Mozaika z regionů
Obsah dílu
Hrad Pecka
Hrad Pecka dnes mnozí nazývají perlou Podkrkonoší. K záchraně stovky let starého šlechtického sídla přispěli lidé z podhradí, kteří se pustili do opravy, ale taky sem nanosili spoustu zajímavých předmětů a zřídili muzeum. Hrad byl založen zřejmě už ve 13. století. Podle posledních výsledků bádání historiků je docela možné, že u jeho zrodu stál sám český král Přemysl Otakar II., který mu dal za úkol chránit kolem vedoucí obchodní stezku a taky nedaleké zlaté doly. Jedním z nejznámějších hradních pánů byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který se sem přiženil na počátku 17. století. Psal tu své knihy, skládal svá hudební díla, Pecka se za jeho časů stala kulturním centrem. Bohužel zažila také smutný konec pana Kryštofa. Právě tady byl totiž zatčen a posléze spolu s dalšími českými pány popraven na Staroměstském náměstí.
Hrad Pecka
Rajhradské klášterní sklepy
Spojení Rajhrad, benediktinští mniši a vinná réva bychom v historických pramenech poprvé našli v souvislosti s rokem 1222. Tehdy panovník Přemysl Otakar I. zdejšímu klášteru potvrdil desátek z vinic v Miroslavi. O zhruba sto let později už klášter disponoval vlastními vinohrady. Svatý Benedikt svým bratrům povolil heminu, což naší mluvou znamená zhruba sedmičku, vína denně. Proto se v klášterech víno vždycky vyrábělo. V druhé polovině tím svým prý rajhradští benediktini zásobovali všechny kláštery řádu v českých zemích. Hrozny na zdejších vinicích zrají a v klášterních sklepích se zpracovávají i dnes. Právě je čas vinobraní, tak si o výrobě lahodného moku prozradíme víc. Třeba i to, že zdejší známková vína nesou jména místních světců.
Rajhradské klášterní sklepy
Lví důl
Na pořádnou túru vás pozveme do Krkonoš. Naším cílem bude tentokrát hlavně sedm kilometrů dlouhé údolí zvané Lví důl. Sejdete do něj, pokud se vydáte ze Sněžky směrem k východu. Zajímá vás, kde se vzali lvi v názvu krkonošského údolí? Původ zřejmě pochází od jména dolu Stříbrný lev, v němž se tady dolovalo zpod povrchu zemského na počátku 17. století. Těžba tu probíhala i o dvě století později, ale nebyla nikterak úspěšná. Přestože se prý jen tady dá v Krkonoších pod zemí narazit na zlato, množství drahého kovu je velmi malé. Proto se raději budeme věnovat přírodě. Lví důl nepatří k místům, kam se hrnou davy turistů, tak si ji užijeme v klidu. Prohlédneme si Šímovy boudy, vyrazíme na vyhlídku Velký Polom a cestu si zkrátíme po takzvaném Biskupském chodníku.
Lví důl
Muzeum českého granátu
Určitě jste už někdy slyšeli o drobounkých temně rudých kamíncích, které pocházejí z Čech a dobývají svět. Ano, máme na mysli slavné české granáty. Rájem pro ty, kteří by je chtěli hledat, by jistě bylo České Středohoří. Ale byť je jimi jeho část doslova posetá, hledání není jednoduché. Jsou opravdu malinké, pětimilimetrové patří už k těm velkým, osmimilimetrové k raritám. V Muzeu českého granátu v Třebenicích si prohlédneme třetí největší u nás, váží přes dva gramy a velký je víc než dvanáct milimetrů. V muzeu se taky dozvíme, jak se granáty zpracovávaly. A prohlédneme si krásné šperky, které z nich klenotníci vyrobili pro Ulriku von Levetzow, lásku básníka J. W. Goetheho. Možná i ona věřila v jejich magickou sílu. Podle legend totiž posilovaly srdce, zaháněly starosti a smutek a taky dokázaly chránit a pomáhat v lásce.
Muzeum českého granátu
Ferrata
Pokud vás láká zdolávání skal a vrcholů hor s horolezeckým vybavením, pak jste už asi slyšeli o ferratách. Jsou to zajištěné horolezecké cesty, které umožní bezpečně vystoupat po strmé stěně k vrcholu i začátečníkovi. Nejvíc bychom takových cest našli v Alpách, ale buďte bez obav, tak daleko dnes putovat nebudeme. Vyzkoušíme si první ferratu u nás, která nás povede k vrcholu skály nad údolím řeky Jizery nedaleko Semil. Dostala jméno Vodní brána a najdete ji hned na kraji známé Riegrovy stezky. Jen počítejte s tím, že se cestou za krásným výhledem z výšky trochu zapotíte, čeká vás totiž sto deset metrů dlouhý výstup. A aby nám to líp utíkalo, zpestříme si ho vyprávěním třeba o tom, jak tyhle značené a zajištěné cesty vznikly a kdo je v počátcích nejvíc využíval.
Ferrata
Na kole kolem Lysé nad Labem
Když vyslovíme jméno hraběte Františka Antonína Šporka, nejspíš se vám hned vybaví slavný komplex zámku, lázní a špitálu na východě Čech, v Kuksu. Jenže tenhle mecenáš umění, milovník hudby i vydavatel knih budoval taky v centru naší země, konkrétně v Lysé nad Labem. Na samém kraji města najdeme špitál Karlov, na náměstí sotva přehlédneme kostel sv. Jana Křtitele, který byl vybudovaný podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky. Doslova perlou je ale velkolepě přestavěný zámek s překrásnou francouzskou zahradou. Inspirací k jejímu vytvoření byl mimo jiné park hraběte von Globen. Zahradu zdobí šestadvacet soch, alegorie 12 měsíců, čtyř ročních období, ale taky třeba světadílů nebo živlů. Pocházejí z dílny Františka Adámka z Benátek nad Jizerou. Až na dvě, které navrhl Matyáš Bernard Braun.