Vydejte se s námi na dobrodružnou cestu kolem zeměkoule za tvory, kteří na ní žijí! Americký cyklus
00:00:01 Právě otvíráme Atlas zvířat.
00:00:04 Vydejte se s námi na cestu kolem světa.
00:00:08 Seznamte se s tvory obývajícími džungle,
00:00:13 pouště,
00:00:19 savany,
00:00:26 řeky a moře,
00:00:32 i oblasti za polárním kruhem.
00:00:39 Na této cestě s námi zažijete spoustu nádherných dobrodružství!
00:00:45 Česká televize uvádí ATLAS ZVÍŘAT
00:00:50 -Dnes se pokusíme najít odpověď na dávnou otázku,
00:00:53 proč slepice, nebo v našem případě kůň,
00:00:57 tak rádi přecházejí přes cestu.
00:01:00 Jistě: aby se dostali na druhou stranu.
00:01:03 Nás ale na tom zajímá spíš něco jiného.
00:01:07 Na rozdíl od rostlin se většina živočichů
00:01:10 pomocí pohybu přesouvá z místa na místo.
00:01:13 Odborně tomu říkáme "lokomoce".
00:01:17 Přitom žádné dva druhy se nepohybují úplně stejně.
00:01:28 -Zvířata se přesouvají z místa na místo,
00:01:32 když shánějí potravu, hledají útočiště,
00:01:36 snaží se něčemu uniknout nebo něco ulovit.
00:01:38 I když se nám někdy zdá,
00:01:41 že se hýbou jen tak pro radost z pohybu,
00:01:44 téměř vždy pro to mají svůj závažný důvod.
00:01:47 Způsob lokomoce závisí na stavbě jejich těla a na tom, kde žijí.
00:01:50 Má různé formy.
00:01:52 Od pohybu ve vodě- buď na hladině, nebo pod ní.
00:01:58 Po pohyb na zemi, či pod ní.
00:02:04 Některá zvířata lezou po stromech,
00:02:07 jiná plachtí ve vzduchu nebo létají.
00:02:10 Většina tvorů obdařených křídly létá,
00:02:13 zatímco ti s ploutvemi plavou ve vodě.
00:02:16 Živočichové s nohama zase lezou, chodí, hopsají nebo běhají.
00:02:23 Existují ale i zajímavé výjimky.
00:02:27 -To není exotická podvodní květinová zahrada,
00:02:30 mořské sasanky jsou ve skutečnosti živočichové.
00:02:34 V počátečních vývojových stádiích plavaly ve vodě,
00:02:38 dokud nenašly vhodné místo k životu,
00:02:41 na kterém jednou provždy zakotvily. To je neuvěřitelné, viď?
00:02:45 To ty nezůstaneš v klidu ani chvíli.
00:02:48 Dospělá mořská sasanka je přirostlá,
00:02:51 to znamená, že zůstává trvale přichycená
00:02:54 na svém domovském místě na mořském dnu.
00:02:57 To ale neznamená, že se vůbec nepohybuje.
00:03:00 Možná se vám zdá, že jí ramena bezvládně vlají v mořském proudu.
00:03:04 Podívejte se ale, co se stane,
00:03:06 když se k sasance přiblíží nic netušící kořist.
00:03:10 Chapadla se stáhnou a pevně ji uchopí.
00:03:13 Áááá. Večeře!
00:03:15 Sasanka je přirostlá, ale určitě ne nepohyblivá.
00:03:19 -Dalším fascinujícím stvořením žijícím na mořském dně
00:03:23 je mořská hvězdice.
00:03:26 Hvězdice patří do skupiny živočichů nazývaných ostnokožci.
00:03:31 Možná vám připadá,
00:03:33 že jsou přirostlé ke dnu stejně jako mořské sasanky,
00:03:38 hvězdice se však pohybují značnou rychlostí,
00:03:43 tedy alespoň z jejich pohledu.
00:03:47 Proč se mořské hvězdice pohybují tak pomalu?
00:03:51 Protože se živí přirostlými živočichy,
00:03:55 jako jsou koráli, mlži a plži. Rychlost tedy není důležitá.
00:03:59 Tomu vy dobře rozumíte, že? Ani tráva nikam neuteče.
00:04:05 -Suchozemští predátoři, například gepardi, jsou obdařeni nohama.
00:04:10 Konkrétně čtyřma.
00:04:13 Tyto šelmy se musejí umět pohybovat velmi rychle,
00:04:17 protože jejich kořistí nejsou žádná přisedlá stvoření,
00:04:21 ale rychlí pakoně a gazely.
00:04:24 Zatímco se mořská sasanka
00:04:27 přizpůsobila životu na jednom místě,
00:04:30 gepardovo tělo je přímo ztělesněním rychlosti.
00:04:33 Má dlouhé, štíhlé a svalnaté nohy,
00:04:36 malou, kulatou hlavu na dlouhém krku,
00:04:39 mohutný hrudník a pružnou páteř.
00:04:42 Dlouhý ocas slouží k udržování rovnováhy.
00:04:46 Drápy, které se nezatahují, mu pomáhají při běhu
00:04:49 podobně jako běžci hřeby na tretrách.
00:04:53 -Díky těmto tělesným adaptacím
00:04:56 je gepard nejrychlejším pozemským zvířetem na pevnině.
00:05:00 Chceš vědět, jak je rychlý?
00:05:02 Na krátkou vzdálenost dokáže vyvinout rychlost
00:05:06 přes 110 kilometrů v hodině!
00:05:09 Gepard má čtyři nohy.
00:05:13 Stejně jako tygr nebo liška.
00:05:18 Všechna čtyřnohá zvířata ale tak pružnou páteř nemají.
00:05:21 Je mi líto.
00:05:24 -Mnoho býložravých kopytníků, například koně,
00:05:29 pakoně,
00:05:31 nebo zebry, bývají rychlými běžci.
00:05:35 Způsob pohybu, při kterém mnohem častěji před něčím utíkají,
00:05:39 než by někoho pronásledovali, může mít řadu podob.
00:05:42 Krok,
00:05:44 klus,
00:05:46 cval,
00:05:48 nebo trysk.
00:05:50 Zebra tímto způsobem dokáže udržet slušné tempo.
00:05:54 I když není schopná uniknout některým predátorům
00:05:58 jako je třeba superrychlý gepard, ale lvům uteče skoro vždycky.
00:06:04 -V Atlasu zvířat se setkáme ještě s mnoha dalšími zvířaty v pohybu.
00:06:10 Nejdřív se ale podíváme, zdalipak znáte odpověď na tuhle otázku.
00:06:16 Kteří bezocasí savci jako jediní chodí vzpřímeně po dvou?
00:06:21 Za a) gorily
00:06:24 za b) šimpanzi
00:06:27 za c) člověk
00:06:30 nebo za d) medvědi?
00:06:34 Dávejte pozor, teď se dozvíte správnou odpověď.
00:06:44 Že už ji znáte?
00:06:47 Kteří bezocasí savci jako jediní chodí vzpřímeně po dvou?
00:06:51 Správná odpověď je... za c) člověk.
00:06:55 -Ano, tímto se můžeme pyšnit jen my.
00:06:58 Nejsme ale jediní, kteří chodí po dvou.
00:07:01 Také ptáci kráčí po dvou nohách,
00:07:04 tedy pokud právě neletí nebo se nepotápějí,
00:07:07 neplavou, či pomocí nohou nelouskají vlašský ořech.
00:07:11 Pštrosi patří mezi nelétavé ptáky,
00:07:14 proto tráví celé dny chozením nebo běháním.
00:07:18 Slouží jim k tomu jejich svalnaté nohy,
00:07:21 na nichž mají ostré deseticentimetrové drápy.
00:07:25 Dokážou jimi kopnout tak silně, že zabijí i lva.
00:07:29 Promiň, ale je to tak.
00:07:31 Rovněž medvědi a lidoopi umějí chodit po dvou,
00:07:35 ale pravdou je,
00:07:37 že to dělají jen občas a vždy na chvilku.
00:07:40 Medvědi se většinou pohybují po všech čtyřech,
00:07:43 zatímco velcí lidoopi dávají přednost kotníkové chůzi,
00:07:47 zvláště šimpanzi a gorily.
00:07:51 -Nejběžnějším pohybem u čtyřnožců je chůze,
00:07:55 při níž jde dopředu přední noha na jedné straně
00:07:58 a hned zadní na druhé.
00:08:01 Chodí tak psi, kočky a většina zvířat obdařená kopyty.
00:08:06 Teď jde například dopředu přední pravá a zadní levá noha,
00:08:09 potom přední levá a zadní pravá.
00:08:12 To ale není jediný způsob chůze čtyřnožců.
00:08:16 Žirafy,
00:08:18 medvědi hnědí,
00:08:20 a velbloudi patří k mimochodníkům.
00:08:23 To znamená, že dopředu vykročí obě nohy na jedné straně
00:08:27 a pak je následují nohy na druhé straně.
00:08:30 V některých případech začíná pohyb nejdřív zadní noha
00:08:34 a teprve pak ji následuje přední. Sice to vypadá trochu legračně,
00:08:38 ale medvěd se tak dostane, kam se mu zachce.
00:08:41 -Možná nevíte, že většina čtyřnohých zvířat
00:08:46 má při chůzi vždy tři nohy na zemi současně.
00:08:49 To jim umožňuje prudce zastavit, aniž by spadla.
00:08:54 Všimli jste si, že živočichové, kteří chodí po zemi,
00:08:57 mají vždy sudý počet nohou?
00:08:59 Dvě má člověk a ptáci.
00:09:02 Hmyz má šest nohou a pavouci osm.
00:09:07 A co stonožky a mnohonožky?
00:09:10 Tito dlouzí členovci s válcovitým tělem
00:09:14 mohou mít i víc než třicet párů nohou.
00:09:17 Stonožky obvykle mívají na každém článku jeden pár, mnohonožky dva.
00:09:22 -Také klokani mají v názvu čeledi slovo noha: macropodidae.
00:09:27 Co znamená macropodidae? Že mají velké nohy.
00:09:35 Klokani se většinou pohybují po dvou celkem pohodlně,
00:09:39 ale můžou chodit i po čtyřech,
00:09:42 i když při tom vypadají trošku neohrabaně.
00:09:45 To však není jediná jejich zvláštnost.
00:09:49 Klokani stejně jako žáby, luční kobylky a králíci
00:09:53 se pohybují více skoky než kroky.
00:09:57 Pohyb, kterému říkáme hopsání nebo skákání,
00:10:01 jim pomáhá uniknout před nepřáteli.
00:10:04 Žáby umějí rychle vyrazit z nehybné pozice,
00:10:07 jiní dokážou nečekaně změnit směr.
00:10:11 -Co je pro pohyb klokanů ještě důležité kromě silných nohou?
00:10:15 Jejich dlouhý ocas.
00:10:18 Klokani ho používají jako protiváhu,
00:10:21 něco jako pátou končetinu.
00:10:24 Také se skvěle hodí, když si chcete odpočinout.
00:10:27 To dobře znají i surikaty.
00:10:30 -Už jsme viděli,
00:10:33 jak dlouhý ocas pomáhá při pohybu gepardům a klokanům.
00:10:36 Určitě se ale nevyrovná dlouhatánskému ocasu chápanů.
00:10:41 Ten je totiž "chápavý",
00:10:44 což znamená, že se jím mohou chytat větví jako další rukou.
00:10:48 Chápani patří díky svému ocasu mezi nejhbitější opice
00:10:53 a jsou schopni provádět ty nejrůznější akrobatické kousky.
00:10:57 Také vačice mají chápavý ocas.
00:11:00 Využívají ho k udržování rovnováhy, když lezou po padlých stromech.
00:11:05 Bohužel pro naše vačnaté kamarádky, chápavý ocas vždy neznamená,
00:11:08 že dokáže udržet celé tělo.
00:11:11 -Zatímco klokani využívají hopsání a skákání
00:11:15 při cestování na velkou vzdálenost,
00:11:18 řada dalších zvířat se tímto způsobem daleko nedostane.
00:11:22 Většina suchozemských tvorů dokáže skákat a hopsat.
00:11:27 Opice a lidoopi přitom často používají jen dvě nohy,
00:11:31 spousta antilop zase všechny čtyři.
00:11:35 Velké kočkovité šelmy se při skoku odrážejí zadníma nohama.
00:11:39 Předníma si ale přitom pomáhají.
00:11:43 -Ne každé zvíře se pohybuje po zemi snadno.
00:11:46 Rypouši severní si při namáhavém plazení
00:11:49 musejí pomáhat předními ploutvovitými končetinami.
00:11:53 Tuleni obecní zase na písčitém nebo skalnatém povrchu
00:11:56 kroutí celým tělem.
00:11:58 -Možná je vám těchto zvířat žijících na mořských březích líto,
00:12:02 protože to na souši nemají snadné. Počkejte, až je uvidíte ve vodě.
00:12:06 Dokonce i zavalitý hroch
00:12:09 se umí ve vodním prostředí pohybovat jako baletka.
00:12:13 Stejně jako tučňák nebo lední medvěd,
00:12:17 který při pohybu na břehu vypadá trochu nemotorně,
00:12:22 ale ve vodě je král.
00:12:25 -O zvířatech pohybujících se ve vodě si ještě budeme povídat.
00:12:30 Nejdřív se ale podíváme, zdalipak znáte odpověď na tuhle otázku.
00:12:37 Která suchozemská zvířata neumějí plavat?
00:12:40 Za a) psi
00:12:43 za b) kočky
00:12:46 za c) koně
00:12:50 nebo za d) ani jedna z možností není správná.
00:12:55 Dávejte pozor, teď se dozvíte správnou odpověď.
00:13:03 Že už ji znáte?
00:13:05 Která suchozemská zvířata neumějí plavat?
00:13:09 Správná odpověď zní
00:13:11 za d) ani jedna z možností není správná.
00:13:15 -Ano, psi, kočky i koně umějí plavat.
00:13:19 Třeba tygr ussurijský je přímo náruživý plavec.
00:13:24 Suchozemská zvířata však nemají
00:13:27 tělo pro plavání nijak zvlášť uzpůsobené.
00:13:30 Ve vodě se pohybují podobným způsobem, jako při chůzi.
00:13:34 Proto se také říká, že plavou "čubičku",
00:13:38 i když jde třeba o tygra.
00:13:40 Také někteří zástupci hmyzu ve vodě doslova běhají.
00:13:43 -Těla obojživelných zvířat
00:13:45 jsou vodnímu prostředí přizpůsobena mnohem lépe.
00:13:48 Například psi pralesní mají mezi prsty plovací blány,
00:13:52 které jim při pohybu ve vodě pomáhají.
00:13:56 I když u nich nejsou tak vyvinuté jako u kachen.
00:14:01 Plovacími blánami jsou obdařené i vydry,
00:14:05 stejně jako vodní želvy.
00:14:08 A věřte, nebo ne, dokonce i lední medvědi.
00:14:12 -Další adaptací na život ve vodě
00:14:15 je umístění očí, uší a nozder nad vodní hladinu.
00:14:19 Vidíme to například na hrochovi
00:14:22 stejně jako na kapybaře a aligátorovi.
00:14:26 Nejlépe adaptovaní na život ve vodě jsou ale mořští savci.
00:14:31 Najdete mezi nimi zvířata, která nikdy nevylezou na břeh,
00:14:36 jako jsou kytovci, k nimž patří delfíni nebo běluhy.
00:14:41 Místo paží a rukou jsou obdařeni ploutvemi,
00:14:45 kterými řídí pohyb ve vodě.
00:14:48 Kytovci nemají zadní končetiny.
00:14:51 Zato používají mohutný ocas bez kostí,
00:14:55 který je tvořen pevnou pojivovou tkání a pohání je při plavání.
00:14:59 Kapustňáci jsou dalšími mořskými savci,
00:15:02 kteří nemají žádné končetiny,
00:15:05 ale jsou schopni velmi dobře plavat, byť pomalu.
00:15:08 Ohromný ocas je pohání vpřed
00:15:11 teplými, mělkými pobřežními vodami, které obývají.
00:15:15 Tito mořští savci už dávno přišli o schopnost žít na břehu.
00:15:21 Jiní, například rypouši severní,
00:15:24 si zase rádi odpočinou na písečné pláži.
00:15:27 Tuleni obecní s oblibou polehávají na skalách nad bouřícím příbojem.
00:15:32 Jejich nemotornost na souši
00:15:35 kontrastuje s elegancí pohybu ve vodě.
00:15:40 -Dalším zvířetem, které na souši vypadá neohrabaně,
00:15:44 zatímco ve vodě se cítí jako doma, je aligátor severoamerický.
00:15:49 Tento druh je neobyčejně úspěšný
00:15:52 a během více než 150 milionů let své existence
00:15:56 se nijak zvlášť nezměnil.
00:15:59 Když něco dobře funguje, tak proč to měnit, že?
00:16:02 Šikovný aligátor plave způsobem,
00:16:05 který je charakteristický pro plazy.
00:16:08 Nohy přitiskne k tělu a ocasem lehce pohybuje ze strany na stranu.
00:16:15 Také vydry si pomáhají ocasem.
00:16:19 Při plavání se vlní celým tělem a dopředu je žene mohutný ocas.
00:16:24 Když máte tak silný ocas, nemusíte pádlovat končetinami.
00:16:31 -Mistryně v plavání jsou samozřejmě ryby.
00:16:34 Ty mají obvykle víc druhů ploutví, jež slouží hlavně k udržování směru
00:16:39 a řízení pohybu než jako pohon.
00:16:42 Na zádech většinou najdeme hřbetní ploutev
00:16:46 a na konci ocasu ploutev ocasní.
00:16:49 Ty udržují ryby ve svislé poloze a pomáhají řídit směr pohybu.
00:16:54 Párové prsní a břišní ploutve
00:16:57 zase slouží ke změně směru nahoru nebo dolů.
00:17:00 A co je tedy pohání?
00:17:03 Téměř všechny ryby se pohybují tak, že se vlní celým tělem.
00:17:07 Mávají přitom ocasem dopředu a dozadu,
00:17:11 a tělo se tak otáčí do stran.
00:17:14 Tento pohyb tlačí vodu dozadu, a tím žene rybu dopředu.
00:17:19 A tak ryba nepotřebuje svalnatý ocas, stačí jí svalnaté tělo.
00:17:25 -A co ptáci, kteří loví pod vodou, například tučňáci?
00:17:29 Jejich křídla vypadají trochu jako nemotorné pahýly
00:17:33 zvlášť když je srovnáme s ptačími.
00:17:36 Křídla tučňáků se totiž podobně jako přední končetiny kytovců
00:17:40 změnila v ploutvovité útvary. Tučňákům ale neslouží jen k řízení.
00:17:45 Mohli bychom říci, že s jejich pomocí létají pod vodou
00:17:49 stejně jako většina ptáků ve vzduchu.
00:17:52 Mávání ploutvemi je pohání vpřed,
00:17:55 zatímco řízení směru obstarává pevný ocas
00:17:59 a nohy s plovacími blánami mezi prsty.
00:18:01 -Co mají kytovci a tučňáci společného?
00:18:04 Jsou výbornými plavci, i když neplavou stejně jako ryby.
00:18:08 Všimněte si, že ryby mají ocas kolmo,
00:18:11 zatímco kytovci ho mají vodorovně.
00:18:14 Ocas je pohání vpřed mocnými pohyby nahoru a dolů
00:18:19 na rozdíl od ryb, které s ním mávají ze strany na stranu.
00:18:23 Také tučňáci mávají ploutvemi nahoru a dolů raději,
00:18:28 než by švihali ocasem ze strany na stranu jako ryby.
00:18:33 -V živočišné říši jsou ale vždy nějaké výjimky.
00:18:38 Když tučňáci provozují pod vodou verzi létání,
00:18:42 jakým způsobem létají ptáci ve vzduchu?
00:18:46 Mávajícími křídly tlačí vzduch pod sebe,
00:18:49 což vytváří vztlak a tah.
00:18:53 Vztlak zvedá ptáka nahoru a udržuje ho ve vzduchu.
00:18:56 Tah ho žene dopředu.
00:18:59 Vztlak vzniká, když kolem křídel proudí vzduch.
00:19:03 Mávání křídly je namáhavé,
00:19:06 proto je ptáci nechávají často odpočinout,
00:19:09 když plachtí nebo se vznášejí. Ptáci využívají termiku,
00:19:13 což jsou stoupavé proudy teplejšího vzduchu,
00:19:16 které je nadnášejí. Stačí jen roztáhnout křídla.
00:19:20 Jednoduché, co? Á, pardon!
00:19:25 -Když sledujeme, jak se zvířata pohybují,
00:19:29 zjišťujeme, že se dokázala skvěle adaptovat
00:19:32 na pohyb ve svém přirozeném prostředí.
00:19:36 Jsou ptáci, kteří sice neumějí létat,
00:19:39 ale dokážou běhat rychleji než kůň, nebo plavat elegantně jako ryby.
00:19:43 Známe živočichy, kteří se nehnou z místa
00:19:47 a zase jiné, kteří se prakticky nezastaví.
00:19:51 -V království zvířat je jedno vždy jisté.
00:19:54 Ať už se zvířata pohybují po zemi,
00:19:57 ve vodě,
00:19:59 nebo ve vzduchu,
00:20:01 vždy jsou k danému pohybu skvěle přizpůsobena.
00:20:07 -Chcete-li se o zvířatech dozvědět víc,
00:20:10 navštivte zoologickou zahradu,
00:20:13 nebo se třeba podívejte na internet.
00:20:17 A ještě malé upozornění před závěrem dnešního dílu.
00:20:22 Nezapomeňte se dívat i příště!
00:20:28 -Cože? Vy mi vážně nerozumíte?
00:20:32 -Levá, levá, pravá, levá! Pravá!
00:20:35 -Dýdl dý da lap tap dý! Dýdl. Ou!
00:20:39 -Všechno nejlepší k mým narozeninám!
00:20:42 Áááá, skvěle! Cvrčci!
00:20:44 -Něco se děje! Bacha!
00:20:47 -Slyším vás, jak mrkáte.
00:20:50 -Pozor! Skáču!
00:20:54 -Co je to? Á, zase ryba.
00:20:57 -Mmmmmm! Noha!
00:21:00 -Ham, ham, ham! Pozor, jsem žralok!
00:21:03 -Nevíš, co je to za muziku?
-Podvodní serenáda.
00:21:07 -Můžeš říct sýr?
00:21:09 -Sýýýýr.
-Výborně!
00:21:19 -Procestovali jsme celou zeměkouli od Severní a Jižní Ameriky,
00:21:23 po Afriku, Asii, Austrálii.
00:21:27 Seznámili jsme se s úžasnými zvířaty
00:21:31 a získali důležité informace
00:21:34 o jejich schopnostech přežít na této planetě.
00:21:39 S naší pomocí tu budou určitě ještě hodně a hodně dlouho.
00:22:00 Skryté titulky: Stanislav Vyšín
00:22:04 Vyrobila Česká televize 2014
Víte, co je to lokomoce? Je to odborný název pro schopnost pohybu v prostoru, přesněji z místa na místo. Na rozdíl od rostlin se většina živočichů musí přesouvat z místa na místo hlavně kvůli shánění potravy, aby nalezla útočiště či unikla nebezpečí. Způsob lokomoce závisí na stavbě těla a prostředí, ve kterém živočichové žijí. Proto se podrobněji podíváme na chůzi, běh, plazení, plavání či létání známých zvířat. A nezapomeneme ani na mořské sasanky či tvory s více než třiceti páry nohou.
