Mozaika z regionů
Obsah dílu
Dřevohostice
O Dřevohosticích na Přerovsku jste možná ještě neslyšeli, ale my vám ukážeme, že jsou místem velmi zajímavým. Radnice s pěti věžičkami připomíná, že tu mívali výsadu hrdelního práva. Popravovalo se na Stínadlech, na kopci nad městem pak stávala šibenice. Ale pojďme raději k méně pochmurným tématům. Pozornost si určitě zaslouží místní zámek. Spolu s panstvím ho Dřevohosticím darovala na konci 19. století šlechtična Leonie Skrbenská z Hříště. Pokud je vám tohle jméno povědomé, tak možná proto, že její syn Lev to dotáhl až na pražského arcibiskupa. Zámek dnes poskytuje útočiště hned několika zajímavým expozicím. Nejprve narazíme na hasičské muzeum, doslova unikátem je pak muzeum léčitelství, psychotroniky a bioekologie. Sotva byste kde jinde narazili na přístroj na měření vaší energie nebo na takový, který dovede vyrábět živou a mrtvou vodu.
Dřevohostice
Tajemná hora Dyleň
Hora Dyleň se může pochlubit celou řadou zvláštností. Nejen, že se nachází na samotné hranici naší země s bavorskými sousedy, ale dokonce na ní cestou k vrcholu dodnes budete míjet kameny, které tvořily hranici před takřka dvěma stovkami let. Pokud vyrazíme z německé strany, určitě nemineme takzvanou Slzavou věž, která připomíná čas po druhé světové válce, kdy muselo hodně lidí z Čech odejít, a loučili se nejen s krásným výhledem. Hustý les, kterým musíme projít, nám možná dopřeje pochopit, proč hora vzbuzovala v lidech obavy, zejména ve spojení s přírodními živly. A přidáme taky jednu zajímavou pověst o podzemním městě, kdysi nejbohatším v celých Sudetech. Proč zmizelo pod zemí? Prozradíme vám i to, kdo se o to podle legendy zasloužil. A zastavit bychom se měli ještě u místa, které Napoleonovi zeměměřiči označili jako geografický střed Evropy.
Tajemná hora Dyleň
Muzeum letectví a civilní obrany
Časy, kdy nejen v Ústí nad Labem vyrůstaly kryty, které měly obyvatele chránit v době druhé světové války a později pak před případným nebezpečím jaderných zbraní, si připomeneme ve skále s romantickou restaurací Větruší. Ano, čtete správně, vypravíme se do skály. Právě v ní totiž váleční zajatci různých národností vyhloubili půl kilometru chodeb, které by dokázaly ukrýt až čtyři tisícovky lidí. Pokud by tu lidí bylo míň, dokázali by prý přečkat až dva týdny. Dnes slouží podzemní prostory jako muzeum letecké a civilní obrany. V pamětnících probudí vzpomínky a mladým ukáže, proti všemu bylo potřeba se chránit a co to všechno obnášelo. Bezpochyby nejcennější jsou na expozici právě podzemní prostory, unikátní jsou ale i pozůstatky vybavení z časů studené války. A zajímavostí je tu k vidění víc.
Muzeum letectví a civilní obrany
Fulnecké krajkářky
První zmínku o ní bychom našli v 15. století v Itálii, kam ji zřejmě přinesli benátští kupci z Orientu. Mluvíme o krajce. Její výrobě se věnovaly hlavně šlechtičny, ale taky třeba jeptišky v klášterech. Zpočátku bývala luxusní ozdobou oděvů movitých lidí. Nejprve se vyšívala jehlou, ale postupně se objevovaly nové techniky. Jednou z nich bylo paličkování, které se později stalo i zdrojem obživy chudých lidí. U nás bychom tradici našli například na Orlickoústecku. My se ale za paličkovanou krásou vypravíme na sever Moravy, do Fulneku. Paličkování se tu věnuje několik žen, které vytvořily Klub paličkování ve Fulneku a zabydlely se v prostorách honosného Knurova paláce z 18. století. Prozradí nám, s kolika paličkami se běžně pracuje, a předvedou, jak se dá tradiční technika stále pozměňovat a obohacovat.
Fulnecké krajkářky
Historické osobnosti na Řípu
Obdivovat krásnou českou krajinu ze zhruba pěti stovek metrů nadmořské výšky, do kterých dosahuje vrchol hory Říp, můžeme kdykoliv. My jsme ale využili příležitosti, kdy se tu sešla celá řada významných osobností naší historie. Jistě, v normálním životě by se sv. Václav s Eliškou Přemyslovnou ani Alfonsem Muchou setkat nemohl. V rámci zajímavého výukového programu se mu to ale stát může. Děti se tak na legendárním vrchu potkají s těmi, o nichž slýchají jen v hodinách dějepisu a ještě se přitom přiučí i v jiných předmětech. No, schválně, jestlipak vy víte, zda u nás žije lišaj smrtihlav? Když už na Říp vystoupáme, prohlédneme si i rotundu sv. Jiří, která je naší nejznámější románskou stavbou. A nemineme samozřejmě ani výhledové plošiny, z nichž bychom za dobré viditelnosti dohlédli až k Pražskému hradu.
Historické osobnosti na Řípu
Plavení dřeva
V Novohradských horách jsme většinou obdivovali téměř neporušené dílo paní Přírody, dnes se tam vypravíme za důmyslným výtvorem člověka. Iniciátorem byl hrabě Buquoy, který potřeboval dopravovat dřevo ze zdejších lesů. Oslovil Jana Františka Riemera, který už měl tehdy zkušenosti s úpravami alpských toků, a výsledkem byla vodní cesta z hor, po které se plavily vory. Připomeňme, že to bylo ve druhé polovině 18. století. Kouzelná novohradská jezera jsou ve skutečnosti klauzurami, které se dle potřeby velmi rychle vypouštěly. Plout se dalo i úzkým a kamenitým Pohořským potokem, který se dokonce stal nejmenším voroplavebním tokem v Evropě. O celém systému se dozvíme všechno podstatné, ba co víc, odhalíme existenci tajemné středověké přehrady v místech, kde dnes najdeme Jiřickou klauzuru překřtěnou na Pohořský rybník.