Zábavný pořad, v němž neotřelí hosté odhalují svá neuvěřitelná tajemství. Jak měnil Ivan Douda baterie Jiřině Bohdalové, jakou roli hrála Pavla Tomicová na Tchaj-wanu při volební kampani a proč se Kateřina Chroboková svlékala na Pražském jaru? Režie P. Gerža
00:00:20 Dobrý večer.
00:00:22 Začíná dnešní díl pořadu COPAK BYCH VÁM LHAL?
00:00:26 Zkuste uhodnout, kdo dnes lže a kdo říká pravdu?
00:00:30 Své uvěřitelné lži a neuvěřitelné pravdy vám dnes předloží
00:00:34 dva oduševnělí hosté.
00:00:36 Muž, který druhým až do duše vidí, psycholog IVAN DOUDA!
00:00:45 Společně s druhým hostem, který duši spíše krmí,
00:00:48 knihkupcem VRÁŤOU EBREM!
00:00:53 Jejich kapitánem bude SANDRA POGODOVÁ.
00:00:56 -Dobrý večer. Dobrý večer.
00:00:58 -Naproti nim usednou dvě ženy, které neumí být snad ani zticha.
00:01:04 Majitelka jednoho z nejpronikavějších smíchů,
00:01:08 herečka PAVLA TOMICOVÁ!
00:01:14 Kouzelnice, která umí hrát na desítky píšťal najednou,
00:01:18 varhanistka KATEŘINA CHROBOKOVÁ.
00:01:21 Kapitánem téhle hlučné dvojky bude MICHAL DLOUHÝ.
00:01:32 Prosím, přivítejte našeho moderátora.
00:01:35 Svým elegantním krokem přichází náš rozhodčí IGOR BAREŠ!
00:01:45 -Dobrý večer, milé dámy, dobrý večer, vážení pánové,
00:01:48 dobrý večer i vám, televizním divákům doma u vašich obrazovek.
00:01:52 Vítejte při sledování dalšího dílu zábavné soutěžní hry s názvem
00:01:55 COPAK BYCH VÁM LHAL?
00:01:58 I dnes uslyšíte spoustu neuvěřitelných pravd
00:02:01 a spoustu uvěřitelných lží.
00:02:03 Jedno čínské přísloví říká, že 100 mužů může vytvořit tábor,
00:02:08 ale jenom jedna žena dokáže vytvořit rodinu.
00:02:11 No, čas oponou trhnul, a kdo ví, jestli je tohle tvrzení stále
00:02:15 ještě pravdivé?
00:02:17 I dnes se každý z týmů bude snažit přesvědčit své protivníky o tom,
00:02:22 že právě jejich tvrzení jsou pravdivá.
00:02:24 Pojďme do 1. kola. Má název Z MÉHO ŽIVOTA.
00:02:26 Na kartičkách před sebou mají naši hosté spoustu
00:02:29 svých neuvěřitelných pravd a spoustu svých uvěřitelných lží.
00:02:33 Úkolem protivníků bude trefně volenými otázkami zjistit,
00:02:35 jak to ve skutečnosti je.
00:02:37 Začíná náš 1. host pan Ivan Douda. Vaše tvrzení?
00:02:41 -Vyměnil jsem baterii Jiřině Bohdalové.
00:02:45 -Asi proto je Jiřinka pořád v tak skvělé formě.
00:02:48 SMÍCH, POTLESK
00:02:54 Prosím, ptejte se, je to možné?
00:02:56 -Já se omlouvám, já jsem nerozuměla. Co jste vyměnil?
00:02:58 -Baterii, baterii!-Baterii.
-Baterii? -No, baterii.
00:03:03 -Baterii mechanického typu evidentně.
00:03:06 -To byl tužková baterie?
-Takže vodovodní baterie?
00:03:10 -Pravda.-Požádala vás o to samozřejmě, Jiřina.-Ani moc ne.
00:03:16 (PAVLA) -Vy jste jí to nabídl?
00:03:19 -Ona to nechtěla, to bylo proti její vůli.
00:03:22 -Ne, ne, neodmítla to.
00:03:23 -Já teď přemejšlím, jak bych zareagovala,
00:03:25 kdyby ke mně přišel nějaký muž a řekl: Potřebuješ vyměnit baterii?
00:03:29 SMÍCH, POTLESK
00:03:35 -Já teda, kdybych vám řekl, potřebuješ vyměnit baterii,
00:03:38 to už byste se znali. Když už vám tykal.
00:03:42 On primář říkal: Když si tykli, tak si fikli.
00:03:46 POTLESK
00:03:50 -A vy si s Jiřinkou tykáte?
00:03:53 POTLESK
00:04:01 -Oba dva jsme už tak staří, že bychom myslím mohli.
00:04:05 -To vypadá, že... že po návštěvě, nevím jak dlouhé návštěvě,
00:04:10 si pan doktor šel umýt ruce...
-Tykají si. -Tykají si.
00:04:14 Zjistil, že neteče voda...
-Je šikovný.
00:04:17 -...a samotnýho ho napadlo, že by Jiřince mohl udělat radost
00:04:21 a vyměnil jí baterii.
-Já si myslím, že to je pravda.
00:04:24 -Ty jsi ale spisovatel, Míšo!
-Ano, ano, ano.
00:04:27 -Krásně to řekl, ale já si myslím, že to je pravda. -Je to pravda?
00:04:31 -No... Ne, já se přidám.
-Jo? Jdeme do toho všichni?
00:04:34 Tak jo, tak my si myslíme, že tato historka je pravdivá.
00:04:37 -Pane Doudo, jak je to ve skutečnosti?
00:04:40 -Nemohu než říci...
00:04:44 -Pravda! Hezky, holky.
00:04:47 -Měli jste pravdu, byla to pravda, a vy nám k tomu řekněte pár slov.
00:04:51 -Samozřejmě. Já zamlada, tedy asi před sto lety,
00:04:54 to jsme oba byli už na světě, já i paní Bohdalová,
00:04:57 jsem tam přijel asi v těch 7 hodin, ona vylezla v negližé,
00:05:00 za ní vylezl Radek Brzobohatý, a já jsem prostě vyměnil baterii.
00:05:04 Já jsem se tehdy živil jako instalatér na OPBH Praha 6.
00:05:08 -Tak takhle to bylo. Děkujem!
00:05:12 Na řadě je herečka Pavla Tomicová.
00:05:16 -Tchajwanci mě znají coby 7 trpaslíků, Sněhurku
00:05:20 i zlou královnu.
00:05:22 -Tomu říkám multifunkčnost. Režíroval to Morávek?-Ne, ne.
00:05:27 -Ptejte se.
00:05:30 -To bylo v rámci práce, nebo dovolené?
00:05:36 -Práce.
-Práce...
00:05:38 -Pardon. Všichni Tchajwanci?
-Ne, ale takový stadion velikej.
00:05:43 -Aha, takže to bylo živý vystoupení, nebylo to do televize,
00:05:47 nějaký místní?-Ne, ne, ne. Byla to volební kampaň. SMÍCH
00:05:53 -Tam byly prezidentské volby?
-Ne, ale nějaká strana.
00:05:56 -Počkej, Pavli, takže tys tam jela už odsud s tím, žes věděla,
00:06:01 že jedeš pracovně, že budeš...
-Oni mě pozvali.
00:06:04 -...v rámci kampaně, nějaké politické.
00:06:06 -Ta strana politická mě pozvala.
-A to byla místní politická strana?
00:06:10 -To byla místní Tchajwanská politická strana.
00:06:12 -Prosím tě, jak oni na tebe přišli, že nějaká česká herečka...
00:06:16 Jak se k tobě dopídili?
00:06:18 To ti jen tak jednoho dne přišel mail, nebo ti zavolali?
00:06:22 -Ne přímo mně, to bylo přes...
-Má schopného manažera.
00:06:24 -Přes manažery to bylo.
-Kdo to byl Čankajšek?
00:06:29 -Šmudla. SMÍCH, POTLESK
00:06:36 -V tradičním tchajwanským..., samozřejmě.
00:06:40 -Můžu se zeptat, jak to tvoje vystoupení
00:06:43 na tom stadionu probíhalo?
00:06:45 -No ne, já jsem v podstatě za všechny mluvila
00:06:48 a vyprávěla jsem tu pohádku.
-V Tchajwanu uměj česky?
00:06:52 -Teď jsem se chtěla zeptat, tys mluvila česky? -Ano.
00:06:55 -A proč zrovna tahle pohádka?
00:06:57 Vždyť trpaslík je sotva vidět normálně, natož na stadionu.
00:07:00 -Co si vybrali, to si vybrali.
00:07:02 -Tak ale oni jsou menší, že jo.
-Trpaslíci.
00:07:05 -A ta politická strana se rozhodla...
00:07:07 Mě by zajímalo, o co jim jako šlo?
-To dodneška nevím!
00:07:18 -To já vám řeknu, o to, co všem trpaslíkům vždycky.
00:07:24 -Helejte, tak co myslíte?
00:07:26 Vratislave, myslíte, že to je pravdivá historka?
00:07:29 -Už i podle toho krásnýho obličeje, už i podle toho přesvědčení v očích
00:07:33 já bych teda řekl, že je to pravda.
00:07:35 Že její touha je jet tam ještě jednou, a patrně i s námi.
00:07:39 POTLESK
00:07:44 -Takže vy si myslíte, že to je pravda?
00:07:46 -Já jsem úplně přesvědčen.
-Jo, pravda.
00:07:49 -Jo? Fajn, pánové, jdeme do toho. Kdo se bojí, nesmí do lesa.
00:07:53 Tak my si myslíme, že to je pravda.
00:07:56 -Pavlo, jak to bylo doopravdy s tou tvojí Sněhurkou?
00:07:59 -Vy jste se zbláznili?
00:08:02 Je to pravda.
00:08:06 -Výborně! My jsme to věděli!
00:08:11 -Ale, víte co, já musím říct, já jsem sem neměla chodit.
00:08:15 Mně to maminka říkala, já jsem totiž známá tím, že neumím lhát.
00:08:19 Ale já jsem si myslela, že tomuhle nemůžete věřit,
00:08:21 a je to pravda.
00:08:22 Já jsem byla v angažmá Divadla Drak, to byla loutková pohádka,
00:08:26 já jsem mluvila opravdu za všechny.
00:08:27 Vůbec nechápu dodneška, proč ti Tchajwanci tohle udělali.
00:08:30 My jsme tam byli na komerčním zájezdu s Divadlem Drak.
00:08:33 Ale hráli jsme opravdu na volební kampani nějaký strany,
00:08:36 oni si nás pozvali na obrovský stadion.
00:08:39 Já jsem tam vešla a ty loutečky byly takhle maličký.
00:08:41 Žádný, že by to přenášeli v televizi, to tam nebylo,
00:08:44 takže pod tím jevišťákem pobíhalo nějakých 5 dětí
00:08:47 a zbytek někde daleko. Ti ani nevěděli, že tam já jsem.
00:08:51 -Tak takhle to bylo. Díky.
-Takhle to bylo.
00:08:57 -Na řadě je pan Vráťa Ebr.
00:08:59 -Já to řeknu rychle, krátce, přečtu. -Ne, jedničku.
00:09:04 -Vím, jedničku, samozřejmě! Já se dívám, jestli mám všechny 3.
00:09:10 Mám čínskou bibli, která přežije i potopu světa.
00:09:16 -Od čínských výrobků se dá očekávat cokoliv.
00:09:21 -I potopa? (EBR)-I potopa.
00:09:23 -To je v té bibli psáno?
00:09:26 -To jsem řekl jako faktum, doupřesním - je to bible,
00:09:31 na kterou má patent i americká firma, ta bible byla tištěná
00:09:35 v Číně, česky...
00:09:41 ...a vydrží i potopu světa, protože nereaguje na vodu.
00:09:44 -Jakou cenu má ta bible? A kolik má výtisků?
00:09:47 -To vám povím. Já jsem za to, za tu bibli, tak jsem dal...
00:09:53 140 milionů.-Vy jste za to dal 140 milionů, a nejste ženatej,
00:09:58 vy jste mi sympatickej.
00:10:05 -Děkuju.
00:10:07 To je velmi sympatické, projevuju zájem o vás,
00:10:10 ale už nemám ty miliony.
00:10:13 -Aha, vy už je nemáte?
-Nemáte těch 140 milionů.
00:10:16 -Třeba knihkupci ty peníze perou, pozor, oni je nemusejí mít.
00:10:19 -Taky možná. Nebo tisknou.
-Oni pak taky přežijou potopu.
00:10:23 -Někteří to nosej třeba v krabicích jenom, že jo,
00:10:26 třeba po sedmi milionech... POTLESKJá to vzal jednorázově.
00:10:29 -Ne, ale tak my jsme jednoznačně rozhodnutí, že budeme věřit,
00:10:34 že jsme ti trubci, kteří věří.
00:10:37 -Věříte, že je to pravda?
-Věříme, že je to pravda.
00:10:41 -Pane Vráťo, pravda, nebo lež?
00:10:43 -Je to pravda!
-Jo!
00:10:50 -A teď se dozvíme, jak to ve skutečnosti bylo.
00:10:52 -Jenom vysvětlím, aby pak mě někdo nechtěl ještě zatýkat a vyšetřovat.
00:10:57 Za těmi miliony teda stojím, 150 milionů, to jsem dal,
00:11:01 s bolestným srdcem, za tu bibli.
00:11:04 -140 to bylo před chvilkou, pozor, pozor!
00:11:07 Vráťo, pozor, na peníze já dobře slyším. To pozor!
00:11:11 -Výborně. Teď, když už je nemám, tak je to jedno, ale někdo nás
00:11:15 třeba i z publika pak přesně opraví
- 150 milionů. 150 milionů.
00:11:18 A víte, co to bylo?
00:11:20 To bylo první u nás vydání básnické sbírky Vladimíra Majakovského.
00:11:25 Ta sbírka se jmenuje "150 milionů", a to jsem vyměnil
00:11:29 za tu bibli. Takže dokazuji, že opravdu je to pravda,
00:11:33 150 milionů nemám, ale mám bibli. A je mi dobře, děkuji.
00:11:38 -Hezká historka.
00:11:41 Na řadě je Kateřina Chroboková. Co nám budete tvrdit vy?
00:11:44 -Hrála jsem polonahá na Pražském jaru.
00:11:48 -Takový to býval tradiční svátek hudby.
00:11:52 -To je jasná pravda.
-Já tomu věřím.
00:11:55 -Mně právě se zdálo, že to je fakt, že mám pocit,
00:11:59 že čím dál víc člověk, který se dívá na reklamy,
00:12:02 tak jakýkoli prostředek, který ani nesouvisí s ženami,
00:12:06 třeba nějaké barvy na lakování, tak vidíte nahou babu se štětkou.
00:12:11 SMÍCHTak je možný, že v rámci zpopularizování a tady ještě
00:12:15 přitáhnutí třeba laiků, kteří se o vážnou hudbu tolik nezajímají,
00:12:19 tak je třeba lákali - protože Kateřina je velice pěkná,
00:12:23 tak je třeba lákali na to, že tam bude slavná varhanistka
00:12:26 ve spodním prádle.
00:12:28 -Holčičko, sedí vedle vás člen Etické komise rady pro reklamu,
00:12:32 tak važte slova. SMÍCH, POTLESK
00:12:40 -To jsem zticha.
00:12:45 Já koukám, že jsem si zase nechtíc našlápla mopeda trochu rychleji
00:12:50 z kopce...-A já jsem jí naopak chtěl říct, chudák,
00:12:54 dívá se na reklamy.
00:12:57 -Ne! Normálně na billboardy a takhle, když jedu.
00:13:01 -Dívá se jenom na nahý reklamy.
00:13:03 -Ale vy si hodně vystačíte, ta vaše parta.
00:13:06 -Mě už ani neřeší jako...
00:13:09 Vy už jste zapomněli, co jsem říkala.
00:13:12 -Kateřino, já se zeptám takhle: hrála jsi vevnitř,
00:13:16 nebo venku? Vevnitř. No ne, jestli třeba nefoukalo.
00:13:20 Rozumíš, hraješ, máš na sobě šatičky, foukne vítr,
00:13:24 teď tam je hodně těch kláves, takže se nemůžeš...
00:13:27 -Ne, to bylo in door, jako vevnitř.
00:13:29 -Vevnitř, tak to bylo v nějakým sále...
00:13:32 -Vás vůbec nezajímá, která polovina toho těla byla nahatá?
00:13:36 Já to nevydržím prostě.
-My se k tomu dostanem!
00:13:39 -Jo, jo a já mezitím...
-Oni jsou trochu pomalejší.
00:13:43 -Já pevně spoléhám na svoje kolegy.
-Brali vás zepředu nebo zezadu?
00:13:48 -A nebo to střídali?
00:13:51 -Zepředu.-To byl záměr, nebo omyl, že ve finále toho vystoupení
00:13:56 byla polonahá?
-Ehm... něco mezi tím.
00:13:59 -Protože dneska už se nosí róby, který jsou poměrně odvážný,
00:14:03 odhalují hodně...
-Ne, já jsem byla úplně odhalená.
00:14:06 -Jako že doslova nahoře bez?
00:14:09 -Ne, proč pořád si myslíte, že nahoře?
00:14:11 -Já jsem to říkal, to je spodek.
-To je chlap aspoň tady.
00:14:15 -Takže vy jste byla odhalená dole a seděla jste za tou klávesnicí?
00:14:20 -Já už tomu rozumím.
-Ona hrála naostro.
00:14:22 -Přesně, naostro, že jo?
00:14:25 -Bylo to tak, ano. Bylo to tak, ale to není všechno.
00:14:29 -Počkej...
-Tak to víme, že to není všechno.
00:14:37 Ještě je potřeba láska přece.
-Skutečně dole bez.
00:14:42 -Moment, takže spodek kompletně odhalen?-Yes.
00:14:46 -Ty brďo, ono se ti, protože tam jsou ty pedály,
00:14:50 který jsou poměrně široko od sebe...
00:14:53 -Ano, já ustoupím. Táákhle jsou ty pedály.
00:14:59 -Jestli tys to měla, že se ti líp pak šlape do tý dálky,
00:15:03 když dole nic nezavází, žádný kalhoty a nic jako?
00:15:07 -Zůstaňte u toho - to se ti líp šlape?
00:15:10 SMÍCH, POTLESK
00:15:15 -No tak na šlapání tam jsou, ale to už bylo v 18. století,
00:15:20 kalkanti se jim říkalo, a ti šlapali ty měchy. Ti šlapou.
00:15:25 -Počkej, tak moment.
-Já hraju.
00:15:27 -Takže ty jsi seděla od pasu dolů nahá u inštrumentu a napravo
00:15:31 nebo nalevo jsi měla mladýho borce, co ti šlapal na měchy?
00:15:35 SMÍCH, POTLESK
00:15:40 -To už ne, dneska už je elektrickej motor. To je jak v autě,
00:15:44 zapnu klíček a teď se mi rozjede ten motor. -Ano, tak jo.
00:15:48 To se stalo víckrát, nebo jenom na tom Pražským jaru?
00:15:52 -Ehm... Tam se to stalo poprvé.
-A od tý doby...-A od tý doby!
00:15:57 -Mohla byste se teď postavit tady takhle? -Jo, jestli...
00:16:04 My tam nevidíme, je tam spodek, je všecko v pořádku?
00:16:07 (EBR)-Tam jsou pedály!
-Kdy a kde máte další koncert?
00:16:11 -Hele, až po natáčení, pane Doucha.
00:16:13 -Kateřino, ty jsi zjistila, že když jsi takhle free,
00:16:16 že se ti líp hraje a začala jsi to praktikovat potom...
00:16:20 -Jo.
-Že je to tak?-Ano.
00:16:22 -Tak to je výborný. Pánové, co vy myslíte?
00:16:25 -Je to pravda, nebudem to tam tahat.
00:16:27 -Mně se ta historka tak líbí, že bych chtěla tomu věřit.
00:16:30 -I kdyby to nebyla pravda, věřme tomu.
00:16:32 -A já sama jsem to zažila a taky jsem dohrála.
00:16:35 Takže my si myslíme, že to je pravda.
00:16:38 -Tak, Kateřino, honem nám řekněte, pravda, nebo lež?-Vy jste teda...
00:16:42 No tak, je to...
-No!
00:16:51 -Tak sem s tím, jsme celí nedočkaví. Jak k tomu došlo?
00:16:55 -No tak bylo to, jak jsem říkala, jestli to bylo schválně...
00:17:01 Nebo jako varhanice my musíme, jak říkala Sandra, máme ten rozptyl,
00:17:06 nebo velmi, hrajeme nohama, tak jsme to vyřešily s mojí kamarádkou
00:17:10 Maruškou, která mi šije koncertní šaty, že mi udělá velký rozparek
00:17:15 až sem, krásně jsem to měla vyřešený, že jakoby přijdu,
00:17:18 dám to takhle za sebe, publikum bylo za mnou.
00:17:21 Teď mi Maruška říkala, Kačenko, hlavně si nedávej bílý spodní
00:17:25 prádlo, protože to bude svítit, musíš mít tělový.
00:17:29 A já jsem samozřejmě předtím měla někde koncert, takže jsem si
00:17:33 nestihla vůbec koupit žádný prádlo, tak jsem se rozhodla,
00:17:37 že jdu skutečně naostro.
00:17:38 A teď to bylo skvělý, až do momentu, kdy mi řekli,
00:17:41 že to bude natáčet Česká televize a že si dají kameru tady vedle mě.
00:17:51 A poté, když jsem si šla vyzvednout sestřih toho medailonku
00:17:55 tady ve střižně, tak jsem měla přezdívku Sharon Stone.
00:18:06 -Milí diváci, takže to bylo úvodní kolo, které skončilo nerozhodně.
00:18:14 V dalším kole si vyslechneme CITÁTY Z MÉDIÍ.
00:18:17 Dnes mám dva tak trochu z oboru vysoké gastronomie.
00:18:20 Citát pro tým Sandry:
00:18:22 Na tuhle svačinku švédský los asi dlouho nezapomene,
00:18:26 když si na jedné zahradě pochutnal na vydatné porci zkvašených jablek.
00:18:30 Chvíli se motal po okolí, až nakonec skončil zamotaný
00:18:34 v zakrslé jabloni, odkud jej vyprostili až přivolaní hasiči.
00:18:38 Vyčerpaný los po osvobození na zahradě ihned usnul.
00:18:43 -Já bych tomu věřila. Ve Švédsku jabka maj, tak co?
00:18:46 Já už jsem tolikrát slyšela opravdu o zvířatech, kteří šli na tutovku.
00:18:51 Někteří už tam šli dokonce najisto, už o tom věděli.
00:18:55 -To byla vlastně taková jedna švédská opilecká losovačka.
00:19:01 -Takže myslíme si, že se to stalo, že to je možný? -Ano.
00:19:05 -Tak my si myslíme, že to je pravda, že se to stalo.
00:19:09 -No, ona je to...
00:19:14 -Krása! Krása!
-To musíme uválet. Já to věděl.
00:19:17 -Máte bod, k tomu není co dodávat.
00:19:19 A pro Michalův tým jsem si připravil také něco
00:19:22 gastronomických pochutin.
00:19:24 Jeden taxikář ve své žádosti uvedl následující:
00:19:28 "Milá pojišťovno, uznávám, že moje pojistná událost
00:19:31 vám může připadat kuriózní.
00:19:33 Trvám však na tom, že mi zapadly syrečky do sedačky,
00:19:37 a protože auto stálo na slunci, smrdí teď jako tchoř.
00:19:41 A já se ježděním živím."
00:19:46 Je to pravda, nebo lež?
00:19:48 -Tak co?
-Tak jako syrečky, já znám burčák.
00:19:52 -Kamarádovi vybuchl burčák a zastavili ho policajti.
00:19:56 -No ne, hlavně to nejde vyčistit vůbec, to je...
00:19:59 -Mně se fakt stalo, že nám kamarád Honza Fiala v divadle na Jezusovi,
00:20:04 on měl dovolenou, odjel na týden, a nacpal nám syrečky do špiček bot,
00:20:09 ve kterých jsme tancovali.
00:20:11 A my jsme to zjistili při tom vrcholným čísle
00:20:14 Jezus Kristus Superstar, tak jsme tam tančili,
00:20:17 a to bylo něco strašnýho. To bylo opravdu...
00:20:19 -Mně to říkej, já tam byl! Já jsem seděl v hledišti, že jo.
00:20:23 To evakuovali pak celej ten...
00:20:25 -Já bych tomu teda věřila, ale zase se to moc podbízí.
00:20:29 -Moc se to podbízí, ano. Já nevím.
00:20:31 -Ale mně říkal teď kamarád historku, že syrečky, že žena,
00:20:35 aby se pomstila tomu muži a odešla z toho bytu,
00:20:38 tak mu nacpala ty syrečky do těch, jak jsou...
00:20:42 Jak se tomu říká? Konzola! Na čem visí závěsy.
00:20:46 Tak mu tam nacpala ty syrečky.
00:20:49 A kdo přišel do toho bytu, tak to strašně smrdělo.
00:20:53 A oni furt nevěděli, kde to je.
00:20:55 -Mně přijdou syrečky málo. Já je totiž miluju, mně to nevadí.
00:21:00 -Je to pravděpodobný, že se to mohlo stát,
00:21:02 ale že se to vlastně nabízí.
00:21:05 -A aby to chtěl na pojišťovně?
-Ne, nejdem do toho.
00:21:08 -Nejdem do toho. Nebudeme blondýny, co?
00:21:16 Tak my si myslíme, že tato zpráva je lživá.
00:21:19 -Já si nemyslím teda, ale přenechávám to
00:21:21 a budu jenom souhlasit.
-Jestli budem mít pravdu?
00:21:25 -My si myslíme, že to je lež.
-Je to lež. Opravdu, Igore.
00:21:28 -Já jenom čekám, kam to ještě půjde?
00:21:31 Nešlo to nikam, tvrdíte, že to je lež. A ona je to pravda.
00:21:36 -Jo!-Vážně?
00:21:38 -Milí diváci, takže to bylo další kolo, ve kterém zvítězil tým
00:21:42 Sandry Pogodové.
00:21:48 A pojďme do kola posledního. Má název KDO S KOHO.
00:21:51 Na řadě je Michal Dlouhý.
00:21:53 -Uběhl jsem v obleku a lakýrkách 12,5 kilometru.
00:21:57 -To bylo v rámci natáčení?
-Ne.
00:22:01 -Byl to útěk?
-Ne.
00:22:05 -Pronásledoval jste?
-Ne.
00:22:09 -Běžel vůbec?
00:22:11 -Opravdu jsi běžel? Byl to normálně běh, že jsi opravdu běžel 12 km?
00:22:16 -Ano.
-To by bylo super, kdyby řekl ne.
00:22:20 -Počkej, a běžel jsi sám, nebo vás bylo víc? -Sám.
00:22:25 -Sám jsi běžel... Byl vůbec ještě někdo další, koho to zajímalo,
00:22:30 ten tvůj běh v lakýrkách?
00:22:34 -Ne.
00:22:36 -Běžel jste vilně za něčím?
-Ne.
00:22:41 -Ježiš, já jsem na tebe hrdá. SMÍCH, POTLESK
00:22:45 -Nádherný. Normálně nás valí ke zdi teda.
00:22:48 Takže ty jsi běžel těch 12 km proto, že se doma něco dělo
00:22:53 a potřeboval jsi zjistit, jestli se tam něco děje?
00:22:59 -Ne. -Ne?-Takhle - chtěl byste to ještě jednou absolvovat?
00:23:04 -Proč ne?
00:23:08 -Teda! POTLESK
00:23:12 Tak počkejte, normálně to střelíme od boku. -Tak střelte od boku.
00:23:16 -Mně to přijde tak ulítlý, že to bude pravda, akorát nemůžeme
00:23:18 přijít na to, kde je jádro pudla. Co vy, Vráťo, co vy myslíte?
00:23:22 -Nevíme čemu, ale věříme tomu.
-Tak.-Jo?-Ano, taky si to myslím.
00:23:26 -Tak ano.-Ano?-Ano.
-Je to pravda?-Tak my věříme.
00:23:28 -Michale, je to pravda, nebo lež?
00:23:30 -Holky, zaplaťpánbůh, je to pravda.
00:23:36 -A jestliže je to pravda, tak si to žádá dovysvětlení.
00:23:39 -Bylo to jednoduchý.
00:23:41 Já jsem v devatenácti byl ještě docela velkej sportovec a byli jsme
00:23:45 s mými kolegy, tenkrát ještě studenty, Danielem Landou,
00:23:49 s Davidem Novotným a s Markem Pavlovským u něho na chalupě,
00:23:53 což je 12,5 km od Pelhřimova, od té diskotéky, kde jsme byli.
00:23:57 Na té diskotéce jsme se tak jako hezky upravili a když jsme vyšli
00:24:01 ven, já jsem dostal pocit, že si potřebuju zatrénovat.
00:24:04 A v těch lakýrkách a v tom obleku jsem se rozběhl a zastavil jsem se
00:24:09 až před tou chalupou po 12,5 km.
-To je hezký. -Krása.
00:24:13 -Na řadě je Kateřina Chrobochová, prosím.
00:24:16 -Komponuji symfonii pro obráběcí stroje.
00:24:19 -A už víte, kde bude hrát první soustruh?
00:24:23 -Konkurz bude vyhlášenej.
-Je to možné?
00:24:26 -No moment! Jak k tomu přišlo, Kateřino, že tě to napadlo,
00:24:30 takovejhle experiment?
00:24:32 -Protože já jsem se narodila v Havířově a vyrostla jsem
00:24:36 v Ostravě a studovala jsem na konzervatoři v Ostravě.
00:24:42 Všude je ten industriál, ty továrny, ty stroje,
00:24:45 mě to fascinuje.
00:24:47 -Nemohl bych si vás vočuchat?
-Prosím?
00:24:50 -Protože obráběcí stroje, to je strašně cítit tím olejem,
00:24:55 jak se to maže.
00:24:58 -Moment, byl to hezkej pokus, vočuchávat blondýnu,
00:25:01 ale to vám nesežerou.
00:25:08 -Vidím, že Ivan jde do hloubky.
00:25:10 -To je vaše slovo, já bych na povrchu čuchal,
00:25:14 ale třeba se k tomu vrací, k tý symfonii.-Můžu se zeptat?
00:25:17 Ty už sis vytipovala nějaký prototypy strojů,
00:25:20 který bys chtěla kvůli zvukům, jakou mají vejšku tónu a tak dál?
00:25:25 -CNC frézy jsou výborný.
00:25:31 Kalibrovaná bruska...
-Jo, takže...
00:25:33 -Ví o tom něco, ale kecá.
-Myslíte, Ivane?
00:25:36 Nenechala se vočuchat, tak kecá. To je výborný.
00:25:40 Tak Vráťo, co myslíte?
00:25:42 -Mně se to tak líbí, jako Kateřina sama také...
00:25:46 -U soustruhu. -Já bych řekl, že má pravdu! Vrhla se na to.
00:25:51 -Jo? Vy byste řek, že jo?
-Ano.
00:25:53 -Vy máte smůlu, Vráťo, že přese mě to neprojde teda.
00:25:56 -Samozřejmě! -Já ji vidím v těch montérkách,
00:25:59 tentokrát oblečenou dokonale, u toho soustruhu a skládá.
00:26:02 To je úžasný.
-Ivane, vy máte představy teda.
00:26:05 Blondýna v montérkách a vočuchávat, jak je od oleje. -No co?
00:26:10 -Vy u mě stoupáte v ceně! Tak my si za náš tým myslíme,
00:26:14 že to není pravda. Bylo by to krásné, ale že to není pravda.
00:26:18 -Kateřino, je to pravda, nebo lež?
00:26:23 -Je to...
00:26:30 -Hezky jsi to zahrála, výborně.
-To bych vůbec neřekla. Vůbec.
00:26:34 -Super! Super!-To je dobrý! Babička bude mít radost.
00:26:41 -Kateřina nám k tomu jistě něco řekne. -I zahraje.
00:26:44 -Tak je to pravda. Jezdila jsem skutečně po fabrikách, továrnách.
00:26:49 Třeba úplně šíleně mě fascinuje dělící stroj z Kovony,
00:26:54 vždycky to dělalo:
00:26:58 Přišla jsem za pánem a říkala jsem, prosím vás, já bych chtěla
00:27:03 tenhle stroj. Víte, já mám takovou písničku, tam by se hodil ten zvuk.
00:27:08 On říkal, to je dělicí stroj.
00:27:10 Já mám pro vás pochopení, moje žena učí na hudebce.
00:27:15 -Díky! Milí televizní diváci, to byl tedy dnešní díl,
00:27:17 ve kterém vítězí tým Sandry Pogodové.
00:27:20 -Pánové, krásný, krásný.
00:27:24 -Cicero kdysi řekl: "Pochybnostmi přicházíme k pravdě."
00:27:29 Někde mezi pravdou a lží nás můžete zastihnout i příští týden.
00:27:33 Copak bych vám lhal?
00:27:37 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská Česká televize, 2013
