Tajemství železnic

Díly
Mapa navštívených míst

Osoblažkou po slezské Hané

Pondělí 1. 9. 2014 po půlnoci na ČT2

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Tajemství železnic: Osoblažkou po slezské Hané

Přehrát

00:00:31 Posledně jsme se za TAJEMSTVÍMI ŽELEZNIC

00:00:35 vydali na jižní Moravu.

00:00:37 Jakoby příspěvek o důlní železnici v Ratíškovicích předznamenal,

00:00:39 kam se vydáme dnes.

00:00:42 Na Moravě zůstaneme, ale vydáme se na sever.

00:00:48 Koleje dnešního pořadu nás dovedou až do Slezska.

00:00:57 Hups...

00:01:09 Kdo by ale očekával, že navštívíme Ostravu,

00:01:12 byl by na omylu.

00:01:14 Severomoravské metropoli se vyhneme ostrým obloukem,

00:01:17 podobným tomu, jaký je k vidění

00:01:18 na osoblažské úzkokolejce projíždějící slezskou Hanou,

00:01:22 projedeme se také po slezském Semmeringu,

00:01:24 poblíž Hranic na Moravě vám ukážeme unikátní Jezernické viadukty

00:01:29 a jen o pár kilometrů dál tajemný slavíčský tunel.

00:01:34 Začneme ale v Mladějově na Moravě na tamní průmyslové dráze.

00:01:47 Andělská průmyslová dráha, 11 km dlouhá železnice,

00:01:52 má rozchod 650 mm.

00:01:55 Vznikala za 1. svět. války, stavěli ji ruští váleční zajatci

00:01:59 pro účely dopravy lupku, který se těžil v kopcích

00:02:05 nad Mladějově, kde se pak zpracovával

00:02:08 a vyráběl se z něj šamot.

00:02:09 Ovšem ještě před tím, než se tady začal těžit

00:02:11 žáruvzdorný jíl, byly v kopcích uhelné doly.

00:02:15 A trať taky končila dřív.

00:02:17 Nedaleko dnešní zastávky Veksl, odkud byl vytěžený materiál

00:02:21 dopravován do továrny lanovkou.

00:02:24 Teprve později lanovku nahradila v celé trase železnice.

00:02:28 Těžba se zde definitivně zastavila 31. prosince 1991.

00:02:34 Po r. 1991 dráha neměla využití, ale naštěstí se našli lidé,

00:02:41 kteří byli ochotní si dráhu pronajmout a dál na ní pracovali,

00:02:45 aby se tu dala rozjet doprava pro návštěvníky této památky.

00:02:52 Ti sem mohou přijít po 3 letní měsíce každý den

00:02:55 a předtím, než se svezou úzkokolejnou horskou drážkou,

00:02:58 si mohou prohlédnout třeba původní parní elektrárnu z roku 1927.

00:03:04 Nyní provozujeme dopravu na prvních 6 km,

00:03:08 kdy je stoupání až 30 promile.

00:03:13 Pak se dostaneme na zastávku Veksl, kde pak probíhá mazání stroje,

00:03:16 lokomotivy a pokračujeme do Nové Vsi.

00:03:20 Cestou vezmeme vodu, což je zpestření

00:03:23 a pak provedeme lidi v bývalé štole.

00:03:27 A to té nejstarší, uhelné.

00:03:30 A snem místních nadšenců je zprovoznit dalších 10 km tratě

00:03:34 až do opuštěného šamotového dolu, kde by navíc mělo vzniknout

00:03:38 i malé hornické muzeum.

00:03:41 Naše drážka má výhodu v tom, že se dochovala původní vozidla,

00:03:46 která tady sloužila.

00:03:47 Jsou tu unikátní parní lokomotivy, které jinde nenajdete -

00:03:51 jedna je z r. 1920, to je lokomotiva č. 1,

00:03:54 kterou se můžete svézt.

00:03:57 Pak tu máme lokomotivu 5 z r. 1929.

00:04:01 Byly vyrobeny přímo pro šamotové závody,

00:04:04 aby vyhovovaly zdejším podmínkám.

00:04:06 Tady se tahaly velké zátěže, vozilo se i 60 vozů,

00:04:10 to je velká zátěž.

00:04:14 Kromě toho, že se v Mladějově můžete projet jednou

00:04:16 z našich nejkrásnějších průmyslových železnic, jejíž největší předností

00:04:21 je trasování v nádherné lesnaté krajině s překrásnými výhledy,

00:04:26 můžete navštívit také místní muzeum železniční, silniční, zemědělské

00:04:31 a stavební techniky.

00:04:46 Na úzkokolejce zůstaneme, ale přesuneme se z Moravy

00:04:48 do Slezska - do Osoblažského výběžku.

00:04:51 K mladějovským 600 m přidáme ještě 160 -

00:04:55 těm, kteří dobře počítají, musí vyjít 760 mm -

00:05:03 tolik je rozchod oblíbené osoblažky.

00:05:08 Jsme na nádraží v Třemešné, které leží na trati z Krnova

00:05:11 do Jindřichova ve Slezsku.

00:05:13 Pro nás je ale podstatnější, že z 2. strany nádražní budovy

00:05:17 vyjíždějí osobní vlaky do Osoblahy po vůbec poslední úzkokolejce

00:05:22 provozované Českými drahami.

00:05:24 V létě zde narazíte na výletní parník.

00:05:28 Železniční trať z Třemešné do Osoblahy byla postavena v r. 1898.

00:05:34 Hlavní důvod vzniku trati byl proto, že v té době se v oblasti

00:05:38 rozvíjelo cukrovarnictví a koňské povozy,

00:05:41 které byly v té době nejrozšířenějším dopravním

00:05:43 prostředkem, už nestačily kapacitně, tak se místní podnikatelé rozhodli

00:05:48 k tomu, že vybudují

00:05:49 úzkorozchodnou trať.

00:05:53 Kromě cukrové řepy sloužila časem i k přepravě dřeva a uhlí.

00:05:56 No vlastně všeho, co zdejší kraj potřeboval k životu.

00:06:00 Ve své době byla moderní dopravní tepnou.

00:06:04 Počátkem 20. století se přišlo na to,

00:06:07 že by bylo dobré využít trať i pro přepravu cestujících,

00:06:11 proto začala jezdit někdy kolem r. 1915

00:06:13 i klasická osobní železniční doprava.

00:06:16 To trvalo téměř celé století a v r. 1997 jel po trati

00:06:22 poslední nákladní vlak.

00:06:26 Také Osoblažka skrývá svá malá železniční tajemství.

00:06:29 Je například zajímavé, že k překonání přibližně 15 km,

00:06:33 které Třemešnou a Osoblahu dělí, navíc při zanedbatelném převýšení

00:06:38 asi 170 m, potřebuje trať o celých 5 km více.

00:06:43 Klikatí se po svých úzkých kolejích přesně 20,2 km.

00:06:50 Dlouho jsem zastával názor, že v době jejího vzniku existovalo

00:06:55 nařízení říšských drah, že trať může mít povolení k výstavbě,

00:07:00 pokud nebude kratší než 20 km.

00:07:03 Ale asi to není pravdivá informace proto, že v nedalekém Ondrášově

00:07:09 byla ve stejném roce budována trať do Dvorců o délce 11 km.

00:07:15 Jak se ukázalo, pravým důvodem takového trasování byla snaha o to,

00:07:19 aby trať co nejvíce přiléhala terénu a byla tak co nejlevnější.

00:07:24 Ze stejného důvodu byl zvolen i úzký rozchod 760 mm,

00:07:29 čímž se pořizovací náklady snížily o celou třetinu.

00:07:33 A potom tady byl ještě 1 důvod.

00:07:36 V době jejího vzniku byla většinou pole,

00:07:39 přes která měla železnice vést, privátní, ne každý sedlák souhlasil,

00:07:45 aby přes jeho pole vedla železnice.

00:07:48 Díky takto vystavěné trase drží osoblažská úzkokolejka jeden primát.

00:07:53 Vlaky po ní projíždějí vůbec nejostřejším obloukem

00:07:56 našich železnic o poloměru pouhých 75 m.

00:08:01 Také proto je v těchto místech dovolená nejvyšší rychlost 20 km/h.

00:08:06 Ale nemuselo se tady jezdit vůbec, protože už 3x visel nad existencí

00:08:10 malebné úzkokolejky Damoklův meč.

00:08:15 Rok 1945 byl pro železnici zlomovým rokem,

00:08:20 protože se vážně uvažovalo o zrušení trati,

00:08:24 protože ekonomika státu byla po 2. svět. válce vyčerpána.

00:08:28 V 70. letech přišlo nařízení uvažovat o přepočítání ekonomiky,

00:08:34 zda je trať rentabilní, nebo ne.

00:08:36 Poslední velké nebezpečí, které hrozilo,

00:08:38 kdy to vypadalo vážně s tratí, byl rok 1982-83,

00:08:43 kdy technický stav původních kolejí, byly tam už skoro 100 let,

00:08:49 tak koleje byly v tak špatném technickém stavu,

00:08:52 že argument na zrušení tratě byl silný.

00:08:56 Tehdejší vedení střední dráhy v Olomouci s nadšenci kolem trati

00:09:00 prosadili, že se trať zgenerálkovala v r. 1985,

00:09:05 koleje se vytrhaly, vybagrovalo se, štěrkové lože

00:09:09 a položily koleje nové.

00:09:12 A tak je i dnes možné, díky všem bývalým

00:09:14 i současným ochráncům Osoblažky, projet se po dráze,

00:09:18 která se na 20 km klikatí ve 120 obloucích.

00:09:23 A můžete si vybrat: buď klasickým motoráčkem,

00:09:26 anebo parní lokomotivou Slezských zemských drah.

00:09:33 Vlak, který provozujeme, s parní lokomotivou,

00:09:37 se za tu dobu vyvíjel od prvních počátků,

00:09:40 kdy jsme měli jen nákladní vozy a 1 vagon shořelý,

00:09:44 postupně do podoby, v jaké je vidět dnes,

00:09:47 tj. máme 6 vozů, které táhne modrá parní lokomotiva vyrobená

00:09:52 ve Škodovce v Plzni v r. 1948.

00:09:56 Máme tam 2 výletní vozy a vůz uzpůsobený na přepravu kol,

00:10:00 tzv. cyklobus.

00:10:02 Pak je tam 1 vagon služební.

00:10:04 Asi nejpopulárnější je vůz, který je uzpůsoben tak,

00:10:09 aby poskytl cestujícím občerstvení, aby se mohli posilnit,

00:10:13 aby se mohli ve vagonku i družit.

00:10:18 Věřím, že v tom voze vznikla spousta nových přátelství.

00:10:24 Naše putování po Osoblažsku, nebo slezské Hané,

00:10:27 jak se této rovinaté krajině

00:10:29 díky její podobnosti s Hanou říká, končí.

00:10:32 Ale to neznamená, že by Slezané neměli co nabídnout.

00:10:35 Teď se vydáme za výhledy slezského semmeringu.

00:10:42 O tom už jsme si povídali. Semmering - vzpomínáte?

00:10:46 Když vlak jezdí po horách, říká se tomu semmering.

00:10:49 Já jdu.

00:10:53 Když má člověk pořádný hlad, v horách může vyhládnout,

00:10:56 tak copak jsme si připravili?

00:11:01 Ještě točíte?

00:11:04 Na cestu jsem si připravil slezský řízek.

00:11:09 Slezský proto, že je zabalený v bramboráku.

00:11:12 Typický moravský šnicl. Na zdraví.

00:11:32 Stavebně náročná trať, která překonává hřebeny Jeseníků

00:11:35 přes Ramzovské sedlo, vede z Hanušovic do Jeseníku

00:11:38 a polských Glucholaz.

00:11:40 Byla otevřena v r. 1888 v úseku Horní Lipová, Ramzová

00:11:45 a Branná vede trať serpentinami, a ty jí vysloužily pojmenování

00:11:50 slezský semmering podle známé alpské železnice.

00:11:53 Trať se tady na severu, kvůli onomu stoupání,

00:11:56 opravdu klikatí a proplétá.

00:11:58 A jsou z ní nádherné výhledy na horskou krajinu,

00:12:01 na vrchy Rychlebských hor a Jeseníků.

00:12:04 Na jedné straně se tyčí Smrk, na druhé Šerák a Keprník.

00:12:09 K raritám trati patří stoupání 33 promile před stanicí Braná,

00:12:15 při větším stoupání musí být použita ozubnice.

00:12:18 Je to prostě tak ― na 20 km z Hanušovic do Ramzové vystoupá vlak

00:12:23 členitým terénem 365 výškových metrů.

00:12:29 Název zastávky Ramzová je odvozen od blízké turistické osady,

00:12:33 která spadá pod obec Ostružnou a leží v nadmořské výšce 760 m.

00:12:37 Je nejvyšší železniční stanicí na Moravě

00:12:40 a nejvyšší rychlíkovou zastávkou v ČR.

00:12:46 Ramzová je také vyhlášeným lyžařským střediskem.

00:12:50 Na následujících 15 km, které zbývají do Jeseníku,

00:12:53 bychom sestoupili o 300 výškových metrů.

00:12:56 My se ale zastavíme hned v následující stanici.

00:12:59 Před námi je Horní Lipová. Vystupovat!

00:13:04 Ve stanici Horní Lipová se na místě ústředního stavědla

00:13:07 nachází muzeum slezského semmeringu.

00:13:09 Je zde řada artefaktů, dokumentů a předmětů,

00:13:13 které se váží k historii i současnosti zdejší tratě.

00:13:16 Jako vstupenka do zdejšího muzea slouží lepenková jízdenka,

00:13:21 která se ještě nedávno používala na Českých drahách jako jízdenka.

00:13:26 V bývalém stavědle, tedy v dnešním muzeu,

00:13:28 je toho k vidění opravdu dost.

00:13:31 Mezi historickými jízdenkami, fotografiemi a dokumenty tady

00:13:35 najdete také pozůstatky zabezpečovací, návěstní

00:13:38 i sdělovací techniky, a taky si můžete vyzkoušet obsluhu

00:13:42 elektromechanického výhybkářského přístroje nebo spouštění závor.

00:13:54 TELEFON

00:14:03 Ano?

00:14:06 Ano, Horní Lipová.

00:14:09 Závory?

00:14:12 Spouštím.

00:14:23 TELEFON

00:14:26 Nebyl by to náš pořad, abych vám neprozradil

00:14:27 nějaké železniční tajemství.

00:14:30 Jsme na zastávce Horní Lipová.

00:14:33 Zastávka Horní Lipová ale není zastávka Horní Lipová,

00:14:37 ale Bílý potok.

00:14:39 v Bílém potoce jako výpravčí sloužil Alois Nebel,

00:14:42 o něm byl natočen celovečerní film.

00:14:44 V něm jsem také nehrál, asi proto, že nejsem animovaný.

00:14:48 Ale to není důležité.

00:14:50 Zastávka Bílý potok pro film byla natáčena na zastávce

00:14:53 Malá Morávka.

00:14:55 Rozumíte tomu? Vždyť je to jasné.

00:15:04 K dalším raritám tratě patří oblouk o poloměru 180 stupňů,

00:15:09 který se nachází za stanicí Horní Lipová ve směru do stanice

00:15:13 Lipová-lázně.

00:15:15 Technicky menší poloměr nemůže být, v případě menšího poloměru by došlo

00:15:20 k vykolejení vlaku.

00:15:21 Oblouk je unikátní, jiný podobný v ČR nenajdete.

00:15:26 Je čas opustit Jeseníky, na nichž se architektka příroda

00:15:30 pěkně vyřádila, a věnovat se skvostům architektury železniční.

00:15:37 Před cestou k jezernickým viaduktům se osvěžím pramenitou vodou

00:15:41 z moravskoslezského horského pramene.

00:15:51 Nebo raději půjdu hned.

00:16:11 Ještě před několika lety, kdy se mezi Olomoucí a Ostravou

00:16:14 jezdilo po staré silnici, nemohli řidiči přehlédnout

00:16:17 v úseku mezi Lipníkem nad Bečvou a Hranicemi na Moravě 2 dominanty:

00:16:22 na jedné straně hrad Helfštýn,

00:16:24 na 2. straně jezernické viadukty.

00:16:28 Dnes už se jezdí po D1.

00:16:31 I když Helfštýn zarůstá stále víc, vidět ale pořád je,

00:16:34 viadukty pomalu vidět nejsou.

00:16:36 Jak se říká - sejde z očí, sejde z mysli.

00:16:40 Jakoby se na tento technický skvost pomalu zapomínalo.

00:16:45 Slyšeli jste dobře, skutečně jsem říkal viadukty, ne viadukt.

00:16:50 Ten plurál je opravdu na místě, i když hodně lidí,

00:16:53 kteří kolem třeba jen profrčeli autem, si až doteď mohli myslet,

00:16:57 že se jedná o most jediný.

00:16:59 Původně tu stál jediný viadukt, protože trať Severní dráhy

00:17:04 císaře Ferdinanda z Vídně do Krakova,

00:17:06 jejíž součástí je i úsek z Lipníka nad Bečvou do Bohumína

00:17:11 byl původně jednokolejný, tak i most byl postaven

00:17:14 jako jednokolejný.

00:17:17 A další věc:

00:17:18 nepřijde vám divné, proč byl postaven tak

00:17:21 mohutný viadukt nad tak malým potůčkem, jakým je ten jezernický?

00:17:25 Navíc nad potůčkem, který se dle dostupných

00:17:28 historických záznamů nikdy pořádně nerozvodnil?

00:17:31 Důvodem byly otázky ekonomické, protože trať jde vysoko nad terénem,

00:17:38 a inženýři Severní dráhy se rozhodovali,

00:17:41 zda tady zbudovat násep, který byl až 12 m vysoký,

00:17:46 nebo zde postavit viadukt.

00:17:48 12m násep v délce téměř 0,5 km by znamenal

00:17:52 obrovské množství zeminy, kterou nebylo v okolí odkud brát.

00:17:56 To znamená, že by stavební společnost musela

00:18:00 zaplatit nejen pozemky, které by násep zabral,

00:18:02 a zabral by jich mnohem více než viadukt,

00:18:05 ale také by musela platit za dovoz zeminy potřebné na vybudování

00:18:08 tak velkého náspu.

00:18:13 Most byl postaven v letech 1845-47 z kamenných pilířů,

00:18:21 ty jsou zaklenuté polokruhovými cihelnými oblouky.

00:18:25 Líc je z kamenů, protože jsou zde blízko kamenolomy,

00:18:30 které bylo možno využít.

00:18:32 Svého mladšího bratříčka, chcete-li dvojčete,

00:18:34 byť dvojvaječného, se dočkal, až když mu bylo už téměř 30 let.

00:18:40 Druhý most byl postaven v r. 1873 v souvislosti

00:18:44 se stavbou druhé koleje.

00:18:46 Je kopií toho prvního, liší se jen tím,

00:18:49 že jeho oblouky nejsou cihelné, ale z kamenných kvádrů.

00:18:55 Délka celého objektu je úctyhodná.

00:18:56 Mladší z viaduktů měří 414 a ten starší dokonce přes 426 m.

00:19:03 Výška oblouků je 11 m, a aby těch čísel nebylo málo,

00:19:06 tak je třeba ještě dodat, že těch oblouků je 42.

00:19:10 V letech 1999-2002 proběhla rekonstrukce viaduktu.

00:19:19 S projektem rekonstrukce se ale fakticky začalo už v roce 1996

00:19:23 studiemi a geodetickým zaměřením.

00:19:26 Cihlový viadukt totiž musel být navíc zaměřen i fotogrammetricky,

00:19:30 tedy podle fotografických snímků, protože k němu neexistuje

00:19:33 jediný plán, a to ani ve vídeňském archivu.

00:19:37 Jsou to zkrátka tajemné viadukty.

00:19:41 Opusťme Jezernici a vydejme se do vedlejší vesnice -

00:19:43 do Slavíče.

00:19:44 I Slavíčtí mají železniční raritu, na kterou jsou hrdí.

00:19:49 I Kocourkovští by se od nich mohli učit - ti by koukali

00:19:52 jak Perner do tunelu.

00:20:08 Je nejvyšší čas prozradit vám dnešní poslední tajemství.

00:20:11 Pokud si myslíte, že tunely se staví jen v místech,

00:20:14 kde je nepřekonatelný horský masiv, který nejde zdolat ani objet,

00:20:19 máte pravdu jen částečně.

00:20:21 Tunel se dá postavit i v rovině.

00:20:25 Má to své výhody - nemusíte tolik makat, nemusíte se potýkat

00:20:30 s tvrdou skálou.

00:20:32 Dobré, ne?

00:20:35 Ke vzniku železničního tunelu ve Slavíči u Hranic na Moravě se

00:20:38 váže zajímavá legenda: údajně byl postaven na přání

00:20:42 císaře Ferdinanda I., který se při audienci zástupců

00:20:46 železniční společnosti rozlítil, že na trati nebude žádný tunel.

00:20:52 A zvoláním "Každá pořádná trať má mít tunel!" pak rozhodl

00:20:57 o jeho vybudování.

00:20:59 Stavba tohoto zdánlivě zbytečného tunelu slavíčského nebyla

00:21:04 v souvislosti s císařem Ferdinandem I.,

00:21:09 ale byla vyvolána technickými příčinami.

00:21:13 Původní projekt předpokládal, že trať prořízne mírné návrší,

00:21:18 na kterém stojí obec Slavíč, zářezem,

00:21:21 který měl hloubku až 12 m.

00:21:24 Když se začalo se stavbou, zjistili dělníci,

00:21:29 že práce, kterou udělali 1 den, byla druhý den zbytečná,

00:21:34 protože půda se svážela, je promáčená.

00:21:37 Byla to sisyfovská práce - co jeden den vykopali,

00:21:41 bylo druhý den zavalené.

00:21:46 Situaci operativně vyřešil stavbyvedoucí Karel Huml,

00:21:48 který navrhl a vyprojektoval na místě zářezu tunel.

00:21:52 Na dnešní poměry nevídaná změna projektu provedená doslova

00:21:54 v hodině dvanácté zabrala, i přes účast 3 různých

00:21:58 úředních institucí, pouhý měsíc a již v srpnu 1845 byla

00:22:03 stavba tunelu zahájena.

00:22:06 Použita pro tento terén byla modifikovaná

00:22:08 německá tunelová technika.

00:22:12 Nejprve se razily 2 šachty, které šly ve stopě budoucích stěn.

00:22:19 Ty se vyzdily.

00:22:20 Tím vznikly zárubní zdi, které bránily dalšímu svážení

00:22:25 bočních svahů, a pak se odkryla zemina nad těmito zdmi,

00:22:31 udělal se otevřený zářez a vyzdila se klenba,

00:22:35 na kterou se dodatečně nasypala zemina.

00:22:38 Stavba byla dokončena na podzim roku 1846

00:22:42 a první vlak téměř 260 m dlouhým a 6 m vysokým tunelem projel

00:22:47 1. května 1847 po dokončení nejnovějšího úseku tratě

00:22:52 Lipník nad Bečvou ― Bohumín.

00:22:57 I když šlo o utilitární technické dílo,

00:23:02 tak tehdy doba přála výtvarnému ztvárnění všech staveb

00:23:07 i takového druhu, takže ing. Huml v duchu klasicismu navrhl portály

00:23:14 z kamenných kvádrů v empírovém slohu

00:23:16 a dodnes je můžeme obdivovat jako kus výtvarného díla.

00:23:22 Slavíčský tunel fungoval obousměrně až do roku 1873.

00:23:27 Tehdy Severní dráha potřebovala jednokolejné spojení

00:23:30 s Krakovem zdvoukolejnit.

00:23:32 Ovšem z geologických důvodů bylo jasné,

00:23:34 že nebude možné tunel rozšířit, a tak byla položena nová trať

00:23:38 na jih od obce Slavíč ― tedy kolej

00:23:40 směrem do Polska, do Rakouska se jezdilo stále tunelem.

00:23:47 Tunel pomalu chátral a Severní dráha cítila potřebu

00:23:52 se ho zbavit, protože údržba zasahovala příliš do rozpočtu.

00:23:58 Situaci vyřešila radikálně.

00:24:00 V r. 1795 tunel zavřela a 2. kolej postavila souběžně

00:24:06 s kolejí z r. 1873.

00:24:09 A až do roku 1918, dokud patřil rakouské

00:24:12 Severní dráze císaře Ferdinanda, byl tunel uprostřed vesnice

00:24:16 zabedněný prkny.

00:24:19 Potom přešel do majetku Československých drah,

00:24:21 ale ani ty nevěděly, co s ním.

00:24:24 Až v roce 1925 byla podepsána smlouva o převodu tunelu

00:24:28 do majetku obce Slavíč.

00:24:31 Od té doby sloužil tunel různým účelům -

00:24:34 byl zde sklad brambor, a taková je situace dodnes.

00:24:38 Tunel nemá žádné využití, hledá se vlastník,

00:24:42 který by tunel využil, ale s tím,

00:24:44 že tunel byl prohlášen za technickou kulturní památku

00:24:48 a každý, kdo bude chtít tunel využívat,

00:24:52 musí tento stav respektovat.

00:25:01 Klidně se přijeďte podívat na nejstarší hloubený tunel v ČR.

00:25:04 Je to krásný výlet.

00:25:06 Já se půjdu podívat na 2. konec vesnice.

00:25:10 Vidím světlo na konci tunelu.

00:25:13 To bude jistě další díl našeho pořadu.

00:25:16 Nechte se překvapit, kam vás TAJEMSTVÍ ŽELEZNIC

00:25:19 zavezou příště.

00:25:22 Skryté titulky: Milena Nečadová Česká televize, 2013

20 hlasů

Předchozí díl

Všechny díly9

Následující díl

Martin Dejdar provází pozoruhodným světem na kolejích. Cyklus dokumentů mapujících známá i méně známá místa naší železné dráhy (2012). Připravili J. Slomiany a J. Novák

Obsah dílu

Jezernické železniční viadukty pod Helfštýnem

Cestování po severní Moravě a Slezsku začneme na Mladějovské průmyslové dráze, která až do devadesátých let minulého století sloužila k dopravě lupku, šamotu a uhlí. Na další úzkokolejku zamíříme do Třemešné, odkud kromě klasických souprav pravidelně vyjíždějí do Osoblahy výletní parní vlaky. Slezským Semmeringem se vydáme do Ramzové na nejvýše položenou rychlíkovou stanici u nás. Pod hradem Helfštýn vám prozradíme tajemství jezernického železničního viaduktu a hned ve vedlejší Slavíči se společně projdeme nejstarším hloubeným tunelem v českých zemích.

videoCyklostezka Bečva