Vycházející hvězdy – talentovaní mladí umělci (1996)
00:00:21 Talent jako pojem existuje.
00:00:23 Myslím si, že je to dar,
00:00:26 tak jako sudičky přichází ke kolébce
00:00:28 a dají dar.
00:00:29 Ten dar je takový uzlíček, který se musí rozvazovat
00:00:33 a musí se nalézat.
00:00:36 -Když je to správně tam, kde to správně být má.
00:00:40 -Kdyby tady kolem nás bylo 20 dveří
00:00:43 a 20 možností některý otevřít,
00:00:47 tak ten člověk, který ten talent má,
00:00:49 asi by měl jít do těch správných dveří
00:00:50 a všichni ostatní by měli říct: On šel do těch správných dveří.
00:00:55 -Spíš nějaké nadání.
00:00:59 -Talent sám o sobě nic není.
-Dar, ale zrádný.
00:01:04 -Rád bych, aby ten talent sloužil k dobru.
00:01:08 Aby sloužil ostatním lidem.
00:01:15 -Vážení a milí diváci,
00:01:18 dnes budeme se zabývati talentem,
00:01:21 to jest hřivnou, darem, nadáním, dispozicí.
00:01:26 Pátrali jsme po uměleckých školách
00:01:29 a vyptávali se na lidi, kteří slibují do budoucna
00:01:33 alespoň něco málo více,
00:01:36 než že jen že budou dělat to, k čemu jsou školeni.
00:01:41 Talent, jak praví Ladislav Klíma,
00:01:43 je i u génia matkou jeho plodů.
00:01:46 Člověk je nosí v sobě a dále pěstuje.
00:01:50 Co z nich ovšem vypěstuje, je otázkou otevřenou,
00:01:54 někdy po celý život.
00:01:56 Budeme se bavit o tom,
00:01:58 jaké představy mají tito mladí umělci do budoucna,
00:02:02 jak si představují svůj život, práci,
00:02:05 jaké oběti jsou ochotni přinést,
00:02:08 jaké iluze mají a o které by nechtěli přijít atd.
00:02:13 Je-li pravda, že umělci,
00:02:15 řečeno znovu s Ladislavem Klímou,
00:02:18 jsou vždy jen jedním enormně vyvinutým talentem,
00:02:21 jenž je na úkor celkové inteligence,
00:02:25 jenž deformuje i charakter, i to bych rád zkoumal.
00:02:29 Zkrátka, uvidíme.
00:02:37 -Střelhbitý myšlenky. To jsou ptáci našeho století.
00:02:40 Nepolapitelní zpěváci futurologie,
00:02:42 kteří sublimují skrz lebeční kosti do atmosféry,
00:02:45 kde se páří.
00:02:48 Ratata, já rád rátra, ty rád játra.
00:02:51 -Láska!-Smích!
-Bolest!
00:02:54 -Štěstí!
-Slast!
00:02:55 -Floskule!
-Ryba a rak.
00:02:58 -Zoufalství, odpuštění, koželuh a náboj.
00:03:08 -Krátký výčet tvých úspěchů, Luboši.
00:03:11 2 tvoje hry se hrají na brněnských scénách,
00:03:13 v Hadivadle a v Martě,
00:03:15 získals Cenu Alfréda Radoka
00:03:17 a vlastně jsi v posledním ročníku školy,
00:03:21 studuješ dramaturgii na JAMU.
00:03:24 Jaký je tvůj pohled do budoucnosti,
00:03:27 co bys chtěl dělat?
00:03:32 -V prvé řadě bych chtěl nějakým způsobem dokončit školu.
00:03:37 Říkám nějakým způsobem,
00:03:40 protože nevím, jestli budu končit v tomto roce
00:03:43 nebo si ji protáhnu o jeden rok,
00:03:45 protože je to možné u nás na škole.
00:03:47 Je tam otevřený systém studia,
00:03:49 který mně vyhovuje i z toho důvodu,
00:03:52 že někteří studenti jsou v tom studiu pomalejší,
00:03:56 což je můj případ.
00:03:58 Já třeba ty 2 hry jsem napsal... Sbírání bobříků nebo zápočtů
00:04:01 je pro mě složitý úkol.
00:04:03 Chtěl bych nastoupit někde jako dramaturg.
00:04:07 -Myslíš, že jsi schopen vykonávat poloúřednickou práci dramaturga?
00:04:12 -Právě že dramaturg je velký otevřený slovo.
00:04:16 Já si pod tím představuju něco možná jiného.
00:04:21 -Jak bys rozdělil ten svůj čas mezi psaní a práci v divadle?
00:04:26 Nebo chceš teď psaní opustit?
00:04:30 -Ty texty vznikaly strašně rychle,
00:04:32 protože člověk chodil do školy a pořád měl touhu něco psát
00:04:37 nebo něco ukázat nebo něco přinést.
00:04:40 Teď je asi na čase o tom popřemýšlet
00:04:44 a i tou možná praxí
00:04:46 tímto způsobem se na chvíli zastavit,
00:04:50 protože mám pocit,
00:04:52 že kdybych pokračoval v tom tempu a chrlil to,
00:04:55 že by to bylo všechno na jedno brdo.
00:04:57 -Vzhledem k tomu, že teď děláš asistenta,
00:05:01 tak se setkáváme častěji
00:05:04 a já vidím, že máš někdy schopnost
00:05:08 nebo ambice nebo touhu
00:05:12 věci pojmenovávat a taky je formovat.
00:05:15 Měl bys chuť někdy realizovat na jevišti
00:05:18 svůj vlastní text nebo jiný případně?
00:05:21 -Domnívám se, že to je ono, když se říká,
00:05:25 že autor by měl chodit až na premiéru,
00:05:29 neměl by chodit na zkoušky do divadla,
00:05:32 ale já se domnívám, že asi každej ten autor
00:05:35 nebo člověk, který píše,
00:05:37 tak ten dramatický text a ty dramatické postavy žijí,
00:05:41 jsou v určitých situacích a ty situace musí vidět.
00:05:44 A dokonce je to divadlo tak specifický,
00:05:47 že asi už i v tom divadelním prostoru
00:05:50 do určité míry,
00:05:53 protože musí počítat s určitými divadelními možnostmi.
00:05:56 Nemůže psát realisticky.
00:05:58 Ale je to sen spíš a nebudu se do toho hnát,
00:06:04 protože cítím, že text je pro mě zatím svazující
00:06:10 a nejsem schopen si to představit prostorově.
00:06:37 -Který ročník studujete?
00:06:40 -Studuji 3. ročník grafického designu.
00:06:44 -Těší vás to?
-Zatím jo.
00:06:49 -Jakou máte možnost tady realizovat svoje nápady?
00:06:55 -Jo, možnost tady je. Stačí realizovat a dotáhnout,
00:07:01 to pak už záleží na člověku.
00:07:05 -Jak si hledáte svou, abych tak řekl, osobitost?
00:07:10 -Snažím se to dělat podle sebe
00:07:14 a spíš nehledět na to, jak to dělá někdo jiný.
00:07:17 Snažím se o věcech přemýšlet pro mě přijatelným způsobem,
00:07:22 jaký je to způsob, to neumím slovně vyjádřit.
00:07:29 -Vy máte každý list na 2 měsíce.
-No.
00:07:32 -Jak to souvisí s tou dobou nebo s tím obdobím ilustrace?
00:07:39 -Na počátku byl soubor 6 grafických listů
00:07:43 na hudební téma,
00:07:45 tak jsem tady vyšla z hudby Meredith Monk
00:07:48 a nějak se pokoušela vystihnout tu hudbu a její zpěvy.
00:07:58 Pak jsem to ještě graficky a typograficky upravila
00:08:02 a vznikl z toho kalendář.
00:08:08 -Jaký to má vztah k ročním obdobím?
00:08:12 -Podle toho, jak jsem ty měsíce cítila,
00:08:17 tak jsem to pak rozdělila.
00:08:21 -Proč je třeba květen a červen takovým terčem vybaven?
00:08:27 -Květen a červen, to začíná teplo,
00:08:30 to začíná být horko.
00:08:32 Potom zima je spíš taková ostrá.
00:08:37 -Takže toto je listopad, prosinec.
00:08:42 A co tyto věci, které jste dělala?
00:08:45 Co vás inspirovalo?
00:08:52 -Vzniklo to z cesty autobusem,
00:08:55 když jezdím domů z Brna do Martina,
00:08:58 takže jsem udělala různé kresby,
00:09:02 pak jsem došla k vyřezávaným papírům.
00:09:07 Vznikly z toho krystaly.
00:09:12 Já skoro čekám od těch věcí, že budou hovořit za sebe samy.
00:09:17 Že by se výtvarným projevem mělo říct všechno.
00:09:23 -Vy nemáte?
-U sebe, prosím, momentálně...
00:09:28 Peníze, jak račte vědět, žena uložila na heslo.
00:09:31 -Když nemáte tisíc, aspoň sto.
00:09:35 -Čtyřicet, já víc nenajdu.
00:09:38 Vy nemáte?
00:09:45 -Pětadvacet, to je všecko.
-Jen se pořádně prošacujte.
00:09:48 Tadyhle v tý kapse máte díru. Třeba tam něco zapadlo.
00:09:53 -V díře taky nejsou.
00:09:57 -Jsme ve školním Divadelním studiu Marta,
00:10:00 to je divadelní studio JAMU,
00:10:02 kde oba účinkujete v několika velkých rolích,
00:10:05 a jste vlastně v posledním ročníku.
00:10:08 Můžete trošku zrekapitulovat svoje pocity ze školy?
00:10:17 -Ty pocity jsou smíšený.
00:10:19 Od 1. ročníku se to určitě měnilo u každého studenta.
00:10:25 U mě to začalo tím,
00:10:27 že první pocit byl takovej,
00:10:30 že jsem na talentových zkouškách
00:10:33 začal zajímat se o to divadlo tak nějak více,
00:10:39 protože tam jsem teprve zjistil, co to studium asi je,
00:10:43 co to obnáší.
00:10:45 Tam jsem taky zjistil podmínky, jaké jsou.
00:10:49 Velkým překvapením pro mě bylo, když jsem se dostal na školu.
00:10:54 2 měsíce přes prázdniny jsem trávil tím,
00:10:57 že jsem dumal a přemýšlel, co asi se tam bude dělat,
00:11:01 jak bude studium vypadat.
00:11:04 -Já jsem se hlásil na vysokou uměleckou školu,
00:11:08 aniž bych předtím prodělal jakýkoliv vývoj.
00:11:14 V rodině konkrétně k umění nikdo z nás netíhnul,
00:11:20 takže ten pramen tam byl omezený.
00:11:23 Co mi dala škola?
00:11:26 Já si myslím, že škola nabídne velké možnosti,
00:11:29 pokud mám mluvit o JAMU jako o škole,
00:11:32 hlavně spoustu lidí, kteří se o divadlo zajímají,
00:11:36 a spoustu teorií a spoustu možností.
00:11:40 I možnost praxe
00:11:42 a ověření si toho, co se tam učilo,
00:11:45 konkrétně ve 4. ročníku v divadelním studiu.
00:11:53 -Slečno!
00:11:57 -Já vůbec nevím, jak to myslíte.
00:11:59 To máme ale dneska počasí.
00:12:01 -Vaše rty jsou krásnější než každé počasí.
00:12:05 -Vy jste ale. Já vás chtěla poprosit,
00:12:07 abyste mi napsal nějaké verše do památníku.
00:12:09 -Pro vás všecko. Jaké račte, kráso moje?
00:12:12 -Takové nějaké hezké. Takové ty nové.
00:12:16 -Co třeba tohle?
00:12:20 Ó, člověče,
00:12:22 jenž v hořkosti na Boha bídně klneš.
00:12:26 Nebo něco jiného?
00:12:28 Teď si zrovna nevzpomenu.
00:12:29 Ale co na tom,
00:12:30 když chci vám otevřít své srdce plné lásky.
00:12:34 -Udělal jste si během studia nějaký určitý pohled na divadlo,
00:12:38 určitý divadelní názor?
00:12:42 -Já jsem se začal od 3. ročníku zajímat trošku víc,
00:12:46 a právě toho tématu by se měla týkat
00:12:48 závěrečná diplomová práce,
00:12:50 o němou grotesku a téma diplomové práce
00:12:55 je uplatnitelnost prvků němé grotesky na divadle.
00:13:01 Takže jistý směr, si myslím, že jsem našel.
00:13:05 Ovšem co si myslím, že je chyba,
00:13:08 že díky tomu 4letému studiu člověku je otevřen určitý obzor,
00:13:12 který však nastoupí,
00:13:15 ale nastoupí spoustu cest, které jsou mu ukázány,
00:13:18 což je dobře,
00:13:20 ovšem žádnou z těch cest nemůže projít dokonale
00:13:23 nebo nemůže se do ní zakousnout a jít pouze tím směrem,
00:13:27 takže to spektrum je mu nastoleno,
00:13:31 ale konkrétně vyhraněné je na té škole máloco.
00:13:36 -Problém školy nebo naopak výhoda školy
00:13:39 je právě v tom, že nabídne, vybrat si musíte sám.
00:13:44 -Já jsem měl třeba možnost
00:13:46 hrát ve Zkrocení zlé ženy v Mahenově činohře,
00:13:48 v kamenným divadle.
00:13:50 Já si myslím, že tam je základ toho herectví.
00:13:56 Dále jsem měl možnost dělat v alternativních scénách,
00:14:00 které zase ten obzor rozšiřují.
00:14:04 Je to zase úplně jiná cesta
00:14:07 a myslím si, že je taky velice zajímavá
00:14:10 a pro diváky a i pro herce přitažlivá.
00:14:14 -Ale já myslím pro vás.
00:14:18 -Já zatím holduju tady tý kamenný scéně,
00:14:23 protože náš pan profesor Karlík
00:14:27 pochází z Mahenovy činohry
00:14:30 a ta láska k divadlu je prostě veliká
00:14:34 a přenesl ji i na nás.
00:14:38 -Máte důvěru ve svoje schopnosti?
00:14:41 -Ne vždy. Spíš se ještě hledám, hledám cesty,
00:14:46 ošahávám, jestli jsou ty cesty vůbec nosné,
00:14:49 jestli po nich lze jít.
00:14:52 Takže takovou sebedůvěru teprve nalézám.
00:14:57 -Kdybych asi nevěřil si,
00:15:00 tak bych na ty prkna před představením vůbec nevyšel.
00:15:03 Když jdeme na jeviště, máme výstup,
00:15:07 tak si říkám: A jéje, teď už tam jdu.
00:15:10 Teď je ta tréma a tam to ze mě spadne,
00:15:13 a jakmile překročím práh šatny a jsem na jevišti,
00:15:17 tak už je to o něčem jiným.
00:15:55 -Pane Jiraský,
00:15:58 vy jste nahrával pro český, rakouský rozhlas,
00:16:01 zúčastnil jste se řady soutěží,
00:16:04 naposledy jste se stal laureátem význačné soutěže ve Francii.
00:16:08 Co to bylo?
00:16:11 -To byla mezinárodní klavírní soutěž v Noyers
00:16:14 v rámci Burgundského festivalu.
00:16:18 Byla to zajímavá soutěž zejména tím,
00:16:22 že se na ni kvalifikovali pouze vítězové
00:16:26 jiných mezinárodních soutěží.
00:16:29 To znamená, že konkurence byla veliká,
00:16:31 a toho úspěchu si velmi cením.
00:16:34 -Říká se, že někteří klavíristé jsou citovější
00:16:39 a nedbají přesně na tu techniku,
00:16:42 zato do toho dávají emocionálnější náboj,
00:16:46 jiní zase naopak jsou perfektní technici.
00:16:49 Ke kterým byste se přiřadil?
00:16:55 -Je dost těžko, aby se člověk sám někam zařadil.
00:16:58 Od toho jsou tady hudební kritici.
00:17:01 Neřekl bych, že mě řadí vyhraněně
00:17:03 k první nebo druhé skupině,
00:17:07 což jsem strašně rád, protože to je vždycky
00:17:11 jeden pozitivní a druhý negativní aspekt
00:17:15 u těch obou skupin,
00:17:17 ale spíš bych řekl,
00:17:19 že inklinuju k citovosti, k emocionalitě.
00:17:22 -Z těch moderních skladatelů máte nějaké zvláštní oblíbence?
00:17:27 -Zvláštní oblíbence... Nebudu jmenovat, koho konkrétně,
00:17:32 ale rozlišuju je na ty, kteří tvoří srdcem, vnitřně,
00:17:38 ty skladby mně něco říkají, má to nějaký smysl,
00:17:42 a na ty, kteří píšou,
00:17:46 nechci říkat podle systémů a schémat,
00:17:50 protože i do toho se samozřejmě dá dostat krásná hudba,
00:17:54 ale spíš potom tam zbývají jenom ta schémata, systémy,
00:17:58 různé experimenty,
00:18:01 a pakliže mi to nic neříká, tak to nehraju.
00:18:04 -Ty se nikdy nebojíš?
-Nikdy.
00:18:07 -Každopádně není mrtev, myslel jsem si to.
00:18:09 -Nic si z toho nedělej. Poslala jsem ho k čertu.
00:18:11 -K čertu? Takže teď už jsou dva.
00:18:14 -Ale kdo?
-Člověk s velkými opičími křídly
00:18:17 a polévkovou mísou na hlavě. To však neodporuje tomu,
00:18:20 že nejkratší cesta od jednoho bodu k druhému je,
00:18:22 pokud se nepletu,
00:18:24 až do posledního vyšetření přímka.
00:18:26 Protože ať si kdo chce co chce říká,
00:18:28 rovné je rovné
00:18:29 nebo už slova vůbec nic neznamenají
00:18:31 a teď není vhodná chvíle zpívat Krásný modrý Dunaj!
00:18:34 -Vy jste těsně po absolutoriu
00:18:37 nebo těsně před absolutoriem akademie
00:18:41 v oboru režie a dramaturgie.
00:18:49 Vaše inscenace byly ze všech inscenací loňské sezóny
00:18:54 nejúspěšnější.
00:18:57 Vy jste nedostali angažmá nikde?
00:19:02 -Já jsem byl rok v Olomouci v angažmá už v loňským roce
00:19:08 a tam jsem to angažmá dostal nabídnutý
00:19:13 stejně asi jako Petr,
00:19:15 měli jsme tam nastoupit, ale ten velikej moloch,
00:19:21 který nás tam chtěl sežrat, nás vyděsil,
00:19:24 takže aspoň já jsem odtud utekl s hrůzou.
00:19:28 Být tam dýl než týden nebo 14 dnů...
00:19:31 -Nelákalo vás se zajištěným zázemím
00:19:36 budovat třeba nový soubor v divadle, v budově,
00:19:41 s diváckým zázemím?
00:19:44 -To jsou právě věci, který nejsou vůbec tak jistý.
00:19:48 Ať už to zázemí divácký, soubor budovat,
00:19:51 nám se to zdálo mnohem větší práce,
00:19:53 než zkusit něco na zelený louce,
00:19:55 zkusit vytvořit tady takovej projekt,
00:19:59 jakej máme, svoje nějaký divadlo.
00:20:02 Zdá se nám to, že je ta energie líp vynaložená,
00:20:05 než transformovat jakýkoliv velký organismus.
00:20:09 My máme takovou teorii,
00:20:11 ale kdybysme to řekli, tak to bude hrozně pyšný.
00:20:14 -Řekněte to.
00:20:16 -Máme občas pocit, že se nás lidi bojí.
00:20:19 Tady z okolí. A nevím proč.
00:20:22 Jestli jsme si získali takový... Já vůbec nevím čím,
00:20:25 protože my jsme v podstatě plaší a tiší,
00:20:29 ale nedostali jsme nabídku ke spolupráci,
00:20:33 nějakou opravdu atraktivní.
00:21:02 -Považujete se za generační divadlo?
00:21:06 -Já vůbec nevím, co to slovo je.
00:21:08 -My jsme za to spíš považováni, ale nehrajeme to.
00:21:12 -Za jaké divadlo se považujete?
00:21:15 -Za divadlo, který chce dělat věci,
00:21:19 který ještě nikdo nedělal.
00:21:23 -Co to znamená?
00:21:26 -My jsme si dali jestli nějakej dramaturgickej program,
00:21:29 tak takovej,
00:21:30 že uvádíme věci, který jsou nehraný
00:21:32 nebo ještě neuvedený
00:21:34 nebo původní, napsaný, adaptovaný.
00:21:36 Že snad zkoušíme skrz tyhle věci,
00:21:40 který nikdo nezná, ale který nás nějak zaujmou,
00:21:44 se v tom světě nějak orientovat.
00:21:55 -Zatím mám pocit, že mám ještě čas přemýšlet
00:22:01 nebo abych se ohlížel na to, zdali uživím rodinu.
00:22:09 Ještě mám touhu experimentovat, zkoušet
00:22:13 a naštvat někoho nebo tak.
00:22:16 -Já bych měl být jakýmsi prostředníkem
00:22:20 mezi autorem a posluchačem,
00:22:22 což se zdá být dost málo.
00:22:26 Ovšem z hlediska vlivu interpreta na provedení té skladby
00:22:33 zase ten vliv je velký.
00:22:36 -Nevím, co bude zítra,
00:22:38 nedovedu si pořádně představit, co bude za pár let,
00:22:42 jestli se budu věnovat tady tomu
00:22:44 nebo něčemu jinému, nevím.
00:22:46 -Já bych se věnoval divadlu v jakýkoliv podobě,
00:22:48 i kdybych se třeba nedostal do angažmá.
00:22:52 Rozhodně bych se o divadlo stále dál zajímal.
00:22:55 -Člověk přemýšlí nad tím, že by s divadlem skončil.
00:22:58 Přemýšlí o tom nespočtukrát. Ty myšlenky se řetězí hlavou,
00:23:03 když se něco nepovede, je to samozřejmě častěji.
00:23:07 Ale ono když si to člověk pustí blíž k srdci,
00:23:12 tak s tím nejde přestat.
00:23:16 -Bylo by dobrý,
00:23:17 abychom nejdřív byli a pak žádali.
00:23:19 Nemá smysl nejdřív žádat a pak být.
00:23:22 Řekli jsme si, že zatneme zuby
00:23:24 a uzavřeme všechny tělní otvory na ten rok,
00:23:27 už se to zdá být neudržitelný po těch 4 měsících,
00:23:31 že se pokusíme žravše chléb, suchý bez máselnice,
00:23:36 dělat, aby si toho někdo všiml a pak nám řekl:
00:23:40 Jo, vy děláte a máte takovou a takovou režii
00:23:43 a my vám na to přispějeme.
00:23:47 -My se ovšem nespokojíme s tím, co jsme se dozvěděli dnes.
00:23:52 Jak vidíte, budeme se setkávat i letos.
00:23:56 Domluvme se tak,
00:23:58 že se v té samé sestavě jako dnes
00:24:01 sejdeme na konci roku
00:24:03 a řekneme si, co se za tu dobu přihodilo.
00:24:07 Čeho bylo dosaženo, co se muselo vzdát,
00:24:10 jak dnešní časy přejí talentům,
00:24:13 jaký prostor si tito lidé vybojovali
00:24:16 nebo jaký jim byl poskytnut.
00:24:18 I našeho města se dotkneme.
00:24:20 Zdali si tyto talenty dokázalo udržet a podpořit.
00:24:25 Vy také pěstěte schopnosti, které máte,
00:24:28 pokud nikomu neškodí,
00:24:30 i já se budu snažit.
00:24:33 Tím končí dnešní číslo kulturního programu
00:24:36 Za dveřmi je...
00:24:38 Já vám přeju v novém roce vše nejlepší
00:24:41 a těším se na shledanou.
00:24:45 Skryté titulky: I. Marečková Česká televize 2014
00:24:47 .