00:00:01 Enyky benyky za listem list, kteroupak pohádku budeme číst?
00:00:06 Karkulka, Bajaja, princezna, král.
00:00:10 Kde bylo, tam bylo, jak je to dál?
00:00:13 Jakoupak pohádku budeme číst?
00:00:20 Kde bylo, tam bylo, o čempak to bude dneska,
00:00:24 víte, děti?
00:00:26 Ne.
00:00:27 Tak já vám to prozradím.
00:00:29 O zajíčkovi a zvířatech a jak se dívám, i o čarodějnici.
00:00:34 -Nebojíte se?
-Ne.
00:00:36 Tak uvidíme.
00:00:38 Měla stará čarodějnice stádo pěkných krav.
00:00:42 A zvířata jí chtěla jednu odehnat.
00:00:45 Byli to lev, slon, levhart a zajíček.
00:00:49 Ale jak to udělat, aby čarodějnici ošálili?
00:00:52 První zkusil štěstí lev.
00:00:55 Šel k čarodějnici a povídá:
00:00:57 "Přišel jsem tě ošálit, stará čarodějnice.
00:01:01 Chceme odehnat jednu krávu z tvého stáda."
00:01:05 Čarodějnice zaskřehotala:
00:01:07 "Jen to zkus, lve,
00:01:09 ale jestli tě přistihnu a uhodím touhle holí,
00:01:12 bude s tebou zle."
00:01:14 Lev řekl vychloubačně:
00:01:16 "Jen to zkus a bude s tebou zle."
00:01:19 Ale když se vrátil ke svým kamarádům,
00:01:22 už se tolik nechlubil.
00:01:24 "Ta stará čarodějnice má kouzelnou hůl,
00:01:27 raději ji nechme na pokoji nebo s námi bude zle."
00:01:32 "A to zas ne!"řekl slon a šel zkusit štěstí.
00:01:36 Běžel k čarodějnici a povídá:
00:01:39 "Přišel jsem tě ošálit, stará čarodějnice.
00:01:42 Chceme odehnat jednu krávu z tvého stáda."
00:01:45 Čarodějnice zaskřehotala:
00:01:47 "Jen to zkus, slone, ale jestli tě přistihnu a uhodím touhle holí,
00:01:52 bude s tebou zle."
00:01:54 Slon dělal, že se nebojí. "Jen to zkus a bude s tebou zle!"
00:02:00 Ale když se vrátil ke svým kamarádům, už se tolik nechlubil.
00:02:04 "Ta stará čarodějnice má opravdu kouzelnou hůl,
00:02:08 raději ji nechme na pokoji, nebo s námi bude zle."
00:02:12 "A to zas ne!"řekl levhart a šel zkusit štěstí.
00:02:17 Běžel k čarodějnici a povídá:
00:02:20 "Přišel jsem tě ošálit, stará čarodějnice.
00:02:24 Chceme odehnat jednu krávu z tvého stáda."
00:02:27 Čarodějnice zaskřehotala:
00:02:30 "Jen to zkus, levharte, ale jestli tě přistihnu a uhodím touhle holí,
00:02:35 bude s tebou zle."
00:02:37 Levhart dělal, že má pro strach uděláno.
00:02:40 "Jen to zkus a bude s tebou zle!"
00:02:42 Ale když se vrátil ke svým kamarádům, už se tolik nechlubil.
00:02:47 "Ta stará čarodějnice má doopravdy kouzelnou hůl,
00:02:51 raději ji nechme na pokoji nebo s námi bude konec."
00:02:56 "A to nebude!"řekl zajíček a šel nakonec zkusit štěstí i on.
00:03:00 Přiběhl k čarodějnici a povídá:
00:03:04 "Přišel jsem ti pomoct, babičko.
00:03:07 Slyšel jsem, že potřebuješ pasáka ke svému stádu."
00:03:10 Čarodějnice zaskřehotala:
00:03:12 "To potřebuju, zajíčku, ale pas je dobře,
00:03:15 nebo s tebou bude zle."
00:03:17 "To víš, že budu,"řekl zajíček a vyhnal kravky na pastvu.
00:03:22 Pásl je den, pásl je druhý, ale třetího dne povídá:
00:03:28 "Kravky se mi na pastvě rozbíhají, babičko.
00:03:31 Půjč mi tu svoji hůl."
00:03:33 Čarodějnice se dala ošálit a půjčila mu tu svoji kouzelnou hůl.
00:03:38 A zajíček nemeškal.
00:03:40 Sotva měl tu hůl v ruce, uhodil jí čarodějnici do ramene
00:03:44 a ze staré báby byl věchýtek slámy.
00:03:47 Zajíček hodil věchet do ohně a s ním i tu kouzelnou hůl.
00:03:51 Shořely vmžiku na prach a popel.
00:03:54 Tak se zajíček vrátil ke svým kamarádům
00:03:57 s celým stádem krav.
00:03:59 Bylo jich rovných sto.
00:04:02 "Když je jich tolik, musíme si je spravedlivě rozdělit,"
00:04:05 řekl lev.
00:04:07 "My, velká zvířata, dostaneme velké díly,
00:04:11 a ty, malé zvířátko, malý díl. Tak to bude nejspravedlivější."
00:04:16 A hned začal stádo dělit.
00:04:18 Sám si vzal 33 krav, slonovi dal druhých 33,
00:04:22 levhartovi třetích 33
00:04:25 a ta poslední, stá kravička, připadla zajíčkovi.
00:04:30 "Dobře jsi to rozdělil, lve," kývali hlavami slon a levhart.
00:04:34 "Ale než se rozejdeme, měli bychom ještě povečeřet.
00:04:38 Co kdybychom jednu kravku zabili?"
00:04:41 "Zabijeme,"řekl lev, "ale z mého stádečka ne."
00:04:46 "Z mého taky ne," řekl slon.
00:04:49 "A z mého taky ne," řekl levhart.
00:04:53 "Nejlepší bude, když zabijeme zajíčkovu kravku,"
00:04:56 shodli se lev, slon a levhart.
00:04:59 "Vždyť on bude taky jíst."
00:05:01 A tak zabili zajíčkovu kravku.
00:05:03 Vyvrhli ji, nabodli na rožeň a upekli na velikém ohni.
00:05:07 Když byla pečeně hotová, začal ji lev dělit.
00:05:11 Sám si vzal nejlepší díl, zbytek rozdělil mezi slona a levharta
00:05:17 a na zajíčka zbyla jen kůže a oháňka.
00:05:21 "Ty máš stejně raději šťavnatou trávu,"
00:05:24 řekl lev a spokojeně se zakousl do pečínky.
00:05:28 "Máš pravdu, lve,"řekl zajíček. "Hned se půjdu napást."
00:05:33 A hodil si přes rameno tu kůži s oháňkou a běžel pryč.
00:05:37 Ale pást se zajíček nešel.
00:05:40 Zašel do hustého houští, tam natáhl kůži z kravky mezi větve
00:05:46 a potom do ní začal mlátit oháňkou a křičet:
00:05:49 "Ach ne, ne, to já ne, to oni. Ach ne, to já ne!
00:05:52 To lev, slon a levhart támhle sedí a jedí,
00:05:56 to oni zabili moji kravku!
00:05:58 Jdi na ně, čarodějnice, a mne nech!"
00:06:00 Lev, slon a levhart se polekali. "Čarodějnice!"vykřikl lev.
00:06:05 "Je zle!"vykřikl slon.
00:06:06 "Jestli nás tu přistihne, je s námi konec!"vykřikl levhart.
00:06:10 "Honem pryč!"vykřikli všichni a vzali nohy na ramena.
00:06:14 Pečínku nechali ještě celou u ohně.
00:06:17 A tak zůstalo zajíčkovi všechno.
00:06:20 I dobrá pečínka, i stádo 99 krav.
00:06:24 Chodil je pásat do nejdelší smrti a do nejdelší smrti se musel smát,
00:06:29 jak se dali lev, slon a levhart vystrašit kravskou kůží a oháňkou.
00:06:38 -Líbila se vám?
-Ano.
00:06:40 -Chcete ještě jednu pohádku?
-Ano. ―Prosím.
00:06:43 -Určitě?-Jo.
-Moc?―Jo.―Jak moc?
00:06:47 Hodně.
00:06:48 SMÍCH
00:06:50 Já se podívám, jestli tady ještě nějaká je, jo?
00:06:53 Máte štěstí, je tady. Kavka se jmenuje.
00:06:56 Bedřich měl hlad,
00:06:57 že by s ním mohl vysekávat díry do ledu.
00:07:00 A že by bylo do čeho sekat!
00:07:03 Už od rána šel bílou krajinou
00:07:05 ze všech stran zalehnutou šedivým obzorem.
00:07:08 Mráz mu poštípal tváře napřed dočervena, pak doběla,
00:07:13 a boty mu od podrážek studeně zmokly.
00:07:16 A teď ještě ten hlad.
00:07:18 U cesty leželo pár klád zarostlých kožíškem jinovatky.
00:07:23 Bedřich si na ně ztěžka sedl a z kapsy vytáhl krajíc chleba.
00:07:28 Jen tak, bez ubrousku, pomačkaný, suchý.
00:07:32 Než se stačil zakousnout, seděla na bílé hroudě před ním kavka.
00:07:37 Kdoví, kde se tu vzala?
00:07:39 "Krá krá,"vylétlo jí ze zobáku.
00:07:42 Mohlo to znamenat:
00:07:44 'To máme ale počasí' stejně jako 'Dej mi taky kousek'.
00:07:50 Bedřich si nevybral ani jedno a mlčky se zakousl do chleba.
00:07:53 "Krá krá,"ozvala se zase kavka.
00:07:55 Bedřich chtěl znovu nerozumět,
00:07:58 když vtom jí zakrákalo v břiše stejně jako před chvílí Bedřichovi.
00:08:03 "Tak dobře,"povzdechl si a udrobil kavce kousek kůrky.
00:08:08 Pak další a potom ještě jeden.
00:08:12 A bylo po chlebu.
00:08:14 Ne že by byli najedení,
00:08:16 ale hlad se scvrkl na chlebovou kuličku.
00:08:19 "Krá,"řekla kavka, zamávala křídly
00:08:22 a zmizela jako by ji spolkl mráz.
00:08:25 Ale ještě než odlétla, vypadla jí zpod ocásku hromádka.
00:08:29 Přesně taková, jaká ptákům zpod ocásků padává.
00:08:34 "To je mi poděkování," zabručel si Bedřich
00:08:38 a tu hromádku nakopl.
00:08:40 Něco cinklo.
00:08:43 Mrzne, až zvoní, pomyslel si.
00:08:45 Ještě jednou do šedivého kavčího bochánku kopl.
00:08:50 Ozvalo se cinknutí a něco se zablýsklo.
00:08:53 Bedřich se sehnul a zkoprněl.
00:08:57 Z hromádky vykukoval prstýnek.
00:09:00 Zlatý, s kamínkem červeným jako kapka krve na prvním sněhu.
00:09:05 Bedřich ho otřel do kalhot a vyrazil dál.
00:09:08 Zima mu najednou povadla na obyčejný mrazík,
00:09:11 jaký v kapuci nosívají Mikuláši.
00:09:14 Za ten prsten si koupil chaloupku na stráni
00:09:16 s kouskem pole, chlívkem a dvorkem.
00:09:19 Na dvorku bylo vždycky aspoň trochu zrní pro ptáky.
00:09:22 V létě, na jaře i v zimě.
00:09:24 To se ví, hromádek tam po nich zbylo nepočítaně,
00:09:27 ale prstýnek už nezazvonil v žádné z nich.
00:09:30 Ani obyčejný pouťový z kočičího zlata.
00:09:35 A to je konec.
00:09:37 -Líbila se vám?
-Ano.
00:09:39 -Tak teď zavřít oči a hezké sny.
-Hezké sny.
00:09:44 K polštářům z obláčků vlaštovka odlétá
00:09:48 a naši pohádku unáší do světa.
00:09:52 Naposled z výšky nám křidélky zamává.
00:09:58 Tak alou do hajan.
00:10:01 Pod víčky pohádku přečtem si pozpátku.
00:10:04 Skryté titulky: Milada Gajdová Česká televize 2014
00:00:01 Enyky benyky za listem list, kteroupak pohádku budeme číst?
00:00:06 Karkulka, Bajaja, princezna, král.
00:00:10 Kde bylo, tam bylo, jak je to dál?
00:00:13 Jakoupak pohádku budeme číst?
00:00:20 Kde bylo, tam bylo, o čempak to bude dneska,
00:00:24 víte, děti?
00:00:26 Ne.
00:00:27 Tak já vám to prozradím.
00:00:29 O zajíčkovi a zvířatech a jak se dívám, i o čarodějnici.
00:00:34 -Nebojíte se?
-Ne.
00:00:36 Tak uvidíme.
00:00:38 Měla stará čarodějnice stádo pěkných krav.
00:00:42 A zvířata jí chtěla jednu odehnat.
00:00:45 Byli to lev, slon, levhart a zajíček.
00:00:49 Ale jak to udělat, aby čarodějnici ošálili?
00:00:52 První zkusil štěstí lev.
00:00:55 Šel k čarodějnici a povídá:
00:00:57 "Přišel jsem tě ošálit, stará čarodějnice.
00:01:01 Chceme odehnat jednu krávu z tvého stáda."
00:01:05 Čarodějnice zaskřehotala:
00:01:07 "Jen to zkus, lve,
00:01:09 ale jestli tě přistihnu a uhodím touhle holí,
00:01:12 bude s tebou zle."
00:01:14 Lev řekl vychloubačně:
00:01:16 "Jen to zkus a bude s tebou zle."
00:01:19 Ale když se vrátil ke svým kamarádům,
00:01:22 už se tolik nechlubil.
00:01:24 "Ta stará čarodějnice má kouzelnou hůl,
00:01:27 raději ji nechme na pokoji nebo s námi bude zle."
00:01:32 "A to zas ne!"řekl slon a šel zkusit štěstí.
00:01:36 Běžel k čarodějnici a povídá:
00:01:39 "Přišel jsem tě ošálit, stará čarodějnice.
00:01:42 Chceme odehnat jednu krávu z tvého stáda."
00:01:45 Čarodějnice zaskřehotala:
00:01:47 "Jen to zkus, slone, ale jestli tě přistihnu a uhodím touhle holí,
00:01:52 bude s tebou zle."
00:01:54 Slon dělal, že se nebojí. "Jen to zkus a bude s tebou zle!"
00:02:00 Ale když se vrátil ke svým kamarádům, už se tolik nechlubil.
00:02:04 "Ta stará čarodějnice má opravdu kouzelnou hůl,
00:02:08 raději ji nechme na pokoji, nebo s námi bude zle."
00:02:12 "A to zas ne!"řekl levhart a šel zkusit štěstí.
00:02:17 Běžel k čarodějnici a povídá:
00:02:20 "Přišel jsem tě ošálit, stará čarodějnice.
00:02:24 Chceme odehnat jednu krávu z tvého stáda."
00:02:27 Čarodějnice zaskřehotala:
00:02:30 "Jen to zkus, levharte, ale jestli tě přistihnu a uhodím touhle holí,
00:02:35 bude s tebou zle."
00:02:37 Levhart dělal, že má pro strach uděláno.
00:02:40 "Jen to zkus a bude s tebou zle!"
00:02:42 Ale když se vrátil ke svým kamarádům, už se tolik nechlubil.
00:02:47 "Ta stará čarodějnice má doopravdy kouzelnou hůl,
00:02:51 raději ji nechme na pokoji nebo s námi bude konec."
00:02:56 "A to nebude!"řekl zajíček a šel nakonec zkusit štěstí i on.
00:03:00 Přiběhl k čarodějnici a povídá:
00:03:04 "Přišel jsem ti pomoct, babičko.
00:03:07 Slyšel jsem, že potřebuješ pasáka ke svému stádu."
00:03:10 Čarodějnice zaskřehotala:
00:03:12 "To potřebuju, zajíčku, ale pas je dobře,
00:03:15 nebo s tebou bude zle."
00:03:17 "To víš, že budu,"řekl zajíček a vyhnal kravky na pastvu.
00:03:22 Pásl je den, pásl je druhý, ale třetího dne povídá:
00:03:28 "Kravky se mi na pastvě rozbíhají, babičko.
00:03:31 Půjč mi tu svoji hůl."
00:03:33 Čarodějnice se dala ošálit a půjčila mu tu svoji kouzelnou hůl.
00:03:38 A zajíček nemeškal.
00:03:40 Sotva měl tu hůl v ruce, uhodil jí čarodějnici do ramene
00:03:44 a ze staré báby byl věchýtek slámy.
00:03:47 Zajíček hodil věchet do ohně a s ním i tu kouzelnou hůl.
00:03:51 Shořely vmžiku na prach a popel.
00:03:54 Tak se zajíček vrátil ke svým kamarádům
00:03:57 s celým stádem krav.
00:03:59 Bylo jich rovných sto.
00:04:02 "Když je jich tolik, musíme si je spravedlivě rozdělit,"
00:04:05 řekl lev.
00:04:07 "My, velká zvířata, dostaneme velké díly,
00:04:11 a ty, malé zvířátko, malý díl. Tak to bude nejspravedlivější."
00:04:16 A hned začal stádo dělit.
00:04:18 Sám si vzal 33 krav, slonovi dal druhých 33,
00:04:22 levhartovi třetích 33
00:04:25 a ta poslední, stá kravička, připadla zajíčkovi.
00:04:30 "Dobře jsi to rozdělil, lve," kývali hlavami slon a levhart.
00:04:34 "Ale než se rozejdeme, měli bychom ještě povečeřet.
00:04:38 Co kdybychom jednu kravku zabili?"
00:04:41 "Zabijeme,"řekl lev, "ale z mého stádečka ne."
00:04:46 "Z mého taky ne," řekl slon.
00:04:49 "A z mého taky ne," řekl levhart.
00:04:53 "Nejlepší bude, když zabijeme zajíčkovu kravku,"
00:04:56 shodli se lev, slon a levhart.
00:04:59 "Vždyť on bude taky jíst."
00:05:01 A tak zabili zajíčkovu kravku.
00:05:03 Vyvrhli ji, nabodli na rožeň a upekli na velikém ohni.
00:05:07 Když byla pečeně hotová, začal ji lev dělit.
00:05:11 Sám si vzal nejlepší díl, zbytek rozdělil mezi slona a levharta
00:05:17 a na zajíčka zbyla jen kůže a oháňka.
00:05:21 "Ty máš stejně raději šťavnatou trávu,"
00:05:24 řekl lev a spokojeně se zakousl do pečínky.
00:05:28 "Máš pravdu, lve,"řekl zajíček. "Hned se půjdu napást."
00:05:33 A hodil si přes rameno tu kůži s oháňkou a běžel pryč.
00:05:37 Ale pást se zajíček nešel.
00:05:40 Zašel do hustého houští, tam natáhl kůži z kravky mezi větve
00:05:46 a potom do ní začal mlátit oháňkou a křičet:
00:05:49 "Ach ne, ne, to já ne, to oni. Ach ne, to já ne!
00:05:52 To lev, slon a levhart támhle sedí a jedí,
00:05:56 to oni zabili moji kravku!
00:05:58 Jdi na ně, čarodějnice, a mne nech!"
00:06:00 Lev, slon a levhart se polekali. "Čarodějnice!"vykřikl lev.
00:06:05 "Je zle!"vykřikl slon.
00:06:06 "Jestli nás tu přistihne, je s námi konec!"vykřikl levhart.
00:06:10 "Honem pryč!"vykřikli všichni a vzali nohy na ramena.
00:06:14 Pečínku nechali ještě celou u ohně.
00:06:17 A tak zůstalo zajíčkovi všechno.
00:06:20 I dobrá pečínka, i stádo 99 krav.
00:06:24 Chodil je pásat do nejdelší smrti a do nejdelší smrti se musel smát,
00:06:29 jak se dali lev, slon a levhart vystrašit kravskou kůží a oháňkou.
00:06:38 -Líbila se vám?
-Ano.
00:06:40 -Chcete ještě jednu pohádku?
-Ano. ―Prosím.
00:06:43 -Určitě?-Jo.
-Moc?―Jo.―Jak moc?
00:06:47 Hodně.
00:06:48 SMÍCH
00:06:50 Já se podívám, jestli tady ještě nějaká je, jo?
00:06:53 Máte štěstí, je tady. Kavka se jmenuje.
00:06:56 Bedřich měl hlad,
00:06:57 že by s ním mohl vysekávat díry do ledu.
00:07:00 A že by bylo do čeho sekat!
00:07:03 Už od rána šel bílou krajinou
00:07:05 ze všech stran zalehnutou šedivým obzorem.
00:07:08 Mráz mu poštípal tváře napřed dočervena, pak doběla,
00:07:13 a boty mu od podrážek studeně zmokly.
00:07:16 A teď ještě ten hlad.
00:07:18 U cesty leželo pár klád zarostlých kožíškem jinovatky.
00:07:23 Bedřich si na ně ztěžka sedl a z kapsy vytáhl krajíc chleba.
00:07:28 Jen tak, bez ubrousku, pomačkaný, suchý.
00:07:32 Než se stačil zakousnout, seděla na bílé hroudě před ním kavka.
00:07:37 Kdoví, kde se tu vzala?
00:07:39 "Krá krá,"vylétlo jí ze zobáku.
00:07:42 Mohlo to znamenat:
00:07:44 'To máme ale počasí' stejně jako 'Dej mi taky kousek'.
00:07:50 Bedřich si nevybral ani jedno a mlčky se zakousl do chleba.
00:07:53 "Krá krá,"ozvala se zase kavka.
00:07:55 Bedřich chtěl znovu nerozumět,
00:07:58 když vtom jí zakrákalo v břiše stejně jako před chvílí Bedřichovi.
00:08:03 "Tak dobře,"povzdechl si a udrobil kavce kousek kůrky.
00:08:08 Pak další a potom ještě jeden.
00:08:12 A bylo po chlebu.
00:08:14 Ne že by byli najedení,
00:08:16 ale hlad se scvrkl na chlebovou kuličku.
00:08:19 "Krá,"řekla kavka, zamávala křídly
00:08:22 a zmizela jako by ji spolkl mráz.
00:08:25 Ale ještě než odlétla, vypadla jí zpod ocásku hromádka.
00:08:29 Přesně taková, jaká ptákům zpod ocásků padává.
00:08:34 "To je mi poděkování," zabručel si Bedřich
00:08:38 a tu hromádku nakopl.
00:08:40 Něco cinklo.
00:08:43 Mrzne, až zvoní, pomyslel si.
00:08:45 Ještě jednou do šedivého kavčího bochánku kopl.
00:08:50 Ozvalo se cinknutí a něco se zablýsklo.
00:08:53 Bedřich se sehnul a zkoprněl.
00:08:57 Z hromádky vykukoval prstýnek.
00:09:00 Zlatý, s kamínkem červeným jako kapka krve na prvním sněhu.
00:09:05 Bedřich ho otřel do kalhot a vyrazil dál.
00:09:08 Zima mu najednou povadla na obyčejný mrazík,
00:09:11 jaký v kapuci nosívají Mikuláši.
00:09:14 Za ten prsten si koupil chaloupku na stráni
00:09:16 s kouskem pole, chlívkem a dvorkem.
00:09:19 Na dvorku bylo vždycky aspoň trochu zrní pro ptáky.
00:09:22 V létě, na jaře i v zimě.
00:09:24 To se ví, hromádek tam po nich zbylo nepočítaně,
00:09:27 ale prstýnek už nezazvonil v žádné z nich.
00:09:30 Ani obyčejný pouťový z kočičího zlata.
00:09:35 A to je konec.
00:09:37 -Líbila se vám?
-Ano.
00:09:39 -Tak teď zavřít oči a hezké sny.
-Hezké sny.
00:09:44 K polštářům z obláčků vlaštovka odlétá
00:09:48 a naši pohádku unáší do světa.
00:09:52 Naposled z výšky nám křidélky zamává.
00:09:58 Tak alou do hajan.
00:10:01 Pod víčky pohádku přečtem si pozpátku.
00:10:04 Skryté titulky: Milada Gajdová Česká televize 2014
O zajíčkovi a zvířatech. Kavka. Čte Josef Kaluža
V dnešní pohádce přijdou lev, slon, levhart a zajíček k velikému majetku. Ti silnější budou chtít ale nejslabšího zajíčka napálit a ošidit. Že ale v pohádkách bývá ten nejmenší a nejslabší také tím nejchytřejším, tak se snad všechno v dobré obrátí… Z Malované čítanky bude číst Josef Kaluža.
