Tajemství železnic

00:00:31 Milí diváci, možná si vzpomínáte,

00:00:32 že když jsme TAJEMSTVÍ ŽELEZNIC

00:00:34 točili v Praze, tak jsem poznamenal -

00:00:36 to zas přijde z Brna dopisů.

00:00:39 Měl jsem pravdu.

00:00:40 Např. do Brna přijel první vlak v době,

00:00:44 kdy v Praze nebyly ani koleje.

00:00:46 Že tu taky mají Hlavní nádraží, a přitom přes něj nemusí jezdit

00:00:50 tisíce aut jako v Praze.

00:00:52 Že to brněnské je hezčí, člověk se tam dostane tramvají,

00:00:55 že mají vedle poštu atd.

00:00:57 Prostě končím tuto kapitolu.

00:00:59 Na začátek dnešního dílu vám prozradím tajemství:

00:01:03 jižní Morava, po které budeme cestovat, není jen Brno.

00:01:11 To zas přijde z Brna dopisů...

00:01:22 Ale přehoďme výhybku a vraťme se zpět na jižní Moravu,

00:01:25 kde mohou železniční nadšenci nalézt spoustu zajímavých

00:01:28 a někdy i tajemných míst, jakými jsou např. Diana,

00:01:32 bývalá válečná továrna na smrt, legendární ivančický viadukt,

00:01:37 romantická lokálka do Lednicko-valtického areálu

00:01:40 a také ratíškovická velodráha.

00:01:44 Začneme ale na brněnském Hlavním nádraží nebo jak říkají Brňané

00:01:47 "na brněnské roli".

00:01:57 Brňané se mohli poprvé svézt vlakem taženým parní lokomotivou

00:02:03 na podzim 1838, kdy Severní dráha dala do provozu úsek tratě

00:02:11 z Brna do Rajhradu a pořádala pro Brňany výletní jízdy.

00:02:18 Se zahájením provozu na celé trati z Vídně do Brna došlo 7.7.1839,

00:02:26 kdy do Brna dorazily 4 slavnostní vlaky obsazené

00:02:32 VIP hosty, pro něž brněnský starosta uspořádal v Redutě na Zelném trhu

00:02:38 slavnostní oběd.

00:02:40 Po obědě se hosté rozhlédli po městě a nastoupili na zpáteční cestu,

00:02:46 která neskončila úspěšně, protože v Rajhradě došlo

00:02:50 k 1. železniční nehodě na našem území,

00:02:53 když 3. vlak v pořadí narazil na předchozí vlak,

00:02:57 který tam zůstal stát.

00:02:59 Železniční trať vedoucí z Vídně přes Břeclav do Brna byla

00:03:03 projektována státní firmou c. a k. mocnářství

00:03:06 Severní dráhy císaře Ferdinanda, a jelikož to bylo za císaře pána,

00:03:10 tak to byla ještě firma šetrná.

00:03:13 A proto se rozhodla postavit brněnské nádraží téměř kilometr

00:03:16 od tehdejších městských hradeb.

00:03:19 Důvod ― vyhnula by se tak financování mostu přes řeku Svratku.

00:03:23 Proti tomu se postavil tehdejší brněnský starosta Richl,

00:03:29 který v emotivním projevu přesvědčil zastupitele,

00:03:33 aby souhlasili se značným příspěvkem na to,

00:03:37 aby dráha šla až k brněnským hradbám,

00:03:40 tj. do míst, kde dnes je 5. a 6. nástupiště,

00:03:44 k Ferdinandově bráně, u ústí dnešní ulice Masarykovy.

00:03:51 Díky této částce, kterou město přislíbilo,

00:03:54 se vedení Severní dráhy rozhodlo, že provede dráhu až k městu,

00:03:59 což vyžadovalo postavit mezi hradbami a řekou Svratkou

00:04:04 nákladný viadukt, který byl chloubou této dráhy

00:04:09 a byl to viadukt se 72 oblouky.

00:04:13 Dnes z těch oblouků zůstal jen několik přes řeku

00:04:17 a pak asi tři, ostatní byly v 90. letech zasypány.

00:04:22 Pomníkem vítězství starosty Richla byla budova nádraží.

00:04:26 Tedy prvního brněnského nádraží.

00:04:29 Jejím architektem byl Antonín Jüngling.

00:04:32 A protože se tehdy počítalo s tím, že přes Brno železnice dále

00:04:36 pokračovat nebude, byla nádražní empírová budova

00:04:39 situována kolmo ke kolejím.

00:04:43 V r. 1843 byla schválena stavba tratě z Brna do České Třebové,

00:04:50 kde měla navázat na dříve zahájenou stavbu

00:04:53 olomoucko-pražské dráhy.

00:04:55 Bylo rozhodnuto, že nádraží bude průjezdné,

00:04:58 proto Jünglingova budova, teprve 10 let stará,

00:05:02 musela být zbořena a místo ní vznikla budova

00:05:05 situovaná podél koleje.

00:05:07 Autorem byl opět architekt Jüngling, který budovu navrhl

00:05:12 v pozdně klasicistním slohu se střední nižší částí,

00:05:17 s dominující hodinovou věžičkou, podobně jako tomu bylo v Praze,

00:05:21 a 2 dvoupatrovými bočními křídly.

00:05:25 V této podobě mohli Brněnští své nádraží vídat dalších

00:05:28 40 let, než bylo opět přestavěno.

00:05:33 Na konci 90. let 19. století nádraží nestačilo provozním podmínkám

00:05:41 a bylo žádoucí nádraží rozšířit.

00:05:46 Projektanty byli architekt Uhl a Ehm,

00:05:50 kteří vybourali střední nižší část s hodinovou věžičkou

00:05:55 a nahradili rozměrným vestibulovým traktem

00:05:58 v novobarokním slohu.

00:06:00 Po obou stranách byly postaveny 2 hodinové věže.

00:06:04 O jednu z nich obyvatelé Brna přišli v roce 1944 při spojeneckém náletu

00:06:10 na místní zbrojovku.

00:06:12 A o samotné nádraží se vlastně teď bojuje taky.

00:06:15 A je nutno podotknout, že nápad přesunout

00:06:17 hlavní železniční tepnu dál od centra není tak úplně nový.

00:06:22 To bylo už za 1. republiky a v té době to bylo legitimní -

00:06:26 jednak proto, že parní lokomotivy kouřily a dělaly hluk,

00:06:32 jednak proto, že železnice jako dopravní prostředek

00:06:35 neměla konkurenci a případní cestující by se přizpůsobili.

00:06:41 V neposlední řadě taky proto, že v euforii první republiky

00:06:45 se předpokládalo, že Brno jako hlavní město Moravy

00:06:47 doroste do velikosti 600 tisíc obyvatel.

00:06:51 Což se prozatím nestalo, navíc s nádražím by se muselo

00:06:54 přesunout i hlavní křížení městské dopravy Brna,

00:06:57 a už vůbec není jisté, jak by cestující reagovali na to,

00:07:01 že by k nové "roli" museli dojíždět speciálně postaveným "šmirglem",

00:07:06 teda "šalinou", myslím tramvajovou linkou.

00:07:09 A taky není zcela jasné, proč by měla být stávající budova

00:07:13 nabídnuta ke komerčním účelům.

00:07:16 Uvidíme, jak to nakonec s "brněnskó roló" dopadne.

00:07:19 Třeba bude mít jednou Brno svůj Těšnov jako Praha.

00:07:22 Ale opusťme Brno, Prahu a Těšnov a vydejme se do Tišnova.

00:07:26 Odhalím vám tam tajemství, ze kterého běhá mráz po zádech.

00:07:30 Umíte si představit, že takové jméno, jako je Diana,

00:07:34 může být synonymem smrti?

00:07:38 Vydáte-li se vlakem z Brna do Havlíčkova Brodu,

00:07:41 tak hned za Tišnovem projedete 3 tunely.

00:07:45 Ty tady ovšem v roce 1885, kdy tato trať vznikla, nebyly.

00:07:50 Vlaky tehdy totiž jezdily trochu jinudy.

00:07:53 Ale jak říkají železničáři: "Trať celou tu dobu nějak blbla."

00:07:59 A tak bylo koncem 30. let 20. století rozhodnuto,

00:08:01 že bude přestavěna, posunuta a že na ní budou vyhloubeny

00:08:05 již zmiňované tunely.

00:08:08 V r. 1938 se začalo stavět, pak přišel Mnichov

00:08:12 a přes noc přišla spousta stavebních firem,

00:08:14 která stavěla tehdejší opevnění, o práci.

00:08:19 Jelikož tady práce skomíraly a lidí byl nedostatek,

00:08:21 byly firmy nasazeny sem.

00:08:23 A ve stavbě se pokračovalo i za okupace.

00:08:26 Dokonce byly tunely rozšířeny.

00:08:28 Z Berlína totiž tenkrát přišel příkaz vybudovat dvoukolejnou trať.

00:08:32 Jenže...

00:08:35 V r. 1942 byly veškeré práce na stavbách zastaveny

00:08:40 ve prospěch vojenské výroby.

00:08:42 V r. 1943 byla zničena továrna na meserschmity

00:08:49 ve vídeňském Novém městě.

00:08:51 Ještě tentýž rok se tu objevili muži v německých uniformách,

00:08:55 prováděli průzkum

00:08:56 a začala se budovat továrna Diana v tunelech.

00:09:00 Začalo se betonovat, prováděly se tam rozvody vody,

00:09:04 stlačeného vzduchu, budovala se úzkorozchodná dráha.

00:09:09 Od poloviny roku 1944 byla továrna na výrobu stíhaček

00:09:13 už v plném provozu a nuceně nasazeno zde bylo přes 9 tisíc dělníků.

00:09:19 Samozřejmě pracovali na směny, i když jen na dvě - 12hodinové.

00:09:25 V tunelu za mnou jich mělo pracovat 2 000.

00:09:29 Aby to bylo možné, udělalo se tam 2. patro

00:09:32 dřevěnou konstrukcí.

00:09:34 Byl tam dřevěný strop a výrobní plocha se zvýšila.

00:09:39 V nejdelším tunelu u Dolních Louček, s krycím názvem Storch, Ursula

00:09:43 anebo taky Verk I., se vyráběly trupy letadel.

00:09:47 Šlo o pásovou výrobu v tunelových podmínkách.

00:09:50 Na začátku byl holý skelet

00:09:52 a na konci se kontrolovala vysílačka.

00:09:55 A tudy se hotové kusy spouštěly do údolí.

00:09:58 Druhý tunel nebyl přepažen na poschodí.

00:10:01 Vyráběla se tam totiž křídla, a tak byl potřebný prostor.

00:10:05 A v přízemí třetího tunelu se kompletovala hydraulika.

00:10:09 Zajímavá byla činnost ve 2. patře tunelu, která je dodnes záhadná.

00:10:15 Tradovalo se, že se tam měla vyvíjet tajná zbraň.

00:10:19 Podle pamětníků se tam prováděly zkoušky s nějakými střelami,

00:10:22 asi se jednalo o střely na procházení betonem atd.

00:10:29 Podobalo se to zkouškám protipancéřové munice.

00:10:33 Lidé pracující v Dianě byli ubytováni v nedalekém

00:10:35 pracovním táboře na samotě Kutiny, kde bylo postaveno 28 baráků,

00:10:41 přičemž jeden obývalo až 160 dělníků.

00:10:45 Samozřejmě že zde byla také kuchyně, jídelna, "odvšivovna",

00:10:49 ošetřovna a barák pro policejní ostrahu.

00:10:52 Část tábora se dochovala dodnes a byla přestavěna na hospody

00:10:56 nebo ubytovny pro turisty.

00:10:59 Na původní samotu Kutiny vedla úzkorozchodná drážka z Tišnova,

00:11:04 která byla postavena pro zásobování materiálem,

00:11:07 vozily se na ní potraviny, pošta.

00:11:11 Vedla od tišnovského nádraží přibližně v trase dnešní trati.

00:11:15 Touto drážkou se nikdy nedopravovaly hotové výrobky proto,

00:11:19 že drážka měla 760 mm a nebyla by zajištěna stabilita.

00:11:25 Navíc byla drážka udělána tak nekvalitně,

00:11:28 že budila podezření, že to dělali naši dělníci Němcům naschvál.

00:11:34 Také na továrnu Diana čekal její konec.

00:11:36 Přišel čas, který přál zase o trochu víc cestování než válčení,

00:11:41 a tak bylo strojní vybavení továrny demontováno Rudou armádou

00:11:45 a zabaveno coby válečná kořist.

00:11:48 Prý nejen Rusové si tady naloupili.

00:11:52 V okolí stojí spousta kůlen, skleníků a bazénů, které byly postaveny

00:11:57 z plechů, součástek a hydraulických komponentů,

00:12:00 které byly určeny na výrobu stíhaček.

00:12:03 Takové malé české znárodnění.

00:12:06 Abychom nekončili tak male česky, podíváme se na tu nádheru za mnou.

00:12:13 Most Míru se klene hned za prvním z "válečných" tunelů nad obcí

00:12:17 Dolní Loučky.

00:12:18 Jeho stavba započala v roce 1939, dokončen však byl až v 50. letech.

00:12:24 Je 30 m vysoký, 300 m dlouhý a 110m rozpětí jeho hlavního

00:12:30 železobetonového oblouku je jedním z největších v Evropě

00:12:34 a vůbec největším v ČR.

00:12:36 Při jeho stavbě bylo poprvé v dějinách mostního stavitelství

00:12:39 u nás použito trubkového lešení.

00:12:42 Spotřebováno bylo tehdy na 170 km trubek.

00:12:46 To muselo být trubek...

00:12:48 Trubka by mohl být nešikovný moderátor,

00:12:51 který se za dalším tajemstvím vydá z mosta do prosta.

00:12:56 To se mi nemůže stát, protože já se za tajemstvím

00:13:00 vydám z mosta do mosta.

00:13:03 Jako na most.

00:13:05 Z mosta na most.

00:13:07 Když to neřeknu dobře, tak se dostanu z mosta pod most.

00:13:11 A tam zůstanu na věky. Ale to nechme být.

00:13:13 Teď vás česká po loučském viaduktu ten ivančický. Jdeme!

00:13:36 Když se řekne Ivančice, každého napadne,

00:13:38 že se jedná o rodiště herce Vladimíra Menšíka.

00:13:42 Ale možná málokdo ví, že zde stojí ivančický viadukt.

00:13:48 Jestli se nepletu, to je on.

00:13:51 Je, ale s tím Menšíkem bychom to mohli říct obráceně,

00:13:56 protože ten most je starší - je z r. 1870

00:14:00 a Vladimír Menšík ho o 10 let přežil,

00:14:04 protože po 108 letech existence tohoto mostu přestal sloužit

00:14:09 svému účelu a byl nahrazen novým, který je v jeho sousedství,

00:14:15 a začala se řešit otázka, co s mostem,

00:14:18 který už neslouží dopravě.

00:14:22 Jednalo se o technickou památku 1. řádu,

00:14:26 ale nikdo neměl dost peněz na jeho udržování

00:14:29 a na zajištění bezpečnosti, takže postupně chátral,

00:14:32 až byl rozebrán a v r. 1999 zůstalo jen poslední mostní pole

00:14:39 s jediným pilířem jako technická památka.

00:14:44 A že se skutečně jedná o technickou památku,

00:14:46 je naprosto neoddiskutovatelné.

00:14:48 Ivančický most byl totiž se svými 373 m na délku a 48 m

00:14:54 na výšku největším železničním mostem v c. a k. mocnářství.

00:14:59 A nejen to, byl také prvním viaduktem s celoželeznou konstrukcí,

00:15:03 stal se tedy navěky legendárním.

00:15:06 S legendárností bych přibrzdil, spíš se k němu váže řada legend.

00:15:14 Jedna z legend praví, že autorem projektu

00:15:18 na ivančický viadukt je Gustave Eiffel,

00:15:20 architekt Eiffelovy věže.

00:15:23 To je legenda, ve skutečnosti to bylo jinak.

00:15:28 Projekt vznikl v technické kanceláři rakouských státních drah,

00:15:35 ale nutno přiznat, že v rodném listě cosi

00:15:38 francouzského měl.

00:15:40 Most montovaly a dodaly francouzské firmy,

00:15:43 protože společnost Státní dráhy na jeho postavení vypsala

00:15:46 veřejnou soutěž, v níž nejvýhodnější nabídku podaly

00:15:50 2 francouzské firmy - jedna vyrobila díly, druhá provedla montáž.

00:15:59 Rychlost realizace stavby je dodnes obdivuhodná.

00:16:02 Pouhých 30 mužů most postavilo za 150 dnů. Bez jeřábů!

00:16:08 Ty totiž neměli. A jak to dělali?

00:16:11 Na jedné straně údolí montovali mostovku

00:16:13 a pomocí kladek ji posouvali centimetr po centimetru na již

00:16:17 vztyčené pilíře.

00:16:20 Bajce o tom, že most projektoval ing. Eiffel,

00:16:24 podlehl i významný historik profesor Josef Hons,

00:16:29 který ve své knize "Velké mosty světa" z r. 1996

00:16:34 napsal, že rakouští inženýři, když navštívili světovou výstavu

00:16:38 v Paříži, tak tam obdivovali Eiffelův příhradový most,

00:16:42 který se klenul nad výstavištěm.

00:16:45 Zalíbil se jim, zakoupili ho, nechali ho rozmontovat,

00:16:49 dovézt na staveniště a tady ho smontovat na pilířích.

00:16:54 Ke vší úctě k panu profesorovi bych řekl "bez komentáře".

00:16:58 Nemůžu si pomoct - určitá podobnost s Eiffelovkou tu je.

00:17:03 I architektonická.

00:17:04 Opravdu nemůže být autorem pan Eiffel?

00:17:07 Neříkejte mi, že si v Ivančicích někdo vymyslel,

00:17:10 že to postavil Eiffel.

00:17:12 Ta legenda musí mít nějaký základ.

00:17:14 Je to úsměvná otázka, ale jediná podobnost je v pilířích,

00:17:20 které mají podobný tvar jako Eiffelova věž.

00:17:23 V tom je háček - tyto pilíře jsou až z r. 1892,

00:17:30 kdy nahradily původní z litinových trub.

00:17:34 Eiffelova věž byla dokončena už v r. 1889,

00:17:38 takže je to podobnost nesrovnatelná.

00:17:44 Pod vašimi důkazy se nám legendy bortí jako domečky z karet.

00:17:49 Náš pořad se jmenuje TAJEMSTVÍ ŽELEZNIC.

00:17:51 Už se vás bojím zeptat na Frantu Pepu jedničku.

00:17:54 Myslíte císaře Františka Josefa I.?

00:17:56 To vás potěším - existuje legenda o tom,

00:18:01 že císař František Josef I., když měl jet poprvé vlakem

00:18:05 přes tento viadukt, tak se bál přes to přejet.

00:18:10 Prý vystoupil z vlaku a přešel most pěšky.

00:18:16 Když se na most podíváme, já bych přes něj nešel pěšky,

00:18:20 takže pochybuji, že císařpán, který asi pěšky moc nechodil,

00:18:23 že by si to troufl.

00:18:26 Takže zase mýtus a legenda.

00:18:31 Opusťme legendami opředený ivančický viadukt

00:18:37 a podívejme se do Břeclavi, tam se taky psaly legendy

00:18:40 naší železnice.

00:18:42 Když se dívám dolů do údolí a na ten nový most,

00:18:45 kterému už je 35 let, raději to vezmu po svých -

00:18:50 jako Franta Pepa jednička.

00:18:52 Když neubylo císaře, neubyde ani mne.

00:19:02 Břeclav byla prvním městem na našem území,

00:19:04 do něhož přijel vlak tažený parní lokomotivou.

00:19:07 Takže ani Praha, ani Brno.

00:19:10 Ale ani Lednice ― cíl našeho dalšího zastavení.

00:19:14 Městečko s romantickým nádražím a více než 10km tratí

00:19:19 knížete Lichtensteina vedoucí mezi pohádkovými stavbami

00:19:22 Lednicko-valtického areálu.

00:19:25 Místní dráha z Břeclavi do Lednice pochází z r. 1902,

00:19:29 tj. z období tzv. lokálkového boomu, kdy v zemích rakouského mocnářství

00:19:36 vznikaly desítky místních drah, zejména díky velkorysé podpoře státu

00:19:44 a jednotlivých zemí.

00:19:47 Do této kategorie, jak už jsem naznačil,

00:19:49 Lednická místní dráha nepatří.

00:19:52 Nechala si ji totiž vybudovat lednická správa

00:19:54 Lichtenštejnských knížecích statků, a to u Brněnské společnosti

00:19:58 místních drah.

00:20:00 Aby si společnost zajistila návratnost své investice,

00:20:06 musela se správa knížecích velkostatků zavázat,

00:20:10 že ročně po této trati naloží a připraví k přepravě

00:20:15 min. 4 000 vagonů - pokud závazek nesplní,

00:20:21 tak za každý nenaložený vůz zaplatí 16 rakouských korun.

00:20:27 K tomu nedošlo, protože nákladní doprava vzkvétala.

00:20:32 Vozilo se po ní dříví z knížecích lesů,

00:20:36 uhlí do knížecích továren a taky keramické výrobky

00:20:38 z knížecí keramičky v Poštorné.

00:20:41 Ta také dala oku lahodící podobu místnímu nádraží,

00:20:44 které je obloženo právě výrobky zmiňované továrny.

00:20:47 A taková nádraží jsou u nás jen dvě: jedno v Lednici a druhé v Poštorné.

00:20:53 Nyní na této trati není pravidelný provoz,

00:20:57 pouze v turistické sezoně o víkendech sem zajíždějí

00:21:01 nostalgické vlaky Českých drah, do kterých jsou zařazovány

00:21:05 historické motorové vozy, např. vůz řady M 262.

00:21:11 Zajíždí sem ale taky 131, tzv. Hurvínek,

00:21:15 který vás proveze po krásách rozlehlé zámecké obory.

00:21:18 Za pozornost stojí raritní zastávka Lednice-rybníky,

00:21:22 jež se nachází přímo na hrázi mezi Prostředním a Mlýnským rybníkem

00:21:26 na dohled od Apollonova chrámu.

00:21:29 Nádražní budova neslouží zcela svému původnímu účelu,

00:21:33 ale můžete si tu půjčit kola, elektrokola nebo koloběžky,

00:21:36 což je při rozloze Lichtenštejnského panství,

00:21:38 přesahující 280 km2, docela dobrý nápad.

00:21:44 Mně už ale dnes po pěším výletu z Ivančic nikdo na kolo nedostane,

00:21:48 takže na ratíškovickou železnici vyrážím autem.

00:21:53 Ale nikomu to neříkejte, bude to naše železniční tajemství.

00:21:57 Pst!

00:22:12 Dobrý den, už na vás čekám, máte to nachystané.

00:22:14 Dobrý den, děkuji.

00:22:18 Můžeme jet.

00:22:19 Tady máte dres, tady se šlape.

00:22:23 Děkuju.

00:22:25 Ty bláho, věděl jsem, že v Ratíškovicích je 3km úsek

00:22:30 staré Baťovy železniční dráhy, na které se dá jezdit

00:22:32 na šlapacích drezínách, ale že mi to lenošení nevyjde

00:22:36 a budu šlapat sám, to jsem netušil.

00:22:40 Na 2. stranu - když tady dostanete žlutý dres,

00:22:44 tak vám ho těžko kdo vezme, protože na tom 3km úseku

00:22:49 se dá těžce předjíždět.

00:22:52 Kupředu!

00:23:04 Každý ví, že Baťa dělal boty, ale málokdo ví,

00:23:08 že v Ratíškovicích těžil uhlí.

00:23:11 Aby uhlí mohl dostat do Otrokovic, do své elektrárny,

00:23:16 postavil tuto dráhu.

00:23:19 Uhlí bylo hnědé a nepříliš kvalitní.

00:23:22 Traduje se ale, že vybudováním lignitových dolů

00:23:25 chtěl Baťa uhlobaronům dokázat soběstačnost

00:23:28 a vylepšit si tak vyjednávací pozici.

00:23:36 Při stavbě dolu T. Baťa v r. 1932 zahynul,

00:23:40 proto na jeho počest dostal důl jméno Tomáš.

00:23:45 Uhlí, které se zde těžilo, bylo po ratíškovické vlečce

00:23:48 dopraveno až do Rohatce a potom dál k ústí Baťova kanálu.

00:23:54 Přijelo tam 16 vozů, které se přeložily do člunů,

00:23:59 které původně tahaly koně, pak traktor,

00:24:03 až v r. 1943 to mělo motor.

00:24:06 Ratíškovická vlečka během 2. světové války začala

00:24:10 sloužit také osobní dopravě, a to jí vydrželo až do roku 1955.

00:24:15 Měla 6 zastávek a délku 6,5 km.

00:24:19 Ruku v ruce s vytěžením posledního uhlí z dolu Tomáš byla ale zrušena.

00:24:24 V r. 2003 se zrodila myšlenka pořídit tuto turistickou atrakci.

00:24:29 Měli jsme první drezínu zhruba pro 4 osoby.

00:24:33 Pak jsme pořídili 3 drezíny po 6 lidech,

00:24:37 takže odvezeme až 18 lidí.

00:24:40 Roku 2004 přibyly k tomu 2 vagony, takže první je Rybák,

00:24:46 druhý Hytlák a udělalo se tam Muzeum Tomáše Bati.

00:24:52 Druhý je těžba uhlí na Ratíškovsku.

00:25:00 Protože se tady jezdí kolem po kolejích ke kanálu,

00:25:04 místní nazývají tento projekt KKK.

00:25:07 Doufám, že po mém dnešním výkonu nepřipojí další K - jako kašpar.

00:25:13 Návštěva místního velodromu končí, stejně jako končí dnešní putování.

00:25:18 Vy se můžete těšit na to, kam vás zavezu příště.

00:25:25 Skryté titulky: Milena Nečadová Česká televize, 2013