Patří slovo filantropie ještě do našeho slovníku? (2008). Připravily S. Kleková a H. Teislerová
Po odvysílání cyklu Ta naše povaha česká o vážně nemocných a postižených dětech „Hledám sponzora. Zn.: Pro nemocné dítě“ (v březnu 2008) přišla spousta ohlasů i nabídek pomoci. Navíc změnily přístup i některé instituce, především Všeobecná zdravotní pojišťovna, a uzavřená záležitost s původně negativním stanoviskem byla nakonec vyřešena kladně. To, co bylo pro rodiny s postiženými dětmi až dosud téměř nedostupné, se aspoň u některých věcí stalo skutečností.
Druhý díl Té naší povahy české o rodinách s nevyléčitelně nemocnými a postiženými dětmi zachytil ohlasy a reakce na první dokument, které přicházely do ČT po desítkách.
Jeden motiv ovšem spojuje všechny rodiny, a nejen tyto účinkující, ale stovky rodin s podobně postiženými dětmi kdekoli jinde. Rodiče, ale i někteří lékaři otevřeně poukazují na fakt, že v ČR sice existuje špičková zdravotní péče o novorozence, ale pak zůstávají děti s různým stupněm postižení v péči rodičů, kteří neumějí a nemohou sami vyřešit vše, co tyto děti a později pak dospělí potřebují k pokud možno plnohodnotnému životu. Jejich startovní čára je úplně jinde než u zdravých jedinců, a stát podle nich zdaleka nedělá dost proto, aby se podmínky vyrovnaly. K tomu se vyjádřili lékaři i etický filozof.