Mozaika z regionů
Obsah dílu
Expozice betlémů
Betlémy z jedné z největších sbírek svého druhu u nás jsou v současné době k vidění v muzeu ve Švábenicích na Vyškovsku. Nadšeným sběratelem, kterému nejrůznější zpracování vánočního příběhu o narození Ježíška učarovala, je pan Libor Pištělka. Na výstavě můžete obdivovat víc než osm stovek kousků, většina z nich je papírových, ale najdete mezi nimi i unikáty vyrobené paličkované krajky, cínu, vosku nebo čokolády. A při prohlížení si povíme taky něco o historii betlémů. První prý postavil František z Assisi v italské Umbrii. Všechny postavy byly živé, jen nemluvně nikdo půjčit nechtěl. Po staletí byly betlémy především ozdobou kostelů, do domácností se začaly šířit až díky Josefovi II. Ten je totiž v kostelech zakázal, a tak si lidé začali pořizovat svoje vlastní.
Expozice betlémů
Vizovické pečivo
K Vánocům patří i pečení. Cukroví, perníčky a taky vizovické pečivo. Víte, kdy se začalo péct a podle čeho dostalo svůj název? Pokud vás napadá, že podle města slivovice, pak máte pravdu. Zhruba v polovině 19. století právě ve Vizovicích začali různá zvířátka z těsta z vody a mouky péct manželé Lutonští. V nabídce měli takřka čtyři desítky druhů. Svou inspiraci našli v historii, už dřív prý rodiče pekli dětem při pečení chleba taky figurky na hraní. Dost trvanlivé, silnější tvary vydrží i desítky let. Rádi byste si pečení vyzkoušeli? Poradíme vám, jak na to. Po zpracování těsta se k vlastnímu tvoření hodí třeba nůžky nebo nůž. Po dokončení i ozdobení pak přijde ke slovu několikahodinové pečení. A nemusíme asi ani dodávat, že kromě jednotlivých figurek si můžete Vánoce ozdobit i betlémem z vizovického pečiva.
Vizovické pečivo
Historie vánočních ozdob
Vánoční stromky patří k našim svátkům jen něco málo přes půl druhého století. Zpočátku si je lidé zdobily například ovocem nebo ozdobami z papíru či dřeva. Skleněné ozdoby začaly dobývat svět v druhé polovině 19. století. Centrem jejich výroby bylo tehdy německé město Lauscha. Naši skláři se do ní pustili v období mezi dvěma světovými válkami. A dařilo se jim. Brzy ovládli domácí trh a úspěchy slavili i v zahraničí. Na počátku 30. let se ozdoby začaly vyrábět i ve Dvoře Králové nad Labem, kde se rodí dodnes. Šišky, oříšky, lesní jahůdky. Tvary, které slavily úspěch v počátcích a líbí se i dnes. Při návštěvě ve výrobně se dozvíme, co výroba obnáší, a projdeme si celou historii foukaných ozdob. A pokud ještě nevíte, do jaké barvy naladit své letošní Vánoce, prozradí vám módní trend.
Historie vánočních ozdob
Vánoce ve skanzenu
Zajímá vás, jak své vánoční svátky prožívali naši předci? Pak přijměte naše pozvání do areálu Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem. V jednotlivých staveních nás čeká vánoční hostina, výzdoba a spousta dalších zajímavostí. Dozvíme se například, že kromě vánočky a chleba nesměl na štědrovečerní tabuli chybět hrách, čočka nebo česnek. A prozradíme i proč. Zajímat nás bude, proč nesměla hospodyně od večeře vstát ani po ní sklidit stůl. Pak se pokusíme zjistit, jaké metody pomáhaly nahlížet do budoucnosti, jaká kouzelná moc byla připisována jmelí a jak to bylo se stromečkem a jeho zdobením. V rozkrojeném jablíčku budeme hledat hvězdičku a prozradíme, že perníčky sloužily dětem i jako hračky.
Vánoce ve skanzenu
Košíkářka
Ozdoby z papíru, dřeva, slámy, ale třeba taky perníčky. Tak si své stromky zdobili naši předci. Používali, co bylo k mání doma i to, co dala příroda. I když tyhle materiály později trochu vystrnadily foukané ozdoby ze skla, své příznivce mají i dnes. My vyrazíme do Městského muzea v Lanškrouně, kde budeme obdivovat ozdoby z proutí a jemu podobných materiálů. Vytvořila je košíkářka Alena Bukvová. A nejsou rozhodně jedinou připomínkou Vánoc v její tvorbě. Ukážeme vám taky její Svatou rodinu a Andělskou kapelu. Dozvíme se, jak vznikly, kde našla autorka inspiraci a bude nás zajímat i to, jak a kdy se paní Bukvová ke košíkářskému řemeslu dostala, co ji na něm nejvíc baví a připomeneme si i tradici košíkářského řemesla v oblasti.
Košíkářka
Skříňový betlém
Tři metry dlouhý, skoro stejně široký a metr a půl hluboký. O čem je řeč? O skříňovém betlému, který vzniká v Kašperských Horách. Místní řezbář a truhlář ho vyrábějí ve volných chvílích. A proč se do takového velkého díla pustili? I proto, že si v nedaleké Sušici vytvořili svou podobu příběhu o narození Ježíška a v Kašperských Horách nechtěli zůstat stranou. V jejich betlému najdeme figurky vyřezané výhradně z lipového dřeva. Nechybějí postavičky z biblického příběhu, ale ani zástupci současnosti města a najdeme v něm samozřejmě i řadu místních pamětihodností. Některé nám autoři betlému představí. A pochlubí se i tím, že zatím nikde na světě nevypátrali větší skříňový betlém, než je ten jejich, takže mají možná zaděláno na světový rekord.