O mladé generaci se často mluví jako o počítačové. Dokumenty ukazují, že když dnešní teenageři dostanou příležitost, dokáží roztancovat město, napsat knihu či pracovat s postiženými
00:00:45 -A víc života.
-Víc radosti do toho dejte.
00:00:50 -Ukažte, co ve vás je.
00:00:52 -Musíte tancovat s radostí, ne znuděností.
00:01:07 POKYNY PRO TANCOVÁNÍ
00:01:30 Když jsem ten projekt psal, tak jsem si říkal:
00:01:34 "Konečně tady v Josefově a v Jaroměři něco bude.
00:01:38 Když to vyjde." Když to v lednu vyšlo,
00:01:41 tak jsem nejdřív o tom věděl jenom já,
00:01:44 jenomže já jsem měl z toho takovou radost,
00:01:46 že jsem to musel říct všem, takže jsem to napsal na FACEBOOK.
00:01:49 A už začaly děti chodit samy, protože to viděly na FACEBOOKU,
00:01:52 tak začaly chodit.
00:01:54 Začali se mě ptát rodiče, jak to bude dál...
00:01:58 Já jsem očekával, že bude chodit možná těch 15.
00:02:02 Na projekt jsem napsal 30, ale počítal jsem s 15.
00:02:05 A ono jich nakonec přišlo 50.
00:02:10 Říkal jsem si, že to opravdu pomůže tomu,
00:02:12 že ty děti začnou víc chodit, budou chodit do toho střediska
00:02:16 a pomůžu vlastně i tomu středisku, že tam začne docházet víc dětí.
00:02:20 Že ukážou, to, co v nich je.
00:02:23 Že v nich není jenom to, co se o nich říkalo,
00:02:26 že jenom umí fetovat, chlastat, dělat problémy.
00:02:30 Tak jsem to napsal a jednou v lednu nám šel email,
00:02:35 a říkám Ivě v kanceláři: "Ivo, mně něco přišlo,
00:02:38 ale já nevím, co to je." Ona: "Tak se na to podívám."
00:02:42 Podívala se na to a říká: "Ty jsi dostal 30 tisíc."
00:02:45 Já říkám: "Ani o tom nevím."
00:02:57 -Nahoru, jo.
-Dobrý den.
00:03:15 Takže, Maruško, Deniso, běžte si sednout nahoru.
00:03:18 Hej, vy tam! Nehrát fotbálek! Ani náhodou.
00:03:21 Sednout, protože na vás přijde za chvíli řada.
00:03:26 Pomalu, raz dva. Jako já. A pomalu.
00:03:33 Nahoru, dolů. Ale musíš pomalu.
00:03:43 Podívej - raz dva tři čtyři pět.
00:03:53 Já jsem se k tomu tanci dostal tak,
00:03:56 že ségra, jedna, druhá - tančily taky dřív.
00:04:00 Měly svůj taneční kroužek.
00:04:04 Začaly tancovat, pak přestaly a začal jsem já.
00:04:10 Dalo by se říct jako generace. Ony to jakoby přenechaly mně.
00:04:13 A já jsem s tím jel od roku 2001.
00:04:16 Ještě jsem vlastně chodil do školy a ještě jsem chodil tančit.
00:04:22 A od té doby jsem vlastně nepřestal.
00:04:24 Ještě ani nemíním přestat, protože když vidím,
00:04:26 jak to ty děti baví, tak mě to baví taky.
00:04:38 -Jak jste proboha tady mohli tančit?
00:04:40 -Nevím. Nějak jsme se sem vešli.
00:04:42 Já jsem se postavil tam a ty holky tady.
00:04:45 -Deset vás tady bylo?
-10 holek tady bylo.
00:04:48 Deset holek a já jako jedenáctý - učitel.
00:04:52 -A co jste tančili?
-Tancovaly většinou romský tance
00:04:56 a nebo ten hip hop. Takže to šlo.
00:04:59 Ty romský tance - to se vejdete i do takovýho místa.
00:05:03 A já říkám pořád: "Dobří lidi se vejdou všude."
00:05:10 Tak tady mám ten dopis. Já vám ho přečtu:
00:05:13 "Vážený pane, vaše žádost o přidělení nebytového prostoru
00:05:17 byla předložena na jednání rady města dne 18. 7. 2012
00:05:21 podle usnesení...
00:05:25 RMRM neschvaluje vyhovět žádosti pana Zdeňka Janiče
00:05:29 Jaroměř - Josefov z důvodu neexistence vhodného
00:05:31 nebytového prostoru pro účely uvedené v žádosti.
00:05:35 Město Jaroměř v tuto chvíli nedisponuje
00:05:37 žádným vhodným nebytovým prostorem, aby mohl vyhovět Vaší žádosti."
00:05:48 Tak tady jsou kasárna, kde bychom mohli mít
00:05:50 ty svoje prostory. Tady jsou jedny, tam jsou další.
00:05:54 A když by se šlo po té asfaltce,
00:05:58 tak tam jsou další prostory, kde bychom mohli být.
00:06:00 Jsou tady i různý volný byty, kde bychom mohli ten kroužek
00:06:04 i ty další kroužky dělat pro ty děti.
00:06:07 Oni tím, že nám to vlastně nedají,
00:06:11 tak ty děti od toho odloučí, protože ty děti si řeknou:
00:06:15 "Tam nebudeme chodit, tam se nebudeme mačkat.
00:06:18 Tak budeme zase opět dělat to, co jsme dělaly."
00:06:21 A to já zase nechci. Jsem strašně rád,
00:06:23 že ty děti se do toho umí zapojit.
00:06:26 A nejvíc mě štve to, že ty děti pak budou muset
00:06:28 opravdu zase skončit takhle. Protože já je fakt nemám kam dát.
00:06:31 Já tam narvu třeba těch 30 až 40 dětí,
00:06:34 ale těch 50 nebo 60 už ne.
00:06:41 -Pojďte. Běžte dál.
-Dobrý den.-Dobrý den.
00:06:45 Co jste potřebovali, prosím vás?
-Jak tady máte
00:06:48 ten taneční kurz, kam se vám přihlásilo asi 60 děcek,
00:06:52 si zažádali město o pronájem nějakého prostoru.
00:06:55 -To jsme odmítli.
-Z jakého důvodu?
00:06:57 -Pokud se ptáte na důvod proč, tak s tím stavem,
00:07:01 který v Josefově máme, v žádném případě tam nebudeme
00:07:03 podporovat podobnou aktivitu. Určitě ne.
00:07:06 Prostě to byl hlas všech přítomných členů rady.
00:07:12 Není to nic osobního proti panu Janičovi,
00:07:16 v žádném případě ne, ale já cítím, znovu opakuju,
00:07:20 si v první řadě tady musíme udělat daleko větší pořádek
00:07:23 a daleko větší míru bezpečí, v Josefově.
00:07:26 Pak se můžeme bavit, ale nejdřív tady bude větší pořádek.
00:07:35 -A dolů, dolů!
00:08:09 Penalta.
00:08:14 Gól!!! Dva nula!
00:09:05 ZPÍVÁ PÍSNIČKU
00:10:04 -Myslím si, že velmi hrubou chybou tohoto města
00:10:07 by bylo, kdybychom teď podporovali nějakou aktivitu.
00:10:10 Nechci nikomu bránit v tom, aby někdo tancoval nebo netancoval.
00:10:16 My nejdřív potřebujeme nastavit systém,
00:10:18 aby byl v Josefově daleko větší pořádek.
00:10:20 A poté se rozhodneme, jestli budeme podporovat
00:10:22 nějakou aktivitu, kdy eventuálně někdo chce tancovat.
00:10:35 -Co je lepší, Gábino? Být v kroužku
00:10:38 nebo chodit po ulici a dělat blbosti?
00:10:41 -Bejt v kroužku. To je jasný, ne?
00:10:43 Přece nebudu chodit po venku a dělat problémy,
00:10:46 když můžu být tady, pustit si písničky a tancovat.
00:10:52 -Tím, že jim řeknu: "Buď se tak přestaneš chovat
00:10:55 a nebo nebudeš chodit do tanečního kroužku."
00:10:59 A oni se radši přestanou chovat špatně,
00:11:02 začnou se chovat dobře a chodit do "tanečáku".
00:11:05 Protože si myslím, že to tancování je
00:11:08 pro tady ty děti nejdůležitější, protože většinou
00:11:11 tady ty děti tancujou. Nic víc.
00:11:16 -Dobrý den.
-My máme pauzu.
00:11:17 -Seďte, buďte úplně v pohodě.
00:11:19 Jsme vás tady viděli, tak dobrý den.
00:11:23 -Můžu se zeptat, co je náplní vaší práce?
00:11:25 -Náplň naší práce - hlídat pořádek, bezpečnost
00:11:29 a tak nějak všechno okolo.
-Je těžký tady ty lidi uhlídat?
00:11:34 -Každopádně je to znát. Berou nás.
00:11:38 Dá se s nima domluvit. Já si myslím,
00:11:40 že kdyby to tak fungovalo nadále a šlo by to tak dál,
00:11:45 tak si myslím, že by to bylo dobrý.
00:11:48 Jsou tady třeba jedinci, kteří zazlobí,
00:11:52 ale není to nic vážnýho. Na upozornění se dokážou utlumit
00:11:55 a je to v pohodě.
00:11:59 -Tak myslím si, že začátek, když chtějí dělat
00:12:02 něco jinýho, než se flákat, tak jim třeba pomoct.
00:12:04 -Ne, v žádném případě nedostanou pomoc,
00:12:06 pokud nebudou plnit základní předpoklady
00:12:09 základního slušnýho chování, což je podle mě - chodit do školy.
00:12:13 OK, když budou nemocný, tak budou doma,
00:12:15 ale přece se nebudou flákat doma nebo kdekoliv jinde.
00:12:18 Pokud uvidíme, že tyhle děti si plní své povinnosti
00:12:22 stoprocentně, budeme dělat všechno proto,
00:12:24 abychom jim dál pomohli.
00:12:26 Pokud nebudou tyhle základní pravidla služného chování
00:12:28 dodržovat, nemůžou čekat další pomoc!
00:12:31 Já to vnímám jako spravedlivý přístup.
00:13:06 Nevím, být populární, třeba se někam dostat.
00:13:08 Tam, kam se třeba nikdo nedostal.
00:13:11 Třeba s romským tancem, hip hopem a tak.
00:13:15 S nějakým tancem. To je jedno.
00:13:17 -Nejde o to, kam se dostaneš.
-Prostě aby každý věděl,
00:13:20 co v nás je a co umíme. A ne že jako nějaký blbci
00:13:23 tady budeme lítat po náměstí a budeme si dávat do nosu.
00:13:27 To radši půjdu do nějakýho kroužku a budu tancovat, ne?
00:13:31 Co z toho budu mít, když budu doma zhulená sedět u televize?
00:13:35 No, prostě tak půjdu, budu mít nervy,
00:13:38 tak si to vyleju do toho tance, do nějaký písničky.
00:13:41 Pustím si nějakou agresivní písničku a budu tancovat!
00:13:45 Budu vylívat všechno do té písničky a tak.
00:13:48 Prostě nevím.
00:13:51 -Řeknu ti to takhle, když tady teď projdu,
00:13:53 už to není takový, jak to bylo dříve.
00:13:56 -No, není.
-Není to tak, že tady dřív
00:13:59 byla tady kupa, tam a támhle.
-Teď už ne!
00:14:01 -Teď tady vidíš jenom, jak jsou tam kluci,
00:14:04 pár lidí sedět. A to je vše. Už tu není takovej bordel.
00:14:08 -Protože konečně se dostalo tomu, že se vzpamatovalo.
00:14:12 A teď už ty malý děti nevidíš venku,
00:14:15 protože jsou unavený, Andreo.
00:14:18 Když je vezmeme do kroužku, domů jdou pěšky,
00:14:22 tam jdou pěšky, zpátky, tam tancujou.
00:14:24 Vidíš sama, že je nenecháme sednout.
00:14:26 Oni si sednou a už je bereme, protože já vím proč.
00:14:29 Protože kdybych je nechal sedět, tak nejsou tak unavený
00:14:32 a furt mají tu energii v sobě.
00:14:34 A oni jsou radši na tom svým dvorku,
00:14:36 než by měly být venku.
00:15:01 Čistota je půl zdraví.
00:15:14 -Tak je tam hodně pepřu.
-Pepře a ne pepřu!
00:15:22 A už je to čistý.
00:15:25 -Máte velkou rodinu?
-Mám strašně velkou rodinu.
00:15:30 -Tady vás žije kolik, v tomhle bytě?
00:15:33 -Sedum nás je tady!
00:15:35 Ale teď jsou prázdniny, tak je nás tady víc.
00:15:40 -Je to těžký nakrmit sedm krků?
-Není.
00:15:43 Když je co do hrnce, tak není.
00:15:58 -Jak se vám tady bydlí?
-Dřív to bylo lepší.
00:16:08 -V čem?
00:16:11 -Bylo tady míň lidí na takhle malý prostor.
00:16:17 VYHRÁVÁ HIP HOP
00:16:26 Ale mně to tady nevadí. Už jsme si tady asi zvykli.
00:16:33 Jsme už tady šestý rok, tak už jsem si asi zvykla
00:16:37 na to všechno. Nic jinýho mně nezbylo.
00:16:42 Takže já nevím.
-A můžu se vás zeptat?
00:16:45 Je to taková nekorektní otázka - vy jste Romka nebo ne?
00:16:49 -Vypadám tak, že bych se tady za těch pět let aklimatizovala?
00:16:56 To snad ne.
00:16:58 -Vy tady žijete normálně s rodinou?
00:17:01 -Se synem a s přítelem.
-A je tady hodně hluk?
00:17:04 -Někdo si myslí, že jo. Jo, je to tady občas
00:17:07 takový hlučnější, ale já nevím.
00:17:09 Mně to asi nevadí. Nikdy jsem tady ještě neměla
00:17:12 žádný konflikt s někým, že bych vylezla s tím,
00:17:16 že je tady bordel nebo tak. Ne.
00:17:20 Spíš ještě pomůžou než bílí. To je u nich takový,
00:17:27 že když jsme byli v průšvihu, tak bílí
00:17:32 se na nás vykašlali a oni nám pomohli.
00:17:35 To je totiž super.
00:17:40 -Běž se najíst! Nebo budeš mít hlad.
00:17:46 Pojď sem! Honem!
00:17:53 Jsi jak pírko.
00:18:03 -Počkej, děda.
00:18:09 -Vypadni si sundat boty.
00:18:13 -Holky, vy nemáte stíny?
00:18:42 -A kolik vašich vnoučat chodí tancovat?
00:18:45 -Všechny!
-Kolik jich ale máte?
00:18:48 -Ježišmaria, těch je!
00:18:53 Jenom čtyři?
00:19:02 Asi deset jich mám.
00:19:08 Deset vnoučat.
00:19:57 Potřeboval bych zajet pro uvařenej guláš, ještě tady není.
00:20:02 Jo, už ho nesou. Pozor!
00:20:07 Díky, chlapci.
00:20:40 -Tam můžeš i ty.
-Kam?
00:20:42 -Takhle jenom kousíček...
00:21:00 Vítám vás na dnešní taneční soutěži,
00:21:02 která je nazvaná FINÁLE.
00:21:05 Dnes vystoupí všechny děti a porota vybere
00:21:08 nejlepšího tanečníka a nejlepší tanečnici roku 2012.
00:21:12 U nás tady v Jaroměři.
00:21:15 Jste připraveni?
-Jo! -Ne! -Jo!
00:22:51 Hej, jestli nebudete v klidu a budete se...
00:22:54 Budeš ticho? A budete se hádat,
00:22:57 tak nebudete chodit na žádný tancování.
00:22:59 A myslím to vážně, Vaneso. Žádný rozdíly -
00:23:02 s tím nepůjdu, s tím nepůjdu. Jasný?!
00:23:06 -Já jsem sám sobě nevěřil, že prostě něco sám sobě dokážu.
00:23:09 Tak to mi pomohlo v tom, že opravdu něco dokážu.
00:23:13 Líbí se mi to a chci to dělat dál.
00:23:15 Chci jim dál pomáhat.
00:24:39 Skryté titulky: Alena Fenclová Česká televize 2012
Tancem k vlastní identitě a toleranci
Roztančete se s námi. V Jaroměři žijí některé děti a mladí lidé v rodinách, kterým příjmy nedovolují možnost využít zájmových kroužků, které jsou standardně nabízené v okolí. Zdeněk se svým týmem chce v tanečním kroužku umožnit těmto dětem objevit a projevit svůj talent, vyjádřit tancem své emoce, budovat jejich identitu a toleranci k druhým a smysluplně využít jejich volný čas.