Ačkoliv jsou vzpomínky často nepřesné, každý člověk se na ně spoléhá. Prověřme svou paměť a odhalme její hranice. Americký dokument
00:00:00 Jedna černá, druhá černá a jedna červená karta.
00:00:03 Vsaďte dvacku a vyhrajte stovku. Otočte ji.
00:00:06 Copak je?
00:00:07 Musíte sledovat kartu. Je to jednoduchý.
00:00:11 V tomto newyorském parku
00:00:13 se co nevidět stane něco nečekaného.
00:00:15 Dávejte dobrý pozor a všímejte si detailů.
00:00:18 Ale né! Spletla jste se!
00:00:20 Prověříme vaši pozornost.
00:00:22 Najděte královnu a vyhrajte prachy.
00:00:24 Vidíte, tady je. A tady není. Která to je?
00:00:27 Ukažte na ni. Je to tahle? Která myslíte? Tahle?
00:00:31 Správně, vyhrál jste. Takhle musíte dávat pozor.
00:00:35 Cože? Co říkáte? Nerozumím vám. Co to povídáte?
00:00:39 Já vám vůbec nerozumím.
00:00:41 Co to děláte?!
00:00:47 Spolu s dvaceti nic netušícími diváky
00:00:50 jste se stali svědky zločinu.
00:00:53 A teď jste součástí vyšetřování.
00:00:57 Povedeme ho interaktivně, abyste se ho také mohli zúčastnit.
00:01:02 Myslím, že to byl muž.
00:01:04 Pomůžete usvědčit pachatele, nebo vás zklame paměť?
00:01:08 Jsem si jistá na 90 procent.
00:01:11 V příští hodině si budete moci zahrát pár her, které odhalí,
00:01:15 jak dobře si pamatujete jména... tváře... čísla... a detaily.
00:01:20 Kdo je ochoten svědčit?
00:01:22 Hrajte s námi. Nejenže pomůžete vyřešit zločin,
00:01:25 ale také vám zaručujeme, že si zlepšíte paměť.
00:01:29 Ne, neukazujte mi to.
00:01:32 Naše paměťové hry začínají.
00:01:39 Česká televize uvádí americký dokumentární cyklus
00:01:43 OTESTUJTE SVŮJ MOZEK PAMĚŤ
00:01:45 Najděte dámu. Nespusťte ji z očí. Vidíte, tady je.
00:01:50 Než otestujeme vaši paměť,
00:01:52 ještě jednou vám ukážeme zločin, který se stal.
00:01:55 Cože? Co říkáte? Nerozumím vám.
00:01:57 Co to povídáte? Já vám vůbec nerozumím.
00:02:01 Hej! Co to děláte?!
00:02:05 Vraťte se v duchu k tomu, co jste viděli.
00:02:09 Hej! Co to děláte? Hej! Hej!
00:02:13 Co se stalo? Řekněte "stop", když řekneme něco nepravdivého.
00:02:28 Řekli jste "stop"? Správně. Poslední věta je nepravdivá.
00:02:33 Pokud si však nejste jisti detaily, nevěšte hlavu.
00:02:36 Nejste v tom sami.
00:02:38 O paměti jsem se dozvěděl něco velmi překvapivého,
00:02:41 co si všichni musíme uvědomit: Naše paměť chybuje.
00:02:45 Skoro každý se domnívá, že má tu nejlepší paměť,
00:02:48 ale není to pravda.
00:02:51 Seznamte se s detektivem newyorské policie ve výslužbě,
00:02:55 Gregem Walshem.
00:02:56 25 let se musel při vyšetřování zločinů
00:02:59 spoléhat na lidské vzpomínky.
00:03:01 Vzpomínky začínají okamžitě blednout.
00:03:03 Proto musíte svědky vyslýchat co nejdříve.
00:03:06 A detektiv se musí rozhodnout, který z nich je nejlepší.
00:03:10 Můžete mi popsat, co jste viděla?
00:03:13 Objevila se tu žena a začala na toho muže rusky křičet.
00:03:17 Španělsky? Ne. Nějaký východoevropský jazyk.
00:03:20 Máte 20 svědků, takže uslyšíte 20 různých příběhů.
00:03:24 -Znali se.
-Neznali se.
00:03:26 -Asiatka.
-Běloška.-Ze Středomoří?
00:03:28 Když vyslýcháte svědka, připomíná to trochu bramboru.
00:03:31 Lidská paměť je jako brambora.
00:03:33 Když dáte bramboru do guláše, bude z toho guláš,
00:03:36 když ji dáte do zeleniny, bude z toho zelenina
00:03:39 nebo něco jiného. Jednoduše není na ni spolehnutí.
00:03:43 Pak tam proběhl takový malý kluk.
00:03:47 Když posloucháte tyto svědky,
00:03:49 sledujte, zda jejich vzpomínky odpovídají vašim.
00:03:53 On okradl ji.
00:03:55 V každé z těch 20 výpovědí je zrnko pravdy
00:03:58 a právě na něj se musíte soustředit.
00:04:01 -Dlouhé černé vlasy.
-Dlouhé vlasy.-Černé vlasy?
00:04:05 Dobrý svědek si svou odpověď nejdřív promyslí,
00:04:08 neodpovídá příliš rychle a není příliš rozrušený.
00:04:12 Začalo to hádkou ženy a muže a o pár vteřin později
00:04:15 se objevil jiný muž a proběhl kolem toho prvního.
00:04:19 Andrew začal událost popisovat z širšího pohledu,
00:04:22 a tak poznáte dobrého svědka.
00:04:24 Nedívá se na věc ze zúženého pohledu.
00:04:27 Vzpomenete si, jak vypadal?
00:04:29 Jestli mě paměť neklame, měl červenou zimní bundu.
00:04:35 Bylo to jako... eee!
00:04:38 Špatný svědek je příliš rozrušený, odpovídá rychle
00:04:41 a někdy odpovědi trochu přikrášluje.
00:04:44 Nebyla oblečená moc jako... Newyorčanka. Mám dobrou paměť.
00:04:49 Jsem zdravá a jím spoustu vitamínů a jiné zdravé věci,
00:04:53 jako je Acai, takové ty brazilské bobule.
00:04:56 Říkáte tedy, že si to pamatujete lépe než kdokoli jiný
00:05:00 a byla jste blízko místa činu.
00:05:01 Byla jsem přímo u toho.
00:05:03 Stála jsem vzadu u karetního stolku.
00:05:05 Bylo tam hodně lidí,
00:05:06 ale museli se mi dívat přes hlavu, aby to viděli.
00:05:09 Nancy přišla a řekla: "Vím, co se stalo."
00:05:12 Byla rozrušená. Řekla: "Vím, že se nemýlím."
00:05:14 A to je příznačné.
00:05:16 -Mockrát vám děkuju.
-Není zač.
00:05:20 A teď vy? Jste dobří svědci?
00:05:24 Prověříme vaši paměť.
00:05:27 Vzpomenete si, kolik osob včetně oběti
00:05:29 bylo zapleteno do krádeže? Co myslíte? Dva? Tři? Čtyři?
00:05:39 Jak je na tom vaše paměť ve srovnání s ostatními svědky?
00:05:44 Byli to tři lidé.
00:05:47 Jedna holka, jeden kluk. Jedna holka, jeden kluk.
00:05:50 Nejenže tam byli dva muži, ale ona do toho taky asi byla zapletená.
00:05:56 Správná odpověď zní čtyři.
00:06:00 Ale jestli jste se zmýlili, nic si z toho nedělejte.
00:06:04 Vaše krátkodobá paměť pravděpodobně zapomněla
00:06:07 většinu z toho, co jste shlédli od začátku pořadu.
00:06:11 Proč? Protože paměť neuchovává každou drobnost.
00:06:15 Proces přijímání, uchovávání a opětovného vyvolávání informací
00:06:20 je výrazně selektivní neboli vybíravý.
00:06:23 Vše začíná v oblasti mozku zvané hipokampus,
00:06:26 který přijímá informace vyslané smysly.
00:06:29 Jeho úkolem je rozhodnout,
00:06:31 kterou informaci uchovat a kterou vypustit.
00:06:34 Informace k uchování
00:06:37 je odeslána k uskladnění pro pozdější použití.
00:06:40 Všechno ostatní se během 20 vteřin z krátkodobé paměti ztratí.
00:06:46 Tato doba sotva stačí k zapamatování espézetky.
00:06:50 Nebo telefonního čísla.
00:06:53 Maximálně pět až sedm položek. Chcete si to vyzkoušet?
00:07:00 Prohlédněte si tuto bankovku.
00:07:04 Máte pět vteřin k zapamatování všech čísel a písmen.
00:07:08 Připraveni? Jdeme na to!
00:07:17 Zapamatovali jste si je?
00:07:26 Těžké, že?
00:07:28 Jen třicet procent lidí v tomto testu uspělo.
00:07:34 Je možné si zlepšit krátkodobou paměť
00:07:37 a stát se lepšími svědky?
00:07:42 Seznamte se s dvojnásobným mistrem USA v pamatování,
00:07:45 Ronem Whitem.
00:07:47 Nemám o nic lepší paměť než ostatní.
00:07:50 Jsem průměrný člověk, dokonce mě vyhodili z vysoké.
00:07:54 Jen jsem si osvojil systém, který většina lidí nezná,
00:07:57 a díky němu mám tuto mimořádnou schopnost.
00:08:00 Beru to jako sport. Paměť je disciplína.
00:08:03 Trénuju jako ostatní sportovci. Provádím cvičení stejně jako oni.
00:08:07 Je to duševní sport, ke kterému využíváme mozek,
00:08:10 a to může úplně každý. Chce to jen trénink.
00:08:13 Ron teď požádá v New Yorku náhodné chodce, aby ho vyzkoušeli.
00:08:18 Oslovím pár lidí na ulici
00:08:21 a pokusím se zapamatovat sériová čísla na jejich bankovkách
00:08:24 a možná i něco málo vyhrát.
00:08:27 Na každé dolarové bankovce je osm čísel a dvě písmena.
00:08:31 Třeba tyhle dámy. Dobrý den! Já jsem Ron.
00:08:33 -Ebony.
-Těší mě, Ebony.
00:08:35 -Melisa.
-Těší mě, Meliso.
00:08:37 -Dimitria.
-Těší mě.
00:08:39 Mám pro vás takový návrh. Máte u sebe nějaké bankovky?
00:08:42 To tedy nevím. A co s nimi chcete dělat? O co tu jde?
00:08:45 Vyzkoušíme, jestli si dokážu zapamatovat jejich sériová čísla.
00:08:49 Jestli ano, nechám si je. Jestli ne, dám vám dvojnásobek.
00:08:52 -Dobře.
-Co vy na to? Souhlasíte?
00:08:55 Mám tu jednodolarovku.
00:08:59 Ron si zkusí zapamatovat ne jedno, ale čtyři sériová čísla najednou.
00:09:11 Tohle si nezapamatoval.
00:09:13 Myslíte, že jsem si ho nezapamatoval?
00:09:16 Zkuste to znova, dáme vám ještě pět vteřin.
00:09:19 Řekl bych, že to mám. Ano, mám to. Myslíte si, že jsem to nedokázal?
00:09:22 Ne, nedokázal.
00:09:24 Vezmeme to od té první.
00:09:27 F... dva pět... sedm tři... jedna čtyři... šest šest... N.
00:09:34 -Správně!
-Mám to!
00:09:38 Další je F... pět dva... sedm pět... tři pět...
00:09:48 jedna šest... R.
00:09:51 Je mi líto. Ale je to správně!
00:09:55 E... tři... pět... jedna pět... tři nula... čtyři tři... E.
00:10:07 Jak byly ty poslední tři... dělala jsem si legraci.
00:10:11 Vy se tedy neloučíte s penězi snadno!
00:10:14 A ta poslední je B... čtyři dva... čtyři.. jedna... sedm jedna...
00:10:24 pět tři... K.
00:10:30 -To nebylo tak těžké,-Blahopřejem.
-zdá se, že nemáte moc radost.
00:10:35 Jak to Ron dělá?
00:10:37 Když se na něco soustředíte, vaše paměť funguje lépe.
00:10:41 A také pomůže,
00:10:42 když si vizualizujete to, co si chcete zapamatovat.
00:10:46 Čtyřka může být auto, protože má čtvery dveře a čtyři kola,
00:10:49 a devítka zase kočka, protože má devět životů.
00:10:53 Pokud si Ron za čísla dosadí obrázky nebo předměty,
00:10:56 vytváří si něco, čemu říká paměťové mapy.
00:11:00 Když si chci něco zapamatovat, přeměním to na obrázek
00:11:03 a ten pak umístím na jednotlivé kusy nábytku u sebe doma.
00:11:07 Když se chci na nějakou řadu čísel rozpomenout,
00:11:11 v duchu procházím domem a říkám, co vidím na nábytku.
00:11:14 Takhle si v hlavě vytvářím mapu.
00:11:18 Abstraktní pojem, jako je číslo, si snáze zapamatujeme,
00:11:22 když ho změníme v něco reálnějšího, jako je třeba kočka.
00:11:27 Co když si ale chcete zapamatovat něco konkrétního
00:11:30 a těch věcí je mnoho?
00:11:35 Ukážeme vám nyní deset obyčejných předmětů.
00:11:39 Kolik si jich dokážete zapamatovat během patnácti vteřin?
00:11:42 řipraveni? Začínáme.
00:12:02 Teď se zamyslete. Na kolik předmětů si vzpomenete?
00:12:14 Pořád jich nemáte víc než pět?
00:12:17 To nic. Podobně je na tom většina lidí.
00:12:20 Teď vás seznámíme s mužem,
00:12:23 který vám pomůže tento počet zdvojnásobit.
00:12:27 Hej! Co to děláte? Hej! Hej!
00:12:32 Vzpomínáte si na krádež v parku?
00:12:35 Po ní jsme vyslali na místo činu odborníka,
00:12:38 aby prověřil krátkodobou paměť svědků.
00:12:42 Dobrý den, jsem André Fenton.
00:12:46 Jsem profesorem neurologie na Newyorské univerzitě.
00:12:49 Zahrajeme si malou hru s pamětí. Pojďte se mnou.
00:12:53 Pojďte dovnitř.
00:12:58 Teď si zahrajeme hru, kterou jste asi hrávali jako děti.
00:13:02 Říká se při ní:
00:13:04 Šel jsem do obchodu a koupil jsem...
00:13:06 něco, třeba krabici mléka,
00:13:08 další, to budete třeba vy, řeknete:
00:13:11 Šla jsem do obchodu a koupila jsem krabici mléka
00:13:14 a něco dalšího a tak dál,
00:13:16 půjde to dokola, dokud to někdo nezkazí.
00:13:20 Šel jsem do obchodu a koupil jsem... kukuřici.
00:13:24 Šel jsem do obchodu a koupil jsem kukuřici a hrozny.
00:13:29 Šla jsem do obchodu a koupila jsem kukuřici, hrozny a jahody.
00:13:35 Šla jsem do obchodu a koupila jsem kukuřici, hrozny, jahody a řepu.
00:13:40 Šel jsem do obchodu a koupil jsem kukuřici, hrozny, jahody,
00:13:43 řepu a vajíčka.
00:13:45 Šel jsem do obchodu a koupil jsem kukuřici, hrozny, jahody,
00:13:50 dál nevím.
00:13:52 Tak to se nám moc nepovedlo.
00:13:57 Je to dost těžké. Zapamatujeme si tak pět až sedm věcí.
00:14:02 Na víc nám nestačí běžná kapacita.
00:14:05 Spoléháme se přitom na takzvanou krátkodobou paměť.
00:14:08 A ta je omezená a to výrazně,
00:14:10 protože neexistuje žádný mechanizmus,
00:14:13 který by tyto informace uchovával. Klidně bych vsadil vysokou částku,
00:14:17 že už si všichni nepamatujete většinu věcí,
00:14:20 které jsme tu vyjmenovávali. Už jsou vymazané z paměti.
00:14:27 Šest svědků si nedokáže zapamatovat ani nákupní seznam.
00:14:31 To pro vyšetřování nevypadá dobře.
00:14:34 Je to ale normální.
00:14:37 Krátkodobá paměť nám slouží dobře v daném okamžiku -
00:14:42 najít klíče od auta, přejít ulici, naplánovat, co vyndáme z lednice.
00:14:50 Když si ale chceme něco opravdu zapamatovat,
00:14:53 existuje způsob, jak uchovat detaily,
00:14:55 které by jinak naše krátkodobá paměť vypustila.
00:14:59 Krátkodobá paměť má své vlastní hranice.
00:15:01 Pokud chcete něco uchovat v paměti, zařaďte to do nějakého kontextu.
00:15:09 Jinými slovy, vložte to do příběhu.
00:15:14 Pamatujete si na deset předmětů, které jste viděli při testu?
00:15:19 Kolik byste si jich zapamatovali,
00:15:21 kdybyste je vložili do nějakého kontextu?
00:15:27 Mám zpoždění... Neměl jsem si dávat tu kávu.
00:15:32 Aspoň že neprší...
00:15:34 Jestlipak se jí bude líbit můj nový klobouk?
00:15:38 Právě mi napsala textovku. Je báječná.
00:15:47 Promiňte. Ten stavař vypadal,
00:15:50 že mě chce praštit pytlíkem s houskama.
00:15:53 Doufám, že dárek pro ni mám pořád v tašce.
00:16:00 Kolik je hodin? Má zpoždění. Možná nepřijde.
00:16:07 André! Ahoj.
00:16:10 Tady je. To mi namalovala obraz?
00:16:15 Díky.
00:16:17 Měj se. No né, ona mi dala!
00:16:22 Projděte si v duchu celý příběh od začátku do konce.
00:16:27 Připraveni?
00:16:35 Kolik předmětů jste si teď vybavili?
00:16:39 Víc než sedm?
00:16:42 A dokonce ve správném pořadí? Takhle to bylo snadnější, že?
00:16:47 Díky.
00:16:48 Ze stejného důvodu si dokážeme zapamatovat děj románu...
00:16:52 první školní divadelní hry...
00:16:54 nebo slova otravně chytlavé písničky.
00:17:00 Kdykoli si nějaké jednotlivosti spojíme,
00:17:04 posílí se spojení mezi neurony,
00:17:06 a to z krátkodobé paměti do dlouhodobé,
00:17:09 odkud si je později můžeme vybavit.
00:17:15 Některé informace jsou ale pro nás tak zásadní,
00:17:18 že se instinktivně takřka okamžitě uloží do mozku.
00:17:23 Jako třeba... tohle.
00:17:29 Podívejte se. Víte, co to je?
00:17:35 Podařilo se vám ho poznat?
00:17:42 Většina lidských mozků dokáže i s minimem informací určit,
00:17:46 že jde o lidskou tvář.
00:17:49 Vidíte v tomto mraku tvář?
00:17:52 A v kráterech na Marsu?
00:17:56 A co v topince?
00:17:58 Náš mozek je utvářen tak,
00:18:01 aby rozpoznal tvář spojováním jednoduchých prvků,
00:18:04 na které je naladěná naše vnímavost.
00:18:06 Kromě toho jsou jednotlivé oblasti propojené takovým způsobem,
00:18:10 aby interpretovaly světlo a stíny
00:18:13 a předkládaly nám je jako trojrozměrný objekt.
00:18:20 To se děje zde, ve spánkovém laloku na místě,
00:18:25 které se nazývá gyrus occipitotemporalis.
00:18:30 Od narození je náš mozek naprogramován na vyhledávání
00:18:34 a pamatování jednotlivých tváří.
00:18:36 Někdy si je zapamatuje, i když jsou vzhůru nohama.
00:18:40 Podívejte se na tuto tvář. Zdá se vám v pořádku?
00:18:44 Znáte ji?
00:18:46 Je to mezinárodní filmová hvězda Angelina Jolie.
00:18:52 Všimli jste si, že její oči a pusa jsou obráceně?
00:18:57 Většina lidí si toho nevšimne,
00:19:00 protože v případě tváří je náš mozek uzpůsoben tak,
00:19:03 aby viděl, co vidět chce.
00:19:06 Někdy dokonce stačí jen vybrané detaily -
00:19:09 jako je tvar tváře nebo výrazný rys,
00:19:11 abychom tvář rozpoznali.
00:19:13 Tuto schopnost vám nejnázorněji předvedeme na policejním okrsku
00:19:18 při vyšetřování naší krádeže.
00:19:19 Pamatujete se, kdo se s kým hádal?
00:19:21 Jak vypadali zloději?
00:19:23 Dokážete je popsat?
00:19:33 Máme neuvěřitelnou schopnost poznat druhého člověka.
00:19:37 Musíme v tom být dobří,
00:19:39 protože musíme poznat lidi, které jsme už viděli.
00:19:42 Autor policejních portrétů Steve Mancusi teď prověří
00:19:46 Andrewovu schopnost rozpoznávat tváře.
00:19:48 Andrew si dobře prohlédl pouze oběť -
00:19:51 ale od krádeže už uplynuly tři dny.
00:19:53 Dokáže ji ještě popsat?
00:19:55 Co si pamatujete vy?
00:19:57 Já vám nerozumím.
00:19:59 Byla tvář okradeného kulatá nebo hranatá?
00:20:02 Měl brýle?
00:20:04 Nebo klobouk?
00:20:07 Udělejte si pohodlí, uvolněte se a já budu pokračovat v kresbě.
00:20:12 Okrouhlá tvář, asi měl irský původ.
00:20:16 Když rozpoznáváme lidi, vidíme drobné detaily,
00:20:20 jimiž se liší jeden člověk od druhého.
00:20:22 Řekl bych, že měl brýle.
00:20:24 Steve začíná se standardním tvarem tváře,
00:20:27 který může přizpůsobovat svědkovu popisu.
00:20:30 Zkuste si vzpomenout na oči, nos a pusu.
00:20:34 Bylo na nich z proporčního hlediska něco neobvyklého?
00:20:38 U vás jsou ty nozdry příliš výrazné.
00:20:42 Takže by neměly být asi tak zvednuté. To můžu opravit.
00:20:46 Asi po hodině Steve portrét dokončuje.
00:20:50 Je toto muž, kterého okradli v parku?
00:20:54 Tady je jeho skutečná fotografie.
00:20:58 Andrewovi se jeho popis docela povedl, viďte?
00:21:02 A to je dobře, protože později budeme potřebovat vaši pomoc
00:21:06 při identifikaci zloděje.
00:21:09 Pojďme teď obrátit pozornost k tomu,
00:21:12 s čím se většina z nás potýká každý den:
00:21:15 jak si zapamatovat, které jméno patří ke které tváři.
00:21:20 Seznamte se s Georgem... Becky... Balagem... Mogdi... a Margaret.
00:21:25 Máte pět vteřin, abyste si zapamatovali jejich jména.
00:21:30 Máte to?
00:21:31 Vzpomínáte si, kdo je kdo?
00:21:37 Jestli jste jako většina lidí,
00:21:39 pak jste si zapamatovali jen dvě jména z pěti.
00:21:43 Ale dvojnásobný mistr paměti Ron White to dokáže lépe.
00:21:49 Nepřišel sem, do muzea Madam Tussaud na Time Square, proto,
00:21:53 aby si prohlédl voskové figuríny slavných osobností,
00:21:57 ale aby si vtiskl do paměti jména dvaceti turistů,
00:22:00 které uvidí poprvé v životě.
00:22:02 Návštěvníci muzea teď budou procházet jeden po druhém kolem mě
00:22:06 a řeknou mi své jméno.
00:22:07 Já provedu to, co potřebuju, abych si jejich jména zapamatoval.
00:22:11 A když budou odcházet, doufám, že je pozdravím jejich jmény.
00:22:15 Zahrajte si s námi a porovnejte svůj výsledek s Ronovým.
00:22:18 Dobrý den. Jmenuju se Ron.
00:22:21 -Amanda.
-Amanda?
00:22:23 -Jak se jmenujete?
-Balage, Balage.
00:22:25 -Balage? Mogdi?
-Ano.-Dobře. Mogdi. Mogdi.
00:22:29 Když někdo přichází chodbou
00:22:31 a pokud má jméno, které jsem nikdy neslyšel,
00:22:34 jako například tahle cizí jména,
00:22:36 tak to výrazně celý proces zpomaluje.
00:22:38 -Elisangela.
-Hickey.-Hickey?
00:22:41 Benedict? Josh? Hezké jméno. Diana? Dough?
00:22:44 Maria? George? Leonardo? Priscilla? Lucas?
00:22:48 Denis? Jane? Hannah? Matthew? Margaret? Becky?
00:22:52 -Ano.
-Já jsem Ron. Moc mě těší.
00:22:55 Tak co, povedlo se? Vzpomenete si aspoň na pět jmen?
00:22:59 Podíváme se, jestli si Ron opravdu zapamatoval všech dvacet.
00:23:07 Mistr v pamatování Ron White doufá,
00:23:10 že si zapamatoval jména dvaceti lidí,
00:23:12 kteří se mu právě představili.
00:23:14 Teď sedí celá ta skupina v kině a dívá se na film.
00:23:17 Jakmile skončí, budou scházet po těchto schodech
00:23:20 a mým úkolem je pozdravit každého z nich jménem.
00:23:23 Uvidíme, jak se mi to bude dařit. V hlavě si procházím celou tu řadu
00:23:27 a snažím se vzpomenout na jméno každého z nich.
00:23:30 Doufám, že nebudou žádná překvapení.
00:23:33 -Dougu? Jak se vám líbil film?
-Byl fajn.
00:23:36 -Vážně? Amando, jaké to bylo?
-Pěkné.
00:23:38 -Balagi, jak se vede?
-Dobře, díky.
00:23:40 -Fajn. Zacu, máte se?
-Dobře, dík.
00:23:42 -Boyene, líbilo se?
-Ano.-Výborně.
00:23:44 -Hickey, hodně ses toho dozvěděl?
-Jo.-To je dobře.
00:23:47 Denisi, radím vám, oblečte si kabát.
00:23:50 Jane, to jste vy, já vím.
00:23:52 Moji dobří přátelé ze Skotska, Margaret a Matthew,
00:23:55 rád vás zase vidím.
00:23:57 Šlo mi to dobře, viděli jste? Báječně.
00:24:00 Bylo tam mnoho cizích jmen,
00:24:02 takže jsem moc rád, že se to povedlo i s nimi...
00:24:06 Dobré na tom je, že každý, kdo trénuje,
00:24:08 se to může naučit stejně dobře jako já.
00:24:12 Jak si tedy zapamatovat jména dvaceti cizích lidí?
00:24:17 Abyste si jméno zapamatovali, musíte se soustředit.
00:24:21 Kdykoli ke mně přichází někdo, koho neznám,
00:24:24 ptám se sám sebe: "Jak se jmenuje? Jak se jmenuje?
00:24:27 Jak se jmenuje?" Dělám to, abych se soustředil.
00:24:30 Takže když napřáhnu ruku a on se představí,
00:24:32 moje mysl mu naslouchá.
00:24:34 Pokud to začnete dělat také, uvidíte, jak výrazně se zlepšíte.
00:24:38 Stejně jako u sériových čísel bankovek
00:24:41 i zde tkví podstata ve vytváření obrazů,
00:24:43 pomocí nichž se každá tvář stane jedinečná.
00:24:46 Za druhé si pro jména musíte utvořit obrazy.
00:24:49 Zac má velmi výrazné obočí. A také kotlety.
00:24:52 V osmdesátých letech běžela reklama "Zac Legomaniak",
00:24:56 takže si ho představuju s obočím a kotletami pokrytými legem.
00:25:03 Vaše jméno je? Margaret. Použiju koktejl Margarita.
00:25:08 To sedí.
00:25:11 Potkáte třeba muže jménem Gary a ten Gary má velký nos.
00:25:15 Já si představím garáž,
00:25:17 protože pro mě je Gary garáž, která ho praštila přes nos.
00:25:22 Když pak ty lidi uvidíte o šest týdnů později,
00:25:25 nepokoušíte si vzpomenout na jejich jméno.
00:25:29 Nikdy si neříkejte: "Jak se jmenují?"
00:25:32 Tím si paměť zablokujete.
00:25:34 Zeptejte se, co vás upoutalo na jejich tváři.
00:25:37 A pokud tyto obrazy pro jména nemáte?
00:25:40 -Jak se jmenujete?
-Balage. Balage.
00:25:42 -Balage.
-Ano, Balage.
00:25:44 Pro Balage jsem žádný obrázek neměl,
00:25:46 takže jsem si ho uložil jako míč, ball,
00:25:49 jako volejbal a na něm koláž. A tak jsem viděl ball-lage.
00:25:54 Je to stejný proces.
00:25:55 Ty obrazy si ale musím vytvářet okamžitě.
00:25:58 Kdykoli je takhle vytváříte na místě, zabere to víc času.
00:26:01 Teď, když jste se stali odborníky na zapamatování jmen,
00:26:04 vrátíme se k naší krádeži,
00:26:07 abychom prověřili vaši paměť v něčem... závažnějším.
00:26:11 Detektiv newyorské policie ve výslužbě Greg Walsh
00:26:15 zadržel pět podezřelých. Jeden z nich se zúčastnil krádeže.
00:26:20 Dokážete ho identifikovat?
00:26:23 Nespěchejte. Vaše svědectví je velmi důležité.
00:26:31 Porota a většina lidí považuje svědectví očitého svědka
00:26:35 za nejspolehlivější informaci.
00:26:39 Když vás pozvou k identifikaci podezřelých,
00:26:43 zeptají se vás, jestli někoho z nich poznáváte.
00:26:46 Nezeptají se, jestli vidíte pachatele zločinu.
00:26:49 To byste řekli ne. Ale: "Poznáváte někoho?"
00:26:52 Je důležité pokládat otázky správně.
00:26:55 "Odkud znáte toho člověka?"
00:26:57 Které podezřelé naši svědkové poznávají?
00:27:00 Asi nejspíš pětka. To by mohl být on.
00:27:04 Jestli mám někoho vybrat, pak bych asi řekl, že číslo pět.
00:27:09 -Nespěchejte.
-Pětka.-Dobře, pětka.
00:27:12 Říkáte, že je to číslo pět. Kde jste číslo pět viděla?
00:27:17 Viděla jsem ho během krádeže,
00:27:19 když sáhl tomu starému muži do tašky,
00:27:23 něco odtamtud vzal a utekl.
00:27:26 Jak moc jste si jistá svou identifikací?
00:27:29 Na 65 procent.
00:27:31 Vypadal jako ten zloděj, co utekl pryč.
00:27:34 Připadal mi povědomý, že tam byl.
00:27:38 Číslo pět. Má podobné vlasy.
00:27:41 Aha, a je tu někdo, koho poznáváte?
00:27:45 Myslím, že číslo čtyři.
00:27:47 -Řekl bych, že číslo pět.
-Číslo pět?
00:27:52 Z těchto osmi svědků jich je šest přesvědčeno,
00:27:55 že zloděj je podezřelý číslo pět. Souhlasíte?
00:27:59 Je toto muž, kterého byste poslali do vězení?
00:28:05 Cože? Co říkáte? Nerozumím vám.
00:28:07 Co to povídáte? Já vám vůbec nerozumím.
00:28:10 Hej! Co to děláte?!
00:28:12 Dvacet přihlížejících a vy jste se stali svědky krádeže.
00:28:16 Jeden z těchto pěti mužů je zloděj. Poznáváte ho?
00:28:23 Pachatelem je...
00:28:25 podezřelý číslo tři.
00:28:30 Jestli jste vybrali podezřelého číslo pět
00:28:33 stejně jako další svědkové, máte výbornou paměť na tváře.
00:28:37 Tento muž byl vskutku v davu na místě činu.
00:28:41 Málem jste ale poslali do vězení špatného člověka.
00:28:44 Kvůli pochodu v naší mysli, kterému se říká nevědomý přenos.
00:28:50 Číslo pět postávalo na místě činu, u kouzelníka s kartami Montyho.
00:28:55 Takže tam byl.
00:28:57 Svědkové možná nepoznali, odkud ho znají,
00:29:00 ale protože jim byl povědomý,
00:29:01 musel to být "ten člověk, co spáchal zločin".
00:29:05 Možná si dokonce vytvořili novou vzpomínku,
00:29:07 když toho člověka viděli
00:29:09 a zaměnili ho za osobu, která spáchala krádež.
00:29:12 A teď budou pevně věřit, že je to právě on.
00:29:15 Myslíte, že vy byste to neudělali? Děje se to každou chvíli.
00:29:19 Už jste si někdy spletli prodavače s bývalým spolužákem?
00:29:24 Nebo nějakého člověka nemáte rádi, protože vám někoho připomíná.
00:29:29 Nevědomý přenos je zcela běžná věc.
00:29:32 Existuje proto, že své zážitky uchováváme ve formě fragmentů.
00:29:36 A když na tyto zážitky vzpomínáme,
00:29:38 pokoušíme se vlastně celý příběh zrekonstruovat
00:29:41 z těchto fragmentů.
00:29:43 Chcete vědět, jak to myslíme?
00:29:46 Zavzpomínejte na dům svého dětství.
00:29:51 Jakou barvu měly dveře. Kolik oken bylo vepředu?
00:29:56 Vzpomenete si?
00:29:59 I když se vám vzpomínka bude zdát ucelená,
00:30:02 je pravděpodobnější,
00:30:04 že si mozek z vašeho domova pamatuje jen pár detailů
00:30:07 a ty sestavuje dohromady s detaily dalších domů,
00:30:10 aby podal ucelený a kompletní obrázek.
00:30:13 Máme-li k dispozici jen pár fragmentů,
00:30:15 vzpomínka na dům může dopadnout jinak pokaždé,
00:30:17 když na něj pomyslíme.
00:30:19 Navíc vždy, když nad tím příliš přemýšlíme,
00:30:22 se riziko změny zvyšuje.
00:30:24 Když si na něco vzpomínáme,
00:30:26 mění se biochemické pochody související s paměti.
00:30:29 A když se tyto biochemické pochody změní,
00:30:32 stává se paměť přístupnější vůči zkreslení.
00:30:38 Náš mozek má přes 100 miliard neuronů.
00:30:42 Je jich tolik, že jen jejich spočítání by trvalo asi 3000 let.
00:30:47 Pokaždé, když zavítáme do své paměti,
00:30:50 spojení mezi neurony se vytvářejí znovu.
00:30:53 Náš mozek se tak mění fyzicky a paměť chemicky.
00:30:57 A my jsme přesvědčeni, že to, co si pamatujeme, je pravda.
00:31:01 Pokud se nervová spojení v našem mozku mohou změnit,
00:31:05 abychom si na něco vzpomněli,
00:31:06 mohou se také změnit, abychom naopak zapomněli?
00:31:10 Osoby, které prožily mimořádně traumatickou událost,
00:31:13 mohou vzpomínky na ni pronásledovat celý život.
00:31:22 Myslím, že moje mysl se snažila přesvědčit tělo,
00:31:25 že už jsem doma a v bezpečí a tak dál, ale...
00:31:30 tělo tomu nevěřilo.
00:31:33 Veterán války v Iráku Jerry DeLaSalla
00:31:36 trpí posttraumatickou stresovou poruchou.
00:31:39 Myslím, že okamžitě po mém návratu pro mě byly nejtěžší problémy,
00:31:44 které jsem měl s řízením automobilu.
00:31:47 V Iráku jsem často převážel zajatce,
00:31:49 také jsem řídil auta v několika konvojích
00:31:52 a v těchto situacích nám hrozilo největší nebezpečí.
00:31:56 Určité obrazy a zvuky spojené s řízením
00:31:59 spouští u Jerryho stresující vzpomínky
00:32:02 na rozbombardované ulice Bagdádu.
00:32:08 Myslím, že jsem si spojoval určité obrazy nebo symboly,
00:32:13 které mi připadaly v něčem podobné.
00:32:17 Jednou jsem měl naléhavý pocit, že musím zastavit,
00:32:22 abych zjistil, v jaké situaci se nacházím,
00:32:25 jestli mi něco nehrozí. Co se to kolem mě děje?
00:32:30 Jerry doufá, že ho psychoterapeut Michael Kamer
00:32:34 z nemocnice pro veterány v New Yorku naučí, jak zapomenout.
00:32:39 Když člověk prochází těžkým traumatem,
00:32:42 dochází k určitým biochemickým změnám.
00:32:46 Tělo se snaží přežít. A to ovlivňuje způsob,
00:32:49 jakým jsou v mozku kódovány a uchovávány vzpomínky.
00:32:52 Proto jsou v něm uložené takovým způsobem,
00:32:55 že lidé, kteří traumatem prošli,
00:32:57 mají pocit, že se jich nemohou zbavit.
00:33:00 Silné emocionální prožitky mohou v mozku zanechat
00:33:03 přetrvávající stopu.
00:33:05 Když jsou stimulována emocionální centra zvaná amygdala,
00:33:09 mozek začne velice intenzivně ukládat vzpomínky.
00:33:14 Hudba, dotyk, pach, trauma - cokoli, co vyvolává emoce,
00:33:19 může zanechat v paměti silnou stopu.
00:33:23 Někdy pozitivní, jindy zničující.
00:33:27 V Jerryho případě doktor Kramer věří,
00:33:30 že díky psychologii
00:33:32 a technologiím vytvářejícím virtuální realitu
00:33:35 bude schopen proměnit spoje v jeho mozku tak,
00:33:38 aby se navždy zbavil bolestných vzpomínek.
00:33:41 Když spadnete z koně, musíte zpátky do sedla.
00:33:44 Je nutné být co nejdříve konfrontován se situací,
00:33:47 které se bojíte, v reálném životě, aby vás strach neovládl.
00:33:51 Je nezbytné, aby Jerry pocítil strach a překonal ho.
00:33:54 To se opakuje tak dlouho,
00:33:56 dokud traumatická vzpomínka neztratí svou sílu.
00:33:59 Chci, abyste se zastavil a nehýbal.
00:34:05 Pěkná hra. Takže vy nechcete, abych z toho vyjel?
00:34:08 Nechci, abyste odtamtud vyjížděl, přesně tak.
00:34:12 Ano.
00:34:16 Jeden z impulzů, které cítím,
00:34:19 je ohlásit velení, odkud přichází kontakt.
00:34:22 Nepřítel je blízko. Asi takhle bych to popsal.
00:34:25 Takže když tu sedíte a nemůžete se hnout...
00:34:28 a nemůžete udělat nic,
00:34:30 co by bylo v takové situaci standardním postupem,
00:34:33 -vyvolává to ve vás úzkost.
-Ano, ano.
00:34:36 Na co se díváte?
00:34:38 Po dvaceti minutách Jerryho přemůžou vzpomínky
00:34:41 a snaží se z místa uniknout.
00:34:43 -Aha. Vyjel jste odtamtud.
-Musel jsem jet dál.
00:34:48 Takže pokračování v jízdě je něco,
00:34:50 co byste byl udělal nebo chtěl udělat.
00:34:53 To je impulzivní...
00:34:55 nebo možná si prostě Bůh přeje, aby to auto jelo dál.
00:35:03 Mám hluboký respekt...
00:35:06 ke zvířeti,
00:35:08 které pro mě představuje posttraumatická stresová porucha.
00:35:13 Je to bestie uzavřená ve skříňce.
00:35:17 Když k ní nemáte klíč, přemůže vás.
00:35:20 Musíte ji ovládnout.
00:35:22 Musíte být pánem nad svými problémy,
00:35:24 ale k tomu je třeba se propracovat.
00:35:27 Jerry doufá, že díky další léčbě ovládne své vzpomínky,
00:35:30 které tak ztratí moc nad jeho myslí.
00:35:33 Jerry je přesně ten případ,
00:35:35 u něhož by naše léčba mohla zabrat.
00:35:38 Je úžasné sledovat, jak to postupuje.
00:35:40 Pro mě, jako pro klinického psychologa,
00:35:43 je to nesmírně užitečná zkušenost.
00:35:45 Dávejte pozor a sledujte královnu...
00:35:48 Jste připraveni na další test vašeho mozku?
00:35:51 Už uplynula nějaká doba,
00:35:54 takže teď zavřete oči a zavzpomínejte na zločin v parku,
00:35:57 který jsme vám ukázali na začátku pořadu.
00:36:01 Přehrajte si v duchu celou událost.
00:36:04 O kterých detailech víte jistě, že jsou pravdivé?
00:36:09 Vzpomněli jste si?
00:36:15 Nemusíte mít diplom, abyste věděli,
00:36:18 že vzpomínky postupem času vyprchávají.
00:36:21 Méně známá je ale skutečnost, že jak vzpomínka bledne,
00:36:24 stává se zranitelnější.
00:36:27 Doktorka Elizabeth Loftusová se zabývá pamětí a způsoby,
00:36:31 jimiž s ní lze manipulovat.
00:36:33 Možná nesejde na tom,
00:36:35 že si nemůžete vzpomenout, co jste měli včera k večeři,
00:36:39 ale co když se na vaše očité svědectví musí spolehnout porota?
00:36:42 Z analýz jsme se dozvěděli
00:36:44 o stovkách případů mylného obvinění,
00:36:47 kdy lidé strávili dlouhá léta ve vězení
00:36:49 za zločiny, které nespáchali.
00:36:52 Hlavní příčinou těchto jejich obvinění
00:36:55 přitom byla omylná lidská paměť.
00:36:58 Někdo může mít chybnou nebo zkreslenou vzpomínku
00:37:02 a být přesvědčený,
00:37:04 že ta vzpomínka je do posledního detailu správná.
00:37:09 Připravte se.
00:37:10 Zde v brooklynské soudní síni se ocitáme proto,
00:37:14 abychom u vás i u nás jako očitých svědků
00:37:16 prověřili spolehlivost vzpomínek při podání svědectví.
00:37:20 Dávejte dobrý pozor, co uslyšíte,
00:37:23 protože se možná změní vše, o čem jste se domnívali, že víte.
00:37:28 Dobrý den, jmenuju se Elizabeth
00:37:31 a položím vám několik otázek. Na co si vzpomínáte?
00:37:35 Vzpomínám si, jak nějaká žena křičela něco v cizí řeči,
00:37:40 nevím, možná to byla italština.
00:37:43 Někdo přiběhl... a vytáhl mu něco z tašky,
00:37:47 běžel pryč... a ta žena tam ještě chvilku stála.
00:37:51 Vzpomínám si, že měla velmi dlouhé tmavé vlasy.
00:37:54 A na sobě červený kabát. To je asi... asi všechno.
00:38:01 Zřetelně si vzpomínám, že měla bílé sako.
00:38:05 Ano, já taky.
00:38:07 Vím, že byla v červeném, protože jsem si jí hned všiml.
00:38:10 Vy s tím tedy souhlasíte, ale vy ne.
00:38:14 Když řekl červená, nějak to ve mně vyvolalo vzpomínku na červenou.
00:38:19 Dobře. A teď detaily. Čím více, tím lépe.
00:38:22 Viděla jsem, jak tam někdo přišel a vzal mu z tašky foťák.
00:38:27 Měl tašku přes rameno.
00:38:29 Viděl někdo foťák? Zvedněte ruku.
00:38:34 Dobře, takže tři viděli.
00:38:36 Určitě mu sebral foťák z tašky, stříbrný foťák, a pak utíkal dál.
00:38:41 Takže přiběhl z mojí pravé strany a pokračoval doleva.
00:38:50 Něco upadlo.
00:38:53 Pak mi došlo, že to bylo něco, co měl ten starý muž.
00:38:57 Slyšeli jsme tu protichůdné informace o čepici, kterou měla.
00:39:02 Někteří říkali, že byla šedivá a jiní, že zelená.
00:39:05 Vzpomínáte si na tu čepici?
00:39:07 Ano, myslím, že byla určitě šedivá.
00:39:09 -Šedivá.-Ano.
-Dobře.
00:39:11 Já se na žádnou čepici nepamatuju.
00:39:13 -Já taky ne.
-Vážně?
00:39:15 Myslím, že měla čepici, která jí spadla,
00:39:18 když začala křičet na toho muže.
00:39:26 Jak si vedla vaše paměť ve srovnání s ostatními svědky?
00:39:31 Tady je seznam tvrzení.
00:39:32 Řekněte "stop", až uslyšíte nějaké nepravdivé.
00:39:48 Řekli jste "stop"?
00:39:50 Co kdybychom vám řekli, že každé z těchto tvrzení je chybné?
00:39:55 Předstoupil bych před porotu
00:39:57 a dosvědčil, že jsem viděl mladou ženu v bílém saku.
00:40:01 Trvám na tom, že její kabát byl vlněný, krémový nebo bílý.
00:40:07 Než jsem se nadál, přiběhl další muž,
00:40:09 odběhl a na zem něco spadlo.
00:40:11 Jeho brašna na foťák pak byla prázdná.
00:40:14 -Musím přiznat, že nevím.
-Dozvíme se, co se stalo?
00:40:19 Co kdybychom vám řekli, že jsme vás chtěli zmást
00:40:22 a do místnosti jsme přizvali dva svědky,
00:40:25 kteří si úmyslně pohráli s vaší pamětí
00:40:28 a vzpomínkami všech ostatních. Přesně to jsme udělali.
00:40:36 Jsem psycholožka a zkoumám lidskou paměť,
00:40:39 především její ovlivnitelnost. Provádíme pokusy,
00:40:44 při nichž se úmyslně snažíme zkreslit vzpomínky lidí
00:40:48 na události, které se staly,
00:40:50 nebo dokonce do jejich myslí zasadit vzpomínky falešné.
00:40:57 Dobrý den.
00:40:59 -Dobrý den, já jsem Amanda.
-Těší mě, já jsem Elisabeth.
00:41:02 -Těší mě.
-Já jsem Jordan, těší mě.
00:41:04 Než se Amanda a Jordan připojili k ostatním,
00:41:07 dostali instrukce od doktorky Loftusové.
00:41:11 Pokusíme se zkreslit vzpomínky skutečných svědků krádeže.
00:41:15 To, na co si budete vzpomínat vy,
00:41:18 by mělo obsahovat mnoho pravdivých detailů.
00:41:22 Pokud si na ně svědkové pamatují, budou jim povědomé,
00:41:26 a pak k nim přidáte falešnou informaci.
00:41:30 Vy byste řekl: "A mimochodem,
00:41:33 ta žena měla dlouhé tmavé vlasy a červený kabát."
00:41:37 -Dobře.
-Tak jděte na to.
00:41:40 Mohou dva falešní svědkové vložit do myslí těch skutečných
00:41:44 smyšlené detaily o ženině kabátu a mužově fotoaparátu?
00:41:49 Svědkové mohou pochytit jeden od druhého informaci,
00:41:53 kterou začlení do své vzpomínky.
00:41:56 To může způsobit její změnu, zkreslení nebo rozšíření,
00:41:59 a dokonce ji učinit nakažlivou.
00:42:02 Kdo by byl ochoten, pokud by byl vyzván,
00:42:05 svědčit o něčem, o čem je přesvědčen?
00:42:09 Takže... prakticky všichni, nebo aspoň většina z vás
00:42:13 by předstoupila před porotu a svědčila.
00:42:16 Dobře, a teď se podíváme, co se doopravdy stalo.
00:42:25 Která myslíte? Tahle? Ukázal jste správně. Vyhrál jste.
00:42:29 Takhle musíte dávat pozor.
00:42:32 Cože? Co říkáte? Nerozumím vám.
00:42:34 Co to povídáte? Já vám vůbec nerozumím.
00:42:37 Hej! Co to děláte?!
00:42:43 Nebyl bílý.
00:42:45 Já jsem tu nejstarší. Mě vynechte.
00:42:52 -Cheryl.
-Jsem z toho vedle.
00:42:55 Museli jste nějak pozměnit to video.
00:43:00 Jsem v šoku. Nevím, co říct.
00:43:02 Byla jsem si jistá, že ten kabát byl bílý.
00:43:05 Naprosto jistá.
00:43:07 Byl bych se vsadil... o cokoli, že mám pravdu.
00:43:11 Asi bych už nesvědčil. Myslím to vážně...
00:43:15 Po tomhle už sám sobě nevěřím.
00:43:19 Předstoupil bych před porotu a dosvědčil,
00:43:21 že jsem viděl mladou ženu v bílém saku.
00:43:24 Co mnohobarevný?
00:43:28 Technicky vzato, nikdo neřekl "šedivý", takže...
00:43:33 Jmenuju se Elizabeth Loftusová a zkoumám paměť a její zkreslení...
00:43:38 a v tomto případě...
00:43:40 jsme se pokusili úmyslně zkreslit vaše vzpomínky.
00:43:45 Za prvé jsme se o to pokusili tím,
00:43:48 že jsme mezi vás nasadili falešné svědky,
00:43:51 kteří uvedli některé mylné informace. Kteří z vás to jsou?
00:44:02 Už vím, proč jste je posadili na kraj. Aby mohli utéct.
00:44:08 Falešní svědkové uspěli.
00:44:12 Než jsem se nadál, přiběhl další muž,
00:44:15 odběhl a na zem něco spadlo. Vypadalo to jako brašna od foťáku.
00:44:19 Co upadlo na zem?
00:44:21 Neviděl jsem to. Nevím, co to bylo.
00:44:24 Vypadalo to, že upustil na zem brašnu od foťáku,
00:44:26 protože byla po krádeži prázdná.
00:44:28 Vypadalo to, jako by něco tomu muži sebrala a pak běžela pryč.
00:44:32 Je znepokojivé, že vlastně jakýkoli svědek se může mýlit.
00:44:36 Jaká je tedy pravděpodobnost,
00:44:38 že se svědci pamatují, co se doopravdy stalo,
00:44:40 když to vidělo tolik lidí?
00:44:42 K tomu dochází i ve skutečných soudních případech.
00:44:46 Dokonce i u lidí,
00:44:48 kteří se jako vy snaží být přesní, čestní a maximálně upřímní.
00:44:55 Paměť tedy lze snadno obelhat nebo mistrně vylepšit
00:44:59 a přitom ji bereme jako samozřejmost.
00:45:02 Bez ní bychom se každodenní úkoly,
00:45:04 jako je čištění zubů nebo příprava čaje,
00:45:07 museli pokaždé učit znovu.
00:45:12 Kdybychom ji ale aktivně nepoužívali,
00:45:15 časem bychom o ni mohli přijít.
00:45:18 Dopřejte tedy mozku poslední cvičení.
00:45:21 A opět tu máme paměťového šampióna Rona Whitea.
00:45:24 My vám teď dáme takový malý test. Mám tu balíček karet a nechám vás,
00:45:29 abyste si je 20, 30 vteřin prohlížel.
00:45:32 Uvidíme, jak daleko se v tom balíčku dostanete.
00:45:35 Můžete začít...a zkuste si jich zapamatovat co nejvíc.
00:45:38 -V tom pořadí?
-V tom pořadí.
00:45:40 Je to trochu jako telefonní číslo, jinak to je k ničemu.
00:45:44 Chcete také podrobit svou nově vylepšenou paměť zkoušce?
00:45:48 Pokuste si zapamatovat těchto šest karet ve správném pořadí.
00:46:03 Stačí? Dobrá, takže která karta tam byla jako první?
00:46:08 -Eso.-Jaké eso?
-Křížové. -Piky.
00:46:12 Má pravdu, pikové eso. A další karta?
00:46:16 -Křížová dvojka.
-Křížová dvojka.
00:46:19 Myslíte? To nic. Vedete si dobře. A co ta další?
00:46:24 -Křížová dvojka.
-Velmi dobře. A další?
00:46:28 -Dál se nepamatuju.
-Já taky ne.
00:46:33 Pamatujete si další tři karty?
00:46:40 Je dost těžké naučit se nazpaměť balíček karet.
00:46:44 Tak a teď je zamícháme
00:46:46 a podíváme se, jak se to podaří mně.
00:46:49 Podívejte se na to.
00:47:03 Teď zjistíme, jak jsem na tom.
00:47:06 Myslím, že karta vespodu je srdcová čtyřka.
00:47:10 Správně.
00:47:12 -Piková devítka.
-Ano.
00:47:15 -A pak srdcová devítka.
-Pěkné.
00:47:18 Král... kárový.
00:47:24 Další je srdcové eso.
00:47:28 Kárový kluk...
00:47:32 Teď ale nastává menší obtíž, protože jsem si myslel,
00:47:35 že další karta je také kárový kluk,
00:47:37 ale v jednom balíčku většinou dva károví kluci nebývají,
00:47:41 takže, ehm...
00:47:46 Nedělejte to, neukazujte mi jí, ne, ne.
00:47:49 Počkejte moment.
00:47:57 Chcete nápovědu?
00:47:59 Ne, nepotřebuju nápovědu, protože je to pikový kluk!
00:48:03 -Je to tak!
-Gratuluju.
00:48:09 -Jak jste to dokázal?
-Bylo to kouzlo.
00:48:12 Ne, je to systém. Pro každou kartu mám obrázek,
00:48:15 takže každá karta pro mě představuje jiný výjev.
00:48:19 Srdcová čtyřka je Chuck Norris, hvězda karate.
00:48:23 Piková devítka je pro mě plavání a další karta je mrtvola.
00:48:27 Takže první tři karty jsem viděl
00:48:29 jako Chucka Norrise plujícího na mrtvole.
00:48:32 A to jsem v duchu umístil na kus nábytku u sebe doma.
00:48:36 Trénink paměti není určen jen těm,
00:48:39 kteří se chtějí účastnit paměťových soutěží.
00:48:41 Hodí se pro podnikatele, studenty a kohokoli,
00:48:44 kdo si chce budovat vztahy,
00:48:46 k tomu potřebuje pamatovat si jména a tváře.
00:48:53 Ukázali jsme vám,
00:48:55 jak se zlepšit v pamatovávání jmen, tváří a detailů.
00:48:59 A teď se podíváme,
00:49:01 jak se vám bude dařit v naší poslední paměťové zkoušce.
00:49:04 Připraveni?
00:49:06 Které dva z těchto obrázků jste v předchozí hodině neviděli?
00:49:10 Víte to?
00:49:35 Jestli jste řekli, že ženu a brýle,
00:49:37 pak vám blahopřejeme.
00:49:39 Může z vás být příští vítěz paměťové soutěže.
00:49:42 Dal jsem to!
00:49:57 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2013
Vytváření vzpomínek je jednou z ústředních schopností a funkcí našeho mozku. Během celého života jsme závislí na paměti. Co to však přesně je a jakým způsobem funguje? Proč si některé věci nevybavíme po pouhých pár vteřinách, a jiné v nás zanechají přetrvávající stopu? Do jaké míry lze paměť obelhat a je možné se na ni spolehnout například během vyšetřování zločinů? Prostřednictvím lékařských experimentů a praktických zkoušek nám další epizoda cyklu Otestujte svůj mozek názorně zodpoví tyto otázky a přiblíží nejen, jak paměť udržovat a procvičit, ale odhalí také biochemické změny vedoucí ke zkreslování vzpomínek.
