00:19:14 -Já vám chci vzápětí představit další dámu našeho zpívání,
00:19:18 která už jako dívka inklinovala k jazzu
00:19:21 a tu lásku si nedala nikdy vzít.
00:19:25 Vlasta Průchová!
00:19:27 POTLESK
00:19:30 PÍSEŇ
00:19:33 -Docela všední, obyčejný den, k večeru o půl šesté.
00:19:41 Ulice hoří do tmy neonem v tom starém pohádkovém městě.
00:19:49 Docela všední, docela všední den,
00:19:54 víc kouzla má, než krásný sen.
00:19:57 Snad právě v této krátké minutě se někde lidé smějí,
00:20:05 anebo bloudí v dlouhé samotě tisíce lidí v beznaději.
00:20:15 Den šťastných schůzek, den smutných rozchodů,
00:20:19 den plný krás, den marných snů.
00:20:23 Zatímco kolem planou lampy tmou, za mořem ráno vstává,
00:20:30 smutná se věčně střídá s veselou a život s člověkem si hrává.
00:20:39 Najednou končí, co právě začíná, a trvá dál, co skončit má.
00:20:47 Snad právě v této chvíli pro lidi písničku někdo skládá.
00:20:55 A přitom vůbec, vůbec nevidí, jak ho má jeho milá ráda.
00:21:03 Pro samé hvězdy s dalekým vesmírem,
00:21:07 on nevnímá svůj všední den.
00:21:12 Týden má jenom jednou neděli a často šlapeš bláto.
00:21:20 A přece všední den je veselý, a přece život stojí za to!
00:21:28 Ten všední den, ten, který každý zná,
00:21:32 jde s námi dál, jde s námi dál!
00:21:41 POTLESK
00:21:47 -A konečně do třetice všeho dobrého představíme ještě jednu dámu.
00:21:52 Ta ovšem není ani z Prahy, ani z Brna, ta je z Bratislavy.
00:21:56 Melánia Olláryová.
00:21:58 POTLESK
00:22:01 SLOVENSKÁ PÍSEŇ
00:22:03 -Keď sa do neba dívam, vidím tam obraz tvoj
00:22:11 a vždy, keď večer usínam,
00:22:14 tak často spomínam, že si osud môj.
00:22:20 Úprimnej tvojej lásky to tiché vyznanie
00:22:27 sťa pieseň letí nado mnou
00:22:30 a hudbou čarovnou v duši mojej znie.
00:22:36 Tak nekonečne krásna je pre mňa tvoja láska,
00:22:43 že keď ja teba mám, smútok a žiaľ už nepoznám.
00:22:51 Možno sa len zahrávaš, keď lásky sľub mi dávaš,
00:22:59 i tak ti ďakujem za tento krásny sen.
00:23:08 Ku šťastiu iné mi netřeba, šťastná som, keď teba mám
00:23:15 a všetku svoju nádej do rúk tvojich vkladám.
00:23:24 Tak nekonečne krásna je pre mňa tvoja láska,
00:23:32 že nič už nehľadám, keď tvoju lásku mám.
00:23:56 Ku šťastiu iné mi netřeba, šťastná som, keď teba mám
00:24:04 a všetku svoju nádej do rúk tvojich vkladám.
00:24:13 Tak nekonečne krásna je pre mňa tvoja láska,
00:24:21 že nič už nehľadám, keď tvoju lásku mám.
00:24:29 POTLESK
00:24:40 -Děkuji pěkně.
00:24:42 Užíváte si často takovéhoto potlesku?
00:24:45 -Já jsem zpívat nepřestala,
00:24:48 protože jednak stále trvá ta nostalgická vlna
00:24:52 a já si myslím, že mé obecenstvo,
00:24:58 které mě rádo poslouchalo, stárne spolu se mnou.
00:25:05 Mé obecenstvo má i stejné vrásky jako já.
00:25:09 POTLESK
00:25:16 -Zpívaly nám 3 dámy.
00:25:18 Myslím, že na nich je hezké,
00:25:20 jak všechny 3, každá po svém, dovedou stárnout.
00:25:23 Teď už je na čas, aby na pódium vstoupil muž.
00:25:28 I ten měl své ohromné publikum a své veliké úspěchy
00:25:31 a své hity, řečeno dnešním jazykem.
00:25:34 Vždyť tehdy v době, kdy si myslím,
00:25:37 že gramofonových přístrojů se zas až tolik
00:25:41 jako v našich časech, současných, neprodávalo,
00:25:45 jemu se podařilo prodat téměř 3 mil. gramofonových desek.
00:25:51 Richard Adam!
00:25:54 POTLESK
00:26:02 PÍSEŇ
00:26:05 -Spadl mi měsíc do vína, když jsem ho večer pil,
00:26:10 dlouho mě prosil, zaklínal, abych ho vylovil.
00:26:17 Povídám: "Počkej, měsíci, splníš mi jedno přání,
00:26:22 nebo tě ve své sklenici utrápím do svítání.
00:26:28 Víš, mám dívku, mám ji rád,
00:26:31 kéž by se jí o mně zdálo,
00:26:34 leť se na ni podívat, aby se jí nic nestalo.
00:26:40 Udělej pro ni z noci den, zažeň chladný, chmurný stín,
00:26:45 aby ten její sen se mohl potkat s mým."
00:26:51 Rozloučil jsem se s měsícem, pustil ho oknem ven,
00:26:56 on se mi vysmál velice, schoval se za mrakem.
00:27:02 Povídám: "Počkej, měsíci, však si to dopovíme,
00:27:08 až budeš zas v mé sklenici, vypiju tě, na mou duši,
00:27:13 vypiju i s tím vínem.
00:27:39 Víš, mám dívku, mám ji rád,
00:27:42 kéž by se jí o mně zdálo,
00:27:45 leť se na ni podívat, aby se jí nic nestalo.
00:27:51 Udělej pro ni z noci den, zažeň chladný, chmurný stín,
00:27:56 aby ten její sen se mohl potkat s mým.
00:28:02 Rozloučil jsem se s měsícem, pustil ho oknem ven,
00:28:07 on se mi vysmál velice, schoval se za mrakem.
00:28:13 Povídám: "Počkej, měsíci, však si to dopovíme,
00:28:19 až budeš zas v mé sklenici, vypiju tě, na mou duši,
00:28:25 vypiju i s tím vínem.
00:28:33 POTLESK
00:28:40 -A teď přichází ta chvíle, ve které si zasoutěžíme.
00:28:44 Chci vyzvat vás,
00:28:45 které jsme vylosovali ze všech zúčastněných,
00:28:48 abyste se připravili, lépe řečeno,
00:28:50 pomalu už vstupte na pódium po těchto schodech
00:28:53 a já mezitím divákům vysvětlím, o co půjde.
00:28:56 Půjde o malou soutěž ve znalostech písniček
00:29:01 a hudební scény z té doby, o které se právě bavíme.
00:29:05 Utvořte, prosím, řadu.
00:29:08 Libovolně, jak si stoupnete.
00:29:10 Takto už to vlastně všechno je.
00:29:12 Já se Vás jenom zeptám, jak se, prosím, jmenujete?
00:29:14 -Wajdová Anežka.
00:29:16 -Kde pracujete? Či si užíváte důchodu?
00:29:18 -Jsem důchodkyně.
00:29:19 -Těšíte se dobrému zdraví?
-Ano.
00:29:22 -Odkud jste Vy, prosím?
-Z Vratimova.
00:29:25 -Jak se jmenujete?
-Bolek František.
00:29:28 -Jaké máte povolání?
-Jsem technik.
00:29:31 -Vás se musím zeptat na totéž.
-Můžete se zeptat.
00:29:34 -Odkud jste?
-Z Třebovic. Ostrava.
00:29:37 -Jaké Vy máte povolání?
-Já jsem momentálně v důchodě.
00:29:41 -Ještě mi řekněte...
-Jinak jsem horník.
00:29:44 -Jak se jmenujete?
-Šlívar František.
00:29:47 -Vaše ctěné jméno?
00:29:48 -Já jsem Malý Jarda a jsem z Poruby.
00:29:51 -Vás se zeptám jinak. Co máte na světě rád?
00:29:54 Jaké jsou Vaše koníčky?
-Tenis a písničky.
00:29:57 -Tak jste si zvolil snad dobře.
00:30:00 Slečno, kolik je Vám let?
-14.
00:30:03 -Jak se jmenujete?
-Cornélie Ořechovská.
00:30:06 -Čím chcete být?
-To ještě nevím.
00:30:09 -Máte ještě chvilku času.
00:30:10 Vaše ctěné jméno?
-Bojda Jan.
00:30:13 -Kolik je Vám roků?
-Bude mi 38.
00:30:15 -Kde pracujete?
-NHKG.
00:30:19 -No a konečně se zeptám Vás.
00:30:22 Ty časy, kdy zpěváci, o kterých dneska mluvíme,
00:30:25 zpívali naplno, jistě dobře pamatujete.
00:30:27 -Ano.
00:30:29 -Tak se můžeme těšit, že vstoupíte do soutěže
00:30:31 a že se Vám bude dobře dařit.
00:30:33 Jaké je Vaše jméno?
-Jasovský Ladislav.
00:30:35 -Odkud jste?
-Ostrava-Hulváky.
00:30:37 -Tak, všem vám přeji, aby se vám dobře dařilo.
00:30:40 Bude to docela jednoduché.
00:30:41 POTLESK
00:30:46 Toto je potlesk na povzbuzenou.
00:30:49 Musím vám říct, že ten z vás, kdo projde nejdále,
00:30:52 kdo bude mít správných vědomostí nejvíc,
00:30:55 ten má šanci si potom zvolit výhru 2 tis.
00:31:00 a ještě hezkou řádku drobných cen,
00:31:02 anebo naopak se vzdát 2 tis.
00:31:06 a soutěžit ve speciální disciplíně o 10 tis. Kč.
00:31:10 Ale k tomu máme ještě poměrně daleko.
00:31:13 Teď už se soustřeďte, uslyšíte hudební ukázku
00:31:17 a já se vás pak zeptám, dám vám tři možnosti, A, B, nebo C,
00:31:22 a vy zvednete to písmeno,
00:31:25 které si myslíte, že označuje správnou odpověď.
00:31:29 Tak, už se soustřeďte.
00:31:31 Prosím o ukázku...
00:31:34 UKÁZKA PÍSNĚ
00:31:36 -Hm, ach, ty jsi úžasná!
00:31:40 Hm, to dávno vím.
00:31:44 Hm, to přece řeč jasná.
00:31:49 Hm, vím nemluvím.
00:31:53 -A už by vám mělo být jasné,
00:31:56 zda za A zpíval písničku Hm, hm, ach ty jsi úžasná
00:32:02 za A Oldřich Nový, za B Arnošt Kavka,
00:32:06 za C Rudolf Cortéz.
00:32:19 Tak, najděte si to, podržte.
00:32:21 A já musím říct, že správná odpověď...
00:32:24 Ne, ještě držte, abychom podle toho věděli,
00:32:27 kdo pokračuje dále a kdo soutěž opouští.
00:32:29 Správná odpověď je označena písmenem B,
00:32:33 protože písničku zpíval Arnošt Kavka.
00:32:35 POTLESK
00:32:38 Děkujeme pěkně!
00:32:43 Bude následovat další ukázka.
00:32:46 Prosím...
00:32:48 UKÁZKA PÍSNĚ
00:32:57 -Nocí jedem a tmou,
00:33:03 dusot koňských kopyt vrací se nám temnou ozvěnou.
00:33:10 Dusot koňských kopyt vrací se nám temnou ozvěnou...
00:33:18 -A já jen připomenu,
00:33:19 že jde o českou verzi písničky z velmi populárního tehdy filmu.
00:33:25 Vy máte rozhodnout,
00:33:26 že za A se ta písnička jmenovala "O’Cangaceiro",
00:33:32 za B "Píseň ohlašuje pomstu" a za C "Zelené peklo".
00:33:38 A, B, nebo C?
00:33:43 Správná odpověď je O’Cangaceiro na místě označeném A.
00:33:47 POTLESK
00:33:52 A zůstávají 3 borci ve hře.
00:33:54 Teď už vám dám jenom takovouto otázku,
00:33:58 soustřeďte se.
00:34:00 Možná, že si vzpomenete na písničku,
00:34:03 která se jmenovala "Ta bílá dálka, to je láska má".
00:34:07 Zpíval ji Josef Bek.
00:34:09 Hrál v tom příslušném filmu řidiče a ten film se jmenoval:
00:34:16 Za A - Florenc 12:30, za B - Florenc 13:30,
00:34:21 za C - Florenc 14:30?
00:34:29 Správná odpověď je B - Florenc 13:30.
00:34:32 No, ten film jste nikdy neviděla, že ne?
00:34:35 -Ne.
00:34:36 -To je pak těžké hádání, to je opravdu pak jen hádání.
00:34:40 POTLESK
00:34:42 Odstupuje mladá dívka.
00:34:45 UKÁZKA PÍSNĚ
00:34:49 -Plují lodí do Triany, plují lodí do Malagy,
00:34:56 plují lodi na vše strany a nenese mě žádná z nich.
00:35:04 Tam na moři vlny hrají...
00:35:08 -Vzpomínáte?
00:35:09 Vzpomínáte a teď musíte správně rozhodnout,
00:35:12 zda ji zpívala za A Jiřina Petrovická,
00:35:15 za B Viera Racková
00:35:18 a za C Helena Loubalová.
00:35:23 Víte? Tak označte...
00:35:26 Znovu vám opakuji:
00:35:27 A - Jiřina Petrovická, B - Viera Racková,
00:35:30 C - Helena Loubalová.
00:35:39 Tak vy se domníváte, že to byla Viera Racková.
00:35:43 Hmm, ale nebyla.
00:35:46 Byla to Jiřina Petrovická
00:35:49 a s tou písničkou měla velký úspěch.
00:35:52 Oba dva jste prohráli,
00:35:53 ale oba dva jste se dostali do situace,
00:35:57 že jste zbyli jako poslední.
00:35:59 A s tím naše soutěž počítala.
00:36:02 S tím naše soutěž počítala, takže se budete moci rozhodnout,
00:36:06 zda chcete každý 1 tis. Kč
00:36:09 a pár drobných cen, které věnuje firma EMU - dětský ráj,
00:36:15 anebo zda budete oba dva nebo jeden z vás,
00:36:19 nevím, jak to s vámi bude,
00:36:22 pokračovat v soutěži o 10 tis. Kč.
00:36:28 -Já tohoto nechám.
-Vy toho necháte?
00:36:31 SMÍCH
00:36:33 A Vy?
-Já to beru.
00:36:35 POTLESK
00:36:37 Pokračujete dál!
00:36:41 Dobrá tedy, Vám tedy dáme dárek a 1 tis. Kč.
00:36:50 Je tam připravena?
00:36:53 Nejsou tam 2 tis., protože jsme počítali...
00:36:55 Jsou tam 2 tis., jeden musím vytáhnout.
00:36:58 SMÍCH
00:36:59 Tato je Vaše a tu musím vrátit Vám, děvčata.
00:37:02 Gratuluji pěkně.
00:37:04 Ještě k tomu náleží drobná cena, ano.
00:37:09 Toto je také Vaše.
00:37:11 A už Vás poprosím, abyste se z hlediště podíval,
00:37:16 jak se bude dařit Vašemu odvážnému sokovi.
00:37:19 POTLESK
00:37:21 Teď musím přizvat pana Mertlíka, který zastupuje agenturu Cherry.
00:37:27 Ten už přichází a vy dva, muž proti muži,
00:37:33 sehrajete zvláštní partii.
00:37:35 To je pan Mertlík...
00:37:38 POTLESK
00:37:42 Teď budete muset asi hůl vzít do druhé ruky.
00:37:46 Můžete se opřít takto?
00:37:48 Jo, dobře.
00:37:49 Viděl jste někdy tzv. stříhání?
00:37:52 Tzn., že dva muži stojí proti sobě
00:37:55 a udělají buď takhle pěst, nebo otevřou.
00:37:58 Ta pěst, to je kámen.
00:38:00 Otevřená dlaň, to je papír,
00:38:03 anebo může udělat tohle, a to jsou nůžky.
00:38:06 Je to tak, že ti dva muži to dělají proti sobě
00:38:10 ve stejnou chvilku.
00:38:12 Napřed si to vyzkoušíme.
00:38:14 Zkuste, dejte ruku v pěst, před sebe.
00:38:16 Já řeknu 3, to uděláte poprvé,
00:38:19 2 - podruhé se zavřenou pěstí, 1 - ještě jednou
00:38:23 a pak se rozhodnete, zda pěst otevřete,
00:38:26 nebo uděláte nůžky, nebo uděláte papír, jo?
00:38:30 Je to jasné?
00:38:32 Já Vám pak řeknu...
00:38:34 Je to jednoduché,
00:38:36 když tento pán bude mít pěst sevřenou a Vy otevřenou,
00:38:40 vyhráváte Vy, protože papír zabalí kámen.
00:38:43 Kdybyste zvolil nůžky
00:38:45 a pán proti Vám by měl pěst sevřenou,
00:38:48 má kámen, tak nůžky nepřestřihnou kámen.
00:38:52 A takto to je, je to jednoduché rozhodnutí.
00:38:54 Tak si to zkusíme.
00:38:56 Ruku v pěst před sebe.
00:38:57 3, 2, 1 a teď něco.
00:39:02 Tak a v tomto případě... SMÍCH
00:39:05 To nevadí, dobře jste udělal,
00:39:07 kdybyste to byl takhle provedl jako teď,
00:39:09 byl byste vyhrál 10 tis. Kč.
00:39:11 SMÍCH
00:39:13 Pojďte.
00:39:15 Ale museli jsme si to zkusit, to se nedá nic dělat.
00:39:17 Já jen aby kamery na vás lépe viděly.
00:39:19 Teď už se soustřeďte, dívejte se spíše na pana Mertlíka,
00:39:23 teď už to bude naostro.
00:39:24 Máte tři možnosti.
00:39:26 Ano, já si k sobě beru všechny ty peníze.
00:39:31 Kámen je pěst, nůžky jsou takto otevřené,
00:39:34 anebo papír je takto otevřená ruka.
00:39:37 Tak, dejte ruku v pěst a před sebe.
00:39:42 3, 2, 1, teď!
00:39:47 SMÍCH
00:39:49 Tak musíme ještě jednou, to je dobře.
00:39:52 Tak zase, dáme ruku před sebe, ruku v pěst před sebe.
00:39:55 3, 2, 1, teď!
00:40:00 Bravo!
00:40:02 POTLESK
00:40:12 Jste úplně překvapen,
00:40:13 hrál jste něco, co jste nikdy nehrál.
00:40:16 Tady jsou, ze srdce Vám je přeji.
00:40:21 Podstoupil jste hru,
00:40:23 ve které oba protivníci mají naprosto stejné šance.
00:40:27 Nepodstoupil jste a já doufám, že s těmi penězi nepodstoupíte to,
00:40:32 co zažíváme věčně na ostravském náměstí.
00:40:35 Víte, co?
-Já vím.
00:40:36 POTLESK
00:40:39 -A já přivádím muže,
00:40:41 kterého samozřejmě všichni dobře znáte.
00:40:44 Víte, že to je snad náš nejproslavenější kapelník.
00:40:49 Víte, že je to Gustav Brom.
00:40:52 Pěkně vítám.
-Dobrý den.
00:40:57 -Mohli bychom samozřejmě, a hodí se to, vypravovat o tom,
00:41:00 že v tomto roce jste dohonil co do počtu let,
00:41:05 ve kterých stojíte před velkým orchestrem,
00:41:08 legendárního amerického Duka Ellingtona.
00:41:11 Také 52 let.
00:41:13 Cítíte se na to?
00:41:15 Máte dost sil,
00:41:16 abyste stál před Vaší kapelou let 53?
00:41:20 -Budu-li zdráv, tak samozřejmě, protože ty mé kluky mám rád.
00:41:24 Ale musím říct,
00:41:26 že vždycky se skloním před velkým jménem
00:41:29 Duka Ellingtona,
00:41:31 který koncem 20. let začal psát tu velikou érou
00:41:34 prvních světových dirigentů.
00:41:37 -Byla ovšem ve Vašem životě chvíle,
00:41:40 kdy jste byl uznávaným, oblíbeným zpěvákem.
00:41:44 Kdypak to bylo, proč tomu tak bylo
00:41:47 a proč tomu tak není?
00:41:49 -To bylo v 50. letech a přestal jsem s tím v letech 60.,
00:41:55 kdy v 60. roce slavila kapela 20. jubileum
00:42:00 a přešli jsme vysloveně na jazz.
00:42:02 Tak já jsem přestal zpívat
00:42:04 a více jsem se věnoval přednáškám o jazzu apod.
00:42:07 -Mohli bychom připomenout některou z Vašich úspěšných písniček.
00:42:11 -Jenom bych pro čisté svědomí řekl,
00:42:15 že jsem zpíval ze sportu a z radosti,
00:42:18 že se to lidem líbí.
00:42:20 Přísahám,
00:42:22 já jsem nikdy nebral honorář jako zpěvák, nikdy.
00:42:25 -Gustav Brom!
00:42:27 POTLESK
00:42:35 PÍSEŇ
00:42:38 -Chodil jsem s jednou dívkou, to se nemělo stát.
00:42:44 Musím si však přiznat, že jen ji jsem měl rád.
00:42:51 Stříbrná krůpěj z očí jí plá
00:42:56 a já teď ptám se sám sebe, co to znamená?
00:43:04 Já však znám její slzy, jsou krokodýlí.
00:43:09 Za tak krátkou dobu se přec nezměnily.
00:43:16 To bývaly chvíle, já věřil jim,
00:43:21 teď však zkušenost mluví a já nevěřím.
00:43:30 Já dobře vím, že se může smát,
00:43:35 já dobře vím, že mně může lhát.
00:43:42 Já dobře vím, že mám ji rád,
00:43:48 vím, vím, vím, jí však nevěřím.
00:43:53 A proto když z jejích očí opět slzy skanou,
00:44:00 já vím, že zakrátko jako hvězdy vzplanou,
00:44:06 vždyť v očích má vždy slzy, i když se chce smát,
00:44:12 musím však jim přiznat, že dovedou lhát.
00:44:32 A proto když z jejích očí opět slzy skanou,
00:44:38 já vím, že zakrátko jako hvězdy vzplanou,
00:44:44 vždyť v očích má vždy slzy, i když se chce smát,
00:44:50 musím však jim přiznat, že dovedou lhát!
00:45:00 POTLESK
00:45:08 -Takto swingoval Gustav Brom.
00:45:10 POTLESK
00:45:12 -To bejvávalo.
00:45:14 -Bejvávalo hezky.
00:45:16 -To víš, 71 na krku, utíká to.
00:45:19 POTLESK
00:45:23 -Škoda, že teď můžeme představit příští dva zpěváky,
00:45:27 které představit chceme, jenom ze záznamu.
00:45:30 To proto, že již mezi námi nejsou.
00:45:32 Přesto, myslím si, že mnohé dámy,
00:45:35 které tehdy byly dívkami, budou na pokraji slzy k uronění,
00:45:39 protože to bývali zpěváci, kteří bývali velkými idoly.
00:45:44 Urostlí, hezcí, prostě tak to bylo.
00:45:47 Jmenovali se Rudolf Cortés a Milan Chladil.
00:45:55 ZPÍVAJÍ
00:45:57 -Arrivederci Roma. Arrivederci Roma.
00:46:07 Zní píseň toužení.
00:46:13 Jako bych se loučil s milovanou,
00:46:17 sbohem nechci říct, však na shledanou.
00:46:20 I když vím, že nic se slůvkem nezmění.
00:46:35 Chtěl bych mít kapelu ze samých pozounů.
00:46:39 Já bych s tou kapelou přišel k vám před dům...
00:46:45 Aby ta kapela vší silou zadula,
00:46:49 abys věděla, že už je 7.
00:46:54 -Krávy rozvážně na pastvu kráčí...
00:47:00 -Kdybych já uměl psát báseň.
-Arrivederci Roma.
00:47:10 -Čím víc tě mám rád...
-Tím víc je mých strastí.
00:47:17 Jsem v náručí tvém.
-Já však srdce si přál.
00:47:23 -Jakpak se zachová správec a správcová?
00:47:27 -Nač myslíš, když tě objímám?
00:47:30 -Když objímám...
00:47:32 -Blíž a blíž, třpytí se tvůj smích.
00:47:35 Srdce tvé šlo Bůh ví kam.
00:47:41 -Kdybych uměl psát básně, kdybych se rýmů nebál,
00:47:49 básnil bych, jak je dnes krásně, a pak bych zas rýmoval dál.
00:47:58 -Kdo tě jednou poznal, jaká asi,
00:48:00 asi má tě rád.
00:48:02 -Chtěl bych mít kapelu ze samých pozounů.
00:48:06 Já bych s tou kapelou přišel k vám před dům.
00:48:10 Aby ta kapela vší silou zadula,
00:48:15 abys věděla, že už je 7, 7, 7, 7.
00:48:22 -Jakpak se zachová správec a správcová?
00:48:25 Až jim ta kapela zahraje pro nás...
00:48:31 -Nebude jináče, dají se do pláče,
00:48:35 vždyť i ta správcová bývala mladá...
00:48:40 -Arrivederci Roma.
00:48:45 POTLESK
00:48:50 -Poznáváte? Gabriela Hermelyová!
00:48:54 POTLESK
00:48:59 Výtečná zpěvačka z Bratislavy s něžňounce zastřeným,
00:49:04 trochu erotizujícím hlasem.
00:49:07 Můžu Vás tak charakterizovat?
00:49:09 Budete zpívat písničku Můj manžel,
00:49:12 a to mě hned napadá,
00:49:14 jestli byste nepověděla něco o jejím zrodu?
00:49:17 To je písnička o Vašem manželovi?
-Ano.
00:49:20 Autor Andrej Lieskovský napsal písničku,
00:49:23 protože jsem stále vychvalovala svého manžela.
00:49:26 Ale víte, co...
00:49:28 Dále už o tom nemusím mluvit, aby se nikdo neurazil.
00:49:32 -Dobře, zeptám se na něco jiného.
00:49:35 Život zpěvačky to je vždycky spousta otázek těch,
00:49:40 kteří mají zpěvačku rádi.
00:49:42 Tak třeba...
00:49:43 Víte, co mně vrtá hlavou?
00:49:45 Neleze Vám trošku na nervy, že některé Vaše písničky mají,
00:49:50 řekl bych,
00:49:51 předehru o pár taktů delší, než by měly mít?
00:49:53 Třeba i ta, kterou budete zpívat.
00:49:56 -To je nemoc některých autorů, resp. aranžérů,
00:49:59 ale radši o tom nemluvme, protože nechci nikoho urazit.
00:50:04 -Dobře, tak toto naše povídání zakončíme tímto:
00:50:08 Řekněte mi,
00:50:09 kterou ze všech Vašich písniček máte nejraději?
00:50:12 -Tak to je katastrofa.
00:50:13 Představte si to, kdybych někoho vyzvedla,
00:50:16 všichni ostatní by se urazili, takže já to nemůžu říct.
00:50:20 POTLESK
00:50:22 -Zazpívejte, tím zcela jistě neurazíte!
00:50:24 Gabriela Hermelyová!
00:50:26 PÍSEŇ
00:50:28 -Môj manžel vo všetkom vzorný je,
00:50:33 nekričí, nefajčí, nepije.
00:50:40 Pri deťoch držiava stráž, nechodí na mariáš.
00:50:53 Môj manžel nepozná neveru,
00:50:59 zje obed, zje každú večeru.
00:51:06 Och, keby nešvárik jediný mal, hneď by sa milším mi stal.
00:51:47 Môj manžel nepozná neveru,
00:51:52 zje obed, zje každú večeru.
00:51:59 Och, keby nešvárik jediný mal, hneď by sa milším mi stal.
00:52:14 Och, keby nešvárik jediný mal, hneď by sa milším mi stal.
00:52:27 POTLESK
00:52:34 -Teď se představí zpěvačka,
00:52:36 která kdysi okouzlila z čista jasna
00:52:39 svým dívčím půvabem, svým temperamentem i tím,
00:52:43 jak tehdy zcela báječně přemlouvala svou babičku,
00:52:49 ať ji naučí něco úžasného.
00:52:53 Tehdy i dnes Edita Štaubertová!
00:52:57 POTLESK
00:53:00 PÍSEŇ
00:53:03 -Babičko, viď že mi splníš přání,
00:53:09 natoč svůj stařičký gramofon.
00:53:12 Zanech teď na chvilku štrykování,
00:53:16 řekni mi, jak se tančí charleston.
00:53:21 Představ si, bábi, jak holky budou kulit oči,
00:53:25 až jim zítra povím, jak se to tancuje.
00:53:29 Už to vidím, jak se kluci okolo mě točí, o jé.
00:53:37 Babičko, prosím tě, nech ten svetr,
00:53:41 do Vánoc času dost, nač ten shon.
00:53:45 Já ti ho upletu zítra metr
00:53:49 a co chceš budu večeřet a po sobě uklízet
00:53:53 a ve všem tě poslechnu a hned!
00:53:57 No čestně, babi!
00:53:59 Jen mě nauč charleston!
00:54:20 Představ si, bábi, jak holky budou kulit oči,
00:54:24 až jim zítra povím, jak se to tancuje.
00:54:28 Už to vidím, jak se kluci okolo mě točí, o jé.
00:54:36 Babičko, prosím tě, nech ten svetr,
00:54:40 do Vánoc času dost, nač ten shon.
00:54:44 Já ti ho upletu zítra metr
00:54:48 a co chceš budu večeřet a po sobě uklízet
00:54:52 a ve všem tě poslechnu a hned!
00:54:56 No čestně, babi!
00:54:59 Jen mě nauč charleston!
00:55:07 POTLESK
00:55:13 -Jenom si musím připomenout, zda to dobře vím.
00:55:15 V té době, kdy jste se stala
00:55:18 hvězdou právě s touto písničkou,
00:55:20 čím jste tehdy vlastně byla?
-Prodavačkou.
00:55:23 -Kde jste prodávala?
-V domě módy.
00:55:27 -A čím jste dnes?
-Prodavačkou.
00:55:30 -Není Vám líto,
00:55:32 že jste život neprožila jako zpěvačka?
00:55:35 -Ale myslím, že ne, já beru život tak, jak jde
00:55:40 a jsem vcelku spokojená.
00:55:43 -Přeji Vám, aby Vám spokojenost nejen vydržela,
00:55:46 aby se Vám dobře vedlo.
00:55:48 POTLESK
00:55:52 -Příští písnička je důkazem toho,
00:55:56 že některé z písniček opravdu přežijí dlouhé roky,
00:55:59 že dovedou potěšit lidi v nejrůznějších životních situacích
00:56:05 a že to dokážou za zcela nových okolností.
00:56:09 Ta písnička, kterou uslyšíme, slavila veliký návrat
00:56:13 v minulých měsících,
00:56:14 kdy ji zase vysílaly evropské televizní stanice
00:56:17 a rozhlasové stanice
00:56:19 a já už se těším, až ji uslyšíte ve výtečném podání zpěvačky,
00:56:23 která ji tak dobře kdysi nazpívala.
00:56:27 Přichází za Vámi Judita Čeřovská.
00:56:29 POTLESK
00:56:40 PÍSEŇ
00:56:43 -Září Malý vůz, jedu pro tebe v tom souhvězdí,
00:56:50 jen jediné místo tu mám
00:56:54 a tak se tě má lásko ptám, jsi-li sám.
00:57:05 Září Malý vůz, s tebou uvidím, jak vstává den,
00:57:12 jak poslední hvězda jde spát
00:57:16 až v úsvitu budeme stát, víc, než teď budu znát.
00:57:23 Mě zebe i nebe, když studí mě tvoje oči,
00:57:27 temně je ve mně, svět nudí mě, že se točí.
00:57:31 Malý vůz čeká, mě leká jet do neznáma
00:57:35 sama, tak sama, tak sama.
00:57:38 Kdybys řekl "pojď", půjdu s tebou třeba v závějích,
00:57:44 chci pouští i zahradou jít, chci usínat s tebou i bdít,
00:57:52 jen řekni a já jsem navěky tvá!
00:58:01 Mě zebe i nebe, když studí mě tvoje oči,
00:58:04 temně je ve mně, svět nudí mě, že se točí.
00:58:08 Malý vůz čeká, mě leká jet do neznáma
00:58:12 sama, tak sama, tak sama.
00:58:14 Kdybys řekl pojď, půjde s tebou třeba závějí,
00:58:22 chci pouští i zahradou jít, chci usínat s tebou i bdít,
00:58:29 jen řekni a já jsem navěky tvá!
00:58:41 -Září Malý vůz!
00:58:44 POTLESK
00:58:50 -Já děkuji a gratuluji, krásně jste to zazpívala.
00:58:54 A krásně byste mohla zpívat i dál.
00:58:56 Zpíváte?
-Ale kdepak.
00:58:58 Já Vám něco řeknu.
00:58:59 Mně tato doba docela usnadňuje,
00:59:02 že se můžu držet hesla "umění v čase odejít".
00:59:07 -Možná k naší velké škodě.
00:59:10 Děkuji pěkně.
00:59:13 POTLESK
00:59:22 A to už se pomalu dostáváme ke konci našeho pořadu,
00:59:24 protože s přibývajícími léty se začalo mnohé
00:59:31 na hudební scéně dít.
00:59:33 Přišel fenomén elektrofonické kytary
00:59:37 a ten změnil mnohé v hudebním výrazu.
00:59:40 Přišli noví lidé poučení tím dobrým i tím špatným,
00:59:44 co se v minulých letech dělo,
00:59:46 a přinesli nové nápady a vložili nový talent.
00:59:50 A toto všechno posunulo vývoj zase kousek dál.
00:59:56 Uslyšíte 2 krásné písničky.
00:59:59 Ta první se jmenuje King of the road,
01:00:03 přebásnil ji Zdeněk Borovec
01:00:06 a dal jí krásná slova, však posoudíte sami.
01:00:10 Ta druhá písnička je taky moc pěkná,
01:00:15 Můj Otčenáš a Toulavej vůz před tím.
01:00:19 Karel Hála!
01:00:21 POTLESK
01:00:25 PÍSEŇ
01:00:27 -Hej cesty bůhví kam, já prach váš polykám.
01:00:34 Dík vám, že mám kam jet sám s hrstkou cigaret.
01:00:40 Cosi šeptá mi, hoď tam kvalt, dál koukej na asfalt.
01:00:49 Máma, máma říká, že mám toulavej vůz.
01:00:55 Neříkej před mátí, ten se hned tak nevrátí,
01:01:03 má malá chudina tak dost truchlí pro syna.
01:01:09 Neboť syn nic ji nešetří, prásk a je v povětří,
01:01:17 máma, máma ví však, že má toulavej vůz.
01:01:23 O nežaluj děvče mé, že jsem zas fuč.
01:01:28 Máš co číst anebo se uč, pláč ani hrozba mě nezadrží,
01:01:35 dokud jen jedinou kapku mám v nádrži.
01:01:39 Hej cesty bůhví kam, já prach váš polykám.
01:01:47 Dík vám, že mám kam jet, sám s hrstkou cigaret.
01:01:53 Cosi šeptá mi, hoď tam kvalt, dál koukej na asfalt.
01:02:01 Máma, máma říká, že mám toulavej vůz.
01:02:22 Hej cesty bůhví kam, já prach váš polykám.
01:02:30 Dík vám, že mám kam jet, sám s hrstkou cigaret.
01:02:34 Cosi šeptá mi, hoď tam kvalt, dál koukej na asfalt.
01:02:45 Máma, máma říká, že mám toulavej vůz.
01:02:51 Že mám toulavej vůz, že mám toulavej vůz!
01:03:02 POTLESK
01:03:10 PÍSEŇ
01:03:13 Svůj Otčenáš v ulici vaší zpívám denně sám,
01:03:31 svůj Otčenáš, okno tvé je oltář, noc je chrám.
01:03:49 Jen jeden pán, který šel včera kolem bude znát
01:04:01 můj Otčenáš a bude z něj smutnej nejspíš napořád.
01:04:25 Tam, kde dům váš přede mnou tebe na klíč zamyká,
01:04:39 můj Otčenáš v dojetí lampu bílou rozbliká.
01:04:54 Mám proto rád chodce a lampy,
01:05:03 které nejdou spát s tvou hodinou,
01:05:16 a hříchy mě místo tebe prominou.
01:05:26 A hříchy mě místo tebe prominou...
01:05:37 POTLESK
01:05:44 -Co jsme uměli a co jsme chtěli vám připomenou dnešním pořadem,
01:05:48 to už jsme dneska splnili,
01:05:50 a tak vám přeji, abyste se měli dobře,
01:05:55 abyste v dobrém na dobré věci vzpomínali
01:05:58 a abyste si občas taky zazpívali.
01:06:02 Mějte se hezky, někdy na shledanou!
01:06:05 POTLESK
01:06:07 Skryté titulky: Radka Čopíková Česká televize, 2020
V roce 1992 vznikl hudebně-zábavní cyklus Legendy taneční hudby, který – jak už název napovídá – se zaměřil na období 50. a 60. let, kdy ještě neexistovala pop music a kdy naší hudební scéně kralovala tzv. taneční hudba. V tomto dílu cyklu si připomeneme řadu dnes již legendárních hitů: „Já mám ráda políra“ v podání koho jiného než Ljuby Hermanové, „Červená aerovka“ zpěváka a herce Rudolfa Pellara, „Babičko, nauč mě charleston“ Edity Štaubertové, „Docela všední obyčejný den“ Vlasty Průchové, „Hvězdy nad Brnem“ Milana Smětáka nebo „Můj manžel“ slovenské zpěvačky Gabriely Hermélyové.
Uslyšíte a uvidíte tyto písničky:
- Říkej mi to potichoučku
- Buď sbohem
- Tak já nevím
- Arivederci Roma
- Chtěl bych mít kapelu
- Kdybych já uměl psát básně
- Čím víc tě mám rád
- Zázračný doktor
- Červená aerovka
- Hvězdy nad Brnem
- Já mám ráda políra
- Docela všední obyčejný den
- Prečo sa máme rozísť
- Měsíc ve víně
- Krokodýlí slzy
- Moj manžel
- Babičko,nauč mě charleston
- Malý vůz
- Král silnic
- Můj otčenáš
- Colonel bogey
- Toulavej vůz
- Tak nekonečne krásna
- Babeta
- Plují lodi do Triany