Halina Pawlowská a její hosté Tereza Brodská a Petr Fejk o tom, „jak využít skoky“. Režie: H. Pawlowská, P. Ryšavý a K. Czaban
00:00:54 Dobrý večer.
00:00:56 Je známo, že pan Šatra pro krejcar nezná bratra
00:01:00 a včera kvůli korunce skočil hlavou do hrnce ze 14. patra.
00:01:07 Téma dnešních Banánových rybiček je: Jak využít skoky.
00:01:26 Co skáče? Skáčou blechy, někdy skáčou myšlenky,
00:01:31 skáče teplota, někdo skáče přes plot,
00:01:35 někdo by kvůli vám do ohně skočil a občas někdo nikdy nepřeskočí
00:01:43 svůj stín.
00:01:45 Já mám kamarádku a ta prožívá krizi středního věku
00:01:48 a nedávno byla ve velké krizi a napsala mi esemesku, že neví,
00:01:54 jestli se má rozhodnout pro pár diazepamů nebo litřík červeného.
00:02:01 Pak se odmlčela, tak já v obavách jsem jí napsala:
00:02:05 Pro co ses rozhodla? A ona napsala: "Pro topinky."
00:02:11 Z toho mi jasně vyplývá:
00:02:14 Problémů máš ranec? Vyřeší to žvanec.
00:02:19 Mým prvním hostem je Tereza Brodská.
00:02:31 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:02:37 Terezko, kdy vám nebylo do skoku?
00:02:41 Teď jste mě zaskočila, mně nikdy není do skoku,
00:02:46 protože já jsem katastrofista, pesimista, depresivní člověk,
00:02:53 trošku jako ta vaše kamarádka jsem na tom, takže já si moc neskáču.
00:02:59 Jak to řešíte?
00:03:00 No, já váhám mezi xanaxem a bílým vínem
00:03:03 a vyřeším to třeba smaženým sýrem jako teďkom.
00:03:06 Ano, ano, já jsem v podstatě taky tak depresivní,
00:03:11 já nechci se opičit,
00:03:15 ale občas někdy přece jen mě na okamžik něco povzbudí,
00:03:19 že se jako ne přímo do skoku, ale paty nadzdvihnu.
00:03:25 Šla jsem rychlejc tuhle naší ulicí a tam taková vážná věc,
00:03:30 to je morbidní trošku historka, ale má dobrej konec.
00:03:34 A tam na přechodu srazilo auto chodce.
00:03:40 To je hrozný.
00:03:41 Ano a šla tam přede mnou maminka s dítětem, chlapečkem
00:03:47 a ten chlapeček jí říkal: "Mami, proč přejeli pána?"
00:03:51 A ona se tak na něj podívala a štěkla:
00:03:53 "Protože zlobil."
00:03:58 Tak já jsem na základě toho vyvodila takovou pochmurnou radu:
00:04:04 Dokud nejseš v pánu, tak poslouchej mámu.
00:04:08 A mým dalším hostem je Petr Fejk.
00:04:19 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:04:22 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:04:28 Vy jste typ, co si skáčete radostí nebo naopak se stále plížíte,
00:04:34 kdy vám prostě nebylo do skoku nebo naopak kdy jste si radostí
00:04:38 povyskočil?
00:04:40 Tak já jsem slyšel Terezku, jak říká, že je depresivní typ
00:04:43 a já jsem takový typ spíš budižkničemu, pasivní, bačkora.
00:04:47 To vy jste ten typ?
00:04:48 No naprosto, naprosto.
00:04:51 Já jsem si představovala úplně jinak takový lidi.
00:04:53 Mě si ani nevšimnete.
00:04:55 Ale myslím, že jedna historka z dětství svědčí o mým přístupu
00:04:59 ke světu, jestli si skáču tak nebo onak.
00:05:02 Já mám zvláštní archiválii, když jsem začínal povinnou školní
00:05:05 docházku, tak mi zbyl notýsek, to tenkrát byly notýsky,
00:05:09 dnes ani nevím, od třetí třídy byly žákovský,
00:05:12 ale v první a druhý byly notýsky, kam se dělaly černý tečky
00:05:15 a poznámky.
00:05:16 Paní učitelka mě po prvních dnech výuky napsala krásnou poznámku:
00:05:21 Při každém povelu k práci hlasitě a udiveně hvízdá.
00:05:28 Já myslím, že ta škola byl velký skok pro mě,
00:05:31 a že jsem se s tím docela důstojně vyrovnal.
00:05:34 Ta škola, tam totiž, schola původně z řeckého slova schola,
00:05:41 tam nás doběhli a pak si na nás vyskakovali ve škole.
00:05:45 A to byl omyl, protože schola znamenalo, že to je čas klidu,
00:05:50 že to je volný čas, vysloveně jsem si přečetla v knize,
00:05:56 schola že byl čas určený pro erotiku
00:06:00 a pak tam bylo ještě v závorce vzdělávání.
00:06:04 Nemyslím v tý erotice, to asi ne, toho se chytli
00:06:07 a pak si na nás vyskakovali ve škole,
00:06:10 si na vás vyskakovala neprávem.
00:06:12 To máte pravdu s tou erotikou, protože můj syn,
00:06:15 když byl v první třídě, tak přišel domů jednou a říká:
00:06:18 "Mami, my jsme založili časopis."
00:06:22 Nebo jeden kluk, spolužák založil časopis.
00:06:24 Já jsem říkala, to je úžasný, v první třídě,
00:06:27 už jsem viděla ty Pulitzerovy ceny a jak bude jako to...
00:06:30 Já jsem říkala:
00:06:31 "To je skvělý, Same a jak se jmenuje ten časopis?"
00:06:34 On říká: "Prsa."
00:06:38 Já říkám:
00:06:39 "Prsa? No doufám, že nejsi v tom časopise, že tam nefiguruješ."
00:06:43 A on řek: "Ne, já jsem v redakční radě."
00:06:48 A to mě polilo horko, protože jsem si říkala,
00:06:50 tak to je první třída, co třeba v pátý nebo ve čtvrtý.
00:06:54 Mohu říct rychlou asociaci na prsa? Takovej komunální mám postřeh:
00:07:01 I když seš koza stará, skákej jak kamzík zjara.
00:07:12 Chápete tu asociaci, že jo?
00:07:15 Co jste to říkala?
00:07:19 Já můžu k tomu tématu doplnit, že já jsem začal tím skokem,
00:07:24 tou poznámkou a skončil jsem jako učitel, takže...
00:07:27 Ve schole.
00:07:29 A byl jsem docela tyran, teda.
00:07:31 -Co jste byl?
-Tyran.
00:07:33 Tyran jste byl, vyskakoval jste si na děti?
00:07:36 Všechno jsem jim potom vrátil.
00:07:39 Na koho jste si vyskakoval?
00:07:42 Já jsem to dělal strašně rád.
00:07:44 Pravděpodobně kdyby nepřišla revoluce, tak jsem u toho skončil.
00:07:47 Já jsem byl těžký intelektuál, nic jinýho jsem nedělal,
00:07:51 než že jsem čet, učil jsem literaturu,
00:07:53 částečně filozofii, strašně mě to bavilo,
00:07:55 ale pak mě nějak ten svět zavál někam jinam.
00:08:00 Takovou jsem se dozvěděla věc, že jsem si připadala,
00:08:02 že mi přeskočilo, že Einsteinova teorie relativity
00:08:08 teď bude mít 100 let výročí od vzniku, že bude zhudebněna
00:08:14 a bude jako tanec provozovaná, aby to ženy pochopily.
00:08:23 To se mě až trošku dotklo a Lehárova hudba z roku 1905,
00:08:27 takový věci si pamatuju.
00:08:31 Takhle pedagogicky se přistoupí k ženám,
00:08:34 aby pochopily teorii relativity.
00:08:37 To mně připadají ženský určitě mnohem chytřejší až na výjimky,
00:08:42 Já jsem vždycky spíš byl druhej v tom měření,
00:08:45 takže já k tomu mám naprostej respekt a já si myslím,
00:08:48 že muži vynikají v jiných věcech než zrovna v inteligenci.
00:08:52 To já jsem s tím smířenej.
00:08:54 Já mám hrůzu, že nepochopím ten balet ani právě.
00:09:04 Terezko, kdy jste měla pocit, že vám přeskočilo?
00:09:08 No, to mívám často ten pocit, ale naposledy asi o prázdninách,
00:09:13 když jsme, zase se vracím k Samovi, týden trávili s jednou hlídačkou
00:09:18 a druhý týden s druhou hlídačkou.
00:09:20 A obě jsou opravdu úplně protichůdný.
00:09:23 Takže první týden se nesl v takovým tom duchu, ona je z jižní Moravy,
00:09:27 z Kobylí, že jsme už ve 12 začli popíjet to víno,
00:09:31 končili jsme k ránu, chudák to dítko.
00:09:34 Zpívali jsme, veselili jsme se, mazali jsme si chleby tím sádlem
00:09:39 a tak, vstávali jsme v 11 a bylo to úžasný.
00:09:44 A nastoupila druhý týden druhá hlídačka,
00:09:46 která si ráno míchala už v 7 hodin syrovátku s tvarohem k snídani
00:09:51 a musela si zaběhat těch 5 km, jinak měla absťák.
00:09:55 A došlo to tak daleko, že když jsme se loučili po tom týdnu,
00:09:59 my jsme začli chodit spát v 9 hodin, vstávali jsme s ní v 7.
00:10:03 Najednou jsme najeli úplně na ten její rytmus a došlo to tak daleko,
00:10:07 že jsme se loučili a ona mi dala na rozloučenou otruby.
00:10:12 Mně asi přeskočilo, protože jsem šla do prodejny
00:10:14 a místo abych to trávila u těch vlašskejch salátů,
00:10:17 tak jsem byla před tou bio takovou tou poličkou,
00:10:21 tam jsem si vybírala ty potraviny.
00:10:23 Tak jsem si říkala, včas přestat.
00:10:25 Mě vždycky tak inspirujete k radám, já hned vím radu,
00:10:28 ale je to taková vzdálená rada trošku:
00:10:32 Nesmíš lidem všechno zbaštit, mohlo by to s tebou praštit.
00:10:39 Ty otruby mně připomněly výbornou historku,
00:10:42 která teda nemá moc souvislost se skákáním, ale je to historka,
00:10:45 kterou vždycky rád uplatním, protože mě vždycky rozesměje.
00:10:49 Je to vlastně příznačná historka pro lidi, kteří si myslí,
00:10:55 že není třeba umět cizí řeči, že stačí mluvit v cizině
00:11:00 pomalu a výrazně česky a ta bariéra cizojazyčná je vyřešena.
00:11:06 Ano, ano.
00:11:08 Stalo se to, takovýmhle typem byla maminka jedný mojí známý.
00:11:15 Oba pocházíme ze Sudet a tam se před revolucí dělaly
00:11:18 takový nájezdy za nákupama do východního Německa.
00:11:22 Tak tahle dáma takhle jazykově vybavená nasedla na zájezd,
00:11:27 v prvním drážďanským obchodě si stoupla do fronty.
00:11:30 A v tý době se sháněl, vždycky každej rok to bylo něco jinýho,
00:11:35 v Česku mák, tak se jezdilo za mákem do východního Německa.
00:11:39 No a když přišla na řadu, tak se zeptala:
00:11:42 "Dobrý den, máte mák?"
00:11:47 Ale protože ta prodavačka věděla, sice neuměla česky ani slovo,
00:11:50 ale každej druhej ve frontě byl Čech a chtěl mák
00:11:53 a mák se řekne německy "Mai", tak se jenom dotázala:
00:11:56 "Mai?"
00:11:57 A ona potěšeně odpověděla:
00:11:59 "No to je výborný a kde ho maj?"
00:12:04 Nevím, jestli jí přeskočilo nebo jestli mě to zaskočilo,
00:12:08 ale každopádně je to hezká příhoda.
00:12:11 Já jsem kvůli vám nastudovala spoustu poznatků
00:12:15 o zvířatech skokanech.
00:12:17 Víte taky něco?
00:12:22 Já jsem takovej ředitel zoologické zahrady, kterej když se děti ptaj
00:12:27 jako velký autority, ředitele zoologický zahrady,
00:12:30 na ty největší špeky ze zvířecí říše, tak mně je jich strašně líto.
00:12:35 Já pár skokanů znám, z říše obojživelníků to je takovej,
00:12:41 kterej vás nejčastějc napadne.
00:12:43 Mě spíš napadne, protože teď jsme postavili indonéskou džungli...
00:12:46 Ano.
00:12:47 ...tak mě napadaj ty opice, kterým my jsme udělali krásný ostrovy,
00:12:50 udělali jsme vodní příkop 5 metrů širokej, aby nepřeskočily
00:12:53 a po pěti minutách pobytu na tom ostrově udělaly frr, frr, frr
00:12:58 a přeskočily dvakrát tak delším skokem ty naše příkopy.
00:13:02 To jsou pro mě skokani teď.
00:13:04 Promiňte, ale nemluvil jste původně o obojživelnících?
00:13:08 Opice nemyslíte.
00:13:10 No, tak jediný zvíře, který se jmenuje skokan, je žába.
00:13:15 Aspoň teda pokud se nepletu.
00:13:16 Ano a víte něco o skokanech?
00:13:18 No tak, je to taková žába, děkuju, mockrát děkuju, to je výborný.
00:13:26 Já jsem totiž doufala, že nebudete toho tolik vědět o skokanech.
00:13:30 Protože já jsem si skokany trošku nastudovala, skokan je hnědý,
00:13:34 zelený, velkohubý, krabožroutský, no, to nějak zní jinak,
00:13:42 prostě hrozně druhů skokanů.
00:13:44 Ale tak souvisí s těma katastrofama, jak jste říkala,
00:13:47 jeden skokan je tak jedovatej, že je schopen zahubit
00:13:51 2200 lidí najednou.
00:13:54 -Ne.
-Ano.
00:13:56 Měří 35 cm a když natáhne nohy, tak až 81 cm a váží 3,30 kg.
00:14:02 Kde jste se informovala?
00:14:05 To já vám pak dám zdroj.
00:14:07 Protože tam je ještě jedna velmi důležitá věc,
00:14:11 jaký je rozdíl mezi skokanem a ropuchou?
00:14:15 Ano, je velký rozdíl, protože skokan skáče,
00:14:19 je schopen 5 metrů urazit pár skokama s velkým nasazením,
00:14:24 ale po pěti metrech je úplně vyčerpanej, kdežto ropucha kráčí.
00:14:28 Ta se kolébá jako koráb a po těch pěti metrech už skokana dostihne,
00:14:33 a když je 10 metrů za nima, tak už má daleko za sebou toho skokana.
00:14:38 No tak, to jste měla říct, to já bych si taky udělal...
00:14:41 A takový prej jsou i lidi.
00:14:44 To já bych si takový historky taky vymyslel.
00:14:46 To nejsou historky, to historka, tu teprve mám, ta je o klokanovi.
00:14:54 Jeden klokan vystupoval v ZOO jako boxer a pak jim utek,
00:14:59 a když ho chytli policajti, tak je knockoutoval.
00:15:09 Podívej se, on se vrátil a přived i rodinku.
00:15:17 Ahoj, ty budeš Jackie junior, seš pěknej kluk.
00:15:29 O bože, není ti nic?
00:15:39 Terezko, kdy vás někdo zaskočil?
00:15:43 Kdy mě někdo zaskočil, my jsme nedávno byli s Herbertem
00:15:48 za paní učitelku, možná to bylo kvůli těm prsům, nevím,
00:15:52 šli jsme tam něco domluvit kvůli Samovi, šli jsme školní chodbou,
00:15:57 vítá nás paní učitelka a tak se chtěla pochlubit a říká:
00:16:01 "Podívejte se, jaké máme krásné výtvarné práce našich čtvrťáků."
00:16:06 A my jsme s Herbertem tak zaostřili na nějakej ten obrázek
00:16:10 a tam byla krajinka, v tý krajince byl domeček s velkou střechou
00:16:17 a na tý střeše byly takový obloučky vždycky dva a zase dva.
00:16:25 A byla tam nakreslená cedule a tam bylo napsáno:
00:16:29 HOSTINEC U KOZATÉ STŘECHY
00:16:34 Takže to nás jako poměrně zaskočilo a řekli jsme paní učitelce:
00:16:39 "To opravdu asi budou čtvrťáci..."
00:16:41 A ona:
00:16:42 "Ježiši, kdo si to odskáče, Franta B., rychle strhnout dolů!"
00:16:46 Ale je to originální.
00:16:49 Já se ještě zeptám a kolik je teda Samovi, abych se zorientoval?
00:16:51 Devět.
00:16:52 Teď je mu devět.
00:16:54 Já jsem přemýšlel, jestli mám uplatnit taky historku s dcerou,
00:16:58 protože ta mě taky zaskočila, ona má teda 4 roky a ve 3 letech,
00:17:03 ona mě někdy překvapí, jak se učí různý slova z říše dospělých,
00:17:09 to jste mě navedla.
00:17:11 Tatínek, maminka, to je jasný, ale slovo rodiče mi přece jenom přijde
00:17:15 na tříletý dítě pořád takový odtažitý a pochopil jsem,
00:17:19 k čemu směřuje, a že je jí to jasný.
00:17:22 Pod vánočním stromkem kupa dětí, dárečky,
00:17:24 jeden kluk tam dostal pistolku, ona si takhle čapla tu pistoli,
00:17:28 stoupla si doprostřed místnosti, dala ji takhle výhružně nad hlavu
00:17:30 a řekla:
00:17:32 "A teď zabijeme", a poprvé v životě jsem od ní slyšel slovo - "rodiče."
00:17:44 Kdy jste něco odskákal?
00:17:50 Já se snažím uplatnit tu zvířecí říši.
00:17:52 Ano, máte psa labradora, to je takový krásný téma.
00:17:56 Ale já mám dobrou historku ze ZOO, kdy to odskákalo jedno zvíře
00:17:59 za všechny samce a muže a to mužský plemeno.
00:18:03 My máme dlouholetej pár ledních medvědů, byli spolu dlouho
00:18:09 a ne a ne počít mládě, tak jsme se rozhodli dovést
00:18:14 ještě jednu samičku,
00:18:16 aby to tam trošku tu konkurenci rozostřilo.
00:18:19 Tak nemravně mezi medvědama.
00:18:21 A ono se stalo to, co správně jako žena cítíte,
00:18:25 hned po prvních krůčcích tý nový samice v tom výběhu,
00:18:29 ji ta stará zahnala do chladnýho hlubokýho vodního příkopu.
00:18:34 A tři dny ji mučila a nedovolila tři dny a tři noci jí vylízt
00:18:39 z toho vodního příkopu.
00:18:41 A ten samec tam v koutě si lebedil, jako kdyby se nechumelilo.
00:18:45 Tak už jsme přemýšleli, co s tím,
00:18:47 protože už to ohrožovalo její zdravotní stav.
00:18:50 A čtvrtej den už jsme byli připravení, že tam vlítnem,
00:18:53 zaženeme je a pomůžeme tý situaci.
00:18:56 Přišli jsme tam čtvrtý den a co myslíte, že se stalo?
00:18:59 V tom příkopu byl ten samec a ven ho nechtěly pustit ty samice.
00:19:06 Ale tomu jsem pomáhal hned, s tou situací jsem tak soucítil,
00:19:10 že jsem okamžitě přikázal, že tam musíme vlítnout.
00:19:14 Já myslím, že ten to tak odskákal za nás za všechny.
00:19:16 Sloni neumějí skákat.
00:19:18 To byste viděla.
00:19:20 Umějí skákat?
00:19:22 Já myslím, že, já mám někdy pocit, že tyhlety těžký zvířata,
00:19:26 jako jsou sloni nebo nosorožci nebo bizoni, zubři,
00:19:29 že jsou v těch zoologických zahradách úplně dobrovolně,
00:19:33 protože když chtějí, tak překonají skoro všechno.
00:19:39 Terezo, když si na vás někdo vyskakoval, to jste nechtěla,
00:19:41 že si neumíte pod tím nic představit?
00:19:44 No nechtěla, nepamatuju si, že by si na mě někdo vyskakoval.
00:19:48 A co jiskra přeskočila?
00:19:49 Jiskra přeskočila?
00:19:52 No určitě přeskočila, mám děcko devítiletý,
00:19:56 tak přeskočila před devíti lety.
00:19:58 Ano, jestli si pamatujete ten zážeh.
00:20:00 Ten zážeh?
00:20:02 Nemyslím teď to děcko konkrétně, ale jako, prostě tak to myslím.
00:20:09 No tak, to bylo tak, že můj muž, teda to ještě nebyl můj muž,
00:20:14 přišel na nějaký focení, já jsem tam dělala rozhovor,
00:20:17 on tam přišel fotit.
00:20:19 Já jsem se strašně naštvala, že jsem nechtěla být focená,
00:20:22 že jsem to dopředu avízovala, on se naštval,
00:20:24 že nechci být focená, tak jsme se tam pohádali.
00:20:28 A on řek, ať se nejdřív na ty fotky podívám, pak ať je roztrhám,
00:20:31 pak přišel do redakce, oni se všichni ptali,
00:20:33 tak co, jaká je ta Brodská? A on řek:
00:20:35 "To je taková kráva."
00:20:38 Něco v tom smyslu a pak jsem viděla ty fotky, omlouvala jsem se mu
00:20:41 a omlouvala jsem se mu a pak děcko bylo a tak.
00:20:47 To si nemůžete pamatovat vůbec nikdo asi
00:20:52 a já si to pamatuju vzdáleně, že byla kdysi v televizi soutěž,
00:20:57 tam vystupoval pán jako soutěžící, který se jmenoval
00:21:02 Jindřich Jindřich.
00:21:05 A dokonce myslím, že zvítězil tehdy.
00:21:07 Byl to badatel, sbíral lidové písně, rozuměl hudbě, myslím,
00:21:13 že v oboru hudba vyhrál, třeba si to někdo bude pamatovat.
00:21:16 A tady ten pan Jindřich Jindřich si po tom vítězství v té soutěži
00:21:21 zadá výstřižkovou službu, aby věděl, co se o něm bude psát.
00:21:29 Dlouho tam nic neměl, nic mu nepřišlo,
00:21:34 až potom přišel výstřižek z deníku Práce tehdy a tam bylo napsáno:
00:21:43 Sedmadvacetiletá Anna K. v Bechyni skočila z mostu s výkřikem:
00:21:51 "Jindřichu, Jindřichu, cos mi to udělal."
00:22:03 Máte radu, jak využít skoky?
00:22:15 To je taková řečnická otázka, jak využít skoky?
00:22:19 Tak začněte vy.
00:22:23 Tak skoky jsou dobrý, já mám takovej skokovej život,
00:22:27 já vlastně jsem začal jako učitel, potom jsem provozoval rockovej klub
00:22:31 a skončil jsem v zoologické zahradě.
00:22:33 To jsou poměrně výrazný životní skoky, ale vlastně to nedoporučuju.
00:22:38 Já čím jsem starší, tím se sám sobě divím, že jsem to absolvoval
00:22:41 a strašně obdivuju lidi, kteří se věnujou celej život jedný profesi
00:22:45 a jsou v tom dobrý.
00:22:46 Protože já mám pořád pocit, že vlastně jako nejsem dobrej,
00:22:50 že to jenom nějak kamufluju ale ona ta, co to vlastně je,
00:22:53 bejt ředitel organizační práce.
00:22:55 Nemůžu říct, že bych měl pocit, že jsem v něčem dobrej,
00:22:59 že jsem odborník.
00:23:00 To učitelování v tomhletom smyslu bylo smysluplnější.
00:23:06 Skoky si myslím, že jsou dobrý, nejsou pro každýho,
00:23:10 je to otázka povahy, ale obecně si myslím, že nezáleží na tom,
00:23:15 jak je ten skok dlouhej, ale aby ten skok byl přesnej.
00:23:20 To si myslím, že obecně pro skoky platí, alespoň pro mě,
00:23:24 najít si přesnej ten cíl a skočit přesně na ten bod,
00:23:27 kterej si vyznačím.
00:23:29 Pardon, víte, jak vysoko a daleko skáče zajíc?
00:23:34 Já to samozřejmě vím, pochopitelně.
00:23:37 Ano, ano, já jsem si to myslela, že to víte.
00:23:40 Aby diváci cítili určitý napětí, tak já se vás na to zeptám.
00:23:43 Ano, tak já vám to klidně řeknu.
00:23:46 Zajíc skočí do dálky, jak jste mluvil o tom,
00:23:49 že někdo na to má a někdo nemá, až 7 metrů a do výšky 2.
00:23:55 A na cíl umí?
00:23:57 Z toho vyplývá, že někdy je zajíc moc velký krajíc.
00:24:03 Ano, co jste to říkal?
00:24:05 Chtěl jsem se zeptat, jestli umí zajíc skokem trefit cíl,
00:24:09 jestli se umí trefit na značku, když umí tak daleko,
00:24:12 já jsem to zpochybnil, ty daleký skoky.
00:24:15 Já myslím, že některé zaječice umí skočit i na značku.
00:24:23 Moje maminka jednou jela na zájezd a s paní Fialovou jely těma polema
00:24:27 a Květa Fialová říkala:
00:24:29 "Podívej, Jano, podívej, támhle je zajíc."
00:24:32 A máma řekla:
00:24:34 "Prosím tě, Květo, to není zajíc, vždyť tenhle má čtyři nohy."
00:24:42 Máte radu, jak využít skoky?
00:24:47 Já obdivuju skokany, ale zůstanu věrná v tý definici svojí povaze,
00:24:54 takže já si myslím, že není dobrý moc skákat,
00:24:59 protože většinou člověk hned zase spadne.
00:25:04 Takže já nejsem skokan.
00:25:10 Tak já řeknu něco trošku jiného, ale možná byste se mnou
00:25:16 stejně souhlasili, i když nejste takoví zastánci skoků,
00:25:22 protože bych řekla:
00:25:24 Do lásky chutě skoč a nevyskoč.
00:25:29 A to je všechno. Dobrou noc.
00:25:32 Skryté titulky: Jana Žákovská
00:25:34 .
Jeden z našich nejúspěšnějších managerů – ředitel pražské ZOO Petr Fejk a herečka Tereza Brodská byli dalšími hosty v pravidelné televizní talk show Haliny Pawlowské Banánové rybičky. I když byla tentokrát řeč především o tom, „jak využít skoky“, dozvíte se například, jak vysvětlila jedna z pražských maminek svému synovi automobilovou nehodu, z jakých základů pochází slovo „škola“ či jaký osud čeká Einsteinovu teorii relativity.