Tak trochu jiná (talk) show Tomáše Matonohy s jeho hosty M. Danielem a A. Geislerovou na prknech brněnského divadla Reduta. Režie Z. Tyc
00:00:17 Dobrý večer, milí diváci, zde v divadle Reduta na Zelňáku.
00:00:20 Dobrý večer i vy na balkóně.
00:00:23 Dovolte, abych pozval prvního hosta - Milan Bartošík.
00:00:32 -Dobrý večer.
00:00:33 -Já budu Milanovi občas říkat Milane,
00:00:36 ale také mu budu říkat Hugo.
00:00:38 Poněvadž Hugo je umělecký vinařský pseudonym, že jo?
00:00:42 -Přesně tak.
-Začneme tím pseudonymem.
00:00:44 Hugo, já tě tady zdravím.
00:00:46 Já musím na Huga prozradit, že ty nemáš vinohrady,
00:00:49 ty nepěstuješ, ale řekni, co děláš, čím se živíš.
00:00:52 -Já se živím tím, že sestavuji cuvée.
00:00:55 Mísím vína v neurčitém poměru k dosažení určitého cíle.
00:01:02 -Já to pro vás přeložím.
00:01:03 Je to taková luxusní směska se dá říct.
00:01:06 -I tak to můžeme nazvat.
00:01:08 -Vezmeš odrůdy a mícháš to.
-Důležité je chodit do sklepa
00:01:12 a tam to prostě bádat.
00:01:16 -To je krásné slovo.
00:01:20 Jako z Rudolfa II. Do sklepa se chodí bádat.
00:01:24 -Přesně tak. A teď nastane ten okamžik,
00:01:27 že třeba se ti nechce domů, tak musíš bádat dýl.
00:01:31 -Milan je pozván i z jiného důvodu.
00:01:34 Ne každý má tak hezký koníček. Milan je imitátor amatér.
00:01:41 Kolik umíš, plus mínus?
00:01:43 -Měl jsem kolem 20 hlasů, dnes už 5 - 7.
00:01:46 -Bádáš. Není čas. Jasně.
-Furt bádám.
00:01:50 -Ale vzhledem k tomu, že takový hlas,
00:01:52 který je spojen s jižní Moravou, takový typický.
00:01:57 Když já slyším ten hlas, okamžitě se mi vybaví Slovácko.
00:02:03 Takové to, co sa nesúdí.
00:02:05 Pane Kronere, řekněte nám něco o tom vašem cuvée.
00:02:08 MLUVÍ HLASEM JOZEFA KRONERA
00:02:10 Raz sme s Jirkom pri nakrúcání sa Slovácko sa nesúdí boli
00:02:17 v Petrove v Plžiach.
00:02:20 Boli sme taký znavení, že sme šli do sklípku.
00:02:24 A tam sme zrobili takúto smesku,
00:02:28 ktorá v modré nebola.
00:02:30 Lebo to máme iba Veltlínské, alebo Silvánské.
00:02:35 -Děkujeme. Pan Jozef Kroner.
00:02:44 My pokračujeme dál.
00:02:46 Slušné. 2 kousky tady nechal.
00:02:49 To se nám dlouho nestalo, Zdeňku.
00:02:51 Nemusíme šetřit.
00:02:52 Přátelé, já vás dlouho nebudu napínat.
00:02:54 V zákulisí je nachystán další host dnešního večera.
00:02:58 Jsem zvědavý, jestli přijde napoprvé.
00:03:02 Na bílém koni dnes nikdo nepřijel.
00:03:05 Po vlastních přišel sám.
00:03:10 Marek Daniel.
00:03:13 Marek Daniel!
00:03:17 -Čau.
-Marku, já tě zdravím.
00:03:24 -Kam si můžu sednout?
-Na křeslo doprostřed.
00:03:27 My máme hned na začátek výběr, což se nám nestává často.
00:03:32 -Já si dám vodu.
00:03:36 -Tak to já rovnou můžu celou.
00:03:38 Zdeňku, myslím si, že ti to určitě vystačí.
00:03:42 -To sa eště nestalo.
00:03:45 Aby herci nepili.
00:03:49 -Marek je vynikající, nejen divadelní herec,
00:03:52 ale také filmový herec.
00:03:54 V posledním výrazném filmu hraješ 2 hlavní role.
00:03:58 V Polském filmu.
00:03:59 Hraješ sám sebe, ale i alter ego - Havláta.
00:04:03 Asi většina z vás nevíte, o čem se bavíme,
00:04:07 protože Polski film je taková ta klubovka.
00:04:10 Já jsem to počítal.
00:04:11 Viděl to 1 z 20.000 občanů v ČR.
00:04:14 Ruku nahoru, kdo jste viděli Polski film.
00:04:18 Udělejte kameru tady na tu paní.
00:04:20 Vy jste udělala krásné gesto.
00:04:23 -Děkuju.
00:04:26 -Ty se na to nějak specializuješ, že chceš být v každém filmu jiný?
00:04:29 Nebo jak to děláš?
00:04:31 -Baví mě to. Jsem herec, tak si hraju.
00:04:36 -Vy si asi říkáte, proč o tom meleme.
00:04:38 Ale my zároveň pro vás, co jste to neviděli,
00:04:42 vám dáváme brouka do hlavy, jestli si na to nezajít.
00:04:46 Která ta role se ti hrála lépe?
00:04:49 -Mně se hrály obě dobře.
00:04:53 -Polski film. Marek Daniel hraje 2 role.
00:04:55 Sebe a Havláta.
00:04:57 Marku, já ti mnohokrát děkuju za takové krátké povídání.
00:05:00 Už potřebuješ jít si odskočit?
00:05:04 -Potřebuju na záchod.
00:05:06 Já se hrozně omlouvám. Pardon.
00:05:12 Ale naštěstí máme v zákulisí dalšího, velice vzácného hosta.
00:05:23 Děcka, hvězda z Prahy. Tak ať ten potlesk stojí za to.
00:05:31 Chtěl bych vědět, jak by jí slušela pohorka.
00:05:37 Sluší jí totiž všechno. Jak to dělá,
00:05:42 Aňa Geislerová?
00:05:50 -Dobrý večer, Anno.
-Dobrý večer.
00:05:57 Geislerka.
00:05:58 Říká se Bohdalka, Janžurka, tak je i Geislerka.
00:06:03 Jsi naším velice vzácným hostem.
00:06:06 Krásně jste tleskali. Děkuju.
00:06:09 Naštěstí nám tady zbylo. To je od Huga.
00:06:14 -Opatrně.
00:06:15 -Opatrně, abych to nepolil, nebo abych šetřil?
00:06:19 -Už stačí.
00:06:21 Už jsme se s Hugem seznámili v zákulisí.
00:06:25 -Nebuďte indiskrétná, paní Geislerová.
00:06:30 Já som čerstvo pred zasnúbením.
00:06:35 -Děkujeme mnohokrát.
00:06:44 Než se pustíme do povídání s vynikající, přední,
00:06:49 klíčovou, špičkovou, českou filmovou herečkou,
00:06:52 držitelkou rekordních 5 Českých lvů
00:06:55 a zdaleka ne posledních.
00:06:58 Mám pro vás jedno malé překvapení dnešního večera.
00:07:02 Pravidelně na naše pořady chodí prof. Švestka,
00:07:06 což je přednosta psychiatrické léčebny.
00:07:09 A on říkal, že mají zajímavého pacienta pana Řehořka.
00:07:13 On má takovou fobii, že si myslí,
00:07:16 že je Karel Hála.
00:07:17 15 let je zavřený a jenom zpívá v sanatoriu.
00:07:21 Třeba, když jsou Vánoce nebo Velikonoce.
00:07:23 A Zdeněk plácl takovou blbost, že by bylo super,
00:07:27 kdyby ten pan Řehořek třeba byl Na forbíně.
00:07:31 Což je nesmysl.
00:07:32 Vzít vážně nemocného člověka do televize.
00:07:35 A právě ten prof. Švestka nás strašně zarazil,
00:07:38 že možná by to byl velice důležitý moment
00:07:41 v léčení pana Řehořka.
00:07:46 Už jste asi pochopili.
00:07:50 Já se jenom podívám, jestli je nachystaný.
00:07:54 Už je tam.
00:07:58 Dámy a pánové, pan Karel Hála.
00:08:11 Pojďte.
00:08:20 On jenom zazpívá a pak půjde.
00:08:25 Prosím. Je to vaše.
00:08:29 -Dej mi pár okovů a pevnou mříž.
00:08:37 Neváhej, jinak už mě nespatříš.
00:08:45 Chyť mě v síti pavouka, než můj parník zahouká.
00:08:52 Dej mi pár okovů a pevnou mříž.
00:08:57 -Dámy a pánové, pan Karel Hála. Děkujeme.
00:09:02 -Dej mi pár okovů a pevnou mříž.
00:09:10 Neváhej, jinak už mě nespatříš.
00:09:14 -Dobrý večer, pane Švestko. On se zasekl a nechce domů.
00:09:17 Pořád zpívá.
00:09:19 Potlesk ve stoje? Dobře.
00:09:23 Až dozpívá, dáme potlesk ve stoje,
00:09:25 aby skončil.
00:09:27 Dámy a pánové, pan Karel Hála.
00:09:42 -Dej mi pár okovů a jsem jen tvůj.
00:09:52 -Co mají řvát? Bravo? Jo, dobře.
00:09:56 Ve stoje, ale musíme řvát: Bravo.
00:09:59 On musí slyšet bravo a pak přestane.
00:10:04 My to dáme, pane profesore.
00:10:06 Tady je hrozný randál.
00:10:07 Pan Karel Hála.
00:10:16 -Dej mi pár okovů.
-On furt zpívá.
00:10:22 -Co, že má v šatně?
00:10:25 Studentskou pečeť.
00:10:28 Dobře, já to zkusím.
00:10:30 Pane Hála, máte v šatně Studentskou pečeť.
00:10:38 Odešel. Děkuju.
00:10:47 -Já bych si teď, než se vrátí Marek Daniel,
00:10:51 který si musel odskočit na malou.
00:10:55 Už je to dlouho celkem.
-15 minut.
00:11:02 -Ahoj.
-Čau.
00:11:09 -Teď si možná divák říká, když Anna Geislerová je
00:11:12 tak vynikající filmová herečka,
00:11:15 proč ji nevidíme na prknech, která znamenají svět.
00:11:20 Proč tě, Anno, diváci nemají možnost vidět v divadle?
00:11:24 Jako Bohdalku nebo Janžurku.
00:11:27 -Já nevím. Já myslím, že každá ta věc si žádá své.
00:11:34 A člověk by měl být oddaný a zasvěcené té věci,
00:11:39 ve které to má tak nějak potvrzené,
00:11:41 že je v tom dobrý.
00:11:43 Já se, samozřejmě, divadla nebojím.
00:11:46 Já si myslím, že divadlo...
-Ty jsi už hrála divadlo.
00:11:49 -Já jsem i divadlo hrála.
-Dokonce i v Brně.
00:11:52 -Já jsem měla možná jenom trošku pocit,
00:11:53 že bych si trošku kazila to, co umím nejlíp.
00:11:57 Ta dvě herectví jsou různá.
00:12:00 My, filmový herci, hrajeme málo.
00:12:06 V detailu.
00:12:07 My hrajeme pro kamery. My musíme prožívat vnitřně.
00:12:12 My musíme dávat svoje emoce.
00:12:15 Kdežto v divadle ty věci jsou velké.
00:12:18 -To, co by se zahrálo ve filmu, tak už od 7. řady ani neuvidíte.
00:12:24 Třeba nervozita.
00:12:26 Herec dělá ve filmu nehet o nehet.
00:12:31 Vy to vidíte v první řadě?
00:12:34 Druhá řada to ještě vidí?
00:12:37 -Třeba třas rukou.
00:12:40 Teď šíje se mi.
00:12:43 -A naopak. Když uděláte ve filmu posazený hlas.
00:12:48 Zahrajete třeba repliku království za koně.
00:12:53 Jenom to ukážu divákům.
00:12:55 Pojďte mi udělat detail, jak to zní nepřirozeně.
00:12:59 Království za koně.
00:13:02 Pardon.
00:13:08 -I proto to je špatné. Prská se na kameru.
00:13:12 -Kdybyste byl kamera, tak už...
00:13:17 -Je to jasný důkaz.
00:13:19 -To prskání k divadlu patří. Ale na kameru to nejde.
00:13:24 -Jsou i herci, kteří jsou nejen známí jako slavní herci,
00:13:28 ale diváci z prvních řad je znají jako vynikající prskače.
00:13:34 -Osvěžovače.
00:13:36 -Zdeněk Štěpánek má rekord.
00:13:38 V 60. letech dal čtvrtou řadu v "kapličce“.
00:13:45 -A to my nesmíme. My prskat nesmíme.
00:13:47 Ta kamera je sklo, to je citlivé.
00:13:49 To by nešlo dohromady.
00:13:51 -Ty jsi řekl poměrně divadelní větu.
00:13:53 Ale je to třeba i, že ve filmu zahraješ:
00:13:56 Já jsem tam včera byl a bylo jich tam málo.
00:13:59 A v tom divadle to je.
00:14:01 OPAKUJE STEJNOU VĚTU. AKCENT NA RŮZNÝCH SLABIKÁCH.
00:14:05 -Možná by to chtělo dokázat těm, kdo nevěří.
00:14:08 My jsme si připravili úplně elementární, základní ukázku.
00:14:16 Ukázku toho, že Marek s Annou si nacvičili krátký úryvek
00:14:22 z jednoho skandinávského filmu, což je to velké, těžké drama.
00:14:28 A zahrají to filmově.
00:14:29 A uvidíte, jak už od druhé řady to možná ani neuslyšíte.
00:14:35 Já vás poprosím, běžte se nachystat.
00:14:38 Když se hraje skandinávské drama,
00:14:40 herec se na to potřebuje velice důrazně psychicky připravit.
00:14:45 Rychle nachystáme scénu.
00:14:48 ZDENĚK HRAJE ZNĚLKU PAT A MAT.
00:14:58 Přátelé, já vás teď zavedu do děje.
00:15:02 My jsme asi 2,5 minuty před koncem filmu,
00:15:06 kdy 3,5 hodiny sledujeme velké drama hlavních hrdinů,
00:15:11 Olafa a Uwe.
00:15:15 Jsou to manželé, kteří si byli nevěrní.
00:15:18 Nenávidí se, prožívají obrovská muka.
00:15:21 Nebudu předbíhat.
00:15:23 Všechno uvidíte a všechno uslyšíte.
00:15:26 Vy v televizi. Vy tady možná v první řadě.
00:15:30 V roli Uwe Anna Geislerová.
00:15:34 A Marek Daniel.
00:15:42 HERCI MLUVÍ ŠVÉDSKY. TOMÁŠ MATONOHA PŘEKLÁDÁ.
00:16:02 Ta káva byla otrávená.
00:16:16 Ano?
00:16:25 Ano.
00:16:38 Kolik času mi zbývá?
00:16:51 Minuta.
00:17:27 Když já, tak ty také.
00:17:37 To nedokážeš.
00:17:46 Dokážu. VÝSTŘEL.
00:18:11 Já vám mockrát děkuju.
00:18:23 Pojďte takhle. Nachystáme to.
00:18:26 Je vás tady strašně moc.
00:18:27 Nevlezete se na jeviště všichni, abychom to viděli zblízka.
00:18:31 My jsme udělali losování
00:18:34 a vylosovali jsme 4 z vás podle zasedacího pořádku.
00:18:39 Byl jste vylosován vy. Budete mít možnost.
00:18:44 Poprosil bych vás, madam. Vy jste vylosovaná.
00:18:47 Máte dneska šťastný den.
00:18:52 A potom poslední řada. Vy, madam.
00:18:57 Oni budou hrát úplně to stejné.
00:19:01 A vy máte to štěstí,
00:19:03 že se na to podíváme pěkně zblízka.
00:19:06 Budete mít možnost prožít si to,
00:19:09 co má televizní divák v detailu.
00:19:12 Choďte za mnou, ať se tam moc nepletete,
00:19:14 ať máte krásný umělecký zážitek.
00:19:17 Pojďte za mnou.
00:19:31 Tady vidíte tu práci.
00:19:37 Pojďte se podívat na to kafe.
00:19:40 Opatrně.
00:19:41 Pojďte si to užít.
00:19:47 Já se na vás dívám.
00:19:49 Pojďte taky, když jste poprskaný.
00:19:55 On neviděl, jak to piješ. Ještě mu to jednou udělej.
00:20:04 Ať to máte kompletní.
00:20:05 -Je to líp vidět.
-A to jste seděl v první řadě.
00:20:09 Pojďte pomaličku, bude první replika.
00:20:13 Jste strašně daleko. Pojďte sem.
00:20:20 Možná v budoucnu takhle bude vypadat klubové divadlo.
00:20:24 Vy nic nemůžete vidět. Pojďte sem.
00:20:29 Kam chodíte?
00:20:37 Teď mu řekla, že to kafe je otrávené.
00:20:42 Pojďte zblízka a dívejte, co dělají oči.
00:20:45 Vidíte tu smrt? Vidíte to tam?
00:20:47 -Vidím.
00:20:48 -A že to nebylo vzadu vidět?
-Vůbec.
00:21:09 -Viděli jste tu práci s bradou?
00:21:14 Pozor. Teď bude krásná věc. Dáme si to zdálky.
00:21:18 On se bude ptát na ten čas.
00:21:27 Teď je detail na ty hodinky.
00:21:30 Ať to vidíte.
00:21:32 A vy jste v tom ději. Vidíte, jak se odpočítává minuta.
00:21:36 Ve filmu je ten detail.
00:21:38 Pojďme s tou kamerou takhle.
00:21:50 Teď si půjde pro tu pistoli.
00:22:03 Pojďte za ním.
00:22:05 Pojďte se podívat, jak to bere.
00:22:08 -Teď jsem zapomněl,
00:22:09 na kterou stranu jsem se otáčel.
00:22:12 -Doleva.
-Děkuju.
00:22:23 -Pojďte rychle, než ji zastřelí.
00:22:30 To je pocit té hrdinky. Vidíte to?
00:22:33 Toto ona prožívá. To je emoce!
00:22:38 A dívejte, co ona.
00:22:43 Zavazíte divákům.
00:22:47 Teď se zasměje.
00:23:01 VÝSTŘEL.
00:23:07 Teď cítíte tu smrt.
00:23:16 Víme, že má 25 vteřin do konce života.
00:23:21 Zdeňku, už tam můžeš dát muziku.
00:23:24 Pojďte blíž.
00:23:26 Teď jste u té smrti. Umírá vám člověk.
00:23:33 -Že to je o něčem jiném?
-Jo.
00:23:40 Pojďte, ať se do toho vžijete.
00:23:49 To je prožitek. Divák se stává obrazem.
00:23:57 Teď jste součástí.
00:24:08 Já často bývám obsazována do postav trpících
00:24:11 a prožívajících žen.
00:24:13 Těch depresivních nebo minimálně ušmudlaných.
00:24:17 A jeden sen je buďto hrát princeznu,
00:24:22 ale z toho už jsem asi vyrostla. To už se mi asi nesplní.
00:24:26 -Proč?
-Zlou starší princeznu možná.
00:24:31 Ale bych někdy hrozně ráda hrála takovou zdravou,
00:24:35 selský rozum, holka krev a mlíko.
00:24:37 Ta bodrá, šťastná venkovská žena s make-upem.
00:24:46 -Samozřejmě. Jak jinak.
00:24:47 A teď si možná říkáte: To by byla bomba,
00:24:50 kdyby to ta Geislerka tady vystřihla.
00:24:54 To asi nemají připravené. To by bylo moc.
00:24:57 Přátelé, my jsme si o tom s Annou povídali
00:25:01 před dnešním večerem.
00:25:03 Takže my jsme půjčili pěkný kostým z jižní Moravy.
00:25:07 -Jsou tam i molitany.
-To bude krásné.
00:25:11 -Zdravá? Urostlá?
-Šestky.
00:25:14 -No ty vole.
00:25:16 -Máš to tam nachystané, tak se běž dát do gala.
00:25:19 -A budu krmit?
-Ano.
00:25:21 -Marku, máš tam taky kostým. Nebo chceš ještě něco říct?
00:25:29 -Já se ještě skočím vyčurat.
-Dobře.
00:25:33 Hugo, pojď za námi. Tohle dáme stranou.
00:25:37 -Já mám žízeň.
-Tady je pití.
00:25:43 Já teď potřebuju spolupráci.
00:25:49 Je to dobrý. Zapomněl jsem, že to je od tebe.
00:25:54 Kopni to do sebe a pojď, ať nezdržujeme večer.
00:26:00 -Jak moje.
00:26:03 -Zdeňku, zahraj jako na cimbál.
00:26:08 MLUVÍ HLASEM JOZEFA KRONERA
00:26:12 -Anča Kovářová sa uměla najlepšie starat o zvířátka.
00:26:32 Keď bolo treba, všetkých nakrmila.
00:26:36 -Tož, jářku, zdař Bůh, strécu Hugo.
00:26:40 -Nazdar Anička.
00:26:42 -Na, puťa, puťa.
00:26:49 Puťa?
00:26:52 Tomáši, pojď sem.
00:26:56 -Ta zvířata nejsou živá.
-Dyť jsou z papíru.
00:26:59 -Ale já jsem filmová herečka a potřebuju, aby to bylo opravdu.
00:27:03 -Živá zakázali ochránci přírody.
-Já tady nebudu dělat blbosti.
00:27:07 -Co mám dělat?
-Ať lidi dělají ta zvířata.
00:27:10 Takhle já to dělat nemůžu. Nějak to tady vyřeš.
00:27:20 -Prosím vás, malý technický problém,
00:27:22 ale z toho se dostaneme.
00:27:23 My potřebujeme živočišnou reakci.
00:27:27 Já bych vás poprosil.
00:27:29 Vy budete kachny.
00:27:36 Jak ona přijde, potřebuju, abyste dělali kachny.
00:27:41 Pojďte to zkusit. Rychle.
00:27:48 KVÁKÁNÍ
00:27:55 To je dobrý. Super. To máme.
00:27:56 Tady máme oddělení slepic.
00:27:58 KDÁKÁNÍ
00:28:02 Zkuste ty kachny do toho, jak to jde.
00:28:08 Tady máme hodně pánů.
00:28:13 Tam bychom dali tohle.
00:28:18 CHROCHTÁNÍ
00:28:23 A odsud dozadu jsou ovce.
00:28:26 BEČENÍ
00:28:29 -Cože?
-Koza.
00:28:36 Kdo si chce dát kozu?
00:28:38 Balkon si dá kozu, jo? Zkusme na balkoně kozu.
00:28:41 MEČENÍ
00:28:45 -Cože? Jaký Jurášek?
-Koníček. Bílý koníček.
00:28:50 -Oblíbený koníček Jurášek. Kdo si to?
00:28:53 Můžu vás, pane, poprosit, že byste dal koně?
00:28:57 ŘEHTÁNÍ
00:29:01 Hvězda z Prahy.
00:29:07 Navážeme. Pamatuješ si, Hugo, co máš říct?
00:29:09 -Jo.
-Takže atmosféra Slovácka.
00:29:12 Zdeňku, pojď.
00:29:15 -Anička Kovářová bola najlepšia krmička zvierat
00:29:21 na celéj dědině.
00:29:24 A šikovňučká. Ako růžička.
00:29:36 -Tož, pozdrav Pánbůh, strécu Hugo.
00:29:39 -Dievčico.
00:29:41 -Na, puťa, puťa. KDÁKÁNÍ
00:29:47 -Husenky. Kde ste, moje?
00:29:52 Puťa, puťa. Hezky to papejte. Ať to žerou.
00:29:56 -Aspoň si to symbolicky dejte.
-A kde je moje koza?
00:30:03 -Včél mně tu chčíš, ty hovado?
00:30:09 Pašík.
00:30:12 -Kde jsou prasata?
-Ta jsou tady.
00:30:15 -No, pojď sem, pojď. Ňaf, ňaf.
00:30:21 Dobrý to je.
00:30:23 -Kozy máme nahoře.
00:30:27 -Koza, koza.
00:30:33 A kde je můj koníček Jurášek?
00:30:38 Jen co dokrmím, hned se na tobě projedu.
00:30:43 -To se neřeklo.
00:30:45 -Támhle je. ŘEHTÁNÍ
00:30:49 Pojď sem, koníčku.
00:30:51 No, od božího rána jsem se nezastavila.
00:31:00 -Za Aničků chodil každý večír místní šohaj Ondra.
00:31:10 -Dobré deň, Anče.
-Dobré.
00:31:14 -Dobré deň, stréčku Hugo.
-Nazdar, Ondřejku.
00:31:20 -Já tu hladám lišče rezavé, co ně už téden slépky požérá.
00:31:36 -A já? Já hledám lásku.
-Oh.
00:31:43 -Já hledám.
-Ona hledá.
00:31:48 -Hledám lásku svou.
-Hledá lásku svou.
00:31:54 -Snad už mi.
-Snad už jí.
00:32:00 -Jde vstříc.
-Jde vstříc.
00:32:06 -La,la,la,la,lá.
-La,la,la,la,lá.
00:32:11 -La,la,la,la,lá.
-La,la,la,la,lá.
00:32:15 -La,la,lá.
-La,la,lá.
00:32:26 Pětinásobná držitelka Českého lva.
00:32:31 Anna Geislerová.
00:32:35 Marek Daniel.
00:32:36 A Hugo.
00:32:38 -Děkuju.
00:32:42 Vypadni.
00:33:06 -Přátelé, už se blížíme k samotnému finále.
00:33:08 My jsme to zbytečně neuklízeli, aby atmosféra jižní Moravy,
00:33:13 jak si ji představuje Anna Geislerová,
00:33:16 byla co nejlépe zachována.
00:33:18 Máme tady krásné otázky na naše hosty.
00:33:21 Je to trošku...
00:33:22 SPADNUTÍ SKLENKY
00:33:26 v takovém nepoměru.
00:33:29 Ale mám tady velice zajímavé 2 otázky
00:33:32 na Zdeňka Krále.
00:33:38 Tady se někdo ptá, jak jste na tom s tancem.
00:33:42 A potom se někdo ptá:
00:33:43 Už vám někdo řekl, že se podobáte Zdeňku Chlovčíkovi?
00:33:50 -Chlopčíkovi asi.
00:33:53 -To je správná otázka. Kdo to je Zdeněk Chlopčík?
00:33:57 -Porotce ze Star Dance.
00:34:02 -Ano. Ježíšmarja, ty jsi Chlopčík trošku.
00:34:10 Už ti někdo řekl, že se mu podobáš?
00:34:13 -To je hezká otázka.
-Neřekl.
00:34:17 -My jsme jeli až z Prahy.
00:34:20 -Na první otázku bych odpověděl rád,
00:34:22 že tančím velmi dobře.
00:34:24 Na druhou otázku... To byla jaká?
00:34:28 -Jestli to víte, že se podobáte.
00:34:31 -Víte nebo nevíte?
-Ne.
00:34:35 -Zdeňka máme z krku.
00:34:39 Zajímavá otázka na Marka.
00:34:41 Jaký máte vztah k písním Karla Hály?
00:34:47 -Já mám velice pozitivní vztah.
00:34:50 Na základě písně, co zpíval pan Řehořek,
00:34:55 jsem se začal zabývat Karlem Hálou.
00:34:59 A teď, dá se říct, že ho studuju.
00:35:04 To jsou krásné věci, texty.
00:35:07 Chtěl bych mít jen růžovou náladu.
00:35:09 Tančit růžový kankán.
00:35:12 Pak bych navždy odešel z úřadu někam na Balkán.
00:35:25 Musím říct, že nazpíval spoustu věcí,
00:35:29 které za to nestojí.
00:35:31 Ale třeba tohle je jedna, která za to stojí.
00:35:35 A musím říct, že ho opravdu upřímně obdivuju.
00:35:40 -Závěrečná poslední otázka na Annu Geislerovou.
00:35:43 Jak jste jako návrhářka amatérka hodnotila
00:35:46 olympijskou kolekci?
00:35:48 A otázka pokračuje dál. Máte holínky?
00:35:53 -Tak pozor!
00:35:54 Tohle je opravdu obor, který mě zajímá.
00:35:56 -Tak to bude na dýl.
00:36:00 -To bude krátký. Olympijskou kolekci chválím,
00:36:04 protože, já nevím, možná to není málokdy,
00:36:08 ale zdá se, že málokdy se svět o nás dozví něco pozitivního.
00:36:13 A já si myslím,
00:36:14 že naše reprezentativní holinky byly naše pozitivní zpráva světu.
00:36:20 Málokdy si sami ze sebe umíme udělat legraci.
00:36:23 Spíš se nám to stane nedopatřením.
00:36:25 Jakože někdo z nás někde něco ukradne, nedopatřením.
00:36:29 Nějaké psací potřeby.
00:36:31 Nebo třeba vyhlásí, že globální oteplování je blbost.
00:36:35 Takový humor se nám stává furt.
00:36:38 Ale holínky byly pozitivní. Byly veselé. A vypadalo to,
00:36:42 že si umíme záměrně ze sebe udělat legraci.
00:36:45 Že čekáme tu vodu.
00:36:48 -Já jsem je neviděl.
-Máš je na nohách.
00:36:51 -Asi je měli na zahajování, že?
00:36:55 -Všichni byli v teniskách a Češi byli v holínkách.
00:36:59 A výjimečně na mě to působilo, že to je správně.
00:37:04 -Jo. Jo.
00:37:07 -Zdeňku, ten závěr frčí a já mám pocit,
00:37:11 že jsem se zbláznil.
00:37:21 My se blížíme ke klasické, revivalové,
00:37:26 surrealistické talk-show.
00:37:30 Začne se o něčem a končí se zase úplně o něčem jiném.
00:37:34 -Anno, ty pláčeš?
-Ne. Pojď dál.
00:37:39 -My už se blížíme k samotnému závěru.
00:37:41 Nic jiného než závěr nemáme.
00:37:44 Tady je jenom otázka, nevím pro koho.
00:37:47 Co vás v životě nejvíce naplňuje?
00:37:49 Chce si to někdo dát?
00:38:02 Ježíšmarja.
00:38:06 Když jsem já sloužil to první léto,
00:38:10 vysloužil jsem si kuřátko za to.
00:38:14 A to kuře krákoře, běhá po dvoře.
00:38:18 Má panenka pláče doma v komoře.
00:38:22 -Když jsem já sloužil to druhé léto,
00:38:27 vysloužil jsem si husičku za to.
00:38:31 A ta husa chodí bosa,
00:38:33 a to kuře krákoře běhá po dvoře,
00:38:37 má panenka pláče doma v komoře.
00:38:41 Když já sloužila to třetí léto,
00:38:46 vysloužila jsem selátko za to.
00:38:50 A to sele hubou mele, a ta husa chodí bosa,
00:38:54 a to kuře krákoře, běhá po dvoře.
00:38:58 Má panenka pláče doma v komoře.
00:39:11 Dneska to končí.
00:39:12 Dneska vystupoval Zdeněk Král.
00:39:17 Marek Daniel.
00:39:20 Hugo.
00:39:23 Anna Geislerová.
00:39:25 Skryté titulky: Kateřina Komárková Česká televize, 2012
