Kalendárium

Zajímavá výročí týdne uvádí Saskia Burešová

Video nelze z licenčních důvodů přehrát

Litujeme, ale video není dostupné

Začněme dnes slovy Marka Twaina: „Dej každému dni příležitost, aby se mohl stát tím nejkrásnějším dnem v tvém životě.“ Ať to platí i o dnešku!

Jaká výročí v tomto týdnu uvidíte?

4. únor 1941 – * Jiří Raška († 20. 1. 2012)

„Sport je můj celoživotní doping. Dal jsem mu vše a nikdy se z úspěchů nevznášel v oblacích,“ vzpomínal Jiří Raška, který se však de facto ve vzduchu vznášel. A to na lyžích a tak dovedně, že v roce 1968 získal pro Československo na Olympijských hrách v Grenoblu vůbec první zlatou medaili v historii. A dokonce se dostal i do pohádky!

„Byl to nádherný let v nekonečném tichu, který trval kratičký lidský věk. Malíř a redaktor Ota Mašek skoro omdlel, fotoreportér Jarda Skála přestal fotografovat. Trenér Remsa si omýval obličej sněhem a písklavý skokan Nor Wirkola přestal pískat,“ napsal Ota Pavel v Pohádce o Raškovi.

Raška, kterému kamarádi přezdívali Franta, pocházel z Frenštátu pod Radhoštěm, z kraje, kde se prý děti „rodí s lyžemi na nohou“. Dostal do legendární party trenéra Zdeňka Remsy zvané Remsa Boys.

Zvítězil v mnoha prestižních závodech. Za šestnáct let ve vrcholovém sportu získal šest titulů mistra republiky. Stálo ho to tvrdou dřinu, utrpěl několik zranění, odskákal si to, že podepsal Dva tisíce slov, zakusil zklamání z vyřazení z reprezentace ve třiatřiceti letech, kdy podával ještě dobré výkony. V padesáti letech prodělal infarkt a byl mu voperován trojitý bypass.

Skokanské můstky ale ani potom neopustil a věnoval se vedení svých následovníků.

5. duben 1927 – * Otto Lackovič († 4. 2. 2008)

Otto Lackovič byl muž s velkým srdcem. Určitě si budete pamatovat jeho nezaměnitelný temperament. V sedmnácti letech utekl z rodného Hlohovce do Slovenského národního povstání. Na památku si odnesl v těle pět střepin – blízko něj totiž vybuchla mina. Naštěstí přežil a vydal se vstříc své největší lásce - divadlu. Začínal štěky čili čurdami v operetě. Na vlastní kůži si vyzkoušel platnost úsloví: „Má hlad jako herec.“ V padesátých letech musel jezdit na kulturní úderky do vesnic a agitovat sedláky ke vstupu do JZD. Když se vzepřel, letěl na hodinu. V rudňanských dolech pak vozil vozíky s hlušinou. Díky náhodě ho obsadil režisér Krejčík do příběhu z ostravských dolů – do filmu Nad námi svítá.

Usadil se natrvalo v Praze, získal angažmá u Jana Wericha nejprve v Divadle satiry, později v Divadle ABC a v Městských divadlech pražských. Ačkoli byl Slovák, natočil pouze čtyři slovenské filmy, zato přes sedmdesát českých! Z nich si nejvíce cenil role oktavána Zacha ve filmu Stříbrný vítr a Fabiána ve filmu Můj přítel Fabián.

Tam mu hrál malého synka pozdější velký režisér – Dušan Klein. Malý Fabiánek tehdy svému filmovému tátovi slíbil, že až vystuduje filmovou režii, bude ho obsazovat do svých filmů. A slib dodržel hned několikrát – a pokaždé to byly role cikánů. Šly mu skvěle, to poznali i další režiséři, a tak Lackovičovi herecký šuplík rolí cikánů už zůstal.

Kuřácká rakovina ho připravila o půlku plic, ale i tak dlouhá léta hrál naplno dál. Bez divadla si totiž svůj život neuměl představit.

7. únor 1923 – * Jiří Pelikán († 26. 6. 1999)

Mladým komunistou se Jiří Pelikán stal už v šestnácti letech. Po únoru 1948 byl šéfem stranické mládežnické komise, která prováděla čistky na vysokých školách a prověřovala studenty, mají-li být připuštěni ke studiu. Odepřel tak cestu ke vzdělání tisícům nekomunistů. Později označil tuto epizodu za největší hanbu svého života. Stal se generálním tajemníkem Mezinárodního svazu studentstva, pracoval jako funkcionář Národní fronty a ÚV KSČ.

Na počátku šedesátých let byl jmenován do funkce ústředního ředitele Československé televize. Jako reformní komunista přispěl k tomu, že v období Pražského jara televize mnohem svobodněji informovala veřejnost o politickém dění. Po okupaci sovětskými vojsky byl „odklizen“ do diplomatických služeb v Římě. Po krátkém působení v roli kulturního atašé se rozhodl pro emigraci. Získal italské občanství a působil jako poslanec Evropského parlamentu za italskou socialistickou stranu.

Stal se jedním z nejaktivnějších podporovatelů disentu. Na začátku sedmdesátých let začal vydávat významný levicový časopis Listy, které vycházely v několika jazycích a patřily k nejzásadnějším exilovým tiskovinám. Komunistický režim, kterému se „odrodil“, začal Pelikána nenávidět natolik, že se ho pokusil i zabít. V předvečer svých narozenin dostal Pelikán poštou podezřelý balíček. Byla v něm bomba. Naštěstí ho nezranila.

Po pádu komunismu se stal krátce jedním z poradců prezidenta Václava Havla. K jeho důvěryhodnosti ale nepřispěla ani minulost komunistického funkcionáře, ani zveřejněné informace o jeho spolupráci s StB v šedesátých letech.

8. únor 1828 – * Jules Verne († 24. 3. 1905)

Jules Verne, duchovní otec moderní sci-fi literatury, si prý už jako malý kluk do sešitů a do učebnic čáral fantastické stroje, třeba mechanického slona s dýmajícím chobotem. Učil se špatně, ale hodně četl. V jedenácti letech utekl z domova a nechal se najmout jako plavčík na loď do Indie, rodiče však cestě včas zabránili. Jak záviděl mladšímu bráškovi Paulovi, že se směl stát námořníkem! On musel dle otcova přání studovat nenáviděná práva. Málokdo ví, že začínal jako dramatik – bez valného úspěchu. Teprve pak napsal svůj první dobrodružný román Pět neděl v balónu. Údajně obešel patnáct nakladatelství a odevšad ho s textem vyhodili. Teprve Pierre Jules Hetzel rukopis přijal a byl z toho hotový trhák! Hetzel poskytl Vernovi výhodnou smlouvu – po dvacet let měl dodávat dva romány ročně – a vedl jej i umělecky. Dovedl přesně ukázat na slabá místa příběhu a poradit co s nimi. Nakladatele Hetzela prý Verne vtělil do postavy kapitána Nema z románu Dvacet tisíc mil pod mořem.

Autorství některých jeho děl je sporné. Několik románů pouze korigoval a podepsal se pod ně z komerčních důvodů. Dokonce se tradovalo, že žádný Verne neexistuje, že Hetzel najal skupinku šikovných psavců, kteří chrlili jeden román za druhým.

První Čech, který četl Jula Verna, byl Jan Neruda. Román Pět neděl v balóně si přivezl z Paříže jako „literární kuriozitu“. Jemu vděčíme také za to, že už v roce 1869 vyšel první překlad Verna do češtiny – román Cesta kolem Měsíce.

Uplynulo sto let a první muž, který vystoupil na povrch Měsíce, Neil Armstrong, prohlásil: „Připomínám si podivuhodnou knížku Jula Verna, která je, jak se ukázalo v mnoha bodech, naprosto správnou předpovědí technických postupů při projektu Apollo.“

10. únor 1923 – † Wilhelm Conrad Röntgen (* 27. 3. 1845)

Tento muž byl prý velmi skromný a tichý. I když měl dobré známky, přesto gymnaziální studia nedokončil. Důvodem byla karikatura jednoho z pedagogů, nakreslená křídou na zástěně ke kamnům. Ačkoli v tom vůbec neměl prsty, byl bez pardonu vyloučen.

Jediná škola, která ho byla ochotna přijmout bez maturity, byla Vysoká škola technická v Curychu, kde získal diplom strojního inženýra a rok nato ještě doktorát filozofie. Večer 8. listopadu 1895 při svých pokusech objevil dosud neznámé paprsky, které dokázaly prostupovat neprůhlednými látkami. Paprsky X, které později dostaly jeho jméno, mu přinesly Nobelovu cenu. Protože nikdy nepožádal o patentování svého objevu, neměl zájem o nabídky firem, které mu za spoluúčast při výrobě lékařských diagnostických zařízení slibovaly výhodné podmínky, odřekl akademické funkce i povýšení do šlechtického stavu, a zemřel v chudobě před devadesáti lety.

Výherci soutěže z předchozího týdne:

Vladimír Kubina, Zlín
Miroslav Zajdák, Brno
Blanka Jaklová, Olomouc

Vyhledávání v Kalendáriu

Neděle 3. února 2013