Mozaika z regionů
Obsah dílu
Rakovník
Rakovník proslavila v naší době především výroba užitkové keramiky. Při prohlídce města se ale přesvědčíme, že pozornost si určitě zaslouží i jeho historie a četné pamětihodnosti. Naše putování začneme na náměstí, k jehož chloubám patří románský kostel sv. Bartoloměje. Zdobí ho mimo jiné pro město typická památka – keramický obraz zhotovený metodou řezané mozaiky. Gotické časy nám připomenou dvě městské brány. První se jmenuje Pražská a pro její rozložité tvary se jí říká Selka. Najdete v ní expozici věnovanou rakovnickým ostrostřelcům. Druhá brána se jmenuje Vysoká a bývala součástí obrany města. Zavedeme vás taky do židovské čtvrti ze 17. a 18. století a prozradíme vám, jak vznikla a kde žili židovští obyvatelé města předtím.
Rakovník
Drátenice
Drátenické řemeslo mnozí považujeme za minulost, ale naštěstí tahle tradice stále ještě žije. Jen už nepotkáváme dráteníky ze slovenských hor, kteří se vydají se svým náčiním na vandr. A jak se přesvědčíme, tahle práce už taky není jen výsadou mužů. Navštívíme totiž Danu Soukupovou, která je drátenicí. Její dílnu najdeme v Ostromeči nedaleko Horšovského Týna a rodí se v ní spousta krásných věcí. Budeme mít možnost chvíli sledovat práci, dozvíme se, co všechno tohle staré řemeslo obnáší a bude nás samozřejmě zajímat i to, proč paní Daně učarovala zrovna dráteničina. A protože je před Vánocemi, prohlédneme si i ozdoby, které z drátku vznikají. Možná jste nějaké podobné vídali u vašich babiček, které jimi krášlily stromeček.
Drátenice
3D planetárium
Unikátní planetárium vzniklo v Plzni. Čekají vás v něm 3D projekce. Planetária, která tohle dokáží, jsou zatím jen tři v celé Evropě. Zajímá vás, jak tady 3D obrázek vzniká? Prozradíme vám to. A přidáme pochopitelně celou řadu dalších zajímavostí. Třeba to, že v planetáriu vás přivítá obří Slunce. A filmy, které tu můžete sledovat, se věnují nejen astronomii a obloze, ale taky vzniku života. Projekce doplňuje celá řada atrakcí, které nemusíte jen sledovat, ale můžete si na ně sáhnout a vyzkoušet si je. Co se třeba na chvíli proměnit v řidiče vesmírného vozítka? Nebo si vypustit vlastní raketu? K vidění je tu i malý a hlavně neškodný model tornáda. Celkem je tu návštěvníkům k dispozici 27 interaktivních exponátů, takže nudit se určitě nebude nikdo.
3D planetárium
Skleněné obrázky
Skleněné vitráže bývaly už v dávné minulosti velkolepou ozdobou hlavně chrámů. Dřív vznikaly spojování kousků skla kovem, dnes se oblibě těší metoda tvorby vitrážového efektu pomocí kontur a barev. Jednou z těch, kterým práce se sklem a barvami učarovala, je Jana Schimmerová. Najdeme ji v Perneku. Ke svým obrázkům usedá hlavně v zimním nevlídném počasí a v čase kolem Vánoc. Věnuje se hned několika technikám, které nám alespoň trochu představí. A vyprávět nám bude i tom, jaké motivy patří k nejoblíbenějším. V kraji, kde svatý obrázek na skle nechyběl snad v žádné chalupě, má na co navazovat. Nejoblíbenější je sv. Florian, patron hasičů a domů. A paní Jana se nevěnuje jen malování, vyrábí taky svícny nebo betlémky.
Skleněné obrázky
Capartické louky
Procházku v pozdně podzimní přírodě si dopřejeme v Českém lese. K ozdobám jižní části chráněné krajinné oblasti patří Capartické louky. Už sice nebudeme mít šanci obdivovat krásu květů, které tu rozkvétají v květnu a červnu, ale i tak stojí za to si projít místní naučnou stezku. Je dlouhá jen dva kilometry, ale na jejích tabulích se dozvíte spoustu zajímavostí. Můžete si tu i na replice vyzkoušet fungování mlýnů a hamrů, jejichž kola tu všude klapávala. A pokud si budete chtít výlet prodloužit, zavedeme vás ještě kupříkladu ke Stadionovu kameni. Původní obelisk tu stával už od roku 1905 jako poděkování turistů hraběti Stadionovi za to, že nechal vybudovat cestu k rozhledně na Čerchově. Ten se ale ztratil a byl nahrazen novým.
Capartické louky
Kralické figurky
Figurky, které vyřezával kraličtí řezbáři, bývaly typické tím, že znázorňovaly pohyb. Pes běžel, anděl letěl, pastýř i selka si vykračovali. V 18. století neměly zdejší figurky a betlémy co do vyrobeného množství ve světě konkurenci. Dnes tradici udržuje při životě jen Josef Komárek z Hradce Králové. Je sice vystudovaný keramik, ale už před pětatřiceti lety ho kralické figurky nadchly natolik, že se jim začal věnovat. Jedenáct let prý trvalo, než se jeho výtvory začaly podobat figurkám původním. K jeho pokladům patří nože a další náčiní, které mu odkázal jeho předchůdce, poslední německý řezbář figurek po válce Josef Schwarzer. Dozvíme se, bez čeho se řezbář neobešel, jaké dřevo se používalo a jaký další materiál byl zapotřebí. Nahlédneme taky do kufříku, který ukrývá staré předlohy.