Druhý americký boj za nezávislost v anglo-americkém konfliktu. Americký dokument
00:00:02 V červnu 1812 vyhlásily mladé Spojené státy
00:00:06 válku největší světové velmoci,
00:00:10 Velké Británii.
00:00:13 (RÁNY, KŘIK)
00:00:15 Dva a půl roku bojovali Američané proti Britům,
00:00:19 kanadským osadníkům a původním národům
00:00:22 v malé, zato však urputné válce. A přesto o válce z roku 1812
00:00:26 ví dnes ve Spojených státech jen málokdo.
00:00:33 Je to pozapomenutá válka. Válka, o které toho moc nevíme.
00:00:39 Proč k ní došlo? Kde se vedla? Proč je důležitá?
00:00:48 Američané na ni prakticky zapomněli.
00:00:51 Ale nepamatují si ji ani Britové.
00:00:55 Pro Brity znamená rok 1812 Napoleonův pochod k Moskvě.
00:00:59 O téhle válce nemají ani tušení.
00:01:03 Ale zatímco v Británii i ve Spojených státech
00:01:06 upadla v zapomnění,
00:01:07 někde na ni přeci jen vzpomínají: v Kanadě.
00:01:11 Ve válce 1812 jsme bránili vlastní verzi svobody a demokracie.
00:01:21 Indiánské kmeny, bojující na britské straně,
00:01:24 na ni také vzpomínají, ale ne jako na vítězství.
00:01:28 Máme pocit, že jsme prohráli, tehdy jsme ztratili schopnost
00:01:33 vládnout sami sobě na vlastní půdě.
00:01:37 Válka 1812 je ve světovém měřítku nepatrně malá.
00:01:42 Obě strany se v bojích snažily ubránit vlastní hranice
00:01:45 a napadat protivníka.
00:01:48 Počet padlých je ve srovnání s většími světovými konflikty
00:01:51 zanedbatelný.
00:01:54 A přece utvářela dějiny jednoho světadílu dalších dvě stě roků.
00:02:00 Česká televize uvádí americký dokument
00:02:02 VÁLKA v ROCE 1812
00:02:06 Část 1
00:02:12 Válka 1812 byla plná paradoxů. Bojovaly v ní početně malé armády,
00:02:18 menší byl i počet padlých či raněných,
00:02:21 ačkoliv se bojiště rozkládalo na velké ploše.
00:02:25 Jenže v Evropě zuřila jiná válka,
00:02:27 vleklý boj mezi Británií a Napoleonskou Francií.
00:02:31 A právě ten konflikt rozdmýchal válku v roce 1812.
00:02:43 Británie tehdy vedla boj na život a na smrt
00:02:46 s Napoleonem Bonapartem
00:02:49 na evropském kontinentě i na sedmi mořích.
00:02:52 Británie mohla zamezit růstu Napoleonovy říše jen tím,
00:02:55 že odřízla napoleonská vojska od zásob.
00:02:59 A tak zastavovala lodě na moři a popudila tím Spojené státy.
00:03:03 Jestliže dovážíte zboží Francouzům, jste na straně Francouzů.
00:03:07 Nemůžete být neutrální.
00:03:11 Američané se zoufale snažili nikomu nestranit,
00:03:15 vždyť mohli na neutralitě vydělat spoustu peněz.
00:03:19 Jenže i neutralita něco stojí.
00:03:23 V roce 1807 vydali Britové několik nařízení
00:03:27 s cílem podkopat americký obchod:
00:03:30 všechny neutrální lodě, obchodující s Francií,
00:03:33 se musely zastavit nejprve v Británii a zaplatit clo,
00:03:36 jinak na ně Britové mohli pohlížet jako na nepřítele.
00:03:40 Nesmírně silné královské námořnictvo
00:03:43 zajalo stovky amerických lodí.
00:03:46 Britové přitom nejenže zabavovali lodě a peníze,
00:03:49 ale zajímali i muže.
00:03:51 V roce 1812
00:03:53 bylo královské námořnictvo ve válce už devatenáct let.
00:03:56 V bojích s Francií měli Britové nasazených přes 120 000 vojáků.
00:04:00 Rok co rok přicházeli o deset, patnáct tisíc mužů.
00:04:04 Kdyby prohráli by válku na moři, prohráli by celou válku.
00:04:07 V prvních letech 19. století naverbovala Británie
00:04:11 více než 6000 námořníků z amerických obchodních plavidel.
00:04:15 A pak, jednoho červnového odpoledne roku 1807,
00:04:19 se u břehů Virginie britská loď Leopard
00:04:22 domáhala vstupu na americkou námořní fregatu Chesapeake,
00:04:26 kde sloužili čtyři britští dezertéři.
00:04:29 Chesapeake žádost zamítl a Britové začali střílet.
00:04:38 Pálili z děl asi deset minut;
00:04:41 tři námořníky zabili a osmnáct zranili.
00:04:44 Posádka Chesapeakeu kapitulovala.
00:04:48 Britové vstoupili na palubu a ty čtyři muže odvedli.
00:04:52 To vedlo k prudkému zhoršení vztahů
00:04:55 mezi Velkou Británií a Spojenými státy.
00:04:59 Britové v žádném případě neohrožovali naši nezávislost.
00:05:03 Udělali jen to,
00:05:06 co provádějí všechny velmoci, když jsou ve válce:
00:05:09 vůbec nebrali ohled na práva nějaké podřadné neutrální síly.
00:05:13 V roce 1807 nedošlo sice k vyhlášení války,
00:05:18 ale britské rekvizice a americký odpor dál pokračovaly.
00:05:25 V roce 1810 byli do Kongresu zvoleni noví lidé,
00:05:30 například Henry Clay z Kentucky a John C. Calhoun z Jižní Karolíny;
00:05:35 oba se narodili už po vyhlášení nezávislosti.
00:05:38 Takže co bylo snesitelné pro starší Američany,
00:05:41 bylo pro novou generaci nepřijatelné.
00:05:44 Jedinou odpovědí byla podle nich válka.
00:05:48 Válku s Británií prosazovala republikánská strana,
00:05:52 která měla podporu ve střední, jižní a západní části země.
00:05:56 Její stoupenci se chtěli zmocnit indiánské půdy,
00:06:00 oblastí dnešní Kanady.
00:06:02 Rozšíření území o indiánská teritoria na západě
00:06:06 bylo už mnoho let úhelným kamenem americké politiky.
00:06:09 Mezi hlavní architekty tohoto plánu
00:06:12 patřil vzdělaný William Henry Harrison,
00:06:15 guvernér teritoria Indiana.
00:06:20 Harrison pomalu, ale jistě získával území od indiánů
00:06:24 v celém údolí řeky Ohio.
00:06:27 Několik kmenů mu odevzdalo svá území a uzavřelo s ním dohodu.
00:06:34 V těchto dohodách se kmeny vzdaly více než sta milionů akrů půdy.
00:06:39 Ale náčelník z kmene Šónijů Tecumseh to odmítl.
00:06:44 Bylo mu dvaačtyřicet a křtem ohněm prošel už dávno.
00:06:51 Když dospíval, viděl v bitvách umírat otce i staršího bratra.
00:06:58 Pochopil, že se musí ujmout velení,
00:07:02 poněvadž kolem sebe nevidí nikoho, kdo by to udělal za něj.
00:07:08 Tecumseh byl zapálený válečník,
00:07:11 přitom odmítal vést válku proti ženám a dětem.
00:07:15 Toužil po sjednocení kmenů
00:07:17 od Velkých jezer až k Mexickému zálivu,
00:07:20 snil o unii indiánských kmenů.
00:07:27 Tito dva protagonisté se v srpnu 1810 sešli u Harrisona.
00:07:32 Guvernér chtěl vědět,
00:07:34 proč Tecumseh odmítl přijmout dohody, které ostatní podepsali.
00:07:38 Harrison čekal, že se sejde s třiceti domorodými bojovníky,
00:07:42 Tecumseh jich přivedl víc než dvakrát tolik.
00:07:48 Tecumseh šel přímo k Harrisonovi a pronesl ostrý projev,
00:07:53 v němž odsoudil přítomnost Harrisona i bílých osadníků.
00:07:57 Tecumseha a Harrisona spojovalo jejich postavení válečníků.
00:08:03 V této roli se navzájem ctili.
00:08:05 Ale kromě toho je nespojovalo takřka nic.
00:08:10 Harrison měl rozpínavost v povaze:
00:08:13 budoucnost Spojených států spatřoval v rozšiřování na západ.
00:08:18 V této vizi nebylo pro indiány místo.
00:08:26 Na podzim roku 1811 se Tecumseh vydal na jih,
00:08:31 aby do své konfederace naverboval zdejší indiány.
00:08:35 Harrison využil příležitost
00:08:37 a vydal se na pochod k Prophetstownu,
00:08:39 Tecumsehově domovské základně na území dnešní západní Indiany.
00:08:43 Harrison vedl k Prophetstownu tisíc vojáků s jasným úmyslem
00:08:47 napadnout město oslabené Tecumsehovou nepřítomností.
00:08:57 Skupina domorodých bojovníků u Prophetstownu se rozhodla
00:09:01 zaútočit jako první.
00:09:03 7. listopadu se prodírali lesem k Harrisonově armádě,
00:09:06 utábořené na březích řeky Tippecanoe.
00:09:11 Útok zpočátku probíhal zdánlivě úspěšně.
00:09:15 V řadách amerických vojáků vládl naprostý chaos.
00:09:19 Indiáni jich hodně zabili nebo zranili.
00:09:27 Pak se Američané vzpamatovali a začali útok oplácet.
00:09:32 A tak se domorodci ještě před rozedněním stáhli.
00:09:41 Ve skutečné bitvě u Tippecanoe způsobili indiáni velké škody.
00:09:46 Jenže Harrisonova zpráva do Washingtonu
00:09:49 popisovala "přesvědčivé, slavné vítězství";
00:09:52 z této zprávy se stala americká legenda.
00:09:56 Den po bitvě vypálili Harrisonovi vojáci Prophetstown do základů,
00:10:01 vykopali indiánské hroby
00:10:03 a skalpovali a mrzačili indiánské padlé.
00:10:08 V osadě našli britské zbraně, což rozlítilo pohraniční tisk.
00:10:12 Zpráva rozčílila i stoupence války s Británií ve Washingtonu
00:10:16 a prezidentu Jamesi Madisonovi zkomplikovala život.
00:10:24 Stoupenci války s Británií tlačili na Madisona.
00:10:28 Byl to sice brilantní legislativec,
00:10:31 zato jako výkonný prezident selhával.
00:10:35 Byl to jemný drobný mužíček,
00:10:37 který podle jednoho pozorovatele vypadal jako scvrklé jablíčko.
00:10:41 Jeho nepřátelé, kteří mu přezdívali "Prcek",
00:10:45 uznávali, že je nesmírně chytrý,
00:10:48 ale očividně se nehodil do funkce hlavy státu.
00:10:57 To jeho žena Dolly byla pravý opak.
00:11:00 Byla o sedmnáct let mladší, oblékala se podle poslední módy,
00:11:04 byla politicky protřelá a vášnivě společenská.
00:11:07 Madison se lépe cítil mezi svými knihami než mezi lidmi.
00:11:15 Byl architektem ústavy a velmi dobře chápal,
00:11:19 že pravomoc vyhlásit válku má ve skutečnosti Kongres.
00:11:26 Madison zaslal v červnu roku 1812 Kongresu válečné poselství.
00:11:33 V něm vyložil všechny stížnosti na Velkou Británii a pak napsal:
00:11:37 "Kongres nechť laskavě zváží, co dál."
00:11:43 1. června 1812
00:11:46 přečetli Madisonovo válečné poselství v Kongresu.
00:11:50 Byl to seznam důvodů k válce.
00:11:52 Britové rekrutovali námořníky, zasahovali do obchodu
00:11:56 a rozdmýchávali indiánskou válku na severozápadě.
00:11:59 Tři dny poté hlasovala Sněmovna reprezentantů
00:12:03 79 hlasy pro válku a 49 proti.
00:12:06 Jenže v Senátu se debata vlekla celé týdny
00:12:09 s konečným poměrem hlasů devatenáct ku třinácti.
00:12:14 Bylo bláhové domnívat se,
00:12:17 že Spojené státy se mohou postavit Velké Británii,
00:12:20 největší námořní velmoci na světě.
00:12:23 Byla to země, schopna vyrobit všechno,
00:12:27 od pušek po děla a lodě všech velikostí.
00:12:33 Jenže v Británii bylo vyhlášení války
00:12:37 jen další v řadě nepříjemných zvěstí.
00:12:40 Napoleon a jeho spojenci ovládali většinu Evropy,
00:12:43 král Jiří III. byl duševně chorý;
00:12:45 v květnu byl v Dolní sněmovně zastřelen premiér.
00:12:50 Na další válku neměla Británie ani pomyšlení.
00:12:54 V Kanadě byli pro válku zapálení ještě méně;
00:12:57 možná si uvědomovali, že po vyhlášení záhy dojde k invazi.
00:13:03 Dokonce i ve Spojených státech
00:13:05 byla válka přijímána se smíšenými pocity.
00:13:08 Na západě zprávu nadšeně vítali,
00:13:11 zato v Nové Anglii byla reakce úplně jiná.
00:13:13 Nová Anglie byla baštou Federalistické strany,
00:13:16 opozice Madisonovy republikánské strany.
00:13:19 Tady se zavíraly obchody, zněly zvony
00:13:22 a vlajky visely na půl žerdi.
00:13:25 Státy Nové Anglie měly s Velkou Británií
00:13:28 vzkvétající obchodní vztahy.
00:13:31 Snaha kongresmanů vylíčit Velkou Británii
00:13:34 jako úhlavního nepřítele, kterému je třeba se postavit,
00:13:37 nenacházela v Nové Anglii valnou odezvu.
00:13:40 Byli spokojeni s daným stavem věcí,
00:13:43 vždyť na tom záviselo jejich živobytí.
00:13:46 Proti válce se zvedla vlna silného odporu.
00:13:50 Snad nejostřeji proti ní vystupoval Alexandr Hanson,
00:13:55 který vydával protiválečné noviny ve válečně naladěném Baltimoru.
00:14:06 Odsoudil prezidenta Madisona i Kongres za vyhlášení války,
00:14:10 poněvadž země na ni nebyla připravená.
00:14:14 Ve svých novinách předpověděl záhubu Ameriky.
00:14:18 Jakmile byla vyhlášena válka, Hanson proti ní vystoupil.
00:14:22 Řadu lidí v Baltimoru to pobouřilo.
00:14:28 Před jeho domem se shromáždil mohutný dav.
00:14:32 Hanson a hrstka přátel se tam zabarikádovali.
00:14:36 V noci těch pár lidí i s Hansonem vzali do ochranné vazby.
00:14:40 Dostalo se jim ujištění, že jejich životy budou v bezpečí.
00:14:49 (KŘIK)
00:14:52 Dav vtrhl do vězení a vězně odvedl.
00:14:56 Všechny zmlátili.
00:15:00 Hansona zbili do bezvědomí.
00:15:05 Devět mužů pobodali,
00:15:07 jednoho natřeli dehtem, vyváleli v peří a pak zapálili;
00:15:12 generála marylandské domobrany ubodali.
00:15:15 Hansona nechali být v domnění, že je mrtev, přesto útok přežil.
00:15:23 Pro Spojené státy to byl neblahý začátek války,
00:15:26 která se potom vlekla dva a půl roku.
00:15:32 V létě 1812 schválil James Madison plán:
00:15:36 Spojené státy zahájí válku proti Británii invazí do Kanady.
00:15:40 Chtěli proniknout na její území na třech místech:
00:15:43 plán počítal s tím,
00:15:45 že jedna armáda se probije do Kanady z Detroitu
00:15:47 na západním konci Erijského jezera;
00:15:50 další jednotky překročí hranici na řece Niagaře,
00:15:53 východně od Erijského jezera,
00:15:55 a třetí zamíří přímo do Montrealu.
00:15:58 Američané měli na začátku války v úmyslu zaútočit
00:16:03 napohled úplně všude. Nebyl v tom příliš velký systém.
00:16:08 Jenže neexistovaly žádné silnice,
00:16:12 přepravovat se dalo dobře jen po vodě,
00:16:14 a záliv svatého Vavřince měli pod kontrolou Britové.
00:16:17 Města ve vzdáleném pohraničí neměla žádný kontakt s Washingtonem
00:16:21 a tři invazní americké armády spolu vůbec nekomunikovaly.
00:16:26 Zato Britové, kteří v Kanadě disponovali menším vojskem,
00:16:32 měli zcela jasno v tom, jak se budou bránit.
00:16:38 Věděli také, kdo bude obranu řídit.
00:16:42 Osud kanadských kolonií řídil generální guvernér
00:16:44 Sir George Prevost.
00:16:47 Jeho úkolem bylo udržet co největší území Kanady.
00:16:53 Čekal ho těžký úkol:
00:16:55 rozlehlé území, řídké osídlení a nepříliš dobře opevněné hranice.
00:17:03 Prevost měl však jedno eso v rukávu:
00:17:07 brilantního generála Isaaca Brocka,
00:17:10 velitele v Horní Kanadě.
00:17:13 Dvaačtyřicetiletý přitažlivý aristokrat byl milovník vína,
00:17:17 oslnivý tanečník, vášnivý čtenář, ale také hazardní hráč.
00:17:26 Byl energický a ctižádostivý. Nechtěl být v Kanadě.
00:17:30 Věděl, že ta pravá válka se odehrává v Evropě.
00:17:34 Cítil, že když se teď vyznamená tady,
00:17:36 určitě ho pošlou do Evropy, do pořádné války.
00:17:41 V Severní Americe si Brock i Prevost uvědomovali,
00:17:44 že Horní Kanada, rozlehlá provincie na západě,
00:17:47 hraničící se všemi pěti Velkými jezery,
00:17:51 může padnout do rukou Američanů.
00:17:53 Isaac Brock: "Moje situace je kritická.
00:17:57 Většina lidí ztratila veškerou víru.
00:18:00 Sám však mluvím mocným hlasem a tvářím se odhodlaně."
00:18:05 Brock musel bránit obrovské území a měl na to málo mužů:
00:18:10 vedle kanadské domobrany měl jen 1200 vojáků britské armády,
00:18:14 ale byli to vesměs veteráni.
00:18:19 Armádu tvořili převážně chudí lidé.
00:18:23 Muži se nechávali naverbovat, aby se vyhnuli bídě.
00:18:29 Jedním z britských vojáků byl Shadrach Byfield,
00:18:32 mladý tkadlec z Wiltshiru.
00:18:35 Šli na vojnu kvůli jídlu, střeše nad hlavou a ošacení,
00:18:39 poněvadž to bylo lepší
00:18:41 než umírat hlady v nuzných čtvrtích Glasgowa.
00:18:45 Muž, který britské vojáky znal nejlíp, vévoda z Wellingtonu,
00:18:50 tvrdil, že je to verbež, co jde na vojnu kvůli pití.
00:18:53 Zároveň ale tvrdil, že vkládá život do jejich rukou.
00:18:58 Takže to byla sice ta nejnuznější spodina,
00:19:01 ale zároveň chlapi, skuteční profesionálové.
00:19:05 Americká armáda profesionály prakticky neměla.
00:19:09 Američané pohlíželi na stálou armádu pořád ještě jako na něco,
00:19:13 co mohlo ohrozit jejich svobodu.
00:19:15 Spojené státy se tedy opíraly téměř výlučně o domobranu.
00:19:20 Členové domobrany brali výcvik jednou měsíčně
00:19:24 jako příležitost sejít se s kamarády,
00:19:27 rozebrat, co je nového,
00:19:29 a pak se odebrat do místní hospody a zakončit den pár skleničkami.
00:19:37 Služba v americké domobraně se pojímala nezvykle neformálně.
00:19:41 Často neměli uniformu a někdy si sami volili své velitele.
00:19:45 Jejich náklonnost k rodnému státu
00:19:48 byla stejně silná jako láska k vlasti,
00:19:51 a jen málokdo si uměl představit, že invaze do cizí země
00:19:55 může být součástí náplně práce.
00:19:57 Američtí generálové, z nichž musel Madison vybírat,
00:20:00 byli ještě horší.
00:20:03 Generálové byli buďto velmi mladí a nezkušení,
00:20:08 anebo veteráni, kteří měli nejlepší roky dávno za sebou.
00:20:12 Rozhodl se pro veterány, a dopadlo to katastrofálně.
00:20:17 Mezi veterány patřil i William Hull.
00:20:22 William Hull bojoval statečně ve válce za nezávislost.
00:20:27 Bylo mu osmapadesát,
00:20:30 a už třicet let se přejídal a opíjel.
00:20:37 Když se schylovalo k válce, Madison ho povolal do Washingtonu
00:20:42 a nabídl mu generálskou hodnost a velení rodící se americké armády.
00:20:49 Chtěli po něm, aby šel a obsadil Kanadu.
00:20:54 A tak vyrazil s velkými pochybnostmi v duši
00:20:57 a bez vyhlídky na úspěch.
00:21:02 V červenci 1812 shromáždil generál Hull armádu pro invazi,
00:21:08 vyslanou z Detroitu. Generál Brock měl jen jednu naději,
00:21:12 jak zastavit americkou invazi: pomoc indiánských válečníků.
00:21:19 Britové věděli,
00:21:21 že bez indiánských spojenců to budou mít hodně těžké.
00:21:25 Ale v důsledku ztrát během války za nezávislost
00:21:28 se naši lidé teď zdráhali bojovat.
00:21:31 Když se vžijeme do jejich situace, čekala je velká rozhodnutí.
00:21:35 Na čí stranu se dát? Jak bojovat? To bylo velké dilema.
00:21:43 Ale po vypálení Prophetstownu rok předtím se Tecumseh už rozhodl.
00:21:48 Jednoho pozdního srpnového večera vešel do Brockova domu
00:21:52 na kanadské straně řeky Detroit. Ti dva si hned padli do oka.
00:21:56 Byli to oba profesionální vojáci.
00:21:59 Starší bratr Isaaca Brocka padl během americké revoluce
00:22:02 jako britský důstojník.
00:22:05 Tecumsehova staršího bratra taky zabili, i jeho otce,
00:22:08 v boji proti Američanům.
00:22:12 Všichni Brockovi důstojníci nabádali k opatrnosti;
00:22:16 Tecumseh naopak volal po okamžitém útoku.
00:22:19 Brock souhlasil. "To je chlap!" řekl o něm Tecumseh.
00:22:23 15. srpna 1812 překročili řeku
00:22:26 a zaujali pozice kolem pevnosti Detroit.
00:22:30 Američané byli schovaní za téměř čtyřmetrovými hradbami,
00:22:34 ale Brock poslal generálu Hullovi vzkaz
00:22:37 s žádostí okamžité kapitulace. Hullem zmítaly pochybnosti.
00:22:46 Měl hrozný strach z indiánů.
00:22:49 Byl přesvědčený, že indiáni jsou divoši,
00:22:52 které nelze považovat za lidské bytosti,
00:22:57 a kdyby se vyřítili na jeho rodinu nebo vojáky,
00:23:01 byl by to ten nejhorší masakr.
00:23:08 Brock oblékl kanadské domobrance do uniforem,
00:23:12 aby vypadali jako vojáci.
00:23:15 Tecumseh obešel se svými lidmi třikrát pevnost,
00:23:18 takže se zdálo, jako by měl tisíce bojovníků.
00:23:21 Pak Britové sáhli po dělech.
00:23:24 Britové oznámili, že začnou ostřelovat Detroit.
00:23:32 V pevnosti byla i Lydia Baconová,
00:23:35 manželka jednoho amerického důstojníka.
00:23:38 Byla v kasárním špitále
00:23:41 a s dalšími ženami připravovala obvazy pro raněné.
00:23:45 Britové měli tak přesnou mušku,
00:23:47 že z vedlejší místnosti přilétla střela
00:23:50 a na místě zabila dva důstojníky.
00:23:54 Lydia Baconová: "Zmítaly mnou strašlivé pocity,
00:23:59 ale ronit slzy jsem nemohla a naříkat jsem nechtěla."
00:24:06 V pevnosti byl Hull, zhroucený na podlaze,
00:24:10 pil jako duha, kouřil a po uniformě mu stékaly sliny.
00:24:14 Jeho muži měli hrozný vztek, že nevypálili ani ránu.
00:24:23 Hull chtěl získat čas;
00:24:26 Brockovi poslal vzkaz s žádostí o třídenní příměří.
00:24:31 Shadrach Byfield:
00:24:33 "Byl jsem tenkrát u generála Brocka.
00:24:36 Pochopili jsme, že americký generál v pevnosti
00:24:39 žádá třídenní klid zbraní; načež náš generál odpověděl,
00:24:42 že pokud se nevzdají do tří hodin, vyhodí to celé do povětří."
00:24:47 Hull po pár minutách nařídil, aby z okna vyvěsili bílý ubrus.
00:24:52 Bylo to jedinkrát v dějinách, co byl nad americkým městem
00:24:56 před cizí armádou vyvěšen bílý prapor.
00:25:01 Brock z pevnosti vyvedl tisíce amerických vojáků.
00:25:05 Pár domobranců poslal domů.
00:25:09 Hulla odvedl do Kanady,
00:25:12 pochodoval s ním v ulicích a nakonec ho poslal domů.
00:25:19 "Učinil jsem, co mi diktovalo svědomí," napsal Hull.
00:25:23 "Zachránil jsem Detroit před hrůzami indiánského masakru."
00:25:27 Ale přišel přitom o celou armádu
00:25:30 a to silně otřáslo morálkou jeho země.
00:25:34 Hullovi muži naléhali, aby byl postaven před vojenský soud.
00:25:39 Hull byl shledán vinným a měl být zastřelen.
00:25:43 Madison zkoumal Hullovy zásluhy,
00:25:46 usoudil, že to byl hrdina války za nezávislost,
00:25:50 a tak schválil rozsudek, ale nikoliv popravu.
00:25:54 Hull se s hanbou vrátil domů do Massachusetts.
00:26:01 Ale Detroit byl jen první ze tří fází americké invaze do Kanady.
00:26:06 V říjnu se v Lewistonu ve státě New York shromáždila
00:26:10 druhá americká armáda;
00:26:12 bylo to přes řeku Niagaru oproti kanadské osadě Queenston.
00:26:17 V té oblasti velel americké armádě Steven Van Rensselaer,
00:26:21 jeden z nejbohatších mužů ve státě New York.
00:26:24 Generál Steven byl prima chlap, schopný politik ve státě New York.
00:26:28 Jen vojenské zkušenosti neměl žádné.
00:26:34 Britské armádě velel osobně sám Isaac Brock;
00:26:37 rychle se přeplavil přes Erijské jezero,
00:26:40 aby se ujal malé armády vojáků i zvláštních jednotek.
00:26:44 Na Queenston Heights velel Isaac Brock černochům,
00:26:49 hrstce dětí kanadských farmářů,
00:26:51 a taky pár stovkám válečníků od Grand River.
00:26:56 Taková směsice lidí se dala dohromady,
00:27:01 aby bránila naši verzi Severní Ameriky.
00:27:07 Brockovy síly byly seskupené nad Queenstonem.
00:27:11 Přesto se van Ransselaer rozhodl vyslat své vojsko
00:27:15 přes řeku Niagaru u Queenstonu, přímo do rány britským vojákům.
00:27:20 Američané měli tisíce domobranců a stovky vojáků,
00:27:24 kteří mohli překročit řeku.
00:27:27 Jenže ty všechny mělo přepravit jen třináct člunů.
00:27:32 13. října 1812 za svítání
00:27:35 se začali Američané přepravovat přes řeku.
00:27:39 Skupina Američanů dorazila ke břehu,
00:27:42 pak objevila rybářskou stezku nahoru
00:27:44 a zabrala kopec nad městem.
00:27:51 Brock věděl, že pokud Američané dokázali dobýt Queenston Heights,
00:27:56 je pravděpodobné, že Britové přijdou o Horní Kanadu.
00:28:03 Sesednul z koně, vytasil šavli
00:28:06 a vedl britské vojáky přímo před očima amerických vojáků.
00:28:10 Jeden americký voják z asi dvaceti kroků vystřelil na Brocka z pušky,
00:28:14 trefil ho přímo do srdce a na místě ho zabil.
00:28:22 Britové začali volat po pomstě,
00:28:25 ale Američané drželi pozice na kopci,
00:28:27 což je v bitvě vždy klasická učebnicová výhoda.
00:28:31 Jenže irokézští bojovníci neválčili podle učebnice.
00:28:36 Náš styl válčení? Libujeme si v krycích pozicích,
00:28:40 v utajení a získávání výhody nad nepřítelem.
00:28:44 Ale na Queenston Heights
00:28:46 předvedli indiáni ukázkový obchvatný manévr.
00:28:51 Indiánští válečníci se k Američanům přiblížili zezadu,
00:28:55 a pak se s bojovým pokřikem vyřítili z lesa.
00:28:59 Jeden Američan vzpomínal: "Jako by se otevřely brány pekelné
00:29:03 a z nich se na nás vyřítili váleční psi."
00:29:07 Jakmile domobranci na americké straně zaslechli
00:29:10 indiánský válečný pokřik, odmítli bojovat,
00:29:13 odmítli přejít na kanadskou stranu
00:29:16 a pomáhat vojákům napadeným na kopci.
00:29:19 Američané, kteří překročili řeku, byli odsouzeni k záhubě.
00:29:23 Britský dělostřelec John Beverly Robinson je pozoroval.
00:29:29 John Beverly Robinson: "Neměli kam ustoupit
00:29:33 a byli zatlačeni až k okraji hory nad řekou.
00:29:37 Mnozí skočili ze srázu, aby unikli hrůze,
00:29:40 a pádem z výšky se rozbili napadrť."
00:29:45 Mnozí zahynuli, ostatní kapitulovali;
00:29:48 Britové tak získali téměř tisíc zajatců
00:29:51 a jedno z nejvýznamnějších vítězství v dějinách Kanady.
00:29:55 Zato ale přišli o důležitého muže.
00:29:58 Isaac Brock, kdysi označovaný jako "spasitel západní Kanady",
00:30:03 byl po smrti.
00:30:05 Přesto však se britským, kanadským a domorodým jednotkám
00:30:09 podařilo odrazit druhou ze tří invazí.
00:30:13 K Montrealu se blížila třetí americká armáda,
00:30:16 které velel generál Henry Dearborn.
00:30:22 Pár mladých amerických důstojníků vymyslelo přezdívku
00:30:26 "bába Dearbornová",
00:30:28 poněvadž byl jako jejich babička, starý a neduživý.
00:30:32 Měl revma, na noc potřeboval ohřívací láhev,
00:30:36 pohyboval se ztěžka a měl konzervativní smýšlení.
00:30:40 V listopadu 1812 vyslal Dearborn 4000 vojáků na Montreal.
00:30:46 Ale ve dvou kolonách vládl takový všeobecný zmatek,
00:30:49 že vojáci stříleli po sobě navzájem.
00:30:57 Na hranici odmítly dvě třetiny domobranců
00:31:00 přejít na britské území.
00:31:02 Dearbornovi vojáci se s nepřítelem vůbec neutkali.
00:31:06 Dearborn záhy třetí americkou invazi do Kanady odvolal.
00:31:13 První válečný rok dopadl pro Američany katastrofálně.
00:31:17 Všechny výpady do Kanady skončily naprostým fiaskem.
00:31:25 Američané přitom překypovali sebevědomím,
00:31:29 jak hravě dobudou kanadské kolonie v pozemní válce.
00:31:32 Přitom si nedělali nejmenší iluze, že by mohli porazit Brity na moři.
00:31:44 V roce 1812 mělo královské námořnictvo přes 100 řadových lodí
00:31:49 a taky 200 fregat.
00:31:52 Námořnictvo Spojených států mělo 8 fregat
00:31:55 a ani jednu řadovou loď; pár brig, šalup a dělových člunů.
00:32:02 A přece v této válce plné překvapení
00:32:05 zaznamenali Američané první úspěch právě na moři.
00:32:09 19. srpna 1812 se americká fregata Constitution
00:32:13 utkala s britskou lodí Guerriere v Atlantiku.
00:32:16 V bitvě s lodí Guerriere se britská děla činila jaksepatří.
00:32:26 Jeden námořník postřehl,
00:32:28 jak se dělová koule odrazila od trupu Constitution, a zvolal:
00:32:33 "Bravo! Má železné boky!"
00:32:36 Ale ve skutečnosti byla loď jen postavená
00:32:39 z trochu silnějších fošen.
00:32:42 Na konci bitvy bylo v trupu Constitution
00:32:45 uvízlých dvanáct dělových koulí.
00:32:49 A tak loď dostala přezdívku "Silák z železnými boky",
00:32:53 která jí zůstala dodnes.
00:32:56 Za pár týdnů se "Silák s železnými boky"
00:32:59 utkal s druhou britskou fregatou, Jávou.
00:33:02 Výsledek byl tentýž: kapitulace.
00:33:05 A druhá americká fregata porazila i loď Macedonian.
00:33:09 Americké fregaty přemohly britské protějšky docela jednoduše.
00:33:17 Tato vítězství nebyla strategicky příliš významná,
00:33:21 zato z morálního hlediska vlila elán do žil Američanů.
00:33:28 Američané vyhráli třikrát za sebou.
00:33:31 To bylo něco nevídaného.
00:33:33 Francouzi ani jedinkrát nevyhráli tři fregatní bitvy proti Britům.
00:33:38 Na podzim 1812 vzbudily vítězné námořní bitvy
00:33:42 ve Spojených státech velkou naději.
00:33:45 Invaze do Kanady se nepovedly,
00:33:47 ale Američané byli ochotni zkusit to znovu.
00:33:50 Harrison zverboval na západě početné vojsko,
00:33:53 převážně složené s elitních kentuckých ostrostřelců.
00:33:57 Mezi branci byl i jednadvacetiletý William Atherton.
00:34:03 Atherton se vydal s Harrisonovou armádou
00:34:07 na průzkumné tažení západně od Erijského jezera.
00:34:10 Harrison měl v plánu vytlačit domorodce z jejich území
00:34:14 a pak zamířit k Detroitské pevnosti.
00:34:22 Vojáci v pohraničí a indiáni byli zvyklí na kruté válčení.
00:34:28 Zabíjeli ženy a děti,
00:34:30 sbírali skalpy a další části těla jako suvenýry,
00:34:34 nebrali válečné zajatce.
00:34:38 Takové válčení bylo typické pro dění na obou stranách hranice.
00:34:47 Jenže už v prosinci
00:34:50 Harrisonovi muži v pochodu na Detroit těžce zkoušeli.
00:34:53 William Atherton:
00:34:55 "Chlapi se rozstonali, naše řady kosila tyfová horečka.
00:35:00 Neviděli jsme nic než hlad a zimu, jak nám civí do tváře.
00:35:04 Neměli jsme co jíst."
00:35:12 Začátkem roku 1813 se část Harrisonovy armády
00:35:16 utábořila ve Frenchtownu u řeky Raisin,
00:35:20 v dnešním jihovýchodním Michiganu.
00:35:23 "Poskytli nám vše potřebné k životu.
00:35:27 Málem bychom zapomněli, že máme na světě nepřítele."
00:35:33 Jedné lednové noci se 1100 britských a indiánských vojáků
00:35:37 pod velením generála Henryho Proctera plížilo zasněženým lesem.
00:35:42 Byl mezi nimi vojín z Wiltshiru Shadrach Byfield.
00:35:48 Chráněni lesem jsme se nepozorovaně přiblížili až k nepříteli.
00:35:54 William Atherton:
00:35:56 "Vzbudil mne děsivý křik "do zbraně! do zbraně!"
00:36:00 a dunění děl a ještě děsivější řev divochů.
00:36:05 První, co jsem uviděl, byl ohnivý záblesk dělové koule...
00:36:10 a pak hned další a další."
00:36:15 Shadrych Byfield: "Před úsvitem jsme je několikrát napadli.
00:36:20 Dojal mě pohled na kluka snad jedenácti-, dvanáctiletého,
00:36:24 který to koupil do kolena. Ten bolestný křik,
00:36:28 jeho volání "maminko!" i nářek se mi nadlouho vryly do paměti.
00:36:37 (VÝKŘIK)
00:36:39 Potom mě pod ucho trefila kulka z pušky
00:36:42 a já se poroučel k zemi.
00:36:44 Můj kamarád vykřikl: "Byfield je mrtev!"
00:36:46 Tehdy mě napadlo - je to smrt?"
00:36:50 Ale jednotky Britů a indiánů záhy přemohly Američany.
00:36:56 Generál Procter, který neměl žádné bojové zkušenosti,
00:37:00 jednoduše odpochodoval pryč
00:37:02 a přenechal 80 raněných zajatců svým indiánským spojencům.
00:37:06 Jenže těm Harrisonova brutalita už dlouho ležela v žaludku.
00:37:11 Zůstalo tam množství raněných Američanů,
00:37:15 u kterých byla jen nepočetná britská hlídka,
00:37:18 a hodně zajatců bylo zmasakrováno.
00:37:21 Tecumsehův bratr říkal, že když vyhrajou bitvu indiáni,
00:37:24 říká se tomu masakr.
00:37:26 Když vyhrajou běloši, říkává se tomu triumf.
00:37:29 Čili to, kdo páchá zvěrstva, se posuzovalo politicky.
00:37:34 Indiáni měli k zabíjení zajatců logické důvody.
00:37:38 Neměli vězení, kam by je mohli zavřít,
00:37:41 a neměli je za koho vyměnit.
00:37:43 Tvrdili, že zabíjejí zajatce proto,
00:37:45 aby se nemuseli utkat s tím samým nepřítelem dvakrát.
00:37:52 William Atherton však v bitvě u řeky Raisin nepadl.
00:37:57 William Atherton:
00:38:00 "Jeden indián mě odvedl do zadní části domu,
00:38:03 tam přese mě přehodil přikrývku, nasadil mi klobouk,
00:38:07 pak přivedl koně, podal mi uzdu a pokynul mi, abych šel."
00:38:11 Zajatci, zejména mladí muži,
00:38:14 byli u indiánů vysoce ceněnou kořistí.
00:38:17 Často se začlenili do indiánských kmenů,
00:38:20 někdy až pozoruhodně hladce.
00:38:24 William se záhy naučil být indiánem
00:38:28 ve studených, tichých lesích Michiganu.
00:38:33 Pro Jamese Madisona byl rok 1812 rokem debaklů a porážek,
00:38:38 zejména naprostého zhroucení ambiciózní invaze
00:38:42 ze tří směrů do Kanady.
00:38:44 Rok 1813 začal masakrem amerických vojáků u řeky Raisin,
00:38:48 navíc britské námořnictvo zahájilo blokádu východního pobřeží.
00:38:53 Koncem března už blokáda vedla
00:38:55 od Delawarského zálivu až k Floridě.
00:39:01 Americké hospodářství, všechno obchodování se zastavilo.
00:39:06 Britové zcela zablokovali americkou lodní přepravu.
00:39:11 S příchodem jara roku 1813
00:39:14 vpochodoval britský generál Henry Procter
00:39:17 se svou armádou do Ohia.
00:39:20 Ale William Henry Harrison už na něj čekal.
00:39:24 Harrison se s částí armády utábořil u řeky Maumee
00:39:28 nedaleko dnešního Toleda v Ohiu.
00:39:31 Postavil tam pevnost, později nazvanou Meigs.
00:39:33 Meigs je v podstatě opevněný tábor asi na deseti akrech.
00:39:40 Začátkem května 1813
00:39:43 pevnost obléhaly britské a indiánské oddíly
00:39:46 pod velením Proctera a Tecumseha.
00:39:49 Až do té chvíle Britové a indiáni na severozápadě vítězili
00:39:53 a nepřítele ponižovali.
00:39:55 To už se nemělo opakovat.
00:39:57 Harrison se vyznal v pohraničním válčení
00:40:00 a nehodlal kapitulovat jako jeho předchůdci.
00:40:03 Harrison vyčkával v pevnosti, k Tecumsehově velké nelibosti.
00:40:08 "Je těžké bojovat s lidmi, co žijí jako svišti,"
00:40:11 postěžoval si.
00:40:15 Asi po čtyřech dnech obléhání dostal Harrison zprávu,
00:40:19 že po řece se blíží skupina posil z Kentucky.
00:40:24 Tyto posily přepadly britské baterie.
00:40:28 Indiáni je odřízli a obklíčili.
00:40:34 Poražení američtí vojáci
00:40:37 se znovu ocitli v osidlech indiánských bojovníků,
00:40:40 stejně jako u řeky Raisin. Opět vypukl masakr.
00:40:45 Masakr ukončil Tecumseh.
00:40:49 Vtrhl tam na koni, mávaje tomahavkem, jak se traduje,
00:40:53 a učinil přítrž těm jatkám,
00:40:55 kterým Britové jen nečinně přihlíželi.
00:40:58 Měl smysl pro čest. Byl to humánní, soucitný muž.
00:41:03 Neuznával bezdůvodné násilí.
00:41:10 Neuznával zabíjení jen z pocitu vítězství.
00:41:17 V pevnosti byl Harrison se svou armádou stále v bezpečí.
00:41:22 Britové ji čtyři dny zasypávali střelbou z děl,
00:41:25 ale marně...
00:41:26 Procter odmítl zaútočit přímo na pevnost.
00:41:31 Tecumseh zuřil. Později řekl, že Procter je
00:41:35 "tlusté zvíře, které nosí ocas na hřbetě,
00:41:37 ale když se lekne, stáhne ho mezi nohy a uteče."
00:41:41 Nakonec Procter jednoduše odešel
00:41:43 a pevnost nechal v Harrisonových rukách.
00:41:51 Teď byli pro změnu zahnáni Britové.
00:41:55 Fort Meigs byla začátkem konce pro Tecumseha
00:41:58 a Brity na severozápadě.
00:42:02 Jenže americký úspěch u Fort Meigs
00:42:05 se neopakoval podél niagarské hranice.
00:42:09 Americká armáda na jaře 1813 opět překročila řeku Niagaru.
00:42:13 Když se utábořili u Stoney Creek,
00:42:16 přepadla je v noci malá britská jednotka.
00:42:20 Britové měli výhodu momentu překvapení.
00:42:24 Byla tmavá noc. A tak když tábor přepadli Britové,
00:42:28 američtí vojáci se pokoušeli zjistit, kde nepřítel vůbec je.
00:42:35 Dva američtí generálové zabloudili do linií nepřítele.
00:42:39 Třetí americký důstojník zavelel k chrabrému jízdnímu útoku,
00:42:43 jen aby vzápětí zjistil,
00:42:45 že armáda, kterou rozsekává na kusy, je jeho vlastní.
00:42:54 Bitva u Stony Creek je...
00:42:57 v mnoha ohledech typická pro válku v roce 1812:
00:43:01 američtí velitelé jsou zajati; britský velitel zabloudí v lesích;
00:43:06 Američané jsou formálně vzato poraženi, ale své pozice ubrání.
00:43:12 Britové sice vyhrají, ale ustoupí.
00:43:27 Pojem "válečná mlha" vznikl v té době,
00:43:30 v éře pušek s křesacím zámkem,
00:43:33 protože po každé ráně se ze zbraně vyvalil kouř černého prachu.
00:43:42 Pušky byly tehdy nepřesné a nabíjení bylo pomalé.
00:43:49 Museli jste se dostat na takových 80 kroků od nepřítele,
00:43:54 abyste mohli doufat, že je ranou z pušky trefíte.
00:44:00 Takže nejúčinněji se dala puška využít,
00:44:03 když se vojáci seskupili do těsného útvaru a vypálili salvu.
00:44:11 Tohle je válečný kyj, indiánská zbraň z války 1812,
00:44:16 i když i oni měli pušky s křesacím zámkem a ručnice.
00:44:20 My tomu říkáme rozbíječ lebek. Právě to bylo jeho účelem,
00:44:24 praštit nepřítele silně po hlavě a vyřadit ho z boje.
00:44:27 Někdy si je indiáni zdobili svým totemovým zvířetem,
00:44:30 něčím mocným, co vám předá kus své síly.
00:44:33 V bitvě se využívala tak,
00:44:36 že člověk přiběhl k nepříteli, a praštil ho tímhle po hlavě.
00:44:47 Nejmocnější zbraní bylo dělo.
00:44:50 Bylo zapotřebí až patnáctičlenné posádky,
00:44:53 aby tuto masivní a leckdy nepřesnou zbraň nabila,
00:44:56 zacílila a vystřelila z ní.
00:44:59 Britský kapitán Philip Broke
00:45:01 vybavil svou fregatu Shannon dělovými mířidly
00:45:04 a svou posádku neustále driloval v dělostřelbě.
00:45:08 Záhy se mu to vyplatilo v památném duelu
00:45:11 s americkou lodí Chesapeake.
00:45:17 Ale "námořní" bitvy, které v této válce rozhodovaly,
00:45:20 se odehrály ve vnitrozemí: na jezerech.
00:45:24 Pro Brity bylo důležité,
00:45:27 aby udržovali námořní převahu na Erijském jezeře,
00:45:30 a pro Američany bylo stejně důležité,
00:45:33 aby tady tu převahu získali.
00:45:35 Velitelem britských plavidel na Erijském jezeře byl
00:45:39 27letý Robert Harriot Barcley, v bitvě přišel o paži.
00:45:43 Jeho protějškem byl velitel amerického námořnictva
00:45:47 Oliver Hazard Perry.
00:45:49 Nadcházející námořní bitva měla rozhodnout o osudu
00:45:52 celé oblasti Velkých jezer.
00:45:54 10. září 1813 ráno vypluly americká lodě proti britským.
00:45:59 Na Perryho vlajkové lodi Lawrence vlála vlajka,
00:46:02 která byla poctou Lawrencovým posledním slovům: Nevzdávej loď!
00:46:07 Nepadlo jediné slovo, klid připomínal ticho před bouří.
00:46:12 Takové chvíle byly zatěžkávací zkouškou i pro ty nejudatnější.
00:46:19 Perry vplul se svou vlajkovou lodí Lawrence mezi Brity
00:46:24 a začal z děl na obou stranách lodi ostřelovat dvě hlavní britské lodě.
00:46:34 První dělová koule prorazila trup lodě Lawrence.
00:46:39 Námořníkům nehrozilo největší nebezpečí
00:46:43 od přímých zásahů dělovou koulí
00:46:47 největší neplechu tropily úlomky a třísky,
00:46:50 když dělová koule prorazila dubový trup
00:46:53 a do všech stran se rozprskly obrovské kusy dřeva
00:46:56 jako letící kopí.
00:46:58 Z odtoků určených k odtékání vody se řinula krev.
00:47:02 Paluba Lawrence byla posetá mrtvými a raněnými.
00:47:06 Pokud se loď stala neovladatelnou,
00:47:09 obvykle se stáhla vlajka na znak kapitulace.
00:47:12 Perry to neměl v úmyslu.
00:47:14 Jako zázrakem přežil zásah dělovou koulí.
00:47:19 Nechal seřadit lodě a sám skočil do záchranného člunu
00:47:23 a kolem uší mu svištěly střely.
00:47:26 Na jednom slavném obraze stojí ve člunu.
00:47:28 Ale patrně v něm nestál.
00:47:30 Byl ale rozhodně pod palbou, Britové se ho pokoušeli zneškodnit.
00:47:34 Pálili po něm dělovými koulemi i kartáčovými střelami,
00:47:38 ale bez úhony se dostal na druhou loď, Niagaru.
00:47:42 Vztyčil svoji vlajku na Niagaře a znovu zaútočil.
00:47:48 Po třech hodinách Britové odevzdali všechny lodě.
00:47:52 Celá eskadra největší námořní velmoci na světě byla zajata.
00:47:58 Perry napsal stručnou zprávu:
00:48:01 "Utkali jsme se s nepřítelem a je náš.
00:48:03 Dvě lodě, dvě fregaty, jeden škuner a jedna šalupa."
00:48:08 Barkley utrpěl zranění druhé paže,
00:48:12 a když na břehu pohřbívali důstojníky na obou stranách,
00:48:16 Perry měl Barkleyho po svém boku.
00:48:22 Dva mladí muži sledující pohřeb:
00:48:25 vskutku nejdojímavější výjevy z války,
00:48:28 ke které podle názoru mnohých vůbec nemělo dojít.
00:48:31 Na obou stranách vládla galantnost a vzájemná úcta.
00:48:36 Američané získali vládu nad Erijským jezerem
00:48:39 a britské zásobovací linie byly přerušeny.
00:48:42 Generál Procter se stáhl z pozice na řece Detroit
00:48:46 a odvedl svá vojska zpátky do Kanady.
00:48:49 Britové ustupovali na východ podél řeky Thames
00:48:53 a naléhali na Proctera, aby bojoval.
00:48:56 Tecumseh:
00:48:58 "Jsme ohromení, když vidíme, že náš otec se chystá prchnout.
00:49:02 Američané nás na souši ještě neporazili.
00:49:06 Chceme tady zůstat a bojovat proti nepříteli.
00:49:09 Jsme odhodlaní bránit naši rodnou zem,
00:49:12 chceme sem složit své kosti."
00:49:17 Nakonec, u místa zvaného Moravian Town,
00:49:21 narazil předvoj Harrisonových hlídek
00:49:24 na Procterovy ustupující vojáky.
00:49:28 Procter se pokusil postavit na odpor
00:49:31 a u řeky Thames rozestavěl dvě tenké obranné linie.
00:49:35 Harrisonovi jezdci z Kentucky jimi projeli jako nůž máslem.
00:49:43 Shadrach Byfield: "Naši muži ustupovali.
00:49:47 Vtom jeden náš seržant zvolal:
00:49:50 "Proboha živého, pomozte mi a bojujte!"
00:49:54 Stoupl jsem si vedle něj a vystřelil,
00:49:57 ale linie už byla prolomená a muži ustupovali."
00:50:01 Procter ujížděl z bitvy pryč. Tecumseh nehodlal ustoupit,
00:50:05 vždyť za ty roky vybudoval slušnou armádu.
00:50:10 Zůstal se svými bojovníky na místě, teď museli bojovat sami.
00:50:17 Byl odhodlán bojovat, i kdyby ho to stálo život.
00:50:22 A to se taky stalo. Byl postřelen do hrudi.
00:50:25 Zemřel uprostřed bitvy.
00:50:29 Ti vojáci z Kentucky, kteří ho zabili,
00:50:31 se už nemohli dočkat,
00:50:33 až s ním zmizí i všechno, co symbolizoval.
00:50:35 Smrt tohohle jediného věhlasného vůdce vyřadila z války
00:50:39 snad nejúhlavnějšího nepřítele Ameriky.
00:50:41 Indiáni přestali být významnou silou v tomto konfliktu.
00:50:45 Tecumsehova smrt znamenala konec jedné éry;
00:50:49 už nikdy potom se indiánské kmeny nepodílely na rozhodování o tom,
00:50:53 kdo bude mít v Severní Americe moc.
00:50:56 Zanedlouho poté podepsalo 62 náčelníků
00:50:59 s Williamem Henrym Harrisonem příměří.
00:51:03 Hned po bitvě u řeky Thames začal Harrison budovat
00:51:06 Tecumsehovu pověst velkého válečníka:
00:51:09 mluvil o něm jako o Napoleonovi Západu.
00:51:15 Věta "Jediní dobří indiáni, které jsem viděl,
00:51:18 byli mrtví indiáni," není jen historickým odkazem;
00:51:22 zabití Tecumseha vyvolalo krátkou euforii,
00:51:25 ale americkou duši to zdaleka nezušlechtilo.
00:51:29 Konec 1. části
00:52:24 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2013
V červnu 1812 vyhlásily mladé Spojené státy válku největší světové velmoci, Velké Británii. Dva a půl roku bojovali Američané proti Britům, kanadským osadníkům a původním národům v malé, zato však urputné válce. A přesto o válce z roku 1812 ví dnes ve Spojených státech jen málokdo. Je to pozapomenutá válka. Proč k ní došlo? Kde se vedla? Proč je důležitá? Američané na ni prakticky zapomněli. A nepamatují si na ni ani Britové. Pro Brity znamená rok 1812 Napoleonův pochod k Moskvě… Ale zatímco v Británii i ve Spojených státech upadla v zapomnění, někde na ni přece jen vzpomínají: v Kanadě. Indiánské kmeny bojující na britské straně na ni také vzpomínají, ale ne jako na vítězství.. Válka 1812 je ve světovém měřítku nepatrně malá. Obě strany se v bojích snažily ubránit vlastní hranice a napadat protivníka.
