Martin Dejdar vám s elegancí sobě vlastní namíchá koktejl té nejlepší silvestrovské zábavy, která se v České televizi objevila. ### Režie J. Wehrenberg
00:00:29 Dobrý večer.
00:00:31 Mám radost, že jste přijali pozvání do mého nově otevřeného baru.
00:00:36 Mohl by nést přívlastek Silvestrovský.
00:00:39 To neznamená, že budu mít otevřeno jeden den v roce.
00:00:44 Naopak, my si Silvestra připomeneme v roce hned několikrát.
00:00:49 Říká se, že v životě není nic černobílé.
00:00:53 V mém nápojovém lístku najdete silvestrovské koktejly
00:00:57 plné humoru a zábavy, nejen nové barvené, ale i starší.
00:01:02 Černobílé, léty ověřené. Ten první je spojením obou variant.
00:01:07 Namíchala vám jej dvojice Vladimír Menšík a Jiřina Bohdalová.
00:01:12 Už slyším jak říkáte:
00:01:14 "Proboha, to tam nemají nikoho jinýho?"
00:01:17 Máme a hodně.
00:01:20 Děti, babička už přišla, tak můžeme jít.
00:01:23 Ty mě neslyšíš, Boženko?!
00:01:28 Ale já tě slyším, ale hlavně tě slyší...
00:01:40 Hlavně tě slyší celej barák. Co tak hulákáš?
00:01:44 Co to je za výraz? Já hulákám?
00:01:47 Ty jsi slyšel hulákáš? Já jsem řekla halekáš.
00:01:51 -Promiň.
-Taky bys mi mohl zapnout zip.
00:01:55 To si můžeš udělat sama, ne?
00:01:58 To jsem nemohla, nejsem chobotnice.
00:02:01 Tak si sedni, ať k tomu můžu.
00:02:04 Ty máš moc velkej knoflík a nemáš tam žádnou dírku.
00:02:09 -Prosím tě!
-Boženko, a musíš jít v šatech?
00:02:13 Co jsi tak nervózní?
00:02:15 Já bych nebyl tak nervózní, do bijáku je to jedno,
00:02:20 ale jdeme do opery.
00:02:22 Než přijít do opery pozdě, tak tam radši nejdu vůbec.
00:02:26 Tak tam nepůjdeme vůbec.
00:02:28 Hergot, kolikrát já budu povídat tohleto?!
00:02:32 Já tam nejdu kvůli sobě, já tě chci vyvést.
00:02:36 Uvědom si laskavě, pan Puccini. Ten genius, ten Ital.
00:02:42 No?
00:02:43 Šmudlí se s tou operou 5 let a ty to zazdíš kvůli knoflíku?
00:02:52 Puccini mně toho nikdy moc neříkal.
00:02:57 Ty jsi nevzdělaná.
00:02:58 Jak ti mohl něco říkat Puccini, když je 500 nebo 600 let mrtvej.
00:03:03 A i kdyby nebyl mrtvej. Hudebník ti nic neříká?
00:03:07 Ten se vyjadřuje hudbou.
00:03:10 Jo, on je cizinec, mrtvej a ještě nemluva. Já nikam nepůjdu.
00:03:14 -Boženko?
-Nepůjdu.
00:03:16 -Boženo!!
-Půjdu.
00:03:19 Ale až se podíváš na pračku.
00:03:22 Můžeš mi říct, proč ty pořád jednu věc podmiňuješ druhou?
00:03:27 Já jsem přiběhl, vzal jsem si práci domů, babička přišla.
00:03:32 Místo drbů nám bude hlídat děti a ty začneš s pračkou.
00:03:37 Nerozčiluj mě, kolikrát jsem ti už říkala, že pračka probíjí.
00:03:42 Když se jí babička dotkne, tak má po celým těle brnění.
00:03:46 Prosím tě, aspoň tohle neříkej před svým manželem,
00:03:51 textilním inženýrem. Takovýhle nesmysly.
00:03:54 To už snad každý dítě ví, co je to elektrický proud.
00:03:58 Kdyby ta pračka probíjela, tak to s babičkou švihne.
00:04:03 Babička brní, protože už má léta.
00:04:06 Někdo, jako moje maminka, chřadne, tvoje brní.
00:04:10 Kvůli tomu, že jsi línej se podívat na pračku,
00:04:15 tak z mojí maminky nebudeš dělat mrzáčka.
00:04:21 Proč sem přišla maminka? No?
00:04:26 Aby nám hlídala děti. Tak proč by prala prádlo?!
00:04:30 Nebude dnes prát babička, budeme muset zejtra prát my.
00:04:35 To je pravda. Jak bychom to udělali?
00:04:38 To nestihnu, tohleto. Jdeme do opery. Já má nápad.
00:04:43 V celém bytě vypnu proud a babičce se nemůže nic stát.
00:04:47 Nacpi babičku do skříně, děti do botníku, to je taky hned.
00:04:52 Ty vrahu!
00:04:53 Děkuji ti, Othello, žes mi ukázal cestu.
00:04:57 Ovšem teď už to nestihnu.
00:05:07 Já se tě nebudu prosit, abych tě dovzdělával.
00:05:12 -Já půjdu sám.
-Tak si jdi sám.
00:05:15 -Já co půjdu, já pojedu sám!
-Ty a opera, jen se nedělej.
00:05:19 Jdeš tam stejně, protože tam jde ředitel.
00:05:23 To je klika, že tvůj vedoucích nedělá do parašutismu,
00:05:28 jinak bych už byla na placku.
00:05:30 Zvedni nohy.
00:05:32 -Co je?
-Otevři pusu.
00:05:34 Já nemám klíče.
00:05:37 Já nemám od garáže a od auťáku klíče.
00:05:41 Tak nikam nechoď.
00:05:43 Koupíme si lahvinku a zazpíváme si doma.
00:05:47 Nevyrušuj, buď tak laskavá.
00:05:50 Emile, tys ty klíče ztratil, třeba?
00:05:53 -Jak já můžu ztratit klíče?
-Já povídám třeba!
00:05:57 Ty bys mohla ztratit třeba klíče, ale já ne.
00:06:01 Já mám systém.
00:06:03 Z jednoho saka vyndávám a rovnou do druhého dávám.
00:06:07 -Když je to v létě tak do košilky.
-Jo?
00:06:10 Kapesník mám tady. Peněženku, mám ji tady.
00:06:14 Lístky na operu... Já musel mít ty klíče v ruce.
00:06:18 Tak jsem je dal do kapsičky,
00:06:21 kde jsem měl starej lístek od šatničky.
00:06:24 -Lístek tam máš?
-Ten tam nemám.
00:06:27 -Ten lístek mám já. Víš?
-To máš taky moje klíče?
00:06:32 -To taky.
-Dej mi ty klíče!
00:06:34 Ani mě nenapadne.
00:06:36 Nejdříve mi vysvětlíš, že ten lístek jakoby od šatny,
00:06:40 je od parkoviště na Hradčanech. A já se ptám,
00:06:44 co dělal náš vůz 10. 11. od 15 do 19 u Hradu na parkovišti?
00:06:52 -To nemyslíš vážně?
-To myslím vážně.
00:06:56 Boženko, co asi může dělat auťák na parkovišti?
00:07:00 Stavět si sněhuláka, nebo co? Asi jsem tam parkoval.
00:07:04 Na to se tě neptám. Já se ptám, cos tam dělal ty?!
00:07:09 Zaparkoval jsem vůz u Hradu
00:07:11 a chtěl jsem ti Hrad k Ježíšku koupit.
00:07:15 Teď už ti jej nekoupím, protože by to nebylo překvapení.
00:07:24 Mezi náma je konec, protože jsi podvodník.
00:07:29 Boženko, kontroluj se.
00:07:32 Neříkej mi Boženo!
00:07:33 Pro vás, Votrubo, jsem už jen slečna Biskupová.
00:07:44 -Miláčku, posaď se.
-Nesahej na mě.
00:07:50 Já ti to říkám,
00:07:51 ty máš něco s Eustachovou trubicí nebo s hlavou.
00:07:56 Jinak bys mně takový nesmysly nemohla do nekonečna říkat.
00:08:01 Přece já si můžu svý auto zaparkovat kde chci, nebo ne?!
00:08:06 Můžeš, ale to bys nesměl mít napsáno v diáři,
00:08:10 že jsi hrál od 15 do 20 šachový turnaj v Kobylisích.
00:08:15 No a tak jsem hrál šachový turnaj a co má bejt?
00:08:19 Tak jsem hrál šachovej turnaj.
00:08:22 Takže tys hrál v Kobylisích turnaj a parkoval jsi na Hradčanech.
00:08:27 To si povídej někomu jinýmu. Tak padlá na hlavu já nejsem.
00:08:57 Já nevím, že ti to vždycky zbaštím, vždyť tě tak znám.
00:09:02 Abys mě dopracovala k pračce, tak ty mě urážíš.
00:09:06 -Zapni to. Stejně by ses na ni musel podívat.
00:09:14 Jak babička to dělá... Vypni to!
00:09:18 A teď mi řekneš, co jsi dělal na Hradčanech 10.11!
00:09:26 Já jsem dělal... Já jsem hrál sice šachy...
00:09:30 To nechci slyšet. Já chci slyšet o tý ženský z 10.!
00:09:35 -Já mám ženskou z 10.? Vypni to!
-Blondýnu nebo tmavou?
00:09:39 -Já mám tmavou blondýnu. Vypni to!
-A teď ti něco řeknu.
00:09:44 Emile, teď se můžeš jít klidně bavit.
00:09:48 Já tě upozorňuju, že byt, děti, auto jsou moje
00:09:52 a tvoje zůstává ta ženská.
00:09:58 Jaká ženská?
00:10:01 -Vždyť jsi se přiznal.
-Ale pod proudem.
00:10:13 Emile, něco co neexistuje, nemohu přiznat ani s proudem,
00:10:18 -ani bez proudu.
-Vy jste se neučili o inkvizici?
00:10:23 To sem nepleť. A kdybys měl čistý svědomí,
00:10:27 tak se takhle držím a třeba brním, ale...
00:10:32 Emile, neblázni, vypni to! Emile! Emile!
00:10:36 Emile, vypni to, já budu koktavá. Já umírám.
00:10:42 Vždyť to je z prádelny. Dej mi klíče.
00:10:48 -Já jsem je schovala.
-Proč mi schováváš klíče?
00:10:52 -Naše garáž je prázdná.
-Už začínáš brnět a blbneš.
00:10:57 Jak může být naše garáž prázdná, když tam stojí auto jako bejk.
00:11:02 Nestojí, naše auto je na cimpr campr.
00:11:06 Jaký to je?
00:11:07 Byla jsi tam míň než já a auto je cimpr campr.
00:11:12 Tak aspoň to přiznej.
00:11:14 Nemám co přiznat, ona je to pravda.
00:11:19 -Co je pravda?
-Já jsem naše auto nabourala.
00:11:23 Ono je opravdu na cimpr campr.
00:11:29 Votrubová, kam jdeš?!
00:11:33 Já jdu sehnat taxíka na Pucciniho.
00:11:36 Nějakej bláznivej Ital mně může bejt ukradenej,
00:11:41 když mám auťák na cimpr campr.
00:11:47 Na začátku jsem vám nabízel koktejly barevné i černobílé.
00:11:52 Svému slovu dostojím.
00:11:54 Na téma "Alkohol je metla lidstva" pohovoří Josef Kobr.
00:11:59 MLUVÍ JAKO OPILÝ
00:12:00 Vážení, já bych promluvil o věci, která mi už dlouho leží na srdci.
00:12:05 Já mám dojem, že s tím bojem proti tomu alko, alko...
00:12:10 jsme to kapánek přehnali.
00:12:12 Ono se říká, že alkohol je metla lidstva a že škodí zdraví.
00:12:17 Já se na to dívám jinak
00:12:19 a přesvědčím vás na vlastním příkladě.
00:12:23 Včera večer jsem vyšel z vinárny, v pořádku, jako jsem teď.
00:12:28 Tancovat bych moh, kdybych chtěl,
00:12:31 já jsem tancovat nechtěl.
00:12:33 Jak se tak potácím od kraje chodníku ke zdi baráku
00:12:37 a zase nazpátek, tak najednou vidím proti mně jít ženskou.
00:12:42 Ale to byla fešanda, vyštafírovaná.
00:12:45 Měla na hlavě takovej kyblíček a z toho koukalo brko.
00:12:50 Na sobě takovej krátkej kabátek. Jednou rukou tlačila kočárek,
00:12:55 druhou rukou vedla dítě.
00:12:57 Tou třetí rukou ukazovala na mě a říkala: "Jarmilko,
00:13:01 vidíš toho opilého pána, tomu se něco určitě stane.
00:13:06 Buď ho něco přejede, nebo si rozbije hlavu."
00:13:10 Víte, že jsem se až zapotácel, jak to řekla.
00:13:14 Opřel jsem se o barák, ale nějak fest,
00:13:17 protože se barák otřás v základech a ze střechy spadly 4 tašky a tyč
00:13:22 ze žle..., žezle..., žezelezela. Hromosvod, no.
00:13:26 Ta tyč urazila ty ženský brko, a místo něj měla na hlavě bouli.
00:13:31 To dítě překouslo dudlíka a mně se nestalo nic.
00:13:36 Tak jsem šel dál, ale brečel jsem. Já vám zajímavě brečím.
00:13:41 Já když brečím, tak vždycky oběma očima najednou.
00:13:45 Říkal jsem si: "No vidíš, radši nechoď přes tu silnici."
00:13:50 A pak jsem si řekl: "Just půjdu prostředkem."
00:13:54 Najednou proti mně auto. S tím já nepočítal.
00:13:58 A on se mnou na prostředku silnice taky 2x nepočítal.
00:14:03 Byl duchapřítomný. Zatočil volantem,
00:14:06 mně zatočil tou ulicí a já bim sebou na zem.
00:14:10 On mě chtěl objet a říz do sloupu.
00:14:13 A už hřinčelo rozbitý sklo, praskalo starý žle..., železo.
00:14:18 Šoférovi vypadly falešný zuby, zakously se mu do spojky,
00:14:22 on s tím zakuploval a vyjel nahoru na sloup.
00:14:27 Pasažérovi narazil klobouk až na uši
00:14:30 a ten pasažér si ukous jazyk, ale ne celej.
00:14:34 Jenom tu zadní půlku.
00:14:36 A ty dvě ženský, co vez vpředu, ty dostaly historický záchvat
00:14:40 a mně se nestalo nic, ale vůbec nic.
00:14:44 Utek jsem dřív než na místo neštěstí přiběh člen S, SB, SB
00:14:48 a jdu dál. A najednou vidím novostavbu.
00:14:52 Balkónek, sloupečky to podpíraly.
00:14:55 Já jsem si řek: "Hele, výstavba Ostravska."
00:14:59 Tak jsem vyhodil klobouk a zpíval jsem: "Stavěli tesaři..."
00:15:04 Jsem se ušmrncal tou písničkou, že jsem se chytil jednoho sloupečku
00:15:09 a už se to začalo bambelat. Ti dva nahoře začali křičet:
00:15:14 "Ty, nerob také hlůposti, nebo ti to spadne na hlavu."
00:15:18 Taky jo, začala po mně kypat malta.
00:15:22 Ten jeden skočil dolů a asi onemocněl,
00:15:25 protože už nevstal. Druhej strachy překous fajfku
00:15:29 a tím zbytkem mě honit po staveništi.
00:15:33 Já neměl kam utéct. Najednou jsem našel skulinku,
00:15:37 kudy choděj zedníci dřív domů ze šichty,
00:15:40 tak tam tudy jsem proklouz.
00:15:43 Ten co mě honil, se zašprajcoval za tu fajfku.
00:15:47 Tak jsem na něho dělal dlouhej nos a rovnou pod tramvaj.
00:15:51 Tramvaj chlus do autobusu a autobus říz do zdi
00:15:56 a už hřinčelo rozbitý sklo a praskalo starý železo,
00:16:00 nemluvňátka nosily maminky na ramenou.
00:16:03 Průvodčímu se splašily drobný a mně se nestalo nic.
00:16:08 Já nemám rád kravál a tak jsem šel domů.
00:16:11 Před barákem jsem si vzpomněl na manželku
00:16:15 a v tu ránu jsem vystřízlivěl. Říkal jsem si: "Vidíš,
00:16:19 ti všichni nepili, a tak se domlátili.
00:16:22 A ty jsi pil, a hodně jsi pil, a nestalo se ti nic,
00:16:27 ale vůbec nic. A pak se říká,
00:16:29 že alkohol je metla lidstva a že je příčinou většiny neštěstí
00:16:34 a že škodí lidskému zdraví." Alkohol škodí."
00:16:38 Já se vás teď ptám: komu alkohol škodí?
00:16:41 Já si naříkat nemůžu, že jo?
00:16:49 U historek o alkoholu ještě chvíli zůstaneme.
00:16:52 Jsme v baru a to k sobě patří. Já toho tady kolikrát vyslechnu.
00:16:57 Tuhle jeden pán, nebudu ho jmenovat.
00:17:01 Měl pojednání o tom, jak se k alkoholu dostal.
00:17:05 Já jsem začal pít pozdě. Já když jsem maturoval,
00:17:09 tak jsem byl ještě panic a nepil jsem.
00:17:13 Jenom v knihovně jsem byl. Knihovna, hvězdárna, to bylo moje.
00:17:17 Vědeckej typ.
00:17:19 Co tě to napadlo takhle v pokročilém věku?
00:17:22 Já jsem ve 20 letech byl na dovolený na Zemplínský šíravě.
00:17:27 Tam se mi spustila při plavání... Já plavu.
00:17:31 Uprostřed jezera krev z nosu se mi spustila.
00:17:35 Tekla mně pořád.
00:17:36 Tak mě odvezli do nemocnice a museli mi dát transfuzi.
00:17:41 Ráno přišel primář a říkal: "Dali jsme vám krev
00:17:45 místního opilce Ignačáka. To jméno si pamatujte.
00:17:49 Odedneška budete popíjet." A víš, že měl pravdu?
00:17:54 Je to v genech.
00:17:55 Kdybych nešel na tu transfuzi, tak dnes tady sedím jako abstinent.
00:18:01 -To bys tady nebyl.
-To bych tady nebyl.
00:18:04 Já chci ještě zažalovat ministerstvo...
00:18:08 Do sedmýho panáku jsi Ignačák a potom začíná Náhlovský.
00:18:16 On se prej vždycky potom pral.
00:18:19 Možná jsem do sedmýho Náhlovský a od sedmýho Ignačák.
00:18:26 Říká se, že na Silvestra lidi pijou i ti, kteří normálně nepijou.
00:18:31 Já se možná pletu, ale ty na Silvestra to pití vynecháváš.
00:18:36 Já jsem měl na Silvestra jednu špatnou příhodu.
00:18:41 -Jestli ještě můžu?
-Samozřejmě.
00:18:44 Pozvali si mě do Tisý, to je taková vesnička za Ústím nad Labem,
00:18:49 na silvestrovský večírek. Viděl jsem hezký holky.
00:18:54 V 10 hodin jsem zjistil, že na mě děvče nezbylo.
00:19:02 -Já se směju, že poměrně brzo.
-Nějak se to rozebralo.
00:19:07 Tak jsem si říkal, že půjdu domů.
00:19:10 "Odvezte mě. " Oni říkali: "My jsme všichni pili."
00:19:15 Řekl jsem si, že půjdu pěšky 14 km indiánským pochodem jako skaut.
00:19:20 Oni říkali: "Vezmi to zkratkou, ušetříš si 5km, na Chvojno Malý.
00:19:25 To poznáš, jdeš a Malý Chvojno."
00:19:28 Vzal jsem si ještě flašku do ruky, abych náhodou kdyby, co...
00:19:32 Vyrazil jsem v půl jedenáctý. Začalo sněžit.
00:19:36 -Šel jsem a vidím německý hranice.
-Malý Chvojno nikde.
00:19:44 Najednou vidím Malý Chvojno. To byl zázrak.
00:19:48 -Pirna byla.
-Co to je?
00:19:50 To je německý město. To jsem říkal, že tudy ne!
00:19:55 "Malý Chvojno," říkám si, "jdu dobře."
00:19:59 Jdu a přijdu do další vesnice, Velký Chvojno.
00:20:04 Říkám si: "No, dobrý, furt se drž Chvojna!"
00:20:10 Po třech kilometrech ostrýho pochodu a další půl láhve,
00:20:15 Luční Chvojno.
00:20:19 Povídám si, že nějaký blbec běží přede mnou a dává tam klandry.
00:20:25 Jsou takový lidi.
00:20:29 Jdu, furt jdu, po půl hodině Malý Chvojno.
00:20:37 Byla to spirála, tak si říkám, že půjdu na tu Pirnu.
00:20:44 Tak jsem vyrazil takhle a přišel jsem do vesnice,
00:20:48 která se jmenuje Arnultovice.
00:20:51 Říkám si: "To už je někde u Ústí nad Labem.
00:20:55 To už vím, že je to kousek." Ale kudy teď ve 3 ráno?
00:20:59 Teď vidím kravín. Tam se musí makat.
00:21:03 Kráva potřebuje podojit. Vešel jsem do kravína.
00:21:07 Jakože narazíš na živýho člověka, sis myslel?
00:21:11 Že mi někdo poradí. Byla tam bába s vidlema.
00:21:15 Teď: "Co chceš, hajzle?! Přepadení!"
00:21:19 Začala řvát, tak jsem se dal na útěk
00:21:22 a spadl jsem do jímky s močůvkou, která je u kravína.
00:21:27 A to tak, že takhle.
00:21:30 Tak jsem vylezl a ty kravince a vepřince a ty kuřince.
00:21:35 Vyběhl jsem a viděl jsem značka na Ústí.
00:21:40 "Tak to je výborný. Půjdu." A vyrazil jsem k domovu.
00:21:45 Jak jsem byl mokrej a začalo mrznout,
00:21:48 tak já indiánským pochodem a pak už jen...
00:21:55 V 5 ráno jsem dorazil do Ústí, omrzlej jsem došel domů.
00:22:02 Je zajímavý, že já jsem byl ještě ženatej. Ani nevím proč?
00:22:07 Byl jsem ženatej. Vím, že mě manželka zlámala.
00:22:11 -Jak zlámala?
-Odsekala ze mě džíny.
00:22:15 Dala mě do vany, kde jsem do 2. v horký vodě ležel.
00:22:20 To byl můj nejhorší silvestrovský zážitek.
00:22:28 V mém baru vás žádné nepříjemnosti nečekají.
00:22:32 Nebudou vás tady otravovat ani obtížní hosté
00:22:36 a nezažijete ani pravou hospodskou bitku, tedy barovou bitku.
00:22:41 Leda, že by se tady stavil Petr Nárožný.
00:23:07 Co je tohleto? Není tady nějak moc účinkujících?
00:23:11 Tady furt někdo otvírá dveře, zavírá.
00:23:14 Tady je průvan. Tady je to jako na nádraží.
00:23:18 Já se celej klepu.
00:23:20 -Kdo vás sem poslal?
-Šimek.
00:23:23 Co je tohle za pomník?
00:23:26 -Kdo poslal vás?
-Čtvrtek, pátek, Sobota.
00:23:33 Čtvrtek, Pátek, Sobota, vás sem poslali tři?
00:23:37 Kdo sem poslal vás, kdo vás sem přived?
00:23:40 -Co?
-Kdo vás sem přived?
00:23:43 Já vás slyším. Počkejte!
00:23:45 -Řekněte, kdo vás sem přived?
-Nárožný.
00:23:49 Nárožný, výborně, s tím si to vyřídím taky, toho vyhodím rovnou.
00:23:54 Pamatujte si, tady je jen jeden Nárožný a to jsem já.
00:23:58 Já to tady všechno řídím. Já jsem za všechno zodpovědnej.
00:24:03 Za ten zmatek. Aby nebyl. Aby byl pořádek.
00:24:07 -Ano, v pořádku.
-Já si to s nima vyřídím.
00:24:12 Já otevřu další dveře, ať si tady dělaj, co chtěj.
00:24:33 ZPÍVÁ
00:24:34 Můj dědeček mě učívával jodlovat. Holali, holali, holali a hou.
00:24:42 A říkal: "Uč se, nebudeš pak litovat."
00:24:45 Holali, holali, holali a hou.
00:24:50 I když neumím to jako děda. Judlidli, judlidli.
00:24:56 Zas to zkouším, mně to nedá. Judlidli a hou.
00:25:00 Můj dědeček mě učívával jodlovat. Holali, holali, holali a hou.
00:25:07 Jo dlelidli, jo dlelidli, jo dlelidliohodle.
00:25:16 OPAKUJE JÓDLOVÁNÍ
00:26:31 Jo dlelidli, jo dlelidli,
00:26:34 tohle je pro mě nepochopitelná věc.
00:26:37 I když bar Simpsonů ke kvílení nemá taky daleko.
00:26:41 U něho to jsou spíš hlasové výpadky způsobené věkem.
00:26:45 To je naše soukromá věc, viď Barte.
00:26:48 Jo, jódlování. Na to jsou hlavně německy hovořící země.
00:26:53 O Němcích je známo, že se rádi baví.
00:26:56 Pokud ne, není něco v pořádku.
00:27:00 Prosím vás, co nám to děláte? Co nám to děláte, prosím vás?
00:27:05 Já vás od začátku sleduju. Vy se evidentně nudíte, proč?
00:27:10 Vysvětlete mi proč? Co tím sledujete?
00:27:16 Ne!
00:27:19 Ne!
00:27:21 Jo!
00:27:22 Ne!
00:27:24 Kurt Hiebel. Ano.
00:27:30 Kurte...
00:27:37 Jo, jo, zařídím, Kurte, moment.
00:27:56 Dobrý večer.
00:27:58 Než tady našemu příteli zahrajeme písničku v němčině,
00:28:02 tak bych mu rád řekl o sobě pár slov.
00:28:06 Předpokládám, že mě asi nezná, aby věděl, kdo mu zpívá.
00:28:10 Řeknu mu to, pokud mi to moje znalost němčiny dovolí.
00:28:23 Ich bin Ivan Mládek.
00:28:26 Ich bin aus familie hogo fogo.
00:28:31 Main fotr ist grosse tschechisch sportman.
00:28:41 Er hopsn do dálky.
00:28:48 Er hopsn fünf metr und zwanzig kilometer.
00:28:53 Ne!
00:28:55 Centimetr. Ich bin pako.
00:29:00 Mein... Jak se řekne strejda?
00:29:04 Mein ujo...
00:29:08 ist auch grosse tschechisch rekordman.
00:29:13 Er šmakn dreißig bier und nicht toiletten.
00:29:22 Das ist kumšt, ja?
00:29:25 Ich šmakn nur ein bier und dreißig na toiletten.
00:29:34 Main bruder ist grosse tschechisch vexmann in eine kleine banke.
00:29:46 Mein schwester ist, mein schwester arbeiten in hotel Alcron.
00:29:57 Ich bin muzikant und kompozist.
00:30:01 Ich mache grosse cupe song ich mache Jožin z Bažin.
00:30:07 Jožin z Bažin das ist Helmut von sajrajt.
00:30:13 Verstehen sie?
00:30:27 Ich mache. Já mám boty z umělé hmoty.
00:30:32 Das is ich habe škrpál aus bakeliten.
00:30:36 Ich mache song 20 párátek. Das ist zwanzig flaxenbaitzer.
00:30:48 Und ich mache
00:30:50 Zobali, vrabci, zobali igelitové obaly.
00:30:54 Das ist klofen vogel, klofen igelitische futral.
00:30:59 Jezt ich singe für dich song Linda.
00:31:13 Linda a Linda a Linda ZPÍVÁ JAKO NĚMECKY
00:31:33 A nakonec je spokojený i Kurt Hiebel.
00:31:36 To je přesně ta německá nátura.
00:31:39 No co, je jim ke cti, že se umí bavit.
00:31:43 Jen ty německy zpívané písničky jsou takové kostrbaté.
00:31:47 Příště abych zůstal u těch českých.
00:31:50 Třeba Pavel Bobek, o kterém se ví,
00:31:53 že tíhne k angličtině, i on umí zazpívat hezky německy.
00:32:00 ZPÍVÁ NĚMECKY
00:32:39 -To bylo viď?
-To bylo krásný, Mirku.
00:32:43 -Tam jak jsem tančil hambatý...
-Tam to bylo hezčí.
00:32:47 A proč mi říkáš Mirku?
00:32:49 Promiň to je lapsus, jako tisková chyba.
00:32:53 To není tisková chyba.
00:32:54 Často píší v tisku mé jméno zkomoleno.
00:32:58 Šimek píší správně, někdy ypsilon.
00:33:01 Křestní jméno píší špatně.
00:33:03 Píší mě Miroslav a já se jmenuji Miloslav.
00:33:07 Mně se říká Slávku.
00:33:09 To není poznat jestli od Miroslava nebo Miloslava.
00:33:13 Kdyby se mi odmalička říkalo Milouši, tak to bylo jasné.
00:33:18 Já mohu objasnit, co je tisková chyba.
00:33:21 Já rád pročítám inzeráty.
00:33:23 Jednou se mi dostaly do rukou noviny asi z roku 37.
00:33:28 To bylo ve Strakonicích.
00:33:30 Tam jsem objevil inzerát přes půl stránky.
00:33:34 Místní prádelna tam inzerovala.
00:33:37 Tam si nádherně zahrála tisková chyba.
00:33:40 To znělo: "Otvírá se nová parní prdelna."
00:33:44 Já jsem to tam nepsal. Já to četl.
00:33:47 -Já vám to přinesu ukázat.
-To je strašný.
00:33:51 Tady dělají pohoršení a pak budou vyzvídat.
00:33:55 Co jsem to chtěl.
00:33:56 Loňskej podzim byl šíleně suchej.
00:33:59 Tři měsíce nesprchlo.
00:34:01 Až tak 27. listopadu začalo sněžit a byla strašná kalamita.
00:34:07 Angelo, opravdu jsi výborná rosnička, děkuju ti.
00:34:11 Jestli se vám to nezdálo, já si to můžu zamluvit sám.
00:34:15 Skutečně jak mám chvilku času, tak přemýšlím,
00:34:19 kudy asi v tý prádelně hnali tu páru.
00:34:22 Ne, to jsem nezamluvil. Já se omlouvám.
00:34:26 Já být tebou, bych to téma vyměnil.
00:34:30 Jak chceš, ale o hodně přijdeme. Tam měli ještě mandl.
00:34:34 Ne, ne! Já bych radši dal nový téma.
00:34:38 -O prádelnách bych už nemluvil.
-Tak abych to zamluvil.
00:34:42 Já mám rád dopravní prostředky.
00:34:45 Nedávno jsem jel městským autobusem a za mnou nastoupil starší pán.
00:34:51 Hodil do kasičky korunu.
00:34:53 Řidič povídá: "To stojí 2 koruny." Pán říká: "Já tu druhou nemám."
00:34:58 "Tak si vystoupíte."
00:35:00 "Nevystoupím, já tam mám korunu."
00:35:03 "Stojí to 2 koruny, tak jděte pěšky."
00:35:06 "Tak mi ji vraťte." "Kasička se otvírá až na konečný."
00:35:11 "Tam jedu, pojedu s váma a korunu mi dáte."
00:35:15 "Tam si dojdete pěšky."
00:35:17 "Já se odtud nehnu, dokud mi nevrátíte korunu."
00:35:22 Řidič sáhl do své peněženky, vyndal korunu a dal ji dědečkovi.
00:35:26 Dědeček ji vzal, hodil ji do pokladny a povídá:
00:35:31 "Teď jsou tam dvě, a já pojedu."
00:35:34 Hezký to bylo.
00:35:35 Tak teď je to zamluvený a nikdo si na prdelnu ani nevzpomene.
00:35:43 V mém baru narazíte na kdekoho.
00:35:45 ZPÍVÁ Umělci známí s hlasem i bez...
00:35:49 Nejsou to jen zpěváci, hudebníci a tanečníci.
00:35:53 U mě můžete potkat i slavné herečky.
00:35:57 Herečky, které všichni na všechno zvou, všechno jim slibují.
00:36:02 Znáte to, dárečky, a tak. A herečkám se to líbí.
00:36:13 Já nechci nějak známkovat, ale Jiřinka je jednička.
00:36:19 Na jedničku, to je na vyznamenání. Na státní vyznamenání.
00:36:24 -To je skoro na pomník.
-Proč ne?
00:36:31 Snad taková herečka jako je Jiřina Bohdalová,
00:36:35 -by si nezasloužila pomník?
-To jako myslíš zaživa?
00:36:40 Ano, já si to daleko víc prožiju. No jistě!
00:36:44 No jistě!
00:36:45 Vždyť Václav má taky náměstí, Svatováclavský.
00:36:49 A naopak. A Palacký má náměstí.
00:36:53 Nebo Smetana.
00:36:55 A Janáček má nábřeží.
00:36:57 Našlo by se v Praze místo, kam by pasovala.
00:37:01 -Jo? Kde?
-Bohdalec.
00:37:03 To ne, tam nejede ani tramvaj, ani metro.
00:37:07 Jak by se dostávala domů? Víš, kolik by utratila za taxíky?
00:37:13 Teď by to chtělo sochaře, nějakou výraznou tvůrčí osobnost.
00:37:18 Vynikajícího umělce sochaře.
00:37:21 Tys v Pupendu hrál sochaře, tak bys to dokázal, ne?
00:37:25 Na to narážím.
00:37:27 Pánové, přineste pomůcky, budu sochařit.
00:37:32 -Já se těším.
-Tady máš sokl.
00:37:36 Já bych udělal takovou bustu. Na bustu bych si troufl.
00:37:46 Na podbustí.
00:37:49 -Bustu takhle po prsa.
-To je zbytečný.
00:37:52 -Já bych ji vzal od krku nahoru.
-Nech Bolka pracovat!
00:37:57 Bolek mi chce udělat i prsa.
00:38:00 Karel má pravdu, hrál jsem sochaře,
00:38:03 ne plastickýho chirurga.
00:38:06 Ona by mohla mít...
00:38:10 Nemusíš zrovna být v nadživotní velikosti.
00:38:14 Podživotní velikost.
00:38:21 Vezmi si to sáčko a postav se mi modelem.
00:38:27 Ale kam s ní?
00:38:28 Tohle by se hodilo ke vchodu nějakýho divadla.
00:38:32 Před vinohradský.
00:38:34 Místa dost, tam je celý náměstí.
00:38:37 Chtělo by to když herečka, tak v nějakým gestu.
00:38:41 Takhle?
00:38:42 Vypadáš jako boxer.
00:38:44 Takhle gesto nějak.
00:38:51 Takhle revoluční.
00:39:05 To ne!
00:39:08 Víš, co? Takhle dělej. Stop!
00:39:12 Jako že na divadle nejde jenom o ty talenty, o představení,
00:39:17 o inscenace, že jde taky o peníze trošku.
00:39:20 A do týhle ruky by mohla ona takhle vybírat.
00:39:24 Takhle bychom ji mohli postavit před naše divadlo.
00:39:29 Ne před naše.
00:39:30 Tady vidíš, víš o co jde, a tady dáváš.
00:39:34 Uč se, Dostále, uč se.
00:39:44 To by mělo vyjadřovat taky její minulost, tvůrčí minulost.
00:39:49 Jo, ty role co hrála. Taky bych pod ni vrazil koleje.
00:39:54 Jako že by pojízdná byla?
00:39:56 On myslí film Dáma na kolejích.
00:39:59 To ne. Já bych byla spíš pro Ucho.
-Ten film Ucho.
00:40:03 To tady máme propriety. Máme dvě uši.
00:40:07 -Proč dvě uši, když je to ucho?
-To je jedno.
00:40:11 A potom Fany. Ta se lidem líbila.
00:40:14 Tak to zkus dostat do výrazu.
00:40:16 -My to doplníme, Fany máme.
-To je ono.
00:40:26 Jiřinko, co kdyby sis sedla? To by možná bylo zajímavý.
00:40:31 -Sednout.
-Takhle.
00:40:42 -Na koni! Udělej koně.
-Já neumím koně.
00:40:49 ŘECHTÁ
00:40:52 Koně potřebujeme, abys měla koně.
00:40:55 -Neumíš koně?
-Já neumím koně.
00:40:58 Tak si vzpomeň na Václaváku sv. Václav sedí na koni.
00:41:03 Co tě na první pohled upoutá?
00:41:06 -Že má uzel na ocase.
-No a?
00:41:09 -Nech toho, prosím tě!
-Ty tomu nechceš pomoct.
00:41:15 Jiřinko, stoupni si. Koně, Ježíši, vždyť já koně mám.
00:41:21 Pánové, koně!
00:41:27 Na něho si sedneš a bude to. To je model.
00:41:31 To je model, který potřebuju.
00:41:41 No prrr!
00:41:50 Ona je taky skvělá kuchařka.
00:41:53 Víš, jak Žižka má palcát, tak ty bys měla takhle palcát.
00:42:00 Hele, ona s fotbalem sjezdila celej svět.
00:42:04 -Fotbal by tam taky měl bejt.
-Ale já jsem nehrála.
00:42:08 Já jsem jako čestná vykopávka.
00:42:11 To je krásný.
00:42:15 Tak tady se bude scházet celá republika, celá Praha.
00:42:19 Tady budou si milenci dávat rande. Kde je ta Karla zase, sakra?!
00:42:29 -Ahoj.
-Ahoj Karlo, kde jsi tak dlouho?
00:42:33 Vždyť jsme si řekli v 6 večer pod Bohdalkou.
00:42:37 V pět jsme si řekli, že se uvidíme u Bohdalky.
00:42:42 A v šest že začneme pod Bohdalkou. Nešpul na mě, jsem uraženej.
00:42:48 To to dám raděj té skvělé herečce.
00:43:00 A důchodci se budou tady scházet.
00:43:03 -Dobrý den, pane Šíp.
-Dobrý, pane Polívka.
00:43:08 -Jak vy se máte?
-Děkuju.
00:43:10 -Máte novýho pejska, koukám.
-To ani nevím.
00:43:19 Já jsem kynolog, já to poznám. Podle tý pochcaný nohavice.
00:43:30 -Copak na ni, pane Šíp, šmatáte?
-Pro štěstí.
00:43:35 To dělaj dědkové z celý Prahy. Choděj si na ni šáhnout.
00:43:42 Jeden si na ni takhle šáhnul a zvednul se mu druhej den důchod.
00:43:48 Je nějaká pošahaná. Hezky jí to udělali, viďte?
00:43:52 -Krásně.
-Takový se už nerodí.
00:43:56 Prej ještě žije.
00:44:02 Já vám přeju, aby vám to taky zvedli.
00:44:05 Já jsem vdovec, já si můžu šáhnout taky.
00:44:09 Mne už nikdo nehlídá.
00:44:16 Nedá se nic dělat, za chviličku budeme muset zavírat.
00:44:21 Já vám děkuju, že jste se mnou strávili příjemný čas
00:44:25 v mém nově otevřeném silvestrovském baru.
00:44:29 Budu se s vámi těšit zase za týden.
00:44:32 Před námi je poslední objednávka. Jsou to dvě lahůdky.
00:44:37 Ta první je inspirací k ochutnání té druhé, menšíkovské.
00:45:04 OBECENSTVO SE CHICHOTÁ
00:45:30 Tak to bylo malé televizní sezení.
00:45:36 V té přemíře anekdot, zpěvů a tanců vám unikla jedna podstatná věc.
00:45:42 Podívejte se, jak všichni, co tady účinkujeme,
00:45:47 jsme už zase normálně a solidně oblékaní.
00:45:52 To se stačí podívat a já vím, to bude asi večer,
00:45:57 protože je tady večerní oblečení, večerní toalety.
00:46:01 Bude to něco slavnostního, páni mají motýlka.
00:46:06 Já jsem si kvůli tomu koupil hodinky.
00:46:09 Já nikdy nepoznal jestli jsem někde dopoledne,
00:46:13 odpoledne nebo večer. Já jsem i trošičku zaujatej.
00:46:17 Na druhé straně jsem i trošičku byl rád,
00:46:21 protože jsem zhubnul hodně. Mne zabila móda roláků.
00:46:25 Proto já k vám pořád stojím takhle, ánfas,
00:46:29 já mám bradu, ať jsem byl, kde jsem byl,
00:46:32 když byla recepce, cokoliv, já jsem se naklonil...
00:46:37 Mně se ten rolák neměl možnost zarazit a já pořád...
00:46:46 Standa Fišer povídá: "To jsem viděl, že si to liješ na rolák,
00:46:51 ale proč sis tu polívku solil?"
00:47:04 Ti nejslavnější sochaři si vybrali dobu,
00:47:08 když ti mužští měli spodní čelist. To se dělal jinak diskobolus,
00:47:13 to se dělal jinak, ale co já vám budu povídat.
00:47:18 Představte si, kdyby podle mě Rodin dělal Myslitele.
00:47:23 Hrozný.
00:47:25 No museli jsme se k tomu nějakým způsobem dopracovat.
00:47:30 Přiznejme si, tam jsme nemuseli chodit na zkoušky.
00:47:35 To se na sebe jen tak halabala tohleto...
00:47:39 A začali jsme mít potíže.
00:47:41 Protože řemeslník a dobrej řemeslník vám vnucuje svůj názor.
00:47:46 Já jsem přišel do toho našeho módního závodu
00:47:50 a mistr povídá: "Rád vás vidím, my na vás rádi ušijeme,
00:47:55 abyste na sobě ucítil, jak maj být ušité šaty."
00:47:59 A já povídám: "A já chodím nahej?" To je zase taková anekdota,
00:48:04 jak přišel obchodní cestujíc s kuframa.
00:48:08 Povídá mu: "Dejte pokoj, na co by mi byl kufr?"
00:48:12 On povídá: "Pojedete na cestu, dáte si tam šaty,
00:48:16 košili, kapesníky." Povídá mu: "Pojedu nahej, jo?"
00:48:26 Ty zkoušky jsou nepříjemný.
00:48:29 Tam chodí, každý se holedbá a tohle...
00:48:33 Já jsem povídal: "Podívejte se, co se vám..."
00:48:37 "Zas nejste tak starej, abyste si nechával šít jako na fotříka."
00:48:42 Já povídám: "Mně se 3x za den změní tělo."
00:48:46 Já jsem jak ta Olinka Scheinpflugová,
00:48:49 která měla strašný problémy.
00:48:52 A když se podívala na Bohouška Záhorskýho,
00:48:56 nebo poslouchala ty gurmány v Národním divadle,
00:49:00 tak říkala: "Já nevím, jak z toho.
00:49:03 Na vás kdykoliv se podívám, tak jíte, o jídle se bavíte a nic.
00:49:08 Co já si všechno musím odpírat a ty tvary."
00:49:12 A Bohoušek povídal: "Mně se líbí, když muž přibere,
00:49:17 tak má pupek a vy máte tvary.
00:49:19 Ale po celým těle, Olinko!"
00:49:22 Ona povídá: "Já jsem dělala takovej experiment.
00:49:26 Jsem si po koupeli v lehkém župánku stoupla na váhu.
00:49:30 Váha ukázala 65,
00:49:32 tak jsem si před tím zvážila buřtíka 5dekovýho.
00:49:36 Vzala jsem jej do ruky a váha ukázala 65 a 5 deka.
00:49:41 Já ho na tý váze snědla a 70." To je můj případ.
00:49:45 Ráno celkem to jde. Sním rohlík on se zpříčí a hrozný.
00:49:50 Já to říkám tomu krejčímu a on povídá:
00:49:53 "Od toho jsem tady já, abych vám udělal šaty,
00:49:57 ve kterých můžete 4x změnit ty svý proporce."
00:50:01 To nemá nikdo, já mám víc v pase než na délku.
00:50:05 Já si kupuju obráceně látky na to.
00:50:09 "Že budete vypadat pořád stejně a vevnitř si dělejte, co chcete."
00:50:15 Povídám: "Abych na něco zase neskočil,
00:50:18 mohl abyste mi ukázat takový šatičky,
00:50:22 ve kterých vypadá člověk neměnnej?"
00:50:25 On povídá: "Třeba tady. Na Chladila, na Hálu."
00:50:29 Já povídám: "To je nějaký mrňavý."
00:50:32 On povídá: "Tam není kousek zbytečný vůle, zdánlivě.
00:50:37 Podívejte se, sako vypasovaný, bederní kalhoty."
00:50:41 Já povídám: "Jaký kalhoty?" "Bederní kalhoty."
00:50:45 Já povídám: "To je nějakej chybnej termín, víte, kde jsou bedra?"
00:50:51 On povídá: "Nejspíš tady." Já povídám: "To víte, že ne!
00:50:55 Už v sekundě nám říkali, že různí monarchové
00:50:59 si nakládali osudy národů na svoje bedra.
00:51:03 Kam by si to podle vás nakládali?"
00:51:09 Povídá: "Menšíku, to jste vedle. Myslím, že já budu blíž pravdě.
00:51:14 Podívejte se, kdepak monarchové skončili?"
00:51:20 Titulky: Méhešová Iva, Česká televize 2013
Martin Dejdar vám v útulném televizním baru namíchá výtečný koktejl silvestrovské zábavy, který vám zajistí příjemný večer nejen na závěr uplynulého roku, ale na začátku roku nového. Ingrediencemi dnešního koktejlu bude scénka v podání Vladimíra Menšíka a Jiřiny Bohdalové, populární písně, mluvené slovo Vladimíra Menšíka či Miroslava Donutila. Vzpomeneme na černobílé Silvestry, připomeneme silvestrovské speciály talkshow, jakými jsou Všechnopárty, Manéž či Bolkoviny. A nezapomeneme ani na velké silvestrovské revue ze 70. a 80. let.
Uvidíte ukázky z těchto pořadů:
- Nad dopisy silvestrovských diváků
- Kaleidoskop 1964
- Všechnopárty – Silvestr
- Silvestr je za dveřmi
- Silvestr 1985
- Silvestrovská Manéž Bolka Polívky
- Jak jsme to neviděli aneb Silvestr 1988
- Nad dopisy silvestrovských diváků
- Silvestrovská revue