Co se děje v literatuře? Jakou právě vycházející knihu byste neměli minout? Spisovatelé, překladatelé, redaktoři a další osobnosti literárního světa v týdeníku U zavěšené knihy. S Jiřím Podzimkem, Petrem Vizinou a dvěma novými moderátorkami
Jiří Kolář — Jiří Šetlík o Jiřím Kolářovi — Kateřina Bohuslavová o Ayn Randové
Premiéra: Středa 17. 9. 2014 na ČT art00:00:24 Dobrý večer. Dnes si U ZAVĚŠENÉ KNIHY dovoluji přivítat nejen vás,
00:00:29 ale i novou moderátorku Kristýnu Večeřovou. Buďte vítána.
00:00:32 -Děkuji. Dobrý večer.
00:00:36 Dnes pod perutěmi klovajícího orla.
00:00:38 -Tento orel kloval do Prométheových jater, protože je napsal.
00:00:42 -Za pár dní uběhne 100 let ode dne, kdy se narodil Jiří Kolář.
00:00:51 -Dnes se také dostaneme
00:00:53 k prý v Americe po Bibli nejčtenější knize.
00:00:56 Ale teď pozor! Knihkupec a dvě knihkupkyně
00:00:59 nám nabídnou to nejlepší, co právě četli.
00:01:02 -Knihy, které by nejraději okamžitě vecpali každému příchozímu,
00:01:06 protože si je musí přečíst.
00:01:08 Josef Jindrák z knihkupectví Polí5 říká:
00:01:11 "Nejvíc se těším na román Paula Austera
00:01:13 V krajině posledních věcí. Česky vychází poprvé."
00:01:16 -Markéta Převorovská z knihkupectví Želví doupě praví:
00:01:20 "Jared Diamod: Svět, který skončil včera.
00:01:23 Kniha o výchově dětí, soužití generací a o tom,
00:01:26 čemu se můžeme naučit od divochů žijících tradičně."
00:01:29 -Viera Foretová, knihkupectví Studentcentrum, říká:
00:01:33 "Kniha přečtená na jeden zátah. Eva Zábranová: Flashky.
00:01:37 Úsporně, ale silně napsané.
00:01:39 Pomohla mi pochopit spoustu věcí z deníků jejího otce Jana Zábrany."
00:01:49 -Vrátíme se k očitému svědkovi, k Jiřímu Kolářovi.
00:01:53 -Vrátíme se k němu víckrát.
00:01:55 Teď s první částí reportáže Martina Langera.
00:02:00 -Když jsem psal básně,
00:02:05 tak se mi nelíbily ty verše, zmuchlal jsem papír a říkal jsem:
00:02:10 "Ten první verš, co jsi zmuchlal, by se sem hodil líp."
00:02:16 Tak jsem to vyndal z toho koše.
00:02:19 A víte, ono se mi to zdálo, že to je v tom zmuchlání.
00:02:24 Já jsem potřeboval mít tak zmuchlanou celou tu báseň.
00:02:28 Poněvadž celý život můj byl zmuchlaný.
00:02:32 -Kolář je autodidakt. Kolář je vyučený truhlář.
00:02:35 A jeho ta preciznost té truhlářské práce je potom vidět
00:02:39 na celém, jako na vztahu ke slovu, na vztahu, na vztahu ke koláži.
00:02:46 Všude ta řemeslná dokonalost se projevuje.
00:02:52 Čeho si nejvíc tedy považuju, je rukopis prvotiny,
00:02:56 která se jmenuje Křestný list.
00:02:59 To je Kolářův rukopis z konce 30. let.
00:03:06 Je, jak vidíte, psaný zeleným inkoustem,
00:03:09 jak psávali surrealisti.
00:03:14 -Po válce se Kolář stěhuje do Prahy,
00:03:16 aby se věnoval jen literatuře. Rychle za sebou vydává sbírky
00:03:21 Sedm kantát, Limb a jiné básně a Ódy a variace.
00:03:24 Z neznámého kladenského proletáře se stává v 31 letech rázem
00:03:28 jeden z předních představitelů nové literární generace.
00:03:32 -Kolář pochází z něčeho jiného,
00:03:34 skutečně pochází z toho proletářského prostředí.
00:03:38 A on si nesmírně vážil kultury. Nesmírně si vážil vzdělání.
00:03:42 Já neznám člověka,
00:03:44 který by byl tak dychtivý po poznání, jako byl Kolář.
00:03:48 Přestože dělal třeba pravopisné chyby,
00:03:50 já jsem neznal vzdělanějšího, dychtivějšího člověka, než byl on.
00:03:55 Aktuální je od samého počátku v pojetí všednosti.
00:04:04 Že prostě ta všednost pro něj je něco, co se v této chvíli děje,
00:04:09 a co on vlastně povýšil do roviny mýtu.
00:04:16 V době, kdy napsal Prométheova játra,
00:04:20 což bylo období těsně po roce 1950,
00:04:23 tak ta Prométheova játra se půjčovala mezi přáteli.
00:04:30 A u Václava Černého byla zabavena, nevědělo se, kdo to napsal.
00:04:35 Ale oni si to četli velice podrobně.
00:04:38 A v jedné básni je napsáno: "Já jsem kolář."
00:04:41 A oni zjistili, že to je Kolář, a Koláře zavřeli.
00:04:46 -Svou píseň železnou jak...
00:04:48 -Všichni přemýšlejí o lidstvu, a nikdo nemyslí na člověka.
00:04:52 Všichni mluví o knihách, a nikdo neumí říct poctivé slovo.
00:04:56 Všichni pracují na největším díle dějin, a nikdo neví, co dělá.
00:05:00 -...proti žalu.
00:05:02 -U stolu ve Slavii to byl seminář,
00:05:05 protože tam se probíralo, co je nového.
00:05:08 A Kolář vždycky měl, ze všeho měl nějaký úkol.
00:05:15 Tady je stůl, ale tenhle stůl to není.
00:05:22 To není.
00:05:27 Aha. Takže Kolářův stůl byl tady.
00:05:30 To původně byl stůl, ke kterému chodil Václav Černý.
00:05:36 A když se Kolářovi kolegové, malíři, básníci,
00:05:39 začli scházet, když zavřeli Národní kavárnu,
00:05:43 tak přešli do Slavie a chodili k tomuto stolu.
00:05:50 A tady vždycky seděli a když se Slavie otevírala,
00:05:53 asi někdy po půlce 90. let, tak tu ten stůl ještě byl.
00:05:59 A kdy se ten stůl tady ztratil, nevím.
00:06:04 Když jsem se ho ptal, proč tak jako přestal psát,
00:06:08 on říkal, říkal: "Já jsem si položil laťku,
00:06:12 mravní, tvůrčí laťku,
00:06:16 příliš vysoko, a to se už nedalo tomu dostát."
00:06:25 -Hostem U ZAVĚŠENÉ KNIHY je historik umění Jiří Šetlík.
00:06:29 -Dobrý večer.
00:06:30 Jste znalý nejen Kolářova díla, ale i Jiřího Koláře osobně.
00:06:35 -Bude tomu 100 let od narození.
00:06:37 Proč máme na Jiřího Koláře vzpomínat?
00:06:40 -No protože je to velký umělec.
00:06:45 A taky velká osobnost, víte? To byla autorita.
00:06:48 -Když si na něj vzpomíná, tak se vždycky mluví o tom,
00:06:51 jak spolupracoval, jak podporoval, jak subvencoval.
00:06:55 Jaksi jako donátor si počínal.
00:06:58 Co je na tom, jak jste to zažil vy osobně?
00:07:01 -Přesně jak to říkáte vy, on nás všechny podněcoval.
00:07:08 A když jsme k němu chodili,
00:07:10 to byl Hugo de Martini, Pištěk a já, pravidelně, jednou měsíčně.
00:07:17 Když už byl na lůžku, ke konci, tak prostě byla taky velká sranda.
00:07:21 Protože on měl velký smysl pro humor.
00:07:26 A byl to básník.
00:07:30 -Řekl jste: "Byl to básník."
00:07:32 Je to také samozřejmě výtvarník, vy jste historik umění.
00:07:36 My děláme pořad o literatuře. Kým on pro vás je?
00:07:39 Jaká je vaše první asociace, když se jeho jméno...
00:07:43 -Jeho koláže a jiné formy vyjadřování jsou básně.
00:07:46 Jinak se to nedá vnímat ani číst. Naopak, je to vzrušující,
00:07:54 co on udělal s objekty anebo s výtvarnými díly
00:07:58 v této podobě.
00:08:02 -Tam je zvláštní, vždycky se mluví o díle.
00:08:06 Ať už v tomto případě básnickém nebo výtvarnickém.
00:08:09 A u Koláře se vždycky akcentuje ještě ten jaksi mravní rozměr.
00:08:14 Charakterový rozměr. V čem vy vidíte jeho sílu?
00:08:19 Nebo proč zůstal takhle přesvědčivý po 100 letech?
00:08:23 -To máte pravdu a je dobře mluvit o tom mravním rozměru.
00:08:29 Protože on byl v tomto smyslu
00:08:32 přísný na dodržování určitých etických pravidel.
00:08:39 Sám je dodržoval. A v tomto smyslu taky byl vzorem pro nás.
00:08:46 Vždyť my jsme byli mladší generace.
00:08:50 A on z těch umělců z 30. let,
00:08:53 pomněme, že psal a první výtvarnou výstavu
00:08:56 měl u E. F. Buriana ve 30. letech, to se málo ví.
00:09:03 Tak byl pro nás všechny vzorem, protože byl starší,
00:09:08 byl otevřený všem našim otázkám,
00:09:11 a ještě navíc byl hrozně sympatický.
00:09:21 -V reportáži zaznělo, že v kavárně Slavia, kam Jiří Kolář docházel,
00:09:26 nezbyl po něm ani ten stůl. Co po něm zůstává?
00:09:32 -Zůstává po něm,
00:09:34 jednak básnické knihy a jednak spousta výtvarné tvorby.
00:09:41 Které tedy, to je to fyzické, co zůstává po něm.
00:09:45 A to spirituální, bych řekl, to je v tom poselství.
00:09:53 V té osobnosti.
00:09:56 V tom, co nám otevřel, a co zůstává stále platné.
00:10:05 -Pane doktore, já si tady žmoulám v ruce papír,
00:10:08 abych ocitoval vaši větu z vaší knížky Cesty po ateliérech.
00:10:12 "Mezi nimi to byl zvláště Jiří Kolář,
00:10:15 který podněcoval jeho tvůrčí hledání."
00:10:17 Napsal jste o Hugovi de Martinim.
00:10:20 Jak to podněcování vypadalo v praxi, v tom kontaktu osobním?
00:10:24 Tohle nedělej, vole, nebo jak?
00:10:26 -Tak ano. Tohle bych nedělal. Proč to děláš?
00:10:31 Vždyť musíš vědět vždycky, proč je určitý čin výtvarný.
00:10:35 A tohle on vyžadoval od těch mladších,
00:10:39 nemluvě o nás teoreticích, protože říkal vždycky:
00:10:43 "Psát, ale nekecat."
00:10:48 Což bylo přímo heslo jeho.
00:10:54 -Jaký je ohlas Jiřího Koláře ve světě?
00:10:57 -Já myslím, že pořád zůstává
00:10:59 jeden z těch velkých umělců 20. století.
00:11:05 Já jsem se s ním setkával mnohokrát v Americe.
00:11:09 Když se řeklo Kolár,
00:11:12 tak už se vědělo, že jde o Jiřího Koláře.
00:11:15 A myslím taky v Evropě.
00:11:24 A právě s tím je spjata,
00:11:27 po 30 letech měl Jiří v Paříži teďka výstavu
00:11:30 zásluhou Jany Claverie a Marie Klimešové,
00:11:34 která psala katalog.
00:11:39 A ta výstava měla velký ohlas.
00:11:44 -Pane doktore, začalo to v roce 1941
00:11:47 vydáním Křestného listu Jiřího Koláře,
00:11:50 ne křestního, ale křestného. Pokračuje to pořád.
00:11:53 Moc vám děkujeme, že jste přišel.
-Děkujeme.
00:11:56 -Já vám děkuju za pozvání a za vzpomínku.
00:11:58 -Díky. Na shledanou.
-Na shledanou.
00:12:01 -Na shledanou.
00:12:07 -Klovající orel. Přespolní dělník. Očitý svědek. Náhodný svědek.
00:12:11 Nový Epiktét. Vršovický Ezop. Jiří Kolář.
00:12:16 -Návod k jeho upotřebení zkusíme nalézt
00:12:19 ve druhé části reportáže Martina Langera.
00:12:24 -Kolářova první publikace nebyla myslím ani sbírka Křestný list,
00:12:32 ale byly vystavené koláže ve foyer Divadla E. F. Buriana.
00:12:36 To je dost zajímavé,
00:12:42 protože na začátku díla Kolářova jsou koláže.
00:12:45 A na konci díla jsou též koláže.
00:12:47 A ty první Kolářovy koláže jsou inspirovány surrealisty.
00:12:54 -Soubor, který teď tady budeme vystavovat,
00:13:00 je v mnoha směrech skutečně unikátní,
00:13:03 protože dokumentuje úplně tu nejranější fázi.
00:13:06 Mnoho těch prací jsme nikdy neviděli,
00:13:09 nikdy nebyly reprodukovány.
00:13:11 A zůstaly zřejmě schovány u Koláře jako takové nejvzácnější doklady
00:13:15 té jeho rané tvorby z konce 50. let a ze začátku 60. let.
00:13:19 -Na druhou stranu, jestli můžu říct, tak jsou tu věci,
00:13:23 které neznáme, protože nebyly vystaveny,
00:13:28 protože jsou to vlastně první pokusy o tu kterou techniku.
00:13:32 A je tam zřejmá ta ještě nesnáz, že Kolář úplně nedokázal
00:13:36 vlastně řemeslně zvládnout to, co si vymyslel, s tím papírem.
00:13:44 -Když jsem přišel z basy, potkal jsem Jaroslava Seiferta.
00:13:47 Jakmile mě uviděl, řekl: "Co slovo, to lež, co čin, to násilí.
00:13:51 A ty jsi prý přestal psát. Teď jsme povinni psát.
00:13:55 Co teď děláš?"
00:13:57 A já mu povídám: "Člověče, přemýšlím o předmětných básních,
00:14:00 a také o oblázkových básních."
00:14:03 A on na to: "Víš, kolik každý oblázek dostal ran a kopanců,
00:14:06 než se stal oblázkem? Víš, kolik nárazů má za sebou,
00:14:10 než se na něj můžeme podívat jako na zázrak?"
00:14:13 -Když s tou koláží začínal,
00:14:15 tak jeho současníci nejenže ho zrazovali a moc ho nechápali,
00:14:19 ale vyjadřovali se o tom až tak jako s opovržením téměř,
00:14:23 proč tím ztrácí čas, proč to dělá.
00:14:25 A Kamil Lhoták říkal, že chce dobýt nůžkami a lepidlem svět,
00:14:29 s takovým jako úsměškem.
00:14:31 A pak najednou za řekněme dvě desetiletí si zase posteskl
00:14:35 Jan Vladislav v předmluvě k básním Ticha v Paříži,
00:14:38 že je strašná škoda, že všichni znají světoznámého v té už době
00:14:42 Koláře jako kolážistu, a nikdo ho nezná jako básníka.
00:14:47 -Tenhle typ Kolářových koláží se objevuje v Hrabalovi.
00:14:54 Já bych řekla, že je to skutečný zlatý fond,
00:14:57 že to je zlatý fond kolářovský a že jsem vůbec nečekala,
00:15:01 že by se něco takového našlo.
00:15:06 On to nebral jako nějakou jako soustavnou výtvarnou tvorbu,
00:15:10 pro něj to vlastně byl takový tok vyjádření,
00:15:13 který souvisel prostě i s tím jazykem.
00:15:24 -Přeci se nebudete stýkat s člověkem, který je hloupý,
00:15:28 ten vám nic nedá.
00:15:29 -Pokud chceme nějak oslavit to sté výročí jeho narození,
00:15:33 tak nic lepšího si neumím představit.
00:15:36 -Každé intelektuální sblížení je také vzájemné vyměňování
00:15:40 nejen zkušeností, ale nějakým pohnutím.
00:15:47 Rozumíte?
00:15:49 Že vás někam ten člověk dovede přinutit jít se aspoň podívat.
00:16:01 -Příští úterý se v Praze, v Galerii Smečky
00:16:04 otevírá výstava Tanec v ruinách, nálezy Jiřího Koláře.
00:16:08 -Inzerovali jsme,
00:16:10 že budeme mluvit o v Americe druhé nejčtenější knize,
00:16:13 tou první je Bible.
00:16:15 Teď vyjde kniha Atlasova vzpoura česky.
00:16:18 -Ayn Randová, Atlasova vzpoura.
00:16:20 Naším hostem je Kateřina Bohuslavová.
00:16:23 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:16:25 -Paní Bohuslavová, názory na Ayn Randovou se různí,
00:16:28 někdo ji adoruje, někdo ji odmítá naprosto jako poloviční fašistku.
00:16:32 Vy, jak jsem pochopil, jste její ctitelka.
00:16:35 V čem je její kouzlo, podle vás?
00:16:40 -Určitě v síle jejích idejí, ona věřila tomu,
00:16:43 že v dnešním světě je důležité mít silné ideje.
00:16:46 A ať už s nimi souhlasíte nebo ne, tak je prezentovala takovou formou,
00:16:50 že oslovila miliony čtenářů.
00:16:52 -Můžete nám Ayn Randovou představit jako osobu,
00:16:55 jaký měla osud, kdo to je?
00:16:57 -Narodila se v Rusku v poměrně zabezpečené rodině,
00:17:00 její otec byl lékárník, úspěšný, ale bohužel po říjnové revoluci
00:17:05 přišli o veškerý majetek, velmi strádali.
00:17:07 A ona ve svých necelých 21 letech emigrovala do Ameriky,
00:17:11 kde se snažila jednak formulovat svoji filozofii,
00:17:14 zvanou objektivismus, a druhak stát se úspěšnou spisovatelkou,
00:17:18 obojí se jí teda podařilo.
00:17:20 -Tahle životopisná peripetie není jen tak mimochodem,
00:17:24 protože její intenzivní odpor ke kolektivismu zřejmě kořenil
00:17:28 v tom zážitku kolektivistického života v Rusku po revoluci.
00:17:32 Je to tak?
-Já bych s tím naprosto souhlasila.
00:17:36 Já si myslím, že to muselo být velké trauma, zažít jak násilí,
00:17:40 tak kolektivizaci, válku. A ovlivnilo ji to na celý život.
00:17:46 -Atlasová vzpoura, román, který vyjde u nás,
00:17:49 měl olbřímí vliv v Americe na novou pravici.
00:17:52 Jak je to možné?
00:17:54 -Ona je velkým zastáncem kapitalismu v jeho nejčistší formě,
00:17:59 protože věří, že to je jediný morální systém,
00:18:02 ve kterém může jednotlivec mít svoje práva.
00:18:09 A to je samozřejmě velmi blízké zastáncům tohoto systému.
00:18:13 Ona byla proti minimálním zásahům státu do života lidí,
00:18:17 byla proti solidárním systémům.
00:18:22 Takže v okamžiku, kdy si představíte laissez faire kapitalismus
00:18:26 a minimální stát, tak to je určitě velmi přitažlivé pro pravici.
00:18:31 -Jak vecpat takovouhle filozofii individualistickou,
00:18:35 myslím si, že hodně typicky americkou,
00:18:38 jak ji vecpat do beletristického tisícistránkového románu téměř?
00:18:42 -To byl její záměr.
00:18:44 Ona chtěla tu filosofii prezentovat uměleckou formou,
00:18:48 aby ji přiblížila co nejširšímu davu čtenářů, protože věřila,
00:18:52 že filosofické otázky jsou podstatné pro každého člověka,
00:18:56 nejen pro filosofy nebo akademiky. Takže v podstatě byl to její cíl
00:19:00 a zabudovala ho do podle mě velmi dobrého příběhu,
00:19:04 ale samozřejmě pasáže filosofické, dlouhé občas,
00:19:08 občas nudné až didaktické v té knize také jsou.
00:19:13 -Překladatel Aleš Drobek řekl, že ty postavy jsou trochu dřevěné,
00:19:18 že se skutečně pohybují na nějakých jako hodně vysokých podpatcích
00:19:23 a pronášejí sentence, které vlastně definují filosofii.
00:19:26 Takže spíš je asi podle vás ta síla v těch sděleních než v té fabulaci.
00:19:32 -Ona psala ty postavy se záměrem, že budou ideální,
00:19:37 ony to nejsou reálné postavy, to v žádném případě.
00:19:41 Jsou to postavy, které jsou morálně dokonalé v rámci jejího systému,
00:19:45 nedělají morální chyby.
00:19:47 Pokud dělají chyby, tak jsou to chyby z neznalosti.
00:19:51 A v podstatě nevyvíjí se žádným způsobem,
00:19:53 protože ona v nich se snažila vykreslit obraz lidí tak,
00:19:57 jak by podle ní měli být, jací by měli být,
00:20:00 jak by se měli chovat.
00:20:02 -Vyjde kniha u nás. Co to pro nás znamená?
00:20:05 Jak se na to můžeme připravit, těšit? Bude to mít vliv?
00:20:09 -Nebo netěšit?
00:20:11 -No, já si myslím, že hodně záleží na tom,
00:20:14 jaké hodnoty každý jeden čtenář má.
00:20:17 A podle toho se může buď těšit, nebo hodně netěšit.
00:20:20 Protože si myslím, že i u nás bude velmi kontroverzní.
00:20:24 Ala na rozdíl od amerického publika my jsme národ,
00:20:28 který zažil totalitní režimy, má zkušenost z komunismem,
00:20:32 jsme poměrně ateistický národ.
00:20:34 -Což souvisí s tím, že ona odmítá křesťanství en bloc
00:20:38 jako vlastně podezřelé, falešné,
00:20:40 nějakým způsobem podivné náboženství.
00:20:43 -Jako nemorální náboženství.
-Proč? Proč nemorální?
00:20:47 -Protože v podstatě pro ni sebeobětování Ježíše Krista
00:20:51 je nemorální v tom, že on je ideál, on je čistý, on je božský.
00:20:55 A obětuje se a umírá za hříšníky.
00:20:58 A to v její mysli bylo něco naprosto nemorálního.
00:21:03 Pokud spáchám něco zlého, tak trest přísluší mně,
00:21:07 a ne tomu nejčistšímu, tomu nejideálnějšímu,
00:21:10 co existuje v mém systému. Proto to odmítala.
00:21:17 A proto odmítala sebeobětování a altruismus jako nemorální.
00:21:21 Věřila tomu, že racionální sobectví je zdravé a morální,
00:21:25 protože znamená, že můj vlastní život je mým nejvyšším cílem
00:21:29 a já ho nebudu žít kvůli nikomu druhému,
00:21:32 ale, a to je podstatné, nikdo jiný nebude -
00:21:36 nebudu žádat nikoho jiného, aby ho žil pro mě.
00:21:39 -Co to znamená v kontextu politickém, širším?
00:21:43 -Znamená to to,
00:21:48 že ona skutečně byla pro tu nejliberálnější formu kapitalismu
00:21:52 s minimálním zásahem státu.
00:21:54 Pouze v otázkách bezpečnosti, ať už teda armáda nebo policie
00:21:59 proti zločinnosti, popřípadě soudnictví,
00:22:01 aby se urovnávaly spory mezi svobodnými občany.
00:22:04 Ale veškerou ostatní roli státu odmítá,
00:22:07 což je blízké právě té americké pravici.
00:22:10 Ale ne tak blízké nám,
00:22:12 protože v podstatě tím absolutně odmítá roli sociálního státu.
00:22:16 -Moc vám děkujeme. Jak se říká, názor si čtenář udělá sám.
00:22:19 Je to fráze, je to floskule,
00:22:21 ale v tomhle případě to bude opravdu nutné.
00:22:24 -Děkujeme vám. -Děkujeme.
-Děkuji za pozvání.
00:22:30 -Baterkou do ksichtu. Aneb vyklopte, co právě čtete.
00:22:34 Aneb Alibi. Natočila Kristýna Večeřová.
00:22:38 -Co jste v poslední době četl?
00:22:41 Teď jsem v létě dočetl nějakou beletrii toho francouzského...
00:22:48 Michel Houllebecq, Mapa a území.
00:22:53 Mám rád Ian McEwan, toho jsem si hodně kdysi oblíbil.
00:22:57 To mám asi kompletně přečtené.
00:23:01 A pak to Tao, které se mi teď dostalo vlastně do ruky.
00:23:05 A byl jsem vyzván k tomu, abych ho ilustroval.
00:23:08 Což je výzva velká. Tři roky jsem se tomu nějak
00:23:11 ne bránil, ale ostýchavě jsem kolem toho přešlapoval.
00:23:15 A teď to už začínám nějak jako uchopovat.
00:23:19 A nevím, jak se mi to podaří, ale je to opravdu tedy kniha knih.
00:23:26 -Jaká kniha vás mocně ovlivnila?
00:23:28 -To je určitě spousta knih, že se těžko něco vypichuje.
00:23:32 Ale v takovém tom věku, kdy se to všechno láme,
00:23:36 to je asi puberta, tak tam jsou vzpomínky na Stepního vlka
00:23:40 od Herrmanna Hesseho.
00:23:42 Joseph Heller, Hlava 22. Egypťan Sinuhet
00:23:44 a všechny tyhle těžké krásné knihy. I poezie třeba.
00:23:48 Ivan Wernisch nebo tak. To jsem měl hrozně rád.
00:23:54 -Co pro vás znamená dílo Jiřího Koláře?
00:23:57 -To je strašně zajímavé, já ho mám zafixovaného
00:24:03 samozřejmě přes ty jeho vizuální věci taky.
00:24:06 Ale ty koláže mě nikdy moc neoslovovaly,
00:24:08 protože mi přišly na hranici
00:24:11 až jako takového pop artového designu.
00:24:16 Ale s respektem za to, že on s tou knihou zacházel vlastně,
00:24:20 nebo s obrazy tak jako docela brutálně, a přitom zajímavě.
00:24:24 Já ho spíš beru jako gurua té naší, těch Vršovic.
00:24:28 Protože on žil vlastně ve stejné ulici jako já.
00:24:32 Vršovického Ezopa jsem taky kdysi četl.
00:24:35 Vím přesně, ve kterém baráku bydlel.
00:24:37 Takže často, když si na něj vzpomenu,
00:24:40 jak v těch 50. letech, jak to tam muselo vypadat
00:24:43 a jaké to pro něj bylo, protože to byla doba asi pekelná.
00:24:47 Já bych spíš vypíchl i tu jeho životní družku Bělu.
00:24:50 Protože to byla hrozně zajímavá paní.
00:24:53 -Mimochodem, autorskou monografii Kryštofa Kintery
00:24:56 si lze koupit a přečíst.
00:24:58 A k dílu Jiřího Koláře se nepřehlédnutelně vrací
00:25:01 nové číslo Revolver Revue.
00:25:03 -Dnes tu padlo mocné slovo o knize Evy Zábranové Flashky.
00:25:07 Brzy se k ní vrátíme.
-Těšíme se na vás.
00:25:09 -Příště a příště, zas a zas.
00:25:13 Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2014