Náš nejznámější kněz, který v roce 2014 obdržel prestižní Tepletonovu cenu (1994)
00:00:40 Tak se dáme pomalu do díla. Dnes to budeme mít něčím složité,
00:00:47 to právě sledujete, ale nenecháme se vyvést z míry.
00:00:53 To byla klasická zásada konspirace. Kdyby něco, tak nic.
00:01:01 Takže, kdyby něco, tak nic.
00:01:04 Mluvili jsme o Feuerbachovi. Nechali jsme řeč nedokončenou.
00:01:11 Je třeba se k ní trochu vrátit. Z čeho vlastně Feuerbach vychází?
00:01:20 Vychází z Högla.
00:01:22 Högla nemůžeme řadit mezi obvyklé kritiky náboženství.
00:01:29 ....To je pro něj vyjádření novověké situace člověka.
00:01:35 Dobrý den, můžete poslat fax, po signálu nechat vzkaz.
00:01:41 Osobně beru telefony v pondělí, ve středu, ve čtvrtek od 11 do 12.
00:01:49 Když se ptali svatého Augustýna, které tři věci vedou k Bohu, řekl:
00:01:56 Za 1. je to pokora, za 2. je to pokora, za 3. je to pokora.
00:02:03 Naši mě nevychovávali v náboženském duchu,
00:02:06 spíše v masarykovsko-čapkovském humanismu.
00:02:10 V dětství jsem chtěl být historikem husitství.
00:02:15 Potom začalo období hledání. Začal jsem číst moderní literaturu,
00:02:22 Franze Kafku, četl jsem Freuda, zajímal jsem se o buddhismus, jógu.
00:02:30 Přes filosofii jsem došel ke křesťanství.
00:02:34 Když mi bylo 18, tak jsme chodili na varhanní koncerty do kostela.
00:02:41 Jistě v tom byla taková trochu demonstrace toho,
00:02:45 že se zajímáme o věci, které ten režim neměl rád.
00:02:49 Jistě nás tam také táhla tajemná, nová atmosféra.
00:02:53 A na těchto cestách mi přátelé řekli,
00:02:56 že v Týně kázal nějaký farář o Karlu Čapkovi.
00:03:00 Bylo mi divné, že káže katolický farář o Karlu Čapkovi.
00:03:04 Byl to páter Rainsberg. A strhla mě ta jeho osobnost.
00:03:09 Najednou jsem viděl kněze, který neodpovídá prototypu kněze,
00:03:14 jak jsem to znal z filmu, byl to člověk velice vzdělaný,
00:03:19 tolerantní, vnitřně svobodný, plný humoru.
00:03:22 Srpen 1968 mě zastihl v Anglii a uvažoval jsem, že tam zůstanu.
00:03:28 Pak jsem se celou noc modlil. Ráno jsem napsal, že se vracím.
00:03:35 Nechal jsem si otevřená vrátka. Na leden jsem měl zpáteční doložku.
00:03:41 A pak se upálil můj spolužák. Jan Palach.
00:03:44 A v tu chvíli jsem si uvědomil, že tu zůstanu, ať se děje cokoliv.
00:03:50 K prvnímu konfliktu s mocí došlo při mé doktorské promoci,
00:03:54 v roce 1972, kdy jsem dostal za úkol poděkovat za absolventy.
00:04:01 Dostal jsem ten papír, kde se děkovalo straně a vládě.
00:04:07 Sedl jsem si předtím do auly. Ve mně se vzbouřila chodská krev.
00:04:13 Tak jsem si řekl ne, tohle opravdu nemohu přečíst.
00:04:17 Tak jsem tam pronesl úvahu o mravní závaznosti pravdy,
00:04:22 která skončila citátem z Čapka.
00:04:25 Pravda je víc než moc, protože je trvalá.
00:04:29 Samozřejmě, že mě hned někdo udal. Zakázali mi působit na universitě.
00:04:36 Na celé ty komunistické věčné časy.
00:04:39 Jednou jsem měl schůzku s dívkou na Karlově mostě a tam mi řekla,
00:04:46 že dneska zemřel páter Mandl.
00:04:52 A já mám takový pocit, zda nemáš nastoupit na jeho místo.
00:04:58 A já jsem si řekl, že je to pravda.
00:05:03 Samozřejmě to trvalo strašně let.
00:05:06 Tenkrát bych se moc divil, kdyby mi někdo řekl,
00:05:10 že za dalších 20 let budu kousek odsud sloužit u svatého Salvátora,
00:05:16 kde kdysi působil páter Mandl. A budu v něm mít plno mladých lidí.
00:05:23 ZPÍVAJÍ.
00:06:50 Dnes je svátek svatého Ondřeje. Gratuluji všem Ondrům a Andreám.
00:06:56 Ondřej je z řečtiny. Znamená mužný. Čím byl Ondřej mužný?
00:07:04 Tím, že jako ostatní apoštolové uslyšel výzvu a odpověděl na ni.
00:07:12 Slyšel slovo následuj mě, všeho nechal a šel za ní.
00:07:18 To je prototyp víry, vydat se na cestu.
00:07:22 Tak jsem začal poznávat tu podzemní církev.
00:07:26 A tam jsem narazil na skupinu a ta mi cestu ke kněžství otevřela.
00:07:31 Sedm let jsem se hodně připravoval.
00:07:35 Jel jsem do Erfurtu a vrátil se jako tajně vysvěcený kněz.
00:07:42 K víře patří odvaha vstoupit do nezajištěného prostoru,
00:07:48 který nikdo nemůže spočítat, úplně dokázat nějakými argumenty.
00:07:54 K víře patří odvaha vykročit.
00:07:58 Když jsem se vrátil, ani moje matka nesměla vědět, že jsem kněz.
00:08:03 Člověk nikdy nevěděl, jestli ho nevypátrají.
00:08:08 Jestli v klidu dožije večera.
00:08:11 Brzo jsme pochopili to, že nemůžeme působit někde veřejně,
00:08:15 v kostele, ve farnosti, že to není vlastně nevýhoda,
00:08:20 že je v tom obrovská šance, že se člověk dostane k lidem,
00:08:25 ke kterým by se v kolárku nedostal nebo k nim nebyl přijat.
00:08:30 Poprvé jsem veřejně vystoupil při svatořečení Anežky v Římě.
00:08:36 Ona bude jistě Jitřenkou nové doby, kterou cítíme přicházet.
00:08:43 V hodinách svatořečení si vzpomeneme na slova proroctví,
00:08:48 že tehdy bude v Čechách dobře, až Anežka Česká bude svatořečená.
00:08:54 Tam v Římě jsem se, tehdy poprvé, setkal s Janem Pavlem II.
00:09:00 A přece jenom se mi svíralo srdce. Biskup z Prahy se na mě obrátil.
00:09:08 Říkal, to sis nikdy nemyslel, že jednou půjdeme na večeři k papeži.
00:09:15 A jak to řekl, něco se ve mně uvolnilo a to setkání bylo pěkné.
00:09:25 ZPĚV.
00:10:10 Svou první veřejnou mši jsem sloužil v lednu 1990 v Týně.
00:10:17 Spolu s páterem Rainsbergem, s řadou kněží a biskupů.
00:10:23 Bylo přítomno mnoho přátel.
00:10:25 Byla to radostná slavnost, ale zároveň mě něco svíralo.
00:10:30 Byl jsem zvyklý sloužit mši v obyčejných šatech,
00:10:34 u obyčejného stolu a najednou jsem měl před sebou plný kostel.
00:10:39 Lidé mi začali říkat důstojný pane.
00:10:42 Začal jsem se ohlížet, na koho to platí.
00:10:46 A zase jsem byl začátečníkem ve svých čtyřiceti.
00:10:50 Zde jsem, jsem připraven.
00:10:52 To jsou slova, kterými začíná obřad kněžského svěcení.
00:10:56 Říkali jsme ho kdysi, obnovujeme ho dnes.
00:11:00 Dej Pán, ať ho obnovíme i v těch chvílích pokušení.
00:11:04 Nebo v těch chvílích všedních. Zde jsem, s Boží pomocí, připraven.
00:11:11 Pak se na mě začala sypat různá církevní pověření,
00:11:16 jezdil jsem po Evropě, byl jsem v Jižní Americe.
00:11:21 Jak se cítí člověk, který je chápán v církvi jako problematická osoba?
00:11:29 Já myslím, že nejsem chápán jako problematická osoba.
00:11:33 Samozřejmě, když se člověk snaží poukazovat na věci budoucí,
00:11:38 tak je to vždy spojeno s nedorozuměním nebo s diskusí.
00:11:43 Já jsem asi trochu koktal.
00:11:46 -Tak to vystříháme.
-Necháme to, to je lidské.
00:11:52 -Dobře, jak uznáte sami. Děkuji.
-Na shledanou.
00:11:59 Potom nastala určitá změna, kdy jsem viděl dost.
00:12:04 Moje cesta není být nějakým církevním funkcionářem.
00:12:09 Moje cesta je znovu se vrátit do toho běžného života.
00:12:14 A být především blízko studentům jako jejich vysokoškolský učitel,
00:12:19 jako jejich farář a především jako člověk, který je má rád,
00:12:24 který je jim blízko.
00:12:27 Jak tu filozofii umění zohledňoval v tom pohybu ducha?
00:12:34 Pro něj jsou to tři projevy ducha. Náboženství, umění a filosofie,
00:12:42 Kdy v umění se ten duch objevuje jakožto představa.
00:12:50 V náboženství jakožto obraz, ve filosofii jakožto pojem.
00:12:58 Rád bych vás sezval do teplejšího prostředí, než je toto,
00:13:04 kde může být teplé slovo, teplý čaj a teplá místnost.
00:13:11 A všechno ostatní až tam.
00:13:13 Já jsem přemýšlel, co by mělo být za téma,
00:13:18 ale já jsem nic nevymyslel.
00:13:21 Já mám v zásobě něco, já to tedy vybalím.
00:13:27 Já mám v zásobě ten problém, tu otázku následování.
00:13:33 Co to znamená to následování dnes? Prosím?
00:13:37 -Co následování a svoboda?
-Následování a svoboda.
00:13:41 Naše svoboda je v tom,
00:13:43 že se pro toto následování můžeme rozhodnout a nemusíme.
00:13:48 Takže možná, že následujte mě,
00:13:51 znamená následujte teď mě, Ježíše Krista, a ne něco jiného.
00:13:55 Myslím si, že když člověk vstoupí do nějaké církve,
00:14:00 tak také ztrácí kus osobní svobody, musí se do jisté míry přizpůsobit.
00:14:06 To máš jako do manželství.
00:14:08 Když vstoupíš do manželství, tak také ztrácíš svou svobodu.
00:14:13 Ale ideálem svobody není staromládenectví.
00:14:16 Ten paradox té svobody je v tom, že vytváří prostor pro volbu.
00:14:22 A ta volba, která je závazná, tu svobodu neruší, ale naplňuje.
00:14:27 Gratuluji vám za vaši trpělivost s mimořádnými okolnostmi setkání.
00:14:34 Slibuji, že příště vás budu chránit před sdělovacími prostředky.
00:14:41 Všechno jste mužně snášeli jako svatý Ondřej.
00:14:46 -Pán s vámi.
-I s tebou.
00:14:50 Děkujeme ti, Pane, za tento večer a tohle setkání.
00:14:55 Děkujeme ti za tu různost pohledu. Děkujeme ti za různé zkušenosti.
00:15:01 Prosíme tě, abys nám dal porozumění pro to, co je svoboda,
00:15:07 abychom svoji svobodu nezmařili, ale naplnili.
00:15:20 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Tomáš Halík (1948), katolický kněz, doktor filozofie a teologie, prezident České křesťanské akademie. V roce 1990 byl jmenován papežem Janem Pavlem II. poradcem Papežské rady pro dialog s nevěřícími. Studoval na předních evropských univerzitách. Roku 1978 byl v Erfurtu tajně vysvěcen na kněze, v letech 1984 až 1990 byl psychoterapeutem alkoholiků a toxikomanů. Jeho úsilí je zaměřeno na vztah křesťanství a kultury, církve a společnosti, psychologie, sociologie a náboženství.
Tomáš Halík je autorem mnoha knih. Letos v květnu převzal v Londýně prestižní Templetonovu cenu, která je udělována za výjimečné zásluhy o posilování duchovního rozměru života. Toto vyznamenání je také označováno jako Nobelova cena za náboženství.
