Podařilo se nám odhalit tajemství atomu i vycestovat do vesmíru, stále nám však zčásti zůstává skryto tajemství našeho původu. Dokument BBC
00:00:06 Tvar našeho obličeje, vzpřímená chůze,
00:00:12 to, jak vidíme svět, co z nás dělá to, čím jsme?
00:00:23 Příběh každého z nás můžeme sledovat miliony let nazpátek,
00:00:28 až na africké pláně.
00:00:33 Odpověď na otázku, co z nás dělá lidi, je ukryta pod zemí,
00:00:39 ve fosiliích a dalších pozůstatcích našich předků,
00:00:43 ale také v nás samotných, hluboko v nás, v našich kostech,
00:00:47 svalech a v našich genech.
00:00:52 Jak naše těla utvářel přirozený výběr?
00:00:55 To mě jako anatoma mimořádně zajímá.
00:01:06 Proč jsme nechali ostatní primáty hluboko v džungli
00:01:10 a z čeho plyne naše výjimečnost?
00:01:18 A jak souvisí naše dlouhověkost a schopnost učení
00:01:22 s našimi velkými chytrými mozky?
00:01:29 To, jak dnes náš mozek funguje, jak myslíme a cítíme,
00:01:33 to všechno je přímým důsledkem boje o přežití našich předků.
00:01:39 Ale byl to opravdu náš mozek, co nám umožnilo uspět tam,
00:01:43 kde naši příbuzní selhali?
00:01:47 Zajímá mě, jaký význam měl mozek pro náš evoluční úspěch,
00:01:50 a také to, proč jsme přežili
00:01:54 jako jediný lidský druh na světě právě my.
00:01:58 Česká televize uvádí britský dokumentární cyklus
00:02:02 Náš původ Část 3., Mozky
00:02:15 Naše tělo je úžasný stroj, vybroušený miliony let evoluce.
00:02:24 Ale naše kosti a svaly se příliš neliší
00:02:27 od našich nejbližších příbuzných, šimpanzů.
00:02:33 Nejsme vlastně nic než jeden z mnoha druhů primátů,
00:02:38 ale sami sebe vidíme jako něco zvláštního, výjimečného.
00:02:43 To, co nás odlišuje od všech ostatních živočišných druhů,
00:02:49 se skrývá tady.
00:03:02 Jsme myslící tvorové.
00:03:06 A naše myšlenky, naše představivost a tvořivost změnily svět.
00:03:15 Jsme schopni uvažovat nad samotnou podstatou naší existence.
00:03:22 Jednou z největších záhad lidského druhu je zrození naší mysli.
00:03:28 Odpověď hledají náboženství, filosofie i věda.
00:03:32 Jako vědec věřím, že lidská mysl má hmotnou podstatu,
00:03:36 že je výplodem našeho mozku.
00:03:39 A že pokud chceme pochopit naše dnešní myšlení a jednání,
00:03:43 musíme se vrátit až k samému počátku naší historie.
00:04:11 Tady, ve východní Africe,
00:04:13 v oblasti Velké příkopové propadliny, začal příběh lidstva.
00:04:26 Tato nádherná krajina hraje v našem příběhu
00:04:30 nesmírně důležitou roli. Právě tady se podařilo objevit
00:04:34 miliony let staré pozůstatky našich předků.
00:04:38 Pokud chceme pochopit, kdo vlastně jsme, je třeba začít tady.
00:04:46 Úlomky kostí, nalezené v této oblasti, svědčí o tom,
00:04:50 že jsme posledními žijícími členy
00:04:54 bohatého a starobylého lidského rodu.
00:05:00 Stín tohoto stromu nám poslouží jako podklad
00:05:04 pro rekonstrukci našeho rodokmenu.
00:05:08 Tvar tohoto stromku samozřejmě nemůže přesně odpovídat větvení
00:05:12 našeho vývojového stromu, ale nám jde v tuhle chvíli o něco jiného,
00:05:18 o velikost mozkovny.
00:05:21 Na počátku je tato lebka, nalezená v Čadu.
00:05:24 Patří zástupci druhu Sahelanthropus tchadensis,
00:05:27 který žil před 6 až 7 miliony let. Chodil už vzpřímeně,
00:05:31 ale jeho mozek byl malý, asi stejně velký jako mozek šimpanze.
00:05:38 Před nějakými 4 miliony let se objevují australopitékové,
00:05:42 kteří se už lidem podobali víc. Toto je Australopitékus africanus,
00:05:47 jeho mozek je o něco větší.
00:05:52 Dalším v řadě je první zástupce našeho rodu Homo,
00:05:55 Homo habilis, člověk zručný,
00:05:58 výrobce nástrojů starý 2,5 milionu let.
00:06:05 Před 2 miliony let se objevil Homo erectus, člověk vzpřímený.
00:06:11 Jeho mozek byl opět o něco větší.
00:06:16 A před 600 tisíci lety přichází Homo heidelbergensis.
00:06:21 Jeho mozek je téměř stejně velký jako náš.
00:06:30 A konečně se dostáváme k jediné přežívající větvi našeho rodokmenu.
00:06:36 Tohle jsem vlastně já, je to replika mé lebky,
00:06:40 budu tedy zastupovat moderního člověka, Homo sapiens.
00:06:46 Velikost mozku nevypadá vůbec špatně.
00:07:00 Lebky našich předchůdců
00:07:03 dokazují postupné zvětšování velikosti mozku.
00:07:07 Tato důležitá změna hraje v našem příběhu hlavní roli.
00:07:19 Naše cesta začíná u sahelantropů.
00:07:25 Tito lidoopi, podobní dnešním šimpanzům, obývali africké pralesy.
00:07:30 Prvními primáty, kteří vyšli z lesů a napřímili se,
00:07:34 byli australopitékové. A o milion let později
00:07:38 vyrazil do africké savany vysoký Homo erectus,
00:07:43 už velmi podobný dnešním lidem.
00:07:50 Během těchto milionů let se těla našich předků neustále zvětšovala,
00:07:55 a rostl také mozek. Dnes je téměř čtyřikrát větší
00:08:00 než mozek našich nejstarších předchůdců,
00:08:04 a to ovlivňuje naše myšlení i chování.
00:08:09 Proč se mozek našich předků zvětšoval?
00:08:13 Na tak složitou otázku nenajdeme odpověď jen tím,
00:08:17 že budeme zkoumat jejich lebky.
00:08:20 Musíme se na problém podívat ze širšího hlediska.
00:08:25 Jak tehdy vypadalo jejich životní prostředí?
00:08:39 Velká příkopová propadlina byla dlouho považována
00:08:44 za jakýsi tavící kotlík lidstva. Věřili jsme, že boj o přežití
00:08:49 v tomto nehostinném prostředí byl hnacím motorem lidské evoluce.
00:09:00 Nedávno ale odborníci začali blíže zkoumat místní geologii,
00:09:04 aby mohli přesněji rekonstruovat podobu
00:09:08 této krajiny před miliony let.
00:09:13 Informace nám poskytne profil, odkrytý na úpatí tohoto kopce.
00:09:20 Bílá, křídová vrstva, na které stojím,
00:09:23 je tvořena usazeninami dna dávného jezera.
00:09:27 Obsahuje mikroskopické řasy, rozsivky,
00:09:31 které prozrazují, že se jednalo o velmi hluboké jezero.
00:09:36 V další vrstvě byly objeveny slanomilné rozsivky, důkaz,
00:09:39 že jezero postupně vysychalo a obsah solí ve vodě se zvyšoval.
00:09:44 Následuje tato žlutohnědá vrstva. Je to půda, ve které můžeme vidět
00:09:50 i zbytky kořenových systémů původních travin.
00:09:55 A tato šedá vrstva, to je sopečný popel,
00:09:59 který vyvrhla vzdálená sopka.
00:10:06 Stoupáme výš, k další bílé vrstvě. Je to opět dno jezera.
00:10:11 Také toto jezero vyschlo a zbyla po něm jen solná pláň.
00:10:16 Tady vidíme její zbytky.
00:10:20 Následuje další jezero, po kterém zbyla bílá vrstva usazenin.
00:10:25 A veškeré tyto změny se udály během pouhých 5 tisíc let.
00:10:38 Během našeho vývoje se tato oblast měnila každých pár stovek let.
00:10:45 Přizpůsobovat svou anatomii tak častým změnám prostředí
00:10:50 není snadné, a tak naši předkové museli změnit něco jiného.
00:10:56 Svoje chování.
00:11:03 Jen ti nejchytřejší jedinci, schopní najít potravu a vodu
00:11:08 v takto proměnlivém prostředí, mohli přežít a předat své geny.
00:11:15 A právě tehdy se začaly mozky našich předků rychle zvětšovat.
00:11:21 Domnívám se, že to není náhoda,
00:11:25 že velký mozek umožnil pružně reagovat na změny prostředí.
00:11:29 Původně jsme věřili,
00:11:32 že naši dávní předchůdci se adaptovali k životu v savaně.
00:11:36 Zdá se ale, že se spíš vyvíjeli k větší přizpůsobivosti,
00:11:40 která jim dovolila přežít v mnoha odlišných životních prostředích.
00:11:49 Jak se chovali naši předkové, nepoznáme z fosilií.
00:11:53 Důkazy musíme hledat v chování našich nejbližších příbuzných.
00:12:03 Odborníci z edinburghské zoologické zahrady
00:12:07 studují chování šimpanzů, aby odhalili kořeny lidské inteligence.
00:12:13 Ahoj, co si o mě myslíš? Vypadám trochu jako ty?
00:12:22 Cesta šimpanzů a lidí se rozdělila asi před 7 miliony let.
00:12:26 Pokud se nějaké chování vyskytuje u obou, můžeme předpokládat,
00:12:30 že existovalo i u našeho společného předka,
00:12:33 zatímco to, v čem se lišíme,
00:12:37 se muselo objevit až během samostatného vývoje našich druhů.
00:12:44 Šimpanzi žijí ve skupinách s pevnými sociálními vazbami,
00:12:49 podobně jako lidé.
00:12:52 Tady ale společenské pořádky narušilo několik nových zvířat,
00:12:56 která do zoo dorazila z Nizozemska.
00:12:59 Jejich chování zkoumá Betsy Herrelková.
00:13:03 Ten uprostřed je Klaus, dominantní samec nizozemské skupiny,
00:13:05 a tamhle ti dva, kteří tak vyvádějí na lanech,
00:13:08 jsou naši vůdčí samci Kindia a Qafzeh.
00:13:13 Noví šimpanzi velmi rychle pochopili, kdo je kdo, a už vědí,
00:13:18 na koho si mohou dovolit a komu mají podlézat.
00:13:25 Lianne právě projevuje samci svoji podřízenost,
00:13:29 nastavuje mu zadek a cení zuby.
00:13:33 V téhle proměnlivé síti společenských vazeb
00:13:37 je nejdůležitější najít spojence a udržet si je.
00:13:41 Podívejte se na Klause. To je dominantní samec,
00:13:44 který přišel z Nizozemska. Teď k němu přichází Sofie.
00:13:48 Je níže postavená, ale nevyjadřuje podřízenost,
00:13:51 jen se ho snaží dotknout, aby se ujistila jeho přízní,
00:13:54 a pak začne žrát těsně vedle něj.
00:13:58 I pro dominantního šimpanze je tedy důležité
00:14:01 mít ve skupině spojence, přátele? Hodně se to podobá politice,
00:14:06 musíte mít přehled a znát potenciální koaliční partnery,
00:14:10 vědět, čím vám mohou být užiteční a kdy je můžete hodit přes palubu.
00:14:15 A pokud jste dostatečně chytří, abyste pochopili,
00:14:19 na koho si můžete dovolit a před kým musíte utéct,
00:14:22 pak dokážete vyřešit i další problémy.
00:14:26 Třeba jak se dostat k jablku za plotem.
00:14:31 A právě taková duševní pružnost umožnila našim předkům přežít
00:14:36 v neustále se měnícím prostředí.
00:14:42 Když se podíváme na společné prvky v našem a šimpanzím chování,
00:14:46 je jasné, že jsme po společných předcích zdědili jistou prohnanost.
00:14:51 Jsme sociálními tvory, citlivě vnímáme chování ostatních
00:14:55 i jejich místo ve společenském žebříčku
00:14:58 a dokážeme těchto znalostí využívat.
00:15:03 Ale v jedné věci se od šimpanzů zásadně lišíme.
00:15:07 Během svého vývoje jsme získali novou psychickou schopnost,
00:15:11 která byla tak významná, že jsme si ji uchovali dodnes.
00:15:18 Říká se, že oko je okno do duše. Naše oči jsou výjimečné,
00:15:25 jsme totiž jediným živočišným druhem na světě,
00:15:31 který ukazuje bělmo.
00:15:44 Umíme něco, co žádné jiné zvíře nedokáže.
00:15:48 Pouhým pohledem do očí dokážeme zjistit, co si myslí ostatní.
00:15:52 Doslova jim čteme myšlenky.
00:16:05 Většina z nás začne tuto schopnost využívat
00:16:08 po dosažení čtvrtého roku života.
00:16:12 Děti se snaží zjistit pohledem z očí do očí, co si druhý myslí.
00:16:18 Jestlipak víte, které bonbony mám nejradši?
00:16:25 Myslím, že tyhle!
00:16:28 Čokoládové myšky!
00:16:31 No tohle, jak jste to uhodly? Protože ses na ně koukala!
00:16:38 Máte pravdu!
00:16:42 Na tom není nic tak složitého,
00:16:45 ale naše schopnost číst myšlenky jde mnohem dál.
00:16:48 Poznáme, jestli je ten druhý veselý nebo smutný,
00:16:52 jestli mluví pravdu, nebo lže. A nenecháme se tak snadno oklamat.
00:16:59 V dalším jednoduchém testu schovám pod jeden ze tří kelímků bonbony.
00:17:07 Uhodnou děti, který to je?
00:17:11 Trochu vám napovím. Mohlo by to být pod tím modrým.
00:17:16 Ale moje oči říkají něco jiného. Zelený!
00:17:23 Děti hned poznaly, že nemluvím pravdu,
00:17:26 a správně přečetly moje myšlenky.
00:17:30 Je to vlastně velice složitý myšlenkový proces.
00:17:34 Já vím, že chceš, abych si myslel, že bonbon je tady,
00:17:38 ale já si myslím, že víš, že je ve skutečnosti tady.
00:17:43 Prokoukly můj podvod. A tato schopnost číst myšlenky,
00:17:48 schopnost chápat nejen sebe sama, ale i ostatní,
00:17:53 je pro náš druh jedinečná.
00:17:56 Díky ní dokážeme sdílet své nápady i vědomosti.
00:18:06 Schopnost sdílení myšlenek zřejmě souvisí
00:18:10 i s jedním z nejdůležitějších vynálezů v lidské historii,
00:18:14 s výrobou nástrojů.
00:18:20 Umění výroby kamenných nástrojů je jedním ze znaků,
00:18:24 které definují nejen člověka, ale i celý rod Homo.
00:18:28 Takovéto nástroje vyráběl už před 2,5 miliony let člověk zručný,
00:18:32 Homo habilis.
00:18:39 Jeho mozek byl ve srovnání s naším jen poloviční.
00:18:44 Ale je to, pokud víme, první z našich předků,
00:18:47 který dokázal vyrábět nástroje. Nástroje, které mu pomohly
00:18:53 překonat nástrahy světa, ve kterém žil.
00:18:58 A právě tím si vysloužil jméno Homo, člověk.
00:19:04 Nástroje rozšířily jeho přirozené schopnosti,
00:19:09 nahradily kly, drápy i ostré zuby, které mu příroda nadělila.
00:19:16 Ale hlavně mu umožnily získat širší škálu potravin, mnohem širší,
00:19:22 než k jaké má přístup obyčejný primát.
00:19:27 A postupně se tyto nástroje zdokonalovaly.
00:19:35 Během milionu let se vyvinul další druh, štíhlý a vysoký Homo erectus,
00:19:42 člověk vzpřímený. Jeho mozek byl větší,
00:19:46 mimo jiné právě díky výrobě nástrojů.
00:20:02 V keňském Olorgesailii můžeme navštívit dílnu,
00:20:06 ve které Homo erectus vyráběl své nástroje.
00:20:10 Skoro milion let je ukrývaly vrstvy usazenin tak,
00:20:15 jak je sem odložily ruce našich předků.
00:20:20 Profesor Rick Potts se zabývá technologií jejich výroby.
00:20:25 Věří, že nejde o vrozenou schopnost, ale o dovednost,
00:20:29 které je třeba se učit.
00:20:32 Jde o to, že musíte udeřit na hranu kamene tak,
00:20:35 aby se na jeho odvrácené straně odštípl tenký plátek.
00:20:43 Tak, teď to zkuste vy.
00:20:50 Hm, to je docela pěkný kousek.
00:20:56 Podobný úštěp bychom mohli najít u dílny,
00:20:59 ve které vyráběli pěstní klíny.
00:21:03 Tady vidíte hranu, na kterou jste udeřila, odštípnutý kousek
00:21:06 a jeho negativ na jádru.
00:21:09 Už máte skoro hotový pěstní klín.
00:21:12 To je užitečný nástroj, ale ty úštěpy se také k něčemu hodí, ne?
00:21:16 Jistě, jako nástroj může sloužit jak ostrý úštěp,
00:21:20 tak hrana pěstního klínu.
00:21:23 Však se tomu taky někdy říká "švýcarský nůž doby kamenné".
00:21:29 Naučit se vyrobit podobný pěstní klín je překvapivě složité,
00:21:34 a nedokážete to, pokud svému učiteli dokonale neporozumíte.
00:21:42 Úplně vidím děti "člověka vzpřímeného",
00:21:46 jak tu vysedávají a sledují,
00:21:49 jak jejich rodiče vyrábějí pěstní klíny.
00:21:53 Ten pěstní klín, který jste vyrobila,
00:21:57 se ani moc neliší od originálu. Vážně se vám povedl.
00:22:02 Výborně, tak mám svůj vlastní pěstní klín!
00:22:11 Kamenné nástroje znamenaly milník v lidských dějinách.
00:22:17 Právě s jejich pomocí se naši předkové šířili do celého světa.
00:22:27 Po 4 miliony let byl pěstní klín technologickým vrcholem
00:22:32 výroby kamenných nástrojů.
00:22:35 Společně s drobnými úštěpy tvořil neuvěřitelně všestranný instrument.
00:22:40 A všechny pěstní klíny, objevené tady ve Velké příkopové propadlině,
00:22:45 vznikly díky lidské schopnosti napodobování.
00:22:55 Kulturním výdobytkem doby kamenné nebyly jen vlastní nástroje,
00:23:00 ale také zdokonalování lidské schopnosti učení
00:23:04 a sdílení vědomostí.
00:23:23 Pěstní klíny a další, ještě dokonalejší nástroje,
00:23:27 které je následovaly, vypovídají o chování našich předků.
00:23:32 Ale nejen to, mohou nám prozradit leccos i o jejich myšlení.
00:23:37 Vždyť výroba nástrojů určitě posílila jejich schopnost
00:23:42 vzájemného porozumění a vcítění.
00:23:45 Pokud ovšem chcete vyrobit takový nástroj,
00:23:49 musíte mít předem ve své mysli jeho mentální obraz,
00:23:53 abstraktní představu o jeho podobě.
00:23:57 A to nám napovídá, že schopnost výroby nástrojů souvisí
00:24:00 ještě s něčím dalším, s jazykem.
00:24:11 Jazyk je výlučnou charakteristikou nás, lidí.
00:24:16 Kdy se ale tato schopnost poprvé objevila?
00:24:20 To dosud zůstává zahaleno tajemstvím.
00:24:27 Přestože řeč má pro nás takový význam,
00:24:31 nevíme dosud, když vlastně vznikla.
00:24:35 A nemůžeme ani prozkoumat hlasové ústrojí našich předků,
00:24:39 protože měkké tkáně, jako chrupavky, svaly, vazy
00:24:43 nebo blány se prostě nedochovaly.
00:24:47 Máme jen jednu jistotu, že pro první moderní lidi,
00:24:52 kteří se objevili v Africe asi před 200 tisíci lety,
00:24:57 už měla řeč zásadní význam.
00:25:02 Řeč nám slouží nejrůznějšími způsoby, od nezávazného klábosení
00:25:08 až po sdílení těch nejhlubších myšlenek.
00:25:15 Na vytváření takové škály zvuků se podílí několik částí našeho těla.
00:25:22 Tento rentgenový snímek mé hlavy a krku ukazuje
00:25:25 všechny anatomické prvky, které se podílejí na vytváření řeči.
00:25:30 Přes horní a dolní ret,
00:25:33 přes zuby,
00:25:36 tvrdé a měkké patro.
00:25:41 Ten velký sval je jazyk, který je pro artikulaci velmi důležitý.
00:25:49 A tady je hrtanová příklopka, která zakrývá hrtan,
00:25:54 a hluboko v něm jsou ukryty hlasivky.
00:26:03 Činnost všech těchto orgánů zachycuje v reálném čase záběr,
00:26:08 pořízený technikou magnetické rezonance.
00:26:12 Vzduch vytlačený z plic rozkmitá hlasivky
00:26:16 a vzniklý zvuk je modulován jazykem a rty a jako řeč vychází z úst.
00:26:28 Připadám si trochu jako blázen.
00:26:37 Díky schopnosti vyjádřit myšlenky získal náš druh schopnost učení
00:26:41 v míře, které nedosáhl žádný jiný živočich.
00:26:53 Lidská řeč je mnohem víc než jen řada různých zvuků.
00:26:57 Vychází z toho, co ovládáme jen my, ze symbolického myšlení.
00:27:03 Když něco pojmenujeme, vytváříme abstraktní symbol,
00:27:07 a můžeme tak sdílet své myšlenky s ostatními.
00:27:13 Prostřednictvím jazyka se z původně soukromé myšlenky
00:27:18 stává společné vlastnictví.
00:27:28 Díky sdílení myšlenek pomocí řeči
00:27:32 jsme mohli stavět na poznání a kultuře předchozích generací.
00:27:36 A naše mozky se přitom postupně zvětšovaly.
00:27:45 Ale museli jsme za to zaplatit.
00:27:59 Porod je jedna z nejbolestivějších a nejnebezpečnějších událostí
00:28:04 v životě ženy.
00:28:11 Vrátila jsem se dnes do nemocnice,
00:28:15 kde jsem před 11 měsíci porodila první dítě.
00:28:18 Při té vzpomínce se ve mně mísí protichůdné pocity,
00:28:22 strach a bolest, ale samozřejmě také ohromný pocit štěstí.
00:28:29 Je to zvláštní, že porod, nezbytný pro přežití
00:28:33 každého živočišného druhu, je právě u člověka tak nebezpečnou
00:28:38 a bolestivou záležitostí.
00:28:43 Alliona rodí už podruhé a všechno zatím probíhá hladce.
00:28:48 Ale i bezproblémový porod je velmi náročný.
00:28:55 A za všechno může velký mozek našich dětí.
00:29:04 Mé holčičce se na svět moc nechtělo.
00:29:09 Celý porod trval od začátku do konce asi 3,5 dne,
00:29:14 a sama, bez cizí pomoci, bych to určitě nezvládla.
00:29:29 Lidská samice potřebuje jako jediná ze všech samic
00:29:34 při porodu pomoc. Dětská hlava je tak velká, že se zdá nemožné,
00:29:39 aby se vůbec dostala ven.
00:29:47 Tady vidíte, kudy musí dítě při porodu projít, zevnitř ven...
00:29:55 A je to opravdu úzký prostor. Dětská hlavička ho zcela vyplňuje.
00:30:06 Hlavička mé holčičky se při porodu zaklínila v této poloze,
00:30:10 a to byl velký problém. Zatlačili ji trochu zpátky a mírně natočili,
00:30:16 aby sklouzla do pánevního vchodu. Ale tam se hlava zase vzpříčila,
00:30:21 a tak jí museli zasunout bradu a hlavičku natočit tak,
00:30:26 aby mohlo projít temeno.
00:30:30 Pak už následovala ramena a dcera se konečně narodila.
00:31:27 Přicházíme na svět jen s tak velkým mozkem,
00:31:31 jak to dovoluje anatomie našich matek.
00:31:35 Znamená to, že dítě se musí narodit ještě dříve,
00:31:39 než je jeho mozek plně vyvinutý, a je tedy zcela nesamostatné.
00:31:55 Reuben je dokonalé lidské miminko. Ve srovnání s mláďaty jiných savců
00:32:03 je ale jeho mozek poměrně nevyvinutý.
00:32:09 Nedokáže proto ještě plně ovládat tělo ani přijímat podněty z okolí.
00:32:14 Potrvá osm let, než jeho mozek dosáhne plné velikosti,
00:32:18 a zcela vyvinutý bude až někdy v patnácti.
00:32:23 Lidská mláďata potřebují ochranu a péči, než jejich mozek vyroste.
00:32:28 A právě to překvapivým způsobem ovlivňuje náš život.
00:32:53 Abychom pochopili, jak dlouhé dětství,
00:32:56 které potřebuje náš mozek ke svému růstu,
00:33:00 ovlivnilo vývoj člověka, musíme se vrátit do Afriky.
00:33:04 Navštívila jsem lidi kmene Hadza v severní Tanzanii.
00:33:08 Žijí dosud podobně jako naši předci
00:33:12 a mohou nám tedy posloužit jako okno do minulosti našeho druhu.
00:33:20 Chci si s hadzanskými ženami popovídat o něčem,
00:33:23 co ovlivňuje každé lidské společenství
00:33:27 a má pro každého z nás zásadní význam, o péči o děti.
00:33:31 Zajistit pro všechny děti dostatek jídla, to zabere spoustu času,
00:33:34 a postarat se o ně, dokud se jejich mozek ještě vyvíjí,
00:33:37 to je dřina. Nibala je zkušená matka a právě čeká další dítě.
00:33:44 Nibalo, jak dlouho jsi kojila svoje děti?
00:34:02 Ano, holčičku, je jí 11 měsíců.
00:34:10 Můj manžel.
00:34:22 No, kojila jsem dceru do 7 měsíců. Teď pije z lahve.
00:34:36 Ano, samozřejmě.
00:34:43 Asi jí to zní hodně divně a nepřirozeně.
00:34:47 A vlastně má pravdu.
00:34:57 Místní ženy rodí obvykle každé 2 až 3 roky.
00:35:02 Starat se o dítě a zároveň kojit další je velmi náročné.
00:35:08 Nibala by to nezvládla bez pomoci své matky.
00:35:13 Stejně jako v mnoha jiných kulturách,
00:35:16 hraje i tady v péči o děti zásadní roli babička.
00:35:20 Pomáhá ti s dětmi jejich babička?
00:35:48 Ještě není ani osm a slunce už pořádně pálí.
00:35:54 Domníváme se, že právě potřeba starších pomocnic při péči o děti
00:35:59 ovlivnila délku našeho života.
00:36:07 Magdaleně je přes 70 a pomáhá se starat o pět vnoučat.
00:36:41 A Magdalena není žádnou výjimkou. Mnoho lidí kmene Hadza
00:36:46 se i bez moderní lékařské péče dožívá více než 70 let.
00:36:59 Mít babičku, která se staré o děti, to je velká výhoda.
00:37:05 Tak velká, že během lidské evoluce nejspíš vedla
00:37:09 k prodloužení lidského života.
00:37:14 A tak ženy žijí ještě desítky let po menopauze.
00:37:18 Přestože už samy nemohou rodit, starají se o vnoučata.
00:37:23 Nejdřív se to odborníkům zdálo nepochopitelné.
00:37:26 K čemu je užitečná žena, která už dávno sama nemůže rodit?
00:37:31 Dnes věříme, že ženy,
00:37:34 které se dožijí vysokého věku a postarají se o vnoučata,
00:37:37 umožňují svým dcerám rodit děti rychle za sebou.
00:37:41 Díky naší dlouhověkosti se množíme rychleji než ostatní primáti.
00:37:46 A to je základem našeho evolučního úspěchu.
00:37:55 Prarodiče vždy předávali cenné zkušenosti mladší generaci.
00:38:00 Ale navíc tím, že pomáhali svým dětem a vnoučatům,
00:38:05 umožnili, aby se lidé rozšířili do všech koutů světa.
00:38:17 Lidská populace rostla,
00:38:20 kolonizační vlny našich předků se vydávaly z Afriky
00:38:23 na pouť do světa, vybavené nástroji a velkým mozkem.
00:38:27 První byl Homo erectus, vynálezce pěstního klínu.
00:38:32 O milion let později ho následoval Homo heidelbergensis.
00:38:43 V Evropě se z něj vyvinul člověk neandrtálský
00:38:48 a v Africe dnešní člověk, Homo sapiens.
00:38:55 Ten pak opustil rodný kontinent a postupně dobyl celý svět.
00:39:23 Homo sapiens si díky svému mozku v novém prostředí vedl úspěšně.
00:39:29 Ale nebyl sám.
00:39:35 Paleontologické a archeologické nálezy dokládají,
00:39:40 že naši předkové nepřišli do liduprázdné krajiny.
00:39:43 Všude, kam dorazili, se setkávali s jinými lidskými druhy.
00:39:51 V Evropě vstoupil Homo sapiens na území neandrtálců.
00:39:58 Tento lidský druh se nám velmi podobal.
00:40:03 Po fyzické stránce to museli být nebezpeční konkurenti,
00:40:07 tělesně mimořádně silní, s podsaditou postavou
00:40:10 a krátkými končetinami přizpůsobenými chladnému podnebí.
00:40:15 Jejich duševní schopnosti jsme ale až donedávna podceňovali.
00:40:21 Během pár tisícovek let po našem příchodu totiž vyhynuli
00:40:25 a všeobecně se mělo za to,
00:40:28 že moderní lidé uspěli díky své vyšší inteligenci.
00:40:41 Tohle jsem já, jako dokonalý zástupce moderního člověka.
00:40:48 A tohle je neandrtálec.
00:40:51 Jistě se mnou budete souhlasit, že se nápadně lišíme.
00:40:54 Zejména obličejová část lebky,
00:40:57 neandrtálci měli mohutné nadočnicové oblouky
00:41:00 a ubíhající čelo, zatímco já mám nadočnicové oblouky sotva znatelné
00:41:05 a moje čelo je krásně klenuté.
00:41:10 Tváře se tedy liší, ale shodujeme se v něčem podstatnějším,
00:41:16 ve velikosti mozkovny.
00:41:20 Mozek neandrtálců byl přibližně stejně velký jako náš.
00:41:25 Pokud budeme soudit jen podle toho, není žádný důvod tvrdit,
00:41:30 že jsem chytřejší než neandrtálec.
00:41:36 Jestliže jsme tedy měli stejně velké mozky,
00:41:40 proč jsme přežili právě my a neandrtálci vyhynuli?
00:41:47 S touhle otázkou se obracím na archeologa Cliva Finlaysona,
00:41:51 který zkoumá naleziště v Gorhamské jeskyni na Gibraltaru.
00:41:58 Dnes je přístupná pouze z moře.
00:42:08 Zdejší nálezy nám prozradily mnoho o způsobu života neandrtálců
00:42:13 i jejich současníků druhu Homo sapiens.
00:42:19 Zkouším si představit, jak to tu asi tehdy vypadalo.
00:42:23 Tehdy byla mořská hladina mnohem níž.
00:42:26 Jeden čas bylo moře dokonce tak daleko, jako je tamhleta loď,
00:42:30 a kolem se rozkládaly borové lesy a mokřiny. Byl to takový malý ráj.
00:42:34 Ráj neandrtálců.
00:42:38 Původně se myslelo, že jídelníček neandrtálců byl velmi omezený
00:42:43 a skládal se hlavně z velkých zvířat.
00:42:46 Ale nálezy v této jeskyni vyprávějí o něčem jiném.
00:42:50 Vidíte schránky mořských měkkýšů? Ano, jsou to mušle.
00:42:55 Tak vysoko moře nikdy nedosáhlo. Musel je sem tedy někdo donést,
00:42:59 stejně jako tyhle pazourkové odštěpky. Je to jasný důkaz,
00:43:03 že neandrtálci se živili mořskými měkkýši.
00:43:06 To bylo dosud považováno za výsadu moderního člověka.
00:43:11 O inteligenci neandrtálců vypovídají i jejich nástroje.
00:43:19 Tenhle víceúčelový pazourkový úštěp vyrobili neandrtálci.
00:43:24 Jak vidíte, je dodnes ostrý. Skvěle se s ním řeže.
00:43:29 Lidé moderního typu vyráběli spíš tyhle delší a rovnější čepele.
00:43:33 Ten rozdíl je ale daný nejspíš jen trochu jinou výrobní technologií.
00:43:38 Aha, takže používali poněkud odlišné nástroje,
00:43:42 ale ke stejným účelům.
00:43:44 Podle všeho byli stejně inteligentní jako my,
00:43:48 možná jen dělali věci jinak.
00:43:52 O neandrtálcích nemůžeme tvrdit, že byli zkrátka hloupí,
00:43:56 a proto nepřežili.
00:44:03 Clive v Gorhamské jeskyni odhalil další stopy
00:44:07 našich vyhynulých bratranců.
00:44:11 Opatrně, prosím, klouže to.
00:44:18 Tady je průchod do dalších velkých prostor, 35 metrů.
00:44:22 Prolezu tudy? Ano, podívejte se.
00:44:27 Tady měli takovou pohodlnou ložnici.
00:44:32 To je opravdu bezpečný noční úkryt.
00:44:36 Přesně tak. Opravdu se vyznali, věděli, co dělají.
00:44:41 Právě tady učinil Clive svůj nejvýznamnější objev.
00:44:45 Na tomto místě jsme odkryli část ohniště.
00:44:49 Ohniště neandrtálců.
00:44:53 Podle radiokarbonové analýzy sloužilo někdy před 28 tisíci lety.
00:44:59 Znamená to, že je to poslední známé místo na světě,
00:45:02 kde neandrtálci žili.
00:45:16 Pro archeology je to jistě velmi významná lokalita.
00:45:21 Ale zároveň je to i místo nabité emocemi. Na člověka padá smutek,
00:45:26 když si uvědomí, že je to možná obydlí posledních neandrtálců.
00:45:39 Proč tedy vlastně vyhynuli, když měli stejně velký mozek
00:45:44 a byli stejně chytří?
00:45:51 Před odchodem neandrtálců ze scény proběhla v Evropě
00:45:55 řada klimatických změn. Ubývalo lesů, které jim tak vyhovovaly,
00:46:00 a šířila se otevřená krajina,
00:46:03 která naopak svědčila moderním lidem.
00:46:08 Myslíte, že hlavním důvodem pro vyhynutí neandrtálců
00:46:12 byly opravdu klimatické změny?
00:46:17 Spíš bych řekl, že je opustilo štěstí.
00:46:20 Lovili ze zálohy, to znamená, že se museli ke kořisti přiblížit,
00:46:24 a k tomu potřebovali porost. V lesnaté krajině si vedli skvěle,
00:46:28 ale pro život na otevřeném prostranství
00:46:31 nebyli zkrátka stavění. Jenže tehdy les mizel.
00:46:35 To ovšem vyhovovalo lidem moderního typu,
00:46:38 a proto se začali rychle šířit.
00:46:41 A se vzrůstající populací moderního člověka
00:46:45 se zmenšovala populace neandrtálců,
00:46:49 až zůstalo jen několik izolovaných ostrůvků.
00:46:52 Pak už stačilo jen málo, jedna krutá zima, dlouhotrvající sucho
00:46:56 a poslední neandrtálci prostě vyhynuli.
00:47:01 Čím víc toho o neandrtálcích víme, tím bližší nám připadají.
00:47:07 Byl to jen jeden z mnoha vyhynulých lidských druhů,
00:47:11 ale jak postupně mizeli z Evropy, dělo se s moderními lidmi
00:47:15 něco velice zvláštního. Vypuklo cosi jako kulturní exploze.
00:47:28 Během následujících 30 tisíc let jsme změnili svět.
00:47:34 Vytvořili jsme úžasná umělecká díla a náboženské stavby,
00:47:42 vynalezli zemědělství a techniku, vytvořili jsme civilizaci,
00:47:50 zmapovali a prozkoumali jsme Zemi a dosáhli jsme až ke hvězdám.
00:48:15 V měřítkách evoluce to byl jen okamžik, ale během něj
00:48:20 jsme vytvořili vlastní svět a ten původní jsme změnili k nepoznání.
00:48:27 Lidská evoluce před nás klade jednu otázku:
00:48:31 jak vlastně využíváme náš mozek? Naši předkové druhu Homo sapiens
00:48:37 vedli po desítky tisíc let prostý život
00:48:40 a dokázali vyrábět jen základní kamenné a dřevěné nástroje.
00:48:45 A podívejte, kde jsme dnes, co dokážeme vybudovat.
00:48:49 Zdá se nepochopitelné, že stále patříme ke stejnému druhu,
00:48:54 jako výrobci těch kamenných nástrojů.
00:49:01 Dlouho jsme si mysleli, že tuto kulturní revoluci musely vyvolat
00:49:05 nějaké změny ve stavbě našich mozků. Dnes ale věříme,
00:49:09 že vysvětlení je daleko jednodušší, lidí prostě přibývalo.
00:49:20 Se zvětšující se lidskou populací se mohou nové myšlenky
00:49:25 předávat většímu počtu lidí, a tak roste šance,
00:49:28 že se vynálezy a inovace uchytí a rozšíří.
00:49:32 A pak začnou myšlenky žít vlastním životem, soutěží mezi sebou
00:49:36 a zdokonalují se. To je kulturní evoluce.
00:49:42 Po miliony let se náš mozek zdokonaloval ve schopnosti
00:49:46 učit se od druhých.
00:49:50 A také číst jejich myšlenky.
00:49:58 Přidejte k tomu populační explozi. Za tu může naše dlouhověkost,
00:50:03 která umožnila prarodičům převzít část péče o potomstvo.
00:50:09 Ze všech těchto biologických i kulturních prvků naší evoluce
00:50:15 se zrodil úplný uragán, který nás katapultoval od pěstních klínů
00:50:19 až k těmto obrovským stavbám.
00:50:27 Během evoluce nám naše myšlení a chování
00:50:31 přineslo neuvěřitelné úspěchy. Naše schopnost spolupráce,
00:50:36 komunikace a sdílení myšlenek a pocitů
00:50:40 nemá mezi ostatními živočichy srovnání.
00:50:44 Umíme vytvářet kulturu i nové technologie.
00:50:48 A jak přibývá lidí, roste pokolení za pokolením
00:50:51 i jejich přínos pro společnost.
00:50:56 A za všechny tyto schopnosti, které nás činí lidmi
00:51:01 a které nás dovedly tam, kde jsme dnes, vděčíme jedinému:
00:51:06 našemu úžasně složitému a chytrému mozku.
00:51:17 Skryté titulky: Václav Píbl Česká televize 2013
Jak naše těla utvářel přirozený výběr? Proč jsme nechali ostatní primáty hluboko v džungli a z čeho plyne naše výjimečnost? A jak souvisí naše dlouhověkost a schopnost učení s našimi velkými, chytrými mozky? To, jak dnes myslíme a cítíme, je přímým důsledkem boje o přežití, který sváděli naši předkové. Během evoluce nám myšlení a chování přineslo neuvěřitelné úspěchy. Schopnost spolupráce, komunikace a sdílení myšlenek a pocitů nemá mezi ostatními živočichy srovnání. Má však lidská mysl hmotnou podstatu, spočívající v našem složitém mozku? A jak je možné, že jsme my přežili, zatímco neandrtálci, kteří byli majiteli stejně velké mozkovny, vyhynuli? To je jen několik otázek, které zodpoví renomovaná odbornice z oblasti anatomie Alice Robertsová.