Zábavný pořad, v němž neotřelí hosté odhalují svá neuvěřitelná tajemství. Proč nevyrábí Josef Mladý elektřinu z plastových lahví, čím zastínil Josef Náhlovský Kevina Costnera a jak pískala fotbalové utkání Dagmar Damková v keňské věznici? Režie P. Gerža
00:00:20 -Dobrý večer. Začíná pořad COPAK BYCH VÁM LHAL?
00:00:24 Zkuste uhodnout, kdo dnes lže a kdo říká pravdu.
00:00:28 Své uvěřitelné lži a neuvěřitelné pravdy vám dnes
00:00:32 předloží nerozlučná dvojka, mistři humoru, herec, hudebník,
00:00:37 moderátor, ale také třeba letecký konstruktér
00:00:41 nebo motocyklista, JOSEF MLADÝ!
-Dobrý den.
00:00:45 -A jeho týmový hráč, komik z Podkrušnohoří, JOSEF NÁHLOVSKÝ.
00:00:55 Jejich kapitánem bude herečka SANDRA POGODOVÁ.
00:00:58 -Dobrý večer.
00:01:00 -Naproti nim usednou dva soupeři, kteří vědí, co to je fair play.
00:01:05 Žena s píšťalkou a dnes 1. dáma českého fotbalu DAGMAR DAMKOVÁ.
00:01:10 -Dobrý večer.
00:01:14 -Muž, který si musel v životě vždy všechno čestně vybojovat,
00:01:19 filozof a spisovatel ERAZIM KOHÁK.
-Dobrý večer.
00:01:25 -Jejich kapitánem bude MICHAL DLOUHÝ!
00:01:31 Prosím, přivítejte našeho moderátora.
00:01:35 Svým elegantním krokem přichází náš rozhodčí IGOR BAREŠ!
00:01:46 -Dobrý večer, milé dámy, dobrý večer, vážení pánové,
00:01:50 dobrý večer i vám, TV divákům doma u obrazovek.
00:01:53 Začíná další díl COPAK BYCH VÁM LHAL?
00:01:58 I dnes uslyšíte spoustu pravd a lží.
00:02:01 Jako když vám třeba, pánové, vaše milovaná řekne:
00:02:04 Zbožňuju to tvoje velké, měkké, chlupaté... pivní bříško.
00:02:09 Jak jsou na tom se vztahem k pravdě a ke lži dnešní hosté?
00:02:14 Uvidíte vzápětí.
00:02:16 I dnes se každý z týmů bude snažit usilovně přesvědčit
00:02:20 své protivníky o tom, že právě jejich tvrzení jsou pravdivá.
00:02:24 A pojďme rovnou do 1. kola, Z MÉHO ŽIVOTA.
00:02:27 Na kartičkách před sebou mají naši hosté spoustu neuvěřitelných
00:02:30 pravd a spoustu uvěřitelných lží.
00:02:33 Úkolem jejich protivníků bude trefně volenými otázkami zjistit,
00:02:36 jak to ve skutečnosti je. Začíná náš 1. host pan Josef Mladý.
00:02:41 -Stát mi zakázal vyrábět elektřinu z plastových lahví.
00:02:48 -To mému strýčkovi zakázali vyrábět životabudič ze spadaných švestek.
00:02:54 Prosím, ptejte se, je to pravda, nebo lež?
00:02:58 -To znamená, zřejmě jste je nějak spaloval?
00:03:02 -No... Nespaloval.
00:03:06 -Nespaloval. Pak se dají využít jak? Jako větrný mlýn?
00:03:11 -No, nebyl to větrný mlýn.
-Nebylo to tak, dobře.SMÍCH
00:03:16 -Dá se z toho udělal vlastně takovej obklad kolem celýho baráku.
00:03:21 -Nebylo to tak.
-Nebylo to tak. Výborně.
00:03:25 -Dá se udělat, ale nebylo to tak.
-Nebylo to tak. Ano.
00:03:29 Kolik už jste měl těch lahví takhle připravenejch?
00:03:33 -Já bych si to až potom dovezl.
-Až potom.
00:03:36 -Co bych s těma lahvema potom dělal? To není zálohovaný.
00:03:40 -To je pravda. S tím se dá dělat spousta věcí.
00:03:43 Na závodech z toho dělaj ochranný valy, když někdo vylítne ven.
00:03:48 -Ale u nás na zahrádce neděláme závody.-Neděláte závody, ne.
00:03:52 -Kterej úřad vám to zakázal?
00:03:56 -Konkrétně definoval Regulační energetický úřad,
00:04:00 že to není v té kategorii, ve které jsem to přihlašoval.
00:04:04 -Já jsem měl podobnej problém. Já jsem se chtěl...SMÍCH
00:04:11 -Já jsem se chtěl napojit v krematoriích,
00:04:15 jako že bych svítil. Taky mi to nepovolili.
00:04:21 To uniká teplo zbytečně.
-To je pravda.
00:04:24 -Ale tebe přece nebudou spalovat.
00:04:28 Potom, co jsi v životě vypil, by to bouchlo.
00:04:38 -Dostaneme se dál. Jak jste to vyřešil? Spoříte?
00:04:43 -Vyřešil jsem to tak, že touto cestou jsem se již nevydal.
00:04:47 -Ano. A vydal jste se jinou.
-Ano.-Ano, ano.
00:04:51 Tak co myslíte, pane profesore? Já myslím, že mu můžeme věřit.
00:04:55 Je to přece jenom...
00:04:57 -Je to tak geniální lež, že to musí být pravda.
00:05:01 -Já jsem stejného názoru.
-Já si taky myslím.-Taky.
00:05:05 Takže u nás je to jasný, my jsme jednohlasně za,
00:05:08 že Josef mluví pravdu.
-Pane Mladý, je to pravda, nebo lež?
00:05:14 -Je to pravda.
-Jo!
00:05:18 -To je neskutečný.
-Chcete k tomu ještě něco říct?
00:05:22 -Nejednalo se o hoření, jedná se o suchou destilaci, o pyrolýzu,
00:05:27 kdy se zahříváním plastu vrací do původního...
00:05:31 Ty uhlíky se tam zase poskládaj a vzniká zase nějakej pyrolytickej
00:05:36 plyn a lehkej topnej olej...
00:05:40 -Tohle má bejt zábavnej pořad? To je přednáška! Mně se chce spát.
00:05:46 -Jakej zábavnej pořad?
00:05:49 Právě takhle to stát zařadil do spalování odpadu,
00:05:53 přestože se o spalování nejedná, protože to hoření tam zajišťuje
00:05:58 jinej plyn.
00:06:00 -Tak děkujem pěkně.
00:06:04 Teď je na řadě paní Dagmar Damková, prosím.
00:06:08 -Pískala jsem fotbalové utkání v keňské věznici.
00:06:14 -Tak to u nás po nedávné amnestii si hodně vězňů pískalo samo.
00:06:19 -To věřím.
-Ptejte se.
00:06:23 -V jaké to bylo věznici?
-Keňská.-V Keni.
00:06:26 -Bylo to v ženské, nebo mužské věznici?
00:06:30 -Mužské, samí vrazi.
00:06:34 -A já se zeptám, kde se to tam hrálo?-Kdy?-Kde?
00:06:38 -Kde? Na louce.
00:06:40 -To mají tak velký věznice, že tam jsou louky,
00:06:44 kde se dá hrát fotbal?
-Takovej nejhorší pažit mýho života.
00:06:48 -A, Dášo, co jsi měla na sobě?
-Dres, normálně, rozhodcovskej.
00:06:53 -Pruhovanej?
-Ne.
00:06:55 -Oni vás přece museli hlídat, aby se na vás nesápali ti hráči.
00:07:00 Já teda bejt v kriminále 5 let a pak mi tohle to pískat,
00:07:04 tak se vyprdnu na nějakou mičudu.
-Já jsem se bála.
00:07:08 -Upřímně řečeno, já bych ani nemusel do kriminálu.
00:07:17 -Já taky ne, já už mám slíbeno, že jo?
00:07:20 -Určitě. Už to máme domluvený několikrát, a pořád nic.
00:07:24 -A kdo hrál proti komu? Třeba jako vrazi proti zlodějům?
00:07:28 -Ne. Vězni proti lidem, normálním.
00:07:34 -A na základě toho, oni asi byli konsternovaní,
00:07:37 že jste jako žena rozhodčí.
-No to byli úplně.-Že jo?
00:07:40 -Ale já byla konsternovaná, protože ředitelka té věznice byla žena.
00:07:44 -Že...
-A jinak tam byli samí chlapi vězni.
00:07:47 -To u nás doma máme taky.
-Vrchní kápo je žena, rozumím.
00:07:51 -Nebyla tam potom nějaká vzpoura?
-To nevím. Ale myslím si, že ne.
00:07:56 -A vy si vozíte takhle tu píšťalku, když jedete na dovolenou, s sebou?
00:08:00 -Běžně.
-Tam si půjčila jenom kvér.
00:08:04 -Přesně, už se nehlásila žlutá a červená. Rovnou: Ty. Buch!
00:08:11 Teda, kluci, co myslíte, připadá vám to věrohodný?
00:08:15 -Naprosto. To je důvěryhodná osoba, já jí věřím všechno!
00:08:19 -Protože ty máš slíbíno.
00:08:22 -Musím věřit.
-Nic jinýho už ti nezbejvá.
00:08:27 -Pokud Josef Náhlovský má slíbeno, pak je možný všechno.
00:08:31 -Mně to přijde tak absurdní, že si taky říkám,
00:08:35 že to určitě bude pravda. To je teda takovej úlet.
00:08:39 -To je úlet hroznej.
00:08:42 -Ta naše družstvo si myslíme, že to je pravda.
00:08:45 -Paní Dagmar nám řekne, jak to ve skutečnosti je?
00:08:50 -Tak tento příběh je...
00:08:55 -Výborně!
-Výborně. A teď ještě ty.
00:09:00 -Teď je na řadě pan Josef Náhlovský, prosím.
00:09:04 -Hrál jsem v Keni...
-...v roli mičudy.
00:09:09 -Nech si ty fóry na jindy!
-Je to pravda, mičuda je hezčí.
00:09:14 -Zastínil jsem toho, který tančil s vlky.SMÍCH
00:09:20 -To jste musel tančit se samotným kardinálem Vlkem.
00:09:24 -Kevin Costner, jo?
00:09:27 -Kevin, ano, správně! Inteligentní člověk.
00:09:30 -Zastínil jsem toho, kdo tančil s vlky?-Ano.-Jak?
00:09:34 -Prostě na jejich akci jsem byl s ním a tam jsem ho
00:09:38 trošku zastínil, protože...
-Co vykládáš?
00:09:40 Přišel jsi pozdě do kina, a jak jsi lezl před promítačkou,
00:09:43 tak jsi ho zastínil.
00:09:46 -To jsi neměla takhle říkat, teď to vědí.
00:09:49 -Prostě zastínil jsem ho.
00:09:52 Přišla fanynka pro podpis a chtěla podpis můj, ne jeho.
00:09:56 Popili jsme nealkoholické pivo, protože tady se nesmí propagovat
00:10:00 alkohol...
-To by si nikdo nedovolil.
00:10:02 -A potom v takovým tom euforickým stavu jsme se hodně spřátelili,
00:10:06 jak bejvá po tom nealkoholickým pivu.-Jako s Costnerem?
00:10:10 -S Costnerem i jeho přítelkyní Helenou B., která byla s ním a...
00:10:16 -To je, jako když hlásíš protokol na fízlárně. Byla tam i Helena B.
00:10:21 -...která potom, když viděla, že už s námi není řeč, odešla.
00:10:25 -A vy jste zůstali sami?
00:10:27 -Zůstali jsme sami a pokračovali jsme v pití nealkoholického piva.
00:10:31 -U jednoho stolu spolu?
-U jednoho stolu, ano.
00:10:34 -A tam přišla ta fanynka?
-Přišla fanynka pro podpis.
00:10:38 On šel už pro tužku a ona řekla, no, tenhle.
00:10:44 To ten Kevin koukal ale, to vám povím!
00:10:49 -Řekla: "No, já chci od vašeho psa."
00:10:55 -A při jaké příležitosti tady byl Kevin Costner?
00:10:59 -Dělal tady produkci nějakého filmu, sháněl tady exteriéry.
00:11:02 Netočil tady, ne.
00:11:04 -Já myslela, že sháněl herce.
00:11:06 -To taky. Pravda, že jsem se mu taky nabíd, ale...
00:11:09 -Ale on sháněl herce! Herce!
-A jak jste se sešli vy dva?
00:11:13 -Já jsem v té restauraci seděl a přišla ochranka,
00:11:16 jestli si ke mně může sednout pan Kevin Costner.
00:11:19 Já jsem říkal, kdo jinej, když tady sedím já?
00:11:22 Ale Brada Pitta mi nedávejte, ten je hezčí než já,
00:11:26 ale Kevin může. Ten už je taky starší.
00:11:29 -Ženeš tu historku do hodně uvěřitelných mezí.
00:11:32 -To víš, k jinýmu bych si nesed.
-Rozumím.
00:11:36 -Jak ho donutili, aby si sed k tobě?
00:11:39 -Jinde nebylo místo.
-Jo takhle, tak to jo.
00:11:41 -No, tak nevím. Dagmarko?
-To zní divně.-Zní to divně.
00:11:45 -A i tam ty divný odpovědi.
00:11:48 -No jo, ale to může bejt právě to matení.
00:11:50 Co myslíte, pane profesore?
-Nezapadá to do sebe.
00:11:53 -Nezapadá nám to do sebe.
00:11:55 No uvidíme, tak zkusíme tentokrát lež?
00:11:58 -Já bych zkusil lež.
00:12:00 -A uvidíme, co nám Pepík potom dovypoví.
00:12:02 Takže my si myslíme, že nám Pepa lže.
00:12:06 -Oni si myslí, že jim lžete. Řekněte jim pravdu? Je to lež, nebo pravda?
00:12:13 Je to pravda!
00:12:18 -Opravdu se to stalo. Je to 9 let.
00:12:21 Bylo to v restauraci, kterou nebudu jmenovat,
00:12:24 ale přišla ochranka, jestli si může sednout.
00:12:26 Tam byl takovej VIP stůl, kde jsem teda já seděl,
00:12:29 zrovna jsem měl světobol. Tenkrát mě, už asi po osmnáctý,
00:12:32 kopla nějaká holka, jako vždycky to bejvá.
00:12:35 -Co ukazuješ na mě, prosím tě? Tam máš slíbíno, ne tady!
00:12:39 -Ty bys mě nechtěla?
-To probereme až tam.
00:12:42 -Slibem nezarmoutíš.
00:12:45 -Takže si tam s tou přítelkyní Helenou B. sedli a tak jsme popili.
00:12:49 -A jezdíte s Kevinem ještě na dovolený?
00:12:52 -Od tý doby jsem ho neviděl. Má zakázáno se se mnou stýkat.
00:12:55 -Nezavolal.
-Skrzevá to nealkoholický pivo.
00:12:58 -Dobře, díky. Po tomto kole vítězí tým Sandry Pogodové.
00:13:06 Do dalšího kola s názvem KÝM NEBO ČÍM SE CHLUBÍM
00:13:09 SVÝM PŘÁTELŮM si naši hosté pozvali někoho ze svých zvláštních přátel.
00:13:14 A nebo si přinesli nějakou svoji oblíbenou drobnost.
00:13:18 Za tým Sandry přichází pan Jaroslav!
00:13:26 Jen jeden ze soutěžících Sandřina týmu má k panu Jaroslavovi
00:13:29 skutečný vztah.
00:13:31 Úkolem týmu Michala Dlouhého bude vtipně volenými otázkami
00:13:35 zjistit, který z nich to je? Prosím, pane Mladý.
00:13:38 -Pec nám spadla, pec nám spadla a Jarda nám ji postavil.
00:13:43 Popravdě ji zboural teda, tu první.
00:13:46 -Pan Náhlovský.
00:13:49 -Skákal pes přes oves - a ten oves nám za domem v létě Jára kosí.
00:13:54 -A Sandro?
00:13:57 -Šly panenky silnicí, potkali je myslivci.
00:14:01 Pan Jaroslav je hajný z kraje, kde máme chalupu.
00:14:05 -Tak, stručná rekapitulace, kdo je tedy pan Jaroslav?
00:14:08 Pecivál, pardon, pecař. Sekáč, který se nezakecá.
00:14:12 A nebo hajný odvedle. Prosím, ptejte se.
00:14:16 -Ty jo, tak ani jedno bych neřek. Co, pane profesore?
00:14:20 -Od pohledu sekáč, ne? Co říkáš, Dášo?
00:14:24 -No, to je výživný teda.
00:14:27 -Jakou pec postavil? Tu, kterou zboural.
00:14:31 -No, bílou takovou.
-Bílou, jo.
00:14:35 -Tam byl takovej krb. Ten jsme si stavěli sami.
00:14:42 No a pak přišel, zboural to a postavil podobnej,
00:14:46 ale úplně jinej.
00:14:50 -Pepi, co to bylo?-Kosí trávu.
-Kosí. A ty máš pole za chalupou?
00:14:56 -No, já mám chalupu, teda já mám domek, vila.
00:15:00 -Uvnitř je to Hradčana.
00:15:03 -Ne. V Luhačovicích. Ale mám tam velkej pozemek.
00:15:08 A tady Jarda, to je kamarád starej, přítel mý ženy, bývalý,
00:15:13 dnes už bývalý ženy...
00:15:16 -To je kvůli Jardovi?
-Ne, Jarda v tom neměl prsty.
00:15:20 -To taky není někdy nutný.
00:15:25 -No, no, no, no!
00:15:32 A Jarda chodí vypomáhat k nám na barák, když tam nejsem.
00:15:36 Teď mně to došlo, člověče!
00:15:40 -Jarda to tam chodí kosit, když tam nejseš.-Já mu tak věřil.
00:15:44 -Sandro, jak ses dostala k myslivcům? Co ty máš s myslivci?
00:15:52 -Já už od dětství jezdím s našima na Harvelku.
00:15:56 Na Moravě na Harvelce máme chaloupku takovou, ještě dohromady
00:15:59 se známejma z Ostravy, no a Jarda teď, dřív ne, když jsem byla malá,
00:16:04 to je moc mladej, ale dělá tam hajnýho.
00:16:07 Takže vlastně přes rodiče a přes ty známý z Ostravy.
00:16:10 -Pane profesore, stále si myslíte, že to bude pecař nebo krbař?
00:16:14 -Dívám se na jeho ruce a myslím si, že ano.
00:16:17 -Já teda taky. Protože kosit? Kosit trávu...
00:16:21 -Tak nejen kosí, on tam dělá i různý práce okolo.
00:16:24 -To jsme pochopili.
-No jasně, to už jsi říkal.
00:16:28 -Ta doma dostane, až přijedu!
00:16:31 Vy jste mně otevřeli oči tady všichni.
00:16:34 -Já teda bych se taky přiklonil...
-Krbař, kamnář.-Hm.
00:16:38 Tak my zkusíme štěstí a myslíme si, že pan Jaroslav patří
00:16:42 k Pepovi Mladýmu.
00:16:45 -Pane Jaroslave, teď nám beze slova naznačte,
00:16:49 ke komu z našich hostů patříte?
00:16:52 -Ahoj.-Nazdar, Járo, já ti děkuju.
-Á, hezky!
00:16:56 -Pan Jaroslav byl skutečně pecař.
-Teda vy máte výborný oko.
00:17:03 -Díky. Teď bude úkolem Michalova týmu zmást předmětem své soupeře.
00:17:07 A ten předmět přinesl pan Kohák. Prosím, pane profesore.
00:17:16 -Je to origami, které jsem dostal nepřímo od japonského císaře.
00:17:21 -A jak se jmenuje císař, aha!
00:17:24 -Jak se jmenuje císař? Tehdy se jmenoval Hirohito.
00:17:28 -To už je pár let teda.
00:17:31 -A to jako císař osobně sám skládal tohle origami?
00:17:34 -Ne, jeho bratr Harašito. SMÍCH, POTLESK
00:17:38 -Nikoliv.
00:17:44 Jeho dcera, princezna Masako, tady máte obrázek i s podpisem,
00:17:49 který mi dala na party v Belmontu, kde studovala na střední škole.
00:17:55 -A ona vám dala tohle origami, že ho skládal císař?
00:18:00 -A tohle jsem dostal... Tehdy přišla řeč, kdo jsem.
00:18:05 A já jsem řekl, že bydlím na chalupě atd.
00:18:08 A že se chystám na svatbu.
00:18:11 A ona řekla, tak to vám budem muset něco dát.
00:18:15 Dostali jsme to jako svatební dar. A manželka si toho dodnes...
00:18:19 Vidíte, jsou to dvě labutě.
00:18:22 A k tomu bylo, že teďka letíme spolu do života.
00:18:26 -To je krásné. A je to hezký origami.
00:18:29 -To je velmi uvěřitelná historka.
-Tak co, pánové?
00:18:32 -A je to hezká princezna.
00:18:34 -To je tak krásný, že to je až pravda.
00:18:37 -Že jo? Že to zavání pravdou?
00:18:39 -A pan profesor je takovej významnej občan.
00:18:41 Myslím, že to byla i pro toho císaře čest vám to dát.
00:18:44 Já vám nechci pochlebovat.
00:18:47 -A to ani netuší, že to bylo v televizi.
00:18:49 -Já si myslím, že zaprvé pan profesor by nikdy nelhal.
00:18:52 -Tak, ano.
-Na tom se dá stavět. Je to pravda.
00:18:56 -Tak my říkáme, že to je pravda.
00:18:59 -Říkáme, že to je pravda. Říkáme, naprosto je to pravda.
00:19:01 -Pane profesore, pravda, nebo lež?
00:19:05 -Lituji, ale je to lež. MICHAL:-Jo! Jo!
00:19:09 -Je to čistě smyšlený příběh.
00:19:12 Pravda na tom je, že Masako opravdu studovala v Belmontu
00:19:16 a že já s manželkou jsme tam opravdu bydleli ve stejnou dobu.
00:19:20 -To jste vyrobil sám teda?
-Ale nikdy jsem se s ním nesetkal.
00:19:25 Toto origami připravil manželčin syn z 1. manželství
00:19:29 a udělal nám to ke svatbě.
00:19:32 Jsou to dvě labutě a letíme spolu životem.
00:19:38 -Už i profesoři lžou!
-To jste mě zklamal s tou čepicí.
00:19:43 -Díky.
00:19:46 Po tomto kole vítězí tým Michala Dlouhého!
00:19:53 V dalším kole budou CITÁTY Z MÉDIÍ. První z nich pochází přímo z ulice.
00:19:58 Citát pro tým Sandry.
00:20:01 Člen jízdní hlídky pražské policie ztratil při výkonu služby
00:20:05 svého 12letého valacha.
00:20:08 Kůň mu zmizel v centru Prahy, když si strážník musel
00:20:11 během služby neodkladně odskočit.
00:20:14 Zřejmě si odskočil i kůň a dosud se ho nepodařilo najít.
00:20:18 Patrně si odskočil do masových kuliček.
00:20:22 -Co, pánové?
00:20:24 -Tohle je podle mě vyložená lež. Pražská jízdní policie?
00:20:29 Vždyť oni mají 3 koně dohromady.
00:20:33 -Počkejte, vždyť oni jezděj vždycky ve dvou.
00:20:37 -Umíš si představit, co by z toho udělal bulvár?
00:20:39 -To je na motorce.
00:20:42 -Ale ne s tou sajdkou, neblbni, vždyť jezděj vždycky dva na koních.
00:20:45 Není jeden. Ti policajti se bojej sólo.
00:20:48 -Kůň nesnáší, když na něj sednou dva.
00:20:52 Já, když jsem si jednou sed na koně...Ne, počkej...
00:20:59 -To já si pamatuju, kůň se zabořil, museli jsme ho nechat vykopat.
00:21:03 -Počkej...
00:21:06 -Ne, on na mě takhle kouk, ten kůň. A v těch očích jsem četl, že říká:
00:21:10 To je pro jednoho! Proto si to pamatuju.
00:21:13 -Počkejte, dva koně a dva policajti. Vždycky jsou dva policajti spolu.
00:21:17 Přece nechoděj sólo, vždycky jsou ve dvou.
00:21:20 -Tamhle je vyfocenej jenom jeden.
00:21:22 -To nás chtěj zmást. Za ním je určitě druhej na tý fotce.
00:21:25 -Ale oni jedou vždycky celej houf, oni se bojej sami.
00:21:29 -To byli indiáni, to si to pleteš. SMÍCH, POTLESK
00:21:36 -Je to tutově lež!
00:21:38 -Ne, protože jezděj ve dvou, tak jeden přece hlídá koně
00:21:41 a druhej si jde odskočit.
-No jasně.
00:21:44 -Ne, já si myslím, že to tak bylo.
-Takže ty si myslíš, že to tak bylo?
00:21:47 -Tady se strašně krade.
00:21:49 -A ty si myslíš, Pepo, že ne?
-Ne, lež.-Já si myslím, že ne.
00:21:52 Tak, Pepo, já se přikloním teďka k Pepovi, jo?
00:21:55 -Přikloň se, snad se z toho dostaneš.
00:21:59 -My si myslíme, že je to lež.-Jo.
-To děláte dobře, ona je to lež.
00:22:14 A následuje závěrečný rozstřel aneb KDO S KOHO.
00:22:17 A opět budeme hledat pravdu. Začíná Sandra Pogodová.
00:22:22 -Ve stavu beztíže na mně praskly džíny.
00:22:25 -Tak je to pravda, nebo ne?
00:22:28 -Kdy ses dostala do stavu beztíže?
00:22:31 -Dostala jsem k narozeninám lítání v takovým tom tunelu,
00:22:36 teda ne horizontálním, ale vertikálním,
00:22:40 kdy se dostáváš do stavu beztíže.
00:22:43 Tak jsem to dostala jako dárek k narozeninám.
00:22:45 -Můžeš nám ukázat, kde ti praskly? Stoupni si a ukážeš nám tu...
00:22:49 -Takhle, ono...
-Jako jak vysoko asi to bylo?
00:22:53 -Když tam vlezeš do toho tunelu, tak to není vidět,
00:22:56 protože ty máš na svým oblečení takovou kombinézu.
00:22:59 A já jsem tam jako řádila, protože ty tam lezeš
00:23:03 s tím instruktorem, kterej u tebe stojí.
00:23:05 -Takže ty jsi řádila s tím instruktorem... -No ne!
00:23:09 -A u toho praskly džíny.
00:23:11 Co to stojí, taková legrace?
-Nevím, já to dostala jako dárek.
00:23:16 A mně ty džíny prdly takhle, klasika, takhle pod...
00:23:19 -Já to neviděl, ukaž se.
00:23:21 -Ale ono to první nebylo vidět. Já jsem jenom slyšela ten zvuk.
00:23:26 Bohužel jsem nebyla sama, ten instruktor, co stál u mě,
00:23:29 ho slyšel taky a myslel si, že to je něco jinýho.
00:23:32 -A na to konto sis roztrhla džíny, aby byl klid.
00:23:38 -Tak jsem se točila, frajer mi pomáhal.-To se stane.
00:23:42 -A když jsem měla tu prdku zrovna takhle, tak mi prdly džíny.
00:23:47 -Co, Dagmarko?
00:23:49 -To zní zase tak věrohodně, že si myslím, že to bude výmysl.
00:23:53 Bylo to vyprávěný tak věrohodně, že si myslím, že je to lež.
00:23:56 -Tak my si myslíme, že Sandra byla tak věrohodná, že to je lež.
00:24:00 -A jaká je skutečnost, Sandro?
00:24:03 -Na co já jsem ty herecký školy studovala, když je pak nezvládnu
00:24:06 utáhnout ani na vařený nudli. Samozřejmě, že to je lež!
00:24:16 -Teď je na řadě pan Josef Náhlovský. Prosím.
00:24:19 -Zcela sám jsem zneškodnil dvoumetrového exhibicionistu.
00:24:27 -A jak?
-Podlehl mu.
00:24:30 -Počkejte! Usmějte se. Á, už chápu.
00:24:34 -To bylo na pionýrským táboře.
-Kolik ti bylo?
00:24:38 -No, něco přes dvacet. Já jsem tam byl jako sporťák.
00:24:42 -Přes dvacet? To už jsi byl v osmičce!
00:24:46 SMÍCH, POTLESK
00:24:54 -Čím byl nebezpečný?
00:24:56 -No tak obnažoval se.
00:24:59 Obnažoval se na pionýrským táboře a děti přiběhly,
00:25:03 že se tam obnažuje exhibicionista.
00:25:06 -A on byl dobře rostlej, a tobě to vadilo, že jo?
00:25:09 -Třeba to byl hajnej a bylo mu jenom horko.
00:25:13 -Ty jsi ho zneškodnil fyzicky?
-Fyzicky.
00:25:16 -A cos mu proved? Pardon.
00:25:19 -Tak jak bych ho zneškodnil? Fyzicky jsem ho zneškodnil.
00:25:22 -A jak jako? Tys mu dal facku? To je taky fyzicky.
00:25:24 -Neříkám ani jak, ale...
-Tys ho ani nemusel bít, jo?
00:25:28 -Nějakým chvatem, ne?
00:25:30 -Já jsem ho tak zneškodnil, že ten čuměl opravdu jak játro.
00:25:33 Ten to nemoh pochopit. Dva metry! A já jsem ho takhle...
00:25:37 -Ty ses před něj fyzicky postavil, svlíkl ses taky
00:25:41 a tím jsi ho zneškodnil.
-To by nepřežil!
00:25:50 -Postavil se před něj, svlíknul se a úchyl říká,
00:25:54 co tu děláš, děvče?
00:26:00 -No, tak co myslíte?
00:26:05 -Nerozbij ten stůl, znáš se.
00:26:08 -Kanadský vidle! SMÍCH, POTLESK
00:26:21 -Myslíte, pane profesore...
-Ne tak. Tak!
00:26:26 -Ne tak hluboko, rozbiješ si čelo.
-To, když jsem byl u křižáků.
00:26:33 -Takže my jsme se velmi...
00:26:36 -Zamysleli.
-Ano, ano.-Zamysleli.
00:26:39 -Ano, zahloubali, zamysleli jsme se a myslíme, že Pepa mluví pravdu.
00:26:43 -A Pepa Náhlovský nám teď řekne, jestli je to pravda, nebo lež?
00:26:46 Prosím.
00:26:49 -Je to lež. -Lež.
-Ani kuřeti by neublížil.
00:26:54 -Ale řeknu vám, jak to bylo.
00:26:57 Opravdu to bylo na pionýrským táboře a přiběhly děti,
00:27:00 že tam je úchyl, který se obnažuje. Tak ti vedoucí vyrazili za ním.
00:27:04 A já jsem si vtipně uvědomil, že mu nadběhnu,
00:27:07 poněvadž jsem v podstatě geniální.
00:27:10 Tak jsem si říkal, oni tudy a já tady.
00:27:12 A opravdu, nadběhl jsem mu, doběhl jsem k němu, on měl kalhoty
00:27:16 stažený do půli to... Ale měl dva metry.
00:27:19 Tak já jsem přiběh, řekl jsem, dobrý den,
00:27:21 a běžel jsem dál.
00:27:26 -Díky. Přátelé, to byl tedy dnešní díl, který skončil nerozhodně.
00:27:35 Maia Westová kdysi řekla:
00:27:37 "Dejte muži volnou ruku a on vás s ní začne hned osahávat."
00:27:41 Jenže časy se mění, dnes by nejspíš muž tou volnou rukou uchopil
00:27:45 ovladač a pustil si televizi.
00:27:47 I vy si nás pusťte příští týden, máte se na co těšit.
00:27:50 Copak bych vám lhal?
00:27:54 Skryté titulky: Simona Sedmihorská Česká televize, 2013
