Kalendárium

Zajímavá výročí týdne uvádí Saskia Burešová

Video nelze z licenčních důvodů přehrát

Litujeme, ale video není dostupné

Norský spisovatel a nositel Nobelovy ceny Knut Hamsun kdysi řekl: „Dobro projde často beze stopy, zlo za sebou táhne následky.“ Zlo je také synonymem života největší masové vražedkyně v dějinách lidstva Alžběty Báthoryové.

Jaká výročí v tomto týdnu uvidíte?

21. srpen 1614 – † Alžběta Báthoryová (* 7. 8. 1560)

Alžběta Báthoryová, jinak také přezdívaná „Čachtická paní“ podle místa, kde se po smrti svého manžela usadila, pocházela z velmi významného uherského rodu. Už v 15 letech se provdala za hraběte Ference Nádasdyho, který měl nejen velký majetek, ale i velký politický vliv. Alžběta, na tehdejší poměry vzdělaná žena, která hovořila plynně několika jazyky, porodila v manželství pět dětí. Dvě krátce po narození zemřely.

Na ukrutnosti, které se prý odehrávaly na zámku v Čachticích, se přišlo na sklonku roku 1610. Tehdy sem nečekaně vtrhl s vojskem Juraj Thurzó. To, co údajně našel v podzemních prostorách, se nedalo ani popsat. Zmučené i umučené dívky, mrtvolný pach, všudypřítomná hrůza a zvrhlost. Hraběnka byla okamžitě zatčena a uvězněna.

Při soudu s jejími pomocníky vyšlo najevo, že Báthoryová své oběti pálila, řezala, píchala jehlicemi nebo polévala studenou vodou na mrazu. Mučením dokonce oslavovala Vánoce nebo svatbu své dcery.

Podle různých badatelů je Čachtické paní přisuzováno až 650 vražd. Podle pověsti se tato zřejmě duševně chorá žena koupala v krvi dívek, aby omladila své tělo. Čachtický hrad Alžběta už nikdy neopustila. 21. srpna před 400 lety skonala v kobce hradu.

žolík – rajský plyn

K mučení se daly přirovnat i mnohé lékařské zákroky před vynálezem anestézie. Teprve v polovině 19. století se totiž při operacích začaly využívat přípravky snižující práh bolesti, jako morfium nebo rajský plyn.

Představte si, že úlevu od krutých zážitků mohli lidé mít už o sto let dříve. Oxid dusný, neboli rajský plyn poprvé pozoroval ke konci 17. století John Mayow a později i Joseph Priestley. Ještě dál zašel Humphry Davy, který stanovil složení rajského plynu a testoval ho na sobě a svých přátelích. Když objevil jeho narkotické účinky, pokusil se je demonstrovat při operaci zubu. Jenomže dávka, kterou v roce 1845 odměřil, byla malá a pacient stejně naříkal bolestí. A tak byl anestetický účinek ignorován.

Místo v nemocnici se rajský plyn začal objevovat na různých večírcích, kde ho hosté inhalovali jako drogu a zvedali si tak náladu. Dokonce existovala speciální divadla, kde se návštěvníci mohli posadit na pódium a „sjet“ se rajským plynem. V hledišti je pak pozorovali diváci a smáli se tomu, co vyvádějí.

Dnes má rajský plyn široké využití nejen v medicíně, ale našel své místo i v analytické chemii, jako hnací plyn v bombičkách na výrobu šlehačky a dokonce i ve směsích do raketových motorů. Tak tomu se říká úspěšný start.

21. srpen 1964 – † Bedřich Karen (* 15. 10. 1887)

Herecká kariéra Bedřicha Karena odstartovala už v sextě plzeňské reálky. Tehdy se totiž Karen, vlastním jménem Fremmer, rozhodl školu opustit a vydat se na cestu za Thespidovou károu. Ta ho přes amatérské scény přivedla později až na prkna Vinohradského a Národního divadla.

Přestože Bedřich Karen filmu moc nevěřil a dokonce jím ze začátku opovrhoval, objevil se v několika větších rolích. Mimochodem, roli profesora Sigelia si Karen zahrál i na jevišti Národního divadla.

Karenův zjev, dobře posazený hlas, skvělá práce se slovem a mistrné ovládání výrazové zkratky ho přímo předurčovaly k rolím hrdinů, ale také milovníků.

Bedřich Karen zrál jako víno. Jeho civilní herectví zaujalo i Otakara Vávru, který mu svěřil roli probošta v dramatu Proti všem. Karenovi bylo v té době už téměř 70 let. S herectvím se Bedřich Karen rozloučil v roce 1961 filmem Ďáblova past. Zemřel o tři roky později, 21. srpna.

23. srpen 1974 – † Mikuláš Medek (* 3. 11. 1926)

Málokterý umělec vyvolával tolik diskuzí a rozporuplných hodnocení jako Mikuláš Medek. Zažil tlak totalitní moci, když mu strana zakázala v roce 1963 veřejně vystavovat, paradoxně ho tatáž strana o šest let později vyznamenala státní cenou Klementa Gottwalda. Komunisté nesnášeli Medkovu sakrální tvorbu. Tu naopak bez připomínek přijala neoficiální scéna 60. let.

Zajímavé je, že Mikuláše Medka prý nikdo při tvorbě neviděl. Přesto se dochovalo pár fotografií, které ho u malování zachycují. Ty ale nemohou vypovědět, jak roztíral a vrstvil barvy, co se dělo v jeho nitru, jaký běs v něm právě byl. Možná i proto zůstává stále legendou.

Mikuláš Medek hodně pil. K tomu měl těžkou cukrovku. Že to byl právě alkohol, který mu zkrátil život, ale odmítl jeho bratr Ivan, když napsal: „Na moji otázku po příčině smrti mi lékař provádějící pitvu sdělil: krvácení do žaludku po perforaci žaludečních stěn, rozleptaných zřejmě velkým množstvím analgetik.“

Nejen život tohoto umělce, ale i jeho odchod zůstanou tedy i nadále zahaleny tajemstvím.

Výherci soutěže z předchozího týdne:

Miloslav Šafránek, Praha 4
Helena Březinová, Praha 4
Hana Trýnská, Jirny

Vyhledávání v Kalendáriu

Neděle 17. srpna 2014