Popletený šéf Ministerstva hádanek čelí hádankám, které neumí zodpovědět. Co dělat, když se ocitnete v kleci se třemi opicemi?
00:00:26 -Pane tajemníku.
-Ano, pane ministře?
00:00:29 Obrátil se na mě pan ministr spravedlnosti
00:00:32 s takovou neveselou záležitostí.
00:00:36 Copak? Půjdete do vězení?
00:00:40 Já jsem to neudělal. To můj řidič. Co víte?
00:00:42 Já nic, já jen že vězení spadá pod ministerstvo spravedlnosti.
00:00:46 Aha. Jo, dobře, dobře. Pojďme dál.
00:00:51 Jedná se o takovou neveselou záležitost, o pohřbívání.
00:00:56 -Tak to je smutné.
-Ano.
00:00:59 Musíme přijít na kloub, proč člověk žijící v Praze
00:01:03 nesmí být pochován v Brně. Je to prý nezákonné.
00:01:07 -Aha, tak to jsem netušil.
-Je to tak.
00:01:11 Počkejte. Nemůže to souviset třeba s tím,
00:01:14 že někteří Brňáci nemají moc rádi namistrované Pražáky?
00:01:17 -To si nemyslím.
-Počkejte!
00:01:20 Pane ministře, to je zase nějaký chyták.
00:01:23 -Neví, neví, neví. Je to chyták.
-Tak ho řekněte.
00:01:27 Tak poslouchejte dobře, jo?
00:01:29 Člověk se zaživa pochovávat nesmí, že jo? To je vražda.
00:01:34 To je nabíledni. To víme, že jo?
00:01:35 A já jsem řekl: Člověk žijící v Praze nesmí být pochován...
00:01:42 Teda pane ministře, vy jste veselá kopa.
00:01:46 Já vím, ale na pohřbívání nic veselého není, že? Vyřešeno!
00:01:54 KLEPÁNÍ NA DVEŘE Dveřmi!
00:01:56 -Dobrý den.
-Dobrý den, děti.
00:01:58 -Teď už žádné morbidní hádanky.
-A ani hororové.
00:02:01 Máte pravdu.
00:02:03 Dáme jim jednu starou dobrou matematickou hádanku, ano?
00:02:07 -Co si to tam šeptáte?
-Říkám tady panu tajemníkovi,
00:02:10 že mám pro vás jednu urgentní hádanku z ministerstva číslic.
00:02:14 Pardon, pane ministře. Takové ministerstvo existuje?
00:02:17 To nevíte? Nedávno se oddělilo od ministerstva financí.
00:02:21 Tam se číslům nedaří.
00:02:23 Aha, to jsem nevěděl. A jak zní ta hádanka?
00:02:26 Mám devět číslic od jedničky do devítky.
00:02:30 Pardon! Děti, kdo nám je vyjmenuje?
00:02:33 -Ale to je moc lehké.
-To ještě není ta hádanka.
00:02:36 Ale my nechceme, aby vám mezitím vychladly mozky.
00:02:39 Jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět.
00:02:45 -Děkuji. Prosím, pane ministře.
-Úkolem je rozdělit číslice
00:02:50 na dvě skupiny tak, aby v obou byl jejich součet shodný.
00:03:01 Dovolte, pane ministře. My bychom to zkusili.
00:03:04 No, dobře, ale opatrně. Opatrně.
00:03:06 Nebojte. Jen to zkusíme.
00:03:08 Samozřejmě pod vaším velkorysým dohledem.
00:03:10 Nono. Tak se ukaž.
00:03:24 -Nám se zdá, že to nejde.
-Ono se to trošku komplikuje,
00:03:27 poněvadž součet všech čísel je kolik, děti?
00:03:30 -Čtyřicet pět.
-Čtyřicet pět. Správně.
00:03:34 A to je liché číslo, takže my nemůžeme vlastně
00:03:38 vytvořit dvě skupiny se shodným součtem.
00:03:42 -To by výsledek musel být sudý.
-Správně.
00:03:45 Já si myslím, že to nejde, pane ministře.
00:03:47 Pusťte mě k tomu.
00:03:52 Tak.
00:03:54 Milí a zlatí, sledujte moje zlaté české ručičky, jak si poradí.
00:04:02 Vidíte? Vlevo mám součet patnáct, vpravo mám součet patnáct.
00:04:07 No jo, jenže my tam máme ještě tu šestku a devítku,
00:04:09 takže to nevychází.
00:04:11 Jenomže se neřeklo, chlapečku, že se ze šestky nesmí udělat devítka.
00:04:16 Takže...
00:04:18 -Cože?
-Cože?
00:04:21 To neplatí, to byl podvod.
00:04:23 Jo, holčičko. Prosťáčku boží.
00:04:27 My na ministerstvech si můžeme s čísly totiž dělat, co chceme.
00:04:32 Běžte na místo! Vyřešeno.
00:04:41 Vladimíro, já se tě zeptám, kolik vás chdí do třídy?
00:04:44 -Třicet šest.
-Kučera moc do školy zrovna nechodí.
00:04:48 -On prosím chodí za školu.
-Darebák. Co z něj bude?
00:04:52 Kučera říkal, že buď ministr, anebo ještě líp premiér.
00:04:56 -Nebuď drzý!
-To říkal Kučera, ne já.
00:04:58 A zase jsi drzý. Tak abyste věděli,
00:05:01 abyste neměli roupy, vyřešíme si jednu šikovnou hádanku.
00:05:05 Vezmeme si třídu, ve které je 36 žáků.
00:05:10 -Vždyť jsem to říkala.
-Tohle je jiná třída.
00:05:13 Tahleta třída je ta, o které nevíme,
00:05:15 -kolik má kluků a kolik má holek.
-Aha.
00:05:19 -Dovezou velkou zásilku banánů.
-Jupí! To je super.
00:05:24 -Ano.
-Teoreticky.
00:05:26 A jak už to tak bývá, paní učitelka má raději holky jak kluky.
00:05:30 Proto rozhodne, že každá holčička dostane šest banánů,
00:05:34 zatímco každý kluk pouze banány čtyři.
00:05:37 -To je nespravedlivé.
-To už není naše věc.
00:05:41 Nicméně jsou závody a spousta žáků chybí v této třídě.
00:05:45 Takže své banány si vyzvedne pouze jedna třetina holek
00:05:50 a pouze jedna polovina chlapců.
00:05:53 To mají štěstí.
00:05:55 Otázka zní: Kolik těch banánů bylo?
00:06:04 DĚTI SE RADÍ
00:06:09 To se nedá spočítat, když nevíme, kolik je holek a kolik je kluků.
00:06:13 Ale dá.
00:06:16 Leda bychom předpokládali, že jich bude přesně půlka.
00:06:20 Kdepak. To vůbec nejde. Statisticky by to sice odpovídalo,
00:06:23 ale ve skutečnosti jsou počty kluků a holek ve třídách jiné.
00:06:27 Mám to potvrzené ministerstvem školství.
00:06:31 -Tak pak to nejde.
-Zkusme počítat.
00:06:35 My víme, že každá dívka dostala šest banánů,
00:06:39 ale dostavila se jich do třídy pouze třetina,
00:06:42 takže v případě, že by ve třídě byly všechny dívky,
00:06:45 každá dívka by měla nárok v průměru na dva banány.
00:06:50 To je fakt. A je to správně.
00:06:52 Pokračujme dál. Každý kluk dostal čtyři banány.
00:06:57 Ale ve třídě jich byla zrovna jenom polovina,
00:06:59 takže v případě, že by byli všichni kluci ve třídě,
00:07:03 každý z nich by měl nárok také na dva banány.
00:07:07 To je sice super, ale co teď?
00:07:10 Teď máme velké štěstí, poněvadž uvidíte,
00:07:12 že opravdu nepotřebujeme vědět,
00:07:14 kolik je ve třídě kluků a kolik holek,
00:07:18 poněvadž my víme, že kluci i holky mají
00:07:21 stejný nárok na dva banány v případě plného počtu ve třídě.
00:07:26 A vzhledem k tomu, že ve třídě jich je třicet šest,
00:07:29 banánů je třicet šest krát dva, to je sedmdesát dva.
00:07:36 A to je, pane ministře, správný výsledek.
00:07:38 Byl bych velice rád, kdybyste mi tam udělal razítko.
00:07:42 Aha. No vidíte. Vyřešeno.
00:07:52 Pojďme si to raději zopakovat.
00:07:54 Takže do třídy chodí 36 dětí, ale my nevíme,
00:07:57 kolik z nich je kluků a kolik holek.
00:07:59 Víme ovšem, že holky měly nárok na šest banánů a kluci na čtyři
00:08:04 a že dotyčný den si banány vyzvedla třetina holek a polovina kluků.
00:08:09 Co z toho plyne? Pomůžeme si vtipem.
00:08:12 Víte, co znamená, když já mám dvě svačiny a vy ani jednu?
00:08:16 Že v průměru máme oba jednu svačinu.
00:08:19 Převeďme to teď na naši úlohu.
00:08:21 Jestliže si třetina holek vyzvedla po šesti banánech, pak to,
00:08:26 když započteme i ty, co nebyli ve škole,
00:08:28 vychází v průměru dva banány na holku.
00:08:31 Stejně můžeme postupovat u kluků. Polovina si vyzvedla čtyři banány,
00:08:37 to znamená, že v průměru to vychází rovněž dva banány na kluka.
00:08:42 Že ti, co nebyli zrovna ve škole, nedostali nic? Není to jisté.
00:08:46 Třeba jim kamarádi nějaký schovali anebo měli smůlu,
00:08:49 ale každopádně teď víme, že na jednoho žáka, holku i kluka,
00:08:53 to vychází v průměru tak, že dostali dva banány.
00:08:56 Jestliže je ve třídě 36 dětí, znamená to,
00:08:59 že celkem bylo 36 krát 2, tedy 72 banánů.
00:09:11 Jé, pane ministře, to mi připomíná
00:09:13 jednu zajímavou hádanku ze zoologické zahrady.
00:09:16 No dovolte. Copak já jsem nějaké zvířátko?
00:09:20 Ne, to se omlouvám, pane ministře, to byla taková náhodná asociace.
00:09:24 -No dobře. Pokračujte!
-Pane ministře.
00:09:28 Představte si, že jste v kleci se dvěma opicemi.
00:09:33 Aha. Se dvěma?
00:09:35 A pane tajemníku, nemohl bych si představit tři ty opice?
00:09:39 Proč?
00:09:41 Mně by se to líp představovalo, kdyby tam byly tři.
00:09:44 To jako, že jsme nějaké opice?
00:09:46 To asi pan ministr takhle nemyslel.
00:09:49 -Ale myslel.
-Dobře, pane ministře.
00:09:51 Jestli vám to pomůže, můžou být tři.
00:09:53 Mně pomůžou tři opice víc než dvě.
00:09:56 Dobře, pokračujme dál.
00:09:57 -Jste v kleci s třemi opicemi.
-Ano.
00:09:59 Jedna opice drží v ruce baseballovou pálku.
00:10:03 Druhá opice drží v ruce banán
00:10:06 a třetí opice drží v ruce fotbalový míč.
00:10:10 Dobře. Jaká je tedy ta hádanka?
00:10:14 Který z těch primátů je nejinteligentnější?
00:10:17 Který z primátů je nejinteligentnější?
00:10:20 Ano. Tak. Takhle, jo? Ten s tím banánem žádný hlupák nebude,
00:10:26 protože na jídlo je potřeba také myslet, že jo?
00:10:30 Fotbal také vyžaduje určitou zručnost a bystrost.
00:10:36 Ten s tou baseballovou pálkou je velmi mazaný,
00:10:39 protože bránit v džungli se je potřeba,
00:10:43 ale který opravdu z nich je nejchytřejší?
00:10:47 Tak to je těžká otázka, pane tajemníku.
00:10:51 -Ale není, pane ministře.
-Není?
00:10:56 Tak pro mě ne, já znám odpověď,
00:10:58 ale divákům řekněte řešení.
00:11:03 -Jste to vy, pane ministře.
-A dost, pane tajemníku!
00:11:07 -Copak já jsem nějaký gorilák?
-Ne, ale jste primát.
00:11:12 Každý člověk je primát a v zadání bylo,
00:11:15 který z primátů je nejinteligentnější.
00:11:17 -Pan ministr je primát.
-Ano, děti, pan ministr je primát.
00:11:22 Každý člověk je primát, poněvadž člověk pochází z opice.
00:11:26 A já jsem ten nejchytřejší z té klece.
00:11:29 Já jsem rád, že jste na to přišel, pane tajemníku.
00:11:32 Víte, že všichni si nemyslí, že pocházejí z opice?
00:11:38 Já vám přeji dobrou chuť, pane ministře.
00:11:40 A děti, my si půjdeme koupit něco ven.
00:11:42 Běžte, běžte! Moment! Moment! Nejdřív se rozlučte s diváky.
00:11:47 -Aha. Tak na shledanou příště.
-Na shledanou příště.
00:11:52 A já dám vyřešeno.
00:12:25 Skryté titulky: Věra Kotlínová Česká televize, 2013
Týdenní zábavně vzdělávací magazín pro děti od osmi do dvanácti let. Na výstřední Ministerstvo hádanek přicházejí hádanky, nad nimiž popletenému ministrovi vstávají vlasy hrůzou. Co dělat, když se ocitnete v kleci se třemi opicemi? Naštěstí jsou tady děti a s řešením pomáhají ze všech sil. A na co nestačí ony, vyřeší upovídaný a pohotový ministrův tajemník! Těšte se na sérii rafinovaně logických hádanek ze života, která mají překvapivě jednoduchá řešení. Stačí použít rozum, zapojit pohotovost a vtip a zjistíte, že chytrost nejsou žádné čáry!
Hrají: Josef Polášek, Tomáš Matonoha a děti
Scénář: Miloš Čermák, Milan Šíma
Režie: Jan Sládek