O mladé generaci se často mluví jako o počítačové. Dokumenty ukazují, že když dnešní teenageři dostanou příležitost, dokáží roztancovat město, napsat knihu či pracovat s postiženými
00:00:56 Podle mě je to tou moderní dobou.
00:00:59 Všechno je strašně rychle a ty děti
00:01:02 pomalu nestíhají pobrat ty informace,
00:01:05 co se na ně valí z televize, z reklam - odevšud.
00:01:09 Aspoň někteří jsou rozumní,
00:01:11 chtějí něco dělat a ne jenom se někde flákat.
00:01:16 Aspoň takhle mají zájem se pohybovat,
00:01:18 což je podle mě pro ty děti nejlepší.
00:01:22 Mít nějaké oblíbené sporty a hlavně se hýbat,
00:01:24 aby z nich nebyly nějaké tlusté bečky.
00:01:27 To je podle mě určitě dobrý směr pro ty děti.
00:01:31 Hlavně mít kde to dělat, to je asi nejdůležitější věc.
00:01:37 -My tu vlastně jezdíme skoro každý den.
00:01:39 My tady vlastně jezdíme každý den.
00:01:41 Pokud nemáme zaracha a nejsme nemocný.
00:01:47 -No to je šílený.
00:01:54 -Já jsem začal jezdit kvůli bráchovi,
00:01:57 který mě k tomu dostal.
00:01:59 Začal tady jezdit v Ostravě jako jeden z prvních
00:02:01 na freestylovém kole.
00:02:03 Jelikož mě nebavily žádné jiné sporty,
00:02:05 jako je fotbal a hokej - týmové sporty nebyly pro mě.
00:02:09 Tak jsem se začal věnovat cyklistice.
00:02:11 Začalo to tak, že jsem jako každý malý
00:02:14 začal jezdit normálně na terénce tady po okolí.
00:02:18 A pak jsme si s klukama udělali takovou partičku,
00:02:21 začali jsme jezdit spolu a navzájem jsme se hecovali -
00:02:25 skákali jsme z patníků nebo nějaké schody a tak.
00:02:29 Dostalo se to až tak, že jsem začal dělat triky
00:02:32 vyloženě z oblasti freestylu a začal jsem
00:02:37 spíše vyhledávat parky, nějaké tratě v lese a takové věci.
00:02:42 Už mi to sídliště bylo malé, měl jsem to tady
00:02:45 kompletně celé projeté a už nebylo kam se posunout.
00:02:56 Já jsem třeba jezdil na kole různě po závodech,
00:03:00 ale díky tomu, že jsem neměl kde trénovat,
00:03:03 tak už jsem trochu utekl té špičce,
00:03:07 spíš oni mi tedy utekli, a řekl jsem si,
00:03:10 že s tím něco musím dělat a díky tomu
00:03:13 jsme s klukama tady začali budovat bikepark,
00:03:16 abychom mohli pořádně zase začít jezdit.
00:03:19 A ukázat, že tady ještě vůbec jsme.
00:03:27 Na začátku město vybudovalo tento park,
00:03:30 o který se staralo spolu s různými partnery,
00:03:34 kteří ale potom odtud odešli a park začal chátrat.
00:03:40 Potom jsme si to vzali do parády, začali jsme s úklidem
00:03:46 a poté jsme se rozhodli, že tady vybudujeme skoky na kolo.
00:03:54 Nejdřív jsme museli udělat ty tři velké dopady
00:03:56 a tady to velké monstrum, je vidět i tady vzadu.
00:04:00 Nahoře jsme postavili menší skoky pro amatéry
00:04:02 a pro kluky, kteří chtějí začínat.
00:04:05 Na celé té trati tady nahoře byla jenom jedna vlnka.
00:04:08 A my jsme tady rukama začali budovat ty skoky
00:04:12 a udělali jsme asi tři ručně.
00:04:15 Ten zbytek už potom dodělával bagr.
00:04:19 Pomocí projektu THINK BIG jsme dostali podporu,
00:04:22 mohli jsme zaplatit bagry, jelikož bez bagrů
00:04:26 a těch odrazů bychom byli pořád na stejném místě.
00:04:30 To bychom kolečkama tady vozili hlínu, lopatou nakládali
00:04:34 a trvalo by to ještě minimálně pět let,
00:04:38 než bychom to vybudovali do takové míry, jako je to teď.
00:04:42 Hlavně nám to strašně urychlilo tu výstavbu,
00:04:47 tudíž nám to nevezme léta života
00:04:50 a budeme moct ještě jako mladí kluci něčeho dosáhnout.
00:04:57 -Co to je?
-Asi to dojelo.
00:05:02 -Prostě stojí, jako kdyby chtěl letět do vesmíru.
00:05:07 Jenom z toho trošku teče benzín na baterku,
00:05:10 takže tam máme kýbl, ať tam neteče.
00:05:19 -Problém je ten, že lidi nevidí ten rozdíl.
00:05:21 Když jde někdo kolem, tak si řekne:
00:05:23 "Hm, tady to vypadá hrozně, hromady hlíny
00:05:26 a všude samý trubky." Ale kdyby viděl,
00:05:29 jak to tady vypadalo před dvěma třemi roky,
00:05:31 bylo to tady zarostlé křovím do dvou metrů, hnus.
00:05:35 Nahoře v křoví schovaní bezdomovci a tak. Prostě hrozný.
00:05:43 Hlavně to bývalo i horší v tom, že se tady kradlo,
00:05:46 chodili sem spíš typičtí městští povaleči.
00:05:52 Kvetlo tady ghetto tohoto sídliště.
00:05:55 Lidi, co neměli co dělat chodili sem, kouřili,
00:05:59 dělali problémy, dělali konflikty.
00:06:02 A lidi, kteří chtěli jezdit, se sem báli jezdit,
00:06:06 protože vznikla taková nějaká všeobecná fáma,
00:06:09 že tady dostanou na budku, že se tady schází
00:06:12 baníkovci a tak. Pověst toho místa nebyla dobrá.
00:06:15 A to byla ta chvíle, kdy se začalo něco dít.
00:06:23 Takže já děkuju všem, co sem dneska přišli si zajezdit,
00:06:27 co sem dnes přišli zajezdit... Jedna, dva.
00:06:46 VYHRÁVÁ HUDBA
00:06:48 Je tady každý den někdo. Není až tak moc důležité,
00:06:51 kolik je tady lidí, ale kolemjdoucí, kdo kolem chodí,
00:06:55 tak vidí, že tady začalo být
00:06:58 takové to aktivní jádro, které sem chodí každý den.
00:07:01 Ať to jsou malí kluci, kteří se naučili jezdit s helmama
00:07:04 a jsou tady furt, až po kluky, kteří se tady o to starají.
00:07:14 Jak se vám líbí, kde je ten park umístěný?
00:07:18 -Občanská vybavenost 100%.
00:07:23 Tramvajové spoje 8, 9, 11, 12 a 4.
00:07:28 Trolejbus - 108 a 102. Autobus 37 a 39.
00:07:33 -Každý čtvrtek mše od šesti.
00:07:39 -Tak ten náš projekt nekončí. Pořád to běží dál.
00:07:43 Ty překážky se musí pořád upravovat.
00:07:46 U nás je to tak, že finance, co jsme dostali
00:07:49 jsme použili na to, abychom něco vybudovali
00:07:52 a teď se o to budeme donekonečna starat.
00:07:55 Takže pro nás to je spíše nekonečný příběh,
00:07:59 než že bychom si řekli: "Jo, máme hotovo."
00:08:02 Ale to tak není. Spíš máme hotovo něco
00:08:05 a musíme dělat dalších x věcí, aby to něco,
00:08:08 co jsme vybudovali, mělo nějaký smyl do budoucna.
00:08:33 VYHRÁVÁ HUDBA
00:09:02 Ono se to už pomalu začíná stávat,
00:09:05 že kluci, kteří jsou i z jiných částí Ostravy,
00:09:07 přicházejí na to, že my máme to zázemí
00:09:10 teď víceméně nejlepší, takže...
00:09:13 Momentálně ani tak nejde o to, že bychom potřebovali pomoct,
00:09:16 jako že ať sem spíš chodí jezdit.
00:09:20 Ať je to využívané k tomu, pro co to stavíme.
00:09:30 Toto je bikepark betoňák po dešti.
00:09:37 Tak co? Myslíš si, že to byl dneska úspěch?
00:09:39 -Jo, mně se to líbilo.
-Jo?
00:09:42 -A ty si myslíš, že to byl úspěch?
00:09:45 -Jo! Já si myslím, že jo.
00:09:48 Mohlo být trošku víc lidí, ale myslím si,
00:09:51 že to bylo fajn. Nestal se žádný úraz - super.
00:09:56 Škoda toho deště. Kluci museli rychle sbalit
00:09:58 techniku, tak se snad nic...
00:10:20 Říká se, že kdo to neprožil, ten to nepochopí.
00:10:23 A ona to je do velké míry pravda.
00:10:30 Nechci mluvit za všechny, protože to opravdu
00:10:34 vnímá každý trochu jinak, ale myslím si,
00:10:38 že je to lidem hodně společný, že se octnou v jiném světě,
00:10:42 že se jakoby ten jejich svět převrátí,
00:10:46 že nic není, jak bylo dřív.
00:10:49 Oni kromě toho, že prožívají strašný smutek
00:10:52 a obrovskou soustu dalších emocí, tak se ty lidi
00:10:58 k nim často chovají jinak.
00:11:03 A to je taky důvod, proč jsem ten projekt nazvala
00:11:05 JINÝ SVĚT.
00:11:15 Ježiš, ale to je fakt hnusný.
00:11:20 Tak já se překonám.
00:11:51 Základ toho všeho je to, že mě v 17 letech
00:11:55 umřela moje mamka.
00:12:04 Vždycky je to strašně moc individuální.
00:12:08 U dětí a mladých lidí jsou určitá specifika,
00:12:12 ale myslím si, že každý prožívá nějaký šok
00:12:16 nebo emoce takové síly, který třeba nikdy nezažil
00:12:21 a třeba si to ani neuměl představit.
00:12:29 Moje představa byla taková, že je potřeba
00:12:32 vytvořit nějaký bezpečný, ale zároveň dostupný prostor,
00:12:37 kde ty lidi budou moct sdílet svoje zkušenosti.
00:12:50 Pro mladý lidi je internet úplně běžná věc.
00:12:53 Ne každému by se chtělo po ztrátě rodiče,
00:12:56 nebo někoho jiného, jít za sociálním pracovníkem,
00:13:00 psychologem, ale třeba i učitelem.
00:13:04 A je úplně nejjednodušší nacvakat webové stránky
00:13:08 a být v kontaktu s lidma, který to taky
00:13:11 nějakým způsobem prožívají.
00:13:16 -Co tam tak třeba píšou?
-Většinou tam píší
00:13:19 ten svůj životní problém, ten svůj životní příběh.
00:13:24 Co se jim stalo, koho ztratili, jaký to teď je,
00:13:28 co prožívají, s čím mají problém, s čím si nevědí rady.
00:13:32 Co je pro ně nejtěžší...
00:13:36 -Myslíš, že tam vznikají vyloženě přátelství?
00:13:39 -Nevím, jestli přátelství, ale určitě si tam třeba
00:13:45 vzájemně projevují podporu, ať to ten dotyčný nevzdává,
00:13:50 že to v té chvíli, ve které se teď oni nachází,
00:13:56 že to měli třeba taky těžký, že jim taky přišlo,
00:13:59 že to taky nejde zvládnout, a že už je to nějaký čas
00:14:02 a že už to zvládli.
00:14:10 To si myslím, že může být pro člověka
00:14:13 velký povzbuzení. A je to něco jinýho,
00:14:15 než když ti to třeba řekne dospělý člověk,
00:14:20 i když tu zkušenost má.
00:14:22 Nebo když ti to tvrdí někdo, kdo tu zkušenost nemá.
00:14:39 Ty bys třeba měla představu, že rodina je
00:14:42 ta základní jednotka, která se mobilizuje,
00:14:45 když se něco takovýho stane, tak se vzájemně ty lidi podrží.
00:14:50 Což se samozřejmě stává a je to fajn,
00:14:53 ale taky se to někdy nestane a není to zas až taková výjimka.
00:14:57 A to je fakt rána. A podle toho, jakou mám zkušenost,
00:15:01 tak to je snad ještě větší šok, než ta smrt toho rodiče.
00:15:08 Protože to nemůžeš ovlivnit a prostě se to stane.
00:15:19 Ono to třeba není definitivní. Ty lidi se s tím
00:15:24 nějak poperou a zase se vrátí k sobě zpátky.
00:15:27 Nebo vztahy, které nebyly, se naopak posílí.
00:15:29 Ono to zpravidla vždycky nějak dopadne,
00:15:32 ale ty lidi by se měli snažit učit se o tom mluvit.
00:15:42 Ono to není jenom v rodině.
00:15:45 Třeba když někomu v partě umře kamarád,
00:15:50 nebo třeba specificky na vesnicích,
00:15:53 kde se ty lidi dost znají, tak potom,
00:15:56 když mají mezi sebou nějak komunikovat
00:16:00 třeba v té rodině, ale i v té partě,
00:16:03 a nebo potom ve společnosti, když někoho potkáváš...
00:16:10 Některý lidi to řeší tak, že třeba přejdou
00:16:15 na druhou stranu silnice, aby se s tebou nemuseli bavit.
00:16:19 To se opravdu stává.
00:16:27 Pokud by se ty lidi snažili zjistit,
00:16:29 co ten člověk prožívá, co ta situace všechno obnáší,
00:16:34 ať už právě z nějakých informačních zdrojů,
00:16:38 nebo pokud mají tu odvahu, tak zeptat se toho člověka samotného,
00:16:45 tak si myslím, že by se spousta věcí objasnila.
00:16:49 Ale to by nejdřív museli lidi trochu ztratit
00:16:53 ten strach vůbec z toho tématu.
00:16:56 Protože jeden strach je z toho, že se potkáš s někým,
00:17:00 komu se něco takovýho stalo a je to nepříjemný,
00:17:03 nevíš, jak se máš chovat, ale myslím si,
00:17:07 že ta nepříjemnost hlavně plyne z toho,
00:17:10 že když se potkáš s někým, komu umřel někdo blízký,
00:17:16 tak tím v podstatě konfrontuješ sama sebe
00:17:19 s otázkou smrti a své vlastní smrtelnosti,
00:17:22 nebo toho, že by se to mohlo stát někomu,
00:17:26 kdo je ti prostě blízký.
00:17:29 A to jsou úvahy, do kterých se lidi neradi pouští,
00:17:32 protože je to prostě nepříjemný.
00:17:38 Tak možná nevyhýbat se tomu a uvědomit si,
00:17:41 že to je součást života.
00:17:44 Že vyhýbat se tomu neznamená, že se to nebude dít.
00:17:51 Ono se to stejně děje a stejně to lidé musí prožívat.
00:17:56 A tím, že spolu nekomunikují, tak si to ještě většinou
00:18:01 hodně ztíží a pak ani nemůže dojít k porozumění.
00:18:18 Pojďte se mnou.
00:18:20 Jenom se, prosím vás, postavte rovně k té stěně
00:18:23 a jestli se mi podíváte na mou pravou dlaň.
00:18:28 Super!
00:18:31 Děkuju.
-Není zač.
00:18:34 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:18:39 Nafotíme lidi u okna, aby ten obličej byl osvícený.
00:18:46 A z druhé strany aby byla tma, aby potom byly vidět
00:18:50 nějaký základní charakteristický rysy.
00:18:53 Pak se to dá do počítače, rozdělí se
00:18:56 ty nejhlavnější tmavý plochy, které vyniknou
00:18:59 jako jedna tmavá barva.
00:19:04 Začalo to celý tím, že jsme s klukama chtěli vytvořit
00:19:07 nějaký streetartový dílo, kterým bychom oslovili
00:19:10 nějak veřejnost, hledali jsme vhodnou zeď.
00:19:14 Na této zdi, kterou jsme si vybrali,
00:19:16 tak jsme si všimli, že je tady centrum pro seniory
00:19:18 a napadlo nás, že by možná bylo dobrý
00:19:21 je do toho nějak zatáhnout, že by to mohlo být zajímavý.
00:19:35 Pak přišli za námi, že bychom se mohli přihlásit
00:19:38 do projektu THINK BIG, tak jsme se tam přihlásili,
00:19:41 vyhráli jsme to, dostali jsme dotaci -
00:19:44 tak projekt začal víceméně v říjnu.
00:19:50 Ze začátku měli lidi k tomu nějakou skepsi.
00:19:53 Nevěřili tomu projektu, nechtěli být vystavení
00:19:55 jako ve výkladní skříni, ale když už to viděli,
00:19:58 jak to probíhá po tom prvním happeningu,
00:20:01 tak pochopili, že to má opravdu asi smysl
00:20:03 a nechali se vyfotit.
00:20:18 -Ta zeď, která tady byla už určitou dobu prázdná,
00:20:22 tak se plní portréty seniorů.
00:20:24 Navíc mají možnost vyzkoušet si to v praxi,
00:20:27 co to obnáší. A já to beru.
00:20:29 Pokaždé se ráda učím něco nového, něco zkouším.
00:20:34 Teď prostě vím, že streetart je něco trošku jiného,
00:20:37 než když někdo vezme spray a bezmyšlenkovitě ho použije.
00:20:46 -Dobrý den, já bych vás všechny rád přivítal
00:20:49 na naší závěrečné akci projektu THE WALL 537 FACES,
00:20:56 jejímž cílem bylo přiblížit seniorům
00:20:59 streetart a moderní umění a zároveň ukázat vám mladým,
00:21:03 že tady ti lidé vepředu jsou schopní se věnovat
00:21:07 něčemu novému a dokáží být nadšení pro novou věc
00:21:11 a nemusí všechno jenom odsuzovat.
00:21:15 -Jsou tady štafle.
-Tak jestli se nebojíte...-Nebojím.
00:21:19 Jo, to bude asi ona.
-Tak já skočím pro ty štafle.
00:21:24 -Támhle to má nožičku ve vzduchu.
00:21:28 -Většina streetartových věcí se snaží reagovat na něco,
00:21:30 co se týká společnosti.
00:21:32 A aniž bychom to původně chtěli, tak jsme získávali informace,
00:21:36 jak staří lidé vidí dnešní společnost.
00:21:40 A zjistili jsme, že v docela dost případech
00:21:43 to vidíme i docela dost stejně, mladí lidi a staří lidi,
00:21:47 ale každý by to řešil jinak.
00:21:51 Prarodiče jsou v určitých věcech takoví:
00:21:54 "Tohle už tak nech být. Už to tak je.
00:21:57 Prostě se s tím smiř." Ale já už jsem takový,
00:22:00 že bych se s tím nesmířil a aspoň zkusím něco změnit.
00:22:04 V tomhle si myslím, že je největší rozdíl
00:22:07 mezi mnou a mými prarodiči.
00:22:09 Myslím si, že věci vnímám skoro stejně.
00:22:15 -Tak. Co například tohle znázorňuje?
00:22:21 -Tak tohle je vlastně propagace nějaké své přezdívky
00:22:26 nebo svého jména.
-On nic nevyjadřuje.
00:22:29 Tam není žádný hlubší smysl, že by to byla nějaká zkratka.
00:22:32 Nic tam není.
-Mám na to takový názor,
00:22:36 že si myslím, že by to mělo mít nějaký smysl.
00:22:41 Ale smysl to nemá.
-No právě.
00:22:46 Ale že je to na tomhle místě, tak beru.
00:22:50 Ale to, co je na druhý straně, ty obličeje,
00:22:54 tak to už smysl má. Tohle je hezký.
00:23:00 No, je to hezký, protože když jdu na poštu,
00:23:03 tak říkám: "Jé, tak tuhle jsem posledně neviděla.
00:23:07 To je ona." A tak. To jsou lidi z okolí.
00:23:10 Takže takhle se mi to líbí. Ale tohle chci říct.
00:23:14 Jak třeba ti sprayeři malují někde vysoko?
00:23:21 Jak se tam dostanou ty lidi, když to ještě dělají
00:23:25 v noci na zapřenou, tak jak se tam dostanou?
00:23:29 -Tak vždycky je nějaký způsob, jak se někam dostat.
00:23:39 -Projekt jako takový začal 6. října
00:23:42 první přednáškou o STREETARTU, kde jsme seniorům přiblížili,
00:23:45 co to ten streetart je.
00:23:48 My jsme sice změnili pár seniorů, jejich názor na streetart,
00:23:52 ale spíš si myslím, že důležitější je ten princip.
00:23:56 Ukázali jsme ostatním, že se dá mluvit nebo komunikovat
00:24:01 s kýmkoliv jakkoliv. Pak někdo půjde a ten princip,
00:24:05 který jsme tady udělali, tak nabalí na něco jinýho.
00:24:09 A to si myslím, že je lepší než to, co se povedlo.
00:24:21 V lednu nám někdo zničil tu zeď a to jsme absolutně nečekali,
00:24:25 že ti lidé si za tou zdí sami stojí.
00:24:29 Chodili za náma - co se to děje a jestli s tím budeme něco dělat.
00:24:32 Měli chuť to s náma změnit, opravit to.
00:24:40 -Stěna padla do oka některému spontánnímu sprayerovi,
00:24:44 kterému vadí, že někdo něco vytvořil.
00:24:49 Takže je to smutné a zase i hezké, že všichni mají trpělivost,
00:24:53 nenechají se otrávit a tu stěnu nějakým způsobem rekultivují.
00:25:06 -Náš projekt vlastně dopadl líp, než jsme čekali.
00:25:09 Všichni z toho, co se tady vytvořilo,
00:25:12 byli nadšení a měli chuť to dělat jak ti mladí, tak ti staří
00:25:17 a sejít se tady dohromady, což bylo přesně to, co jsme chtěli.
00:25:21 A všichni ti senioři i ti mladí se už ptali,
00:25:25 jestli chystáme něco dál a těšili se na další věci,
00:25:28 což mi přijde fajn, že mají zájem.
00:25:31 Nejenom o tento projekt, ale co se bude dít dál.
00:26:01 Skryté titulky: Alena Fenclová Česká televize 2012
Čekají nás tři reportáže z úspěšných studentských projektů: Bikepark, Jinej svět a The Wall.
Bikepark
Filip a Tomáš, spolu s jejich celým týmem, udělali ze zničeného ostravského sportovního areálu funkční bikepark. Sousedé mladým zprvu nevěřili a měli obavy, nicméně celý tým je přesvědčil, že je lepší mít ihned u školy sportoviště než zarostlou a nevyužívanou plochu. Filip díky zapojení do tohoto projektu získal po dvou letech zaměstnání, a to přímo od radnice.
Jinej svět
Reportáž Jinej svět vypráví o Adéle, která se se svými spolužáky Katkou a Pepou založila webové stránky Jinej svět na pomoc mladým lidem a dětem, kterým zemřel někdo blízký. Adéla vychází ze své vlastní zkušenosti – bylo jí 17 let, když její maminka zemřela na rakovinu. Adéla moc dobře ví, co mladí potřebují a co jim schází. Tomuto tématu se věnuje také při studiu na vysoké škole.
The Wall
V The Wallu Daniel, Jáchym a Martin, studenti střední školy reklamy a designu, dokázali propojit generace. Spolu se seniory z centra Elpida vytvořili na pražském Pankráci unikátní dílo – na zeď o 537 kachličkách sprejují se seniory jejich portréty. Co dlaždice, to tvář. Projekt zaujal Evropskou Unii, která jej nyní prezentuje v dalších členských zemích jako inspirativní příklad úspěšného projektu mezigeneračního dialogu.