00:00:03 Enyky benyky za listem list, kteroupak pohádku budeme číst?
00:00:07 Karkulka, Bajaja, princezna, král.
00:00:10 Kde bylo, tam bylo, jak je to dál?
00:00:14 Jakoupak pohádku budeme číst?
00:00:19 -Ahoj, děti!
-Ahoj, Béďo!
00:00:23 Tak se podíváme, která pohádka si to k nám dneska namířila.
00:00:27 Takže... pozor!
00:00:32 -O chytrém Pleškovi. Znáte ji?
-Ne!
00:00:35 -Já taky ne, tak si ji přečtem, jo?
-Ano.
00:00:40 Jeden pastýř měl sedm synů.
00:00:43 Šest bylo hloupých a závistivých,
00:00:46 ale sedmý, ten byl veselý, dobrosrdečný a mazaný.
00:00:51 Byl tak mazaný, že mu z té mazanosti slezly všecky vlasy na hlavě.
00:00:56 Říkali mu proto Pleška.
00:00:58 Když pastýř umíral, odkázal každému synovi jedno telátko
00:01:04 a řekl jim:
00:01:05 "Starejte se o telátka dobře, vyrostou z nich krávy
00:01:09 a budou vám dávat mléko a další telátka."
00:01:14 Pastýř umřel a synové svá telátka pečlivě pásli.
00:01:18 Tak jak jim přikázal.
00:01:22 Jednou Pleška nastydl a nemohl jít na pastvu.
00:01:24 Poprosil tedy bratry:
00:01:26 "Vezměte na pastvu i moje telátko, až se uzdravím,
00:01:29 všecko vám oplatím."
00:01:32 Bratři vzali s sebou i Pleškovo telátko,
00:01:34 ale shodili je do hluboké studny, ke které nikdo nechodil.
00:01:38 A bratrovi řekli, že tam tele samo spadlo.
00:01:42 To se rozumí, Pleška si hned domyslil,
00:01:44 že ho závistiví bratři oklamali a telátko do studny sami shodili.
00:01:49 Ale neřekl nic. A hned se ke studni vypravil.
00:01:53 Smutně chodil okolo a najednou uviděl,
00:01:57 že se blízko na stráni pase velbloud.
00:02:01 Pleška nechal telátko telátkem a odvedl si velblouda domů.
00:02:06 Divili se bratři, kde vzal velblouda,
00:02:09 ale Pleška, ten se jenom smál.
00:02:11 "Šel jsem ke studni, kam skočilo telátko,
00:02:14 a volal jsem na ně, aby zase vyskočilo ven.
00:02:17 A zatím vyskočil tenhle velbloud."
00:02:20 Jak to bratři uslyšeli, hned zahnali svoje telátka ke studni
00:02:24 a všecky tam naházeli.
00:02:26 Ale ať volali, jak volali, ze studně nikdo nevyskočil.
00:02:30 Ani telátka, ani velbloudi.
00:02:33 Bratři poznali, že je Pleška ošidil.
00:02:36 Honem běželi domů a zapálili Pleškovi chalupu nad hlavou,
00:02:40 ale Pleška nenaříkal.
00:02:42 Sesbíral ze spáleniště uhlíky, smetl popel,
00:02:46 nasypal to všecko do pytle a šel do města na bazar.
00:02:50 A tam vyvolával, že za lacino, za málo pytel stříbra prodá.
00:02:56 Šel okolo boháč a povídá:
00:02:59 "Koupím ten pytel."
00:03:02 "Prodám lacino,"nato Pleška.
00:03:04 "Ale pozor, je to kouzelné stříbro,
00:03:06 nesmíš se do pytle podívat dřív než doma."
00:03:10 Boháč pytel koupil a Pleška šel vesele domů.
00:03:13 Postavil si novou chalupu, koupil si stádo velbloudů
00:03:17 a ještě mu hromada peněz zbyla.
00:03:20 Bratři se nemohli vynadivit, kde vzal peníze.
00:03:24 A on jim všecko popravdě pověděl.
00:03:26 Bratři si honem zapálili chalupy, popel a uhlíky nasypali do pytlů
00:03:31 a spěchali na bazar.
00:03:32 Hned začali vyvolávat, že lacino prodají stříbro.
00:03:37 Šel okolo zase ten boháč, co ho Pleška napálil.
00:03:40 A když viděl 6 mládenců, že prodávají za lacino stříbro,
00:03:44 vzal hůl a namlátil jim hlava nehlava.
00:03:48 A závistiví bratři přišli domů s prázdnou.
00:03:51 Neměli ani peníze, ani chalupy, ani telátka, jen modřiny a ostudu.
00:03:58 A to je konec.
00:04:00 -Prosím, ještě jednu, prosím.
-Chcete? Jo?
00:04:06 Já nevím, jestli tady nějaká ještě... Ale jo, je tady ještě jedna.
00:04:12 O princezně, co se přechytračila.
00:04:16 Byl jednou jeden král
00:04:19 a u toho krále sloužil Honza jako ministr proti obrům.
00:04:23 Práce moc neměl, protože v království se obr neukázal už dobrých 50 let.
00:04:30 Ten král měl taky dcerku princeznu a ta zase komornou Rozárku.
00:04:35 Rozárka byla hodná holka.
00:04:38 Čekala, až Honza doministruje a dostane za to dříví na chalupu.
00:04:42 Pak spolu chtěli slavit svatbu.
00:04:46 Jednoho dne se králi zdálo, že slyší padat hrách.
00:04:50 Protože byl trochu nedoslýchavý, povídá:"Podejte mi naslouchátko."
00:04:57 Než mu je stačilipodat, vrazil do komnaty Honza a volá:
00:05:01 "Obr jde!"
00:05:03 "Když jde, tak jde. Dejte do něho bouchat z kanónu,"
00:05:07 poručil král.
00:05:09 Nato Honza:
00:05:10 "Už se bouchalo, jenže on všecky koule pochytal do dlaní.
00:05:14 Teď si tam s nimi dole u potoka hraje kuličky."
00:05:18 "Když pochytal, pochytal," pokrčil rameny král.
00:05:22 "Má věc to není.
00:05:24 Od čeho tě mám, Honzo, za ministra proti obrům?
00:05:27 Poraď si s ním sám."
00:05:30 A král vlezl do postele, přikryl se dvěma svrchnicemi
00:05:35 a vyleze až na samém konci vyprávění.
00:05:39 Vedle v komnatě zaslechla Honzu princezna.
00:05:43 Dala se do velikého pláče, až všude kolem bylo cítit sůl.
00:05:48 Pak si utřela oči a zamyslela se.
00:05:52 Když se takhle princezna zamyslela, nikdy z toho nebylo nic kalého.
00:05:57 Poslala Rozárku do hradní knihovny a na cestu jí řekla:
00:06:01 "Přines mi tu nejtlustší pohádkovou knihu,
00:06:04 ale pospěš si,
00:06:05 musím si ji celou přečíst, než obr dohraje drápky
00:06:09 a přijde si pro mě.
00:06:10 Co koukáš, trdlo?
00:06:11 Pro koho jiného by se sem obr vláčel než pro princeznu?"
00:06:15 Rozárka knihu přinesla a princezna si v ní přečetla,
00:06:19 že obři bývají trochu hloupí a nečešou si vousy.
00:06:25 Protože to byla princezna chytrá,
00:06:27 dovedla si pro sebe ze všeho vybrat to pravé.
00:06:30 "Ty jsi tu, Honzo, ministrem proti obrům, viď?"řekla.
00:06:34 "No to jsem!"
00:06:35 "A kolik obrů už jsi přeministroval?"
00:06:38 Honza se podrbal na zátylku. "Tenhle by měl být první."
00:06:44 "Co je jisté, to je jisté," povídá princezna.
00:06:48 "Víš určitě, že přeministruješ zrovna tohohle prvního?"
00:06:52 Honza se zas jen podrbal na zátylku.
00:06:55 "Hohoho, tak vidíš," zasmála se princezna.
00:06:59 "A i kdybys přeministroval, musel by sis mě vzít za ženu.
00:07:03 Tak je to přece napsáno ve všech pohádkách."
00:07:06 "To bych nerad!"málem vyjelo Honzovi z huby.
00:07:09 Ale pak se opravil,
00:07:11 že by to pro něho byla nezasloužená čest.
00:07:14 A usmál se na Rozárku. Ale jen tváří, ne v duši.
00:07:18 Oni ti dva totiž pořád čekali, kam s tím vším princezna míří.
00:07:23 A dočkali se.
00:07:26 "Ujednáno,"kývla princezna růžičkou ze zlata,
00:07:29 co vždycky nosila v ruce.
00:07:31 "Obři bývají trochu hloupí.
00:07:33 Přeměníme si s Rozárkou šaty. A až přijde obr..."
00:07:38 A proč si chtěly přeměnit šaty?
00:07:40 To ti teď právě přečtu, poslouchej.
00:07:43 ... A až přijde obr, nic nepozná.
00:07:46 Já budu bezpečnější a tvá svatba s Rozárkou taky."
00:07:51 Chtěli ho napálit, obra.
00:07:54 Byla to sakulentská věc, protože v pohádce není nikde napsáno,
00:07:59 že by Honza musel vysvobodit od obra
00:08:02 Rozárku převlečenou za princeznu.
00:08:05 Byly s tím starosti.
00:08:08 Obr zatím u potoka dohrál drápky s dělovými koulemi.
00:08:12 Nějak mu to nevycházelo, měl zlost
00:08:16 a ke všemu si roztrhl kabát o špičatou skálu.
00:08:20 Nový kabát z 27 jeleních kůží! Ten měl zlost!
00:08:25 A v té zlosti se rozběhl rovnou do hradu.
00:08:29 Čekali tam na něho tři.
00:08:31 Rozárka v princezniných šatech,
00:08:34 princezna v Rozárčiných černých šatech s bílým čepečkem a Honza.
00:08:41 Dobře mu nebylo.
00:08:43 Co kdyby obra nepřeministroval a on mu odešel s Rozárkou
00:08:47 až někam za 9 hor?
00:08:49 I taková by mohla být pohádka.
00:08:52 Obr přišel, rozhlídl se po komnatě a povídá:
00:08:57 "S princeznami jsem si užil dost, neumělo to ani knoflík přišít.
00:09:02 A zrovna dnes jsem si roztrhl kabát z 27 jeleních kůží.
00:09:08 Dnes to zkusím s komornou."
00:09:10 Honza nestačil ani hubu sklapnout
00:09:13 a obr už byl s převlečenou princeznou za třemi horami.
00:09:18 Tak to bývá.
00:09:19 Chytrák dlouho vymýšlí chytráctví a pak vmžiku vyjde naruby.
00:09:25 Druhý den položil Honza ministrování proti obrům,
00:09:29 vzal za ně dříví na chalupu
00:09:31 a už odpoledne slavili s Rozárkou svatbu.
00:09:35 Třetí den vylezl král z postele.
00:09:38 Pořád jako by mu něco chybělo, ale teprve za týden přišel na to,
00:09:43 že je to jeho dcerka královská.
00:09:45 A teď šup do postýlek.
00:09:47 Kdo první zavře oči, zaslechne kousíček té muziky,
00:09:51 při které Honza s Rozárkou tancovali na svatbě.
00:09:57 K polštářkům z obláčků vlaštovka odlétá
00:10:00 a naši pohádku unáší do světa.
00:10:05 Naposled z výšky nám křidélky zamává.
00:10:10 Tak alou do hajan.
00:10:13 Pod víčky pohádku přečtem si pozpátku.
00:10:17 Skryté titulky: Milada Gajdová Česká televize 2014
O princezně, co se přechytračila. O chytrém Pleškovi. Čte Josef Kaluža
Kdo chytračí a chytračí a hledá, jak ze všeho se vyvléknout, ten se jednou taky přechytračí. Jako jedna princezna z naší pohádky, kterou v dnešní Malované čítance přečte Josef Kaluža.
