Přední britský historik kultury o největším dramatikovi světové literatury. Dokument BBC
00:00:06 Že by vážně byli stejní jako my? Určitě si přejeme znát odpověď.
00:00:14 Nebo ne? A co když je údělem mocnáře nebýt jako my?
00:00:21 Sloužit výhradně jako živoucí symbol země,
00:00:25 co nás v těžkých dobách drží pospolu.
00:00:32 Je snad paradoxem údělu panovníka, že má ztělesňovat obojí?
00:00:36 Tedy být na první pohled stejný jako každý druhý,
00:00:41 ovšem poněkud velkolepější, ušlechtilejší a jaksi vznešenější?
00:00:53 Právě téma králů a královen
00:00:56 se stalo hlavní posedlostí největšího dramatika všech dob.
00:01:02 V Shakespearových nejslavnějších hrách se po jevišti
00:01:06 producírují královny a mašírují králové.
00:01:09 Honosní, krvelační, vyšinutí sociopati.
00:01:12 Otázka, kterou jim Shakespeare klade naléhavě,
00:01:16 upřeně a tragičtěji než kdokoli před ním či po něm, zní:
00:01:19 "Co se stane s člověkem, když si nasadí korunu?
00:01:23 Může být stejný jako my, a přitom naprosto odlišný?
00:01:26 Co se přihodí, když si lidské zvíře zahalí tvář maskou majestátu?
00:01:35 Chtěly mi povědět,
00:01:37 že bych byl všecko ve všem - a v tom selhaly.
00:01:41 Shakespearovy hry sledovala na vlastní oči
00:01:45 královna Alžběta I. i její nástupce Jakub.
00:01:48 Seděli tam ve svých okázalých róbách a hltali jevištní podobu
00:01:52 sebe samých, jak si pomocí vražd klestí cestu na trůn.
00:01:56 Jak se ocitají ve spárech
00:02:00 šílenství a proměňují se v politováníhodné figurky.
00:02:04 Shakespeare se v tom určitě vyžíval.
00:02:07 Mohl vkládat králi do úst slova, jež byla před skutečným,
00:02:10 živým panovníkem nevyslovitelná.
00:02:13 Prozkoumal královskou mysl hlouběji než kdokoli jiný.
00:02:20 Zabýval se neodolatelnými náměty: mocí, válkou a smrtí.
00:02:26 A při tom hloubání nad královským úřadem Shakespeare odhalil
00:02:30 nejtemnější skutečnosti.
00:02:33 Nejen o nich, ale také o nás.
00:02:39 Česká televize uvádí 2. část britského dokumentu
00:02:43 SHAKESPEARE A MY
00:02:51 Koncem 90. let 16. století se Shakespeare stal jedním
00:02:55 z nejslavnějších anglických dramatiků.
00:03:01 Ve svém divadle Glóbu uváděl jeden hit za druhým
00:03:05 a vydělával majlant.
00:03:09 Sen noci svatojánské, Romeo a Julie, Jindřich IV.
00:03:13 Do divadla proudily tisíce diváků,
00:03:18 aby si poplakali u Julie a zasmáli se s Falstaffem.
00:03:23 Jenže i smích představoval vrcholné drama.
00:03:27 Královna Alžběta I. mnohem víc než kterýkoli jiný vládce chápala,
00:03:33 že divadlo skýtá značnou moc.
00:03:36 Protestantská Anglie za její vlády
00:03:40 čelila vzpourám a hrozbě invaze z katolických zemí.
00:03:44 Alžběta dobře věděla, že obzvlášť ve válečných dobách
00:03:48 musí pro monarchistickou ideu získat své poddané.
00:03:52 Získat si prostý lid a přimět ho,
00:03:56 aby pro ni byl v případě nutnosti ochoten bojovat i zemřít.
00:04:03 Alžbětin nejslavnější výstup se odehrál v roce,
00:04:06 kdy Anglii hrozila invaze španělské armády.
00:04:09 Alžběta se vypravila do Tilbury v Essexu,
00:04:13 kde pronesla projev k vojsku.
00:04:22 Přicházím mezi vás, pevně odhodlána stanout
00:04:26 uprostřed ohnivé bitvy, abych žila nebo zahynula s vámi všemi.
00:04:33 Poklekla před svým Bohem, královstvím i lidem.
00:04:40 Má čest a má krev jsou si v prachu rovny.
00:04:44 Vím, že mé tělo patří chabé a křehké ženě.
00:04:52 Mám však srdce a odvahu krále. Krále Anglie.
00:04:56 Hluboce pohrdám každým evropským vladařem,
00:05:00 který by se odvážil vtrhnout přes hranice mé říše!
00:05:09 Alžběta měla dokonalý cit pro drama.
00:05:13 Dokázala připravit scénář, nad nímž veřejnost
00:05:17 s hlubokým obdivem omdlévala nebo si vykřičela hlasivky.
00:05:21 Jenže koncem 90. let 16. století její hvězda pohasínala.
00:05:26 Začala se vyhýbat pozornosti.
00:05:29 Královnina výřečnost se stala pouhou vzpomínkou.
00:05:35 11 let po slavném projevu v Tilbury přinesla hrozba
00:05:39 nové invaze další ústup ze slávy.
00:05:43 V roce 1599 vypukla v Londýně panika.
00:05:47 Mezi lidem se roznesly klepy, že se blíží další armáda.
00:05:53 Napjatou atmosféru ve městě popsal kronikář John Stow.
00:06:02 "Nad všemi dveřmi svítily lucerny celou noc.
00:06:05 Do Londýna byly povolány tisíce ozbrojených jezdců."
00:06:14 A kam se poděla Alžběta, když jí bylo zapotřebí?
00:06:18 Ani vidu ani slechu. Onemocněla snad? Umřela?
00:06:28 Ne, jen nad tím mávla rukou.
00:06:31 V 66 letech už se nikam nehrnula. Byla unavená.
00:06:38 V zákulisí pracovali královští maskéři přesčas.
00:06:41 Plácali na ni křídová líčidla k zakrytí pavučiny vrásek.
00:06:46 Na hladce oholené strniště šedin královské lebky usazovali
00:06:50 paruky se zježenými vlasy.
00:06:53 A díkybohu za kostice korzetu,
00:06:57 jež přestárlému děvčeti trošinku podepřely figuru.
00:07:00 Ovšem nic nedokázalo zakrýt skutečnost,
00:07:04 že tato královská herečka má své nejlepší role dávno za sebou.
00:07:08 Její nejslavnější výstupy odvál čas.
00:07:12 V 90. letech 16. století Shakespearova divadelní společnost
00:07:16 Muži Lorda Chamberlaina hrála u dvora několikrát za rok.
00:07:21 Shakespeare tak mohl sledovat chátrající královnu zblízka.
00:07:25 Možná právě kontrast mezi královnou a velitelkou v Tilbury
00:07:30 inspiroval Shakespeara k napsání hry na počest stárnoucí Alžběty.
00:07:37 Aby svůj námět zdramatizoval, zvolil si kapitolu z historie,
00:07:41 kdy anglická armáda čelila drtivé přesile.
00:07:57 V čase Alžbětiny nepřítomnosti nabídl Shakespeare lidem
00:08:02 mocného a odvážného vladaře, jakého si krize žádala.
00:08:06 Královského válečníka, mladého a charismatického.
00:08:11 Zněl stejně jako Alžběta při svém slavném proslovu v Tilbury.
00:08:17 Nás malý počet šťastných spolubratrů.
00:08:23 Neb kdo dnes se mnou krev svou prolije, budiž mým bratrem.
00:08:29 Byť by byl sebesprostší, ten jediný den jeho stav zušlechtí.
00:08:36 A panstvo anglické teď na svém loži uzří tu kletbu, že zde nebylo,
00:08:42 a muži zlacinějí, promluví-li,
00:08:47 kdo s námi válčil o svatém Kryšpínu.
00:08:59 Zní to skoro jako Alžběta v Tilbury, že ano?
00:09:03 Tato ozvěna nemohla být náhodná.
00:09:06 Vysekl tím Shakespeare znavené válečnici na trůně poklonu?
00:09:10 A proč nám při tom projevu dodnes naskakuje husí kůže?
00:09:15 Protože král stejně jako Alžběta v Tilbury říká:
00:09:18 "Jsem jedním z vás. Můj osud je vaším osudem. Naše krev se smísí.
00:09:24 Patříme do jedné rodiny.
00:09:27 Jste mými bratry, příbuzenstvem, bitva vás učiní vznešenými."
00:09:32 Jinými slovy: "Všichni jsme si rovni."
00:09:40 V Jindřichu V. připomněl Shakespeare slavné téma
00:09:44 Alžbětina vládnutí - propojení královské koruny s lidem.
00:09:50 Odvaha byla důležitá v jakékoli epoše,
00:09:54 ovšem ve válečných dobách byla nepostradatelná.
00:09:59 A tato vize spolubratrství a rovnosti v přinášení obětí
00:10:03 bez hnutí brvou - to vše se oprášilo,
00:10:06 kdykoli se Albion ocitl v nesnázích.
00:10:25 Náš ostrov ubráníme za jakoukoli cenu. Budeme bojovat na plážích.
00:10:31 Budeme bojovat na přistávacích plochách.
00:10:35 Budeme bojovat na polích a na ulicích.
00:10:38 Budeme bojovat v kopcích. Nikdy se nevzdáme!
00:10:48 Když jsem vyrůstal v poválečném Londýně,
00:10:51 oslovovala mě především hra Jindřich V.
00:10:56 Nešlo jen o špetku vlasteneckého nadšení nebo o vítězství
00:10:59 navzdory obrovské přesile.
00:11:02 V Jindřichu V. nám totiž Shakespeare předkládá krále,
00:11:06 který působí jako jeden z nás jako člověk z lidu.
00:11:12 Jak začíná projev před Harfleurem? Slovy "Milí přátelé!"
00:11:20 Vzali mě do divadla Old Vic,
00:11:23 kde jsem poslouchal Richarda Burtona jako přikovaný.
00:11:26 Ráno jsem si kecnul do křesílka v mátině obýváku a s koštětem
00:11:29 v ruce si vystřihnul roli:
00:11:32 "Jen znova k průlomu, drazí.
00:11:35 Jen znova, nebo zeď ucpete mrtvými Angličany."
00:11:44 Strhující vlastenecký chorál, který nám Shakespeare nabízí
00:11:48 v Jindřichu V., je tak hluboce zakořeněný v naší paměti,
00:11:52 že často zapomínáme na jeden pozoruhodný fakt.
00:11:55 Jindřich V. je historický portrét skutečné osoby.
00:12:00 Muže, zmítaného pochybnostmi a obavami.
00:12:03 Vrcholem hry není bitva u Agincourtu, ale její předvečer.
00:12:08 Sbor vstoupí na scénu.
00:12:11 K nezdaru odsouzení, nebozí Angličané,
00:12:14 se tetelí u hořících vater jako obětní beránci.
00:12:19 Trpělivě posedávají a v nitru přemítají o nebezpečích,
00:12:24 jaká je zrána čekají.
00:12:27 Král v přestrojení zamíří do tábora a klábosí se svými muži.
00:12:31 Prostý voják Michael Williams, aniž by tušil, s kým hovoří,
00:12:35 zpochybňuje oprávněnost králova tažení.
00:12:41 Avšak není-li věc jeho spravedlivá,
00:12:47 musí král těžký počet klásti: až všecky nohy, ruce a hlavy
00:12:53 ve válce sťaté o soudném dni znova se sloučí a volat budou:
00:12:59 "My zemřely na tom onom místě."
00:13:05 Jedni s klením, jiní bědujíce o ranhojiče,
00:13:11 jiní nad ženami v chudobě zůstavenými,
00:13:16 jiní nad nesplacenými dluhy, jiní nad sirotky časně opuštěnými.
00:13:28 Strach jest, že málokdy šťastně zemře, kdo v bitvě umře.
00:13:34 Jak by bylo možné, aby něco křesťansky spořádal,
00:13:40 kde se jen o krev jedná?
00:13:48 Jestliže tedy takoví lidé ve zlém skonají,
00:13:53 ponese král černou skvrnu za to, že je tam vedl.
00:14:02 Jindřichem vojákova upřímnost otřese.
00:14:06 Odchází a dumá o těžkostech kralování.
00:14:14 Jen na krále.
00:14:20 Náš život, duše, dluhy, tesklivé ženy, děti, hříchy,
00:14:26 vložme jen na krále.
00:14:37 Musíme vše snášet.
00:14:44 A čeho se král dočká oplátkou za břímě zodpovědnosti?
00:14:48 Prázdné královské ceremonie.
00:14:52 Jakých potěšení musí král se zbavit,
00:14:56 jichž to soukromník užívá?
00:15:02 A co má král, a nemá soukromník, vyjmeš-li všeobecné ceremonie?
00:15:13 A kdo pak jsi, ty modlo ceremonie?
00:15:25 Jaký jsi Bůh, že snášíš víc pozemských utrpení
00:15:29 než tvoji ctitelé?
00:15:34 Jaké máš důchody? Jaké máš příjmy? Ó ceremonie, ukaž mi svou cennost!
00:15:49 Jindřich ztrácí masku vladaře.
00:15:51 Pod ní se skrývá vyděšený, zranitelný muž.
00:15:55 V předvečer bitvy u Agincourtu se modlí:
00:15:58 "Ó Bože válek, obrň srdce mužů mých.
00:16:02 Nechť nepocítí strach, ne dnes, pane můj. Jenom ne dnes."
00:16:12 Ovšemže jsou to spolubratři. Vyděšení spolubratři.
00:16:22 Jak asi obecenstvo reagovalo, když spatřilo skutečnou tvář muže,
00:16:27 skrytou za královskou maskou?
00:16:30 Znepokojilo je to?
00:16:33 Nebo se nechávali jenom unést
00:16:36 Jindřichovým vítězstvím u Agincourtu?
00:16:39 Mlácení Francouzů slavilo vždycky úspěch.
00:16:43 Po představení lidi možná spokojeně zapadli do pivnic.
00:16:48 Jenže tam už na nic netušící opilce číhali vojenští verbíři,
00:16:52 připravení donutit je narukovat do skutečných, zhoubných válek.
00:17:12 V posledních 20 letech Alžbětina panování bojovalo v cizích zemích
00:17:17 100 tisíc Angličanů.
00:17:20 Spousta z nich odplula do Irska,
00:17:23 aby potlačili tamější dlouhotrvající vzpouru.
00:17:26 Dobová svědectví líčí anglické vojáky jako zkroušené,
00:17:30 nahé a k smrti vyhladovělé.
00:17:34 Někteří přišli kvůli nedostatku bot o chodidla i celé končetiny.
00:17:39 A žádný nový Agincourt na spadnutí.
00:17:46 A nešlo jen o krvavou irskou válku.
00:17:49 V 90. letech 16. století vzrostla po nárůstu cen
00:17:54 a poklesu mezd vlna zločinu.
00:17:58 Na šibenicích skončil rekordní počet odsouzenců.
00:18:04 Mnozí považovali útrapy Angličanů
00:18:07 za přímý důsledek Alžbětiny slábnoucí moci.
00:18:13 "Nikdy nedočkáme se světa radostného,
00:18:17 dokud královna živa jest," pravil John Feltwell, nádeník z Essexu.
00:18:25 Královský dvůr se proměnil v hnízdo intrik.
00:18:28 Alžběta si tam piplala nadějného hezounka,
00:18:32 34letého hraběte z Essexu.
00:18:37 Pověřila ho úkolem vyrazit do Irska a zničit povstalce.
00:18:41 Fešný zajíček namísto toho
00:18:44 v přímém rozporu s královniným nařízením dojednal příměří.
00:18:50 V zoufalé snaze objasnit Alžbětě
00:18:54 své rozhodnutí si pospíšil zpět do Londýna.
00:18:57 Hůř už to snad ani načasovat nemohl.
00:19:00 Alžběta zrovna vstala
00:19:03 a právě podstupovala rekonstrukci královského obličeje.
00:19:07 Přesně v tom okamžiku vtrhl do její ložnice hrabě z Essexu.
00:19:11 Nešlo jen o porušení protokolu.
00:19:14 Rovnalo se to pokusu o svržení z trůnu.
00:19:18 Essex uzřel Alžbětino tělo in natura,
00:19:22 ve vší urozené svraštělosti, s obličejem postrádajícím make-up,
00:19:26 jímž si zajišťovala nepomíjející vzezření panenské královny.
00:19:30 Rovnou jí mohl strhnout korunu.
00:19:37 Essex putoval do šatlavy.
00:19:41 Když ho s ostudou propustili, skončil utopený v dluzích.
00:19:48 Dva roky nato, v lednu 1601,
00:19:51 se v Glóbu hrál Shakespearův Richard II.
00:19:54 Zatímco v Jindřichu V. nám Shakespeare nabídl
00:19:57 portrét silného krále,
00:20:00 v Richardu II. jsme dostali něco naprosto odlišného.
00:20:05 Richard je arogantní a sebestředný.
00:20:09 Zcela odtržený od svého lidu.
00:20:13 Jeho nepřítelem je Bolingbroke, charismatický bavič davů.
00:20:22 Ústřední téma hry nabízí výbušnou otázku:
00:20:26 "Lze vůbec někdy ospravedlnit svržení krále?"
00:20:35 Toho večera se v Glóbu nehrálo pro každého.
00:20:43 Essexovi muži si totiž zaplatili soukromé představení.
00:20:47 Doufali, že tu získají kuráž a přijdou na nové
00:20:50 argumenty pro státní převrat.
00:20:53 Ten chystali hned na druhý den.
00:21:04 Emoční vrchol hry tvoří scéna,
00:21:06 kdy se král obrací k Bolingbrokovi se slovy:
00:21:10 "Nuž pozorujte, kterak sám se zničím.
00:21:13 To těžké břímě dávám z hlavy své, zde ze své ruky žezlo nehbité,
00:21:17 ze srdce svého skvělou krále moc:
00:21:21 svou vlastní slzou smývám balšám svůj, svou vlastní rukou
00:21:26 vzdávám korunu, svým vlastním jazykem stav posvátný svůj zapírám,
00:21:31 a vlastním dechem svým rozpouštím povinnosti všeliký řád obvyklý,
00:21:37 odkládám přísahou vší slávu, velebnost všech statků svých."
00:21:44 Výjev i řeč překypují srdceryvným patosem.
00:21:48 Essexovi muži však byli potenciálním poselstvím hry
00:21:53 natolik rozrušeni, že si toho sotva povšimli.
00:22:00 Essex se považoval za nového Bolingbroka.
00:22:04 Toho, kdo vzkřísí "ostrov s žezlem".
00:22:11 Essex věřil, že mezi Richardem a Alžbětou existují paralely.
00:22:16 Oba byli bezdětní.
00:22:18 Oba se obklopili prospěchářskými muži,
00:22:22 kteří jim znemožnili naslouchat nářkům lidu.
00:22:27 Essex chtěl z Alžběty udělat loutkovou královnu.
00:22:32 Skutečnou moc by třímal v rukách on sám.
00:22:38 8. února 1601, den po zhlédnutí Richarda II.,
00:22:42 rozpoutal Essex svou revoltu.
00:22:53 Ráno proběhlo několik žalostných šarvátek.
00:22:56 Vzbouřenci skončili ve vězení. Essex později přišel o hlavu.
00:23:06 Shakespeare žil v epoše, kdy psaní přinášelo velké riziko.
00:23:11 Christopher Marlow byl zavražděn. Thomas Kidd skončil na mučidlech.
00:23:16 Bena Johnsona uvrhli do žaláře. A co Shakespeare?
00:23:22 Mohli po Essexově vzpouře autora Richarda II. postavit před soud
00:23:28 jako spolupachatele velezrady?
00:23:32 Nepochybně se pohyboval na tenkém ledu.
00:23:40 A abyste mohli na takovém rybníku bruslit,
00:23:44 musíte stejně jako Shakespeare mistrně ovládat umění
00:23:49 kontradikce a metafory.
00:23:57 Důvod, proč se Shakespearovi dařilo unikat vězení,
00:24:01 dostat svoje hry na jeviště, uniknout podřadnější úloze
00:24:06 esejisty nebo komentátora své doby a stát se nejslavnějším dramatikem
00:24:11 všech dob spočíval v tom, že projevoval protichůdné postoje
00:24:18 takovým způsobem, že bylo prakticky nemožné ho jasně definovat.
00:24:28 Richard II. slouží jako názorný příklad.
00:24:31 V zahajovací scéně se samolibý král utvrzuje v přesvědčení,
00:24:36 že je díky svému majestátu nedotknutelný.
00:24:40 Po svržení z trůnu Richard s pokorou procitne
00:24:44 a pozná sebe sama.
00:24:47 Zjistí, co obnáší být člověkem a současně monarchou.
00:24:51 Jeho strastiplná cesta nás dokáže vzít za srdce.
00:24:59 Hra Richard II. a lekce z Essexovy vzpoury možná přiměly
00:25:04 stárnoucí královnu k zamyšlení.
00:25:06 Třeba jí připomněly, že především v těžkých dobách
00:25:11 potřebuje loajalitu svých poddaných.
00:25:15 9 měsíců po rebelii se totiž konečně vynořila z příšeří.
00:25:20 Rozpomenula se na svůj dávný kouzelný cit pro drama
00:25:24 a nabídla trpícím poddaným labutí píseň,
00:25:28 jíž si tak dlouho toužili vyslechnout.
00:25:32 Velkolepě nádherná, intenzivní a emočně vypjatá řeč sice přišla
00:25:36 se zpožděním, ale když ji v listopadu 1601 v parlamentu
00:25:41 nevraživém vůči jejímu vládnutí pronesla, jednalo se o majstrštyk
00:25:46 Alžbětina citu pro divadelní drama.
00:25:50 Královna se ve svém proslovu, stejně jako kdysi v Tilbury,
00:25:54 zářně a bezostyšně vyžívala: "Jsem jedna z vás.
00:25:58 Nestojím na straně oněch bezzásadových mužů,
00:26:01 co páchali zlé skutky mým jménem.
00:26:04 K nim nepatřím. Jsem s vámi! Spojuje nás jediné.
00:26:08 A vy to dobře víte. Jedno slovo. Klenot!"
00:26:15 Neexistuje klenot vyšší ceny, není jiného klenotu,
00:26:19 jejž bych upřednostnila.
00:26:22 A tím klenotem je vaše náklonnost.
00:26:27 Cením si ho více než jakýchkoli jiných pokladů a jmění.
00:26:31 Díky němu víme, že odměnou nám jest náklonnost a slova díků,
00:26:37 jejichž hodnotu pokládám za nevyčíslitelnou.
00:26:42 Vím, že titul krále jest titulem vznešeným.
00:26:46 Ale pomněte, že nasazená koruna je mnohem vznešenější pro ty,
00:26:51 kdož ji pouze vidí, a mnohem méně příjemná těm, kdož ji nosí.
00:26:57 A přestože jste již na tomto místě měli či budete mít
00:27:02 mocnější a moudřejší, přesto jste nikdy neměli,
00:27:07 a ani nebude mít nikoho starostlivějšího a více milujícího.
00:27:26 V únoru 1603 hráli Muži Lorda Chamberlaina
00:27:29 pro královnu naposledy.
00:27:42 Měsíc nato Alžběta zemřela. Básník Thomas Dekker napsal:
00:27:49 "Máry pohřební připomínaly ostrov po vodě plující,
00:27:55 neb je skrápěl příval slz."
00:28:03 Jako kdyby její skon lidem připomněl, co ztratili.
00:28:08 Vzácnost: královnu, jež byla v první řadě lidskou bytostí.
00:28:12 Vládkyni, která si uměla získat lid.
00:28:25 To se rozhodně nedalo říct o jejím následníkovi
00:28:30 Jakubu I. Stuartovi.
00:28:34 Královně panně se nepodobal ani v nejmenším.
00:28:38 V jedné chvíli se choval jako nadutý opilec
00:28:42 se záluskem na pohledné dvorní chlapečky,
00:28:45 ve druhé se proměnil ve zbožného dogmatika,
00:28:49 peskujícího hříšníky citáty z Písma svatého.
00:28:52 A na rozdíl od Alžběty se Jakub svým poddaným
00:28:56 nijak nesnažil vyjít vstříc.
00:28:59 Neměl v úmyslu je konejšit nebo povzbuzovat jako zesnulá královna.
00:29:04 Tenhle panovník dával otevřeně najevo, že lidi jsou mu ukradení.
00:29:18 Jakub oficiálně přijel do Londýna v březnu 1604.
00:29:22 Šlo o grandiózní událost.
00:29:27 Po celém městě vyrostly vítězné oblouky.
00:29:30 Vzduchem se linuly latinské básně,
00:29:34 jež běžným Londýňanům neříkaly zhola nic.
00:29:43 A co Shakespeare, bůh diváků stojících v přízemí?
00:29:47 Necítil se od této vznešené kultury poněkud odtržený?
00:29:52 Ani v nejmenším. Už to dávno nebyl šmudla s prsty od inkoustu.
00:29:58 V posledních rocích Alžbětiny vlády
00:30:01 se Shakespeare rozjel s plnou parádou.
00:30:04 A mastil si kapsu.
00:30:07 Koupil si druhý největší dům ve Stratfordu a ostentativně
00:30:11 předváděl nový rodinný erb.
00:30:14 Přestože setrvával v divadle, stal se z něj gentleman.
00:30:19 Na jeho honosný šat u příležitosti Jakubovy korunovace
00:30:23 padlo 4,5 metru červené látky.
00:30:27 Jeho už tak slavná divadelní společnost Muži Lorda Chamberlaina
00:30:32 se nyní zařadila po bok králových mužů.
00:30:35 Jakubovy kancelářské krysy stvrdily jejich šlechtické
00:30:40 tituly raketovou rychlostí.
00:30:43 Shakespeare se stal dvorním dramatikem.
00:30:46 Nabízela se otázka, zda s finančním zajištěním
00:30:50 a královským požehnáním neztratí šmrnc.
00:30:57 Jakub byl nechvalně proslulý marnotratník.
00:31:00 A když přišlo na umění, peníze se jen sypaly.
00:31:04 A jedním ze šťastných poživatelů Jakubovy štědrosti
00:31:08 se stal i Shakespeare.
00:31:11 Asi 10-20krát ročně, daleko častěji než za Alžběty,
00:31:15 sehráli Královi muži představení u dvora.
00:31:19 Shakespeare se ocitl mnohem blíž trůnu.
00:31:22 Mohl sledovat Jakubovy mánie z první ruky.
00:31:26 Třeba právě to Williama inspirovalo k daleko hlubšímu,
00:31:29 niternějšímu vhledu do králova srdce i hlavy.
00:31:37 Ve slavných tragédiích, napsaných za Jakubova panování,
00:31:42 se Shakespeare zabýval vůbec nejpronikavějšími náměty.
00:31:46 Příčetností a nepříčetností. Dobrem a zlem.
00:31:52 Zahnívající povahou ctižádostivosti.
00:32:00 Odplatou.
00:32:05 Nevíme to jistě,
00:32:08 ale první Shakespearovu divadelní tragédii Jakub zhlédl
00:32:12 pravděpodobně o Vánocích roku 1603 v Hampton Court.
00:32:19 Po opulentní hostině a bujaré pitce sem úderem 10. hodiny
00:32:24 přivrávoralo 600hlavé publikum.
00:32:27 Po obou stranách se klenuly lavice pro méně honosné obecenstvo.
00:32:31 Aristokraté seděli v přízemí, smetánka ve vyhrazených lóžích.
00:32:36 Na dvojici křesel ve tvaru trůnu usedl král s královnou.
00:32:41 Dav se rozestoupil, aby královský pár mohl projít.
00:32:45 Pukrlata nebrala konce.
00:32:48 Netušíme, jaké představení se tu o Vánocích odehrálo,
00:32:51 ale je pravděpodobné, že pro krále a jeho dánskou
00:32:55 královnu připravil Shakespeare hru o Hamletovi, kralevici dánském.
00:32:59 Však také královský pár trávil líbánky na zámku Elsinor.
00:33:08 Pokud se někdo obával, že královský dramatik
00:33:11 ztratí náboj, Hamlet ho obratem vyvedl z omylu.
00:33:17 Ze všech shakespearovských "královských her" se právě
00:33:21 v Hamletovi setkáme s vrcholnou posedlostí přetvářkou.
00:33:25 Co je klam a co je pravda?
00:33:29 Nejlicoměrnějším falešníkem je Hamletův strýc Klaudius.
00:33:36 Klaudius se chová jako právoplatný král.
00:33:40 Jako oddaný manžel Hamletovy matky Gertrudy.
00:33:44 Jenže Hamlet podezřívá Klaudia z vraždy svého otce,
00:33:50 dánského krále.
00:34:00 Hamlet se tedy rozhodne odhalit pravdu pomocí divadelní hry.
00:34:04 Prohodí: "Ta hra je na to, by krále svědomí v ní bylo jato."
00:34:14 Melodrama si Jakub určitě vychutnával.
00:34:17 Ovšem v průběhu hry se musel začít ošívat.
00:34:21 Na jevišti se mu totiž zrcadlil vlastní život.
00:34:28 Jeho otec Darnley byl zavražděn.
00:34:31 Vrah Boswell se oženil s Jakubovou matkou, Marií Stuartovnou.
00:34:38 Žili jako královský pár a stavěli svůj zločin na odiv
00:34:44 stejně jako Klaudius a Gertruda.
00:34:51 Tahle noční můra Jakuba strašila,
00:34:55 a teď mu ji Shakespeare rozehrál přímo před očima.
00:34:58 V průběhu hry, kdy Hamletovi herci ztvárňují otrávení jeho otce,
00:35:03 se několik metrů od sebe ocitly tři královské páry.
00:35:07 Jakub I. s královnou Annou, Gertruda a Klaudius
00:35:12 a herecká královská dvojice.
00:35:17 Ta nyní předváděla zdramatizovanou verzi zločinu,
00:35:21 k němuž došlo za Jakubova dětství.
00:35:25 Neexistoval důvod, proč by se měl cítit dotčeně.
00:35:28 Koneckonců se nesnažil za smrt svého otce pomstít.
00:35:32 Jenže i tak je nabíledni, zda se mu při sledování
00:35:37 neskutečně šálivých hrátek nezatočila hlava.
00:35:46 V Hamletovi rozpoznáme rozdíl mezi skutečnými králi a hrdlořezy.
00:35:51 Proč by to mělo Jakubovi vadit?
00:35:54 Obzvlášť v epoše, kdy královrazi číhali na každém rohu?
00:36:07 4. listopadu 1605 bylo pod Sněmovnou lordů objeveno
00:36:11 36 sudů střelného prachu.
00:36:14 Umístili je tam spiklenci z řad militantních katolíků.
00:36:19 Jejich cílem nebyl jen parlament, ale především samotný Jakub.
00:36:25 Shakespeare měl určitě důvod k obavám.
00:36:29 Jeho matka pocházela z přísně katolické rodiny.
00:36:33 Robert Catesby, strůjce spiknutí, byl Shakespearův vzdálený příbuzný.
00:36:43 V paranoidním ovzduší Shakespeare napsal další hru
00:36:47 s cílem zachovat si Jakubovu přízeň.
00:36:51 Hru o anarchii, jež zachvátí zemi po vraždě krále.
00:37:04 Macbeth.
00:37:12 "Každého znovu dne též nových vdov slyšíme stesk,
00:37:17 žel nových sirotků, a novou strastí nebes klenba duní."
00:37:23 Nám krása šeredou, šereda krásou, poleťme větrem hustou mlhy řasou.
00:37:29 Jakubova posedlost čarodějnictvím inspirovala I. jednání hry.
00:37:36 Nám krása šeredou, šereda krásou, poleťme větrem hustou mlhy řasou.
00:37:47 Počátkem 90. let 16. století se ve Skotsku konal proces
00:37:51 s více než stovkou údajných čarodějnic.
00:37:54 Při mučení se ženy přiznaly,
00:37:57 že pomocí kouzel a čar hodlaly Jakuba zabít.
00:38:05 Když čarodějnice v Macbethovi
00:38:08 vaří v kotli netopýří chlupy a žabí hnát,
00:38:11 Jakubovi to připomnělo čarodějnice z North Berwicku.
00:38:19 Osobně se účastnil jejich křížového výslechu.
00:38:23 Po procesu napsal knihu o čarodějnictví
00:38:27 s názvem Démonologie.
00:38:30 Věřil, že čarodějnice získávají svou sílu pomocí obcování s ďáblem.
00:38:36 A propojení sexu a moci tvoří ústřední téma Shakespearovy hry.
00:38:44 Macbeth a jeho žena prahnou po trůnu.
00:38:50 Nával erotického vzrušení během vraždy
00:38:54 představuje opěrný bod dramatu.
00:38:57 Macbeth udělá, co po něm jeho žena žádá.
00:39:00 Jasně mu naznačuje, že jeho mužství je v sázce.
00:39:04 "Děsíš se toho, bys tentýž byl ve své síle a svém činu,
00:39:08 jakýs byl v žádosti?" praví Lady Macbeth.
00:39:11 "Napni jen zmužilost na pravý kolík, a zdaří se."
00:39:15 Macbeth se démonické proměně vzpírá,
00:39:19 ale jeho choť ho k ní přímo vybízí.
00:39:23 Sem spějte, duchové myšlenek vražedných!
00:39:27 Zbavte ženství mne a naplňte
00:39:30 mne od hlavy až k patě divým ukrutenstvím.
00:39:35 Mou zhusťte krev a zataraste cesty útrpnosti,
00:39:40 by přírody snad žalné návštěvy nezvrátily můj pevný úmysl,
00:39:46 neb míru nevložily mezi ním a výkonem.
00:39:54 Již spějte k mému prsu, žluč sajte s mlékem mým, vy vraždostrůjci,
00:39:59 kdekoli v tvaru neviditelném chystáte světu zkázu!
00:40:04 Hustá noci, pojď, a skryj se v pekel nejtemnější dým,
00:40:08 by nezřela má břitká dýka rány, již zaráží, by samo nebe
00:40:13 též nekoukalo skrz závoj nebeský, "stůj!" volajíc.
00:40:18 Když Lady Macbeth provolává "zbavte mne ženství",
00:40:23 zříká se svých šlechetných vlastností - cudnosti,
00:40:26 pokory a poslušnosti.
00:40:29 Výsledkem je přesně to, co mužští moralisté předvídali.
00:40:33 Šílenství, nespavost, sebevražda.
00:40:42 Macbeth je zajímavý případ, co se týče úlohy krále.
00:40:50 Po kvalitativní stránce
00:40:52 dalece předčí všechny ostatní tragické či historické hry.
00:40:56 Jde totiž o unikátní drama s podrobným a nesmírně
00:40:59 depresivním vyobrazením muže, procházejícím hlubokou krizi poté,
00:41:04 co se dopustil ukrutné ohavnosti jen proto,
00:41:08 aby získal absolutní moc.
00:41:11 Shakespeara zajímá psychologická újma.
00:41:14 Zbavuje svůj i Macbethův svět minulosti a budoucnosti.
00:41:17 Na Macbetha doléhá přítomnost.
00:41:21 Zítřky a budoucí projevy se mění v popis jednotvárnosti každého dne.
00:41:38 Ten zítřek, zítřek, a ten zítřek zas, skrovným se plouží krokem
00:41:43 ode dne ke dni, až k poslednímu slovci časnosti,
00:41:48 a každý náš včerejšek svítil bláznům ve smrtnou zetlelost.
00:41:55 Nuž, zhasni, zhasni, ty malá svíce! Co jest život ten?
00:42:00 Jen mimojdoucí stín, jen chudý herec, jenž na divadle hodinu
00:42:05 as řádí, pak nejsa slyšen víc, ba život ten jest jak povídka,
00:42:10 plná hluku, vzteku, již vypravuje blb,
00:42:13 a význam její - nic.
00:42:21 Macbeth zkoumá, jak se z lidí stanou dravé šelmy,
00:42:25 ovšem nastane moment, kdy se Shakespeare ptá,
00:42:28 zda k přestupu na stranu sil temna vlastně potřebujete čarodějnice.
00:42:33 Skrývá se snad něco z toho, co činí z člověka bestii,
00:42:36 v samotné královské koruně?
00:42:40 Jedna z nejpodivuhodnějších scén v Macbethovi nastává ve chvíli,
00:42:44 kdy se setkáme s Malcolmem.
00:42:47 Je to dobrák, jenž se stane králem poté, co se Macbeth zhroutí.
00:42:51 Prostřednictvím Malcolma Shakespeare zkoumá
00:42:54 zhoubný vliv královského úřadu.
00:42:57 "Nejsem tím, kým se zdám," praví Malcolm.
00:43:01 Macbeth vám nevoní? Počkejte, až se stane králem Malcolm!
00:43:04 Kdybych stal se králem, pro statek jejich vraždil bych slavné rody!
00:43:08 Tomu vzal poklad, jinému zas dům.
00:43:14 Ba na poctivce a věrné poddané zapřádal bych bezprávné pře,
00:43:18 a pro jmění je ničil!
00:43:21 Malcolm ze zkušenosti ví, že každý král je buď krvavý tyran,
00:43:25 anebo ho někdo zavraždí ve spánku.
00:43:28 Nic víc, nic míň. Chce se jím opravdu stát?
00:43:32 Dokáže se vyhnout kterémukoli z obou osudů?
00:43:36 Rozhodně se nehodlá nechat zavraždit ve spánku.
00:43:39 Takže jde částečně o projev Malcolmových pochybností
00:43:42 o sobě samém s ohledem na to, jak to na světě chodí.
00:43:45 Shakespeare prostřednictvím postavy Malcolma naznačuje,
00:43:50 jak vrtošiví a nestálí mohou králové být.
00:43:53 Šlo o nebezpečnou úvahu,
00:43:57 ale Shakespeare dobře znal hranice, kam až může zajít.
00:44:01 Po Malcolmově vzplanutí bere všechno zpátky:
00:44:05 "To byl přece vtip, jsem bezva chlapík."
00:44:09 Zde odpřisáhám skvrny ztupení, jež na sebe jsem svrhl,
00:44:14 co nedůstojné mé povahy.
00:44:23 Má první lež jest to mé nařknutí.
00:44:29 Co vpravdě jsem,
00:44:37 chci tobě věnovat, a vlasti ubohé.
00:44:45 Shakespeare si dovolil tehdy neslýchanou troufalost:
00:44:49 položit otázku, do jaké míry dokáže člověka změnit koruna.
00:44:54 Prošlo mu to.
00:44:56 A přesto ho nějaký démon stále nutil,
00:44:59 aby se pokoušel královskou masku sejmout.
00:45:03 To, že se Shakespeare pohyboval v Jakubově blízkosti
00:45:07 a stal se očitým svědkem výstřelků a přetvářek u jeho dvora,
00:45:11 jako by ho vyprovokovalo ke snaze stále více riskovat.
00:45:16 William byl posedlý přetahováním lidskosti s přízrakem majestátu.
00:45:22 A přesně to tvoří nosné téma jeho nejslavnější hry o postu vladaře.
00:45:29 Král Lear.
00:45:48 Čeká nás řada šokujících scén. Oči lezou z důlků, a to doslova.
00:45:54 Zažijeme vůbec nejsrdceryvnější závěrečné dějství.
00:46:00 Nic nezpůsobilo větší poprask než nezměrný morální argument:
00:46:04 aby panovník mohl dosáhnout skutečného nadhledu,
00:46:07 dokázal poznat pravdu o sobě samém a našel své místo
00:46:11 mezi ostatními, musí se smrsknout v zoufalou lidskou trosku,
00:46:16 stiženou ranou osudu.
00:46:19 A nestačí jen vzdát se koruny. Musí klesnout až na nejhlubší dno.
00:46:28 Abyste plně pochopili míru Shakespearovy opovážlivosti,
00:46:32 představte si inscenaci odehrávající se
00:46:36 před zraky královny,
00:46:38 v němž vystupuje obnažená vyšinutá žebračka
00:46:41 a šourá se mezi bezdomovci.
00:46:45 Nepříčetně štká a hledá spásu. Jenže Shakespeare měl za ušima.
00:46:50 Nepodrýval úlohu panovníka okamžitě.
00:46:55 Namísto toho rozvinul téma, jež urozeného pána potěšilo.
00:47:00 Podejte mapu sem!
00:47:05 Jakub chystal významný projekt.
00:47:09 Hodlal se stát králem jakési země s názvem Velká Británie.
00:47:14 Věřil, že jednota Anglie, Skotska a Irska zajistí bezpečnost,
00:47:18 prosperitu a mír.
00:47:21 "Když království rozdělíte," varoval Jakub,
00:47:24 "zasejete mezi své potomstvo sémě rozporu."
00:47:27 A přesně to dopustí Lear.
00:47:30 Hodlá se uchýlit do ústraní,
00:47:34 takže se rozhodne rozdělit království mezi své dcery.
00:47:37 Vězte, že jsme rozdělili své království na tři
00:47:41 a že jest nezvratný náš úmysl zbavit náš pokročilý věk
00:47:45 starostí a mladším silám je přenechat,
00:47:49 zatím pak již bez břemen krok zvolný k hrobu vést.
00:47:56 Příběh Krále Leara je naprosto stejný jako pohádka o Popelce.
00:48:02 Dvě zlomyslné sestry a jedna hodná.
00:48:04 Obě megery dostanou před vlídnou dcerou přednost.
00:48:07 Hra je vystavěná jako báje. Dramaticky se mu to vymkne z rukou.
00:48:11 Získá to operní nádech.
00:48:15 Je to velkolepé a současně bolestně prosté a přímočaré.
00:48:20 Dcery lichotící králi získají lví podíl půdy.
00:48:25 Nemladší Kordélie odmítá otci podlézat.
00:48:29 Obě starší dcery si jdou se svým chvalořečením bezostyšně za svým.
00:48:36 Více vás miluji, než slova vyřknou, nad zřítelnici,
00:48:40 vzduch a svobodu, nad vše co draho, vzácno, vítáno, jak život.
00:48:47 Kritikou pochlebovačství vstoupil Shakespeare na tenký led.
00:48:52 Jakub byl nechvalně známý tím, že trpí stejnou slabostí jako Lear.
00:48:56 I to nejúlisnější poklonkování padalo u krále na úrodnou půdu.
00:49:01 Jakub vyžadoval, aby ho poddaní oslovovali přízviskem
00:49:05 "nejsvětější" či "nejmoudřejší".
00:49:08 Nad míru toho všeho miluji vás.
00:49:11 A byla tu i další do očí bijící podobnost.
00:49:15 Neurvalost královského doprovodu.
00:49:18 Jakubův dvůr byl synonymem zhýralosti.
00:49:21 Při státní návštěvě v roce 1606 jeden dvořan poznamenal:
00:49:25 "Měli jsme tolik žen a vína,
00:49:28 že by každý střízlivý pozorovatel upadl v úžas."
00:49:33 Lear hodlá právě tento typ královské prostopášnosti odčinit.
00:49:37 Chce si ponechat družinu 100 rytířů,
00:49:42 připomínajících tlupu rozdivočených fotbalových vlajkonošů.
00:49:48 Jenže Learovy dcery to nepřipustí.
00:49:52 A když se vzdal své koruny, není v jeho silách jim vzdorovat.
00:50:01 Je to útrpný pohled sledovat muže,
00:50:04 který se sám vystaví takovému postavení.
00:50:07 Absurdní pozici krále bez koruny.
00:50:10 Nastane úžasný okamžik,
00:50:13 kdy sledujete nesmírně mocného muže s obrovským vlivem,
00:50:16 jak se vytrácí souběžně se svou mizející funkcí.
00:50:20 Zdá se, že jde o dovětek jeho kralování,
00:50:24 kdy maska popraská a spolu s ní se vytratí i jeho sebeúcta.
00:50:30 To je podle mě bytostně shakespearovský tah.
00:50:36 Víš-li pak rozdíl, kmochu, mezi trpkým a sladkým bláznem?
00:50:41 Nevím, čtveráku, pověz mi ho.
00:50:46 Kdo tobě poradil, bys rozdal podíl svůj.
00:50:53 Lear může začít chápat životní podmínky až ve chvíli,
00:50:57 kdy pozbyde moci.
00:50:59 Vydává se na mučivou pouť k porozumění.
00:51:03 A tím, kdo mu na této cestě musí pomoci, je jeho šašek.
00:51:11 Shakespeare se znovu odvážil přirovnat Learův svět k Jakubovu.
00:51:15 Ten byl totiž po dlouhé době prvním monarchou,
00:51:18 který měl šaška.
00:51:21 Osobního baviče jménem Archie Armstrong.
00:51:24 Archie byl placen za neomalenost vůči králi - za předpokladu,
00:51:29 že po skončení komického výstupu se vše vrátí do normálu.
00:51:32 Král se uvelebí na trůně,
00:51:35 šašek zůstane sedět na schůdkách a bude chřestit rolničkami.
00:51:40 V Králi Learovi to neplatí. Šašek je nemilosrdný. Jízlivý.
00:51:44 Sladký i trpký hned vám bude blázen znám:
00:51:48 ten v strakatině zde, tam onen stojí sám.
00:51:59 Ty mne nazýváš bláznem, hochu?
00:52:02 Druhých svých názvů ses odřekl, s tímto ses narodil.
00:52:07 Stejně jako Learovi se i Jakubovi přezdívalo šašek.
00:52:10 Nejmoudřejší šašek křesťanského světa.
00:52:15 Jsem vetchý, starý muž!
00:52:19 Zbaven svých rytířů se bezmocný Lear bez střechy nad hlavou vydává
00:52:24 v běsnící bouři do pustiny.
00:52:29 Shakespeare chápal, že tam venku objevíte to, co neznáte,
00:52:33 a uvnitř naleznete klid a bezpečí.
00:52:36 V komediích to bývá kouzelný les nebo kouzelný ostrov,
00:52:39 v tragédiích rozervaná pustina.
00:52:43 V komediích se naučíte milovat, v tragédiích umírat.
00:52:47 A to je úděl tragických hrdinů tam venku.
00:52:52 Učí se vyrovnat se smrtí.
00:52:57 A právě na tom hrozném místě, kdy doslova neví kudy kam,
00:53:03 nuzný král konečně prozře a učiní to, co králům sice nepřísluší,
00:53:10 ale je vlastností ryze křesťanskou.
00:53:14 Stane se bytostnou součástí lidského pokolení,
00:53:21 bez ohledu na to, jak je špinavý, nemocný, vyčerpaný či šílený.
00:53:27 Pomatený bezdětný padlý král se stává jedním z dalších
00:53:33 nezajištěných mužů a do jeho pěnících, řvoucích úst
00:53:38 Shakespeare vkládá děsivé varování všem mocným tohoto světa.
00:53:49 Vy nazí nebozí, kdekoli jste, již snášíte té kruté bouřky vztek,
00:53:55 jak vás ochrání hlava nekrytá, vyhublá bedra, hadry děravé
00:54:01 před takovým počasím?
00:54:14 Málo posud jsem si to brával k srdci. Zhoj se, pýcho!
00:54:19 Jdi, uč se cítit, co ti chudí cítí, bys nadbytek svůj na ně sesypala,
00:54:25 a spravedlnost nebes obhájila.
00:54:37 Jde o nejpodvratnější
00:54:39 a současně nejhlubokomyslnější Shakespearovu hru.
00:54:46 Při scénách, kdy používá tu nejprostší a nejjednodušší poetiku,
00:54:51 Shakespeare testuje lidskost tím nejbrutálnějším způsobem.
00:55:00 Extrémní syrovost zničujících prožitků Learovy postavy
00:55:05 nám umožní postřehnout základní obrys jeho duše.
00:55:16 Nejpronikavějším poselstvím Krále Leara je možná
00:55:20 záchrana vlastní důstojnosti.
00:55:25 Jde o mnohem víc než jen o sžíravý portrét krále.
00:55:29 Je to hra, která převyšovala
00:55:33 dvorní politiku a sdělovala obecnou pravdu.
00:55:38 A tato pravda pomohla Shakespearovi vyklouznout z hrozících nesnází.
00:55:50 Pokořením krále odhalil Shakespeare naše lidství.
00:56:02 Hluboké zážitky, jež všichni sdílíme.
00:56:05 Náklonnost, ztrátu a osamění. Rovnost v utrpení.
00:56:12 Zahloubal se Jakub při Learově poselství o zhojené pýše,
00:56:17 učící se cítit, co cítí chudí?
00:56:24 Nejspíš nikoli.
00:56:27 Osobně, ale ani jeho následník,
00:56:31 syn Karel se o neutěšenou situaci svých poddaných nezajímal.
00:56:37 Proč by taky? Považovali se za zástupce Boha na Zemi.
00:56:41 Jakub napsal, že panovníci připomínají herce na jevišti.
00:56:46 Ovšem jeho scéna se stala
00:56:49 platformou nesrovnatelně majestátnější.
00:56:52 Měl odtud blíže k Bohu,
00:56:55 jenž pomazal jeho hlavu nikoli hlavy poddaných.
00:57:00 Shakespeare dobře znal vítězství i prohry.
00:57:03 Prodíral se londýnským mraveništěm a kráčel i královskými paláci.
00:57:08 Jeho jeviště vypadalo jinak.
00:57:12 Stalo se místem, kde velikášské iluze mohly dopadnout tvrdě na zem
00:57:15 a dospět k poznání,
00:57:18 že jsme všichni stvořeni z téže lidské hmoty.
00:57:22 V nejsrdceryvnějším okamžiku hry Lear takové poznání využije,
00:57:26 kdy nikoli nadutě, ale smutně utěšuje oslepeného,
00:57:30 bědujícího starého Gloucestera.
00:57:33 Když se narodíme, pláčeme nad tím,
00:57:37 že jsme se ocitli na tomto velkém jevišti bláznů,
00:57:41 kde královského herce v hlavní roli,
00:57:44 nejmoudřejšího šaška křesťanského světa,
00:57:47 permanentně fascinovalo nejen divadlo,
00:57:52 ale i neochvějný pocit vlastní vznešenosti.
00:57:55 Podobně na tom byl i Jakubův syn Karel I.
00:57:57 Jednoho chladného lednového rána roku 1649,
00:58:02 nějakých 40 let po premiéře Krále Leara a více než 30 roků
00:58:06 po Shakespearově smrti, ho odvedli na popraviště
00:58:11 v Banqueting House, oblíbeném místě jeho otce.
00:58:15 Král Lear získal moudrost tím, že ztratil rozum.
00:58:19 Králi Karlovi stačilo pouze přijít o hlavu.
00:58:24 Když jeho setnutou hlavu ukázali davu,
00:58:28 znamenalo to pouze jediné: že na světě je o jednoho muže méně.
00:59:00 Skryté titulky Tomáš Pechoušek
00:59:01 ČESKÁ TELEVIZE 2014
Mezi svými současníky byl Shakespeare téměř jediný, kdo psal hry k potěše stojících i sedících diváků. Jak to dokázal? Pocházel ze srdce Anglie a zdálo se, že má zemi přečtenou skrznaskrz – katolíky i protestanty, město i venkov, prostý lid i urozené panstvo. Všechny totožnosti skvěle zužitkoval, když se stal opravdovým dramatikem, jakýmsi obyčejným člověkem. Dokázal mluvit nejen s gentlemany, ale i s diváky v přízemí. Věděl, čím je rozesměje i co jim vžene slzy do očí. Dokázal jim hnout žlučí i přimět je k potlesku a nadšenému odupávání. Právě ve chvíli, kdy si Shakespearovo jméno začínalo získávat věhlas, nastala pohroma. Morová rána. Divadla zavřela brány. Shakespearova divadelní společnost přestala hrát. Téměř celý rok dramatik strávil mimo divadlo. Pak se v roce 1594 připojil k nové, prestižní kočovné herecké společnosti s názvem Muži Lorda Chamberlaina, a to nikoli jako herec na půl úvazku a korektor textů, ale jako hlavní autor a partner. Připravil nový trhák a mistrovské dílo – Jindřich IV. Jindřich IV. svrhl Richarda z trůnu. Nesmírně ho tíží výčitky svědomí. Ovšem převratnost hry spočívá ve skutečnosti, že vlastně vůbec nepojednává o králích. Prostí Angličané a Angličanky se neobjevují pouze při davových scénách nebo v důmyslných epizodních rolích. V Jindřichu IV. jsou z nich neurvalé, prostořeké, skvostné hvězdy. Možná je to proto, že Shakespeare se nyní stal dvorním autorem Mužů Lorda Chamberlaina a pocítil nával sebedůvěry. Ten mu umožnil začlenit do Jindřicha IV. scény, jež by si v Jindřichu VI. nikdy nedovolil. Samozřejmě i tady proběhne nesčetně šermířských potyček…
* 26. 4. 1564
† 23. 4. 1616
Kdo by neznal asi nejznámějšího básníka a dramatika všech dob. Je však fascinující, jak málo se toho ví o jeho soukromém životě. I přes velkou proslulost se po něm dochovalo pouze pár smluv. A pak jeho díla, která dodnes řadíme ke skvostům světové literatury.