Každodenní trampoty bláznivé rodinky v bláznivém světě. Převratný britský animovaný seriál pro děti i jejich rodiče a zvířecí společníky
00:00:09 Česká televize uvádí
00:00:12 GUMBALLŮV ÚŽASNÝ SVĚT
00:00:19 STÍHAČKA
00:00:27 -Ach. Kdy už někdo vymyslí televizi, která se přepíná sama?
00:00:32 Ahoj, miláčku. Jak bylo v práci? Už bude večeře?
00:00:37 -Ahoj. Poslouchejte. Dostal jsem dvě plus z domácích prací.
00:00:41 Paní učitelka říkala, že moje suflé bylo božské.
00:00:44 -Jo. Jo, to je strašně zajímavý.
00:00:47 -A taky jsem se naučil dělat hvězdu. Chcete ji vidět? Eh.
00:00:51 -Jo, jo, děláš mi radost, synku.
-Hm?
00:00:59 A naboural jsem ti auto, když jsem ujížděl před policií.
00:01:03 -Šikula.
00:01:07 -Ááá! Moje noha. Je zlomená. Asi bude nutná amputace.
00:01:12 Ááá!
00:01:14 A nikoho to nezajímá.
00:01:17 Co musím udělat, aby si mě tady někdo všiml?!
00:01:20 -Uh. Eh. Co?
00:01:23 Ech, Richarde, Gumball asi potřebuje víc pozornosti.
00:01:28 Běž s ním hrát baseball.
-Děláš nám radost, Nicol.-Ach.
00:01:45 -Co je?-Poslyš, broučku, mrzí mě, že ti nevěnujeme dost pozornosti.
00:01:50 Ale já ti to počínaje zítřkem vynahradím.-Proč ne hned?
00:01:54 CHRÁPÁNÍ
00:01:58 Ach.
00:02:00 Tak co, Penny, nechceš se po škole sejít? Ukážu ti, jak dělám hvězdu.
00:02:04 -Já to viděl. Není to až tak úchvatný.
00:02:07 -Promiň, Gumballe, dneska jsou zkoušky roztleskávaček.
00:02:10 Trénuju na ně celý rok. Ale jindy přijdu ráda.
00:02:14 -He, he. Jasně, nevadí. Mám tě rád, Penny.
00:02:17 -Cože?-Co? Ale nic. Říkal jsem, že mám rád buráky.
00:02:20 Jo, buráky. Jsou moc dobrý.
-Gumballe, já jsem burák.
00:02:24 To je jako bych říkala, že ráda jím kočky.
00:02:26 Měl by ses dvakrát rozmyslet, než něco plácneš.
00:02:30 -Ale já se rozmýšlel dvakrát.
-Tak se rozmýšlej třikrát.
00:02:33 No nic, měj se.
-Počkej. Já neříkal buráky.
00:02:37 Já říkal poníky. Mám rád poníky. Chutnají jako ořechy. No to je fuk.
00:02:41 -Možná bys měl mluvit se zavřenou pusou.
00:02:43 -Takhle ty opravdu mluvíš s děvčaty?
-Ááá!-Ááá!
00:02:46 Mami, co tady děláš?
00:02:49 -Chtěls přece víc pozornosti, tak jsem za tebou šla do školy.
00:02:53 Ale ty nepotřebuješ víc pozornosti, ale odbornou pomoc, mladíku.
00:02:57 -Au. Mami, jestli s náma budeš celej den chodit, musíš mě držet za ruku?
00:03:03 -Ano.
-Hurá. Máme mámu ve škole.
00:03:05 -A nebudu tu celý den, ale týden. Vzala jsem si noční.-Ach.
00:03:09 -Cha, cha, cha, cha.
-Cha, cha, cha, cha.
00:03:12 -Paninko, nepotřebuje to mimino přebalit?
00:03:15 FISTULÍ:-Už se nepočurávám. Takže si v tom udělej pořádek.
00:03:19 -Cha, cha, cha. -Cha, cha, cha.
-Cha, cha, cha.
00:03:22 Když se trefím do černýho, vždycky mluví fistulí.
00:03:25 -Ty si to opravdu necháš líbit?
-Tina s tebou zametla.
00:03:29 FISTULÍ:-Co mám podle vás dělat?
-Zaprvé sniž o oktávu hlas
00:03:33 a pak jí dej ochutnat její vlastní medicínu, třeba...
00:03:38 -Tino? Ty šikanuješ ostatní, protože máš mindrák ze svýho mozku
00:03:42 velikosti vlašáku a z toho, že smrdíš jako zpocenej řezník.
00:03:46 FISTULÍ:-Abys věděl, tak za ten pach můžou moje žlázy.
00:03:49 -Žlázy. Cha, cha, cha, cha.
-Cha, cha, cha. -Cha, cha, cha.
00:03:52 -Páni. Ono to zabralo.
-Jo, bylo to vtipný.
00:03:55 Ale počkej, až tě maminka nebude držet za ručičku.
00:03:59 -Neboj, mourečku, budu tě držet za ručičku klidně i na vysoké.
00:04:04 -Moureček.-Ach, jo, mami, přestaň mě ztrapňovat.
00:04:07 -Au, to pálí!
00:04:09 Eh. Moje oči. Co to bylo?
-Ééé. Já nevím. Barva?
00:04:14 -Ááá! Moje vlasy. Co to bylo?
-Ééé. Chlór do bazénu.
00:04:19 -Ááá! Co to bylo?
-Ééé. Hnojivo.-Eh! Eh!
00:04:23 Tak to je asi v pořádku. Ale i tak budeš dvě hodiny po škole,
00:04:27 protože jsi málem znetvořil moji krásnou tvář.
00:04:30 -Pane řediteli, musíte na něj být mnohem přísnější.-Eh?
00:04:34 -Tak dobře. Čtyři hodiny po škole.
00:04:38 Osm hodin? Hmmm, dobrá. Uvidíme se po škole, Wattersone.
00:04:42 -Mami, to mi nepomáhá.
00:04:47 -Cha, cha, cha, cha.
-Cha, cha, cha, cha.
00:04:50 -Cha, cha, cha, cha.
00:04:52 -Cha, cha, cha, cha.
00:04:54 Prý vypadáš jako dodekahňup, když máš ve škole mámu.
00:04:57 -Co to znamená?
-To je dvanáctistranný hňup.
00:05:01 -Mami, to mi nepomáhá.
00:05:09 Mami, to mi nepomáhá.
00:05:11 -Húhú.
00:05:13 Ččč, ččč, ččč. Otevři pusinku, broučku. Jede vláček papáček.
00:05:18 -Mami, to mi nepom...
00:05:21 A dost. S Tinou jsi mi pomohla, ale tohle už je moc.
00:05:25 Vteřinku. Já...
00:05:28 KRKNUTÍ Díky.
00:05:30 A teď vážně. Musíš se mi přestat plést do života.
00:05:33 -Jsem ti jen nablízku, kdyby něco.
-Mám tě pořád za zadkem.
00:05:36 Jsi jak stíhačka.-Nejsem stíhačka, jsem tvoje maminka.-A stíhačka.
00:05:41 -Hele, není to ta dívka, co se ti líbí?-Mami, ne.
00:05:45 -Promiň, Penny. Máš chviličku?
-Jasně, ale stručně, prosím.
00:05:48 Za chvíli začínají zkoušky roztleskávaček.
00:05:51 -Mami, jestli mě máš ráda, nedělej to.
00:05:53 -Ale jdi, mourečku, nestyď se. Můj chlapeček ti chce něco říct.
00:05:57 -Heh. Ne. Nechci.
-Chtěl by tě pozvat na rande.
00:06:00 -Ááá. To není pravda.
-Miluje tě.
00:06:03 -Vážně?-To není pravda. Já Penny nemiluju a nikdy nebudu.
00:06:08 -Gumballe.
-No tak děkuju za upřímnost.
00:06:12 -Ne, počkej. Chci říct, že nebudu milovat buráky. Ne, poníky. Ech.
00:06:16 Vidíš, co jsi způsobila? Teď se zlobí. Jak ji získám zpátky?
00:06:20 -S tím bych ti mohla taky pomoct.
-A dost. To už je vrchol.
00:06:24 Jsem skoro dospělej a dělám vlastní rozhodnutí.
00:06:27 Nepotřebuju, aby se o mě pečo, pečo, pe...
00:06:31 KRKNUTÍ Díky. A teď běž, prosím, domů, ano?
00:06:34 -Ale prosím tě. Bylo nám tu spolu hezky. Nebo ne, Darwine?
00:06:38 -Ještě nikdy mi nebylo tak trapně.
-Tak proč se usmíváš?
00:06:43 -Napřed jsem se tě nechtěl dotknout, ale pak mi ten úsměv zamrzl.
00:06:48 -Na kolenou tě prosím, zmiz mi ze života.
00:06:52 -Dobře. Tak já tedy pojedu domů.
00:06:57 MOBIL
00:06:59 -Mami, musíš se vrátit. Udělal jsem vlastní rozhodnutí a hned špatný.
00:07:04 Špatný, hodně špatný.
00:07:07 -Uf, díkybohu, že je pryč. Už se nikdy nebudu usmívat.
00:07:11 -Darwine?
-Mami, ty ses vrátila. Hurá.
00:07:14 -Nevíš, kde je tvůj bratr?
-V šatně u tělocvičny.-Díky.
00:07:20 Gumballe, to jsem já. Otevři.
-Ne, neotevřu.
00:07:24 -Co se stalo?
-Je to strašný.
00:07:27 Udělal jsem vlastní, šílený rozhodnutí.
00:07:30 -To nevadí. Musíš vyjít ven a postavit se tomu čelem.
00:07:34 -Dobře, dobře. Tak já jdu ven.
00:07:37 -Óóó. Ty se chceš kvůli Penny dát k roztleskávačkám,
00:07:40 ale cítíš se trapně, protože máš na sobě sukni?
00:07:43 -Ne. Porazím Penny v jejím sportu, aby si uvědomila, jak jsem úžasný
00:07:47 a pak se mnou konečně bude chtít chodit.
00:07:51 -Dobře. A v čem je tedy problém?
-Problém je ve mně.
00:07:54 Co když nebudu tak dobrej jako ostatní holky?
00:07:57 A z toho trikotu mi lezou špeky,
00:08:00 tak mám sukýnku, aby mi nekoukal zadek.
00:08:03 -A co po mně vlastně přesně chceš?
-Co, ty nevíš?
00:08:06 Abys tam byla se mnou. Potřebuju podporu.
00:08:10 Jsi moje máma. Tak se podle toho chovej.
00:08:13 -Dobře, jdeme.
00:08:26 -Ach.
00:08:29 -Ts, ts, ts. No, Penny, musím říct, že jsem trochu zklamaný.
00:08:34 -Víte, já jsem odpoledne zažila citový otřes a...
00:08:38 -Tvoje bolístky sem netahej! Tady se fandí a ne randí!
00:08:41 Dej se do latě, nebo si dej odchod!
00:08:43 Tady jsi v první lize a momentálně jsi na poslední příčce!
00:08:47 Chcete něco dodat, pane řediteli?
-Dnes děláme škrty v sestavě.
00:08:51 Musel by přijít někdo hodně špatný, abys prošla.
00:08:56 -Nejdu pozdě?
00:09:14 -Au!
00:09:38 KŘUPNUTÍ
00:09:40 -Au!
00:09:47 Mami!
00:10:16 Ech, ech, ech, ech, ech.
00:10:20 -Za mě nula bodů. Co vy?
-Za mě taky, pane.
00:10:23 -Je to jednohlasné, Gumballe. Bohužel.
00:10:26 -Nééé!
00:10:28 Mamííí! Ať přepočítají body. Řekni jim, ať přepočítají body.
00:10:33 -No. Nula plus nula se rovná nula, broučku.
00:10:36 -Proč je život tak krutej?
00:10:39 -Neboj, příště dopadneš líp. Po pár letech tvrdého tréninku.
00:10:44 -Ach, Gumballe, děkuju ti. Jsi statečný,
00:10:47 že jsi obětoval svou důstojnost, abych se dostala do týmu.
00:10:51 To znamená, že se ti přece jen trošku líbím.
00:10:54 -Miluju buráky a taky poníky.
00:10:58 -Myslím, že to znamená ano.
00:11:01 -Mami, víš, jak jsem říkal, že jsem dospělej
00:11:05 a chci dělat vlastní rozhodnutí?
-Ano.
00:11:08 -Nemohlo by to ještě pár let počkat?
-Čím déle, tím lépe, broučku.
00:11:12 I když ti bude osmdesát, pořád budeš můj moureček.
00:11:49 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2014