00:00:40 Naši milí minidiváci! Další týden zmizel v nenávratnu
00:00:45 a vy máte opět možnost sledovat vaši TvMiniUni,
00:00:49 vaši miniuniverzitu.
00:00:52 Celé dny loví pan Voráček ze vzdušného prostoru otázky,
00:00:56 které vám nedají spát
00:00:59 a líhnou se ve dne v noci ve vašich minihlavičkách.
00:01:04 Pane řediteli, ta je horká! To jsem ještě nezažil.
00:01:09 O čem ty děti dnes přemýšlejí?
00:01:12 Ale neříkejte, pane Voráčku?
00:01:15 Že by takového pamětníka, jakým jste vy, ještě něco překvapilo?
00:01:20 Na pohled je sice úplně obyčejná, ale, pane řediteli, ona žhne.
00:01:27 Ukažte. Opravdu.
00:01:30 Sálá jako kamínka.
00:01:33 Říkal jsem si, že bychom ji mohli nechat tady ve studiu
00:01:37 a občas si u ní prohřát záda.
00:01:42 Příjemné! Ale naším úkolem je otázku zodpovídat.
00:01:49 Pane Voráčku, zchlaďte ji v přehrávacím zařízení!
00:01:54 Že nám to neroztaví.
00:01:59 Proč je vesmír nekonečnej?
00:02:06 Proč je vesmír nekonečný? Ho, hó!
00:02:10 Otázka, se kterou si lámaly hlavy generace vědců
00:02:13 od pravěkých lovců, sběračů po současné chytré hlavy
00:02:17 za kukátky dalekohledů. To je příležitost,
00:02:20 na kterou TVMiniUni čekala. Milí minidiváci, dnes rozlouskneme
00:02:26 tento tisíciletý oříšek a vy budete u toho.
00:02:30 -Kdo se toho chopí?-Pane řediteli, když já na oříšky moc nejsem.
00:02:34 Takhle kdyby byly domácí buchty s vanilkovým krémem.
00:02:38 Díky za příspěvek, Rochňo. Někdo další?
00:02:41 -A co je to vlastně ten vesmír?
-Franto Štajne!
00:02:44 Vesmír je označení pro veškerou hmotu, která existuje.
00:02:48 Obsahuje planety, hvězdy, galaxie, mezigalaktický prostor a další.
00:02:53 Když se večer koukáme na hvězdy, díváme se vlastně do vesmíru.
00:02:58 Sorry, ale celý je to nesmysl. Všechno jednou končí.
00:03:01 Zmrzlinu dolížeš, bonbón docucáš. Prostě jako konec.
00:03:04 To není pravda. Já třeba bonbón nedocucám,
00:03:08 ale nechávám si na příští den.
-To jsi, Rochňo, pěkný prase.
00:03:13 -Pane řediteli!
-Pokračuj, Franto Štajne.
00:03:16 Nekonečno označuje množství něčeho, co je tak velké, že to nemá konec.
00:03:22 Pane řediteli, já se toho nekonečna asi bojím.
00:03:27 Pane Voráčku, mohl byste se při své dlouhověké moudrosti
00:03:31 ujmout odpovědi jako první? Valentinka půjde s vámi.
00:03:36 Zase jedna lidská bytost vystrašená z nekonečna.
00:03:44 Jé, pane Voráčku, vy tu máte ale věcí!
00:03:47 To tu zůstalo po lidech. Podrž mi to, prosím.
00:03:51 Já člověka pamatuju už od chvíle,
00:03:54 kdy ještě běhal po stromech a kadil z větví na antilopy.
00:03:58 A už v té době se začal ptát, kde jeho svět končí.
00:04:03 Pane Voráčku, já to už asi nechci držet.
00:04:07 Tady ten pazourek mi zbyl po jednom pravěkém lovci,
00:04:10 který si myslel, že konec světa je za tím kopcem,
00:04:15 za kterým ještě nikdy nebyl.
00:04:17 Vypravil se tam a viděl další kopec. A za ním další a další.
00:04:23 -A co udělal?
-Vyběhl do těch kopců,
00:04:27 spadl do jámy a pošel tam hlady. Pazourků se holt nenajíš.
00:04:33 Pane Voráčku, já už asi budu muset jít.
00:04:36 Kampak bys chodila, Valentinko. To je teprve začátek.
00:04:41 A pak člověk dorazil až k moři a říkal si:
00:04:47 Tak tady je asi opravdu konec světa.
00:04:51 Pane Voráčku. Ten kompas asi nefunguje.
00:04:54 -Ukazuje pořád na jednu stranu.
-Dítě!
00:04:59 Patřil jednomu mořeplavci. Vyjel s ním na lodi obeplout svět.
00:05:04 Lidé mu říkali, ať nejezdí, že někde přepadne přes okraj.
00:05:09 -A přepadnul? -Ne. Obeplul Zemi a zjistil, že je kulatá.
00:05:14 Že sice nikde nezačíná ani nekončí, ale přitom není nekonečná.
00:05:19 -Tak to dobře dopadlo? -Vůbec ne. Na jednom ostrově ho chytili
00:05:23 domorodci a zabili. Zůstal po něm jen tenhle kompas.
00:05:27 -To je strašné!
-Takový je život, slečinko.
00:05:31 Podívej tohohle pána. Toho já pamatuju, když ještě jako malej
00:05:35 usmrkanej kluk vystřeloval do vzduchu chodícího kačera.
00:05:39 -Gagarin.
-A co se mu stalo?
00:05:43 Zase posunul hranici konečného. Jako první vyletěl do vesmíru,
00:05:48 vrátil se a pak o tom celý život vyprávěl.
00:05:52 Ale nežil zase tak dlouho. Jednou...
00:05:55 Ne! Já to nechci slyšet.
00:05:59 Lidé tuší, že je vesmír tak veliký, že na jeho konec ani nedohlédnou.
00:06:04 Natož aby se tam někdy dostali. A tak říkají, že je nekonečný.
00:06:10 Já osobně si myslím, že nekonečno je tu proto,
00:06:14 aby měli lidé donekonečna o čem přemýšlet
00:06:17 a v čem se donekonečna plést. A čeho se bát.
00:06:23 -Valentinko!
-Pane Voráčku, co jste to provedl?
00:06:28 -Valentina je úplně vyděšená.
-Brum, brum, brum!
00:06:34 Jako malej Jarda.
00:06:40 Jacku, to ti mám donekonečna vysvětlovat, že nesnáším troubení?
00:06:46 Já nesnáším nekonečný zácpy.
00:06:49 Ajko, Jacku, potřebujeme rychlou spojku za astronomy.
00:06:53 Jasně, pane řediteli! Pro vás i s vesmírnou fanfárou.
00:06:58 Valentinka se bojí nekonečna. Musíme jí pomoct.
00:07:01 Váš cíl se jmenuje Jiří Grygar.
00:07:04 Pane Vráno, jsme v zácpě a nemůžeme se hnout.
00:07:08 To bych se na to podíval. Ajko, drž se!
00:07:16 -Jacku, to je o mrtvici.
-To víš. Máš parťáka rakeťáka.
00:07:25 Dobrý den, pane Grygare. Mohl byste nám prosím odpovědět
00:07:29 na tu minidivákovu otázku, proč je vesmír nekonečný?
00:07:32 Víte, že nemohl? Nejenže to nevím já, ale neví to nikdo na světě.
00:07:37 Hvězdáři už si lámou dlouho dobu hlavu s tím,
00:07:41 zda je vesmír konečný nebo nekonečný, a nemohou to rozhodnout.
00:07:44 Nemáme dost přesná data. Zkusme si na chvíli představit,
00:07:48 že jedna z těch možností, buď vesmír je konečný nebo nekonečný,
00:07:51 nastane. Tak když je vesmír konečný, tak to znamená,
00:07:54 že je velmi veliký, ale nemá žádnou hranici.
00:07:57 A když je nekonečný, tak taky nemá žádnou hranici.
00:08:00 Ale proč to je tak nebo tak, se zatím neví.
00:08:03 To jste mě překvapil, že to nevíte. A mohl byste nám říci,
00:08:06 jak dlouho už se lidé zabývají otázkou nekonečnosti?
00:08:10 Myslím, že nejdříve se tím začali zabývat matematici.
00:08:13 A to už hodně dávno. A ti dokázali vymyslet takové různé metody,
00:08:17 jak si s tím nekonečnem pohrát. Ale druhá věc je,
00:08:21 že astronomie je přírodní věda, to není matematika.
00:08:24 Může využít výsledků matematiky, ale zda to, co matematici spočítali
00:08:29 o nekonečnu, platí ve vesmíru, to musíme teprve zjistit.
00:08:33 A teď se vás zeptám na trochu osobní otázku.
00:08:36 Vás samotného jako vědce nekonečno straší, nebo nestraší?
00:08:40 Mě nestraší určitě, protože bylo by to velmi zábavné,
00:08:44 protože věci, které jsou nekonečné, jsou velmi zvláštní.
00:08:47 Taková jednoduchá nekonečná věc je třeba soustava
00:08:53 všech přirozených celých čísel. 1, 2, 3, 4...
00:08:57 Ta je nekonečná. Ale já si mohu z toho vybrat všechna lichá čísla.
00:09:01 1, 3, 5, 7... A ta je taky nekonečná.
00:09:04 A teď můžu vybrat sudá čísla. 2, 4, 6, 8... To je taky nekonečné.
00:09:09 Tak se na první pohled zdá, že těch přirozených čísel musí být víc.
00:09:14 Ale není to pravda. Je to stejné. To je velice zvláštní a mě to baví.
00:09:19 -Tak vám, pane Grygare, děkujeme. Na shledanou. -Na shledanou.
00:09:27 Minichytráci, soustřeďte se. Ukážu vám, jak si můžete jednoduše
00:09:31 vyrobit nekonečno. Stačí mít dvě zrcadla a postavit je proti sobě.
00:09:37 Odrazy zrcadel se vzájemně odrážejí a to zrcadlení je nekonečné.
00:09:43 -Muc, Muc!
-Zajímavé. Flegy se bojí.
00:09:47 Děsí ho pohled na nekonečné množství pokusných králíků.
00:09:53 Oprava. Flegy se nebojí. Flegy chce vidět nekonečné množství mkrkví.
00:09:58 Muc, muc.
00:10:05 Vidíš, Valentinko? Ani pana Grygyra nekonečno neděsí.
00:10:09 -Naopak. On se dokonce nekonečnem baví.-Tak to se mi trošku ulevilo.
00:10:15 -Muc, muc.
-Výborně.
00:10:19 Úplně cítím, že už nemám takovou tíhu na prsou.
00:10:23 -Muc, muc! -Tak vidíte, naši malí minidiváci.
00:10:27 Lidé zatím nevědí, jestli je vesmír nekonečný.
00:10:31 Ale mohl by být vesmír nekonečný třeba proto,
00:10:34 abychom si uvědomili, že nestačí jen koukat na hvězdy,
00:10:38 ale měli bychom umět utěšit naše kamarády,
00:10:41 když se něčeho bojí.
-Muc, muc.
00:10:46 -Pane řediteli, mohla bych něco zazpívat? -Muc, muc!
00:10:49 Ale samozřejmě, Valentýnko. Když ti to udělá radost.
00:11:01 Jsem hvězda, kolem které se vše točí,
00:11:06 jindy jak planeta rodiče obíhám.
00:11:09 Náš pes je kometa a kouká mu to z očí,
00:11:13 máme svůj vesmír, ve kterém všechno znám.
00:11:17 Můj malý vesmír,
00:11:21 ten já mám ráda.
00:11:24 V něm čteme před spaním a drbeme si záda.
00:11:32 Malý mi stačí,
00:11:35 tam je všecko správně.
00:11:39 A vždycky když mě něco vyleká,
00:11:43 přitulím se k mámě.
00:11:47 Když je mi ráno zima v posteli,
00:11:52 jde na mne hlad a nechci už spát,
00:11:55 hvězdy na nebi, ty mě nezahřejí,
00:11:59 ale já vím, kde se zahřát, stačí odstartovat.
00:12:03 Můj malý vesmír,
00:12:07 ten já mám ráda.
00:12:10 V něm čteme před spaním
00:12:14 a drbeme si záda.
00:12:18 Malý mi stačí,
00:12:22 tam je všecko správně.
00:12:25 A vždycky když mě něco vyleká,
00:12:29 přitulím se k mámě.
00:12:35 A když je večer a já musím jít spát
00:12:40 a nad mou hlavou dvě hvězdy planou,
00:12:43 táta a máma tu budou u mě stát,
00:12:47 strašáci noci, ti mne nedostanou.
00:12:53 Ne, ne, ne, ne, ne!
00:12:55 Můj malý vesmír,
00:12:58 ten já mám ráda.
00:13:02 V něm čteme před spaním a drbeme si záda.
00:13:09 Malý mi stačí,
00:13:13 tam je všecko správně.
00:13:17 A vždycky když mě něco vyleká, přitulím se k mámě.
00:13:24 Můj malý vesmír.
00:13:32 Můj malý vesmír.
00:13:42 Co to tady voní?
00:13:46 Co to jenom je?
00:13:49 Pane řediteli, mám tady takový zvláštní kousek.
00:13:54 Tak trochu smrdí rybinou.
00:13:57 Ukažte! Ne, to není rybina. To je spíš něco slaného.
00:14:04 -Nebo...
-Rybí trhy v opuštěném přístavu.
00:14:07 To je ono! Moře! Voní jako moře.
00:14:11 Spíš jako prošlá makrela v obchodu se starými hadry.
00:14:15 -Jé! Cítíte to taky?
-Ano, Valentinko.
00:14:19 Jen každý zjevně něco jiného.
00:14:22 Já se cítím taková rozevlátá. Svobodná.
00:14:27 Mám chuť vše nechat za sebou
00:14:29 a vyjet někam daleko za dobrodružstvím.
00:14:32 Ta otázka mě zajímá čím dál tím víc.
00:14:35 Pane Voráčku, vložte ji prosím do přehrávače,
00:14:39 než nám tu úplně vyčichne.
00:14:46 Už mám začít? Mě by třeba zajímalo,
00:14:50 proč piráti mají poklad a nerozdělí se s ním.
00:14:57 Nádherná otázka!
00:15:00 Vlastně první dvojotázka v historii našeho vysílání.
00:15:05 Pane řediteli, mohla bych zazpívat píseň o rozervané pirátské duši?
00:15:09 -Co? -Třeba: Piráti se houpu na vlnách...
00:15:12 Ne, ne! Zajímavý nápad, Valentinko, ale jednak jsi zpívala před chvílí
00:15:18 a navíc piráti jsou především Bóďova parketa.
00:15:22 Aha.
00:15:27 Nazdar, minitroubové! Piráti mají poklad, protože si ho nakradou.
00:15:32 Hele, aby bylo jasno. Být pirát může vypadat jako super zábava.
00:15:35 Šátek na hlavě, náušnice v uchu, papoušek na rameni a tradá!
00:15:40 Jenže jak jsem četl v jedné knížce, ona to zas taková legrace nebyla.
00:15:45 Piráti byli špinaví, hladoví a neměli zuby,
00:15:48 protože nejedli ovoce a zeleninu.
00:15:51 A teď vám něco ukážu. Schovám si tady do téhle krabičky
00:15:55 5 čokodukátů na horší časy. Nazdar!
00:16:02 U všech mořských ďasů! Co to moje oko vidí.
00:16:06 Není to snad Bóďova skrýš na čokodukáty?
00:16:10 Ha! Je to Bóďova skrýš na čokodukáty?
00:16:15 A to já mu nějaký ty čokodukáty vezmu,
00:16:18 protože jsem do krakatice přece pirát, že jo?
00:16:25 Nazdar! Vy jste ještě tady? Já jsem mezitím vydělal poctivou prací
00:16:30 dalších 5 čokodukátů. Tak si je jdu schovat.
00:16:35 Cože? Kde jsou moje čokodukáty?
00:16:38 Nebo že bych si je schoval jinam? Nic bych za to nedal,
00:16:42 že jsem si sem před chvílí schoval 5 čokodukátů,
00:16:45 ale teď jsou tady jenom dva.
00:16:48 No nic. Pojďte, čokodukáty, do skrýše.
00:16:52 Nazdar, minimimoňové!
00:16:55 Ať sežeru škunery s máslem, ten Bóďa je vážně dobrej.
00:17:00 On si támhle poctivě pracuje, a já mu tady zákeřňácky kradu
00:17:03 jeho čokodukáty, který hnedle utratím za čokoládový rum
00:17:08 a další čokonechutnoasti. Cha, cha!
00:17:13 Zdravím! Já jsem tak šikovnej pracovník naší MiniUni,
00:17:17 že mi pan ředitel Vrána dal dneska už třetí vejplatu, heč!
00:17:21 Zase 5 čokodukátů. Jen co si je schovám...
00:17:25 Hej! Tak to už přestává všechno. Tady mi někdo krade moje čokodukáty
00:17:31 Jeden, dva, tři. Mělo jich být minimálně 15.
00:17:36 To se řekne panu Voráčkovi.
00:17:39 Muc, muc.
00:17:45 Ať mě spolkne a vyplivne plejtvák,
00:17:48 jestli Bóďa poctivě nevydělal zase nějaký...
00:17:52 Tak počkat. To ne! Takhle by to nešlo!
00:17:56 Já se tady snažím jako blázen, abych vám na vlastní kůži ukázal,
00:17:59 jací jsou piráti zloději, a nakonec se mi tady ztratí
00:18:02 moje vlastní čokodukáty! Sice čokoládový, ale dukáty.
00:18:06 Ten pirát jsem byl samozřejmě já a chtěl jsem vám ukázat,
00:18:09 proč mají piráti poklad. Protože si ho nakradou.
00:18:13 Jenomže teď se mi ztratily 3 čokodukáty.
00:18:18 Kdo to byl? Aha! Tady jsou králičí čokobobky.
00:18:23 Tak bacha! Flegy!
00:18:30 Bóďa se nám s otázkou popral velmi nápaditě a názorně.
00:18:35 Děkuji. Povedený kostým, že?
00:18:38 Jenom aby se teď nepopral ještě s Flegym!
00:18:41 Pane řediteli, pořád nám ještě zbývá druhá část otázky.
00:18:46 Proč se ti piráti o poklad nerozdělí?
00:18:49 To je pravda. Proč? Třeba by nám s tím mohla poradit paní Rochňa.
00:18:59 Moji milí minišikulové,
00:19:01 dnes si vyrobíme moc pěkné barevné obaly na bonbóny.
00:19:04 A zároveň si vysvětlíme, proč je dobré se dělit.
00:19:08 Znáte třeba bonbóny, které jsou v bonboniérách?
00:19:11 Uděláme z nich veselé holčičky. Hned vám ukážu jak.
00:19:15 Stačí vzít kousek barevného papíru, bonbón do něj zabalíme
00:19:19 a ty dlouhé konce pěkně zakroutíme. Tím nám vzniknou culíčky,
00:19:24 mezi které pak nakreslíme oči, pusu, ofinku, nebo co budeme chtít.
00:19:29 Nemusíme vůbec vyrábět holčičky, ale pěkné barevné bonbóny -
00:19:34 pruhované nebo puntíkované.
00:19:39 Jé, to jsou pěkné bonbóny!
00:19:42 To jsou jako takové malé holčičky. Já si vezmu. Můžu?
00:19:45 Kdepak, Valentinko. Jsou moc dobré, ale mám jich málo.
00:19:50 -Hm. Tak si je nech.
-Nebo kytičkované, kostičkované...
00:19:57 Mohu ochutnat?
00:20:00 To by vám nechutnalo, pane Voráčku. Je to samá čokoláda.
00:20:05 -Tak tedy, paní Rochňo...
-Nebo hvězdičkové, srdíčkované...
00:20:14 -Muc, muc!
-Necháš je, Flegy!
00:20:17 Ty jo, čokobomby! Kterou můžu strčit do pusy?
00:20:21 -Žádnou. Nejsou tvoje. Huš!
-Se snad můžeš rozdělit, ne?
00:20:26 -Nemůžu.
-Tak si škubni ploutví.
00:20:29 Bonbónové holčičky se můžou usmívat, mračit nebo se zubit...
00:20:34 Velice pěkné, Rochňo. Ale kde je odpověď na naši otázku?
00:20:40 Proč se piráti nerozdělí? A odkdy jste tak lakomá?
00:20:46 Myslím, že odpověď už je připravená. Kdo si dá bonbón?
00:20:50 -Já si dám bonbón.
-Já si dám taky bonbón.
00:20:53 -Muc!
-Flegy!
00:20:56 -Já můžu?
-Samozřejmě. -Dík.
00:20:59 Já ti za to řeknu básničku.
00:21:02 Pirát celý život loupí, jenomže je strašně hloupý,
00:21:06 chamtivý a lakomý, nedělí se jako my. Ahoj!
00:21:11 Děkuju za bonbón a tady jsem si dovolil malou pozornost.
00:21:16 Děkuji. A víte co? Vemte si ještě jeden.
00:21:19 Začínám tomu rozdělování přicházet na chuť.
00:21:23 Tak to vidíte, milí šikulové. Stačilo se rozdělit a hned je
00:21:27 kolem spousta dobré nálady. Škoda, že na to piráti nepřišli.
00:21:32 Tak se mějte a nesnězte moc čokoholčiček,
00:21:35 aby vás nebolelo břicho. Pěkně se s někým rozdělte. Pa!
00:21:43 Ano. To jsem rád, že to Rochňa pojala takto sladce a výtvarně,
00:21:49 protože při rozdělování pirátských pokladů často docházelo ke střílení
00:21:55 a zapichování, a to není nic pro naši MiniUni.
00:21:59 My jsme zcela poklidná, mírumilovná...
00:22:07 U všech vorvaných vorvaňů, Flegy, vrať mi moje čokodukáty!
00:22:11 -Já ti závažu uši na uzel!
-Nenásilná televizní univerzita.
00:22:15 Tak se těšíme zase na shledanou příště! Bóďo, necháš ho!
00:22:21 Počkej! Zastavte! Zastav! Bóďo, necháš ho?
00:22:49 Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize 2013
00:23:04 Tisíc čokodukátů. Zatraceně!
00:23:13 Muc, muc!
Jsme vaše dětská televize, která se nezalekne ani té nejvšetečnější otázky! Proč je vesmír nekonečný?
Proč je vesmír nekonečný? I na takhle těžkou otázku vám odpoví pan ředitel Vrána a jeho MiniUni tým! Bóďa tentokrát skoro vyrazí do vesmíru, Valentýnka zjistí, že ani nekonečno nemusí být děsivé, a možná přijde i pan Jiří Grygar!
