Zábavné seznamování s historií. Animovaný seriál
Pokud chce někdo z nás zjistit něco o svém životě, měl by začít tím, že se podívá zpátky na svoji historii. Abychom se skutečně dozvěděli, kým jsme, musíme vědět, odkud pocházíme. Takže bychom měli začít historií našich rodičů. To by nám mohlo poskytnout trochu víc informací o tom, kým byli naši rodiče a odkud pocházejí oni. Ale abychom skutečně zjistili historii našich rodičů, měli bychom se snažit dozvědět něco o našich prarodičích. Ale komu se naši prarodiče narodili? Kdysi byli také malí. Takže bychom vlastně měli začít u našich pra prarodičů? Nebo pra pra prarodičů? Nebo pra pra pra prarodičů? Jednou kdysi dávno na počátku historie…
Tak dobře, pojďme opravdu začít od samotného počátku. Před asi 9000 lety se začali objevovat první lidé, kteří žili v jeskyních. Začali si postupně budovat domy, učit se jak pěstovat plodiny, sklízet úrodu, chovat hospodářská zvířata. A začali vytvářet první vesnice a města. Jednou kdysi dávno se zrodila civilizace! Její historie začíná na místě, které je obklopeno dvěma řekami – Tigridem a Eufratem. Je to široké rovinaté území ve tvaru obrovského půlměsíce s úrodnou půdou, klidnými klimatickými podmínkami a spoustou vody přitékající z hor. Toto místo se nazývalo Mezopotámie, což v řečtině znamená „území mezi dvěma řekami“. Dnes tyto dvě řeky protékají Tureckem, Sýrií a Irákem a pak se vlévají do Perského zálivu.
Od nomádů po osadníky
Kolem roku 6000 př. n. l. přišla do Mezopotámie skupina osadníků. Naučili se zde osívat půdu a sklízet úrodu. Protože se už nemuseli neustále stěhovat a hledat obživu, začali se usazovat a vytvářet domovy. Díky zemědělství a chovu hospodářských zvířat, přestali být tito lidé nomády. Nomádi jsou lidé, kteří se stále stěhují za obživou. Místo toho zůstali celý rok na jednom místě. Tomu se říká sedentismus. Lidem přinášel takový usedlý způsob života i jiné výhody. Začali si rozdělovat práci a vytvářet různé a zcela nové produkty. Tak začala vznikat první řemesla. Jako například stavitel, pekař, švec, farmář a další. Pak tu byli další lidé, kteří se věnovali vládnutí a ochraně svého lidu: jinými slovy – panovníci a vojáci. Toto nové uspořádání dalo lidem víc času k modlitbám. A tak začaly vznikat první chrámy a objevili se první kněží.
Zprávy o úspěchu osadníků žijících v Mezopotámii se rychle rozšířily. Z různých území sem přicházeli další lidé a tuto oblast osídlovali. Nejdůležitější z těchto osadníků byli Sumeři. Mezi lety 4000 a 2400 př. n. l. si sumerští obyvatelé postavili různá města, jako například Uruk, Ur, Umma, Nippur a Lagaš. Sumeři také vynalezli první formu písma. Právě proto považujeme dnes sumerské obyvatelstvo za nejstarší civilizaci na světě.
Hnací síla dějin
Takže teď tu máme kus úrodné půdy, pěstování plodin a chov hospodářských zvířat, města, vládu, vojsko a kněze, a tak můžeme říci, že tu máme společnost. Je to tak? Stačí tohle všechno k tomu, aby tady již byla plně vyspělá společnost? Ne, ještě zbývalo objevit spoustu dalších věcí. Když Sumeři zdokonalili techniky dobytkářství a zemědělství, netrvalo dlouho a začali produkovat víc obživy, než sami potřebovali. Protože měli lidé dost jídla, začali mít čas pracovat i na jiných věcech. Například vytvářet další produkty. Ale brzy měli i těch víc, než potřebovali. Co tedy dělali s tolika věcmi, které jim zůstaly navíc? Začali je prodávat ostatním lidem. Výměnou za peníze nebo za jiné produkty, které naopak neměli. Tak se zrodil základní princip obchodu. Sumeři byli také prvními lidmi, kteří použili pro přepravu kola! To jim pomáhalo dostat se až do vzdálených oblastí s plným nákladem zboží. Tito obchodníci potřebovali spočítat vše, co koupili a prodali. A tak se vyvinula první forma matematiky.
Sumeři počítali s pomocí článků prstů. Jakmile spočítali články prstů na jedné ruce, zvedli jeden prst na ruce druhé. Takto dokázali napočítat až do šedesáti. Tato forma počítání byla takzvanou šedesátkovou soustavou. Přestože od té doby uplynulo tisíce let, používáme ji i dnes. Například hodinu rozdělujeme na 60 minut. Minutu na 60 vteřin a rok na 12 měsíců.
Doba železná
Díky vývoji obchodu vzniklo veliké bohatství a nahromadění takového bohatství mělo za následek nárůst moci. Ale nejen obchodem šlo získat bohatství a moc. Začalo docházet k výbojům proti okolním zemím a k zabírání bohatství druhých. Tak vznikaly první války. V průběhu staletí se lidé, kteří měli lepší vojsko, stali těmi, kteří vlastnili největší majetek. Mocná vojska si mohla vzít násilím vše, co bylo v jejich dosahu. Zvláště pak zlato, stříbro a jiné vzácné kovy. Tito útočníci také zajímali obyvatele území, které napadli, a přinutili je pracovat jako otroky. Jedním takovým útočníkem byl král Sargon, který vládl akkadskému lidu. Pod velením svého ctižádostivého krále Akkaďané sešli na severu Mezopotámie z hor a do roku 2370 př. n. l. se jim podařilo dobýt všechna sumerská města. A tak došlo k tomu, že se Sargon stal prvním králem v dějinách, který vytvořil první říši.
Ale dědicové Sargona zemřeli a říše padla. Území bylo na mnoho století rozděleno. Až nakonec přišli Asyřané. Ti vytvořili kolem roku 1000 př. n. l. mocnou armádu a podařilo se jim dobýt a podrobit si celou oblast. Asyřané měli úchvatné válečné vozy a vojsko, které se skládalo jak z pěchoty, tak z kavalérie. Ale jejich největší výhoda spočívala v tom, že se naučili vyrábět zbraně ze železa. Ty byly mnohem pevnější a odolnější než bronzové zbraně ostatních. Tím získali Asyřané obrovskou výhodu.
Pojďme se nyní ponořit trochu hlouběji v čase a povědět si něco o historii nástrojů. Homo habilis, což znamená „člověk zručný“, se objevil v Africe asi před dvěma miliony let. Tento předchůdce dnešního člověka jako první vyráběl nástroje z klacků a kamenů. To byl počátek doby kamenné. O jeden milion let později se z Homo habilis vyvinul Homo erectus, což znamená „člověk vzpřímený“. Homo erectus vyráběl lepší nástroje, stavěl si jednoduchá obydlí a naučil se používat oheň. Před 15 000 lety byly poprvé použity luky a šípy, jejichž hroty byly vyrobené z kosti nebo kamene. Pak asi před 7 000 lety byly v Mezopotámii vyrobeny první nástroje a zbraně z kovu. Byly udělány z měkkého kovu zvaného měď. Asi před 5 000 lety obyvatelé Mezopotámie přišli na to, že když roztaví měď a smíchají ji s jiným měkkým kovem zvaným cín, vznikne mnohem odolnější kov.
Dámy a pánové, to byl počátek doby bronzové. Ale tady to nekončí, protože příroda nabídla velmi odolný kov jménem železo. Jenomže aby se mohlo z železa něco vytvořit, bylo zapotřebí velmi vysokých teplot. A nikdo v té době nevěděl, jak to udělat. Nakonec lidé asi před 3000 lety přišli na techniku, jak železo roztavit. A díky tomuto objevu se mohly vyrábět ještě odolnější zbraně a ještě výkonnější nástroje. Nadešla doba železná.